Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2318(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0194/2017

Předložené texty :

A8-0194/2017

Rozpravy :

PV 12/06/2017 - 17
CRE 12/06/2017 - 17

Hlasování :

PV 13/06/2017 - 5.2
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0246

Přijaté texty
PDF 468kWORD 54k
Úterý, 13. června 2017 - Štrasburk
Efektivnost nákladů sedmého rámcového programu pro výzkum a inovace
P8_TA(2017)0246A8-0194/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. června 2017 k efektivnosti nákladů sedmého rámcového programu pro výzkum a inovace (2015/2318(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na hlavu XIX Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na rozhodnutí č. 1982/2006/ES Evropského Parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)(1),

–  s ohledem na protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,,

–  s ohledem na protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality,,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie(3) („finančního nařízení“),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2014 spolu s odpověďmi orgánů(4),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 2/2013 s názvem „Zajišťuje Komise efektivní provádění sedmého rámcového programu pro výzkum?“,

–  s ohledem na zprávu výboru pro vědu a techniku Dolní sněmovny Spojeného království nazvanou „Vystoupení z EU: dopady a příležitosti pro vědu a výzkum“ ze dne 16. listopadu 2016(5),

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise(6),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0194/2017),

A.  vzhledem k tomu, že víceletý finanční rámec (VFR) na období 2007–2013 skončil, ale provádění sedmého rámcového programu pro výzkum a inovace (RP7) stále probíhá;

B.  vzhledem k tomu, že výzkumné a inovační projekty v průběhu víceletého finančního rámce 2014–2020 spadají do oblasti působnosti nařízení o programu Horizont 2020;

C.  vzhledem k tomu, že pokud jde o sedmý rámcový program pro výzkum a inovace, neexistuje podle informací Parlamentu žádná komplexní analýza efektivity nákladů;

D.  vzhledem k tomu, že souhrnné hodnocení uvedeného rámcového programu by mělo – v ideálním případě – předcházet vstupu programu Horizont 2020 v platnost;

E.  vzhledem k tomu, že míra chyb a následné hodnocení programu neposkytují komplexní informace o nákladové efektivnosti;

Sedmý rámcový program (RP7)

1.  upozorňuje na to, že sedmý rámcový program činí v celkové výši rozpočtu 55 miliard EUR, což představuje přibližně 3 % celkových výdajů na výzkum a technický rozvoj v Evropě, neboli 25 % konkurenčního financování; během sedmiletého trvání rámcového programu bylo předloženo více než 139 000 výzkumných návrhů, z nichž bylo vybráno 25 000 projektů nejvyšší kvality, které obdržely finanční prostředky; hlavními příjemci u 29 000 organizací, které se účastní rámcového programu, byly mimo jiné univerzity (44 % finančních prostředků sedmého rámcového programu), výzkumné a technologické organizace (27 %), velké soukromé společnosti (11 %) a malé a střední podniky (13 %), zatímco podíl veřejného sektoru (3 %) a organizací občanské společnosti (2 %) byl mnohem méně významný;

2.  je si vědom toho, že sedmý rámcový program slouží příjemcům ze všech členských států EU, přidružených a kandidátských zemí, jako je Švýcarsko, Izrael, Norsko, Island, Lichtenštejnsko, Turecko, Chorvatsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Srbsko, Albánie, Černá Hora, Bosna a Hercegovina, Faerské ostrovy a Moldavsko, a z partnerských zemí v rámci mezinárodní spolupráce;

3.  poukazuje na následné hodnocení sedmého rámcového programu, které bylo provedeno skupinou odborníků na vysoké úrovni(7), jež tento program vyhodnotila jako úspěšný; tato skupina na vysoké úrovni zdůraznila zejména, že tento program:

   podporuje špičkovou vědeckou činnost na individuální a institucionální úrovni,
   podporuje průkopnický výzkum prostřednictvím nového sedmého rámcového programu – NÁPADY (Evropská rada pro výzkum),
   strategicky zapojuje průmysl a malé a střední podniky,
   posiluje nový způsob spolupráce a rámce otevřených inovací,
   je průkopníkem kultury spolupráce a buduje komplexní sítě schopné řešit tematické výzvy, čímž posiluje Evropský výzkumný prostor,
   zabývá se určitými společenskými výzvami prostřednictvím výzkumu, techniky a inovací – sedmý rámcový program – SPOLUPRÁCE;
   podporuje harmonizaci vnitrostátních výzkumných a inovačních systémů a opatření,
   podporuje mobilitu výzkumných pracovníků v Evropě – sedmý rámcový program – LIDÉ vytvořil nezbytné podmínky pro otevřený trh práce pro výzkumné pracovníky,
   podporuje investice do evropských výzkumných infrastruktur,
   dosahuje kritického množství výzkumné činnosti v této oblasti v Evropě a na celém světě;

