Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2305(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0184/2017

Předložené texty :

A8-0184/2017

Rozpravy :

PV 31/05/2017 - 20
CRE 31/05/2017 - 20

Hlasování :

PV 01/06/2017 - 7.3
CRE 01/06/2017 - 7.3
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0234

Přijaté texty
PDF 450kWORD 57k
Čtvrtek, 1. června 2017 - Brusel
Internetová konektivita pro růst, konkurenceschopnost a soudržnost: evropská gigabitová společnost a 5G
P8_TA(2017)0234A8-0184/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 o internetové konektivitě pro růst, konkurenceschopnost a soudržnost: evropská gigabitová společnost a 5G (2016/2305(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 nazvané „Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti“ (COM(2016)0587) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0300),

–   s ohledem na článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 nazvané „ Akční plán 5G pro Evropu“ (COM(2016)0588) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0306),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace, (COM(2016)0590), jejž předložila Komise dne 14. září 2016,

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014, pokud jde o podporu připojení k internetu v místních komunitách (COM(2016)0589), jejž předložila Komise dne 14. září 2016,

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (COM(2016)0591), jejž předložila Komise dne 14. září 2016,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0100),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2014 nazvané „Na cestě k prosperující ekonomice založené na datech“ (COM(2014)0442),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Digitalizace evropského průmyslu – dosažení maximálních přínosů jednotného digitálního trhu“ (COM(2016)0180),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra(1),

–  s ohledem na přílohu ke sdělení Komise ze dne 2. října 2013 nazvanému „Program pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT): výsledky a další kroky“ (COM(2013)0685),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Priority pro normalizaci IKT pro jednotný digitální trh“ (COM(2016)0176),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o směřování k Aktu o jednotném digitálním trhu(2),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o využívání kmitočtového pásma 470–790 MHz v Unii (COM(2016)0043), který předložila Komise dne 2. února 2016,

–  s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady, které se konalo dne 28. června 2016 (EUCO 26/16),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. září 2013 nazvané „Otevření systémů vzdělávání: nové technologie a otevřené vzdělávací zdroje jakožto prostředky inovativní výuky a učení pro všechny“ (COM(2013)0654),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. října 2016 nazvané „Kosmická strategie pro Evropu“ (COM(2016)0705),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/35/EU ze dne 26. června 2013 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (elektromagnetickými poli) (dvacátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) a o zrušení směrnice 2004/40/ES(3),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise s názvem „Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti“

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0184/2017),

A.  vzhledem k tomu, že 5G bude klíčovým stavebním kamenem gigabitové společnosti a standardem budoucích mobilních komunikačních technologií a bude rovněž hnací silou inovací, která přinese zásadní hospodářské změny, povede k novým případům použití, vysoce kvalitním službám a produktům, novým zdrojům příjmů, modelům podnikání a příležitostem, a vzhledem k tomu, že se očekává, že podpoří konkurenceschopnost průmyslu a že by měla uspokojit spotřebitele;

B.  vzhledem k tomu, že vedoucí postavení Evropy v technologii 5G má zásadní význam pro hospodářský růst a udržení světové konkurenceschopnosti, což vyžaduje koordinaci a plánování na evropské úrovni, a vzhledem k tomu, že zůstat pozadu znamená ohrožení zaměstnanosti, inovací a znalostí;

C.  vzhledem k tomu, že 5G a příslušné aplikace přinesou nové obchodní modely, neboť poskytnou velmi rychlou konektivitu, která podpoří inovace ve všech odvětvích, zejména v dopravě, v energetice, ve finančních službách a ve zdravotnictví; vzhledem k tomu, že v této souvislosti si Evropa nemůže dovolit zůstat pozadu, neboť 5G se stane motorem budoucího růstu a inovací;

D.  vzhledem k tomu, že architektura sítí 5G bude podstatně odlišná od předchozích generací, neboť jejím záměrem bude uspokojit pracovní a funkční požadavky kladené na sítě s velmi vysokou kapacitou (VHC), zejména pokud jde o zpoždění, pokrytí a spolehlivost;

E.  vzhledem k tomu, že architektura 5G povede k většímu sbližování mobilních a pevných sítí; vzhledem k tomu, že rozšiřování pevných VHC sítí tak přispěje k potřebnému páteřnímu propojení husté bezdrátové sítě 5G co nejblíže koncovému uživateli;

F.  vzhledem k tomu, že budoucnost evropské společnosti a ekonomiky bude na infrastruktuře 5G značně záviset, neboť tato infrastruktura se nebude projevovat pouze stávajícími bezdrátovými přístupovými sítěmi, ale bude mít mnohem větší dopad a cílem jejího využití bude poskytovat vysoce kvalitní a rychlejší komunikační služby, které budou dostupné pro všechny a budou k dispozici vždy a všude;

