Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na články 8, 151, 153 a 157 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na ustanovení o sociálních právech a o rovnosti žen a mužů,

–  s ohledem na články 22 a 25 Všeobecné deklarace lidských práv,

–  s ohledem na obecnou připomínku č. 16 Výboru OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva k rovnosti mužů a žen při využívání hospodářských, sociálních a kulturních práv (článek 3 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech)(1) a obecnou připomínku č. 19 Výboru OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva k právu na sociální zabezpečení (článek 9 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech)(2),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (COM(2010)2020),

–  s ohledem na čl. 4 odst. 2, čl. 4 odst. 3, články 12, 20 a 23 Evropské sociální charty,

–  s ohledem na závěry Evropského výboru pro sociální práva ze dne 5. prosince 2014(3),

–  s ohledem na směrnici Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení(4),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(5),

–  s ohledem na směrnici Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování(6),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání(7),

–  s ohledem na plán Komise ze srpna 2015 o novém začátku s cílem řešit problém rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, kterému čelí pracující rodiny,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. prosince 2015 nazvaný „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019“ (SWD(2015)0278), a zejména jeho cíl 3.2,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2011 o situaci žen blížících se důchodovému věku(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 o situaci matek samoživitelek(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. května 2012 obsahující doporučení Komisi k uplatňování zásady stejného odměňování žen a mužů za stejnou či rovnocennou práci(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2013 o dopadech hospodářské krize na rovnost mužů a žen a na práva žen(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2015 o pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropské unii v roce 2013(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2015 o uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o vytvoření podmínek na trhu práce příznivých pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem(15),

—  s ohledem na závěry Rady ze dne 18. června 2015 o rovných příležitostech pro ženy a muže z hlediska příjmů: odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů,

—  s ohledem na prohlášení trojice předsednictví EU (Nizozemsko, Slovensko a Malta) ze dne 7. prosince 2015 o rovnosti žen a mužů,

–  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020), který přijala Rada dne 7. března 2011,

–  s ohledem na studii zadanou tematickou sekcí Občanská práva a ústavní záležitosti nazvanou „The gender pension gap: differences between mothers and women without children“ (Rozdíly ve výši důchodu mezi ženami a muži: rozdíly mezi matkami a bezdětnými ženami, 2016) a studii Evropské komise „The Gender Gap in Pensions in the EU“ (Rozdíly ve výši důchodu mezi ženami a muži v EU, 2013),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0197/2017),

A.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 činil v EU rozdíl ve výši důchodů žen a mužů, který je možné definovat jako rozdíl mezi průměrnou výší důchodu (před odečtením daní) žen ve srovnání s muži, 38,3 % ve věkové skupině osob starších 65 let a za posledních 5 let se v polovině členských států zvýšil; vzhledem k tomu, že finanční krize posledních několika let negativně ovlivňuje platy a důchody mnoha žen; vzhledem k tomu, že v některých členských státech nemá 11 až 36 % žen vůbec žádný přístup k důchodu;

B.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je jednou ze společných a základních zásad zakotvených v článku 2 a v čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, článku 8 SFEU a článku 23 Listiny základních práv Evropské unie; vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů by měla být rovněž začleňována do všech politik, iniciativ, programů a činností EU;

C.  vzhledem k tomu, že ženy jsou s ohledem na výši důchodů ve většině členských států EU méně zabezpečeny než muži a jsou zároveň nadměrně zastoupeny v kategorii nejchudších důchodců a nedostatečně zastoupeny v kategorii důchodců nejbohatších;

D.  vzhledem k tomu, že tyto rozdíly jsou nepřijatelné a měly by se snížit a všechny příspěvky na důchodové pojištění by měly být v EU započítávány a odváděny genderově neutrálním způsobem, neboť jednou ze zásad, na nichž je EU založena, je rovnost žen a mužů, a jedním z jejích základních práv, zakotvených v Listině základních práv EU, je právo všech lidí na důstojný život;

E.  vzhledem k tomu, že v zemích EU-28 závisí každá čtvrtá osoba na svém důchodu jako na hlavním zdroji příjmů a že výrazný nárůst počtu osob v důchodovém věku kvůli prodlužování střední délky života a obecnému stárnutí obyvatelstva povede k tomu, že v roce 2060 bude počet lidí v této kategorii dvojnásobný;

F.  vzhledem k tomu, že v důsledku demografických změn bude v budoucnu muset stále se zmenšující počet aktivních zaměstnanců přispívat na stále více důchodců, z čehož vyplývá, že bude nabývat na významu jak soukromé, tak zaměstnanecké penzijní pojištění;

G.  vzhledem k tomu, že cílem důchodových systémů je zabezpečit ekonomickou nezávislost, která má rozhodující význam pro rovnost žen a mužů, a také to, aby systémy sociálního zabezpečení v členských státech zajistily všem občanům EU důstojný a odpovídající důchodový příjem a přijatelnou životní úroveň a ochránit je před rizikem chudoby v důsledku různých faktorů či sociálního vyloučení, aby se tak zaručilo jejich aktivní zapojení do společenského, kulturního a politického života a důstojný život ve stáří a občané se mohli nadále podílet na chodu společnosti;

