Evropský parlament,

–  s ohledem na Cíle udržitelného rozvoje OSN (SDGs) pro období 2015–2030,

–  s ohledem na Pařížskou dohodu dosaženou na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (COP 21),

–  s ohledem na technickou zprávu Evropské komise „Dopad evropské spotřeby na odlesňování“ (2013-063)(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. října 2008 „Řešení problémů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů jako součást boje proti změně klimatu a ztrátě biologické rozmanitosti“ (COM(2008)0645),

–  s ohledem na Amsterodamskou deklaraci ze dne 7. prosince 2015 „Towards Eliminating Deforestation from Agricultural Commodity Chains with European Countries“ (Vyloučit odlesňování z řetězců zemědělských komodit v evropských zemích) podporující vytvoření plně udržitelného dodavatelského řetězce palmového oleje a ukončení ilegálního odlesňování do roku 2020,

–  s ohledem na to, že pět členských států, signatářů Amsterodamské deklarace, přislíbilo, že budou poskytovat státní podporu systému, který má do roku 2020 zajistit udržitelnou výrobu palmového oleje: těmito státy jsou Dánsko, Německo, Francie, Spojené království a Nizozemsko;

–  s ohledem na evropskou strategii nízkouhlíkové mobility z července 2016 a na návrh Komise ze dne 30. listopadu 2016 k směrnici Evropského parlamentu a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracování) (COM(2016)0767,

–  s ohledem na studii „Dopad spotřeby biopaliv v EU na změny ve využívání půdy: kvantifikace dopadů na zemědělské plochy a emise skleníkových plynů“ ze dne 4. října 2016, kterou zadala a financovala Evropská komise,

–  s ohledem na zprávu „Globiom: základ pro politiku biopaliv po roce 2020“,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 18/2016 o systému EU pro certifikaci udržitelných biopaliv,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o biologické rozmanitosti,

–  s ohledem na Úmluvu o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES),

–  s ohledem na Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném rozdělení přínosů plynoucích z jejich využívání k Úmluvě o biologické rozmanitosti, který byl přijat dne 29. října 2010 v japonské Nagoji a vstoupil v platnost dne 12. října 2014,

–  s ohledem na strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 a na její přezkum v polovině období(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2016 o přezkumu strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti v polovině období(3),

–  s ohledem kongres Světový kongres o ochraně přírody Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN), který se konal v roce 2016 na Havaji a na návrh č. 066 o zmírňování dopadu rozšíření palmového oleje a o činnostech v oblasti biologické rozmanitosti,

–  s ohledem na Deklaraci OSN o právech původních obyvatel (UNDRIP),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0066/2017),

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie ratifikovala Pařížskou úmluvu a měla by hrát zásadní roli v naplňování vytyčených cílů v oblasti boje proti změně klimatu a plnit úkoly v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje;

B.  vzhledem k tomu, že EU se zásadním způsobem podílela na utváření Cílů udržitelného rozvoje, které úzce souvisejí s problematikou palmového oleje (cíle 2, 3, 6, 14, 16, 17 a zejména 12, 13 a 15);

C.  vzhledem k tomu, že EU se v rámci Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj zavázala, že bude podporovat zavádění udržitelného řízení lesů všech typů, bude usilovat o zastavení odlesňování, o obnovu poškozených lesů a o výrazné zvýšení snah o zvýšení zalesňování a obnovu zalesnění v celosvětovém měřítku do roku 2020; vzhledem k tomu, že EU se v rámci Agendy 2030 rovněž zavázala zajistit udržitelné vzorce spotřeby a výroby, podněcovat podniky k tomu, aby používaly udržitelné postupy, zahrnovaly do svých vykazovacích cyklů informace o udržitelnosti, a bude podporovat udržitelné postupy zadávání veřejných zakázek v souladu s vnitrostátními politikami a globálními prioritami do roku 2020;

D.  vzhledem k tomu, že k celosvětovému odlesňování přispívá řada různých faktorů, mimo jiné i výroba zemědělských komodit, jako je sója, kukuřice a palmový olej;

E.  vzhledem k tomu, že příčinou téměř poloviny (49 %) veškeré likvidace tropických lesů v nedávné době bylo ilegální vykácení pro komerční zemědělství a že tento destruktivní proces je podněcován zámořskou poptávkou po zemědělských komoditách, jako je například palmový olej, hovězí maso, sója a dřevo; vzhledem k tomu, že podle odhadů ilegální přeměna tropických lesů na plochy určené ke komerčnímu zemědělství způsobuje ročně 1,47 gigatun emisí uhlíku, což odpovídá 25 % ročních emisí z fosilních paliv v EU(4);

F.  vzhledem k tomu, že lesní požáry, k nimž došlo v roce 2015 v Indonésii a na Borneu, patřily k nejhorším v posledních téměř dvou desetiletích a byly způsobeny globální změnou klimatu, změnami ve využívání půdy a odlesňováním; vzhledem k tomu, že extrémně suché počasí, které se vyskytlo v těchto regionech, se pravděpodobně stane v budoucnu běžnějším úkazem, pokud nebudou učiněny společné kroky, které by lesním požárům zabránily;

G.  vzhledem k tomu, že lesní požáry v Indonésii a na Borneu vystavily 69 milionů lidí znečištění ovzduší a způsobily tisíce předčasných úmrtí;

H.  vzhledem k tomu, že požáry v Indonésii jsou zpravidla výsledkem přípravy pro účely pěstování palmy olejné a pro jiné zemědělské účely; vzhledem k tomu, že 52 % požárů, k nimž došlo v roce 2015 v Indonésii, se odehrálo v rašeliništích bohatých na uhlík, což z této země učinilo jednoho z největších původců globálního oteplování na Zemi(5);

I.  vzhledem k tomu, že v mnoha zemích, které vyrábějí palmový olej, neexistují přesné mapy koncesí na výrobu palmového oleje ani veřejné půdní registry, takže je těžké zjistit, kdo nese odpovědnost za lesní požáry;

