Evropský parlament,

–  s ohledem na články 174, 175 a 177 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(1) (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o investování do zaměstnanosti a růstu a maximalizování příspěvku evropských strukturálních a investičních fondů: hodnocení zprávy podle čl. 16 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o zpoždění při provádění operačních programů financovaných z ESI fondů – dopad na politiku soudržnosti a jak postupovat dále(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2016 o nových nástrojích pro územní rozvoj v rámci politiky soudržnosti pro období 2014–2020: Integrované územní investice a komunitně vedený místní rozvoj(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2015 o snaze o zjednodušení a orientaci na výkonnost v politice soudržnosti na období 2014–2020(6),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. listopadu 2016 o výsledcích a nových prvcích politiky soudržnosti a evropských strukturálních a investičních fondů(7),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Zajištění viditelnosti politiky soudržnosti: pravidla komunikace a poskytování informací v období 2014–2020“(8),

–  s ohledem na bleskový průzkum Eurobarometr č. 354 nazvaný „Povědomí občanů o EU a její vnímání: regionální politika“, který zadala Komise(9),

–  s ohledem na Van den Brandeho zprávu z října 2014 nazvanou „Víceúrovňová správa a partnerství“, která byla vypracována na žádost komisaře pro regionální a městskou politiku Johannese Hahna(10),

–  s ohledem na komunikační plán Evropského výboru regionů na rok 2016 nazvaný „Propojování regionů a měst pro silnější Evropu“(Connecting regions and cities for a stronger Europe)(11),

–  s ohledem na studii z července 2016, jejíž vypracování zadala Komise a jež byla nazvána „Uplatňování zásady partnerství a víceúrovňové správy v rámci ESI fondů na období 2014–2020“ (Implementation of the partnership principle and multi-level governance in the 2014-2020 ESI Funds)(12),

–  s ohledem na prezentaci sekretariátu programu Interreg Europe nazvanou „Vypracovávání komunikační strategie projektu“ (Designing a project communication strategy)(13),

–  s ohledem na zprávu vypracovanou v rámci hodnocení ex post a prognózy přínosů pro země EU-15 v souvislosti s prováděním politiky soudržnosti v zemích V4, kterou zadalo polské ministerstvo hospodářského vývoje a která se nazývá „Jaký prospěch přináší členským státům EU-15 politika soudržnosti prováděná v zemích V4?“ (How do EU-15 Member States benefit from the Cohesion Policy in the V4?)(14),

–  s ohledem na příručku Evropské sítě proti chudobě (EAPN) nazvanou „Poskytnout prostor občanům: větší zapojení zúčastněných stran do účinného přijímání rozhodnutí – Pokyny pro činitele s rozhodovací pravomocí na úrovni EU a členských států“ (Giving a voice to citizens: Building stakeholder engagement for effective decision-making – Guidelines for Decision-Makers at EU and national levels)(15),

–  s ohledem na studii, kterou vypracovalo generální ředitelství EP pro vnitřní politiky (tematická sekce B: Strukturální politika a politika soudržnosti), z listopadu 2014, nazvanou „Informování občanů o Evropě: aktuální stav a vyhlídky“,

–  s ohledem na briefing, který vypracovalo generální ředitelství EP pro vnitřní politiky (tematická sekce B: Strukturální politika a politika soudržnosti), z dubna 2016, nazvaný „Výzkum pro výbor REGI: přezkum VFR v polovině období a politika soudržnosti“,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 19. září 2016 o následném hodnocení EFRR a Fondu soudržnosti za období 2007–2013 (SWD(2016)0318),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0201/2017),

A.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti významným způsobem přispívá k posilování růstu a tvorbě pracovních míst a k snižování nerovností mezi regiony EU;

B.  vzhledem k tomu, že finanční prostředky přidělované v rámci politiky soudržnosti EU se příznivě odrážejí nejen na ekonomice, ale také na životech občanů, jak dokládá několik zpráv a nezávislých hodnocení, avšak o jejích výsledcích se ne vždy dostatečně informuje a povědomí o jejích přínosech tak zůstává poměrně malé; vzhledem k tomu, že přidaná hodnota politiky soudržnosti EU přesahuje prokázaný pozitivní hospodářský, sociální a územní dopad, jelikož ukazuje odhodlání členských států a regionů posilovat evropskou integraci;

