Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2310(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0055/2017

Předložené texty :

A8-0055/2017

Rozpravy :

PV 05/04/2017 - 21
CRE 05/04/2017 - 21

Hlasování :

PV 14/06/2017 - 8.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0263

Přijaté texty
PDF 394kWORD 61k
Středa, 14. června 2017 - Štrasburk Konečné znění
Zpráva Komise o Bývalé jugoslávské republice Makedonii za rok 2016
P8_TA(2017)0263A8-0055/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2017 o zprávě Komise o Bývalé jugoslávské republice Makedonii za rok 2016 (2016/2310(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady konaného v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003, které se týkají vyhlídek zemí západního Balkánu na přistoupení k Unii,

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie na straně druhé(1),

–  s ohledem na rámcovou dohodu, která byla uzavřena v Ochridu a podepsána dne 13. srpna 2001 ve Skopji (ochridská rámcová dohoda),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropské rady ze 16. prosince 2005 o udělení statusu kandidátské země pro členství v EU této zemi, na závěry Evropské rady z června 2008, na závěry Rady z prosince 2008, prosince 2012, prosince 2014 a prosince 2015 a na závěry předsednictví ze dne 13. prosince 2016, které podpořila naprostá většina delegací a v nichž se opakuje jednoznačný a pevný závazek pokračovat v procesu přistoupení této země k EU,

–  s ohledem na třinácté zasedání Výboru pro stabilizaci a přidružení mezi touto zemí a Komisí, které se konalo dne 15. června 2016 ve Skopji,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. listopadu 2016 o politice rozšíření EU (COM(2016)0715) doplněné pracovním dokumentem útvarů Komise „Zpráva o Bývalé jugoslávské republice Makedonii za rok 2016“ (SWD(2016)0362),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora o Bývalé jugoslávské republice Makedonii z června 2016,

–  s ohledem na naléhavé priority v oblasti reforem, které Komise vydala pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii v červnu 2015,

–  s ohledem na doporučení skupiny vedoucích odborníků ohledně systémových otázek právního státu týkajících se odposlechů komunikace, které vyšlo najevo na jaře 2015,

–  s ohledem na politickou dohodu (tzv. dohoda z Pržina) uzavřenou mezi čtyřmi hlavními politickými stranami ve Skopji ve dnech 2. června a 15. července 2015 a na čtyřstrannou dohodu o jejím uplatňování ze dne 20. července a 31. srpna 2016;

–  s ohledem na závěrečné prohlášení předsedy summitu věnovaného západnímu Balkánu, který se konal dne 4. července 2016 v Paříži, a na doporučení organizací občanské společnosti pro pařížský summit v roce 2016,

–  s ohledem na předběžná zjištění a závěry a na závěrečnou zprávu mise OBSE/ODIHR ohledně předčasných parlamentních voleb, které se konaly dne 11. prosince 2016,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 817 (1993) a č. 845 (1993), na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 47/225 a na prozatímní dohodu ze dne 13. září 1995,

–  s ohledem na rozsudek Mezinárodního soudního dvora o uplatňování prozatímní dohody ze dne 13. září 1995,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o této zemi,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0055/2017),

A.  vzhledem k tomu, že po dvojím odložení se předčasné parlamentní volby v Bývalé jugoslávské republice Makedonii konaly dne 11. prosince 2016 ve standardní a klidné atmosféře v souladu s mezinárodními normami a s doporučeními OBSE/ODIHR; vzhledem k tomu, že tyto volby proběhly bez zásadních incidentů, byly dobře zorganizovány a měly velmi vysokou účast;

B.  vzhledem k tomu, že politická polarizace, hluboká vzájemná nedůvěra a nedostatek skutečného dialogu mezi stranami vedou k blokování reforem a příprav na přistoupení k EU; vzhledem k tomu, že v některých důležitých oblastech lze trvale pozorovat nepříznivý vývoj; vzhledem k tomu, že jsou soustavně zpochybňovány demokracie a právní stát, zejména kvůli tzv. zajetí státu (state capture), jímž bylo zasaženo fungování demokratických institucí a klíčových oblastí společnosti;

C.  vzhledem k tomu, že dne 27. dubna 2017 byl Talat Xhaferi zvolen předsedou makedonského parlamentu; vzhledem k tomu, že dne 17. května 2017 prezident Bývalé jugoslávské republiky Makedonie pověřil předsedu SDSM (Sociálně demokratického svazu Makedonie) Zorana Zaeva sestavením nové vlády; vzhledem k tomu, že dne 31. května 2017 makedonský parlament schválil novou vládu premiéra Zorana Zaeva;

D.  vzhledem k tomu, že mezi klíčové otázky v procesu reforem patří reforma soudnictví, veřejná správa a sdělovací prostředky, nezaměstnanost mladých lidí a přezkum provádění ochridské rámcové dohody;

E.  vzhledem k tomu, že aby tato země dále pokračovala na cestě integrace s EU a zachovala si euroatlantickou orientaci, je nutné skutečné odhodlání všech politických stran; vzhledem k tomu, že nová vláda musí přijmout a v plném rozsahu realizovat rozsáhlé reformy s konkrétními výsledky zejména v oblasti právního státu, justice, korupce, základních práv, vnitřních záležitostí a dobrých sousedských vztahů;

