Seznam 
Přijaté texty
Úterý, 14. března 2017 - Štrasburk
Odpovědné vlastnictví a péče o koňovité
 Rtuť ***I
 Dlouhodobé zapojení akcionářů a výkaz o správě a řízení společnosti ***I
 Kontrola nabývání a držení zbraní ***I
 Vozidla s ukončenou životností, odpadní baterie a akumulátory a odpadní elektrická a elektronická zařízení ***I
 Odpady ***I
 Skládky odpadů ***I
 Obaly a obalové odpady ***I
 Rovnost žen a mužů v Evropské unii v období 2014–2015
 Rovné zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování
 Fondy EU pro rovnost žen a mužů
 Dopady velkých objemů dat na základní práva
 Minimální požadavky na ochranu králíků chovaných pro hospodářské účely

Odpovědné vlastnictví a péče o koňovité
PDF 377kWORD 58k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2017 o odpovědném vlastnictví a péči o koňovité (2016/2078(INI))
P8_TA(2017)0065A8-0014/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 39, 42 a 43 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) týkající se fungování společné zemědělské politiky a společné rybářské politiky,

–  s ohledem na článek 114 SFEU týkající se zřízení a fungování jednotného trhu,

–  s ohledem na protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na čl. 168 odst. 4 písm. b) SFEU týkající se opatření ve veterinární a rostlinolékařské oblasti, která mají za svůj přímý cíl ochranu veřejného zdraví,

–  s ohledem na článek 13 SFEU, ve kterém se stanoví, že při stanovování a provádění politik Unie v oblastech zemědělství, rybolovu, dopravy, vnitřního trhu, výzkumu a technologického rozvoje a vesmíru zohledňují Unie a členské státy plně požadavky na dobré životní podmínky zvířat jako vnímajících bytostí; přitom zohlední právní nebo správní předpisy a zvyklosti členských států spojené zejména s náboženskými obřady, kulturními tradicemi a regionálním dědictvím,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“)(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování(3),

–  s ohledem na směrnici Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely(4),

–  s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/262 ze dne 17. února 2015, kterým se stanoví pravidla podle směrnic Rady 90/427/EHS a 2009/156/ES, pokud jde o metody identifikace koňovitých („nařízení o průkazu koňovitých“)(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ze dne 8. června 2016 o zootechnických a genealogických podmínkách pro plemenitbu čistokrevných plemenných zvířat, hybridních plemenných prasat a jejich zárodečných produktů v Unii, pro obchod s nimi a pro jejich vstup do Unie, o změně nařízení (EU) č. 652/2014 a směrnic Rady 89/608/EHS a 90/425/EHS a o zrušení některých aktů v oblasti plemenitby zvířat („nařízení o plemenných zvířatech“),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008(7),

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 23. dubna 2015 ve věci C-424/13, Zuchtvieh-Export GmbH v. Stadt Kempten,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa 2020 – strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na provádění nařízení Komise (EU) č. 1337/2013 ze dne 13. prosince 2013, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EU) č. 1169/2011(8), pokud jde o uvádění země původu nebo místa provenience u masa,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch (COM(2010)0352),

–  s ohledem na závěry studie EDUCAWEL, kterou zadala Komise(9),

–  s ohledem na zásady subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na Evropskou dohodu o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0014/2017),

A.  vzhledem k tomu, že hodnota odvětví koňovitých v EU dosahuje více než 100 miliard EUR ročně(10) a toto odvětví vytvořilo jen v roce 2013 další obrat ve výši 27,3 miliardy EUR v oblasti uzavírání sázek, z čehož 1,1 miliardy EUR obdržely orgány veřejné správy členských států(11);

B.  vzhledem k tomu, že jen samotné odvětví jezdeckého sportu vytváří přibližně 900 000 pracovních míst a že pět až sedm koňovitých vytváří jedno pracovní místo na celý úvazek, přičemž se tato pracovní místa, která nelze přemístit, nacházejí ve venkovských oblastech, které jsou v současnosti hospodářsky zranitelné;

C.  vzhledem k tomu, že odvětví koňovitých plní cíle politiky EU v oblasti rozvoje venkova, která se zakládá na životaschopnosti zemědělství, udržitelném řízení přírodních zdrojů a podpoře sociálního začleňování ve venkovských komunitách; vzhledem k tomu, že koňovití jsou stále velmi využíváni v zemědělství, přičemž jsou stále objevovány nové způsoby jejich využití, jako je například produkce oslího mléka, a nové možnosti a přínosy pro producenty i spotřebitele, pokud jde o další rozvoj těchto produktů;