C.  vzhledem k tomu, že povědomí konečných uživatelů a občanské společnosti o místních programech financovaných z prostředků EU má zásadní význam, a to bez ohledu na úroveň financovaní v konkrétním regionu;

D.  vzhledem k tomu, že zásada partnerství a model víceúrovňové správy založené na posílené koordinaci mezi orgány veřejné správy, ekonomickými a sociálními partnery a občanskou společností mohou účinně přispívat k lepší informovanosti o cílech a výsledcích politiky EU;

E.  vzhledem k tomu, že nepřetržitý dialog a zapojení občanské společnosti mají zásadní význam pro zajištění odpovědnosti a legitimity veřejných politik a vytváření pocitu sdílené odpovědnosti za rozhodovací proces a jeho transparentnosti;

F.  vzhledem k tomu, že zviditelněním ESI fondů lze přispět ke zlepšení vnímání účinnosti politiky soudržnosti, k obnovení důvěry občanů v evropský projekt a opětovnému vzbuzení jejich zájmu o něj;

G.  vzhledem k tomu, že soudržná komunikační linie má zásadní význam nejen pro konečnou fázi procesu, ve vztahu ke konkrétním výsledkům ESI fondů, ale také pro počáteční fázi, neboť předkladatelé projektů by měli být informováni o možnostech financování, aby mohla být zvýšena veřejná účast na procesu realizace;

H.  vzhledem k tomu, že by měly být nalezeny a zlepšovány další způsoby poskytování informací a využívány nejrůznější komunikační kanály;

Obecné úvahy

1.  zdůrazňuje, že politika soudržnosti je jedním z hlavních veřejných nástrojů růstu, který prostřednictvím svých pěti ESI fondů zajišťuje investice do všech regionů EU a přispívá ke snižování rozdílů a podpoře konkurenceschopnosti a inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a ke zlepšování kvality života evropských občanů;

2.  se znepokojením konstatuje, že celková informovanost veřejnosti o regionální politice EU spolu s představami o tom, čeho se díky ní dosáhlo, však v posledních letech klesá; odkazuje na bleskový průzkum Eurobarometr č. 423 ze září 2015, v němž pouze o něco více než jedna třetina Evropanů (34 %) uvedla, že slyšela o projektech spolufinancovaných z prostředků EU, které byly realizovány v oblastech, kde žijí, s cílem zlepšit kvalitu života; poznamenává, že většina respondentů uvedla jako důležitou oblast vzdělání, zdravotnictví, sociální infrastrukturu a politiku v oblasti životního prostředí; má za to, že nezbytným předpokladem pozitivní komunikace o projektech financovaných z prostředků ESI fondů jsou nejen informace o jejich množství, ale také informace o jejich kvalitě a přidané hodnotě z hlediska hmatatelných výsledků; zdůrazňuje proto, že při hodnocení, výběru, provádění i finalizaci projektů je nutné se soustředit na dosahování předpokládaných výsledků, aby se zamezilo neúčelnému vynakládání prostředků, které by mohlo politice soudržnosti přinést negativní publicitu; upozorňuje na skutečnost, že komunikační opatření je nutné volit se zvláštním zřetelem na jejich obsah i rozsah, a připomíná, že nejlepší formou reklamy je ukázat význam a užitečnost realizovaných projektů;

3.  poznamenává, že zodpovědnost za zviditelňování investic vynakládaných v rámci politiky soudržnosti by měly i nadále sdílet Komise a členské státy, které by proto měly formulovat účinnou evropskou komunikační strategii pro zviditelňování investic v této oblasti; v této souvislosti upozorňuje na úlohu řídících orgánů a zejména příslušných místních a regionálních orgánů při zajišťování komunikace v rámci institucí, resp. s příjemci, neboť právě tyto orgány, které mohou poskytovat informace na místě, představují nejúčinnější rozhraní pro komunikaci s občany, a mohou jim tak Evropu nejlépe přiblížit; navíc připomíná, že tyto orgány znají místní a regionální podmínky a potřeby nejlépe a že k většímu zviditelnění je třeba zintenzivnit úsilí o lepší informovanost a transparentnost na místní úrovni;