J.  vzhledem k tomu, že EU se v rámci newyorské deklarace o lesích zavázala „pomáhat soukromému sektoru dosahovat cíle zastavit do roku 2020 odlesňování způsobené výrobou zemědělských komodit, jako je palmový olej, sója, papír a hovězí maso, přičemž bere na vědomí, že mnohé společností si stanovily ještě náročnější cíle“;

K.  vzhledem k tomu, že v roce 2008 se EU zavázala snížit odlesňování do roku 2020 o nejméně 50 % a do roku 2030 zastavit celosvětový úbytek zalesněných ploch;

L.  vzhledem k tomu, že vzácné tropické ekosystémy, které pokrývají pouhých 7 % povrchu Země, jsou pod narůstajícím tlakem odlesňování; vzhledem k tomu, že zakládání plantáží palmy olejné vede k obrovským lesním požárům, vysychání řek, erozi půdy, odvodňování rašelinišť, znečištění vodních toků a celkové ztrátě biologické rozmanitosti, což dále vede ke ztrátě mnoha ekosystémových služeb a má závažný dopad na klima, ochranu přírodních zdrojů a zachování životního prostředí na celém světě pro současné i budoucí generace;

M.  vzhledem k tomu, že významnou složkou vlivu, který má evropská spotřeba na globální odlesňování, je spotřeba palmového oleje a produktů z něj vyráběných;

N.  vzhledem k tomu, že poptávka po rostlinných olejích obecně se má zvyšovat(6) a poptávka po palmovém oleji se podle odhadů do roku 2050 zdvojnásobí(7); vzhledem k tomu, že počínaje 70. lety 20. století je 90 % růstu produkce palmového oleje koncentrováno v Indonésii a Malajsii; vzhledem k tomu, že kromě toho se pěstování palmy olejné začíná prosazovat i v dalších asijských státech a v Africe a Latinské Americe, v nichž neustále dochází k zakládání nových plantáží i k rozšiřování těch stávajících, což je stav, který povede k dalším škodám na životním prostředí; konstatuje nicméně, že pokud by byl palmový olej nahrazen jinými rostlinnými oleji, byly by zapotřebí ještě větší plochy pro pěstování;

O.  vzhledem k tomu, že důvodem rozsáhlého používání palmového oleje je především jeho nízká cena, jež je dána rostoucím počtem plantáží palmy olejné na odlesněných plochách; vzhledem k tomu, že používání palmového oleje v potravinářském průmyslu navíc odpovídá neudržitelnému modelu masové produkce a spotřeby, který je v naprostém rozporu s používáním a podporou ekologických, kvalitních a místních surovin a výrobků;

P.  vzhledem k tomu, že palmový olej je stále více využíván jako biopalivo a ve zpracovaných potravinách, přičemž přibližně 50 % baleného zboží nyní obsahuje palmový olej;

Q.  vzhledem k tomu, že některé firmy obchodující s palmovým olejem neprokazují nade vší pochybnost, že palmový olej v jejich dodavatelském řetězci není spojen s odlesňováním, odvodňováním rašelinišť ani znečišťováním životního prostředí a že při jeho výrobě byla v plné míře dodržena základní lidská práva a zaručeny přiměřené sociální standardy;

R.  vzhledem k tomu, že podle 7. akčního programu pro životní prostředí je Komise povinna posuzovat, jaké dopady má spotřeba potravin a ostatních komodit v Unii na životní prostředí v celosvětovém měřítku, a případně předkládat návrhy opatření k řešení zjištěných problémů a zvážit vypracování akčního plánu EU v oblasti odlesňování a degradace lesních porostů;

S.  vzhledem k plánovaným studiím Komise o odlesňování a o palmovém oleji;

T.  vzhledem k tomu, že není známo, jak vysoké jsou celkové emise skleníkových plynů způsobené změnami ve využití půdy v souvislosti s palmovým olejem; vzhledem k tomu, že je nezbytné zkvalitnit vědecké posuzování v této oblasti;

U.  vzhledem k tomu, že v zemích, které vyrábějí palmový olej, nejsou k dispozici přesné údaje o rozloze území, které je využíváno k povolenému či nepovolenému pěstování palmy olejné; vzhledem k tomu, že tato překážka od počátku narušuje opatření zaměřená na certifikaci udržitelné výroby palmového oleje;

V.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 bylo 60 % palmového oleje dováženého do EU určeno pro energetické odvětví, přičemž 46 % dovozu se využívalo jako pohonné hmoty v dopravě (šestinásobné zvýšení od roku 2010) a 15 % k výrobě elektřiny a tepla;

W.  vzhledem k tomu, že podle odhadů bude do roku 2020 celosvětově jeden milion hektarů půdy přeměněn na plochy pro výrobu palmového oleje, který bude využíván k výrobě bionafty, a z toho bude 0,57 milionu hektarů získáno přeměnou primárních lesů v jihovýchodní Asii(8);

X.  vzhledem k tomu, že celková změna ve využití půdy, k níž dochází vlivem strategie EU 2020 v oblasti biopaliv, činí 8,8 milionů hektarů, přičemž k přeměně 2,1 milionu hektarů půdní plochy došlo v jihovýchodní Asii pod tlakem šíření plantáží palmy olejné, a to s tím, že polovina této plochy vzniká na úkor tropických pralesů a rašelinišť;

Y.  vzhledem k tomu, že likvidace tropických deštných pralesů znamená ničení přirozeného prostředí více než poloviny živočišných druhů na světě a více než dvou třetin rostlinných druhů a ohrožuje jejich přežití; vzhledem k tomu, že v deštných pralesích se nachází některé z nejvzácnějších a často endemických druhů na světě, jež jsou zařazeny na Červený seznam Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUNC) mezi kriticky ohrožené druhy, tj. druhy, u nichž se pozoruje, odhaduje, očekává či existuje možnost, že se velikosti jejich populace v průběhu 10 let nebo v rámci tří generací sníží o více než 80 %; vzhledem k tomu, že spotřebitelé v EU by měli být lépe informováni o tom, že je třeba chránit tyto živočišné a rostlinné druhy intenzivněji;