G.  vzhledem k tomu, že digitalizace se velmi rychle rozvíjí a prosazuje se na celosvětové úrovni, což vyžaduje investice do kvalitních komunikačních sítí s univerzálním pokrytím; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu je nutné, aby bylo včas k dispozici rádiové spektrum, které bude těmto nárokům vyhovovat;

H.  vzhledem k tomu, že mobilní a bezdrátová konektivita pro každého občana nabývá na důležitosti, neboť inovativní služby a aplikace jsou využívány „za pochodu“, a vzhledem k tomu, že digitální politika orientovaná na budoucnost musí tuto skutečnost zohledňovat;

I.  vzhledem k tomu, že sítě 5G se budou zavádět zejména prostřednictvím soukromých investic a že budou vyžadovat evropský kodex pro elektronické komunikace, aby vzniklo regulační prostředí, jež podpoří jistotu, hospodářskou soutěž a investice; vzhledem k tomu, že to bude vyžadovat racionalizaci administrativních požadavků, například požadavků na zavádění malých buněk pro důslednou a včasnou harmonizaci spektra a rozvoj sítě VHC, což je nyní navrženo v evropském kodexu pro elektronické komunikace;

J.  vzhledem k tomu, že veřejné iniciativy, jako je iniciativa Komise pro partnerství veřejného a soukromého sektoru z roku 2013, v jejímž rámci bylo z veřejných prostředků vyčleněno 700 milionů eur na zavedení technologie 5G v Evropě do roku 2020, musí být doplněny konkurenceschopným trhem s regulací přístupu, která bude splňovat budoucí nároky, a koordinací spektra, jež povzbudí inovace a nezbytné soukromé investice do infrastruktury;

K.  vzhledem k tomu, že síť 5G musí být zaváděna společně s dalšími projekty, jejichž cílem je posílit konektivitu na venkově a v nejodlehlejších oblastech Evropy, a nikoli na úkor těchto projektů;

L.  vzhledem k tomu, že je-li záměrem splnit všechny podmínky v požadované lhůtě, pak zavádění sítí 5G a budování gigabitové společnosti vyžaduje konkrétní harmonogram, perspektivní a technologicky neutrální přístup, který bude vycházet z poptávky a z hodnocení podle jednotlivých regionů a odvětví, a dále vyžaduje koordinaci členských států, spolupráci se všemi zúčastněnými stranami a patřičné investice, aby se gigabitová společnost stala realitou pro všechny občany EU;

I.Vize 5G – podmínky pro generační výměnu

1.  vítá návrh Komise vypracovat akční plán pro 5G, který by měl EU postavit do čela celosvětového úsilí o zavedení standardizovaných sítí 5G v letech 2020 až 2025, jako součást širší strategie pro evropskou gigabitovou společnost, která bude technologicky konkurenceschopnější a inkluzivní; domnívá se, že je důležitá odpovídající koordinace mezi členskými státy, aby se při zavádění sítí 5G předešlo stejnému druhu zpožďování, jaké postihlo zavádění sítí 4G a které způsobilo, že v současnosti dosahuje míra pokrytí touto technologií 86 % a ve venkovských oblastech pouze 36 %;

2.  zdůrazňuje, že podle Komise má akční plán na zavedení sítě 5G po celé EU „potenciál vytvořit dva miliony pracovních míst“, což by mohlo podpořit evropské hospodářství a zabránit vysoké míře nezaměstnanosti, zejména mezi mladými lidmi;

3.  zdůrazňuje, že partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti 5G je v současné chvíli jednou z nejpokročilejších iniciativ na světě týkajících se 5G a nových aplikací, které s ní souvisí; domnívá se, že přestože je vhodné podporovat součinnost v oblasti výzkumu a vývoje a průmyslového rozvoje, bylo by vzhledem k dopadu zavádění 5G na společnost správné, aby toto partnerství bylo rovněž přístupné zástupcům spotřebitelů a občanské společnosti.

4.  zdůrazňuje, že má-li být Evropa lídrem v rozvoji technologie 5G, je nezbytné, aby vypracovala ambiciózní harmonogram přidělování spektra v Unii orientovaný na budoucnost; v této souvislosti vítá opatření navrhovaná Komisí ve sdělení nazvaném „5G pro Evropu: akční plán“ a pokládá tato opatření za minimální požadavek pro úspěšné spuštění 5G v Unii;

5.  zdůrazňuje, že soukromé investice by měly být snazší díky politice orientované na infrastrukturu a regulačnímu prostředí, které by měly být přizpůsobeny tak, aby byly předvídatelné a jasné a usilovaly by o podporu hospodářské soutěže ve prospěch koncových uživatelů, a že tyto investice by neměly být zpožďovány příliš ambiciózními veřejnými programy, které by bránily v zavádění technologií 5G;

