Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení (EU) č. 1025/2012 Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních pro zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (směrnice o bezpečnosti sítí a informací),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 1. června 2016 o provádění nařízení (EU) č. 1025/2012 v letech 2013 až 2015 (COM(2016)0212),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 1. června 2016 nazvaný „Analýza provádění nařízení (EU) č. 1025/2012 v letech 2013 až 2015 a informační přehledy“ (SWD(2016)0126),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2016 nazvané „Evropské normy pro 21. století“ (COM(2016)0358),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 1. června 2016 nazvaný „Využití potenciálu evropských norem v oblasti služeb na pomoc spotřebitelům a podnikům v Evropě“ (SWD(2016)0186),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2016 nazvané „Roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace na rok 2017“ (COM(2016)0357),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 1. června 2016 nazvaný „Provádění opatření předpokládaných v pracovním programu Unie na rok 2016 v oblasti evropské normalizace, včetně prováděcích aktů a mandátů zaslaných evropským normalizačním organizacím“ (SWD(2016)0185),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Priority pro normalizaci IKT pro jednotný digitální trh“ (COM(2016)0176),

–  s ohledem na společnou iniciativu v oblasti normalizace v rámci strategie pro jednotný trh, jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 28. října 2015 nazvaném „Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky“ (COM(2015)0550),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. října 2010 k budoucnosti evropské normalizace(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru nazvané „Evropské normy pro 21. století“,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru nazvané „Evropská normalizace v roce 2016“,

–  s ohledem na strategii Komise týkající se softwaru s otevřeným zdrojovým kódem na období 2014–2017(2),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0213/2017),

A.  vzhledem k tomu, že evropský systém normalizace je ústředním prvkem při vytváření jednotného trhu; vzhledem k tomu, že opatření Komise stanovující společnou vizi evropské normalizace jsou přímým výsledkem deseti priorit Junckerovy Komise, a zejména priorit týkajících se propojeného jednotného digitálního trhu a strategie pro jednotný trh;

B.  vzhledem k tomu, že otevřený, inkluzivní, transparentní a primárně tržně orientovaný evropský systém normalizace založený na důvěře a řádném dodržování předpisů hraje klíčovou úlohu při pozitivní reakci na rostoucí potřebu norem v rámci evropské průmyslové, hospodářské, sociální a environmentální politiky a legislativy, které by mohly přispět k bezpečnosti výrobků, inovacím, interoperabilitě, udržitelnosti a přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením a zlepšit kvalitu života občanů, spotřebitelů a pracovníků;

C.  vzhledem k tomu, že účinný evropský systém normalizace by se měl opírat o těsné partnerství a spolupráci mezi průmyslem, veřejnými orgány, normalizačními orgány a ostatními zúčastněnými stranami, například organizacemi uznanými podle přílohy III nařízení (EU) č. 1025/2012;

D.  vzhledem k tomu, že evropské normy je třeba vytvářet v otevřeném, inkluzivním a transparentním systému, jenž je založen na konsenzu všech zúčastněných stran, s cílem vymezit strategické technické nebo kvalitativní požadavky, které mohou současné nebo budoucí výrobky, výrobní postupy, služby či metody splňovat;

E.  vzhledem k tomu, že se ve sdělení Komise o prioritách pro normalizaci IKT pro jednotný digitální trh uznává hodnota otevřených norem, ale není zde stanovena definice pojmu otevřená norma; vzhledem k tomu, že se otevřené normy ukázaly jako důležité pro vytvoření a rozvoj internetu a internetových služeb, které na oplátku podpořily inovace a společenské i hospodářské vyhlídky;

F.  vzhledem k tomu, že řešení v oblasti udělování licencí na otevřený software a hardware by evropským společnostem a veřejným správám mělo a mohlo pomoci zabezpečit lepší přístup k digitálnímu zboží a službám;

G.  vzhledem k tomu, že moderní a flexibilní evropský systém normalizace je užitečným prvkem ambiciózní a obnovené evropské průmyslové politiky a fungování jednotného trhu; vzhledem k tomu, že normy mohou posílit globální konkurenceschopnost EU, růst, spravedlivou hospodářskou soutěž a inovace a podpořit kvalitu, podniky a zejména výkonnost malých a středních podniků (MSP) a ochranu spotřebitelů, pracovníků a životního prostředí;

H.  vzhledem k tomu, že v Evropě vedle sebe existují dva různé systémy tvorby norem, z nichž jeden je prováděn Evropským výborem pro normalizaci (CEN) a Evropským výborem pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) na základě zásady delegování pravomocí vnitrostátních orgánů a druhý je založen na placeném členství zúčastněných stran vytvořeném Evropským ústavem pro telekomunikační normy (ETSI); vzhledem k tomu, že je potřeba vyhodnotit systémy tvorby norem v souvislosti s nařízením (EU) č. 1025/2012, aby se určily stávající problémy a osvědčené postupy;

I.  vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. 1025/2012 přineslo zlepšení procesu normalizace tím, že poprvé začlenilo zúčastněné společenské subjekty a MSP do právního základu evropského systému normalizace;

J.  vzhledem k tomu, že normy v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT), které jsou tvořeny převážně na globální úrovni, umožňují vyvíjet interoperabilní řešení pro doplňkové výrobky a pro různé části konkrétního výrobku, což je zvláště důležité pro rozvoj „internetu věcí“; vzhledem k tomu, že roztříštěnost norem a patentovaná nebo polouzavřená řešení brzdí růst a využívání internetu věcí, a proto je nezbytné vypracovat strategický přístup k normalizaci v oblasti IKT v zájmu zajištění úspěšné reakce na potřeby nadcházejícího desetiletí, což umožní Evropské unii udržet si vedoucí úlohu v celosvětovém systému normalizace;