F.  vzhledem k tomu, že mezi Komisí, Radou a Parlamentem panuje obecná shoda na tom, že zachování kladného stanoviska k zahájení přístupových jednání nadále závisí na pokroku při uplatňování dohody z Pržina a podstatném pokroku v provádění naléhavých priorit v oblasti reforem, resp. je jimi nadále podmíněno;

G.  vzhledem k tomu, že Radou byl další pokrok zablokován kvůli nevyřešenému sporu s Řeckem o název; vzhledem k tomu, že dvoustranné záležitosti by neměly být využívány jako záminka, která brání urychlenému zahájení jednání s EU;

H.  vzhledem k tomu, že dvoustranné neshody by neměly bránit procesu přistoupení k EU nebo zahájení přístupových jednání, ale měly by být řešeny v konstruktivním duchu a v souladu s normami EU a OSN; vzhledem k tomu, že je potřeba pokračovat v úsilí o udržení dobrých sousedských vztahů a vztahů mezi etniky;

I.  vzhledem k tomu, že (potenciální) kandidátské země jsou posuzovány podle svých zásluh a že rychlost a kvalita nezbytných reforem určují časový plán pro přistoupení; vzhledem k tomu, že po splnění požadovaných podmínek by mělo být zaručeno zahájení jednání o přistoupení k EU; vzhledem k tomu, že tato země byla po mnoho let považována za jednu z nejpokročilejších kandidátských zemí EU, pokud jde o harmonizaci s acquis;

J.  vzhledem k tomu, že proces přistoupení k EU je významnou motivací pro další reformy, zejména co se týká právního státu, nezávislosti soudnictví, boje proti korupci a svobody sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy jsou zásadními prvky procesu rozšíření, procesu stabilizace a přidružení a procesu přistoupení;

K.  vzhledem k tomu, že ve dnech 20. července a 31. srpna 2016 dosáhli vedoucí představitelé čtyř hlavních politických stran dohody o uplatňování dohody z Pržina, a to včetně stanovení dne 11. prosince 2016 jako data předčasných parlamentních voleb, a deklarovali svou podporu práci zvláštní státní zástupkyně; vzhledem k tomu, že také znovu potvrdili své odhodlání uplatňovat naléhavé priority v oblasti reforem;

L.  vzhledem k tomu, že nedávná politická krize ukázala na nedostatečnou účinnost systému brzd a protivah makedonských institucí a na potřebu zvýšit transparentnost a veřejnou odpovědnost;

M.  vzhledem k tomu, že boj proti organizované trestné činnosti a korupci má nadále zásadní význam pro boj proti prorůstání zločinu do politických, právních a hospodářských struktur;

1.  vítá, že dne 31. května 2017 byla sestavena nová vláda; naléhá na všechny politické strany, aby jednaly v duchu usmíření a ve společném zájmu všech občanů a aby spolupracovaly s vládou na obnově důvěry v tuto zemi a její instituce, mimo jiné plným prováděním dohody z Pržina a naléhavých reformních priorit;

2.  vítá dodržování základních svobod, které dokládá konání předčasných voleb dne 11. prosince 2016, které byly dobře zorganizovány, proběhly transparentním a inkluzivním způsobem a nedošlo při nich k zásadním incidentům; konstatuje, že podle OBSE/ODIHR byla u těchto voleb svobodná soutěž; vítá skutečnost, že všechny politické strany v zájmu stability v zemi přijaly výsledky těchto voleb, a poukazuje na jejich odpovědnost při zajišťování toho, aby země znovu nesklouzla do politické krize; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby nijak nebránily účinnému fungování parlamentu; naléhá na novou vládu, aby urychleně pokročila s nezbytnými reformami, aby se zajistila euroatlantická integrace země a pokrok na cestě této země do Evropy ku prospěchu občanů; domnívá se, že k řešení naléhavých domácích problémů a problémů spojených s EU a k zachování kladného doporučení k zahájení přístupových jednání v EU je nezbytná spolupráce všech stran a etnik;

3.  vítá zlepšení ve volebním procesu, včetně právního rámce, seznamů voličů a mediálního pokrytí; vítá skutečnost, že ve velké většině volebních místností volby pozorovali zástupci občanské společnosti; vyzývá příslušné orgány, aby i rovněž s ohledem na volby do místních zastupitelstev v květnu 2017 účinně řešily údajné nesrovnalosti a nedostatky, včetně zastrašování voličů, kupování voličských hlasů a zneužívání administrativních zdrojů, politického nátlaku na sdělovací prostředky a rovněž konfrontačních vyjádření a slovních útoků na adresu novinářů; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby řešily doporučení OBSE/ODIHR a Benátské komise a aby zajistily důvěryhodné výsledky účinné kontroly financování politických stran a volebních kampaní; zdůrazňuje, že ke zvýšení důvěry veřejnosti v budoucí volby je nutná větší transparentnost a depolitizace činnosti volební správy;