H.  vzhledem k tomu, že rostoucí individuální odpovědnost za rozhodnutí o úsporách, s nimiž se pojí různá rizika, také znamená, že jednotlivci musí být o dostupných možnostech a s tím spojených rizicích jasně informováni; vzhledem k tomu, že je nutné poskytnout ženám i mužům, ale zejména ženám, podporu při zvyšování úrovně jejich finanční gramotnosti, aby byli schopni činit v této stále složitější oblasti informovaná rozhodnutí;

I.  vzhledem k tomu, že rozdíl ve výši důchodů ještě zhoršuje situaci žen, pokud jde o jejich ekonomickou zranitelnost a ponechává je napospas sociálnímu vyloučení, trvalé chudobě a ekonomické závislosti, zejména na jejich manželech či jiných rodinných příslušnících; vzhledem k tomu, že rozdíl v odměňování a výši důchodů se projevuje mnohem silněji u žen s vícečetným znevýhodněním nebo příslušnic rasových, etnických, náboženských a jazykových menšin, protože jsou často zaměstnány v profesích, které vyžadují méně dovedností a menší odpovědnost;

J.  vzhledem k tomu, že důchody spojené s individuálními spíše než odvozenými právy by mohly pomoci zaručit ekonomickou nezávislost všech osob, snížit překážky pro účast na formálním zaměstnání a minimalizovat genderové stereotypy;

K.  vzhledem k tomu, že ženy mívají kvůli delší střední délce života po dobu svého důchodu v průměru vyšší potřeby příjmů než muži; vzhledem k tomu, že k tomuto dodatečnému příjmu by mohly mít přístup na základě mechanismů pozůstalostních důchodů;

L.  vzhledem k tomu, že nedostatek srovnatelných, úplných, spolehlivých a pravidelně aktualizovaných údajů, které by umožňovaly vyhodnotit velikost rozdílů mezi důchody a váhu jednotlivých faktorů, které k nim přispívají, vede k nejistotě ohledně toho, které prostředky by byly v boji proti těmto rozdílům nejefektivnější;

M.  vzhledem k tomu, že ve srovnání s průměrem kategorie všech osob starších 65 let je tento rozdíl vyšší ve věkové kategorii 65–74 let (kde přesahuje 40 %), a to především z důvodu převodu nároků, např. těch souvisejících s ovdověním, které existují v některých členských státech;

N.  vzhledem k tomu, že zmrazení a škrty v důchodech zvyšují riziko chudoby ve stáří, zejména v případě žen; vzhledem k tomu, že podíl starších žen ohrožených chudobou a sociálním vyloučením dosahoval v roce 2014 výše 20,2 % v porovnání se 14,6 % mužů a že v roce 2050 by mohl podíl osob starších 75 let ohrožených chudobou dosáhnout ve většině členských států 30 %;

O.  vzhledem k tomu, že osoby starší 65 let disponují příjmy ve výši téměř 94 % celkového průměru obyvatelstva; vzhledem k tomu, že okolo 22 % žen starších 65 let se přesto nachází pod prahovou hodnotou ohrožení chudobou;

P.  vzhledem k tomu, že za průměrným rozdílem ve výši důchodů v EU v roce 2014 se skrývají velké rozdíly mezi členskými státy; vzhledem k tomu, že pro srovnání nejnižší rozdíl ve výši důchodů mužů a žen činil 3,7 % a nejvyšší 48,8 %, přičemž ve 14 členských státech je tento rozdíl vyšší než 14 %;

Q.  vzhledem k tomu, že mezi členskými státy existují velké rozdíly v podílu obyvatel, kteří pobírají důchod, jež se v roce 2013 pohyboval mezi 15,1 % na Kypru a 31,8 % v Litvě, zatímco hlavními příjemci důchodů v roce 2013 byly ve většině členských státech EU ženy;

R.  vzhledem k tomu, že tento rozdíl ve výši důchodů, jenž je způsoben mnoha faktory, dokládá nerovnováhu v situaci žen a mužů, pokud jde o jejich profesní dráhu a rodinný život, jejich možnosti přispívat do systému důchodového zabezpečení, jejich pozici v rodině a metody výpočtu výše důchodů, jež jsou zakotveny v příslušném důchodovém systému; vzhledem k tomu, že se do něho promítá také segregace na trhu práce a vyšší podíl žen pracujících na částečný úvazek, za nižší hodinovou mzdu, s faktorem přerušení kariéry a menším počtem odpracovaných let v důsledku neplacené práce, kterou ženy a matky vykonávaly poskytováním péče ve svých rodinách; vzhledem k tomu, že rozdíl ve výši důchodů by měl být chápán jako klíčový ukazatel genderové nerovnosti na trhu práce, a to tím spíše, že stávající rozdíl ve výši důchodů mužů a žen je velmi blízko celkovému rozdílu ve výdělcích (39,7 % v roce 2015);

S.  vzhledem k tomu, že úplná míra rozdílu v důchodech coby úhrnu všech nerovnováh a nerovností mezi situací žen a mužů, které vznikají po celou dobu jejich profesní dráhy a odrážejí se v prvním a druhém důchodovém pilíři, pokud jde například o celoživotní přístup k moci a finančním prostředkům, může být zkreslena existencí nápravných mechanismů;