K.  vzhledem k tomu, že zveřejňování dokumentů a údajů slouží ke splnění vládních úkolů a cílů v oblasti transparentnosti, včetně odpovědnosti, reprodukovatelnosti, udržitelnosti a spolehlivosti vládních opatření; vzhledem k tomu, že zveřejněné dokumenty nebo údaje musí být v otevřených a standardizovaných formátech, aby se předešlo situacím tzv. „uzamčení“, kdy by softwarový produkt nebo prodejce již nemuseli být komerčně dostupní, a aby byly nezávislé subjekty schopny zavádět tyto formáty v rámci různých rozvojových a obchodních modelů, včetně otevřeného zdroje, ve snaze zajistit kontinuitu vládních a správních procesů;

L.  vzhledem k tomu, že odvětví dopravy je v čele vývoje a zavádění norem, které jsou potřebné pro vytvoření jednotného evropského dopravního prostoru;

Obecné úvahy

1.  vítá jednotící normalizační balíček Komise, který je spolu se sdělením týkajícím se norem v oblasti IKT a společnou iniciativou v oblasti normalizace zaměřen na stanovení soudržné a jednoduché evropské politiky normalizace a usiluje o zachování jejích četných úspěšných prvků, zlepšení jejích nedostatků a nalezení správné rovnováhu mezi evropským, vnitrostátním a mezinárodním rozměrem; zdůrazňuje, že jakýkoli budoucí přezkum evropského systému normalizace by měl být postaven na silných stránkách stávajícího systému tvořících pevný základ pro zlepšení a zároveň je třeba upustit od jakýchkoli radikálních změn, které by ohrozily základní hodnoty tohoto systému;

2.  uznává specifičnost a důležitost evropského systému normalizace pro všechny zúčastněné strany, včetně průmyslu, MSP, spotřebitelů a pracovníků, a vyzývá Komisi, aby zajistila, aby evropský systém nadále existoval a udržel si dostatečné zdroje pro plnění cílů nařízení (EU) č. 1025/2012, čímž přispěje mimo jiné k interoperabilitě, právní jistotě a uplatňování odpovídajících záruk pro podniky a spotřebitele a pro volný pohyb informačních technologií; vyzývá Komisi, aby v rámci revize víceletého finančního rámce zaručila udržitelný rozpočet pro evropský systém normalizace;

3.  vítá kulatý stůl na téma významu norem pro trh (SMARRT) v rámci společné iniciativy v oblasti normalizace, který umožňuje dialog mezi Komisí a průmyslem a plnou transparentnost pro zúčastněné strany, pokud jde o pořad jednání výboru pro normy;

4.  konstatuje, že normy jsou dobrovolným, trhem určovaným nástrojem, který stanoví technické požadavky a pokyny, jejichž používání usnadňuje soulad zboží a služeb s evropskými právními předpisy a podporuje evropské politiky, pokud jsou připravovány odpovědně, transparentně a inkluzivně; zdůrazňuje však, že normy nemohou být považovány za právo EU, neboť právní předpisy a politiky týkající se úrovně ochrany spotřebitelů, zdraví, bezpečnosti, životního prostředí a údajů a úroveň sociálního začlenění určuje normotvůrce;

5.  uznává úlohu otevřených, standardizovaných formátů, pokud jde o povinnost transparentnosti pro vlády, správu a evropské orgány; vyzývá členské státy, aby se pokusily uplatňovat společné normy s ohledem na digitální správu, zejména se zaměřením na soudní orgány a místní samosprávy; zdůrazňuje, že otevřené normy mají zásadní význam pro další rozvoj politik otevřených údajů státní správy a inteligentních měst a že se proto dokumenty a údaje musí zveřejňovat v otevřených, standardizovaných formátech, které lze snadno uplatnit tak, aby se usnadnilo opětovné využívání údajů; zdůrazňuje úlohu veřejného zadávání a řešení spočívajících na otevřených normách při předcházení odkázanosti na určitého dodavatele (tzv. uzamčení);

6.  je pevně přesvědčen, že otevřená data jsou zejména v odvětví dopravy i nadále klíčovým prvkem pro využití všech výhod jednotného digitálního trhu, jako je např. podpora a rozvoj multimodální dopravy; zdůrazňuje, že je proto třeba zvýšit míru právní jistoty, hlavně pokud jde o vlastnictví a odpovědnost; vyzývá proto Komisi, aby neprodleně zveřejnila plán tvorby norem zaměřených na harmonizaci programovacích rozhraní a údajů o dopravě financované z veřejných zdrojů s cílem podpořit inovace náročné na data a poskytování nových dopravních služeb;

7.  zdůrazňuje, že současný systém akreditace zkušebních institucí vždy nezaručuje, že výrobky a služby na trhu, které dobrovolně uplatňují evropské normy, jsou s těmito normami v souladu; vyjadřuje politování nad tím, že společná iniciativa v oblasti normalizace a roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace nevěnují žádnou pozornost akreditaci zkušebních institucí a norem, a vyzývá Komisi, aby tento aspekt při navrhování nových iniciativ zohlednila;

8.  domnívá se, že otevřené normy musí být založeny na otevřenosti procesu normalizace a na rozvoji a dostupnosti norem pro provádění a používání v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012 a zásadami WTO; bere na vědomí záměr Komise, vyjádřený v plánu pro patenty nezbytné k dodržení technických norem, objasnit otázky týkající se zásad FRAND a udělování licencí k těmto patentům; vybízí Komisi, aby spolu s evropskými normalizačními organizacemi a uživateli otevřených zdrojů přezkoumala vhodné způsoby vzájemné spolupráce;