Z.  vzhledem k tomu, že z mnoha různých šetření plyne, že při zakládání a provozu plantáží palmy olejné dochází v mnoha zemích k rozsáhlému porušování základních lidských práv – obyvatelé jsou násilně vystěhováváni ze svých domovů, objevuje se ozbrojené násilí, dětská práce, ztráta osobní svobody v důsledku zadlužení a diskriminace původních obyvatel;

AA.  vzhledem k tomu, že se objevují znepokojivé zprávy(9), podle nichž je významná část celosvětové výroby palmového oleje spojena s porušováním základních lidských práv a odpovídajících sociálních norem, že je často využívána dětská práce a že dochází k mnoha konfliktům mezi místními a původními komunitami a koncesionáři palmových plantáží;

Obecné poznámky

1.  připomíná, že udržitelné zemědělství, potravinové zabezpečení a udržitelné hospodaření s lesy jsou hlavními cíli udržitelného rozvoje;

2.  připomíná, že lesy jsou nezbytné pro přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění jejích dopadů;

3.  bere na vědomí složitost motivačních faktorů, které přispívají k celosvětovému odlesňování, jako je příprava půdy pro účely pěstování krmiv či pěstování plodin na orné půdě, zejména s cílem vyrábět krmení ze sójových bobů pro hospodářská zvířata v EU, a také pro výrobu palmového oleje, rozšiřování městských oblastí, těžbu a jiné intenzivní zemědělské činnosti;

4.  konstatuje, že 73 % celosvětového odlesňování je důsledkem přípravy půdy pro produkci zemědělských komodit, přičemž k 40 % celosvětového odlesňování dochází v důsledku přeměny lesů na rozsáhlé monokulturní plantáže palmy olejné(10);

5.  konstatuje, že pěstování palmy olejné není jedinou příčinou odlesňování, protože tento problém je způsoben také šířením nelegální těžby dřeva a demografickými tlaky;

6.  poukazuje na to, že jiné rostlinné oleje vyráběné ze sójových bobů, semen řepky olejné či jiných plodin mají mnohem větší ekologický dopad a vyžadují mnohem větší plochy než palmový olej; konstatuje, že při pěstování jiných olejnatých plodin se ve větší míře používají pesticidy a hnojiva;

7.  se znepokojením konstatuje, že celosvětová honba za půdou je poháněna zvyšující se celosvětovou poptávkou po biopalivech a surovinách a spekulacemi s půdou a zemědělskými komoditami;

8.  připomíná, že EU je velkým dovozcem výrobků získaných z odlesňování, což má devastující dopady na biologickou rozmanitost;

9.  konstatuje, že pro unijní trh je určeno o něco méně než čtvrtina všech zemědělských komodit (vztaženo na jejich hodnotu) získaných v rámci mezinárodního obchodu na základě nelegálního odlesňování, což zahrnuje 27 % veškeré sóji, 18 % veškerého palmového oleje, 15 % veškerého hovězího a 31 % veškeré kůže(11);

10.  zdůrazňuje, že v zájmu účinného boje proti odlesňování, které souvisí se spotřebou zemědělských komodit, by se EU měla ve své činnosti zaměřovat nejenom na palmový olej, ale na všechny podobné dovážené zemědělské produkty;

11.  připomíná, že Malajsie a Indonésie jsou hlavními výrobci palmového oleje, přičemž se odhaduje, že pokrývají 85–90 % světové produkce, a vítá skutečnost, že rozloha malajského primárního lesa se od roku 1990 zvýšila, je však i nadále znepokojen tím, že stávající úroveň odlesňování v Indonésii dosahuje 0,5 % celkové rozlohy lesa každých pět let;

12.  připomíná, že Indonésie se nedávno stala třetím největším producentem emisí CO2 na světě a trpí úbytkem biologické rozmanitosti, přičemž několik ohrožených volně žijících druhů je na pokraji vyhynutí;

13.  připomíná, že palmový olej tvoří zhruba 40 % světového obchodu s rostlinnými oleji a že přibližně 7 milionů tun ročně řadí EU na druhé místo mezi největšími světovými dovozci;

14.  je velmi znepokojen skutečností, že přibližně polovina plochy nelegálně vykácených lesů se využívá na produkci palmového oleje pro trh EU;

15.  konstatuje, že zemědělsko-potravinářský průmysl používá palmový olej jako přísadu nebo náhražku, a to vzhledem k jeho produktivitě a chemickým vlastnostem, jako je např. snadné skladování, bod tání a nižší nákupní cena této suroviny;

16.  rovněž konstatuje, že pokrutiny z palmových jader jsou v EU využívány jako krmivo pro zvířata, zvláště pak na výkrm skotu chovaného na mléko a na maso;

17.  v této souvislosti zdůrazňuje, že sociální, zdravotní a environmentální normy jsou v EU přísnější;

18.  plně si uvědomuje složitost problematiky palmového oleje a zdůrazňuje, že je důležité najít globální řešení na základě kolektivní odpovědnosti mnoha aktérů; důrazně doporučuje, aby byl tento princip uplatněn u všech subjektů zapojených v dodavatelském řetězci, včetně EU a dalších mezinárodních organizací, členských států, finančních institucí, vlád zemí, které vyrábějí palmový olej, původních obyvatel a místních komunit, národních a nadnárodních firem zapojených do výroby, distribuce a zpracování palmového oleje, sdružení spotřebitelů a nevládních organizací; je navíc přesvědčen, že na řešení mnoha závažných problémů, které souvisí s neudržitelnou výrobou a spotřebou palmového oleje, se musí nutně podílet všichni tito aktéři, kteří musí koordinovat své úsilí;

19.  poukazuje na společnou celosvětovou odpovědnost při dosahování udržitelné výroby palmového oleje a zároveň zdůrazňuje, že při hledání udržitelně vyráběných alternativ hraje významnou úlohu potravinářský průmysl;

20.  konstatuje, že se řada výrobců komodit a obchodníků, maloobchodníků a dalších mezičlánků v dodavatelském řetězci včetně evropských společností zavázala k takové výrobě komodit a obchodování s nimi, které by nevedly k odlesňování a přeměně rašelinišť bohatých na uhlík na plantáže a které by zaručily dodržování lidských práv a zajistily transparentnost, ověřování třetích stran a odpovědné řízení;