4.  zdůrazňuje, že úsilí o zviditelnění určité politiky je dvoustranným procesem zahrnujícím komunikaci a interakci s partnery; mimoto zdůrazňuje, že vzhledem k složitým výzvám a v zájmu zajištění legitimity a účinných, dlouhodobých řešení musí veřejné orgány do všech fází jednání a provádění dohody o partnerství a operačních programů zapojit příslušné zúčastněné strany v souladu se zásadou partnerství; dále zdůrazňuje, že je třeba posílit institucionální kapacitu veřejných orgánů a partnerů, a připomíná úlohu, kterou může v tomto ohledu hrát Evropský sociální fond (ESF);

5.  zdůrazňuje v této souvislosti nerovnoměrný pokrok, který vykazují jednotlivé členské státy, pokud jde o zefektivňování administrativních postupů z hlediska širší mobilizace a zapojení regionálních a místních partnerů, včetně ekonomických a sociálních partnerů a subjektů zastupujících občanskou společnost; připomíná v této souvislosti význam sociálního dialogu;

Nadcházející výzvy

6.  poukazuje na zvýšený euroskepticismus a protievropskou populistickou propagandu, která zkresluje informace o politikách Unie, a vyzývá Komisi a Radu, aby analyzovaly a řešily základní příčiny tohoto jevu; zdůrazňuje proto, že je naléhavě třeba vytvářet účinnější komunikační strategie, které se zaměří na překonávání propasti mezi EU a jejími občany, včetně nezaměstnaných a osob, jimž hrozí sociální vyloučení, a v nichž se bude používat jazyk srozumitelný občanům a rozličné mediální platformy na celostátní, regionální a místní úrovni, které jsou s to předávat občanům přesné a srozumitelné informace o přínosu evropských projektů pro kvalitu jejich života a prosperitu;

7.  vyzývá Komisi a Radu, aby jak pro stávající rámec, tak pro reformu politiky soudržnosti po roce 2020 analyzovaly, jaký budou mít opatření zaměřená na posílení vazby s evropským semestrem a provádění strukturálních reforem prostřednictvím programů financovaných z ESI fondů dopad na vnímání politik EU;

8.  je si vědom omezení právního rámce, pokud jde o zajištění přiměřené viditelnosti politiky soudržnosti; zdůrazňuje, že v důsledku toho nebyla komunikace zaměřená na hmatatelné výsledky této politiky pro různé zúčastněné strany vždy prioritou; soudí, že doporučené komunikační činnosti o hmatatelných výsledcích je třeba neustále aktualizovat; v této souvislosti poznamenává, že technická pomoc ESI fondů nezahrnuje na úrovni Unie ani na úrovni členských států zvláštní finanční prostředky určené na komunikaci; zdůrazňuje však, že řídící orgány a příjemci mají v souladu s článkem 115 a přílohou XII nařízení o společných ustanoveních povinnost pravidelně monitorovat soulad s informačními a komunikačními činnostmi;

9.  opakuje, že je nezbytné nalézt správnou rovnováhu mezi potřebou zjednodušení pravidel, jimiž se řídí provádění politiky soudržnosti, a potřebou zachovávání řádného a transparentního finančního řízení a bojovat proti podvodům a současně o těchto věcech náležitě informovat veřejnost; v této souvislosti připomíná, že je třeba jasně rozlišovat mezi nesrovnalostmi a podvody, aby se nezvýšila nedůvěra veřejnosti v řídící orgány a místní správu; trvá rovněž na tom, že je třeba zjednodušit pravidla a omezit administrativní zátěž pro příjemce, aniž by to mělo dopad na nezbytné provádění kontrol a auditů;