9.  zdůrazňuje, že evropský systém normalizace musí přispívat k evropským inovacím, zvyšovat konkurenceschopnost Unie, posilovat místo Evropy v mezinárodním obchodu a zkvalitňovat životní podmínky jejích občanů; považuje proto za důležité, aby Evropa potvrdila svou klíčovou úlohu v mezinárodním systému normalizace, a zdůrazňuje význam prosazování evropských norem na globální úrovni při jednáních o obchodních dohodách s třetími zeměmi; zdůrazňuje, že evropský systém normalizace může mít prospěch také z dohod o partnerství, které uzavřely evropské normalizační organizace s normalizačními organizacemi z třetích zemí, a konstatuje, že články 13 a 14 nařízení (EU) č. 1025/2012 již předpokládají zapojení mnohých organizací, které vytvářejí normy, do veřejného zadávání v oblasti IKT; doporučuje, aby evropské normalizační organizace zvážily užší spolupráci s vnitrostátními normalizačními orgány třetích zemí, včetně partnerských normalizačních orgánů, jestliže existují možnosti důkladného sladění; vybízí Komisi, členské státy a evropské normalizační organizace, aby nadále pracovaly na vytváření globálních norem a zároveň věnovaly pozornost i regionálnímu kontextu a významu normy při zapojování do normalizační činnosti;

10.  zdůrazňuje, že mezinárodní spolupráce na normách pomáhá zajišťovat transparentnost, účinnost a soudržnost a v odvětví průmyslu vytváří prostředí podporující hospodářskou soutěž – dobrým příkladem je Světové fórum pro sladění předpisů pro motorová vozidla (WP. 29) Evropské hospodářské komise OSN, které bylo ustaveno pro odvětví IKT;

11.  zdůrazňuje, že normy, které přijímají mezinárodní organizace, jsou obvykle tvořeny mimo oblast působnosti nařízení (EU) č. 1025/2012, a doporučuje, aby je evropské normalizační organizace potvrzovaly až po interním schvalovacím procesu, ve kterém budou zastoupeny zúčastněné strany, jako jsou organizace uznané podle přílohy III, zejména pokud jde o harmonizované normy podporující provádění evropských právních předpisů;

12.  zastává názor, že evropské normalizační organizace by měly za všech okolností vytvářet inkluzivní, udržitelné, bezpečné a vysoce kvalitní normy se spravedlivým přístupem a zacházením vůči všem zúčastněným stranám, s minimalizovaným dopadem na životní prostředí a přiměřenou ochranou osobních údajů a soukromí;

13.  domnívá se, že zapojení Komise a členských států do průmyslu EU je zásadním prostředkem pro přijímání globálních norem s evropským otiskem, pokud jde o definice a rozšíření technologií páté generace;

14.  vyjadřuje politování nad tím, že rozdíly mezi vnitrostátními normami, např. v odvětví nákladní dopravy a logistiky, i nadále představují překážku pro vnitřní trh, a vyzývá proto Komisi a evropské normalizační organizace, aby vytvářely, kdykoli to bude považováno za nutné, odpovídající normy pro harmonizaci podmínek na vnitrostátní úrovni s cílem odstranit veškeré případné překážky pro vnitřní trh; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je třeba usilovat o harmonizaci norem napříč různými druhy dopravy;

15.  poukazuje dále na to, že normalizace nejenže může zabránit roztříštěnosti trhu, ale může také významně přispět ke snížení administrativní zátěže a nákladů na dopravu pro všechny podniky (např. prostřednictvím elektronických dokumentů), a především MSP, a usnadnit řádné prosazování právních předpisů EU (např. pomocí digitálních tachografů či elektronických systémů výběru mýtného);

16.  konstatuje, že nařízení (EU) č. 1025/2012 zlepšilo začlenění evropského systému normalizace, který umožňuje aktivní účast MSP, spotřebitelů, pracovníků a organizací na ochranu životního prostředí v procesu normalizace, a vybízí k pokračování v tomto trendu, aby byli všichni přiměřeně zastoupeni a mohli se účastnit systému normalizace, a využívat tak plně výhod, které z ní vyplývají; vyzývá Komisi, evropské normalizační organizace a vnitrostátní normalizační orgány, aby určily nejlepší způsoby pro dosažení tohoto cíle a řešení problémů, včetně nedostatku informovanosti, které brání většímu zapojení;

17.  vítá úsilí ETSI o zajištění snadného přístupu pro evropské MSP a rovněž jeho dlouhodobou strategii na období 2016–2021 týkající se zejména mezioborové spolupráce;

18.  uznává, že rychlost vytváření norem se zlepšila, a připomíná, jak je důležité dosáhnout správné rovnováhy mezi potřebou zajistit včasnou tvorbu norem a potřebou vysoké kvality norem;

19.  zastává názor, že kromě stávajících osvědčených postupů používaných normalizačními komunitami může zvyšování povědomí veřejnosti o navrhovaných normách, řádné a včasné zapojení všech zúčastněných stran a zlepšení kvality normalizačních požadavků ještě více zvýšit transparentnost a odpovědnost systému normalizace;

20.  vyzývá kromě toho Komisi, aby věnovala pozornost úsilí kandidátských zemí o harmonizaci svých norem s evropskými normami a poskytla jim v této oblasti pomoc v zájmu minimalizace stávajících překážek;

Normy v oblasti IKT

21.  vítá sdělení o prioritách v oblasti normalizace IKT, které vymezuje strategický přístup k normalizaci v oblasti IKT, vyzývá však Komisi, aby jasně stanovila souvislost mezi tímto sdělením a průběžným plánem pro normalizaci IKT, balíčkem „Normy pro 21. století“ a ročním pracovním programem;