4.  bere na vědomí, že veřejná konzultace se zúčastněnými subjekty v rámci hodnocení sedmého rámcového programu, která se konala v období od února do května 2015, poukázala na tyto nedostatky:

   vysokou administrativní zátěž a složité právní a finanční předpisy,
   vysokou míra nadměrného zájmu,
   nedostatečné zaměření na společenský dopad,
   příliš úzký rozsah témat a výzev,
   nedostatečný důraz na účast průmyslu,
   vyšší prahovou hodnotou pro nově příchozí, nízkou průměrnou míru úspěšnosti návrhů na úrovni 19 % a žadatelů na úrovni 22 %,
   špatnou komunikace;

5.  je znepokojen tím, že podle komisaře nebude sedmý rámcový program plně proveden a vyhodnocen dříve než v roce 2020, což by mohlo vést ke zpoždění u budoucích následných programů; naléhavě vyzývá Komisi, aby co nejdříve, nejpozději před tím, než představí výzkumný program následující po programu Horizont-2020, zveřejnila hodnotící zprávu;

Zjištění Evropského účetního dvora

6.  se znepokojením zdůrazňuje, že Účetní dvůr se domnívá, že systémy dohledu a kontroly v oblasti výzkumu a jiná vnitřní opatření jsou „částečně účinné“;

7.  žádá Komisi, aby podrobně informovala svůj příslušný výbor o 10 transakcích, které představovaly 77 % chyb v roce 2015, a o přijatých nápravných opatřeních;

8.  se znepokojením konstatuje, že míra chyb v oblasti výzkumu, vývoje a inovací byla v posledních rozpočtových letech vždy vyšší než 5 %;

9.  konstatuje, že v roce 2015 bylo ze 150 operací, které Účetní dvůr kontroloval, 72 (48 %) zatíženo chybami; na základě 38 chyb, které Účetní dvůr vyčíslil, je míra chyb odhadována na 4,4 %; dále v 16 případech vyčíslitelných chyb měli Komise, vnitrostátní orgány nebo nezávislí auditoři dostatek informací k tomu, aby těmto chybám předešli nebo je odhalili a napravili ještě před schválením příslušných výdajů; pokud by se na základě všech těchto informací chyby opravily, byla by míra chyb odhadovaná u této kapitoly o 0,6 procentních bodů nižší;

10.  vyjadřuje politování nad tím, že u 10 z 38 operací, u nichž byla zjištěna vyčíslitelná chyba, Účetní dvůr vykázal chyby přesahující 20 % kontrolovaných položek; na těchto 10 případů (devět ze sedmého rámcového programu pro výzkum a jeden z programu pro konkurenceschopnost a inovace na období 2007–2013) připadá 77 % celkové odhadované míry chyb v oblasti „Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ v roce 2015;

11.  s politováním konstatuje, že většina vyčíslitelných chyb, které Účetní dvůr zjistil (33 z 38), se týkala úhrad nezpůsobilých osobních a nepřímých nákladů vykázaných příjemci a že příčinou chyb zjištěných Účetním dvorem ve výkazech nákladů byla téměř ve všech případech mylná interpretace složitých pravidel způsobilosti nebo nesprávně vypočtené způsobilé náklady, což vede k jasnému závěru, že tato pravidla je třeba zjednodušit;

12.  bere na vědomí, že míru zbytkových chyb vypočetla Komise (na konci programu a po opravách) v roce 2014 na 3 % (v roce 2015 na 2,88 %);

13.  připomíná svůj postoj, který vyjádřil v rozhodnutí o udělení absolutoria Komisi za rok 2012 a 2014: „je stále přesvědčen, že Komise by měla i nadále usilovat o dosažení přijatelné rovnováhy mezi atraktivitou programů pro účastníky a legitimní potřebou odpovědnosti a finanční kontroly; v této souvislosti připomíná prohlášení generálního ředitele z roku 2012, že snaha o dosažení 2% míry zbytkových chyb za každou cenu nepředstavuje praktickou strategii“;