4.  považuje za důležité provést sčítání lidu (poslední sčítání bylo provedeno v roce 2002), a to za podmínky, že bude na úrovni celého státu panovat shoda na tom, jaká má být použita metodika, s cílem získat aktuální a realistický obrázek o demografickém stavu makedonské populace tak, aby bylo možno lépe naplňovat potřeby makedonských občanů a nabízet jim služby, a dále aktualizovat seznam voličů a do budoucna minimalizovat veškeré nesrovnalosti a nedostatky;

5.  očekává, že nová vláda jakožto první prioritu urychlí ve spolupráci s ostatními stranami reformy související s EU; opakuje svou podporu zahájení přístupových jednání, která závisejí na pokroku při uplatňování dohody z Pržina s cílem zajistit její plné, konkrétní a trvalé uplatňování a na výrazném pokroku při provádění naléhavých priorit v oblasti reforem, pokud jde o systémové reformy; vyzývá Radu, aby se při nejbližší příležitosti zabývala otázkou přístupových jednání; je i nadále přesvědčen o tom, že jednání mohou vést k velmi potřebným reformám, vytvářet novou dynamiku, oživit evropskou perspektivu a pozitivně ovlivnit řešení bilaterálních sporů, aby se nenarušoval proces přistoupení k EU;

6.  zdůrazňuje strategický význam dalšího pokroku v procesu přistoupení k EU a znovu požaduje, aby byla prokázána politická vůle a odpovědnost všech stran plným uplatňováním naléhavých priorit v oblasti reforem a dohody z Pržina; zdůrazňuje, že uplatňování dohody z Pržina má zásadní význam i po volbách, a to pro zajištění politické stability a udržitelnosti v budoucnu; vyzývá Komisi, aby při nejbližší příležitosti, nejpozději však do konce roku 2017, posoudila, jakého pokroku dosáhla tato země při jejich uplatňování, a aby o tom informovala Parlament a Radu; připomíná zároveň, že je nutné zahájit a realizovat reformy, které měly být provedeny už dávno, a podporuje pokračování dialogu o přistoupení k EU na vysoké úrovni, v jehož rámci by měla být této zemi systematicky poskytována pomoc při této její snaze; s politováním konstatuje, že se neuskutečnilo žádné setkání v rámci dialogu o přistoupení k EU na vysoké úrovni a že nebylo dosaženo požadovaného pokroku při plnění cílů stanovených v předchozím období; poukazuje na potenciálně negativní politické, bezpečnostní a sociálně hospodářské důsledky dalších průtahů v procesu euroatlantické integrace této země; dále vyzývá Komisi a ESVČ, aby zvýšily viditelnost projektů financovaných z EU v této zemi, aby se tak EU přiblížila jejím občanům;

7.  poukazuje na podstatný pokrok, kterého tato země dosáhla v procesu integrace s EU, a zdůrazňuje negativní důsledky dalšího oddalování procesu integrace, včetně ohrožení důvěryhodnosti unijní politiky rozšiřování a rizika nestability v regionu;

8.  poukazuje na to, že současné výzvy, se kterými se Evropská unie potýká (brexit, migrace, radikalismus atd.), by neměly bránit procesu rozšiřování, naopak tyto výzvy prokázaly, že je nezbytná plná integrace zemí západního Balkánu do struktur EU s cílem posílit a prohloubit partnerství, a překonat tak mezinárodní krize;

9.  vítá vysokou úroveň sbližování právních předpisů s acquis communautaire a oceňuje, že účinné provádění a vymáhání stávajícího právního a politického rámce je pro tuto zemi prioritou stejně jako pro země již zapojené do přístupových jednání;

10.  oceňuje skutečnost, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie nadále plní své závazky podle dohody o stabilizaci a přidružení; vyzývá Radu, aby přijala návrh Komise z roku 2009 a v souladu s příslušnými ustanoveními dohody o stabilizaci a přidružení přikročila k její druhé fázi;

11.  naléhavě vyzývá všechny strany, aby prokázaly politickou vůli a odpovědnost a překonaly konfliktní politické prostředí, polarizaci a nedostatečnou ochotu ke kompromisům a aby se znovu zapojily do dialogu; znovu poukazuje na klíčovou úlohu makedonského parlamentu pro demokratický rozvoj této země a jako fóra pro politický dialog a zastoupení; vyzývá k posílení jeho funkcí dohledu a k omezení praktiky častých legislativních změn právních předpisů a využívání zjednodušených postupů pro jejich přijetí, aniž by proběhly dostatečné konzultace nebo posouzení dopadů; naléhavě vyzývá k tomu, aby bylo umožněno hladké fungování parlamentního výboru pro odposlech komunikace a výboru pro bezpečnost a kontrašpionáž, a k zajištění jejich bezproblémového přístupu k nezbytným údajům a svědectvím, aby byla zajištěna důvěryhodná parlamentní kontrola nad příslušnými službami; uznává konstruktivní úlohu, kterou občanská společnost sehrává při podpoře a zlepšování demokratických procesů;