22.  konstatuje, že nedávná konvergence technologií a digitalizace společnosti, podniků a veřejných služeb stírá tradiční rozdíly mezi všeobecnou normalizací a normalizací informačních a komunikačních technologií; domnívá se, že normalizace IKT by měla být součástí evropské digitální strategie pro vytvoření úspor z rozsahu, rozpočtových úspor a lepší konkurenceschopnosti a inovace pro evropské podniky a pro zvýšení meziodvětvové a přeshraniční interoperability zboží a služeb prostřednictvím rychlejšího vymezení – otevřeným a konkurenčním způsobem – dobrovolných norem, které MSP snadno zavedou;

23.  zdůrazňuje nutnost užší spolupráce v normalizační komunitě v oblasti IKT, zejména mezi evropskými normalizačními organizacemi, a vyzývá evropské normalizační organizace, aby vypracovaly společný roční pracovní program, v němž stanoví průřezové oblasti společného zájmu;

24.  zdůrazňuje, že otevřené, dobrovolné a inkluzivní procesy normalizace orientované na dosažení konsenzu byly dosud účinné, protože představují hybnou sílu inovací, vzájemného propojení a zavádění technologií, a připomíná, že je rovněž důležité zajistit řádné investice, odborné znalosti a rozvoj v oblasti špičkových technologií a podpořit malé a střední podniky;

25.  naléhavě vyzývá Komisi, aby požádala evropské normalizační organizace, aby přispěly k vysoce kvalitním, interoperabilním a otevřeným normám v zájmu boje proti roztříštěnosti a vybízely k jejich širokému přijetí, a aby uznala stávající ekosystém a rozmanité obchodní modely, které podporují rozvoj digitálních technologií, jelikož to přispěje k sociální, hospodářské a environmentální udržitelnosti hodnotových řetězců IKT a potvrdí závazek k veřejnému zájmu spočívajícímu v zajištění ochrany soukromí a osobních údajů;

26.  zdůrazňuje naléhavou potřebu přizpůsobit politiku normalizace v oblasti IKT trhu a vývoji politik, což povede k dosažení důležitých evropských politických cílů, které vyžadují interoperabilitu, jako je dostupnost, bezpečnost, elektronický obchod, elektronická veřejná správa, elektronické zdravotnictví a doprava; doporučuje, aby Komise a evropské normalizační organizace zařadily mezi své priority normy v oblasti 5G, cloud computingu, internetu věcí, dat a kybernetické bezpečnosti a rovněž ve vertikálních oblastech, jako jsou „propojené a automatické řízení a inteligentní dopravní systémy“, „inteligentní města“, „inteligentní energie“, „vyspělá výroba“ a „inteligentní životní prostředí“;

27.  zdůrazňuje, že je třeba vytvořit otevřený interoperabilní ekosystém IKT, založený na pěti prioritních normách IKT, podporující konkurenceschopnost při tvorbě hodnot a příznivé prostředí pro inovace; domnívá se, že:

28.  uznává, že sítě pro účinnou komunikaci 5G rozhodujícím způsobem závisejí na společných normách zajišťujících interoperabilitu a bezpečnost, a připomíná, že rozvoj velkokapacitních sítí tvoří páteř spolehlivé sítě 5G;

29.  konstatuje, že úspěch hospodářství orientovaného na data, pokud jde o odstranění digitální propasti a digitálního vyloučení, závisí na širším ekosystému v oblasti IKT, který zahrnuje také vysoce vzdělané odborníky a kvalifikované lidi;

30.  vybízí Komisi, aby shromažďovala statistické údaje za účelem lepšího posuzování dopadu digitalizace a IKT na dopravu a cestovní ruch;

31.  je si vědom narůstajícího počtu platforem, skupin, setkání a kanálů souvisejících s normami IKT; vyzývá Komisi, aby počet platforem a mechanismů koordinace zabývajících se normalizací usměrňovala a aby do nových iniciativ zapojila normalizační organizace, aby se tak zabránilo zdvojování úsilí zúčastněných stran; zdůrazňuje, že mezi jednotlivými organizacemi je zapotřebí lépe koordinovat normy v oblasti IKT a priority pro normalizaci, a naléhavě žádá Komisi, aby neprodleně informovala zúčastněné strany o stavu probíhajících iniciativ spojených s normami v oblasti IKT;

32.  zdůrazňuje, že digitalizace postupuje rychlým tempem a je jedním z hlavních motorů hospodářství; podtrhuje význam účinné digitalizace vertikálních průmyslových odvětví tak, aby z ní těžily MSP a zvláště spotřebitelé na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni, a potřebu náležitě zastupovat zájmy těchto odvětví v rámci mezinárodní normalizace IKT;

33.  podporuje záměr Komise prozkoumat iniciativy, jako jsou bezpečná značka a systém certifikace internetu věcí, které mohou přispět k posílení důvěry v úrovně soukromí a celkového zabezpečení zařízení pro internet věcí tím, že poskytnou měřitelné a porovnatelné ratingy ohledně možných rizik spojených s provozem a používáním zařízení nebo služeb pro internet věcí; domnívá se, že tyto iniciativy by se měly rozvíjet ve vhodných případech a v případech, kdy by zařízení pro internet věcí mohla mít vliv na příslušnou infrastrukturu na základě požadavků formulovaných ve směrnici o bezpečnosti sítí a informací, jež by mohla sloužit jako základ pro vymezování bezpečnostních požadavků; poznamenává, že každá taková značka musí být přizpůsobitelná změnám budoucí technologie a v případě potřeby musí zohledňovat globální standardy;