6.  zdůrazňuje význam spolupráce mezi akademickým prostředím, výzkumnými institucemi, soukromým sektorem a veřejným sektorem na výzkumu a vývoji v oblasti mobilních komunikací 5G; zdůrazňuje, že partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti 5G představuje v tomto ohledu pozitivní příklad, a vybízí Komisi, aby do tohoto procesu i nadále zapojovala všechny příslušné zúčastněné strany;

7.  je přesvědčen, že Evropa bude mít prospěch z dalšího přechodu na digitální ekonomiku z hlediska širšího pokrytí, konektivity a větší rychlosti a že digitální ekonomika bude do roku 2020 přispívat k celkovému růstu HDP ze 40 % a bude růst 13krát rychleji než celkový HDP;

8.  vítá a podporuje střednědobé cíle gigabitové společnosti, jimiž je zajistit všem evropským spotřebitelům síť s přenosovou rychlostí 100 Mb/s, kterou lze zvýšit až na 1 Gb/s, a poskytnout nejdůležitějším socioekonomickým subjektům, např. poskytovatelům veřejných služeb, silně digitalizovaným podnikům, hlavním dopravním uzlům, finančním institucím, nemocnicím, vzdělávacím a výzkumným institucím, sítě s rychlostí alespoň 1 Gb/s a v dlouhodobém horizontu s rychlostí 100 Gb/s; vyzývá k tomu, aby mezi priority patřilo zavedení optické páteřní infrastruktury, hospodářská soutěž podněcující investice a vysoce kvalitní zkušenosti koncových uživatelů; připomíná, že Unie pokulhává v plnění cílů v oblasti konektivity vytyčených v digitální agendě 2020 s tím, že ve venkovských a odlehlých oblastech je toto její pokulhávání obzvláště znepokojující;

9.  zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby z konektivity v rámci gigabitové společnosti měl prospěch co největší počet občanů EU, včetně těch, kteří žijí v odlehlých oblastech;

10.  důrazně podporuje úsilí, jež má do roku 2025 zajistit přístup k 5G síti v rámci intermodálních přeprav na základě sítí veřejné dopravy ve spojení s Nástrojem pro propojení Evropy a transevropskými dopravními sítěmi (TEN-T), a očekává, že bude následovat plný přístup v celé EU, a to v městských i venkovských oblastech a v hlavních turistických střediscích;

11.  konstatuje, že je nutné dále zlepšit pokrytí u čtvrté generace mobilních sítí / LTE, neboť Evropská unie v této oblasti zaostává za Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem, a že akční plán v oblasti 5G by měl být příležitostí poučit se z chyb učiněných při zavádění 4G;

12.  poukazuje na to, že rádiový přístup 5G bude muset být schopen fungovat ve velmi širokém rozsahu frekvencí: od méně než 1 GHz až po 100 GHz a včetně páteřní infrastruktury s maximálním potenciálem do 300 GHz; konstatuje, že na frekvencích 3–6 GHz a vyšších než 6 GHz by se v hustě osídlených oblastech mělo dosahovat extrémně vysokých rychlostí přenosu dat a mimořádné kapacity; uznává, že systémy 5G ve vysokofrekvenčních pásmech vyžadují velmi hustou síťovou infrastrukturu opírající se o přístup prostřednictvím malých buněk, takže bude třeba rozhodnout, jaká pásma spektra budou využívána, nebo poskytnout možnost sdíleného využívání;

13.  zdůrazňuje, že rychlost stahování sama o sobě nestačí ke splnění budoucích požadavků gigabitové společnosti na připojení, a že je proto nezbytné stanovit cíl infrastruktury se zaměřením na sítě VHC, které splňují nejvyšší standardy, pokud jde o rychlost odesílání a stahování dat, zpožďování a odolnost;

14.  zdůrazňuje, že je nutné mít k dispozici jednotnou evropskou strategii pro otázky spektra, včetně koordinovaných vnitrostátních plánů postupu a harmonogramů, máme-li řešit náročné úkoly spojené se sítěmi 5G, a zabývat se tedy mezilidskou komunikací, komunikací mezi přístroji (M2M) a komunikací v rámci internetu věcí na různých úrovních: na úrovni rychlosti připojení, mobility, zpožďování, všudypřítomnosti, pracovního cyklu, spolehlivosti, dostupnosti atd. a zajistit hladký přechod všech členských států k 5G;

15.  poukazuje na to, že zavedení bezdrátových sítí 5G vyžaduje páteřní síť VHC a flexibilní a efektivní využití všech dostupných nespojitých částí spektra, včetně pásma 700 MHz, pro značně odlišné alternativy zavádění sítě, kvůli nimž je třeba nalézt inovativní způsoby udělování licencí ke spektru a klást jasně důraz na harmonizaci dostupných pásem spektra v rámci regionů;