14.  vyjadřuje politování nad tím, že hlavním zdrojem chyb jsou nesprávně vypočtené osobní náklady a nezpůsobilé přímé i nepřímé náklady;

15.  poukazuje na zjištění uvedená ve zvláštní zprávě Účetního dvora č. 2/2013, v níž dospěl k závěru, že procesy Komise jsou zaměřeny na zajištění toho, aby financování směřovalo na investice kvalitního výzkumu, a je jimi znepokojen; klade však menší důraz na účinnost;

   stávající informační technologie (IT) neumožňují efektivní provádění projektů a v příslušných osmi útvarech Komise je zaměstnáno za účelem provádění sedmého rámcového programu více než 2 500 zaměstnanců, z nichž 1 500 (60 %) je přímo přiřazeno na provádění specifického programu spolupráce,
   doba pro udělení grantu by měla být dále zkrácena a
   model finanční kontroly u sedmého rámcového programu dostatečně nezohledňuje riziko chyb;

16.  bere na vědomí odpovědi Komise na závěry Účetního dvora, v nichž poukázala na to, že přesto bylo podepsáno 4 324 grantů s téměř 20 000 účastníky, že doba pro udělení grantu se již zkrátila a že kontrolní struktura byla navržena takovým způsobem, aby co nejvíce spoléhala na následné kontroly;

Efektivita nákladů v rámci RP7

17.  zdůrazňuje, že nákladová efektivita by měla být při dosahování politických cílů měřena na základě hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti (zásada řádného finančního řízení)(8);

18.  konstatuje, že provádění rámcových programů pro výzkum bylo rozděleno mezi různá generální ředitelství, výkonné agentury, společné podniky, tzv. orgány podle článku 185, Evropskou investiční banku (EIB) a Evropský inovační a technologický institut (EIT);

19.  poukazuje na to, že Generální ředitelství pro výzkum a inovace (GŘ RTD) schválilo v roce 2015 prostředky ve výši 3,8 miliard EUR, z nichž 67,4 % bylo uhrazeno v rámci přímé odpovědnosti generálního ředitelství, 12,6 % uhradily společné podniky, 10,7 % Evropská investiční banka (EIB) a Evropský investiční fond (EIF) a 2,4 % výkonné agentury;

20.  bere na vědomí, že podle výroční zprávy o činnosti GŘ RTD za rok 2015 přispěla Evropská unie na sedmý rámcový program částkou ve výši 44,56 miliard EUR, z nichž 58 % připadlo na Německo (16 %), Spojené království (16 %), Francii (11 %), Itálií (8 %) a Španělsko (7 %);

21.  podotýká, že ředitelství pro výzkum a inovace (GŘ RTD) vytvořilo kontrolní rámec zaměřený na snižování inherentních rizik v různých fázích přímého a nepřímého řízení grantů; kromě toho GŘ RTD zavedlo strategii dozoru u finančních nástrojů, které uplatňuje Evropská investiční banka (EIB) a Evropský investiční fond (EIF);

22.  bere na vědomí skutečnost, že GŘ RTD v rámci sedmého rámcového programu na období let 2007–2013 do konce roku 2015 dokončilo a uzavřelo 3 035 grantových dohod z celkového počtu 4 950 a 1 915 projektů, s tím, že je nutné ještě uhradit částku ve výši 1,6 miliard EUR; v roce 2015 GŘ RTD vydalo 826 konečných plateb; vybízí GŘ, aby tyto statistiky vypracovalo i v následujících rozpočtových letech;

23.  poukazuje zejména na to, že ukazatele, jako je doba mezi podáním žádosti a udělením grantu, podáním žádosti a získáním příslušných informací a podáním žádosti a uskutečněním platby, vykazovaly pozitivní trend a byly považovány za uspokojivé (93–100% shoda);

24.  bere na vědomí, že GŘ RTD provedlo 1 550 auditů, které zahrnovaly 1 404 příjemců a 58,7 % rozpočtu během sedmého programovacího období;