34.  vyzývá Komisi, aby zaujala vedoucí postavení v oblasti prosazování mezioborových, vícejazyčných norem a podpory spolehlivých a zabezpečených služeb umožňujících ochranu soukromí;

35.  za tímto účelem podporuje definici konkrétních a měřitelných minimálních požadavků, které budou brát v úvahu dlouhodobou udržitelnost a spolehlivost zařízení nebo služeb pro internet věcí, jakož i standardní průmyslové normy počítačové bezpečnosti a udržitelnosti; takový seznam by měl zahrnovat například závazek k zajištění dostupnosti aktualizací po dobu minimálního časového období po pořízení, závazek výrobce či poskytovatele k časovému období, během něhož bude poskytovat aktualizaci po objevení zranitelného místa a po oznámení takového místa; za tímto účelem by měla Komise vyhodnotit možnost samoregulace tohoto odvětví s přihlédnutím k rychlosti, jakou se normy a technologie v oblasti IKT vyvíjejí, a k rozmanitosti vývoje a obchodních modelů, včetně otevřeného zdrojového kódu, začínajících podniků a MSP;

36.  bere na vědomí obavy v souvislosti s kybernetickou bezpečností a specifické hrozby v odvětví dopravy; naléhavě vyzývá Komisi, aby se těmito specifiky zabývala při přijímání svých doporučení týkajících se norem kybernetické bezpečnosti, která by měla vydat do konce roku 2017, neboť se jedná o první krok směrem ke komplexní strategii pro kybernetickou bezpečnost v odvětví dopravy;

37.  konstatuje, že normalizace IKT bude prospěšná pro rozvoj služeb souvisejících s dopravou a cestovním ruchem i multimodální dopravy; vyzývá Komisi, aby společně s evropskými normalizačními organizacemi přikládala této oblasti větší význam při provádění svého prioritního akčního plánu pro normalizaci IKT a aby zejména posoudila, jakou úlohu může normalizace hrát při podpoře technologických změn a nových obchodních modelů, které v odvětví cestovního ruchu vznikají; vyzývá Komisi, aby neprodleně přijala opatření na podporu rozvoje integrovaného a inteligentního prodeje jízdenek a informačních služeb a nových konceptů mobility, jako je „mobilita jako služba“ (Mobility-as-a-Service);

38.  konstatuje, že při zvýšeném využívání internetu, internetového bankovnictví, sociálních sítí a iniciativ v oblasti elektronického zdraví mají lidé rostoucí obavy o bezpečnost a ochranu soukromí a že normy v oblasti IKT musí odrážet zásady ochrany fyzických osob, pokud jde o zpracování osobních údajů a volný pohyb těchto údajů;

39.  vyzývá Komisi, aby jako prioritu normalizace v oblasti IKT začlenila digitální integraci zpracovatelského průmyslu, a podporuje rozvoj otevřených norem pro komunikační protokol a datové formáty pro digitální integraci výrobních zařízení, jejichž cílem je zajistit plnou interoperabilitu mezi stroji a zařízeními;

40.  bere na vědomí jisté obavy, zejména v souvislosti s IKT a patenty, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem, a uznává, že řádná, spravedlivá a přiměřená politika v oblasti práv duševního vlastnictví podnítí investice a inovace a usnadní využívání jednotného digitálního trhu a nových technologií, obzvlášť pokud jde o zavádění sítě 5G a internetu věcí, neboť tyto závisí do značné míry na normalizaci; zdůrazňuje, že je zásadní zachovat vyvážený normalizační rámec a účinné postupy udělování licencí k patentům, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem, za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek (FRAND) a rovněž řešit oprávněné obavy poskytovatelů licencí i nabyvatelů licencí k patentům, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem, a současně zajistit, aby proces normalizace nabízel rovné podmínky a aby společnosti všech velikostí, včetně MSP, mohly spolupracovat vzájemně prospěšným způsobem; vybízí Komisi, aby usilovala o zajištění toho, aby interoperability mezi digitálními složkami bylo možné dosáhnout prostřednictvím různých modelů udělování licencí a různých obchodních modelů;

41.  naléhavě žádá Komisi, aby neprodleně vyjasnila hlavní prvky spravedlivé, účinné a vymahatelné metodiky udělování licencí strukturované podle zásad FRAND, aby při tom zohlednila zájmy jak držitelů patentů, tak i prováděcích subjektů v oblasti norem, které se vztahují rovněž na patenty, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem, a aby dále zohlednila spravedlivou návratnost investic a širokou dostupnost technologií vyvinutých v rámci udržitelného otevřeného normalizačního procesu; vyzývá Komisi, aby vzala na vědomí rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-170/13 (Huawei vs. ZTE), které vytváří rovnováhu mezi držiteli patentů, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem, a prováděcími subjekty v oblasti norem ve snaze odstranit porušování patentových práv a zajistit účinné urovnávání sporů; dále vyzývá Komisi, aby lépe vymezila informace o rozsahu platnosti patentu a řešila problémy související s nesouměrností informací mezi MSP a velkými společnostmi, aby zvýšila transparentnost prohlášení o patentu, jehož využití je nezbytné k dodržení technických norem, i kvalitu informací o spojitosti patentů, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem, s produkty; zastává názor, že každá kompenzace pro tvůrce patentů, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem, se musí zakládat na spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínkách a rovněž na transparentních, přiměřených, předvídatelných a udržitelných sazbách licenčních poplatků, pokud se tvůrci nerozhodnou poskytnout normu k dispozici bez finanční kompenzace; bere však na vědomí, že existují i jiné obchodní modely, jako je bezplatné udělování licencí a zavádění softwaru s otevřeným zdrojovým kódem, a že v souladu s tím by měly právní předpisy a diskuse nadále uznávat využívání všech modelů na základě, který zahrnuje práva všech oblastí trhu a vlastníků práv duševního vlastnictví;