16.  uznává význam licenčních pásem spektra pro zajištění dlouhodobých investic do sítí a lepší kvality služeb díky stálému a spolehlivému přístupu ke spektru, zároveň však zdůrazňuje, že je potřebná lepší právní ochrana bezlicenčních pásem spektra a různé metody sdílení pásem spektra;

17.  poukazuje na to, že nedostatečná koordinace představuje významné riziko pro zavádění 5G, neboť dosažení kritického množství má zásadní význam pro získání investic, a tedy dosažení maximálních přínosů technologie 5G;

18.  poznamenává, že všechny subjekty působící v dotčeném odvětví by měly profitovat z předvídatelných podmínek, jež budou pro všechny stejné a budou podporovat konkurenci, že tyto subjekty by měly mít flexibilní možnost navrhnout své vlastní sítě, zvolit si svůj investiční model a kombinaci technologií, která by měla zajistit naprostou funkčnost z hlediska cílů týkajících se zavedení sítí 5G, jako jsou FTTH, kabelové a satelitní sítě, WIFI, WiGig, G.fast, 2G, Massive MIMO nebo jakékoli jiné rychle se rozvíjející technologie, pokud umožní připojení všech Evropanů na sítě VHC podle jejich skutečných potřeb; konstatuje, že spuštění sítě 5G bude vyžadovat mnohem více optických vláken v hustší bezdrátové síti;

19.  bere na vědomí sdělení Komise nazvané „Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh“ a její „Akční plán 5G pro Evropu“, jež pro členské státy představují jedinečnou příležitost k tomu, aby svým kulturním a tvůrčím inovátorům, zejména MSP, umožnily ještě více konkurovat na světové scéně a předvést svůj podnikatelský a inovační talent;

II.Možnost využívat výhod gigabitové společnosti

20.  domnívá se, že sítě 5G jsou více než jen další vývojová fáze širokopásmového připojení a že jakožto další generace všudypřítomné širokopásmové infrastruktury pro velmi rychlé připojení budou klíčovým prostředkem umožňujícím rozvoj budoucího digitálního světa, který podnítí transformační procesy ve všech odvětvích ekonomiky (ve veřejném sektoru, vzdělávání, poskytování integrovaného mediálního obsahu, zdravotní péči, výzkumu, energetice, veřejných službách, výrobě, dopravě, automobilovém průmyslu, audiovizuálním odvětví, virtuální realitě, internetových hrách atd.) a bude poskytovat pohotové, interaktivní, spolehlivé a vysoce individualizované služby, které by měly zlepšit život každého z nás;

21.  konstatuje, že roztříštěnost Evropy při zavádění 4G, která, jak ukázal Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI), je stále patrná ve výrazných rozdílech mezi členskými státy, způsobila nedostatečnou konkurenceschopnost v digitální oblasti ve srovnání s USA, Čínou, Japonskem, Jižní Koreou a rozvíjejícími se ekonomikami; v tomto ohledu zdůrazňuje, že zatímco Evropa činí kroky kupředu, pokud jde o digitální rozvoj, tempo se zpomaluje, což představuje z dlouhodobého hlediska riziko pro nezbytné investice a atraktivitu evropského podnikatelského prostředí;

22.  připomíná, že těmi, kdo by měl mít největší prospěch ze zavedení 5G, by měli být koncoví uživatelé a že jakékoli rozhodnutí přijaté při zavádění technologií 5G by mělo být vždy zaměřeno na konečný cíl, kterým je poskytování cenově dostupných a spolehlivých služeb vysoké kvality;

23.  konstatuje, že investice veřejného a soukromého sektoru přinášejí multiplikační účinek celé ekonomice a že při plném zavedení 5G by měly být přímo a nepřímo vytvořeny až 2,3 milionu pracovních míst ve 28 členských státech;

24.  konstatuje, že zavedení technologie 5G v Evropě má přinést zisky nad rámec odvětví mobilní komunikace a tzv.„trickle-down efekt“(kdy se prosperita šíří od horních vrstev ke spodním), ve výši 141,8 miliardy EUR ročně do roku 2025;

25.  zdůrazňuje, že úspěch rychlého zavedení 5G v EU závisí na rozvoji nových obchodních modelů řídících se poptávkou; zdůrazňuje, že existuje mnoho iniciativ, které přispívají k vyjasnění požadavků pro 5G, což znesnadňuje zapojení vertikálních odvětví do tohoto procesu; zdůrazňuje proto, že vertikální odvětví se musí aktivně a účinně zapojit do procesu stanovení požadavků;

26.  zdůrazňuje, že spravedlivá hospodářská soutěž a stejné podmínky pro účastníky trhu jsou nezbytné pro zavádění gigabitové společnosti účastníky trhu; domnívá se, že v tomto ohledu by měla platit zásada „stejné služby, stejné riziko, stejná pravidla“;