D.  vzhledem k tomu, že odvětví koňovitých hraje aktivní úlohu při plnění cíle strategie Evropa 2020, kterým je dosažení udržitelného růstu založeného na ekologičtějším hospodářství a inkluzivním růstu, a vzhledem k významu odvětví koňovitých, které významně přispívá k environmentálnímu, hospodářskému a sociálnímu rozvoji ve venkovských oblastech;

E.  vzhledem k tomu, že Evropská unie představuje pro jezdecký sport v celosvětovém měřítku největší trh(12);

F.  vzhledem k tomu, že v EU se nachází odhadem asi 7 milionů koňovitých, kteří mají odvěký vztah s člověkem a vykonávají velmi různorodé úlohy, od dostihů a soutěží po zvířata v zájmovém chovu, zvířata používaná k práci v dopravě, cestovním ruchu, k rehabilitaci a vzdělávacím terapiím, ve sportu, vzdělávání, v lesnictví a zemědělství, jako zdroj mléka a masa, zvířata sloužící k výzkumu a divoká a polozdivočelá zvířata; a vzhledem k tomu, že koňovití také napomáhají zachování biologické rozmanitosti a udržitelnosti venkovských oblastí a mohou během svého života zastávat několik těchto úloh;

G.  vzhledem k tomu, že zodpovědné vlastnictví a péče o koňovité začíná řádnou pozorností věnovanou zdraví zvířat a jejich dobrým životním podmínkám, a vzhledem k tomu, že otázky spojené s dobrými životními podmínkami musí být ústředním prvkem veškerých činností souvisejících s koňovitými; vzhledem k tomu, že regulační situace se na úrovni EU mezi jednotlivými členskými státy liší a že stávající právní předpisy jsou v rámci EU prováděny různě, což vede k narušování hospodářské soutěž a zhoršování životních podmínek zvířat;

H.  vzhledem k tomu, že koňovití jsou v poměru ke stavu populace nejčastěji převáženými zvířaty v Evropě(13), a vzhledem k tomu, že doba přepravy zvířat vyvolává vážné znepokojení u občanů EU, kteří požadují, aby byla kratší, neboť koňovití jsou často v EU i mimo ni přepravováni ve vozidlech, která nejsou pro jejich převoz vhodná, a než dosáhnou své cílové destinace, musí překonat dlouhé vzdálenosti v rámci silniční, letecké a námořní dopravy;

I.  vzhledem k tomu, že údaje o přesunech koňovitých pro komerční účely se zaznamenávají prostřednictvím obchodního řídicího a expertního systému (TRACES), ale tyto údaje se zveřejňují pouze jednou ročně a s dvouletým odstupem;

J.  vzhledem k tomu, že by okamžitě dostupné údaje mohly příslušným orgánům a jiným organizacím pomoci při lepším monitorování dopadů na zdraví zvířat a při vyšetřování následných známek nedostatečné biologické bezpečnosti;

K.  vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici dostatečné údaje k přímému vyčíslení počtu koňovitých, kteří jsou využíváni k práci v malých a částečně soběstačných zemědělských podnicích, z nichž se velká část nachází v nových členských státech, a v oblasti cestovního ruchu;

L.  vzhledem k tomu, že Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) přijala v květnu 2016 pokyny týkající se koňovitých používaných k práci(14), pokud jde o dodržování pěti základních svobod zvířat, tj. jejich práva na život bez hladu, žízně a podvýživy, bez strachu a stresu, bez fyzického a tepelného nepohodlí, bez bolesti a práva na (co nejvíce) přirozené chování;

M.  vzhledem k tomu, že koňovití vytváří pro obce a venkovské regiony cenná pracovní místa a příjmy v oblasti zemědělství, jezdeckých aktivit a cestovního ruchu, které nelze přemístit, avšak životní podmínky některých koňovitých jsou špatné a turisté jsou většinou bohužel málo informovaní na to, aby poznali problémy v oblasti dobrých životních podmínek a zjednali jejich nápravu(15);

N.  vzhledem k tomu, že pomocí označení potvrzujícího dobré životní podmínky zvířat, které toto odvětví zavedlo, lze zajistit, aby dotčené činnosti byly prováděny řádně a veřejnost obdržela nezbytné informace;