42.  bere na vědomí, že ke kontrole a dalšímu rozvoji rámce pro udělování licencí je třeba zaujmout přístup založený na důkazech, a zajistit tak dynamický ekosystém, který vytvoří přidanou hodnotu a pracovní místa;

43.  vyzývá Komisi, aby vždy jednou za dva roky zveřejnila zprávu, ve které budou uvedeny skutečné případy: a) bez licence (tj. porušení předpisů) s dobou trvání 18 nebo více měsíců; a b) týkající se přístupu k normám v důsledku neplnění povinností v rámci systému FRAND;

44.  vyzývá Komisi, aby uzavřela debatu o „pociťované potřebě“ vědeckého cloudu a aby v úzké spolupráci s členskými státy přijala okamžitá opatření pro evropský cloud pro otevřenou vědu, který by měl hladce integrovat stávající sítě, údaje a vysoce výkonné výpočetní systémy a služby elektronické infrastruktury napříč vědeckými obory, a to v rámci sdílených politik a norem v oblasti IKT;

Evropské normy pro 21. století

45.  vítá normalizační balíček Komise „Normy pro 21. století“ a zastává názor, že systém normalizace by měl být transparentnější, otevřenější a inkluzivnější, aby plně začlenil zájmy občanů, spotřebitelů a MSP;

46.  vyjadřuje politování nad tím, že před přijetím balíčku nebyl konzultován, a naléhavě žádá evropské orgány, aby jednotlivé iniciativy sladily do jediného strategického a komplexního pracovního programu a vyhnuly se tak zdvojování opatření a politik; zdůrazňuje, že příslušný výbor Evropského parlamentu může hrát důležitou úlohu veřejného kontrolora harmonizovaných norem, které zadala vypracovat Komise;

47.  požaduje větší posílení, soudržnost a zlepšení přesnosti ročního pracovního programu Unie;

48.  zdůrazňuje, že příští roční pracovní program Unie musí konkrétně řešit opatření ke zkvalitnění koordinace mezi systémy norem v oblasti IKT a mimo oblast IKT, musí přispět ke zlepšení pravidel různých vnitrostátních normalizačních orgánů a urychlit začlenění evropských normalizačních organizací tím, že bude věnovat větší pozornost úloze zúčastněných stran uvedených v článku 5;

49.  zdůrazňuje význam interinstitucionálního dialogu pro přípravu ročního pracovního programu Unie a povzbuzuje snahy o to, aby byly před přijetím ročního pracovního programu Unie zapojeny všechny příslušné zúčastněné strany do výročního fóra pro normalizaci, kde by jednaly o nových oblastech, stávajících problémech a potřebných zdokonaleních procesu normalizace;

50.  vybízí členské státy, aby investovaly do vnitrostátních normalizačních strategií, které budou rovněž podporovat veřejný sektor, normalizační orgány, společenské zúčastněné subjekty, MSP a akademickou obec a pomáhat jim rozvíjet a realizovat individuální normalizační akční plány na vnitrostátní úrovni;

51.  vítá společnou iniciativu v oblasti normalizace a doporučuje vyzvat také Parlament, aby se této společné iniciativy zúčastnil a přispěl k ní, přičemž zdůrazňuje, že pravidla takovýchto partnerství veřejného a soukromého sektoru musí respektovat všechny zúčastněné strany, včetně orgánů EU; vyzývá Komisi, aby převzala vedoucí úlohu při provádění klíčových akcí a doporučení v rámci iniciativy v oblasti normalizace a aby do konce roku 2017 podala Parlamentu zprávu o dosaženém pokroku;

52.  vítá závazek, vyslovený v rámci společné iniciativy v oblasti normalizace, vypracovat studii hospodářského a sociálního dopadu norem, která by zahrnovala informace o politikách, rizicích a výsledcích, pokud jde o kvalitu života, sociální aspekty a aspekty týkající se zaměstnanců a o kvalitu norem a jejich využívání; vyzývá Komisi, aby tuto studii provedla na základě kvalitativních a kvantitativních údajů a aby analyzovala jak obchodní modely procesu normalizace, tak i jednotlivé finanční modely – včetně příležitostí a výzev – za účelem zajištění snadné dostupnosti harmonizovaných norem;

53.  zdůrazňuje, že normalizace je stále více považována za důležitý faktor, který přispívá k výzkumu a vývoji a hraje důležitou úlohu při přemostění propasti mezi výzkumem a trhem, podporuje rozšiřování a využívání výsledků výzkumu a vytváří základnu pro další inovace;

54.  vyzývá Komisi, aby přijala politiky, které odstraní nadměrné překážky v inovativních odvětvích, aby vytvořila pobídky k investování do výzkumu a vývoje a do normalizace v EU; konstatuje, že vertikální průmyslová odvětví by měla vypracovat svůj vlastní plán normalizace a spoléhat na procesy, v jejichž čele stojí průmyslová odvětví, které by se mohly stát celosvětovými normami, pokud by byly vedeny s rozhodným odhodláním dosáhnout společných norem; je přesvědčen, že normalizační organizace EU by v tomto procesu měly hrát zvláštní úlohu;

55.  žádá smluvní strany společné iniciativy, aby zajistily účinnější sladění výzkumu a inovací s prioritami v oblasti stanovování norem;

56.  domnívá se, že otevřené znalosti a licence jsou nejlepšími nástroji na podporu inovací a technologického rozvoje; vybízí výzkumné instituce, které jsou příjemci prostředků z EU, aby používaly otevřené patenty a licence, a zajistily si tak větší úlohu při stanovování norem;