T.  vzhledem k tomu, že bez ohledu na to, kdy rozdíl ve výši důchodů zkoumáme, vždy se v něm odrážejí sociální podmínky a podmínky na trhu práce, které sahají několik desetiletí do minulosti; vzhledem k tomu, že tyto podmínky podléhají změnám, někdy značným, které budou mít dominový efekt na potřeby různých generací žen v důchodu;

U.  vzhledem k tomu, že rozdíl ve výši důchodů má odlišná specifika v závislosti na osobním stavu, společenském postavení a rodinném stavu či poměrech dotčené důchodkyně; vzhledem k tomu, že za těchto okolností nemusí jednotný přístup nutně vést k nejlepším výsledkům;

V.  vzhledem k tomu, že obzvláště zranitelné jsou domácnosti rodičů samoživitelů, jelikož představují 10 % všech domácností s nezaopatřenými dětmi a 50 % z nich je ohroženo chudobou a sociálním vyloučením, což je dvojnásobná míra oproti obyvatelstvu jako celku; vzhledem k tomu, že existuje jasná souvislost mezi rozdílem ve výši důchodu a počtem dětí vychovaných během života, a vzhledem k tomu, že rozdíly ve výši důchodů mužů a žen jsou mnohem větší v případě vdaných žen a matek než v případě svobodných bezdětných žen; vzhledem k tomu, že nerovnosti zakoušené matkami, zejména matkami samoživitelkami, pravděpodobně ještě vzrostou, jakmile tyto ženy odejdou do důchodu;

W.  vzhledem k tomu, že těhotenství a rodičovská dovolená často vede matky, které představují 79,76 % osob snižujících si pracovní úvazek z důvodu péče o děti ve věku nižším osmi let, k tomu, aby přijímaly zaměstnání s nízkou mzdou nebo na částečný úvazek nebo aby svou kariéru kvůli péči o děti nežádoucím způsobem přerušily; vzhledem k tomu, že mateřské dovolené, otcovské dovolené a rodičovské dovolené jsou nezbytnými a nepostradatelnými nástroji pro lepší sdílení úkolů souvisejících s péčí o děti, jimiž se také docílí lepšího skloubení rodinného a pracovního života a u žen se maximálně omezí přerušování kariéry;

X.  vzhledem k tomu, že u otců se počet jejich dětí na výši odměny a následně i důchodových nárocích neodráží, nebo se dokonce odráží pozitivně;

Y.  vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti žen se podceňuje, neboť mnohé ženy nejsou vedeny jako nezaměstnané, zejména ženy, které žijí ve venkovských nebo odlehlých oblastech, z nichž mnohé se věnují pouze domácím pracím a péči o děti; vzhledem k tomu, že tato skutečnost je příčinou nerovností v jejich důchodech;

Z.  vzhledem k tomu, že páry, v nichž oba rodiče chtějí pracovat na plný úvazek, se v důsledku tradičních způsobů organizace práce setkávají s obtížemi, chtějí-li dosáhnout harmonického sladění rodinného a pracovního života;

AA.  vzhledem k tomu, že důchodové kredity pro muže a ženy jako určitá forma dávek pobíraných za péči o děti nebo rodinné příslušníky by mohly pomoci zabránit tomu, aby přerušení pracovní kariéry z důvodu péče měla negativní dopad na důchod, a že je žádoucí, aby se tyto systémy rozšířily nebo posílily ve všech členských státech;

AB.  vzhledem k tomu, že důchodové kredity vztahující se na různé formy práce by mohly pomoci všem pracovníkům, aby získali důchod;

AC.  vzhledem k tomu, že navzdory určitým snahám o nápravu této situace míra zaměstnanosti žen stále nedosahuje míry stanovené v cílech strategie Evropa 2020 a je nadále mnohem nižší než u mužů; vzhledem k tomu, že zvyšující se účast žen na trhu práce přispívá k úsilí o snížení rozdílů mezi výší důchodů žen a mužů v EU, neboť mezi účastí na trhu práce a výší důchodu existuje přímá souvislost; vzhledem k tomu, že z údajů o míře zaměstnanosti ovšem nelze vyčíst nic o délce ani typu zaměstnání, a jediné, co se z nich můžeme dovědět, tak jsou informace o výši mezd a důchodů;

AD.  vzhledem k tomu, že počet odpracovaných let má přímý dopad na důchodový příjem; vzhledem k tomu, že délka profesní aktivity je u žen v průměru o více než deset let kratší než u mužů, a vzhledem k tomu, že u žen, jež vykážou profesní aktivitu kratší než čtrnáct let, je rozdíl v důchodu dvakrát větší (64 %) než u žen, jejichž profesní aktivita je delší (32 %);

AE.  vzhledem k tomu, že u žen je více než u mužů pravděpodobné, že budou přerušovat kariéru, využívat nestandardních forem zaměstnání, pracovat na částečný úvazek (32 % žen ve srovnání s 8,2 % mužů) nebo že budou mít neplacenou práci, zejména pokud pečují o děti a příbuzné a spočívá na nich téměř výlučná odpovědnost za poskytování péče a domácí práce kvůli přetrvávajícím genderovým nerovnostem, což jde všechno na úkor jejich důchodů;