27.  domnívá se, že Komise a členské státy by měly spolu se všemi příslušnými zúčastněnými stranami zvážit opatření, která by motivovala k pokročilým hodnocením a testovacím prostředím s cílem urychlit inovace v rámci aplikací 5G;

28.  konstatuje, že gigabitová společnost by měla řešit problém digitální propasti a posílit využívání internetu; konstatuje, že je třeba soustavně investovat do zavádění stávajících i budoucích technologií, včetně družicových technologií, ve venkovských a vzdálených oblastech; zdůrazňuje, že inteligentní kombinace soukromých a veřejných investic je nezbytná k řešení digitální propasti ve venkovských a vzdálených oblastech; zdůrazňuje, že zkušenosti získané v minulosti by měly být využity k řešení rozdílů mezi členskými státy, regiony a obyvatelstvem hustě obydlených i odlehlých oblastí a podporovat vyvážený geografický rozvoj;

29.  poukazuje na skutečnost, že digitální propast existuje nejen mezi městy a venkovskými oblastmi, ale rovněž ve velké míře mezi členskými státy; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je důležité vytvořit konkurenceschopný legislativní rámec a iniciativy, které by podporovaly investice do infrastruktury, zvyšovaly rozmanitost aktérů a posilovaly evropskou koordinaci;

30.  poukazuje na to, že 5G bude sehrávat zásadně důležitou roli při uskutečňování vize propojené společnosti a zvýší možnosti žít, studovat a pracovat v Evropské unii, což je předpoklad pro to, aby lidé a společnosti měli plný užitek z digitální revoluce;

31.  domnívá se, že podpora rozšiřování malých buněk 5G v souladu s nařízením WiFi4EU přispěje ke zmenšení digitálních a technologických rozdílů a zvýší dostupnost služby 5G pro všechny občany;

32.  zdůrazňuje, že Evropa musí držet krok s technologickým vývojem a příležitostmi, které nabízejí účinnější technologie IKT, aby podpořila společensko-ekonomický rozvoj v regionech, které jsou v současnosti málo rozvinuté;

33.  zdůrazňuje, že hustá optická síť představuje nezbytnou páteřní infrastrukturu pro využití úplného servisního potenciálu technologického mobilního standardu 5G;

34.  vítá iniciativu WiFi4EU, jejímž účelem je podpora bezplatného a univerzálního přístupu k internetu v místních komunitách prostřednictvím systému financovaného EU, který budou realizovat členské státy; podotýká, že cílem iniciativy WiFi4EU je propagovat digitální začlenění napříč regiony tím, že finanční prostředky přidělí geograficky vyváženým způsobem a současně věnuje pozornost kvalitě, pokud jde o zkušenosti uživatelů služeb; konstatuje, že rychlosti připojení rostou a že s častějším využíváním připojení prostřednictvím několika bezdrátových zařízení bude muset i technologie WLAN odpovídat potřebám propojení koncových bodů; domnívá se, že je třeba politický rámec s konkrétními prioritami pro překonání překážek, s kterými se nemůže vypořádat pouze samotný trh;

35.  vyzývá Komisi, aby ve svém akčním plánu pro 5G věnovala zvláštní pozornost pokrytí ve vnitřních prostorách vzhledem k tomu, že velká část aplikací 5G se bude používat uvnitř domů a v kancelářích; připomíná špatné pokrytí budov vysokofrekvenčními sítěmi; doporučuje posouzení dalších technologií k zajištění dobrého pokrytí ve vnitřních prostorách, např. masivní MIMO, opakovače signálu pro vnitřní prostory a vysokorychlostní Wi-Fi aplikace WiGig;

36.  zdůrazňuje, že rozvoj technologie 5G je základním předpokladem pro přechod od infrastruktury sítě IKT směrem ke komplexní inteligentní propojitelnosti, jež se vztahuje na: inteligentní automobily, sítě, města i továrny a inteligentní veřejnou správu atd.; domnívá se, že vysokorychlostní širokopásmové připojení a inteligentní a účinné aspekty sítě, které umožňují téměř okamžité propojení mezi lidmi, vzájemné propojení přístrojů a připojení strojů, povedou k nové definici konceptu konektivity koncových uživatelů, která bude fungovat na základě různých paradigmat sítě, jako jsou vícecestné sítě (typu „mesh“), hybridní sítě, dynamické segmentování sítě a technologie softwarizace;

37.  zdůrazňuje, že důležitým požadavkem v rámci 5G je vysoká energetická výkonnost zaměřená na menší spotřebu síťové energie; zdůrazňuje, že tento prvek je zásadní pro snížení provozních nákladů, usnadnění síťové konektivity ve venkovských a odlehlých oblastech a zajištění přístupu k síti udržitelným způsobem, který účinně využívá zdroje;