O.  vzhledem k tomu, že neomezené, neselektivní a nezodpovědné rozmnožování koňovitých může mít za následek zvířata, která nemají ekonomickou hodnotu a žijí ve velmi problematických podmínkách, zejména pak v době hospodářského útlumu; vzhledem k tomu, že Parlament a Rada nedávno přijaly právní předpisy harmonizující zootechnické a genealogické podmínky pro plemenitbu čistokrevných plemenných zvířat, včetně koňovitých, jejichž cílem je zvýšit konkurenceschopnost plemenářství EU a zkvalitnit jeho organizaci a zlepšit dostupné informace o plemenitbě čistokrevných zvířat a o čistokrevných plemenných zvířatech, zejména pokud jde o koňovité;

P.  vzhledem k tomu, že k opouštění koňovitých dochází v západních členských státech od roku 2008 stále častěji, zejména tam, kde se koňovití stali nákladným luxusem a zvířata spíše než zdroj příjmů představují velkou finanční zátěž; vzhledem k tomu, že Komise ani členské státy na tento problém odpovídajícím a uspokojivým způsobem nereagovaly;

Q.  vzhledem k tomu, že většina případů takovéhoto jednání se týká soukromých vlastníků a nejsou typické pro většinu odborníků v odvětví koňů v Evropě;

R.  vzhledem k tomu, že koňovití jsou společenská zvířata s kognitivními schopnostmi a silným afiliativním chováním, a vzhledem k tomu, že koňovití se používají v řadě vzdělávacích, školících, terapeutických a rehabilitačních programů, včetně případů poruch autistického spektra, mozkové obrny, cévních mozkových příhod, potíží a postižení v oblasti učení a osvojování jazyka, dále rehabilitace pachatelů, psychoterapie, programů pro léčbu posttraumatické stresové poruchy a závislosti;

S.  vzhledem k tomu, že majitelé čelí těžkým rozhodnutím, pokud už nejsou schopni o své koňovité odpovídajícím způsobem pečovat, částečně kvůli velkým nákladům spojeným s veterinární péčí, a vzhledem k tomu, že v některých členských státech se až příliš často majitelé, kteří již nejsou schopni nést náklady spojené s veterinární péčí a zajištěním dobrých životních podmínek koňovitých, uchylují k eutanazii jako k prvnímu a velmi nákladnému řešení; vzhledem k tomu, že v jiných členských státech mohou být koňovití utraceni pouze tehdy, je-li jasné, že je utracení nutné z veterinárního hlediska, bez ohledu na dlouhodobé životní podmínky dotčeného zvířete;

T.  vzhledem k tomu, že koňovití nejsou v mnoha zemích mimo Unii považováni za zvířata k produkci potravin, a vzhledem k tomu, že koňské maso je tak z těchto zemí běžně dováženo za účelem jeho prodeje a uvádění na trh v EU; vzhledem k tomu, že tato situace vede k problémům v oblasti dobrých životných podmínek zvířat a k narušování hospodářské soutěže, neboť EU v současnosti nedovoluje, aby se do potravinového řetězce dostalo maso z koní, kteří nebyli původně určeni pro produkci masa a porážku, zatímco na maso dovážené ze třetích zemí se uplatňuje větší flexibilita;

1.  uznává značný hospodářský, environmentální a sociální přínos koňovitých v celé EU a zásadní kulturní a vzdělávací hodnoty, které jsou s nimi přímo spojeny, jako je úcta ke zvířatům a životnímu prostředí;

2.  zdůrazňuje, že koňovití jsou v zemědělských podnicích v rostoucí míře využíváni pro sportovní a rekreační účely, protože zemědělci se snaží diverzifikovat své činnosti a rozšířit svůj základ příjmů, a zdůrazňuje, že koňovití usnadňují multifunkčnost zemědělských podniků, což vede ke zvyšování zaměstnanosti ve venkovských oblastech a přispívá k rozvoji vztahů mezi městy a venkovem, místní udržitelnosti a k soudržnosti;

3.  vyzývá k tomu, aby byl na úrovni EU přiznán větší význam odvětví koňovitých a aby byly uznány jeho přínosy pro hospodářství venkova a to, že významným způsobem přispívá k obecným a strategickým cílům EU, a aby bylo toto odvětví ve větší míře začleňováno do různých prvků SZP, včetně přímé podpory v rámci prvního nebo druhého pilíře;

4.  konstatuje, že dobrý zdravotní stav a životní podmínky koňovitých zvyšují hospodářskou výkonnost zemědělských i jiných podniků a obecně přispívají k hospodářství venkova a současně splňují rostoucí požadavky občanů EU, které se týkají zdraví zvířat a jejich životních podmínek;

