Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 o konferenci OSN na vysoké úrovni, která má podpořit dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 14 (konference OSN o oceánech) (2017/2653(RSP))
Evropský parlament,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice(1) a na jeho cíle,
– s ohledem na nadcházející konferenci OSN na vysoké úrovni, která má podpořit dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 14 (konference OSN o oceánech) a která se bude konat ve dnech 5.–9. června 2017 v sídle OSN,
– s ohledem na čtvrtý ročník konference na vysoké úrovni s názvem „Náš oceán“, kterou uspořádá Evropská unie na Maltě ve dnech 5. a 6. října 2017,
– s ohledem na ministerskou konferenci o rybolovu ve Středozemním moři konanou dne 30. března 2017 na Maltě,
– s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 10. listopadu 2016 s názvem „Mezinárodní správa oceánů: agenda pro budoucnost našich oceánů“ (JOIN(2016)0049),
– s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení předloženou Komisi ohledně konference OSN na vysoké úrovni, která má podpořit dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 14 (konference OSN o oceánech) (O-000031/2017 – B8-0311/2017),
– s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že oceány a moře mají pro náš život, blahobyt a budoucnost zásadní význam; vzhledem k tomu, že současné zhoršení stavu oceánů, jež se projevuje oteplováním a acidifikací, blednutím korálů, zvýšením tlaku na populace ryb a rostoucím množstvím odpadu v moři, nás upozorňuje na to, že je třeba zakročit s cílem mobilizovat nezbytné vedení k ochraně našich oceánů;
B. vzhledem k tomu, že komisař Vella vyzval EU k intenzivnější činnosti a k větší angažovanosti v zájmu ochrany našich moří a oceánů;
C. vzhledem k tomu, že hrozba pro ekosystémy a loviště, kterou představují činnosti spojené s modrým růstem, jako je těžba z mořského dna, průzkum nalezišť ropy a využívání energie mořských vln a přílivu, a rizika, která tyto činnosti přinášejí, jsou nejistá, překračují hranice a mají dopad na tradiční rybolovné oblasti;
D. vzhledem k tomu, že přístup drobných a tradičních rybářů na trhy a ke zdrojům je pro agendu OSN pro období do roku 2030 prioritou; vzhledem k tomu, že rybáři by měli mít možnost se vyjádřit ve všech fázích rozhodování o rybářských politikách;
E. vzhledem k tomu, že tradičnímu rybolovu se věnuje více než 90 % pracovníků v odvětví rybolovu, z nichž zhruba polovina jsou ženy, a že tento rybolov představuje přibližně 50 % celosvětových úlovků ryb; vzhledem k tomu, že jak je uvedeno v dobrovolných pokynech FAO k zajištění udržitelného drobného rybolovu v souvislosti se zabezpečováním potravin a vymýcením chudoby, tradiční rybolov je cenným zdrojem živočišných bílkovin pro miliardy lidí na celém světě a často podporuje místní ekonomiku v pobřežních komunitách;
1. vítá iniciativu konference OSN na vysoké úrovni, jejímž cílem je zaměřit se na potřebu jednat globálně, aby se snížil nepříznivý dopad lidské činnosti na oceány;
2. konstatuje, že navzdory světovému závazku zamezit nadměrnému rybolovu do roku 2015, který byl přijat na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu v roce 2002, je 31,4 % světových populací ryb stále loveno v nadměrné míře; připomíná, že nadměrný rybolov představuje vážnou hrozbu nejen pro celé mořské ekosystémy, ale i pro zabezpečení potravin a hospodářskou a sociální udržitelnost pobřežních komunit na celém světě;
3. je znepokojen tím, že acidifikace oceánů, kterou způsobuje narůstající množství oxidu uhličitého, má závažný negativní dopad na řadu mořských organismů; zdůrazňuje, že je nutné vytvořit účinná adaptační a meziodvětvová zmírňující opatření k budování odolnosti vůči acidifikaci oceánů a škodlivým dopadům změny klimatu na oceány a pobřežní ekosystémy;
4. poukazuje na to, že je zapotřebí začlenit do globálního řízení rybolovu přístup zohledňující ekosystém a zásadu předběžné opatrnosti, jak je zakotven ve Smlouvách a ve společné rybářské politice, tak aby došlo k obnově a udržení lovených populací ryb nad úrovní, která by umožnila dosahovat maximální udržitelný výnos;
5. požaduje, aby každé rozhodnutí o dotacích v oblasti rybolovu zohledňovalo zvláštnosti tradičního a drobného rybolovu, jeho místní charakter a zásadní roli, kterou sehrává při zajišťování potravinové soběstačnosti a ekonomického a sociálního přežití pobřežních komunit;
6. vybízí státy, aby se jakožto státy vlajky, pobřežní státy, přístavní státy a státy trhu ujaly svých příslušných povinností, a to zejména takto:
–
státy vlajky – aby plně uplatňovaly mezinárodní a vnitrostátní správní opatření k zajištění toho, aby plavidla plující pod jejich vlajkou dodržovala předpisy;
–
pobřežní státy – aby zajišťovaly udržitelný rybolov ve vodách spadajících pod jejich jurisdikci a s cílem předcházet nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu kontrolovaly přístup do těchto vod;
–
přístavní státy – aby ratifikovaly a neomezeně uplatňovaly dohodu FAO (Organizace OSN pro výživu a zemědělství) o opatřeních přístavních států;
–
státy trhu – aby přijímaly opatření pro lepší koordinaci mezi bojem proti ilegálnímu, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a obchodní a tržní politikou;
7. zdůrazňuje, že v souladu s cílem udržitelného rozvoje č. 14.5 stanoveným OSN je důležité zachovat alespoň 10 % pobřežních a mořských oblastí;
8. poukazuje na význam cíle udržitelného rozvoje č. 14.7 stanoveného OSN, pokud jde o zvýšení hospodářského přínosu udržitelného využívání mořských zdrojů z hlediska malých ostrovních rozvojových států a nejméně rozvinutých zemí, a to i prostřednictvím udržitelného řízení rybolovu, akvakultury a cestovního ruchu;
9. vyzývá k posílení udržitelného řízení rybolovu, včetně provádění řídících opatření, která mají vědecký základ;
10. žádá, aby byla v zájmu udržitelného a spravedlivého využívání vysoce stěhovavých druhů, zejména pokud jde o vědecké vyhodnocení populací, sledování, dohled a kontrolu rybolovných činností, jak vyžaduje dohoda OSN o populacích ryb z roku 1995 a tři hodnotící konference, které proběhly v letech 2006, 2010 a 2016, prohloubena regionální spolupráce mezi všemi státy v oblasti řízení rybolovu; je přesvědčen, že do působnosti regionálních organizací pro řízení rybolovu s rozšířenými pravomocemi pro účinné vymáhání rozhodnutí v oblasti řízení a sankcí by měly spadat všechny komerčně využívané druhy;
11. žádá Komisi a Radu, aby dále podporovaly zásady a cíle společné rybářské politiky;
12. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a sekretariátu UNFCCC s žádostí, aby bylo rozesláno všem smluvním stranám, které nejsou členy EU.