21.  uvědomuje si, že zachování deštných pralesů a globální biodiverzity má prvořadý význam pro budoucnost Země a lidstva, nicméně zdůrazňuje, že úsilí o ochranu životního prostředí je třeba kombinovat s nástroji politiky rozvoje venkova, aby se zabránilo chudobě a zvýšila se zaměstnanost v malých zemědělských obcích v daných oblastech;

22.  domnívá se, že úsilí o zastavení odlesňování musí zahrnovat budování kapacit na místní úrovni, pomoc v oblasti technologií, sdílení osvědčených postupů mezi komunitami a podporu drobným zemědělcům s cílem pomoci jim co nejúčinněji využívat jejich již existující ornou půdu, aniž by se museli uchylovat k další přeměně lesů; zdůrazňuje v této souvislosti silný potenciál agroekologických postupů pro maximalizaci funkcí ekosystému prostřednictvím kombinovaných technik pěstování rozmanitých plodin, agrolesnictví a permakultur, aniž by došlo k závislosti na vstupech nebo k pěstování monokultur;

23.  konstatuje, že pěstování palmy olejné může pozitivně přispívat k hospodářskému rozvoji států a nabízet perspektivní hospodářské příležitosti pro zemědělce, pokud bude prováděno zodpovědně a udržitelným způsobem a budou stanoveny přísné podmínky pro udržitelné pěstování;

24.  bere na vědomí existenci různých typů dobrovolných certifikačních schémat, jako jsou RSPO, ISPO, MSPO apod., a vítá jejich úlohu při podpoře udržitelného pěstování palmy olejné; konstatuje nicméně, že kritéria udržitelnosti těchto norem jsou kritizována, zejména pokud jde o ekologickou a sociální integritu; zdůrazňuje, že existence různých schémat je pro spotřebitele matoucí a že hlavním cílem by mělo být vytvoření jednotného certifikačního systému, což by zlepšilo viditelnost udržitelně vyráběného palmového oleje pro spotřebitele; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byl tento certifikační systém zárukou toho, že na trh EU se dostane pouze udržitelně vyráběný palmový olej;

25.  konstatuje, že naši partneři, kteří nejsou členy EU, si musí rovněž více uvědomovat svou úlohu při řešení otázek udržitelnosti a odlesňování, a to i v rámci svých postupů pro získávání surovin;

Doporučení

26.  vyzývá Komisi, aby splnila mezinárodní závazky EU, mj. ty, které byly stanoveny v rámci COP 21, Fóra OSN pro lesy (UNFF)(12), Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti (UNCBD)(13), newyorské deklarace o lesích a cíle udržitelného rozvoje zastavit odlesňování do roku 2020(14);

27.  bere na vědomí potenciál iniciativ, jako je např. newyorská deklarace o lesích(15), která má pomoci dosáhnout cílů soukromého sektoru, pokud jde o zamezení odlesňování při výrobě zemědělských komodit, jako je palmový olej, sója, papír nebo hovězí maso, nejpozději do roku 2020; konstatuje, že některé společnosti mají ambicióznější cíle, ale ačkoliv více než 60 % společností působících v odvětví palmového oleje se zavázalo provádět iniciativy tohoto druhu, v současnosti pouze 2 % společností dokáže vysledovat palmový olej, s nímž obchodují, v rámci dodavatelského řetězce až ke zdroji(16);

28.  poukazuje na snahu a pokrok dosažený v potravinářském průmyslu při zajišťování certifikace udržitelné výroby palmového oleje; vyzývá veškerá průmyslová odvětví používající palmový olej, aby vynaložily větší úsilí o získávání tohoto certifikovaného oleje;

29.  žádá Komisi a všechny členské státy, které tak dosud neučinily, aby dostály svému závazku usilovat o celounijní přijetí národních závazků do roku 2020, aby měl veškerý používaný palmový olej certifikaci udržitelné výroby, mj. aby podepsaly a prováděly Amsterodamskou deklaraci „Towards Eliminating Deforestation from Agricultural Commodity Chains with European Countries“ (Vyloučit odlesňování z řetězců zemědělských komodit v evropských zemích), a usilovaly o přijetí odvětvového závazku, mj. podpisem a prováděním Amsterodamské deklarace „In Support of a Fully Sustainable Palm Oil Supply Chain by 2020“ (Podpora zcela udržitelného dodavatelského řetězce palmového oleje do roku 2020);

30.  vyzývá společnosti, které pěstují palmu olejnou, aby dodržovaly Bangkokskou dohodu o jednotném postupu při prosazování zásad týkajících se zákazu odlesňování a používaly nástroj „High Carbon stock“ (HCS), který pomáhá určit oblasti vhodné pro plantáže palmy olejné, jako jsou oblasti s degradovanou půdou, jež se vyznačuje nízkou kapacitou pro ukládání uhlíku a nemá vysokou přírodní hodnotu;

31.  vyzývá EU, aby dodržela své závazky zintenzivnit probíhající jednání v rámci dobrovolných dohod o partnerství FLEGT a aby zajistila, aby se konečné dohody vztahovaly na dřevo pocházející z přeměny lesů na plantáže pro výrobu palmového oleje; zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby tyto dohody byly v souladu s mezinárodním právem a se závazky v oblasti ochrany životního prostředí, lidských práv a udržitelného rozvoje a aby vedly k přiměřeným opatřením zaměřeným na ochranu lesů a jejich udržitelné obhospodařování, včetně ochrany práv místních komunit a původních obyvatel; konstatuje, že podobně by se mohlo postupovat také s ohledem na zajištění odpovědných dodavatelských řetězců v případě palmového oleje; navrhuje, aby se politika EU v oblasti výroby palmového oleje zakládala na zásadách FLEGT, pokud jde o vícestranný dialog, a řešily hluboké správní problémů v zemích, které vyrábějí palmový olej, stejně jako příznivou politiku EU v oblasti dovozu; podotýká, že tato opatření by mohla vést k lepší kontrole odvětví palmového oleje v cílových zemích;