12.  konstatuje, že při reformě veřejné správy došlo k určitému pokroku, mj. byly přijaty kroky k zavedení nového právního rámce pro řízení lidských zdrojů; vyzývá k tomu, aby se důsledněji přistupovalo k uplatňování doporučení Komise; je i nadále znepokojen politizací veřejné správy a tím, že státní úředníci jsou předmětem politického nátlaku; naléhavě žádá novou vládu, aby projevila pevné politické odhodlání a na všech úrovních zvýšila profesionalitu, princip zásluh, neutrality a nezávislosti tím, že pracovní místa budou obsazována prostřednictvím nových postupů založených na zásluhách a na hodnocení; zdůrazňuje, že je nutné dokončit strategii reformy veřejné správy na období 2017–2022, mj. vyčleněním dostatečných rozpočtových prostředků na její realizaci, a rozšířit příslušnou správní kapacitu; vyzývá nastupující vládu, aby byly stanoveny transparentní a efektivní linie odpovědnosti mezi institucemi a v rámci jednotlivých institucí; doporučuje, aby na všech úrovních veřejné správy byly spravedlivě zastoupeny všechny komunity;

13.  doporučuje, aby nastupující vláda vytvořila komplexní strategii elektronické správy a současně dále rozvíjela elektronické služby pro občany a podniky s cílem omezit administrativní zátěž státu, občanů a podniků; poukazuje na to, že elektronická veřejná správa a elektronické služby by posílily hospodářskou výkonnost země a prohloubily transparentnost a účinnost veřejné správy a služeb; zdůrazňuje právo občanů na přístup k veřejným informacím a vyzývá, aby byly přijaty další kroky k zajištění toho, aby tomuto právu nic nebránilo; podporuje hledání inovativních elektronických řešení, která by zajistila snadný přístup k veřejným informacím a snížila s tím spojenou byrokracii;

14.  lituje nadále nepříznivého vývoje při reformě soudnictví, jehož nezávislé fungování by mělo být podporováno; s politováním konstatuje, že při jeho činnosti dochází k politickému vměšování, mj. v rámci jmenování a povyšování soudců a státních zástupců, a k nedostatečné odpovědnosti a k případům selektivní spravedlnosti; znovu vyzývá příslušné orgány, aby se účinně zabývaly přetrvávajícími problémy, jak je uvádějí naléhavé priority v oblasti reforem, a projevily politickou vůli dosáhnout pokroku v rámci reformy soudnictví, v právních předpisech i v praxi, mj. na základě větší transparentnosti postupů jmenování a povyšování soudců a státních zástupců a zkrácení délky soudních jednání; uznává, že určité úsilí bylo vynaloženo na zlepšení transparentnosti; vyzývá dále orgány, aby zajistily profesionalitu Rady pro soudnictví a Rady žalobců a funkční nezávislost celé justice;

15.  znovu opakuje, že je důležité důkladně nezávisle a bez omezování prošetřit informace o údajném protiprávním jednání, jež se na veřejnost dostaly z odposlechů, a souvisejícím selhání dohledu; připomíná význam mandátu a práce zvláštní státní zástupkyně a parlamentního vyšetřovacího výboru, pokud jde o přezkoumání právní a politické odpovědnosti; podotýká, že zvláštní státní zástupkyně vznesla první trestněprávní obvinění z protiprávního jednání v souvislosti s odposlechy;

16.  je znepokojen politickými útoky proti činnosti Úřadu zvláštní státní zástupkyně a správními a právními obstrukcemi a nedostatkem spolupráce ze strany dalších institucí; připomíná trestním soudům, které nereagují na oficiální požadavky Úřadu zvláštní státní zástupkyně, že mají zákonnou povinnost poskytovat tomuto úřadu součinnost; domnívá se, že pro demokratický proces je naprosto zásadní, aby mohl Úřad zvláštní státní zástupkyně plnit svou funkci a provádět důkladné vyšetřování zcela nezávisle, bez překážek a nezbytnými prostředky; požaduje, aby se úřadu dostalo plné podpory a podmínek a času potřebných pro dokončení jeho důležité práce; požaduje, aby byly ukončeny obstrukce při předkládání důkazů zvláštní státní zástupkyni u soudu; dále požaduje podporu změn zákona, které by jí zajistily svrchovaná oprávnění v oblasti ochrany svědků v souvislosti s případy, ke kterým je její úřad příslušný; je pevně přesvědčen, že výsledky šetření jsou důležitým krokem k obnově důvěry ve vnitrostátní instituce; navíc zdůrazňuje, že je třeba přijmout změny zákona o ochraně svědků;

17.  je i nadále znepokojen tím, že korupce je stále závažným problémem a boj s korupcí oslabují politické zásahy; zdůrazňuje, že je nutná silná politická vůle k boji proti korupci; poukazuje na to, že je nutné zvýšit nezávislost policie, státního zastupitelství a Státní komise pro předcházení korupci; vyzývá ke krokům podporujícím větší transparentnost a zajišťujícím výběr a jmenování členů této komise na základě zásluh; vyzývá k tomu, aby byly urychleně zahájeny kroky k zajištění účinné prevence a trestání případů střetu zájmů a aby bylo dosaženo důvěryhodných výsledků v oblasti korupce ve vysokých kruzích, včetně vytvoření právního rámce pro ochranu informátorů v souladu s evropskými normami, naléhavými prioritami v oblasti reforem a doporučeními Benátské komise; opět vyzývá nezávislé občanské společnosti a sdělovací prostředky, aby na korupci upozorňovaly a podporovaly nezávislé a nestranné vyšetřování; vyzývá úřady, aby podpořily práci veřejného ochránce práv pomocí odpovídajících opatření v personální a rozpočtové oblasti;