25.  poznamenává, že podle GŘ RTD byly pro dohled a koordinaci činnosti týkající se výkonných agentur zaměstnány lidské zdroje, které činí ekvivalent 9,4 zaměstnance na plný úvazek, což představuje 1,26 milionu EUR neboli 1,35 % celkových administrativních nákladů; kromě toho v roce 2015 vynaložila Výkonná agentura pro výzkum (REA) a Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum (ERCEA) provozní rozpočet ve výši 1,94 miliard EUR a Výkonná agentura pro malé a střední podniky (EASME) a Výkonná agentura pro inovace a sítě (INEA) prostředky na platby ve výši 480,5 milionu EUR;

26.  poukazuje na to, že GŘ RTD vznikly náklady ve výši 1,67 milionu EUR, tj. 0,35 % ze 479,9 milionu EUR vyplacených do společných podniků pro dohled nad jejich činností; dále konstatuje, že GŘ RTD vznikly náklady ve výši 0,7 milionu EUR, což představuje 0,78 % plateb uhrazených orgánům podle článku 185 pro dohled nad jejich činností;

27.  zdůrazňuje, že společné podniky a subjekty podle článku 185 jsou zodpovědné za provádění svých vlastních auditů, jejichž výsledky musejí být sděleny GŘ RTD;

28.  se znepokojením konstatuje, že GŘ RTD odhadlo celkovou zjištěnou míru chyb na 4,35 %, a že současně s tím má generální ředitelství za to, že míra zbytkových chyb (po ukončení programu a po opravách) je na úrovni 2,88 %;

29.  konstatuje, že do konce roku 2016 činí částka, která má být navrácena, 68 milionu EUR, z čehož 49,7 milionu EUR bylo skutečně vybráno;

30.  konstatuje však, že pravidla sedmého programovacího období se dostatečně neslučovala s obecnými obchodními postupy, že kontrolní systém měl být lépe vyvážen z hlediska rizik a kontroly, že příjemci potřebovali lepší pokyny, aby se vyrovnali se složitostí režimu, a že metody proplácení měly být účinnější;

31.  je znepokojen tím, že výroční zpráva o činnosti GŘ RTD ukázala, že na konci roku 2015 stále nebylo dokončeno 1 915 projektů RP7 v hodnotě 1,63 miliardy EUR, což by mohlo zdržet provádění programu Horizont 2020;

32.  bere na vědomí zájem Evropské unie na vytvoření synergií mezi odvětvím výzkumu a inovací na jedné straně a strukturálními fondy na straně druhé;

33.  konstatuje, že Komise by měla zajistit, aby byl sedmý rámcový program a vnitrostátní financování výzkumu v souladu s pravidly státní podpory EU, aby se zabránilo nesrovnalostem a dvojímu financování; zdůrazňuje, že by se měly zohlednit zvláštní vnitrostátní rysy;

34.  poukazuje na význam finančních nástrojů v oblasti výzkumu a inovací; zdůrazňuje, že pokud jde o konkurenceschopnost výzkumu, může použití finančních nástrojů na projekty s vyšší úrovní technické připravenosti zajistit dostatečnou návratnost veřejných investic; poukazuje v této souvislosti na to, že „finanční nástroj na sdílení rizik (RSFF, 2007–2013) poskytuje úvěry a hybridní nebo mezaninové financování s cílem zlepšit přístup projektů v oblasti výzkumu a inovací k rizikovému financování, bere na vědomí, že příspěvek Unie na finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF) 2007–2015 ve výši 961 milionů EUR podpořil činnosti, které představují více než 10,22 miliardy EUR z očekávané částky 11,31 miliard EUR“; poukazuje na to, že nástroj pro sdílení rizik (RSI) pro malé a střední podniky poskytl financování ve výši více než 2,3 miliardy EUR, přičemž Unie přispěla částkou 270 milionů EUR(9); je toho názoru, že tyto údaje podtrhují velký zájem podniků a ostatních příjemců o rizikové financování;

35.  konstatuje, že finanční nástroje sedmého programovacího období by se měly více zaměřit na to, aby byli podporováni nováčci s omezeným přístupem k financování v oblasti výzkumu a inovací;

36.  konstatuje, že určitá opatření doporučená externím auditorem nebo útvarem interního auditu Komise, konkrétně dvě opatření týkající se kontrolních systémů pro dohled nad externími subjekty a tři opatření ve prospěch účastnického záručního fondu, nebyla zohledněna;

37.  navrhuje lepší sdělování výsledků v členských státech a provádění informačních kampaní k programu;

