Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Ázerbájdžánu, zejména na usnesení o stavu lidských práv a o právním státě,

–  s ohledem na vztahy mezi EU a Ázerbájdžánem, které byly navázány v roce 1999 uzavřením dohody o spolupráci a partnerství, vytvořením Východního partnerství a účastí Ázerbájdžánu v Parlamentním shromáždění Euronest,

–  s ohledem na rozhodnutí ázerbájdžánského parlamentu (Milli Medžlis) ze dne 30. září 2016, kterým bylo zrušeno dřívější rozhodnutí ze dne 14. září 2015 o ukončení členství a účasti v Parlamentním shromáždění Euronest, a bylo tedy rozhodnuto zůstat jeho členem a dále se účastnit jeho činnosti;

–  s ohledem na to, že dne 14. listopadu 2016 byl Evropské komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (MK/VP) udělen mandát k tomu, aby jménem Unie a jejích členských států jednaly s Ázerbájdžánskou republikou o uzavření komplexní dohody, a s ohledem na to, že jednání o této dohodě byla zahájena dne 7. února 2017;

–  s ohledem na návštěvu ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva v Bruselu dne 6. února 2017;

–  s ohledem na nedávnou cestu delegace Výboru pro zahraniční věci do Ázerbájdžánu, která se uskutečnila dne 22. května 2017;

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu na ochranu všech osob před nuceným zmizením,

–  s ohledem na zprávu organizace Freedom House „Svoboda ve světě“ z roku 2017, v níž je tisk v Ázerbájdžánu označen za „nesvobodný“ a internet za „částečně svobodný“,

–  s ohledem na prohlášení MK/VP o odsouzení Mehmana Husejnova v Ázerbájdžánu ze dne 7. března 2017,

–  s ohledem na dohodu o přidružení mezi EU a Gruzií / dohodu o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu (AA/DFTA), která vstoupila v platnost dne 1. července 2016,

–  s ohledem na minulá prohlášení komisaře Rady Evropy pro lidská práva Nilse Muižniekse o pronásledování novinářů, občanských a lidskoprávních aktivistů a členů opozice v Ázerbájdžánu,

–  s ohledem na prohlášení ředitele Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE Michaela Georga Linka o údajném únosu ázerbájdžánského novináře a lidskoprávního aktivisty Afgana Muhtarliho dne 8. června 2017, který byl ve vazbě též údajně týrán;

–  s ohledem na prohlášení mluvčí MK/VP o protiprávním zadržování ázerbájdžánských občanů pobývajících v Gruzii,

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že ázerbájdžánský investigativní novinář Afgan Muhtarli, žijící od roku 2015 v exilu v Tbilisi, dne 29. května 2017 zmizel z Tbilisi a objevil se o několik hodin později v Baku;

B.  vzhledem k tomu, že podle vyjádření jeho právníka zastavili Afgana Muhtarliho neznámí muži, kteří měli údajně na sobě uniformy gruzínské kriminální policie; vtáhli ho do auta, zbili ho a odvezli na ázerbájdžánskou hranici, kde byla údajně na jeho dopadení vypsána odměna 10 000 EUR;

C.  vzhledem k tomu, že Afganu Muhtarlimu nyní hrozí trestní stíhání za nezákonné překročení státních hranic, pašování a útok na policejního činitele; vzhledem k tomu, že trestní sazby za tyto činy mohou činit až několik let odnětí svobody a že dne 31. května 2017 soud nařídil tříměsíční vyšetřovací vazbu;

D.  vzhledem k tomu, že Afgan Muhtarli působil v několika nezávislých sdělovacích prostředcích, jako je Radio Free Europe / Radio Liberty, a je znám svými kritickými články o ázerbájdžánských státních činitelích; vzhledem k tomu, že do gruzínského exilu se uchýlil proto, aby se vyhnul represím ze strany ázerbájdžánských státních orgánů;

E.  vzhledem k tomu, že Gruzie je smluvní stranou Evropské úmluvy o lidských právech a je proto její povinností zaručit bezpečnost ázerbájdžánských občanů žijících na jejím území a nedopustit, aby byli násilím navráceni do své země; vzhledem však k tomu, že ázerbájdžánští občané se stále častěji setkávají s tím, že gruzínské úřady odmítají prodloužit jejich povolení k pobytu;