10.  zdůrazňuje, že je zásadní zvýšit odpovědnost za politiku na místní i regionální úrovni, aby se zajistilo její účinné provádění a informování o jejích výsledcích; je si vědom toho, že zásada partnerství znamená při provádění evropských veřejných politik přidanou hodnotu, jak potvrdila nedávná studie Komise; upozorňuje však na skutečnost, že mobilizovat partnery není i nadále v některých případech příliš snadné, neboť po formální stránce se sice zásada partnerství uplatňuje, ale skutečné zapojení do procesu řízení neumožňuje; připomíná, že je třeba vynakládat více úsilí a zdrojů, aby se dosáhlo většího zapojení do partnerství a výměny zkušeností mezi partnery prostřednictvím platforem pro dialog, přičemž cílem je také to, aby se jejich prostřednictvím násobily příležitosti pro financování z EU a úspěchy s nimi spojené;

11.  dále připomíná skutečnost, že investice v rámci politiky soudržnosti jsou zpravidla vázány na dlouhodobé strategie, z čehož vyplývá, že někdy nepřináší okamžité výsledky, což neprospívá viditelnosti nástrojů této politiky, zejména ve srovnání s jinými unijními nástroji, jako je Evropský fond pro strategické investice (EFSI); naléhavě proto žádá, aby komunikační činnost pokračovala případně i po dobu čtyř let po dokončení projektu; zdůrazňuje, že výsledky některých investic (zejména investic do lidského kapitálu) jsou méně viditelné a obtížněji vyčíslitelné než „fyzické“ investice, a vyzývá k provádění podrobnějšího a diferencovaného hodnocení dlouhodobého dopadu politiky soudržnosti na životy občanů; mimo to se domnívá, že by se měla věnovat zvláštní pozornost hodnocení ex post a komunikační činnosti týkající se přínosu ESI fondů pro strategii Unie v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, což je dlouhodobá evropská strategie v oblasti rozvoje;

12.  poznamenává, že významnou úlohu při informování občanů o různých politikách a záležitostech EU obecně sehrávají sdělovací prostředky; vyjadřuje však politování nad poněkud omezeným prostorem, který je ve sdělovacích prostředcích věnován investicím v rámci politiky soudržnosti; zdůrazňuje, že je nezbytné rozvíjet informační kampaně a komunikační strategie, které cílí na sdělovací prostředky a jsou přizpůsobeny současným informačním výzvám a poskytují informace v dostupné a atraktivní podobě; zdůrazňuje, že je třeba využít rostoucí vliv sociálních médií, pokrok v digitální oblasti a škálu různých dostupných druhů mediálních kanálů k lepší propagaci příležitostí, které nabízejí ESI fondy, a úspěchů, kterých bylo díky nim dosaženo;

Zlepšování komunikace a zapojení partnerů v druhé polovině období 2014–2020

13.  vyzývá Komisi a členské státy, aby při projednávání témat, která mají vliv na agendu EU, zlepšily koordinaci a přístupnost stávajících komunikačních prostředků a nástrojů na úrovni EU; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité poskytovat pokyny týkající se způsobů a metod, pomocí nichž lze účinně informovat o tom, jak provádění politiky soudržnosti přináší občanům EU v jejich každodenním životě konkrétní výsledky; vyzývá řídicí orgány a příjemce, aby aktivně a systematicky informovali o výsledcích, přínosech a dlouhodobém dopadu této politiky, přičemž by měli zohledňovat různé vývojové fáze projektů;

14.  poukazuje na to, že vzhledem k množství a kvalitě poskytovaných informací prostřednictvím tradičních i moderních sdělovacích prostředků již není dostačující pouze uvádět logo Komise na panelech s popisem projektu; vyzývá proto Komisi, aby navrhla účinnější formu identifikace;

15.  vítá současné konkrétní komunikační činnosti, jako je kampaň „Evropa v našem kraji“, internetová aplikace Komise „EU Budget for Results“ (Výsledky dosažené díky rozpočtu EU), spolupráce se sdružením CIRCOM Regional(16), program Evropa pro občany a možnosti, které skýtá nově vytvořený evropský sbor solidarity; zdůrazňuje navíc klíčovou roli, kterou hrají informační centra Europe Direct při decentralizované komunikaci, s cílem zvýšit informovanost o výsledcích uplatňování politiky soudržnosti v praxi, a to na místní i regionální úrovni; dále zdůrazňuje, že je třeba zaměřit úsilí na to, aby se sdělení dostala ke studentům a novinářům jakožto potenciálním šiřitelům komunikace, a na zajištění zeměpisné vyváženosti komunikačních kampaní;