Budoucí perspektivy v rámci programu Horizont 2020

38.  zdůrazňuje, že v rámci programu Horizont 2020 bylo do konce roku 2015 uveřejněno 198 výzev se lhůtou pro předkládání návrhů do tohoto data a že v reakci na tyto výzvy bylo obdrženo celkem 78 268 návrhů, z nichž 10 658 bylo zařazeno na hlavní nebo rezervní seznam, což při zohlednění pouze způsobilých návrhů znamená přibližně 14% míru úspěšnosti; poukazuje na to, že ve stejném období bylo s příjemci uzavřeno 8 832 grantových dohod, z nichž 528 podepsalo GŘ RTD;

39.  uznává, že v sedmém rámcovém programu bylo oproti šestému rámcovému programu ušetřeno 551 milionů EUR a že Komise usilovala o další zjednodušení provádění programu Horizont 2020 ve srovnání se sedmým programovacího období; zdůrazňuje, že je důležité, aby v zájmu zachování rovného zacházení s příjemci evropské finanční pomoci bylo zjednodušení prospěšné pro všechny oblasti politiky, včetně strukturálních fondů;

40.  s uspokojením konstatuje, že GŘ RTD usiluje o další snížení režijních nákladů tím, že správu smluv svěřuje výkonným agenturám a ostatním subjektům; zdůrazňuje v tomto ohledu, že v rámci programu Horizont 2020 bude 55 % rozpočtu spravováno výkonnými agenturami;

41.  zdůrazňuje, že velký počet politických aktérů, včetně generálních ředitelství Komise, výkonných agentur, společných podniků a orgánů podle článku 185 vyžaduje značnou koordinaci, jejíž účinnost má zásadní význam;

42.  bere na vědomí, že pokud jde o legalitu těchto plateb, existují mezi názorem Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) a Komise na straně jedné a názorem Účetního dvora na straně druhé rozdíly; je toho názoru, že tento spor nesmí být vyřešen na úkor příjemců, kteří jednali v dobré víře;

43.  vítá skutečnost, že v rámci programu Horizont 2020:

   je programová struktura jednodušší a zajišťuje interoperabilitu mezi různými částmi,
   je uplatňován společný soubor jednotně uplatňovaných pravidel,
   nyní existuje jedna sazba financování jednoho projektu,
   na nepřímé náklady se vztahuje paušální sazba (25 %),
   je kontrolována pouze finanční životaschopnost koordinátorů projektu,
   byl zaveden lépe měřitelný přístup založený na výkonnosti,
   na oblast výzkumu a inovací se uplatňuje jednotná auditní strategie,
   byl vytvořen jednotný portál pro účastníky řízení grantů a odborníky,
   granty, smlouvy s odborníky a archivace jsou řízeny elektronicky;

44.  vítá vytvoření společného centra podpory, které pomůže koordinovat a provádět program účinným a harmonizovaným způsobem ve všech sedmi generálních ředitelstvích Komise, čtyřech výkonných agenturách a společných podnicích; poukazuje na to, že ode dne 1. ledna 2014 poskytuje společné centrum podpory společné služby v oblasti právní podpory, auditů ex post, IT systémů a operací, obchodních procesů, informací o programu a údajů pro všechna generální ředitelství zabývající se výzkumem, výkonné agentury a společné podniky, které provádějí program Horizont 2020;

45.  navrhuje, aby byla za účelem poskytování kvalitní technické podpory v terénu posílena úloha národních kontaktních míst; konstatuje, že výroční posouzení výsledků, odborná příprava a podpora efektivně fungujících národních kontaktních míst zvýší míru úspěšnosti programu Horizont 2020;

46.  vítá skutečnost, že podíl finančních prostředků přidělených z programu Horizont 2020 malým a středním podnikům se zvýšil z 19,4 % v roce 2014 na 23,4 % v roce 2015, a doporučuje tento trend aktivně podporovat;

47.  považuje za nepřijatelné, že GŘ RTD nedodrželo požadavek Parlamentu, aby generální ředitelství Komise ve svých výročních zprávách o činnosti zveřejňovala veškerá svá doporučení pro jednotlivé země;

