Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU) a zejména na druhou odrážku a čtvrtou až sedmou odrážku preambule, a na čl. 2, čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec a článek 6 této smlouvy,

–  s ohledem na článek 17 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie ze dne 7. prosince 2000,

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV(2),

–  s ohledem na to, že byl v roce 2015 přijat Evropský program pro bezpečnost,

–  s ohledem na rezoluci Rady Evropy 2106 (2016) ze dne 20. dubna 2016 s názvem „Obnovení závazku k boji s antisemitismem v Evropě“,

–  s ohledem na závěry prvního výročního kolokvia Komise o základních právech pořádaného v Bruselu ve dnech 1. a 2. října 2015 pod názvem „Tolerance a respekt: předcházení antisemitské a antimuslimské nenávisti a boj proti ní“,

–  s ohledem na jmenování koordinátora Komise pro boj proti antisemitismu, k němuž došlo v prosinci 2015,

–  s ohledem na zřízení skupiny EU na vysoké úrovni pro boj proti rasismu, xenofobii a jiným formám nesnášenlivosti, k němuž došlo v červnu 2016,

–  s ohledem na kodex chování zaměřený na boj proti nezákonným nenávistným projevům online, na němž se dne 31. května 2016 dohodly Komise a významné společnosti v oblasti informačních technologií, jakož i další platformy a společnosti provozující sociální média;

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2016 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii v roce 2015(3),

–  s ohledem na cílené násilné a teroristické útoky na členy židovské komunity, k nimž v posledních letech došlo v několika členských státech,

–  s ohledem na primární odpovědnost vlád za bezpečnost všech občanů jejich zemí a tedy na jejich primární odpovědnost za sledování a předcházení násilí, a to i násilí motivovanému antisemitismem, a za stíhání pachatelů,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že počet antisemitských projevů v členských státech EU v posledních letech dramaticky narůstá, jak o tom informovaly Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Agentura EU pro základní práva i další organizace;

B.  vzhledem k informacím o tom, že zavedení cílených bezpečnostních opatření pomohlo řadě násilných antisemitských útoků předejít a snížit jejich počet;

C.  vzhledem k tomu, že boj proti antisemitismu je úkolem společnosti jako celku;

1.  zdůrazňuje, že nenávistné projevy a všechny druhy násilí namířené proti evropským občanům židovského původu jsou neslučitelné s hodnotami Evropské unie;

2.  vyzývá členské státy a orgány a agentury Unie, aby přijaly a uplatňovaly pracovní definici antisemitismu, kterou používá Mezinárodní společenství paměti holokaustu (IHRA)(4), s cílem podpořit soudní i donucovací orgány v jejich snaze účinněji a účelněji odhalovat a stíhat antisemitské útoky, a vybízí členské státy, aby v tomto ohledu následovaly příklad Spojeného království a Rakouska;

3.  vyzývá členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření k aktivnímu zajišťování bezpečnosti jejich židovských občanů a židovských náboženských, vzdělávacích a kulturních prostor v úzké konzultaci a dialogu s židovskými komunitami, organizacemi občanské společnosti a nevládními organizacemi bojujícími proti diskriminaci;

4.  vítá skutečnost, že byl jmenován koordinátor Komise pro boj proti antisemitismu, a naléhavě vyzývá Komisi, aby poskytla veškeré nástroje a podporu nezbytnou k tomu, aby tato funkce byla co nejúčinnější;

5.  vyzývá členské státy, aby jmenovaly vnitrostátní koordinátory pro boj proti antisemitismu;

6.  vyzývá členy vnitrostátních a regionálních parlamentů a politické vůdce, aby systematicky a veřejně odsuzovali antisemitská prohlášení a nabízeli opačnou a alternativní argumentaci a aby zřizovali nadstranické parlamentní skupiny proti antisemitismu s cílem posílit tento boj napříč politickým spektrem;