18.  je znepokojen sbližováním mediálních, politických a vládních aktivit, zejména pokud se jedná o veřejné výdaje; důrazně odsuzuje existenci nezákonných ekonomických, politických a rodinných vazeb z hlediska vynakládání veřejných prostředků; vyzývá vládu, aby jako další opatření v boji proti korupci přijala legislativní rámec, který upraví střety zájmů a zajistí zveřejnění majetku osob ve vysokých státních funkcích;

19.  vítá skutečnost, že byl zaveden legislativní rámec a strategie boje proti organizované trestné činnosti; vítá rozbití zločineckých sítí a tras souvisejících s obchodováním s lidmi a s drogami a požaduje další zintenzivnění úsilí v boji proti organizované trestné činnosti; vyslovuje se pro další zlepšení spolupráce mezi donucovacími orgány, a to jak v rámci státu, tak ve vztahu k sousedním zemím, a pro posílení pravomocí soudů a jejich zdrojů; považuje za zásadní dále rozvíjet schopnosti orgánů činných v trestním řízení vyšetřovat finanční trestné činy a konfiskovat majetek;

20.  oceňuje pokračující úsilí v boji proti islámské radikalizaci a zahraničním teroristům; vítá přijetí strategie boje proti terorismu na období 2013–2019, v níž jsou mj. definovány pojmy násilného extremismu, radikalizace, prevence a reintegrace; vyzývá k jejímu provádění prostřednictvím užší spolupráce mezi bezpečnostními agenturami a organizacemi občanské společnosti, náboženskými představiteli, místními společenstvími a dalšími státními institucemi v oblasti vzdělávání, zdravotní péče a sociálních služeb při řešení různých fází radikalizace a vytváření nástrojů pro reintegraci a rehabilitaci; dále vyzývá k tomu, aby byli vracející se zahraniční bojovníci dále sledování, vhodně začleněni do společnosti a k soustavné výměně informací s orgány EU a sousedních zemí;

21.  je znepokojen signály přicházejícími od organizací občanské společnosti, které hovoří o zhoršení atmosféry, ve které pracují; je i nadále znepokojen radikálními veřejnými útoky politiků a sdělovacích prostředků na organizace občanské společnosti a zahraniční zástupce; uznává a podporuje důležitou úlohu, kterou organizace občanské společnosti sehrávají při monitorování, podpoře a zdokonalování demokratických procesů, včetně volebního procesu, a při zajišťování systému brzd a protivah; je znepokojen tím, že vláda projevuje omezené odhodlání a nedostatečně spolupracuje s organizacemi občanské společnosti na všech úrovních; zdůrazňuje význam pravidelného a konstruktivního dialogu a spolupráce s organizacemi občanské společnosti a naléhavě žádá příslušné orgány, aby strukturovaným způsobem pravidelně zapojovaly organizace občanské společnosti do vytváření politiky; vyzývá příslušné orgány, aby organizace občanské společnosti nediskriminovaly z žádného důvodu, např. kvůli politické orientaci, náboženským názorům nebo etnickému složení; domnívá se, že žádným skupinám by neměla být bez závažného důvodu odpírána svoboda shromažďování a sdružování;

22.  vyzývá příslušné orgány, aby pokračovaly v přerušeném sčítání lidu, které by přineslo přesné statistické údaje o obyvatelstvu, jež by mohly sloužit jako základ pro rozvojové programy vlády a odpovídající rozpočtové plánování;

23.  připomíná vládě a politickým stranám jejich odpovědnost za utváření kultury začleňování a tolerance, a to v právních předpisech i v praxi; vítá přijetí národní strategie pro rovnost a nediskriminaci na období 2016–2020; má obavy o nestrannost a nezávislost Komise na ochranu před diskriminací a vyzývá k transparentnímu výběru jejích členů; opakovaně odsuzuje verbální projevy nenávisti proti diskriminovaným skupinám; je znepokojen přetrváváním nedostatečné tolerance, diskriminace a útoků vůči lesbickým, gay, bisexuálním, transgender a intersexuálním osobám (LGBTI); znovu vyzývá ke sladění antidiskriminačních právních předpisů s acquis communautaire, pokud jde o diskriminaci na základě sexuální orientace; zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti předsudkům a diskriminaci vůči Romům a usnadnit jejich integraci a přístup ke vzdělávacímu systému a pracovnímu trhu; je znepokojen tím, že ve věznicích panují i přes podstatné navýšení jejich rozpočtu nelidské podmínky a věznice jsou přeplněné; požaduje dodržování doporučení veřejného ochránce práv;