AF.  vzhledem k tomu, že investice do škol, předškolního vzdělávání, vysokých škol a péče o starší osoby mohou pomoci dosáhnout lepší rovnováhy mezi pracovním a osobním životem a v dlouhodobém měřítku mohou vést nejen k vytváření pracovních míst, ale také k tomu, že získají vysoce kvalitní pracovní místa a setrvají tak na trhu práce déle, což se v dlouhodobém horizontu pozitivně odrazí na jejich důchodech;

AG.  vzhledem k tomu, že neformální péče patří k základním pilířům naší společnosti a ve velké míře ji vykonávají ženy, přičemž tato nerovnost se rovněž odráží v rozdílu mezi důchody žen a mužů; vzhledem k tomu, že tento typ neviditelné práce není dostatečně uznáván, zejména při posuzování důchodových nároků;

AH.  vzhledem k tomu, že v EU stále přetrvávají velké rozdíly v platech mezi ženami a muži; vzhledem k tomu, že v roce 2014 činil tento rozdíl 16,3 %, a to především kvůli diskriminaci a segregaci, jež vedou k tomu, že jsou ženy nadměrně zastoupeny v odvětvích, v nichž je nižší platové ohodnocení než v těch, kde převažují muži; vzhledem k tomu, že k rozdílům v platech mezi ženami a muži přispívají i jiné faktory, např. přerušování kariéry či nedobrovolné přijetí zaměstnání na zkrácený úvazek za účelem sloučení pracovních a rodinných povinností, stereotypy, podhodnocování práce žen a rozdíly v dosaženém vzdělání a v pracovních zkušenostech;

AI.  vzhledem k tomu, že článek 151 SFEU uznává, že cílem EU je zajistit přiměřenou sociální ochranu; vzhledem k tomu, že za tím účelem by EU měla podpořit členské státy prostřednictvím doporučení týkajících se zlepšování ochrany starších osob, které z důvodu svého věku nebo osobní situace mají nárok na pobírání důchodu;

AJ.  vzhledem k tomu, že posilování vazby mezi příspěvky do důchodového systému a příjmy spolu se zvyšováním úlohy druhého a třetího pilíře v organizaci důchodových systémů vede k tomu, že se riziko, že se do rozdílu ve výši důchodů promítnou genderové faktory, přesouvá na soukromé subjekty;

AK.  vzhledem k tomu, že reformy důchodových systémů uvedené v bílé knize o důchodech Evropské komise z roku 2012 postrádají posouzení dopadů na rovnost žen a mužů ex ante a ex post;

AL.  vzhledem k tomu, že organizace veřejných systémů sociálního zabezpečení a důchodových systémů spadá do výlučné pravomoci členských států; vzhledem k tomu, že EU má v oblasti důchodového zabezpečení především podpůrné pravomoci, a to zejména na základě článku 153 SFEU;

Obecné poznámky

1.  žádá Komisi, aby úzce spolupracovala s členskými státy při vytváření strategie, jejímž cílem je odstranit rozdíly ve výši důchodů mezi ženami a muži v Evropské unii, a pomohla jim v tomto ohledu zavést obecné zásady;

2.  schvaluje a podporuje výzvu Rady k přijetí nové iniciativy Komise, na jejímž základě bude stanovena strategie pro rovnost mužů a žen pro období 2016–2020, která bude mít podobu sdělení, jako tomu bylo u předchozích strategií, a k rozšíření strategického zapojení EU v oblasti rovnosti mužů a žen a spojení se strategií Evropa 2020;

3.  je toho názoru, že tato strategie by nejen měla usilovat o nápravu důsledků rozdílů ve výši důchodů na úrovni členských států, zejména v případě nejzranitelnějších skupin, ale zároveň jí zabránit v budoucnu tím, že bude bojovat proti jejich základním příčinám, jako je nerovné postavení žen a mužů na trhu práce, pokud jde o mzdy, kariérní postup a příležitosti k zaměstnání na plný úvazek, ale i segregace na trhu práce; vybízí v tomto ohledu k mezivládnímu dialogu a sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy;

4.  zdůrazňuje, že má-li být strategie úspěšná, je nezbytný mnohostranný přístup, jenž musí kombinovat činnosti v rámci různých politik, jejichž cílem je zlepšení genderové rovnosti, a zahrnovat přístup k důchodům zohledňující celý profesní život jedinců, zabývat se jak nerovnostmi mezi ženami a muži, pokud jde o úroveň zaměstnanosti, profesní dráhu a možnost hrazení příspěvků do důchodového systému, tak i nerovnostmi plynoucími z organizace důchodových systémů; vyzývá Komisi a členské státy, aby navázaly na závěry Rady ze dne 18. června 2015 nazvané „Rovné příležitosti pro ženy a muže z hlediska příjmů: odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů“;