5.  vyzývá Komisi, aby koňovitým přiznala statut zvířete používaného k práci, neboť se jedná o významný nástroj při zemědělské činnosti ve venkovských oblastech Evropy, zejména v horských oblastech a v oblastech, do nichž je obtížný přístup;

6.  zdůrazňuje, že majitelé koňovitých by měli mít minimální úroveň znalostí o chovu koňovitých a že s vlastnictvím je spojena osobní odpovědnost zajištění dobré úrovně zdravotního stavu a životních podmínek zvířat v péči majitele;

7.  zdůrazňuje, že důležitým nástrojem k uspokojení těchto potřeb by měla být výměna znalostí nejen mezi majiteli koňovitých, ale také mezi členskými státy, a konstatuje, že současně s nově získanými vědeckými poznatky a vývojem v legislativní oblasti a nových učebních metod zlepšili i odborníci zabývající se koňovitými své pracovní metody způsobem, který umožňuje zlepšovat životní podmínky koňovitých;

8.  konstatuje, že většina chovatelů koňovitých a osob, které se o tato zvířata starají, se chová odpovědně; zdůrazňuje, že větší podpora dobrých životních podmínek zvířat má největší šanci uspět v rámci ekonomicky životaschopných systémů produkce;

9.  poznamenává, že profesionálové potřebují zůstat ekonomicky životaschopní a zároveň účinně reagovat na nové výzvy, jako jsou omezené přírodní zdroje, dopady změny klimatu nebo výskyt a šíření nových nemocí;

10.  vybízí členské státy, aby vytvořily podmínky, které zajistí životaschopnost zemědělských podniků;

11.  v souvislosti s 10 zásadami Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) zdůrazňuje význam budoucích referenčních center pro dobré životní podmínky zvířat, pokud jde o lepší úroveň dodržování právních předpisů a jejich soudržného prosazování, spolu s šířením informací a osvědčených postupů týkajících se dobrých životních podmínek zvířat;

12.  vyzývá Komisi, aby zadala Eurostatu studii, v níž bude analyzován hospodářský, environmentální a sociální dopad všech aspektů odvětví koňovitých, a aby pravidelně poskytovala statistické údaje o využívání služeb, přepravě a porážce koňovitých;

13.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci se zainteresovanými stranami a organizacemi působícími v odvětví koňovitých vypracovala evropské pokyny k osvědčeným postupům v odvětví koňovitých, které budou určeny různým uživatelům a odborníkům a budou vycházet ze stávajících pokynů, včetně postupů zaměřených vedle péče na konci života také na životní podmínky specifických druhů a behaviorální péči;

14.  vyzývá Komisi, aby zajistila stejnoměrné provádění pokynů EU a uvolnila zdroje pro překlad tohoto dokumentu;

15.  vyzývá Komisi, aby shromažďovala osvědčené postupy a vzdělávací programy jednotlivých členských států v oblasti životních podmínek zvířat a vybízela k jejich výměně a aby podpořila vytváření a šíření těchto informací o tom, jak naplňovat potřeby koňovitých, ať už plní jakoukoliv úlohu, na základě „pěti svobod“ a při zohlednění celého života koňovitých;

16.  vyzývá Komisi, aby při vypracovávání evropských pokynů k osvědčeným postupům v odvětví koňovitých zohlednila multifunkční úlohu koňovitých a své pokyny zaměřila také na odpovědné rozmnožování, zdraví a dobré životní podmínky zvířat, výhody sterilizace koňovitých, práci v odvětví cestovního ruchu, zemědělství a lesnictví, vhodné způsoby přepravy a porážky pro koňovité a ochranu před podvodnými praktikami včetně dopingu, a doporučuje, aby byly tyto pokyny, ve spolupráci se zástupci Unií uznaných profesních zemědělských organizací, šířeny chovatelům, společnostem zabývajícím se koňovitými, zemědělským podnikům, stájím, útulkům, přepravcům a jatkám a aby byly dostupné v různých formátech a jazycích;

17.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly činnost Evropské sítě chovatelů koní a Evropského sdružení státních koňských chovů (European State Studs Association), neboť tyto subjekty hrají významnou úlohu v evropském odvětví koní díky tomu, že slouží jako platforma pro výměnu osvědčených postupů a zachovávají tradice, dovednosti, stará koňská plemena a vliv tohoto odvětví;