32.  konstatuje, že důležitým prvkem je spolupráce se zeměmi, které vyrábějí palmový olej, na základě výměny informací o trvalém a ekonomicky reálném vývoji situace a obchodních praktik; domnívá se, že podpora snah v těchto zemích o rozvoj udržitelných praktik může přispět ke zlepšení života v těchto zemích a jejich hospodářství;

33.  vyzývá Komisi, aby podporovala výměnu osvědčených postupů týkajících se transparentnosti a spolupráce mezi vládami a společnostmi, které využívají palmový olej, a aby spolu s členskými státy spolupracovala se třetími zeměmi na vypracování a provádění vnitrostátních právních předpisů a dodržování zvykových práv společenství k půdě, která zajišťují, aby byly lesy, obyvatelé lesů a jejich živobytí chráněny;

34.  vyzývá Komisi, aby posoudila nutnost zavedení mechanismů, pomocí nichž by se v rámci akčního plánu FLEGT prostřednictvím dobrovolných dohod o partnerství řešila přeměna lesů na plochy určené ke komerčnímu zemědělství, a aby v tomto procesu posílila postavení dalších organizací občanské společnosti, původních komunit a zemědělců – vlastníků půdy;

35.  žádá, aby EU jako doplňující element dobrovolných partnerských dohod vytvořila legislativu navazující na dobrovolné partnerské dohody v oblasti palmového oleje dle příkladu nařízení EU o těžbě dřeva, které se vztahuje jak na společnosti, tak i na finanční instituce; podotýká, že EU reguluje dodavatelské řetězce dřeva, ryb a konfliktních minerálů, zatím však nereguluje žádné dodavatelské řetězce zemědělských komodit, jejichž pěstování ohrožuje lesy; žádá Komisi a členské státy, aby zvýšily své úsilí při provádění nařízení o dřevu, aby bylo možné lépe posoudit jeho účinnost a zjistit, zda by se mohlo stát vzorem pro nové legislativní akty EU, jejichž cílem bude zamezit v Unii prodeji neudržitelného palmového oleje;

36.  žádá Komisi, aby ve spolupráci se všemi příslušnými zainteresovanými subjekty z veřejného i soukromého sektoru iniciovala informační kampaně, a poskytovala tak spotřebitelům komplexní informace o příznivých ekologických, sociálních a politických důsledcích udržitelné výroby palmového oleje; žádá Komisi, aby zajistila, aby informace o tom, že je produkt vyráběn udržitelným způsobem, byly spotřebitelům v případě všech produktů obsahujících palmový olej poskytovány na základě snadno rozeznatelné značky, a důrazně doporučuje, aby tato značka byla součástí produktu či jeho obalu nebo aby byla snadno dostupná prostřednictvím technologických prvků;

37.  vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s dalšími významnými spotřebiteli palmového oleje, jako jsou Čína, Indie a země, které vyrábějí palmový olej, zvyšovala tak jejich informovanost a hledala společná řešení problému úbytku tropických lesů a jejich znehodnocování;

38.  těší se na studie Komise k odlesňování a k palmovému oleji, které, jak věří, budou prezentovány v co nejbližším termínu po jejich odevzdání;

39.  vyzývá Komisi, aby předložila komplexní údaje o využívání a spotřebě palmového oleje v Evropě a jeho dovozu do EU;

40.  žádá Komisi, aby se intenzivněji věnovala výzkumu v oblasti získávání informací o dopadu evropské spotřeby a investic na proces odlesňování, sociální problémy, ohrožené druhy a znečištění životního prostředí ve třetích zemích a aby apelovala na obchodní partnery mimo EU, aby učinili totéž;

41.  žádá Komisi, aby rozvíjela technologie a předložila konkrétní akční plán, včetně informačních kampaní, s cílem omezit dopad evropské spotřeby na odlesňování ve třetích zemích;

42.  uznává pozitivní příspěvek stávajících certifikačních schémat, ale s lítostí poznamenává, že RSPO, ISPO, MSPO ani žádná další hlavní uznávaná certifikační schémata svým členům účinně nezakazují konverzi deštných pralesů či rašelinišť na plantáže palmy olejné; domnívá se proto, že tato hlavní certifikační schémata selhávají při účinném omezování emisí skleníkových plynů během procesu zakládání a provozování plantáží, a v důsledku toho ani nedokázala předejít mohutným požárům pralesů a rašelinišť; žádá Komisi, aby zajistila provedení nezávislého auditu a kontroly těchto certifikačních schémat s cílem zaručit, že palmový olej, který je uveden na trh EU, splňuje veškeré nezbytné normy a je produkován udržitelným způsobem; konstatuje, že otázku udržitelnosti v odvětví palmového oleje nelze řešit pouze dobrovolnými opatřeními a politikami, ale že by se na společnosti vyrábějící palmový olej měla vztahovat i závazná pravidla a systémy povinné certifikace;

43.  vyzývá EU, aby zavedla minimální kritéria udržitelnosti pro palmový olej a výrobky obsahující tento olej, které jsou dováženy do EU, a zaručila tím, že palmový olej v EU:

44.  podotýká, že přísné normy pro odpovědnou produkci palmového oleje, včetně norem, které vypracovala Skupina pro inovaci produkce palmového oleje (POIG), už existují, že je však zatím firmy a systémy certifikace až na RSPO Next ve větší míře nepřijaly;

45.  podotýká, že pro všechny subjekty v rámci dodavatelského řetězce je důležité moci rozlišovat mezi udržitelně a neudržitelně získávaným palmovým olejem a jeho rezidui a vedlejšími produkty; poukazuje na význam možnosti zpětného vysledování komodit a transparentnosti ve všech fázích dodavatelského řetězce;

46.  vyzývá EU, aby stanovila závazný regulační rámec s cílem zajistit, aby dodavatelské řetězce všech dovozců zemědělských komodit byly vysledovatelné až k původu surovin;