5.  připomíná důležitou úlohu sociálních partnerů v diskusi o otázkách týkajících se minimální mzdy za současného dodržení zásady subsidiarity; zdůrazňuje významnou úlohu odborů a kolektivního vyjednávání při dosahování toho, aby starší osoby měly přístup k veřejným důchodům v souladu se zásadami mezigenerační solidarity a rovnosti žen a mužů; poukazuje na to, že je důležité, aby sociální partneři byli bráni v úvahu při přijímání politických rozhodnutí, jež mění významné právní aspekty podmínek způsobilosti určujících nárok na důchod; vyzývá EU a členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery a organizacemi zabývajícími se rovností žen a mužů stanovily a prováděly politiky zaměřené na odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů; doporučuje, aby členské státy doplňkově k těmto snahám zvážily pravidelné sledování oblasti mezd;

6.  vyzývá členské státy, aby zavedly důstojná a chudobě zabraňující opatření pro pracovníky, jimž zdravotní stav neumožňuje pracovat až do dosažení zákonem stanoveného důchodového věku; podporuje zachování předčasného odchodu do důchodu pro pracovníky, kteří jsou vystaveni namáhavým nebo rizikovým pracovním podmínkám; domnívá se, že zvýšení míry zaměstnanosti prostřednictvím kvalitních pracovních míst by mohlo pomoci výrazně zmírnit budoucí nárůst počtu lidí neschopných pracovat až do zákonem stanoveného důchodového věku, a tím zmírnit finanční zátěž stárnutí;

7.  je hluboce znepokojen dopadem doporučení pro jednotlivé země v důsledku úsporných opatření na důchodové systémy a jejich udržitelnost a přístup k příspěvkovým důchodům v rostoucím počtu členských států, jakož i negativními dopady, které mají doporučení pro jednotlivé země na úrovně příjmů a sociální transfery potřebné k odstranění chudoby a sociálního vyloučení;

8.  zdůrazňuje, že zásada subsidiarity se musí přísně uplatňovat i v otázkách důchodů;

Účinnější kroky proti rozdílům ve výši důchodů prostřednictvím hodnocení a zvyšování povědomí

9.  vyzývá členské státy a Komisi, aby ve spolupráci s Eurostatem a Evropským institutem pro rovnost žen a mužů (EIGE) nadále rozdíly ve výši důchodů mužů a žen prověřovaly s cílem vytvořit v tomto ohledu formální a spolehlivé ukazatele a aby identifikovaly jednotlivé faktory vedoucí ke vzniku tohoto rozdílu za účelem sledování a stanovení jasných cílů pro jeho snížení a aby o tom podávaly zprávy Evropskému parlamentu; vyzývá členské státy, aby Eurostatu poskytovaly každoroční statistické údaje týkající se rozdílů v odměňování a výši důchodů žen a mužů, aby bylo možné posoudit vývoj situace v celé EU a prostředky, jak záležitost řešit;

10.  vyzývá Komisi, aby důkladně prozkoumala dopady  doporučení z bílé knihy z roku 2012 týkající se důchodů, která jsou zaměřena na boj proti příčinám rozdílu ve výši důchodu žen a mužů, na nejzranitelnější skupiny, zejména ženy, aby mohla vypracovat formální ukazatel rozdílu ve výši důchodu žen a mužů a provádět systematické sledování; žádá, aby bylo provedeno odpovídající hodnocení a sledování dopadu dosud provedených doporučení nebo opatření na muže a ženy; vyzývá Komisi, aby podporovala vypracovávání statistik a výzkumů zaměřených na ženy a muže s cílem zlepšit sledování a hodnocení účinků důchodových reforem na blahobyt a zdraví žen;

11.  vybízí členské státy, aby prosazovaly boj proti rozdílu ve výši důchodů mužů a žen v rámci svých sociálních politik prostřednictvím zvyšování povědomí o této problematice mezi příslušnými subjekty přijímajícími rozhodnutí a tvorbou programů, jejichž cílem bude zvyšovat informovanost žen o důsledcích tohoto jevu a poskytovat jim nástroje, které jim umožní vytváření strategií pro financování svého důchodu, jež budou dlouhodobé, udržitelné a uzpůsobené jejich konkrétním potřebám, jakož i přístup žen k druhému a třetímu důchodovému pilíři, zejména ve feminizovaných odvětvích, v nichž může být míra zavádění nízká; vyzývá Komisi a členské státy, aby rozšiřovaly a dále zvyšovaly povědomí veřejnosti o stejné odměně pro muže a ženy, o rozdílech v důchodech žen a mužů a o přímé i nepřímé diskriminaci žen v práci;

12.  připomíná, že s cílem umožnit srovnání na úrovni EU je třeba jasně a jednotně definovat pojmy, jako jsou „rozdíly v odměňování žen a mužů“ či „rozdíly ve výši důchodu žen a mužů“;

13.  vyzývá členské státy a orgány Unie, aby podporovaly studie o dopadech genderových rozdílů na důchody a finanční závislost žen; tyto studie by měly přihlížet k problémům jako stárnutí populace, rozdíly ve zdravotním stavu a naději na dožití u žen a mužů, druhy změn v rodinných strukturách, zvýšení počtu jednočlenných domácností a rozdíly v osobních situacích žen; vyzývá je také, aby vypracovaly možné strategie, jak rozdíly ve výši důchodů mezi ženami a muži odstranit;