18.  naléhavě vybízí Komisi, aby navýšila své zdroje na vzdělávání v oblasti dobrých životních podmínek v zemědělských podnicích zaměřené jak na odborníky s přímým kontaktem s koňovitými, jako jsou veterináři, chovatelé zvířat a majitelé koní, tak na širší okruh uživatelů, tak aby toto vzdělávání pokrývalo i dobré životní podmínky a chov koňovitých, přičemž je nezbytné zdůrazňovat význam vzdělávání a informací, a to prostřednictvím zemědělského poradního systému;

19.  vyzývá Komisi a členské státy, aby rovněž využívaly systémy pro sdílení znalostí za účelem výměny osvědčených postupů a podnikatelských modelů, aby zvyšovaly povědomí o příslušných tématech a podporovaly inovace a nové myšlenky; konstatuje, že v některých členských státech systémy na sdílení znalostí v odvětví koňovitých již existují;

20.  vyzývá Komisi, aby se znovu zavázala k vypracování Evropské listiny udržitelného a odpovědného cestovního ruchu a spolu s tím k šíření jasných informací, které turistům a subjektům zainteresovaným v cestovním ruchu pomohou zohlednit otázku dobrých životních podmínek zvířat při rozhodování o tom, zda využít služeb koňovitých používaných k práci; zdůrazňuje, že tato listina by měla vycházet z již existujících kvalitních listin, které vypracovaly uznávané, reprezentativní a profesní zemědělské organizace, a poznamenává, že zatímco v některých členských státech mají přísné pokyny týkající se pracovních podmínek a pracovní doby, v jiných taková ochrana chybí;

21.  vyzývá Komisi, aby vydala obecné pokyny pro členské státy ohledně modelů cestovního ruchu příznivých vůči životním podmínkám zvířat s ohledem na koňovité používané k práci;

22.  naléhavě vybízí členské státy, aby zavedly dobrovolné obecné pokyny, které by zahrnovaly denní pracovní dobu a dobu odpočinku, a chránily tak koňovité používané k práci před přehnaným pracovním nasazením a ekonomickým vykořisťováním;

23.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že údaje ze systému TRACES budou veřejnosti dostupné mnohem rychleji, než je tomu nyní;

24.  zdůrazňuje, že stávající právní předpisy EU na ochranu zvířat během přepravy a souvisejících operací si kladou za cíl předcházet zraněním a utrpení zvířat a zajistit, aby byla zvířata přepravována za vhodných podmínek a doba přepravy byla přiměřená, a je znepokojen nedostatky, které se projevují v prosazování právních předpisů upravujících životní podmínky zvířat v souvislosti s jejich přepravou ze strany mnoha příslušných orgánů členských států;

25.  vyzývá Komisi, aby zajistila řádné uplatňování a účinné a jednotné vymáhání stávajících právních předpisů EU týkajících se přepravy zvířat a právně závazné podávání zpráv ve všech členských státech;

26.  vyzývá členské státy, které se zabývají vývozem koňovitých, aby nalezly způsoby, jak podněcovat porážku na vlastním území, s cílem co nejvíce se vyhnout přepravě živých zvířat, a vyzývá Komisi, aby v rámci budoucího i stávajícího právního rámce stanovila mechanismus pro účinnou kontrolu dodržování právních a správních předpisů;

27.  požaduje, aby Komise navrhla zkrácení maximální délky cesty pro veškerou přepravu koní za účelem porážky, a to s ohledem na závěry Evropského úřadu pro bezpečnost potravin a na pokyny pro přepravu koňovitých, které vypracovaly profesní organizace tohoto odvětví, přičemž by měly být zohledněny specifické charakteristiky tohoto odvětví v různých zemích;

28.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly obecné pokyny, usnadňovaly a podporovaly vědecký výzkum týkající se životních podmínek koňovitých v době porážky, stávající poznatky z výzkumu v této oblasti uplatňovaly v praxi s cílem vyvinout humánní způsoby porážky, které budou lépe přizpůsobené koňovitým, a poskytovaly tyto obecné pokyny příslušným orgánům členských států;

29.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se plně a řádně zavázaly k provádění inspekcí a pravidelných auditů na jatkách, která se nacházejí na jejich území a mají licenci na porážení koňovitých, aby bylo zajištěno, že jatka splňují zvláštní potřeby koňovitých týkající se jejich dobrých životních podmínek, zejména pokud jde o zařízení a kvalifikaci personálu;