F.  vzhledem k tomu, že gruzínský prezident Giorgi Margvelašvili prohlásil, že únos Afgana Muhtarliho je „závažným problémem pro [gruzínský] stát a jeho svrchovanost“;

G.  vzhledem k tomu, že gruzínské ministerstvo vnitra zahájilo ve věci únosu Afgana Muhtarliho vyšetřování podle § 143 trestního zákoníku (protiprávní věznění) a začala jednat o tomto případu se svými ázerbájdžánskými protějšky;

H.  vzhledem k tomu, že celkový stav lidských práv v Ázerbájdžánu je po několik posledních let zdrojem závažných obav; čelní představitelé nevládních organizací, lidskoprávní aktivisté, členové opozice, novináři a ostatní představitelé občanské společnosti jsou neustále terčem zastrašování, represí a pronásledování a údajně i mučení, mají zakázáno vycestovat ze země a je omezována jejich svoboda pohybu;

I.  vzhledem k tomu, že dne 17. května 2017 odvolací soud v Baku nařídil, aby se Lejla a Arif Junusovi, kteří získali politický azyl v Nizozemsku, vrátili do Ázejbájdžánu a zúčastnili se obnoveného soudního řízení;

J.  vzhledem k tomu, že dne 12. května 2017 obvodní soud v Sabailu na základě žádosti ministerstva dopravy, komunikací a vysokých technologií potvrdil rozhodnutí o blokování pěti zpravodajských serverů; těmi jsou ázerbájdžánská sekce Rádia svobodná Evropa (Radio Free Europe / Radio Liberty), Azadliq.info, Meydan TV a satelitní televizní stanice Turan TV a Azerbaijani Saadi;

K.  vzhledem k tomu, že je velmi cenné, že byly obnoveny vztahy mezi ázerbájdžánským parlamentem a Evropským parlamentem a že se Ázerbájdžán znovu zapojil do činnosti Parlamentního shromáždění Euronest;

L.  vzhledem k tomu, že Evropská unie a Ázerbájdžán zahájily dne 7. února 2017 jednání o nové dohodě, která bude vycházet ze zásad stanovených v přezkumu evropské politiky sousedství z roku 2015 a poskytne nový základ pro politický dialog a spolupráci mezi EU a Ázerbájdžánem;

1.  ostře odsuzuje únos Afgana Muhtarliho v Tbilisi a jeho následné protiprávní zadržování v Baku; soudí, že byla závažným způsobem porušena lidská práva, a odsuzuje toto závažné protiprávní jednání;

2.  vyzývá gruzínské státní orgány, aby rychle, důkladně, transparentně a účinně vyšetřily nucené zmizení Afgana Muhtarliho v Gruzii a jeho protiprávní převoz do Ázerbájdžánu a aby pachatele postavily před soud;

3.  domnívá se, že je velmi důležité, aby gruzínské státní orgány vyvinuly veškeré úsilí k tomu, aby byla nade vší pochybnost objasněna veškerá podezření z toho, že se na nuceném zmizení podíleli gruzínští státní agenti;

4.  připomíná, že je povinností gruzínských orgánů poskytovat ochranu všem cizím státním příslušníkům, kteří žijí v Gruzii nebo zde žádají o politický azyl, a kterým hrozí vážné riziko, že budou ve své zemi souzeni pro svou činnost v oblasti lidských práv či politickou činnost; v této souvislosti poukazuje na článek 3 Evropské úmluvy o lidských právech, jíž je Gruzie smluvní stranou;

5.  ostře odsuzuje trestní stíhání Afgana Muhtarliho na základě vykonstruovaných obvinění a opakuje, že důvodem jeho soudního stíhání je jeho nezávislá novinářská činnost;

6.  vyzývá ázejbájdžánské státní orgány, aby okamžitě a bez jakýchkoli dalších podmínek zprostily Afgana Muhtarliho všech obvinění a propustily ho z vazby, stejně jako všechny ostatní, kteří jsou vězněni za to, že uplatnili svá základní práva, jako je mimo jiné svoboda projevu; vyzývá gruzínské státní orgány, aby v případu Afgana Muhtarliho učinily veškeré nezbytné kroky vůči ázerbájdžánským orgánům s cílem dosáhnout toho, aby se mohl sejít se svou rodinou;