Snižování nerovností v oblasti rozsahu příspěvků do důchodového systému

14.  vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby dohlížely na řádné provádění a systematické sledování pokroku evropských právních předpisů bojujících proti přímé či nepřímé diskriminaci na základě pohlaví, aby v případě jejich neplnění zahajovaly postupy pro nesplnění povinnosti i případné přezkumy s cílem zaručit rovnost, pokud jde o možnosti žen a mužů přispívat do důchodového systému;

15.  jednoznačně odsuzuje rozdíly v odměňování žen a mužů a jejich „nevysvětlitelnou“ složku vyplývající z diskriminace na pracovišti a opakuje svou výzvu, aby byla podrobena přezkumu směrnice 2006/54/ES, která byla jasně a dostatečně provedena pouze ve dvou členských státech, s cílem zajistit větší rovnost žen a mužů v oblasti zaměstnání a platového ohodnocení, za použití zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci, která byla zaručena Smlouvou již při založení EHS;

16.  vyzývá členské státy a Komisi, aby podnikly kroky s cílem zajistit uplatňování zásad zákazu diskriminace a rovnosti na trhu práce a v přístupu k zaměstnání, a zejména aby přijaly opatření v oblasti sociální ochrany s cílem zajistit, aby odměny a sociální nároky žen, včetně důchodů, byly v souladu se zásadou stejné odměny pro ženy a muže za stejnou nebo rovnocennou práci; žádá členské státy, aby zavedly odpovídající opatření s cílem zamezit porušování zásady stejné odměny pro ženy a muže za stejnou a rovnocennou práci;

17.  naléhavě vyzývá členské státy, zaměstnavatele a odborové organizace, aby navrhly a využívaly konkrétní a vhodné nástroje pro hodnocení pracovních pozic s cílem stanovit práci stejné hodnoty, a zajistit tak rovné odměňování mužů i žen, a tím v budoucnosti i rovné důchody; vybízí firmy, aby prováděly výroční audity rovného odměňování, aby tyto údaje s maximální transparentností zveřejňovaly a aby zmenšily rozdíl ve výši mezd mužů a žen;

18.  vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby řešily horizontální a vertikální segregaci na trhu práce tím, že budou odstraňovat nerovnosti mezi muži a ženami a diskriminaci v zaměstnání a vybízet ženy a dívky, především prostřednictvím vzdělávacích programů a zvyšování povědomí, k volbě studia, povolání či profesní dráhy v inovačních odvětvích vykazujících růst, ve kterých v dnešní době kvůli přetrvávajícím stereotypům převažují muži;

19.  vyzývá Komisi a členské státy, aby s cílem zvýšit míru ekonomické nezávislosti žen dnes i v budoucnosti nabízely ženám lepší pobídky k tomu, aby pracovaly déle a pracovní činnost přerušovaly na kratší dobu;

20.  v souvislosti s nárůstem v přesunu odpovědnosti z důchodových systémů na systémy financování z osobních zdrojů připomíná, že je důležité zajistit, aby nedocházelo k diskriminaci v přístupu k finančním službám spadajícím do oblasti působnosti směrnice 2004/113/ES a aby byl tento přístup založen na pojistně matematických kritériích stejného přístupu k oběma pohlavím; konstatuje, že uplatnění pravidla stejného přístupu k oběma pohlavím napomůže tomu, jak u žen a mužů snížit rozdíl ve výši důchodů; vyzývá členské státy a Komisi, aby s přihlédnutím k zásadám EU týkajícím se nediskriminace a rovnosti žen a mužů zvýšily transparentnost, přístup k informacím a jistotu účastníků a příjemců zaměstnaneckých penzijních pojištění;

21.  zdůrazňuje, že Soudní dvůr Evropské unie dal jasně najevo, že zaměstnanecké penzijní plány mají být považovány za odměnu, a proto se zásada rovného zacházení vztahuje i na tyto plány;

22.  vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost ženám, které mnohdy nezískaly nárok na důchod, a postrádají tudíž hospodářskou nezávislost, zejména v případě rozvodu;

Snižování nerovností mezi ženami a muži v souvislosti s profesní dráhou

23.  vítá skutečnost, že Komise reagovala na výzvu Evropského parlamentu k lepšímu slaďování pracovního a soukromého života předložením nelegislativních návrhů a jednoho legislativního návrhu, kterým se vytváří několik druhů dovolené s cílem řešit problémy 21. století; zdůrazňuje, že návrhy Komise jsou dobrým základem pro splnění očekávání evropských občanů; vyzývá všechny orgány, aby co nejdříve tento balíček realizovaly;

24.  vyzývá členské státy, aby jednaly v souladu s právními předpisy o právech žen na mateřské dovolené a aby dodržování těchto předpisů vymáhaly, a zajistily tak, že ženy nebudou z hlediska důchodu znevýhodňovány jen proto, že se během svého pracovního života staly matkami;