7.  zdůrazňuje důležitou úlohu organizací občanské společnosti a vzdělávání při předcházení všem formám nenávisti a netolerance a boji proti nim a vyzývá ke zvýšené finanční podpoře;

8.  vyzývá členské státy, aby sdělovací prostředky vybízely k šíření respektu vůči všem vyznáním, k uznávání různorodosti i ke školení novinářů zaměřenému na všechny typy antisemitismu, aby se tak zabránilo případné podjatosti;

9.  vyzývá ty členské státy, v nichž motivy založené na rase, národnostní či etnické příslušnosti, vyznání nebo přesvědčení dosud nepředstavují přitěžující okolnost trestného činu, aby to co nejrychleji napravily a přijaly opatření k plnému a řádnému provádění a vymáhání rámcového rozhodnutí Rady o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva, aby se zajistilo, že orgány členských států budou antisemitské činy stíhat jak v on-line prostředí, tak mimo internet;

10.  trvá na tom, že je třeba donucovacím orgánům poskytovat cílená školení zaměřená na boj proti trestným činům z nenávisti a proti diskriminaci a zřizovat v policejních sborech speciální jednotky zaměřené na boj s trestnými činy z nenávisti, pokud dosud neexistují, a vyzývá agentury EU a mezinárodní organizace, aby členským státům při poskytování tohoto typu školení pomohly;

11.  vyzývá k přeshraniční spolupráci na všech úrovních při stíhání trestných činů z nenávisti a zejména při stíhání závažných trestných činů, jako je teroristická činnost;

12.  vyzývá EU a její členské státy, aby více usilovaly o zajištění toho, že bude zaveden komplexní a účinný systém pro systematické shromažďování spolehlivých, relevantních a srovnatelných údajů o trestných činech z nenávisti, rozdělených podle motivace a zahrnujících teroristické činy;

13.  vyzývá členské státy, aby v souvislosti s kodexem chování dohodnutým mezi Komisí a významnými společnostmi v oblasti informačních technologií vybízely on-line zprostředkovatele a platformy sociálních médií k promptnímu přijímání opatření zaměřených na předcházení nenávistným antisemitským projevům na internetu a boj proti nim;

14.  zdůrazňuje, že školy poskytují jedinečnou příležitost pro předávání hodnot tolerance a respektu, protože oslovují děti již od raného věku;

15.  vyzývá členské státy, aby ve školách podporovaly výuku o holokaustu (šoa) a zajistily, aby učitelé byli na tento úkol dostatečně připraveni a vybaveni k tomu, aby mohli adekvátně přistupovat k rozmanitosti žáků ve třídě; dále vyzývá členské státy, aby zvážily přezkum učebnic s cílem zajistit, že židovská historie a současnost v nich budou prezentovány komplexním a vyváženým způsobem a nebudou obsahovat žádný druh antisemitismu;

16.  žádá Komisi a členské státy, aby navýšily finanční podporu určenou na cílené činnosti a vzdělávací projekty, aby budovaly a posilovaly partnerství s židovskými komunitami a institucemi a podporovaly výměny mezi dětmi a mladými lidmi různých vyznání prostřednictvím společných činností a vyhlašovaly a podporovaly kampaně na zvyšování povědomí o této oblasti;

17.  vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s mezinárodními aktéry, jako je UNESCO, OBSE a Rada Evropy, i s dalšími mezinárodními partnery v boji proti antisemitismu na mezinárodní úrovni;

18.  vyzývá Komisi, aby požádala o poradní funkci ve společenství IHRA;

19.  vyzývá všechny členské státy, aby 27. ledna oficiálně slavily Mezinárodní den uctění památky obětí holokaustu;

20.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí, Radě Evropy, OBSE a OSN.

(1) Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 55. (2) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57. (3) Přijaté texty, P8_TA(2016)0485. (4) http://ec.europa.eu/newsroom/just/item-detail.cfm?item_id=50144