48.  žádá Komisi, aby přijala opatření, která by zajistila stejné odměny pro výzkumné pracovníky provádějící tutéž činnost v rámci téhož projektu, a aby poskytla seznam všech kotovaných společností, které ve svých ročních účetních závěrkách vykazují zisk a jež získávají finanční prostředky z programu Horizont 2020, rozdělený podle státní příslušnosti;

49.  bere na vědomí, že prvky nově zařazené do programu Horizont 2020 rovněž odráží připomínky Účetního dvora;

50.  připomíná, že se připravuje devátý rámcový program pro výzkum; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby se při jeho definici použily osvědčené postupy z programu Horizont 2020; navrhuje přidělit více finančních prostředků na inovace, což je hospodářsky účinné pro podnikatelský sektor, a zajistit větší flexibilitu v rámci rozpočtů jednotlivých dílčích programů, aby se zabránilo nedostatku finančních prostředků v případě těch, jež jsou klasifikovány jako „vynikající“;

Dopady vystoupení Spojeného království z Evropské unie na RP7

51.  respektuje hlasování občanů Spojeného království ze dne 23. června 2016, v němž vyjádřili politickou vůli opustit Evropskou unii;

52.  vítá práci Dolní sněmovny Spojeného království při hodnocení dopadů tohoto hlasování na poli vědy a výzkumu(10) a ve snaze udržet negativní dopad na evropskou konkurenceschopnost na minimu;

53.  poukazuje na to, že organizace se sídlem ve Spojeném království obdržely prostřednictvím výzev grantového financování v roce 2014 částku ve výši 1,27 miliardy EUR, což představuje 15 % z celkového financování, a v roce 2015 částku ve výši 1,18 miliardy EUR, což představuje 15,9 % z celkového financování – nejvyšší podíl finančních prostředků EU, které v daném roce obdržel členský stát EU(11);

Závěry

54.  dospěl k závěru, že celkově bylo řízení sedmého rámcového programu ze strany Komise z hlediska nákladů efektivní; konstatuje, že tento program rovněž zvýšil svou efektivnost navzdory prodlevám a opakovaným chybám při jeho provádění;

55.  s potěšením konstatuje, že obavy Účetního dvora byly vzaty v úvahu;

56.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly prvky modernizace zavedené v rámci programu Horizont 2020, jako jsou například pevné sazby u nepřímých nákladů, jednotná auditní strategie, jednotný portál účastníků atd., používány podobným způsobem i v jiných oblastech politiky, např. v případě strukturálních fondů; zdůrazňuje, že se všemi příjemci grantů by mělo být zacházeno spravedlivě a rovnocenně;

57.  žádá členské státy, aby vyvinuly mimořádné úsilí za účelem dosažení cíle investovat 3 % HDP do oblasti výzkumu; domnívá se, že by to podnítilo dosahování špičkových výsledků a inovace; žádá v tomto smyslu Komisi, aby prozkoumala možnost navrhnout Pakt pro vědu na místní, regionální a vnitrostátní úrovni a navázala přitom na stávající dynamiku Paktu starostů a primátorů;

58.  je znepokojen tím, že obě agentury, Výkonná agentura pro výzkum (REA) a Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum (ERCEA), ve své hodnotící zprávě poukazují na to, že pokud jde o cyklickou zpětnou vazbu a komunikaci mezi Komisí a výkonnými agenturami, ještě stále existuje prostor ke zlepšení;

o
o   o

59.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vládám a parlamentům členských států, Evropskému účetnímu dvoru a Komisi.

(1) Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104.
(3) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(4) Úř. věst. C 373, 10.11.2015, s. 1.
(5) http://www.parliament.uk/business/committees/committees-a-z/commons-select/science-and-technology-committee/inquiries/parliament-2015/leaving-the-eu-inquiry-16-17/publications/
(6) Úř. věst. L 246, 14.9.2016, s. 25.
(7) Závazek a soudržnost, následné hodnocení sedmého rámcového programu EU, listopad 2015 https://ec.europa.eu/research/evaluations/pdf/fp7_final_evaluation_expert_group_report.pdf
(8) Hlava II Kapitola 7 finančního nařízení.
(9)COM(2016)0675, s. 18 a 19.
(10) Viz zpráva výboru pro vědu a techniku Dolní sněmovny Spojeného království ze dne 16. listopadu 2016.
(11) Zpráva o monitorování programu Horizont 2020 za rok 2015, s. 21 a násl.

Právní upozornění - Ochrana soukromí