57.  podporuje opatření zaměřená na zlepšování součinnosti mezi normalizačními a výzkumnými obcemi a na podporu norem v rané fázi výzkumných projektů; vybízí vnitrostátní normalizační orgány, aby k normalizaci podněcovaly výzkumné a inovační obce, včetně příslušných vládních organizací a agentur pro financování, a doporučuje, aby se v rámci programu Horizont 2020 zavedla zvláštní kapitola týkající se normalizace;

58.  naléhavě žádá Komisi, aby vyzvala evropské normalizační organizace k zajištění toho, aby normy v oblasti služeb souvisejících s trhem odrážely zvýšenou servitizaci hospodářství službám a byly vypracovávány tak, aby zaručily bezpečnost a kvalitu služeb a věnovaly se nejvíce oblastem, v nichž dochází k největšímu poškozování spotřebitelů, aniž by zasahovaly do stávajících vnitrostátních regulačních požadavků, zejména ustanovení pracovněprávních předpisů nebo kolektivních smluv a kolektivního vyjednávání; dále uznává, že normy v oblasti služeb často reagují na vnitrostátní specifika a že jejich vývoj souvisí s potřebami trhu, zájmy spotřebitelů a veřejným zájmem; zdůrazňuje, že tvorba evropských norem v oblasti služeb by měla přispět k fungování vnitřního trhu služeb a zároveň zvýšit transparentnost, kvalitu a konkurenceschopnost a podpořit hospodářskou soutěž, inovace a ochranu spotřebitelů;

59.  poukazuje na to, že je nezbytné, aby proces evropské normalizace zahrnoval normy, které zlepší bezbariérovou dostupnost dopravy a dopravních služeb pro osoby se zdravotním postižením a starší osoby;

60.  zastává názor, že moderní svět, který se rychle mění a z technického hlediska je stále složitější, vede k tvorbě stále vyššího počtu norem a platforem pro zpracování specifikací, jež neodpovídají normalizačním orgánům uznávaným podle nařízení (EU) č. 1025/2012, a že na MSP a mikropodniky se dnes kladou větší nároky, pokud jde o jejich zapojení; zdůrazňuje, že je důležité podporovat opatření, která zlepší přístup malých a středních podniků k prostředkům pro tvorbu a využívání norem;

61.  zdůrazňuje význam propojování platforem a databází na evropské úrovni, které umožňuje větší interoperabilitu sítí a systémů;

62.  je přesvědčen, že normalizace v oblasti IKT se týká nejen stanovování požadavků na výrobky, ale i rozvoje inovativních technologií;

63.  zdůrazňuje, že jednotná (technická) opatření pomáhají snížit náklady na vývoj, výrobu a certifikaci a vyhnout se zdvojování úkolů;

64.  zdůrazňuje, že demografické stárnutí v Evropě vyžaduje systematické zahrnování potřeb starších osob a osob se zdravotním postižením a dalších zranitelných členů společnosti do tvorby norem, které jsou vhodným nástrojem k vytvoření aktivní a zdravé společnosti v Evropě a ke zvýšení dostupnosti produktů a služeb pro lidi;

65.  poukazuje na to, že inovace v odvětví dopravy a cestovního ruchu přinášejí ohromné příležitosti a mají příznivý vliv na společnost i podniky v EU, zejména na MSP a začínající podniky, a trvá na tom, že je zapotřebí vytvořit nové normy, pokud možno na základě průřezového přístupu, a prosadit normalizaci, aby se zajistilo náležité provádění iniciativ EU v oblasti digitalizace, jako jsou spolupracující inteligentní dopravní systémy (C-ITS) a vývoj dopravních aplikací v rámci evropských systémů družicové navigace (Galileo a EGNOS);

Evropské normalizační organizace

66.  vítá úlohu, kterou hrají evropské normalizační organizace, povzbuzuje však i další iniciativy ke zlepšení jejich otevřenosti, přístupnosti a transparentnosti a doporučuje, aby se jejich práce řídila evropskými zájmy;

67.  uznává, že zásada vnitrostátního delegování pravomocí je nezbytnou součástí evropského systému, varuje však, že na vnitrostátní úrovni existují rozdíly z hlediska zdrojů, technické odbornosti a zapojení zúčastněných stran, a doporučuje, aby byla činnost národních delegací doplňována;

68.  uznává význam včasného vypracování norem a v případě harmonizovaných norem rovněž uvádění odkazů v Úředním věstníku Evropské unie; je si vědom toho, že v Úředním věstníku Evropské unie se stále méně uvádějí odkazy na normy, a vyzývá Komisi, aby tuto skutečnost prošetřila, vyřešila její důvody a odstranila zbytečné překážky; doporučuje v tomto ohledu, aby se do procesu normalizace více zapojili odborníci z Komise a také konzultanti nového přístupu, a vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s evropskými normalizačními orgány vytvořila pokyny pro hodnocení normalizace, aby tak různým oddělením v rámci Komise, evropským normalizačním organizacím a konzultantům nového přístupu pomohla hodnotit normy soudržným způsobem;

69.  opakuje, že transparentní a přístupné odvolací mechanismy budují důvěru v evropské normalizační organizace a v normalizační procesy;

70.  vybízí k využívání nových IKT, díky nimž se zlepší přístupnost a transparentnost normalizačních procesů, jako je například nástroj elektronické výuky pro MSP Evropského výboru pro normalizaci a Evropského výboru pro normalizaci v elektrotechnice; domnívá se, že využívání digitálních nástrojů může usnadnit zapojení zúčastněných stran do tvorby norem a poskytnout informace o nadcházející, probíhající a dokončené normalizační práci;