16.  zdůrazňuje, že je třeba upravit ustanovení týkající se komunikace v nařízení o společných ustanoveních; vyzývá Komisi, aby zvážila přidanou hodnotu možnosti vyčlenit v rámci technické pomoci zvláštní příděl finančních prostředků na komunikaci a také zpřísnit tam, kde je to žádoucí, řadu závazných požadavků na propagaci projektů realizovaných v rámci politiky soudržnosti a na informování o nich; vyzývá Komisi, aby poskytla v roce 2017 jasné pokyny, jak by mohla být technická pomoc využívána pro účely komunikace ve stávajícím období financování, a to v zájmu zajištění právní jistoty pro místní a regionální orgány a další příjemce; opakuje dále, že obvyklé komunikační a reklamní modely, které dobře fungují v případě strukturálních a technologických investic, nejsou stejně účinné u nehmotných investic do lidského kapitálu;

17.  zdůrazňuje, že je zapotřebí více upřednostňovat komunikaci v rámci hierarchie priorit politiky soudržnosti EU, zejména v kontextu práce zaměstnanců v řídících pozicích, kteří nejsou přímo odpovědní za komunikaci, a učinit komunikaci součástí běžného postupu u ESI fondů; požaduje větší profesionalitu v oblasti komunikace, a to především v tom, že se bude maximálně snažit oslovit lidi na místní úrovni a nebude k nim hovořit eurospeakem;

18.  vítá hodnocení ex post u programů politiky soudržnosti na období 2007–2013, která provádí Komise a která jsou vynikajícími zdroji pro komunikaci o dosažených výsledcích a reálných dopadech této politiky; bere na vědomí iniciativu zemí V4 týkající se vnějších faktorů politiky soudržnosti v rámci zemí EU-15(17) a vyzývá Komisi k vypracování širší objektivní studie pokrývající země EU-28; dále naléhavě žádá Komisi, aby rozlišovala své komunikační strategie určené pro země, které jsou čistými plátci, a země, které jsou čistými příjemci, a poukazovala na konkrétní výhody, které politika soudržnosti přináší z hlediska reálné ekonomiky, podpory podnikání a inovací, vytváření růstu a pracovních příležitostí ve všech regionech EU a zlepšování komunitní a ekonomické infrastruktury, a to jak prostřednictvím přímých investic, tak prostřednictvím přímého a nepřímého vývozu (externality);

19.  vyzývá Komisi a řídící orgány, aby našly způsoby, jak usnadnit a standardizovat přístup k informacím, byla podpořena výměna poznatků a osvědčených postupů ve věci komunikačních strategií, abychom dokázali lépe těžit z dosavadních zkušeností a zvýšila se transparentnost a viditelnost možností financování;

20.  vítá skutečnost, že byl v současném programovém období zaveden nástroj e-soudržnost, jehož cílem je zjednodušit a zefektivnit provádění ESI fondů; zdůrazňuje, že tento nástroj může účinným způsobem přispívat k lepšímu přístupu k informacím, sledování vývoje programů a vytvoření užitečných vazeb mezi zúčastněnými stranami;

21.  domnívá se, že je zapotřebí lepší komunikace prostřednictvím nových mediálních kanálů, což bude vyžadovat strategii pro digitální platformy a sociální média, která by měla za cíl informovat občany a dát jim možnost vyjádřit své potřeby, zaměřila by se na oslovení koncových uživatelů prostřednictvím odlišného souboru nástrojů, například interaktivními on-line prostředky, vyvinula by přístupnější mobilní obsah a aplikace a zajistila by, aby byly podávané informace uzpůsobeny různým věkovým skupinám a byly v případě potřeby k dispozici v různých jazycích; vyzývá řídící orgány, aby poskytly příslušným GŘ aktualizované informace o finančních údajích a výsledcích a investicích, aby mohly být snadno srozumitelné údaje a grafy zobrazeny v rámci platformy pro otevřená data o ESI fondech a mohli je využívat novináři; žádá, aby byly zahájeny iniciativy udělování regionálních cen nejlepším projektů po vzoru ocenění RegioStars;