25.  vyzývá členské státy, aby zvážily, zda zpřístupnit zaměstnancům možnost vyjednávat o dobrovolných flexibilních pracovních ujednáních, včetně modelů tzv. smart working, v souladu s vnitrostátními zvyklostmi a nezávisle na věku dětí nebo rodinné situaci, což by umožnilo ženám a mužům lépe skloubit rodinný a pracovní život tak, aby nebyli nuceni upřednostňovat jeden z nich, ujmou-li se pečovatelských povinností;

26.  bere na vědomí návrh Komise na to, aby směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob obsahovala možnost pečovatelské dovolené, a připomíná svůj požadavek, aby byly zajištěny přiměřené odměny a sociální ochrana; vyzývá členské státy, aby na základě sdílení osvědčených postupů, ku prospěchu žen i mužů, zavedly „započitatelná období péče o závislé osoby“ s cílem kompenzovat přerušení kariéry kvůli neformální péči o rodinného příslušníka i období formální dovolené za účelem péče, jako je mateřská, otcovská a rodičovská dovolená, a spravedlivě je zhodnocovat při výpočtu nároku na důchod; zdůrazňuje, že tyto kredity je třeba udělovat za krátká a pevně stanovená období, aby se nezaváděly další stereotypy a nerovnosti;

27.  vyzývá členské státy, aby navrhly strategie pro uznání významu neformální péče poskytované rodinným příslušníkům a dalším závislým osobám a toho, aby byly mezi ženami a muži spravedlivě sdíleny, jelikož nedostatečné sdílení je potenciální příčinou přerušení profesní dráhy a nejisté práce pro ženy, což ohrožuje jejich nároky na důchod; v této souvislosti zdůrazňuje význam pobídek, jež podnítí muže k čerpání rodičovské a otcovské dovolené;

28.  vyzývá členské státy, aby umožnily nástup zaměstnance po mateřské nebo rodičovské dovolené zpět do srovnatelného pracovního poměru;

29.  připomíná, že náležité rovnováhy mezi rodinným a pracovním životem mohou ženy a muži dosáhnout pouze tehdy, budou-li na místní úrovni k dispozici vysoce kvalitní, cenově dostupná a přístupná pečovatelská zařízení a služby pro děti, seniory a jiné závislé rodinné příslušníky a bude-li podporováno rovnoměrné rozdělení odpovědnosti, nákladů a péče; vyzývá členské státy, aby zvýšily investice do služeb pro děti; zdůrazňuje, že je třeba, aby ve venkovských oblastech byla k dispozici zařízení péče o děti, a naléhavě žádá Komisi, aby podporovala členské státy, a to i prostřednictvím poskytování dostupných finančních prostředků EU, při vytváření těchto zařízení ve formě, která bude přístupná všem; vyzývá členské státy, aby nejen co nejrychleji splnily barcelonské cíle, a to nejpozději do roku 2020, ale aby rovněž stanovily podobné cíle pro služby dlouhodobé péče, a zároveň daly rodinám, které dávají přednost jiným modelům výchovy dětí, možnost svobodně si vybrat; blahopřeje těm členským státům, které již obou souborů uvedených cílů dosáhly;

Dopady důchodových systémů na rozdíl ve výši důchodů

30.  vyzývá členské státy, aby s cílem bojovat proti diskriminaci a zajistit větší transparentnost důchodových systémů členských států vyhodnotily na základě spolehlivých a srovnatelných údajů dopady svých důchodových systémů na rozdíl ve výši důchodů a na faktory, které k němu vedou;

31.  zdůrazňuje, že udržitelnost důchodových systémů musí vzít v úvahu výzvy vyplývající z demografických změn, stárnutí obyvatelstva, míry porodnosti, poměru ekonomicky aktivních osob a osob ve věku příslušném pro pobírání důchodových dávek; připomíná, že situace těchto lidí je úzce spjata s počtem let, které odpracovali, a výší odvedených příspěvků;

32.  vyzývá členské státy, aby urychleně provedly nezbytné strukturální změny důchodových systémů s cílem zajistit udržitelné sociální zabezpečení s ohledem na zvyšující se průměrnou délku života v EU;

33.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se důkladněji zabývaly tím, jak se může na rozdílu ve výši důchodů potenciálně projevit posun od zákonem definovaných státních důchodů k flexibilnějším mechanismům zaměstnaneckého a soukromého penzijního pojištění, ať již jde o výpočet doby odvádění příspěvků do důchodového systému, nebo o postupný odchod z trhu práce;

34.  upozorňuje na rizika pro rovnost žen a mužů, která způsobuje přechod od důchodů v rámci sociálního zabezpečení na soukromě financované důchody, jelikož osobní důchody jsou založeny na individuálních příspěvcích a nekompenzují dobu strávenou péčí o děti a jiné závislé příbuzné ani období nezaměstnanosti, pracovní neschopnosti nebo invalidity; upozorňuje na skutečnost, že reformy důchodových systémů, které spojují sociální dávky s růstem a stavem trhů práce a finančních trhů, se zaměřují pouze na makroekonomické aspekty a přehlížejí sociální účel vlastních důchodů;