24.  požaduje, aby bylo vynaloženo další úsilí na podporu rovnosti mezi muži a ženami a zvýšení účasti žen na politickém životě a na pracovním trhu, aby se zlepšila jejich sociálně-ekonomická situace a celkově posílila práva žen; vyzývá příslušné orgány, aby zlepšily uplatňování zákona o rovných příležitostech, bojovaly proti nedostatečnému zastoupení žen v klíčových rozhodovacích funkcích na všech úrovních a aby posílily účinnost institucionálních mechanismů na podporu rovnosti mezi muži a ženami; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby na jeho provádění přidělily dostatečné rozpočtové prostředky; je znepokojen tím, že ženy nemají přístup k některým základním zdravotnickým službám a že úmrtnost dětí je stále vysoká;

25.  naléhavě žádá vládu, aby přijala opatření pro přezkum zákona o předcházení domácímu násilí a ochraně před ním a dalších relevantních právních předpisů s cílem poskytovat vhodnou ochranu všem obětem domácího násilí a násilí na základě pohlaví, a aby zlepšila služby na podporu obětí domácího násilí, včetně zřizování odpovídajícího počtu azylových domů; dále naléhavě žádá vládu, aby zajistila, aby byly případy domácího násilí důkladně vyšetřeny a jejich pachatelé stíháni, a aby i nadále zvyšovala povědomí o domácím násilí;

26.  znovu opakuje, že situace v oblasti vztahů mezi jednotlivými etnickými skupinami je i nadále nestabilní; vyzývá všechny politické strany a organizace občanské společnosti, aby aktivně propagovaly inkluzivní a tolerantní multietnickou, multikulturní a nábožensky pluralitní společnost a aby podporovaly jejich soužití a dialog; je přesvědčen o tom, že jsou nezbytná zvláštní opatření, aby bylo možné dosáhnout sociální soudržnosti mezi různými etnickými, národnostními a náboženskými společenstvími; připomíná vládě a vedoucím představitelům stran jejich závazek plně uplatňovat transparentním a inkluzivním způsobem ochridskou rámcovou dohodu a bez dalšího odkladu dokončit její již dlouho potřebný přezkum, včetně politických doporučení, a zajistit dostatečné finanční prostředky pro její uplatňování; odsuzuje všechny formy iredentismu a veškeré pokusy o dezintegraci různých sociálních skupin; zdůrazňuje, že je důležité, aby bylo bezodkladně zahájeno dlouho očekávané sčítání obyvatel;

27.  vyzývá Komisi, aby dále usilovala o podporu skutečného procesu usmíření v tomto regionu, zejména podporou kulturních projektů, které se zabývají nedávnou minulostí a podporují společné a oběma stranami sdílené chápání historie a kulturu tolerance, inkluze a usmíření ve veřejném a politickém životě;

28.  opakuje, že makedonské orgány a občanská společnost by měly přijmout vhodná opatření pro dosažení historického smíření s cílem překonat propast mezi různými etnickými a národnostními skupinami i v rámci nich, včetně občanů bulharské národnosti;

29.  naléhavě vyzývá vládu, aby veřejnosti a sdělovacím prostředkům vysílala jasné signály o tom, že diskriminace na základě národní identity není v zemi tolerována, a to i ve vztahu k soudnictví, sdělovacím prostředkům, zaměstnání a sociálním příležitostem; zdůrazňuje význam těchto kroků pro integraci různých etnických komunit a pro stabilitu a evropskou integraci této země;

30.  vybízí příslušné orgány, aby ze Srbska získaly zpět příslušné archivy jugoslávské tajné služby; je toho názoru, že transparentní nakládání s totalitní minulostí, včetně otevření archivů tajných služeb, je krokem na cestě k další demokratizaci, odpovědnosti a silným institucím;

31.  připomíná význam svobody a nezávislosti sdělovacích prostředků jako jedné ze základních hodnot EU a pilíře demokracie; je i nadále znepokojen situací v oblasti svobody slova a sdělovacích prostředků, používáním nenávistných verbálních projevů, případy zastrašování a autocenzury médií, soustavným politickým vměšováním a politickým nátlakem v oblasti tvorby programu a neexistencí investigativního, objektivního a vyváženého zpravodajství, stejně jako nevyváženým informováním o činnostech vlády; opakuje svou výzvu, aby mainstreamové sdělovací prostředky, zejména pokud se jedná o veřejnoprávní subjekt televizního vysílání, informovaly o různých názorech;

32.  vyzývá novou vládu, aby zajistila prevenci a řádné vyšetření případů zastrašování novinářů a násilí vůči nim, a aby se postarala o to, aby se osoby odpovědné za toto jednání dostaly před soud; poukazuje na to, že je nezbytné, aby bylo veřejnoprávní vysílání udržitelné a politicky a finančně nezávislé, aby byla jeho příprava finančně a redakčně nezávislá a aby bylo zajištěno právo na přístup k nestranným informacím; požaduje pluralitní orgány zastupující zájmy médií; vyzývá k vypracování profesního etického kodexu, který by přijala veřejná i soukromá média; vybízí vládní úředníky, organizace občanské společnosti a novinářské organizace, aby spolupracovali na reformě sdělovacích prostředků;

33.  je i nadále znepokojen tím, že politická situace představuje pro makedonské hospodářství závažné riziko; je rovněž nadále znepokojen nedostatečným prosazováním smluv, rozsahem neformální ekonomiky a obtížným přístupem k finančním prostředkům; poukazuje na to, že rozsáhlá šedá ekonomika je významnou překážkou podnikání; zdůrazňuje, že je zapotřebí přijmout opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti a tvorby pracovních míst v soukromém sektoru, a vyzývá příslušné orgány, aby se zabývaly také problematikou účinnosti soudnictví;