38.  zdůrazňuje, že zavedení 5G vyžaduje značnou modernizaci pevných sítí a zahuštění mobilních sítí v souladu s cíli gigabitové společnosti, zejména v oblasti elektronického zdravotnictví;

39.  podtrhuje, že audiovizuální odvětví je jedním z klíčových hybatelů úspěchu technologie 5G v Evropě, neboť vytváří pracovní příležitosti a hospodářský růst, a že pokrok v tomto odvětví může mít výrazný a příznivý dopad na hodnotový řetězec audiovizuálních médií, včetně tvorby obsahu, inovací, distribuce a uživatelského prostředí; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby vzaly v potaz potřeby a zvláštnosti tohoto odvětví, zejména ty, jež souvisejí s vysíláním;

40.  konstatuje, že jakmile budou vozidla připojena k síti, stanou se automaticky bezpečnějšími (méně nehod), ekologičtějšími (méně emisí) a zvýší předvídatelnost modelů cestování; proto podporuje myšlenku zformulovat pro celou EU cíl, aby byla všechna vozidla dostupná na trhu EU uzpůsobená k připojení k síti 5G a aby jejich standardní součástí bylo vybavení ITS; rozhodně podporuje záměr zajistit možnost připojení sanitek a dalších zásahových vozidel (policejních, požárních) k základovým stanicím umožňujícím nepřetržitý přenos 5G v průběhu celého zásahu;

41.  poukazuje na přínosy spolehlivého a nepřetržitého pokrytí 5G pro silniční bezpečnost, neboť umožní v případě nákladních vozidel připojené a digitální prostředky kontroly, jako jsou inteligentní tachografy a e-dokumenty;

42.  domnívá se, že technologie 5G by měly umožnit poskytování nových, finančně dostupných a vysoce kvalitních služeb a připojení nových odvětví a v konečném důsledku přinést stále schopnějším digitálním uživatelům s rostoucími požadavky lepší zákaznické zkušenosti; zdůrazňuje, že 5G může nabídnout řešení významných společenských výzev díky své schopnosti značně snížit spotřebu energie u mobilních zařízení a díky svému potenciálu změnit odvětví, jako je zdravotnictví a doprava;

43.  vítá Širokopásmový fond pro propojení Evropy, fond pro širokopásmovou infrastrukturu otevřený účasti vnitrostátních podpůrných bank a orgánů a soukromých investorů, který bude znamenat další krok k tomu, aby byly investice do infrastruktury přivedeny do méně zalidněných, venkovských a odlehlých oblastí, které nemohou plně využívat služeb;

44.  domnívá se, že je zásadní, aby se digitální dovednosti rozvíjely a zdokonalovaly, a sice prostřednictvím značných investic do vzdělání – včetně odborné přípravy, podnikatelské a další profesní přípravy a rekvalifikace – a prostřednictvím komplexní účasti všech relevantních zúčastněných stran, včetně sociálních partnerů, a měly by sledovat tři hlavní cíle: vychovat vysoce kvalifikovanou pracovní sílu schopnou zachovat a vytvořit pracovní místa v oblasti technologií, podpořit občany tak, že jim budou poskytnuty potřebné nástroje, které jim umožní získat kontrolu nad svou digitální existencí, a odstranit tak digitální negramotnost, která způsobuje digitální propast a vyloučení;

45.  domnívá se, že Unie by měla ve spolupráci s EIT Digital zavést a dát k dispozici osnovy pro rozvoj dovedností v rámci 5G, s důrazem na začínající podniky a malé a střední podniky, aby tak mohly využívat výhod zavedení technologie 5G;

46.  zdůrazňuje, že vývoj sítí 5G přispěje k rychlým technologickým změnám, které umožní plný rozvoj digitálního odvětví, inteligentních technologií, internetu věcí a pokrokových výrobních systémů;

47.  zdůrazňuje význam technologie 5G pro zajištění vedoucího postavení Evropy v poskytování špičkové výzkumné infrastruktury, která by z Evropy mohla učinit centrum vysoce kvalitního výzkumu;

III.Politický přístup

48.  vítá záměr Komise posílit investiční plán pro Evropu v rámci nástrojů financování (EFSI, Nástroj pro propojení Evropy) vyčleněných na financování strategických cílů souvisejících s gigabitovým připojením do roku 2025;

49.  zdůrazňuje, že veškerá rozhodnutí týkající se jednotného digitálního trhu, včetně přidělování spektra, cílů v oblasti konektivity a zavedení 5G, musí být utvářena na základě budoucích potřeb a toho, jak se podle očekávání vyvine trh v příštích 10–15 letech; zdůrazňuje v tomto ohledu, že úspěšné zavedení 5G bude zásadně důležité pro ekonomickou konkurenceschopnost, které lze dosáhnout pouze skrze prozíravou koordinaci evropských právních předpisů a politik;