35.  vyzývá členské státy, aby odstranily prvky svých důchodových systémů a provedených reforem, které přispívají k nerovnováze v důchodech (zejména k nerovnováze mezi ženami a muži, jako je současná nerovnováha v oblasti důchodů), a vzaly přitom v úvahu dopad případných budoucích důchodových reforem na ženy a muže a aby provedly opatření k odstranění této diskriminace; zdůrazňuje, že jakékoli změny politik týkajících se důchodů by měly být posuzovány s ohledem na jejich dopad na rozdíly mezi ženami a muži a měly by být doprovázeny konkrétní analýzou porovnávající dopady navrhovaných změn na ženy a muže, což by mělo být klíčovým prvkem plánování, navrhování, provádění i vyhodnocování procesů veřejné politiky;

36.  vyzývá Komisi, aby podporovala výměny osvědčených postupů s cílem identifikovat jak ty nápravné mechanismy, které jsou nejúčinnější, tak ty, jež jsou schopny bojovat proti faktorům, které k rozdílu ve výši důchodů přispívají;

37.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v důchodových systémech zavedly tarify životního pojištění založené na stejném přístupu k oběma pohlavím a zvýhodnění za péči a z toho odvozené dávky, aby mohly ženy za stejné příspěvky dostávat stejné důchody, přestože mají delší předpokládanou dobu dožití než muži, a aby střední délka života žen nesloužila jako záminka k diskriminaci, zejména při výpočtu důchodů;

38.  žádá, aby byly přezkoumány všechny pobídky v rámci daňového a důchodového systému a jejich vliv na rozdíl ve výši důchodů žen a mužů, a to se zvláštním zaměřením na domácnosti, v jejichž čele stojí matky samoživitelky; vyzývá rovněž ke zrušení kontraproduktivních pobídky a k individualizaci nároků;

39.  zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou hrají pozůstalostní důchody při ochraně a zabezpečení mnoha starších žen před vyšším rizikem chudoby a sociálního vyloučení, jemuž starší ženy ve srovnání se staršími muži čelí; žádá členské státy, aby v případě nutnosti reformovaly své systémy pozůstalostních důchodů, jako jsou vdovské důchody, s cílem zabránit penalizaci neprovdaných žen; vyzývá členské státy k tomu, aby s podporou Komise zkoumaly účinky různých systémů poskytování pozůstalostních důchodů s ohledem na vysokou míru rozvodovosti, výskyt chudoby u nesezdaných párů a sociální vyloučení starších žen, a aby zvážily poskytnutí právních nástrojů k zajištění sdíleného práva na důchod v případě rozvodu;

40.  zdůrazňuje skutečnost, že všichni lidé mají právo na důstojný všeobecně přístupný důchod, a připomíná článek 25 Listiny základních práv Evropské unie, ve kterém je zakotveno právo starších osob na nezávislý důstojný život, a že článek 34 Listiny uznává nárok na přístup k dávkám sociálního zabezpečení a na sociální služby, které zajišťují ochranu v případech, jako jsou mateřství, nemoc, pracovní úraz, invalidita, závislost na dlouhodobé péči nebo stáří, a v případě ztráty zaměstnání; zdůrazňuje význam veřejných systémů sociálního zabezpečení financovaných z příspěvků jakožto důležitého stavebního prvku dostatečného důchodového zabezpečení;

41.  vyzývá členské státy, aby zajistily, aby muži i ženy měli šanci dosáhnout plného příspěvkového období a aby všichni měli nárok na důchod, a to s cílem odstranit rozdíl ve výši důchodů žen a mužů prostřednictvím boje proti diskriminaci na základě pohlaví v zaměstnání, úpravou vzdělávání a plánování kariéry, zlepšením rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a zvýšením investic do péče o děti a seniory; zastává názor, že je důležité také zavedení řádných předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci zahrnujících pracovní rizika v závislosti na pohlaví i psychosociální rizika, investice do veřejných služeb zaměstnanosti, možnost pomáhat ženám všech věkových kategorií při hledání zaměstnání a zavedení pružných pravidel pro přechod z práce do důchodu;

42.  připomíná, že Výbor OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva ve své obecné připomínce č. 16 (2005) k rovnosti mužů a žen při využívání hospodářských, sociálních a kulturních práv uvedl, že článek 3 s ohledem na článek 9 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech mimo jiné vyžaduje, aby byl věk povinného odchodu do důchodu stejný pro muže i ženy a aby bylo zaručeno, že ženám budou vypláceny stejné dávky důchodových systémů, jak veřejných, tak soukromých;

o
o   o

43.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) 11. srpna 2005, E/C.12/2005/4. (2) 4. února 2008, E/C.12/GC/19. (3) XX-3/def/GRC/4/1/EN. (4) Úř. věst. L 6, 10.1.1979, s. 24. (5) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16. (6) Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37. (7) Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23. (8) Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 9. (9) Úř. věst. C 131 E, 8.5.2013, s. 60. (10) Úř. věst. C 264 E, 13.9.2013, s. 75. (11) Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 6. (12) Úř. věst. C 316, 30.8.2016, s. 2. (13) Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 2. (14) Přijaté texty, P8_TA(2015)0351. (15) Přijaté texty, P8_TA(2016)0338.