34.  vítá udržení makroekonomické stability, snížení míry nezaměstnanosti a trvalý závazek vlády posilovat růst a zaměstnanost prostřednictvím tržních hospodářských politik, má však obavy o udržitelnost veřejného dluhu a je znepokojen trvale velmi vysokou nezaměstnaností a velmi malou účastí na pracovním trhu, zejména v případě mladých lidí, žen a osob se zdravotním postižením; dále naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby řešily otázku dlouhodobé a strukturální nezaměstnanosti, podporovaly spolupráci v oblasti hospodářské politiky, lépe sladily vzdělávání s požadavky pracovního trhu a vypracovaly cílenou strategii pro lepší zapojení mladých lidí a žen na pracovním trhu; je znepokojen odlivem vzdělaných mladých pracovníků a důrazně vyzývá vládu, aby vypracovala programy, které by kvalitně vzdělaným mladým odborníkům umožnily návrat a zapojení do politického a rozhodovacího procesu; vyzývá ke zlepšení fiskální kázně a transparentnosti a ke zvýšení rozpočtové plánovací kapacity; podporuje zásadu vyrovnaného rozpočtu; konstatuje, že spolehlivé a předvídatelné právní prostředí pro podnikání vede k větší makroekonomické stabilitě a k růstu; vyzývá k tomu, aby byly v té souvislosti vedeny řádné konzultace se všemi zainteresovanými subjekty;

35.  vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při modernizaci dopravních, energetických a telekomunikačních sítí, a zejména úsilí o dokončení koridoru X(2); s ohledem na význam železničního propojení v rámci udržitelného systému dopravy vítá záměr vlády modernizovat nebo vystavět železniční spojení ze Skopje do hlavních měst sousedních zemí a vyzývá k většímu pokroku, zejména pokud se jedná o dokončení železničního a silničního spojení v rámci koridoru VIII(3);

36.  chválí kvalitní přípravu v oblasti elektronických komunikací a informační společnosti; požaduje další zlepšení v oblasti kybernetické bezpečnosti a zdůrazňuje, že je nutné vypracovat a přijmout národní strategii v oblasti kybernetické bezpečnosti s cílem zvýšit kybernetickou odolnost;

37.  je znepokojen významnými nedostatky v oblasti životního prostředí, zejména v oblasti průmyslového znečištění a znečištění ovzduší a vody; konstatuje, že stávající stav systému pro dodávky vody je obecně špatný, což má za následek velké ztráty vody a problémy s její kvalitou; zdůrazňuje, že je nutné vytvořit a provádět udržitelnou politiku nakládání s odpady a vyzývá k vytvoření komplexní politiky a strategie v oblasti klimatu, která by byla v souladu s rámcem EU pro politiku v oblasti klimatu na období do roku 2030, a k ratifikaci a uplatňování Pařížské dohody o klimatu;

38.  vítá konstruktivní úlohu země v regionální spolupráci, zejména v iniciativě šesti zemí západního Balkánu a v agendě v oblasti propojení; konstatuje však, že napojení dopravní a energetické infrastruktury na sousední státy v regionu a napojení na síť TEN-T je stále omezené; vítá pokrok, kterého bylo dosaženo v zabezpečení dodávek a rovněž v propojování přenosových sítí pro elektřinu i plyn; bere na vědomí dohodu podepsanou se zeměmi západního Balkánu o rozvoji regionálního trhu s elektřinou; zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout pokroku ve zpřístupňování trhu s elektřinou a rozvíjet hospodářskou soutěž na trhu se zemním plynem a elektrickou energií směrem k oddělení odvětví v souladu s třetím energetickým balíčkem EU; požaduje výrazné zlepšení, pokud jde o energetickou účinnost, výrobu obnovitelné energie a boj proti změně klimatu; vyzývá k ratifikaci Pařížské dohody o klimatu;

39.  naléhavě žádá příslušné orgány, aby rozšířily správní a finanční kapacity potřebné k zajištění transparentního, efektivního a účinného systému zadávání veřejných zakázek, předcházení nesrovnalostem a k řádnému a včasnému čerpání prostředků EU a zároveň aby podávaly pravidelně podrobné zprávy, pokud jde o programování a o využívání fondů Společenství; se znepokojením konstatuje, že Komise znovu omezila finanční pomoc v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP), a to o přibližně27 milionů EUR v důsledku nedostatečného politického úsilí o provedení reforem správy veřejných finančních prostředků; vyzývá Komisi, aby do svých zpráv začlenila informace o podpoře v rámci NPP pro tuto zemi a o účinnosti prováděných opatření, zejména o poskytnutí podpory v rámci NPP na provádění klíčových priorit a příslušných projektů;