7.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že případ Afgana Muhtarliho je další ukázkou toho, že se ázerbájdžánské orgány zaměřují na kritiky režimu žijící v exilu a pronásledují jak je samotné, tak i jejich příbuzné doma; připomíná předchozí případy, kdy ázerbájdžánské orgány žádaly o vydání mezinárodního zatykače na ázerbájdžánské občany žijící v exilu, kteří kritizovali státní moc;

8.  vyzývá k okamžitému, plnému, věrohodnému a nestrannému vyšetření úmrtí ázerbájdžánského blogera a aktivisty Mehmana Galandarova, který zemřel dne 28. dubna 2017 ve vazbě;

9.  vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech politických vězňů, včetně novinářů, obránců lidských práv a ostatních občanských aktivistů, konkrétně Afgana Muhtarliho, Ilkina Rustamzadeha, Rašada Ramazanova, Seymura Haziho, Gijase Ibrahimova, Mehmana Husejnova, Bayrama Mammadova, Ilgara Mammadova, Araze Gulijeva, Tofiga Hasanliho, Igize Qahramanova, Afgana Sadygova a dalších, mimo jiné těch, na něž se vztahuje příslušný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, a požaduje, aby byli zproštěni všech obvinění a byla jim navrácena veškerá jejich politická a občanská práva, což se týká také dříve vězněných a nyní již propuštěných politických vězňů, jako jsou Intigam Alijev, Chadídža Ismailová a další;

10.  vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby přestaly pronásledovat Lejlu a Arifa Junusovy, a upozorňuje Interpol na to, že se jedná o politický motivovaný případ;

11.  znovu naléhavě vyzývá ázerbájdžánské státní orgány, aby ukončily praxi selektivního trestního stíhání a věznění novinářů, lidskoprávních aktivistů a všech ostatních kritiků vlády a aby všem zadržovaným osobám, včetně novinářů a politických a občanských aktivistů, zaručily jejich procesní práva a dbaly na to, aby byly v jejich případě uplatněny normy spravedlivého procesu;

12.  žádá ázerbájdžánské orgány, aby zaručily nezávislým skupinám a aktivistům občanské společnosti možnost působit bez neoprávněných překážek a bez strachu z perzekuce, což znamená, že by měly být mimo jiné zrušeny zákony výrazně omezující občanskou společnost, uvolněny bankovní účty nevládních skupin a jejich čelných představitelů a mělo by jim být povoleno získávat financování ze zahraničí;

13.  vyzývá ázerbájdžánskou vládu, aby se plně řídila veškerými rozhodnutími Evropského soudu pro lidská práva a plně spolupracovala s Benátskou komisí Rady Evropy, komisařem pro lidská práva a zmocněncem OSN pro zvláštní postupy a aby prováděla jejich doporučení, pokud jde o obhájce lidských práv, právo na svobodu sdružování a pokojného shromažďování a svobodu projevu a o svévolné zadržování, s cílem změnit právní předpisy a upravit postupy tak, aby plně odpovídaly závěrům odborníků;

14.  vítá, že v letech 2015 a 2016 bylo v Ázerbájdžánu propuštěno několik známých obránců lidských práv, novinářů a aktivistů;

15.  poukazuje na význam příznivého politického klimatu mezi vládou, opozičními silami a občanskou společností jako celkem;

16.  poukazuje na význam nové dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Ázerbájdžánem; zdůrazňuje, že ústředními prvky nové dohody musí být demokratické reformy, právní stát, řádná správa a dodržování lidských práv a základních svobod; připomíná, že po celou dobu jednání o nové dohodě bude situaci v zemi bedlivě sledovat, než rozhodne o tom, zda udělí svůj souhlas;

17.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské službě pro vnější činnost, Evropské radě, Komisi, prezidentům, vládám a parlamentům Ázerbájdžánu a Gruzie, Radě Evropy, OBSE a Radě OSN pro lidská práva.