50.  zdůrazňuje, že politiky týkající se gigabitové společnosti a 5G by měly být přiměřené, měly by se často revidovat a měly by být v souladu se „zásadou inovací“, aby se součástí posouzení dopadu staly také potenciální účinky na inovace;

51.  vyzývá Komisi, aby zajistila, zachovala a rozvíjela dlouhodobé financování akčního plánu pro G5 a modernizaci sítě na patřičné úrovni v rámci příštího víceletého finančního rámce na 2020–2027, a zejména příštího rámce pro výzkum, technologický rozvoj a inovace; zdůrazňuje význam spolupráce mezi akademickým prostředím, výzkumnými institucemi, soukromým sektorem a veřejným sektorem na výzkumu a vývoji v oblasti mobilních komunikací 5G; zdůrazňuje, že partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti 5G představuje v tomto ohledu pozitivní příklad; připomíná, že podle odhadů Komise bude dosažení cílů pro propojení vyžadovat v příštím desetiletí investice ve výši 500 miliard EUR, že však Komise rovněž odhaduje, že budou chybět investice ve výši 155 miliard EUR; domnívá se tudíž, že dostatečné investice podnícené hospodářskou soutěží v případě zavádění digitální infrastruktury musí být nejvyšší prioritou vzhledem k tomu, že zavedení infrastruktury je základním předpokladem umožňujícím obyvatelům a podnikům, aby měli z rozvoje technologie 5G prospěch;

52.  naléhavě žádá všechny členské státy, aby urychleně provedly ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii(4)s cílem zajistit přiměřenou úroveň bezpečnosti, pokud jde o účinnost a udržitelnost tohoto plánu;

53.  domnívá se, že nejlepší cestou ke gigabitové společnosti je přístup zaměřený na hospodářskou soutěž, který bude použitelný i v budoucnu, technologicky neutrální a opírající se o širokou škálu investičních modelů, jako jsou partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo společné investice; konstatuje, že společné investice i další formy kolaborativních investic a dlouhodobých ujednání o komerčním přístupu do sítí s velmi vysokou kapacitou mohou pomoci ke sdílení zdrojů, k zavedení různých flexibilních rámců a ke snížení nákladů na zavádění;

54.  vyzývá členské státy, aby akční plán pro 5G beze zbytku zrealizovaly v regionech a městech, a to prostřednictvím soudržných a včasných kroků podporujících začlenění s cílem poskytnout podporu a pobídku meziodvětvové inovaci a podpořit celooborový rámec ekonomické spolupráce;

55.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se ujaly vedení v prosazování mezioborové, vícejazyčné a přeshraniční interoperability 5G a v podpoře služeb, které respektují soukromí a jsou spolehlivé a bezpečné, jelikož průmysl i celá společnost jsou stále závislejší na digitální infrastruktuře pro své podnikání a služby, a aby ekonomické a geografické vnitrostátní aspekty považovaly za nedílnou součást společné strategie;

56.  vyzývá ke zvýšení úsilí v oblasti normalizace za účelem zajistit, aby Evropa dosáhla vedoucího postavení při vymezování technologických norem, které umožní zavádění sítí a služeb technologie 5G; je přesvědčen, že evropské normalizační organizace by v tomto procesu měly hrát zvláštní úlohu; podotýká, že každé odvětví by mělo vypracovat vlastní plán postupu pro provedení normalizace, při čemž by mělo vycházet z procesů, jež se v daném odvětví uplatňují, a mělo by mimořádně usilovat o společné normy, z nichž by se případně mohly stát normy celosvětové; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily pobídky k investicím do výzkumu a vývoje a do evropské normalizace;

57.  zdůrazňuje, že 5G má potenciál proměnit revolučním způsobem přístup k obsahu a jeho šíření a podstatně obohatit uživatelskou zkušenost a současně umožnit vývoj nových forem kulturního a tvůrčího obsahu; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné přijmout účinná opatření pro boj proti pirátství a zaujmout komplexní přístup ke zlepšení prosazování práv duševního vlastnictví, aby bylo možné zajistit snadné cesty k legálnímu obsahu pro spotřebitele;

58.  rozhodně podporuje větší experimentování s technologiemi G5; podporuje rozvoj integrovaných řešení a testů, na něž naváže meziodvětvové testování rozsáhlých pilotních projektů, které budou reagovat na poptávku po službách v gigabitové společnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily dostatek nekoncesovaných kmitočtových pásem s cílem podnítit experimenty prováděné průmyslovým odvětvím; žádá Komisi, aby zvážila stanovení konkrétního a přitažlivého cíle jako rámec pro experimentování soukromého sektoru s technologiemi a produkty 5G;