40.  oceňuje konstruktivní úlohu a spolupráci této země a její obrovské úsilí při řešení problémů migrační krize, čímž tato země podstatně přispívá k bezpečnosti a stabilitě EU; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zemi poskytla veškeré potřebné nástroje ke zmírnění krize; doporučuje přijmout v souladu s mezinárodním humanitárním právem další opatření a kroky, které by zlepšily azylový systém, zajistily potřebné kapacity pro prevenci a boj proti obchodování s lidmi a migranty, včetně dohod o spolupráci se sousedními zeměmi v oblasti potírání trestné činnosti, a zajistily účinnou správu hranic;

41.  konstatuje, že země leží na tzv. západobalkánské trase a že přes ni zatím na své cestě do Evropy prošlo zhruba 600 000 uprchlíků a migrantů, včetně zranitelných skupin, jako jsou děti a starší lidé; naléhavě vyzývá její orgány, aby zajistily, aby s migranty a uprchlíky, kteří v zemi žádají o azyl nebo cestují přes její území, bylo nakládáno v souladu s mezinárodním právem a právem EU, zejména Úmluvou z roku 1951 o právním postavení uprchlíků a rovněž s Listinou základních práv EU;

42.  vyzývá Komisi, aby nadále spolupracovala se všemi zeměmi západního Balkánu při řešení otázek souvisejících s přistěhovalectvím, aby se zajistilo, že evropské a mezinárodní normy a standardy jsou dodržovány;

43.  zdůrazňuje význam regionální spolupráce jakožto nástroje, který posouvá integraci do EU kupředu, a oceňuje konstruktivní snahu a aktivní příspěvky země v oblasti podpory dvoustranných vztahů se všemi státy v regionu;

44.  domnívá se, že regionální spolupráce je významným prvkem procesu přistoupení k EU, který do regionu vnáší stabilitu a prosperitu a měl by být pro vládu prioritou; vítá nepřetržitou konstruktivní úlohu a aktivní příspěvky země, které napomáhají k podporování dvoustranné, regionální a mezinárodní spolupráce, stejně jako její podíl na operacích pro řešení civilních a vojenských krizí; oceňuje její další sblížení se zahraniční politikou EU (73 %); vyzývá makedonské orgány, aby svou politiku sladily rovněž s restriktivními opatřeními EU proti Rusku přijatými po nezákonném připojení Krymu; zdůrazňuje, že je důležité dovést jednání o smlouvě o přátelství a dobrých sousedských vztazích s Bulharskem do konce; vyzývá příslušné orgány, aby dodržovaly politická, sociální a kulturní práva občanů země, kteří sami sebe označují za Bulhary;

45.  vyzývá ke zřízení společných výborů odborníků v oblasti historie a vzdělávání se sousedními zeměmi s cílem přispět k objektivnímu výkladu dějin založenému na faktech, k posílení akademické spolupráce a podpoře pozitivních postojů mladých lidí k sousedním zemím;

46.  vítá hmatatelné výsledky, jichž bylo dosaženo na základě iniciativy týkající se opatření zaměřených na budování důvěry mezi touto zemí a Řeckem, která by mohla přispět k lepšímu porozumění a pevnějším dvoustranným vztahům, jež připraví půdu pro oboustranně přijatelné řešení otázky názvu, a uznává pozitivní vývoj ohledně jejich uplatňování; zdůrazňuje, že je důležité vyvarovat se veškerých gest, kontroverzních kroků a prohlášení, jež mohou dobré sousedské vztahy poškodit; důrazně připomíná svou výzvu adresovanou místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie a Komisi, aby vytvořily nové iniciativy na překonání zbývajících rozdílných postojů, aby ve spolupráci s oběma zeměmi a zvláštním zástupcem OSN usilovaly o vzájemně přijatelné řešení otázky názvu země a aby o této záležitosti informovaly Parlament;

47.  vítá aktivity v rámci berlínského procesu, které jsou projevem silné politické podpory evropské perspektivy zemí západního Balkánu; upozorňuje na důležitost tohoto procesu pro podporu hospodářského rozvoje zemí v regionu prostřednictvím investic do hlavních sítí a dvoustranných projektů v oblasti infrastruktury, hospodářství a vzájemného propojení; opakuje, jak důležité je aktivní zapojení do regionálních iniciativ týkajících se mládeže, jako je např. regionální kancelář pro spolupráci mládeže zemí západního Balkánu; vítá zřízení Fondu zemí západního Balkánu a naléhavě vyzývá Komisi, aby přihlédla k iniciativám a navrhovaným projektům;

48.  vyjadřuje zemi uznání za předsednictví ve středoevropské iniciativě v průběhu roku 2015, kdy byl důraz kladen na oblast hospodářské spolupráce a obchodních příležitostí, rozvoje infrastruktury a obecného hospodářského rozvoje, včetně rozvoje venkova a cestovního ruchu, jakož i překlenutí vzdálenosti mezi makroregiony;

49.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie, Komisi, vládám a parlamentům členských států a parlamentu dotyčné země.

(1) Úř. věst. L 84, 20.3.2004, s. 13.
(2) Koridor X je jedním z celoevropských dopravních koridorů a vede ze Salzburgu (Rakousko) do Soluně (Řecko).
(3) Koridor VIII je jedním z celoevropských dopravních koridorů a vede z Durrës (Albánie) do Varny (Bulharsko). Prochází rovněž přes Skopje.

Právní upozornění - Ochrana soukromí