47.  vyzývá Komisi, aby zvýšila sledovatelnost palmového oleje dováženého do EU a aby zvážila, zda do doby, než bude zavedeno jednotné certifikační schéma, nezavést různé systémy cel, které by přesněji reflektovaly skutečné náklady spojené se zátěží na životní prostředí; žádá Komisi, aby posoudila i zavedení a uplatňování nediskriminačních celních i necelních překážek odvíjejících se od uhlíkové stopy palmového oleje; žádá, aby v souvislosti s odlesňováním byla plně uplatňována zásada „znečišťovatel platí“;

48.  vyzývá Komisi, aby jasně vymezila sankce za nedodržování právních předpisů a zároveň udržovala obchodní vztahy se třetími zeměmi;

49.  v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zahájila reformu nomenklatury harmonizovaného systému Světové celní organizace, která by umožnila rozlišovat mezi certifikovaným udržitelným a neudržitelným palmovým olejem a jejich deriváty;

50.  žádá Komisi, aby do kapitol obchodních smluv a dohod o rozvojové spolupráci, které se týkají udržitelného rozvoje, neprodleně zahrnula vymahatelné závazky, které mají bránit odlesňování, mimo jiné by měly obchodní smlouvy se zeměmi, které vyrábějí palmový olej, obsahovat záruku, že nebude docházet k odlesňování, a aby přijala přísná a vymahatelná opatření za účelem boje proti neudržitelným lesnickým postupům v zemích, které vyrábějí palmový olej;

51.  žádá Komisi a členské státy, aby se zaměřily na rozvoj nástrojů, které umožní lepší začlenění tématu ochrany životního prostředí do rozvojové spolupráce; konstatuje, že se tímto postupem pomůže zajistit, že rozvojové aktivity nebudou příčinou nedomyšlených ekologických problémů, ale budou s ochrannou aktivitou v synergii;

52.  poznamenává, že hlavní překážkou pro kontrolu nad rozšiřováním plantáží palmy olejné jsou nedokonalé katastry nemovitostí v zemích, které vyrábějí palmový olej, což omezuje možnosti drobných zemědělců získat úvěry potřebné pro zlepšení udržitelnosti jejich plantáží; konstatuje, že základní podmínkou účinné politiky v oblasti životního prostředí je upevnění řádné správy a postavení lesnických úřadů na místní i celostátní úrovni; vyzývá Komisi, aby zemím, které vyrábějí palmový olej, poskytla technickou a finanční pomoc s cílem zdokonalit jejich katastry nemovitostí a zlepšit environmentální udržitelnost plantáží palmy olejné; poukazuje na to, že mapování území v zemích, které vyrábějí palmový olej, mimo jiné pomocí satelitních a geoprostorových technologií, představuje jediný způsob, jak monitorovat koncese k pěstování palmy olejné a zavést strategie zaměřené na zalesňování, opětovné zalesňování a vytváření biologických koridorů; vyzývá Komisi, aby podporovala země, které vyrábějí palmový olej, při zavádění systémů na předcházení požárům;

53.  podporuje nedávné moratorium indonéské vlády na využívání rašelinišť, které by mělo zabránit tomu, aby se plantáže rozšiřovaly na zalesněná rašeliniště; podporuje vytvoření agentury pro rekultivaci rašelinišť, jejímž cílem by bylo zrekultivovat dva miliony hektarů rašelinišť zasažených požáry;

54.  žádá Komisi a členské státy, aby v rámci dialogu s těmito zeměmi podporovaly snahy o to, aby nedocházelo k dalšímu rozšiřování ploch, na nichž je palma olejná pěstována, včetně vyhlášení moratoria na udílení nových koncesí, neboť je třeba chránit to, co ještě zbývá z deštných pralesů;

55.  vyjadřuje velké znepokojení nad tím, že obchodování s půdou může porušovat zásadu svobodného, předběžného a informovaného souhlasu místních komunit v souladu s úmluvou MOP č. 169; vyzývá EU a její členské státy k zajištění toho, aby investoři se sídlem v EU v plném rozsahu dodržovali mezinárodní normy týkající se odpovědného a udržitelného investování do zemědělství, zejména pokyny Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO)-OECD pro odpovědné zemědělské dodavatelské řetězce, dobrovolné pokyny FAO o vlastnických vztazích k půdě, obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv a pokyny OECD pro nadnárodní společnosti; zdůrazňuje nezbytnost přijetí opatření, která zajistí obětem porušení práv ze strany podniků přístup k nápravě;

56.  vyzývá tedy příslušné orgány zemí, v nichž k těmto aktivitám dochází, aby dodržovaly lidská práva, včetně pozemkových práv obyvatel lesů, a posílily environmentální, sociální a zdravotnické závazky a braly přitom v potaz dobrovolné pokyny FAO o vlastnických vztazích k půdě(17);

57.  naléhavě vyzývá EU, aby podporovala mikropodniky a malé a rodinné místní venkovské podniky a prosazovala vnitrostátní a místní právní registraci vlastnictví nebo držbu půdy;

58.  zdůrazňuje nízkou míru odlesňování půdy původních obyvatel se zabezpečenými systémy zvykové držby a hospodaření se zdroji, které mají vysoký potenciál z hlediska nákladově efektivního snižování emisí a zabezpečení celosvětových ekosystémových služeb; vyzývá k využití mezinárodních fondů v oblasti změny klimatu a rozvoje k zabezpečení půdy původních obyvatel a komunit a na podporu původních obyvatel a komunit investujících do ochrany své půdy;

59.  připomíná, že chudé ženy žijící ve venkovských oblastech jsou obzvláště závislé na lesních zdrojích pro svou obživu; zdůrazňuje, že je nezbytné začlenit hledisko rovnosti žen a mužů do vnitrostátních lesnických politik a institucí tak, aby byl podporován například rovný přístup žen k vlastnictví půdy a jiných zdrojů;

60.  připomíná Komisi její sdělení nazvané „Řešení problémů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů jako součást boje proti změně klimatu a ztrátě biologické rozmanitosti“ (COM(2008)0645), které poukazuje na celkový přístup k úbytku tropických lesů s přihlédnutím ke všem faktorům, které vedou k odlesňování, včetně výroby palmového oleje; připomíná Komisi její cíl pro jednání na 21. konferenci smluvních stran zastavit nejpozději do roku 2030 úbytek celosvětové zalesněné plochy a snížit hrubý úbytek tropických lesů do roku 2020 nejméně o 50 % ve srovnání se současnou úrovní;