22.  navrhuje rovněž zlepšit monitorování a hodnocení stávajících komunikačních činností a zřídit regionální pracovní skupiny pro komunikaci, na jejichž práci se budou podílet subjekty z řady různých úrovní;

23.  zdůrazňuje důležitost evropského kodexu chování pro partnerskou spolupráci a roli zásady partnerství při posilování kolektivního odhodlání provádět politiku soudržnosti a odpovědnosti za ni; vyzývá k posílení vazby mezi orgány veřejné moci, potenciálními příjemci, soukromým sektorem, občanskou společností a občany prostřednictvím otevřeného dialogu a k tomu, aby bylo během provádění možné v případě nutnosti měnit podle potřeby složení partnerství, aby v zájmu zastoupení zájmů komunity byla v každé fázi tohoto procesu zajištěna ta správná skladba partnerů;

24.  vítá inovativní model víceúrovňové spolupráce zahrnující různé zúčastněné strany, jehož návrh byl představen v městské agendě EU, a doporučuje jej uplatňovat co nejčastěji také při provádění politiky soudržnosti;

25.  zdůrazňuje, že je třeba posílit komunikační rozměr přeshraniční a meziregionální spolupráce, a to i na úrovni stávajících makroregionálních strategií, které by měly být více zviditelněny pro občany EU, a to šířením osvědčených postupů a informací o úspěšných investičních projektech a investičních příležitostech;

Posilování komunikace na téma politiky soudržnosti v období po roce 2020

26.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily atraktivnost financování v rámci politiky soudržnosti EU tím, že ještě více zjednoduší přístup k němu a omezí praxi tzv. gold platingu, a zvážily snížení složitosti a tam, kde je to vhodné, i snížení počtu právních předpisů a pokynů s ohledem na nedávná doporučení skupiny nezávislých odborníků na vysoké úrovni pro monitorování zjednodušení požadavků pro příjemce prostředků z ESI fondů;

27.  vzhledem k tomu, jak politika soudržnosti EU přispívá k pozitivnímu ztotožnění se s projektem evropské integrace, vyzývá Komisi, aby zvážila možnost vytvořit ve formulářích žádostí o financování projektu povinný oddíl věnovaný komunikaci jako součásti zvýšeného využívání technické pomoci formou přídělu prostředků vyčleněných na komunikaci, a to na úrovni programů, přičemž je třeba se vystříhat zvyšování počtu různých omezení a zajistit potřebnou flexibilitu; vyzývá rovněž řídící orgány a místní a regionální orgány, aby zlepšily kvalitu své komunikace o konečných výsledcích projektů;

28.  zdůrazňuje, že je naprosto nutné zintenzívnit dialog Unie s občany, přehodnotit komunikační kanály a strategie a vzhledem k tomu, jaké možnosti skýtají sociální sítě a nové digitální technologie, přizpůsobovat sdělení regionálním a místním podmínkám; zdůrazňuje navíc potenciální roli zúčastněných stran z řad občanské společnosti jako prostředníků komunikace; opakuje nicméně, že vzdělávací obsah je stejně důležitý jako mediální strategie a propagace prostřednictvím různých platforem;

29.  v souvislosti s komunikací a viditelností zdůrazňuje, že je třeba tuto politiku v období po roce 2020 ještě více zjednodušit, mimo jiné v souvislosti se sdíleným řízením a systémy auditu, aby se podařilo nastolit správnou rovnováhu mezi zaměřením politiky na výsledky, dostatečným počtem kontrol a zjednodušenými postupy;

30.  žádá, aby v rámci programového období po roce 2020 byla ještě posílena zásada partnerství; je přesvědčen, že aktivní zapojení zúčastněných subjektů, včetně organizací zastupujících občanskou společnost, v procesu sjednávání a provádění dohody o partnerství a operačních programů by mohlo přispět k převzetí větší odpovědnosti za provádění této politiky a ke zvýšení jeho transparentnosti s ohledem na rozpočet EU; vyzývá proto členské státy, aby zvážily uplatňování existujících modelů participativní správy, které by sdružily všechny relevantní partnery v rámci společnosti a zapojily by zúčastněné strany do participativního sestavování rozpočtu s cílem určit ve vhodných případech zdroje přidělené na vnitrostátní, regionální a místní spolufinancování, s cílem zvýšit vzájemnou důvěru a zapojení občanů do rozhodnutí o vynakládání veřejných prostředků; dále navrhuje, aby byla prováděna hodnocení výsledků za účasti příjemců a různých zúčastněných stran s cílem shromáždit relevantní údaje, které by mohly přispět ke zvýšení aktivního zapojení i viditelnosti, pokud jde o budoucí činnost;