30.  vyzývá Komisi, aby se zavázala k vypracování potvrzených ukazatelů dobrých životních podmínek zvířat, které by měly být použity k posouzení životních podmínek koňovitých, odhalení stávajících problémů a k usnadnění rychlejšího zlepšení při současném zajištění praktického provádění a přínosů pro odvětví, a domnívá se, že je důležité zapojit do tohoto procesu vytváření těchto ukazatelů také zainteresované strany, které obdobné nástroje již v EU uplatňují, a úzce přitom spolupracovat se zástupci profesních organizací z odvětví koňovitých;

31.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby vybízely majitele koní ke zřizování sdružení;

32.  zdůrazňuje význam humánního zacházení s koňovitými a dobrých životních těchto zvířat a také zásadu, podle níž nelze za žádných okolností a nikde tolerovat kruté či poškozující zacházení s těmito zvířaty ze strany majitele, trenéra, ošetřovatele koní či jiné osoby;

33.  vyzývá členské státy, aby uplatňovaly přísnější právní předpisy ohledně špatného zacházení se zvířaty a jejich opouštění, včetně mimořádných opatření proti opouštění zvířat, a aby plně a řádně vyšetřily zprávy o nelidském zacházení a porušování zásady dobrých životních podmínek ve vztahu ke koňovitým;

34.  konstatuje, že existují rozdíly mezi druhy koňovitých a že tyto rozdíly mají vliv na potřeby související s životními podmínkami, včetně potřeb v oblasti péče o tyto zvířata na konci jejich života a požadavků týkající se jejich porážky;

35.  vyzývá Komisi, aby vypracovala studii a tyto rozdíly zdokumentovala a aby vydala zvláštní pokyny pro jednotlivé druhy s cílem zajistit dobré životní podmínky;

36.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly výzkum a vývoj systémů chovu přizpůsobených konkrétnímu druhu v odvětví koňovitých, přičemž by mělo být zohledněno přirozené chování koňovitých jakožto stádních zvířat se sklonem plašit se;

37.  vyzývá Komisi, aby si jako jednu z priorit stanovila pilotní projekt, který přezkoumá možnost použití nových a stávajících režimů financování jako odměny za výsledky v oblasti dobrých životních podmínek koňovitých používaných k práci, včetně zvířat žijících v malých a částečně soběstačných zemědělských podnicích;

38.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že bude plně a náležitě provedeno prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/262 (nařízení o průkazu koňovitých);

39.  konstatuje, že cena veterinárních léčivých přípravků, náklady na likvidaci mrtvých zvířat a náklady na eutanazii, je-li povolena, se mohou stát samy o sobě překážkou k ukončení života koňovitých, což vede k prodlužování utrpení;

40.  vyzývá členské státy, aby vyšetřily ohlášené případy nelidského zacházení při eutanazii a porušování zásady dobrých životních podmínek, např. nevhodného užití léčivých přípravků, a aby o těchto porušeních podaly Komisi zprávu;

41.  je si vědom nárůstu produkce oslího a koňského mléka a vyzývá Komisi, aby vydala pokyny k chovu oslů a koní na mléko;

42.  vyzývá členské státy, aby se ve spolupráci s profesními, reprezentativními a uznávanými zemědělskými organizacemi zavázaly k provedení většího počtu kontrol v zemědělských podnicích chovajících osly a koně na mléko;

43.  vyjadřuje vážné znepokojení nad dovozem a používáním veterinárních léčivých přípravků obsahujících sérový gonadotropin březích klisen (PMSG);

44.  vyzývá ředitelství Komise pro audity a analýzy v oblasti zdraví a potravin, aby prostřednictvím auditů přezkoumalo, zda certifikovaní producenti hormonu PMSG dodržují v průběhu procesu produkce hormonu ustanovení o dobrých životních podmínkách zvířat, a aby přezkoumalo životní podmínky klisen využívaných pro získávání hormonů pro využití ve farmaceutickém průmyslu a zacházení s nimi a aby o tom vypracovalo zprávu;

45.  zdůrazňuje, že stále neexistuje spravedlivý daňový systém, který by byl uzpůsoben potřebám jednotlivých členských států a umožnil by profesionálním zemědělcům, kteří se věnují chovu koňovitých, aby měli dostatečné příjmy, které jim umožní pokračovat v hospodářské činnosti v evropských zemědělských podnicích věnujících se chovu koňovitých;

46.  konstatuje, že zavedení spravedlivějšího daňového systému pro odvětví koňovitých by tomuto odvětví umožnilo fungovat na základě rovných podmínek, zvýšilo by transparentnost činností týkající se koňovitých, a tím by rovněž přispělo k boji proti podvodům a k řešení otázek šedé ekonomiky a umožnilo by profesionálním chovatelům koní vytvářet příjmy, které jsou potřebné pro zachování hospodářské činnosti;