Strategická doporučení

71.  žádá Komisi, aby posílila součinnost a koordinaci mezi evropskými orgány, evropskými normalizačními organizacemi, vnitrostátními normalizačními orgány a všemi příslušnými organizacemi zúčastněných stran prostřednictvím výročního fóra pro normalizaci, a aby při tom zároveň vzala v potaz mezinárodní hledisko v oblasti norem; uznává, že drtivá většina norem je tvořena dobrovolně v reakci na potřeby trhu a spotřebitelů, a tuto situaci podporuje;

72.  žádá, aby bylo důsledně uplatňováno nařízení (EU) č. 1025/2012, pokud jde o uznávání organizací uvedených v příloze III, a aby byly zveřejňovány zprávy podle článku 24 nařízení;

73.  naléhavě žádá Komisi, aby plně harmonizovala podmínky pro organizace uvedené v příloze III a aby zajistila odstranění faktických překážek bránících jejich účinnému zapojení do normalizace;

74.  doporučuje, aby se v rámci evropských normalizačních organizací přezkoumaly u organizací uvedených v příloze III status členství, práva a povinnosti, jako například právo na odvolání, konzultační pravomoci, právo na stanovisko před přijetím normy a přístup do technických výborů a pracovních skupin, a aby se zjistilo, zda tyto organizace splňují požadavky nařízení (EU) č. 1025/2012;

75.  žádá evropské normalizační organizace, aby zajistily, aby vídeňská dohoda o spolupráci Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) a Evropského výboru pro normalizaci (CEN) a frankfurtská dohoda o spolupráci Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC) a Evropského výboru pro normalizace v elektrotechnice (CENELEC) nebránily organizacím uvedeným v příloze III nebo vnitrostátním normalizačním orgánům v účasti na normalizačních procesech a ani jejich účast neohrozily;

76.  vyzývá Komisi a členské státy, aby mj. prostřednictvím modernizace, přebudování či dovybavení podporovaly a urychlovaly budování infrastruktury nezbytné pro to, aby se nové technologie podporované evropskými normami (např. infrastruktury pro alternativní paliva) ujaly na trhu, a aby usnadňovaly její financování, a to v souladu s požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví a životního prostředí; zdůrazňuje, že infrastruktura je dlouhodobou investicí, a její normalizace by proto měla zajišťovat co největší interoperabilitu a poskytovat prostor pro budoucí technologický vývoj a jeho uplatnění;

77.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s evropskými normalizačními organizacemi a vnitrostátními normalizačními orgány prosazovala snadno využitelná kontaktní místa pro přístup k normám, která budou schopna poskytovat uživatelům norem pomoc a informace o dostupných normách a jejich obecných specifikacích a budou jim schopna pomoci vyhledávat normy nejlépe vyhovující jejich potřebám a rovněž pokyny pro uplatňování těchto norem; dále doporučuje informační a osvětové kampaně na podporu úlohy norem na vnitrostátní úrovni a úrovni EU a vybízí členské státy, aby zahrnuly příslušné odborné vzdělávací kurzy o normách do svých vnitrostátních systémů vzdělávání;

78.  žádá Komisi, aby sledovala technologický vývoj, a mohla tak identifikovat budoucí vývoj IKT, které by bylo třeba normalizovat, a aby usnadnila tok a transparentnost informací nezbytných k průniku na trh a k činnosti výzkumu a vývoje a aby v této souvislosti podporovala snadno přístupné a použitelné hodnotící mechanismy prostřednictvím internetu;

79.  doporučuje, aby národní normalizační orgány zkoumaly, zda je možné poskytnout přístup k normám do té míry, aby uživatel normy mohl posoudit její relevantnost; důrazně doporučuje, aby vnitrostátní normalizační orgány a evropské normalizační organizace zohledňovaly při určování poplatků za normy potřeby MSP a zúčastněných stran, které nejsou komerčními uživateli;

80.  vyzývá Komisi, aby vypracovala evropský registr, který bude zahrnovat seznam stávajících evropských norem ve všech úředních jazycích EU a také informace o probíhající normalizační práci evropských normalizačních organizací, o stávajících normalizačních mandátech, o pokroku a rozhodnutích, která obsahují formální námitky;

81.  žádá Komisi, aby monitorovala mezinárodní vývoj v oblasti normalizace IKT a v případě nutnosti podporovala účast a koordinaci evropských zúčastněných stran ve vedoucích funkcích příslušných normalizačních orgánů a ve strategicky důležitých normalizačních projektech, čímž podpoří evropský regulační model a evropské zájmy; vybízí k využívání mnohostranné platformy pro normalizaci v oblasti IKT, která propojí evropské normalizační organizace s mezinárodními normalizačními orgány v oblasti IKT;

82.  vybízí k tomu, aby EU přijala model referenční architektury pro průmysl 4.0 zajišťující digitalizaci evropského průmyslu;

83.  vyzývá členské státy, aby v zájmu zlepšení kvality veřejných služeb a podpory inovativních technologií využívaly při zadávání veřejných zakázek evropské normy v oblasti IKT; zdůrazňuje však, že využívání norem by nemělo mít za následek další překážky, zejména pro malé a střední podniky usilující o účast v řízeních o veřejných zakázkách;

84.  žádá orgány EU, vlády členských států a evropské normalizační organizace, aby vypracovaly pokyny k odborné přípravě pro tvůrce politik, a pomohly jim tak překonat nesrovnalosti vyplývající z používání nesourodých metod práce v různých útvarech a institucích, a vytvořily kulturu normalizace a dosáhly pochopení toho, jak normalizační procesy fungují a kdy je lze využít;

o
o   o

85.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 70 E, 8.3.2012, s. 56. (2) https://ec.europa.eu/info/european-commissions-open-source-strategy_en