31.  dále trvá na zvýšení spolupráce mezi městskými a venkovskými oblastmi s cílem vytvořit teritoriální partnerství mezi městy a venkovskými oblastmi, a to tím, že bude plně využit potenciál součinnosti mezi fondy EU a že se bude stavět na odborných zkušenostech městských oblastí a jejich větší kapacitě pro spravování fondů;

32.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby se ve svých akčních plánech týkajících se komunikace zaměřily také na posílení spolupráce mezi různými generálními ředitelstvími, ministerstvy a komunikátory na různých úrovních a na vytvoření přehledu cílových skupin, aby bylo možné vytvářet a předávat sdělení uzpůsobená potřebám konkrétních cílových skupin, a podařilo se tak bezprostředněji oslovit občany na místní úrovni a lépe je informovat;

33.  v této souvislosti zdůrazňuje význam přechodu na jinou kulturu, a to v tom smyslu, že komunikace se stane záležitostí, za níž odpovídají všechny zúčastněné strany, a že hlavními komunikátory se stanou i samotní příjemci;

34.  dále žádá Komisi a členské státy, aby posílily roli a postavení dosavadních komunikačních a informačních sítí a využívaly platformu EU pro elektronickou komunikaci týkající se provádění politiky soudržnosti, na níž by se shromažďovala všechna příslušná data o projektech financovaných z ESI a která by šla nad rámec pouhého popisu projektu a výdajů na něj a umožnila by zpětnou vazbu od koncových uživatelů k procesu jeho provádění a k dosaženým výsledkům; zastává názor, že takováto platforma by také usnadnila hodnocení komunikace o politice soudržnosti;

o
o   o

35.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů a vládám a vnitrostátním a regionálním parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320. (2) Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 1. (3) Přijaté texty, P8_TA(2017)0053. (4) Přijaté texty, P8_TA(2017)0055. (5) Přijaté texty, P8_TA(2016)0211. (6) Přijaté texty, P8_TA(2015)0419. (7) http://www.consilium.europa.eu/press-releases-pdf/2016/11/47244650399_cs.pdf (8) http://ec.europa.eu/regional_policy/cs/information/publications/brochures/2014/ensuring-the-visibility-of-cohesion-policy-information-and-communication-rules-2014-2020 (9) http://ec.europa.eu/COMMFrontOffice/publicopinion/index.cfm/ResultDoc/download/DocumentKy/67400 (10) http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/informing/dialog/2014/5_vandenbrande_report.pdf (11) http://cor.europa.eu/en/about/Documents/CoR-communication-plan-2016.pdf (12) http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/policy/how/studies_integration/impl_partner_report_en.pdf (13) http://www.interregeurope.eu/fileadmin/user_upload/events/Rotterdam/pdf/Designing_communication_strategy.pdf (14) https://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/fdc8a04e-590d-47ac-9213-760d4ac76f75/V4_EU15_manazerske-shrnuti.pdf?ext=.pdf (15) http://www.eapn.eu/images/stories/docs/EAPN-position-papers-and-reports/2014-eapn-handbook-Give-a-voice-to-citizens-Guidelines-for-Stakeholder-Engagement.pdf (16) Profesní sdružení regionálních veřejnoprávních televizních stanic v Evropě. (17) Zpráva vypracovaná v rámci hodnocení ex post a prognózy přínosů pro země EU-15 v souvislosti s prováděním politiky soudržnosti v zemích V4, kterou zadalo polské ministerstvo hospodářského vývoje a má název „Jaký prospěch přináší členským státům EU-15 politika soudržnosti prováděná v zemích V4?“.