47.  domnívá se, že je třeba, aby byly během nadcházející revize o DPH vyjasněny právní předpisy v oblasti DPH vztahující se na odvětví koňovitých, čímž by se podpořil rozvoj odvětví koňovitých, které by se orientovalo na růst a tvorbu pracovních míst;

48.  vyzývá Komisi, aby učinila kroky s cílem poskytnout členským státům větší flexibilitu při zavádění snížené sazby DPH pro všechny aktivity v tomto odvětví, a je přesvědčen, že výsledkem tohoto upřesnění by mělo být vytvoření jednotného, spolehlivého a cíleného rámce pro snížené sazby DPH, jenž poskytne členským státům dostatečný prostor, aby mohly samy formulovat své daňové politiky;

49.  zdůrazňuje rozdíly v přísnosti norem na ochranu zdraví, které jsou uplatňovány na maso koňovitých v Evropě, a norem uplatňovaných na toto maso dovážené ze třetích zemí;

50.  připomíná, že je nezbytné zavést účinnou sledovatelnost koňského masa, a zdůrazňuje, že je třeba, aby byla evropským spotřebitelům zjištěna rovnocenná úroveň zdravotních požadavků a požadavků na bezpečnost potravin a aby byl zaručen soulad dovážených produktů s těmito požadavky bez ohledu na původ koňského masa, které je předmětem spotřeby;

51.  vyzývá Komisi, aby přijala kroky zaměřené na obnovení rovnováhy mezi úrovní požadavků v EU a požadavků, jejichž dodržování je kontrolováno na hranicích, přičemž je třeba zaručit spotřebitelům zdravotní nezávadnost;

52.  vyzývá proto Komisi, aby stanovila povinnost uvádět u všech zpracovaných výrobků z koňského masa zemi původu;

53.  vyzývá Komisi, aby zvýšila počet auditů prováděných na jatkách mimo Unii, jež mají povolení vyvážet maso koňovitých do EU, a aby podmíněně pozastavila dovoz masa koňovitých vyprodukovaného ve třetích zemích, které nesplňují požadavky EU na sledovatelnost a bezpečnost potravin;

54.  zdůrazňuje, že je třeba překonat tabu spojené s ukončením života koňovitých; domnívá se, že usnadnění konce života u koní nevylučuje jejich vstup do potravinového řetězce;

55.  vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost péči na konci života u koňovitých, včetně otázky maximálních limitů reziduí u běžně používaných veterinárních léčiv, jako je např. fenylbutazon, s cílem zaručit bezpečnost potravinového řetězce;

56.  vyzývá členské státy, aby podporovala opětovné začlenění do potravinového řetězce prostřednictvím systému ochranné lhůty, který bude vycházet z vědeckého výzkumu a umožní, aby mohlo být zvíře opětovně začleněno do řetězce poté, co mu byly naposled podány léčivé přípravky, přičemž je třeba zaručit spotřebitelům zdravotní nezávadnost;

57.  konstatuje, že v případě koňovitých, kteří nejsou určeni na porážku za účelem produkce potravin pro lidskou spotřebu (registrováni jako zvířata, která „nejsou určena k použití v potravinářské výrobě“), neexistují v některých členských státech záznamy o léčivých přípravcích, které jim byly podány, a je možné, že by tato zvířata mohla být nelegálně jatečně zpracována, a ohrozit tak vážným způsobem veřejné zdraví; žádá Komisi, aby tuto mezeru v právní úpravě odstranila;

58.  vybízí Komisi, aby společně s Federací evropských veterinárních asociací pro medicínu koní (FEEVA) zvážila harmonizaci přístupu k léčbě a léčivým přípravkům na celém evropském území;

59.  domnívá se, že přínosem této harmonizace by bylo zabránění narušování hospodářské soutěže, usnadnění šířeji dostupné léčby chorob koní a účinnější zmírňování bolesti u tohoto zvířete;

60.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly výměnu osvědčených postupů s cílem usnadňovat racionální využívání léčivých přípravků u koňovitých;

61.  konstatuje, že ačkoli léčba a veterinární léčivé přípravky jsou v některých případech jistě nezbytné a vhodné, je třeba vynakládat více úsilí na vyřešení problému nízké úrovně investic a nedostatku léčivých přípravků, včetně očkování, které jsou dostupné pro léčbu koňovitých;