59.  zdůrazňuje, že je nezbytné vzít v potaz pokyny Mezinárodní komise pro ochranu před neionizujícím zářením (ICNIRP), které formálně uznala Světová zdravotnická organizace, aby se tak zabránilo nejednotnosti a roztříštěnosti a zajistily se soudržné podmínky pro zavádění bezdrátových sítí na evropském jednotném digitálním trhu;

60.  zdůrazňuje, že rozvoj gigabitové společnosti vyžaduje jasná společná pravidla pro EU, která budou prozíravá, budou podporovat hospodářskou soutěž, vést k investicím a inovaci a zachovávat finanční dostupnost i možnost volby pro spotřebitele; zdůrazňuje, že hospodářská soutěž opírající se o infrastrukturu potenciálně umožňuje účinnou regulaci a spravedlivou a dlouhodobou návratnost investic; vyzývá členské státy, aby zjednodušily administrativní postupy pro přístup k fyzické infrastruktuře;

61.  zdůrazňuje, že je třeba vytvořit prostředí příznivé pro inovace digitálních služeb, zejména v oblasti velkého objemu dat a internetu věcí, které rozšíří výběr spotřebitelů a zároveň zvýší důvěru a podporu zavádění digitálních služeb prostřednictvím účinných a zjednodušených pravidel, a zaměřit se přitom na potřeby uživatelů a charakteristiku služeb, a to bez ohledu na typ poskytovatele;

62.  podtrhuje, že vnitrostátní plány pro širokopásmové připojení je třeba podrobovat přezkumu a v případě potřeby pečlivě revidovat, zaměřit je na všechny oblasti 5G a že tyto plány musí i nadále uplatňovat přístup založený na různých technologiích a hospodářské soutěži, podporovat regulační jistotu a maximálně rozšířit inovace a pokrytí a zahrnout do svých cílů překlenutí digitální propasti;

63.  vyzývá Komisi, aby posoudila vnitrostátní plány pro širokopásmové připojení s cílem najít nedostatky a vypracovat doporučení pro jednotlivé země ohledně dalších kroků;

64.  vítá iniciativu Komise zřídit participativní širokopásmovou platformu, která zajistí intenzivní zapojení veřejných a soukromých subjektů a místních a regionálních orgánů;

65.  zdůrazňuje, že zajištění přístupu k internetu a vysokorychlostního, spolehlivého internetového připojení s malým zpožďováním a kolísáním je zásadním faktorem digitalizace procesů a hodnotového řetězce v odvětví cestovního ruchu, jakož i rozvoje a zavádění dopravních technologií, jako jsou spolupracující inteligentní dopravní systémy (C-ITS), říční informační služby (RIS) a evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS);

66.  připomíná, že pro malé a střední podniky by byl konkurenční přístup k technologiím 5G značně přínosný; vyzývá Komisi, aby své akční plány podrobně rozpracovala tak, aby malým a středním podnikům usnadnila účast na experimentování s technologiemi 5G a aby zajistila přístup malých a středních podniků k participativní širokopásmové platformě pro 5G;

67.  podporuje iniciativy na úrovni EU k zajištění větší koordinace spektra mezi členskými státy a dlouhodobou platnost licencí, což posílí stabilitu a jistotu z hlediska investování; poznamenává, že o těchto otázkách by se mělo rozhodovat současně ve všech členských státech, aby byly přijaty závazné pokyny týkající se určitých podmínek přidělování, jako jsou lhůty pro přidělování a sdílení spektra i společně organizované aukce s cílem podporovat transevropské sítě; zdůrazňuje, že konkurenční povaha trhů mobilních komunikačních sítí v Evropské unii je při generačním přechodu ke G5 zásadní;

68.  vyzývá EU, aby své kroky koordinovala ve spolupráci s Mezinárodní telekomunikační unií (ITU), a zajistila tak soudržnost své politiky; zdůrazňuje, že požadavky na evropskou harmonizaci spektra pro technologie 5G po roce 2020 by měly být dokončeny před Světovou radiokomunikační konferencí v roce 2019 a že je třeba řádně chránit stávající služby, na nichž dnes závisíme, a to v souladu s rozhodnutími přijatými na zmíněné Světové radiokomunikační konferenci;

69.  zdůrazňuje, že definice sítí s velmi vysokou kapacitou (VHC) stanovená v Evropském kodexu pro elektronickou komunikaci by měla být v souladu se zásadou technologické neutrality, pokud tyto technologie splňují požadavky na kvalitu síťových služeb, které budou průmyslové i spotřebitelské aplikace v budoucnu potřebovat;

70.  žádá Komisi, aby zavedla roční hodnocení pokroku, vypracovala doporučení k akčnímu plánu pro 5G a informovala Parlament o výsledcích;

o
o   o

71.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1) Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 7.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0009.
(3) Úř. věst. L 179, 29.6.2013, s. 1.
(4) Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1.

Právní upozornění - Ochrana soukromí