61.  vyzývá Komisi, aby vytrvala ve svém úsilí o vypracování akčního plánu EU týkajícího se odlesňování a znehodnocování lesů, který by obsahoval konkrétní regulační opatření, jež by zaručila, že žádná činnost dodavatelských řetězců ani finanční transakce spojené s EU nepovedou k odlesňování a znehodnocování lesů v souladu se 7. akčním programem pro životní prostředí, a také akčního plánu EU týkajícího se palmového oleje; vyzývá Komisi, aby přijala jednotnou definici slovního spojení „nezpůsobující odlesňování“;

62.  naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby vypracovaly definici pojmu les, která by zahrnula biologickou, sociální a kulturní rozmanitost, s cílem zabránit zabírání půdy a ničení tropických lesů pro potřeby obrovských monokultur palmy olejné, protože by to ohrozilo závazky EU v oblasti změny klimatu; zdůrazňuje potřebu upřednostnit původní druhy, a tím chránit ekosystémy, přírodní stanoviště a místní komunity;

63.  vyzývá Komisi, aby předložila akční plán EU pro odpovědné chování podniků;

64.  trvá na tom, že rozvojové finanční instituce by měly zajistit, aby jejich politiky v oblasti sociální ochrany a ochrany životního prostředí byly závazné a v plném souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv; požaduje zvýšení transparentnosti financování, pokud jde o soukromé finanční instituce a veřejné finanční subjekty;

65.  žádá členské státy, aby zavedly povinné požadavky upřednostňující udržitelné dodávky palmového oleje ve všech státních výběrových řízeních;

66.  se znepokojením konstatuje, že komerční zemědělství je stále důležitou hnací silou celosvětového odlesňování a že přibližně k polovině všeho odlesňování tropických lesů od roku 2000 došlo v důsledku nezákonné přeměny lesů na komerční zemědělství, což může rovněž představovat riziko konfliktů; požaduje zkvalitnění koordinace politik v oblasti lesnictví, komerčního zemědělství, využívání půdy a rozvoje venkova, aby se dosáhlo cílů udržitelného rozvoje a byly splněny závazky související se změnou klimatu; zdůrazňuje potřebu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje i v této oblasti, včetně politiky EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů;

67.  upozorňuje na problémy spojené s procesy koncentrace půdy a změnami ve využívání půdy, které vznikají při zakládání monokultur, jako jsou plantáže palmy olejné;

68.  vyzývá Komisi, aby podporovala další výzkum dopadů změn ve využívání půdy, včetně odlesňování a výroby bioenergie, na emise skleníkových plynů;

69.  vyzývá Komisi, aby šla příkladem pro ostatní země tím, že stanoví pravidla započítávání emisí skleníkových plynů z obhospodařovaných mokřadů a změn ve využívání půdy mokřadů v právních předpisech EU;

70.  poukazuje na dopady velkých monokultur palmy olejné, které zvyšují výskyt škůdců, znečišťování vod zemědělskými chemickými přípravky a erozi půdy, mají vliv na ukládání uhlíku a na ekologii celého regionu a brání migraci živočišných druhů;

71.  podotýká, že výsledky posledního výzkumu ukazují, že pěstování vícero plodin na plantážích palmy olejné v rámci agrolesnictví může mít řadu výhod, pokud jde o biologickou rozmanitost, produktivitu a pozitivní výsledky v sociální oblasti;

72.  žádá Komisi, aby zajistila soulad a posílila synergie mezi společnou zemědělskou politikou (SZP) a ostatními politikami EU a aby zajistila, aby tyto politiky byly prováděny způsobem, který bude v souladu s programy boje proti odlesňování v rozvojových zemích, jako je REDD; vyzývá Komisi, aby zaručila, že reforma SZP nepovede přímo ani nepřímo k dalšímu odlesňování a že bude podporovat cíl, kterým je zastavení celosvětového odlesňování; žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, že se o environmentálních problémech spojených s odlesňováním, které způsobuje produkce palmového oleje, bude hovořit také v souvislosti s cíli, které mají podle být podle evropské strategie biologické rozmanitosti dosaženy do roku 2020 a které by měly být nedílnou složkou vnější činnosti Unie v této oblasti;

73.  žádá Komisi, aby poskytovala podporu organizacím zaměřujícím se hlavně na in-situ, ale i ex-situ ochranu všech živočišných druhů zasažených ztrátou přírodních stanovišť v důsledku odlesňování kvůli palmovému oleji;

74.  požaduje, aby byl na úrovni EU proveden rozsáhlejší výzkum v oblasti udržitelných krmiv s cílem vyvinout pro evropské zemědělství alternativu k produktům z palmy olejné;

75.  konstatuje, že 70 % biopaliv spotřebovávaných v EU se v EU též pěstuje/vyrábí a 23 % biopaliv dovážených do EU tvoří palmový olej, původem především z Indonésie, a dalších 6 % tvoří sója(18);

76.  bere na vědomí nepřímé dopady poptávky EU po biopalivech související s ničením tropických lesů;

77.  konstatuje, že když se zohlední také nepřímá změna ve využívání půdy, mohou v některých případech biopaliva vyrobená z plodin vést dokonce k čistému nárůstu emisí skleníkových plynů, např. kvůli vypalování biotopů s vysokými zásobami uhlíku, jako jsou tropické pralesy nebo rašeliniště; je znepokojen tím, že posuzování nepovinných režimů ze strany Komise nezahrnuje dopady nepřímé změny ve využívání půdy;

78.  vyzývá orgány EU, aby v rámci reformy směrnice o obnovitelných zdrojích energie zahrnuly do dobrovolného systému zvláštní kontrolní postupy týkající se sporů ohledně pozemkového vlastnictví, nucené/dětské práce, špatných pracovních podmínek pro zemědělce a zdravotních a bezpečnostních rizik; rovněž vyzývá EU, aby zohlednila dopady nepřímé změny ve využívání půdy a začlenila do reformy směrnice o obnovitelných zdrojích energie požadavky v oblasti sociální odpovědnosti;

79.  požaduje, aby byla do politiky EU v oblasti biopaliv začleněna účinná kritéria udržitelnosti, která mají chránit půdu s vysokou hodnotou z hlediska biologické rozmanitosti, s vysokými zásobami uhlíku a rašeliniště, a také sociální kritéria;

80.  bere na vědomí, že Evropský účetní dvůr ve své poslední zprávě(19), která analyzuje stávající systémy certifikace biopaliv, konstatuje, že v těchto systémech nejsou obsaženy závažné aspekty udržitelnosti, například nezohledňují nepřímý dopad poptávky, neprovádějí ověřování a nemohou zaručit, že výroba certifikovaných biopaliv nevede k odlesňování a s tím souvisejícím negativním socio-ekonomickým dopadům; je si vědom obav v souvislosti s transparentností při hodnocení certifikačních schémat; žádá Komisi, aby zvýšila transparentnost systémů udržitelnosti mimo jiné tím, že sestaví odpovídající seznamu aspektů, které by měly být přezkoumány, jako např. výroční zprávy a možnost požádat o provedení auditu nezávislou třetí stranou; požaduje posílení pravomocí Komise ověřovat a kontrolovat systémy, zprávy a činnosti;

81.  vyzývá k provedení příslušných doporučení Účetního dvora, na kterých se Komise dohodla;

82.  je znepokojen tím, že 46 % palmového oleje dováženého do EU je určeno k výrobě biopaliva, což vyžaduje využití zhruba jednoho milionu hektarů tropické půdy; vyzývá Komisi, aby přijala opatření vedoucí k tomu, aby se rostlinné oleje, včetně palmového oleje, které jsou hnací silou odlesňování, pokud možno do roku 2020 přestaly používat jako složky biopaliv;

83.  konstatuje, že pouhý zákaz nebo postupné ukončení používání palmového oleje může vést k tomu, že tento olej bude při výrobě biopaliv nahrazen jiným tropickým rostlinným olejem z plodin, které budou pravděpodobně pěstovány ve stejných ekologicky citlivých oblastech jako palmový olej a které mohou mít mnohem větší dopad na biologickou rozmanitost, využívání půdy a emise skleníkových plynů než samotný palmový olej; doporučuje nalézt a podporovat udržitelnější alternativy pro použití v biopalivech, jako jsou evropské oleje vyráběné z řepky a slunečnicových semen pěstovaných v tuzemsku;

84.  žádá Komisi a členské státy, aby souběžně podporovaly další rozvoj druhé a třetí generace biopaliv s cílem snížit riziko nepřímé změny ve využívání půdy v Unii a aby stimulovaly přechod k pokročilým biopalivům v souladu se směrnicí (EU) 2015/1513 a v souladu s ambicemi Unie v oblasti oběhového hospodářství, účinného využívání zdrojů a mobility s nízkými emisemi;

o
o   o

85.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) http://ec.europa.eu/environment/forests/pdf/1.%20Report%20analysis%20of%20impact.pdf (2) Sdělení Komise „Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020“ (COM(2011)0244). (3) Přijaté texty, P8_TA(2016)0034. (4) Zdroj: Forest Trends: Consumer Goods and Deforestation: An Analysis of the Extent and Nature of Illegality in Forest Conversion for Agriculture and Timber Plantations (http://www.forest-trends.org/documents/files/doc_4718.pdf). (5) Zdroj: World Resources Institute (http://www.wri.org/blog/2015/10/indonesia%E2%80%99s-fire-outbreaks-producing-more-daily-emissions-entire-us-economy). (6) http://www.fao.org/docrep/016/ap106e/ap106e.pdf (FAO, World Agriculture Towards 2030/2050 - The 2012 Revision). (7) http://wwf.panda.org/what_we_do/footprint/agriculture/palm_oil/ (WWF). (8) Zdroj: Zpráva Globiom (https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/Final%20Report_GLOBIOM_publication.pdf). (9) Například: Amnesty International – The Great Palm Oil Scandal (https://www.amnesty.org/en/documents/asa21/5243/2016/en/ ) and Rainforest Action Network – The Human Cost of Conflict Palm Oil(https://d3n8a8pro7vhmx.cloudfront.net/rainforestactionnetwork/pages/15889/attachments/original/1467043668/The_Human_Cost_of_Conflict_Palm_Oil_RAN.pdf?1467043668). (10) The impact of EU consumption on deforestation: Comprehensive analysis of the impact of EU consumption on deforestation, 2013, European Commission, http://ec.europa.eu/environment/forests/pdf/1.%20Report%20analysis%20of%20impact.pdf (s. 56). (11) Zdroj: FERN: Stolen Goods: The EU’s complicity in illegal tropical deforestation (http://www.fern.org/sites/fern.org/files/Stolen%20Goods_EN_0.pdf). (12) Závěry Fóra OSN pro lesy. (13) Úmluva OSN o biologické rozmanitosti, cíle z Aiči: https://www.cbd.int/sp/targets/ (14) Cíle udržitelného rozvoje, bod 15.2, cíl zastavit odlesňování https://sustainabledevelopment.un.org/sdg15 (15) Summit OSN o klimatu 2014. (16) http://forestdeclaration.org/wp-content/uploads/2015/09/2016-NYDF-Goal-2-Assessment-Report.pdf (17) Dobrovolné pokyny FAO pro odpovědnou správu půdy, rybolovu a lesů v souvislosti s vnitrostátním potravinovým zabezpečením, Řím 2012, http://www.fao.org/docrep/016/i2801e/i2801e.pdf. (18) EUROSTAT – Nabídka, přeměna a spotřeba energií z obnovitelných zdrojů; roční údaje (nrg_107a), studie Globiom z roku 2015 s názvem „Vliv biopaliv na změny ve využití půdy v EU“, http://www.fediol.be/ (19) Zdroj: Evropský účetní dvůr: Systém EU pro certifikaci udržitelných biopaliv: nedostatky v uznávání a dohledu nad systémem (http://www.eca.europa.eu/cs/Pages/NewsItem.aspx?nid=7171).