62.  upozorňuje dále na to, že je třeba rozvíjet farmaceutický výzkum a inovace v oblasti podávání léčivých přípravků koňovitým, neboť v tomto odvětví panuje akutní nedostatek léčivých přípravků přizpůsobených metabolismu koňovitých;

63.  vyzývá Komisi, aby financovala dodatečný výzkum zabývající se možnými dopady různých léčivých přípravků na život koňovitých;

64.  konstatuje, že některá plemena koňovitých chovaná v členských státech jsou místními plemeny, která jsou součástí způsobu života a kultury některých komunit, a že některé členské státy zahrnuly to svých programů rozvoje venkova opatření k ochraně a dalšímu šíření těchto plemen;

65.  vyzývá Komisi, aby se zavázala k zavedení programů finanční podpory určených na zachování a ochranu původních druhů koňovitých, které v EU žijí volně nebo jim hrozí vyhynutí;

66.  uznává vysokou ekologickou a přírodní hodnotu populací volně žijících koňovitých, kteří kromě toho, že mají hodnotu z hlediska cestovního ruchu, přispívají k pročišťování a zúrodňování oblastí, v nichž žijí, a vyzývá k tomu, aby byl proveden rozsáhlejší výzkum zaměřený na problémy, kterým tyto populace čelí;

67.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.
(2) Úř. věst. L 3, 5.1.2005, s. 1.
(3) Úř. věst. L 303, 18.11.2009, s. 1.
(4) Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23.
(5) Úř. věst. L 59, 3.3.2015, s. 1.
(6) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487.
(7) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549.
(8) Úř. věst. L 335, 14.12.2013, s. 19.
(9) Viz http://ec.europa.eu/food/animals/docs/aw_eu-strategy_study_edu-info-activ.pdf.
(10) Fédération Equestre Internationale (FEI), FAQs on High Health, High Performance Horse (HHP) (Často kladené otázky a odpovědi ohledně vysoce výkonných v koní ve skvělé kondici.) Předloha přijata na plenárním zasedání organizace OIE v květnu 2014.
(11) Výroční zpráva Mezinárodní federace orgánů v oblasti koňských dostihů.
(12) Databáze FEI, navštíveno dne 22. září 2014.
(13) Databáze TRACES 2012.
(14) Světová organizace pro zdraví zvířat – Terrestrial Animal Health Code (Zdravotní kodex suchozemských zvířat, 2016), kapitola 7.12.
(15) Santorini Donkey and Mule Taxis – an Independent Animal Welfare Report for the Donkey Sanctuary (Oslí a mezčí taxi na Santorini – nezávislá zpráva o životních podmínkách zvířat pro organizaci Donkey Sanctuary), 2013.


Rtuť ***I
PDF 406kWORD 46k
Usnesení
Text
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2017 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008 (COM(2016)0039 – C8-0021/2016 – 2016/0023(COD))
P8_TA(2017)0066A8-0313/2016

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0039),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 192 odst. 1 a článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0021/2016),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrhovanému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 25. května 2016(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 16. prosince 2016 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0313/2016),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  schvaluje prohlášení Evropského parlamentu, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

4.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý dne 14. března 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/... o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008

P8_TC1-COD(2016)0023


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2017/852.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

STANOVISKO EVROPSKÉHO PARLAMENTU K NÁVRHU NAŘÍZENÍ O RTUTI A O ZRUŠENÍ NAŘÍZENÍ (ES) č. 1102/2008 (2016/0023(COD))

Souhlas Evropského parlamentu s prováděcími akty pro povolování nových výrobků nebo procesů v souvislosti s interinstitucionálními jednáními o návrhu nařízení o rtuti (2016/0023(COD)) nemůže být chápán jako precedens pro podobné věci a nejsou jím dotčena nadcházející interinstitucionální jednání o vymezovacích kritériích pro používání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů.

PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉ KOMISE O MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCI V OBLASTI RTUTI

Hlavními příspěvky ke globální ochraně občanů před znečištěním rtutí i před jejich ochranou v EU jsou Minamatská úmluva a nové nařízení o rtuti.

Je třeba podpořit mezinárodní spolupráci pro dosažení úspěšného provedení úmluvy všemi stranami a pro další posílení ustanovení této úmluvy.

Evropská komise se proto zavázala k podpoře trvalé spolupráce v souladu s úmluvou ve všech příslušných politikách, předpisech a postupech EU, a mimo jiné k práci v následujících oblastech:

–  zmenšování rozdílu mezi právem EU a ustanoveními úmluvy prostřednictvím doložky o přezkumu seznamu zakázaných výrobků s obsahem rtuti;

–  v souvislosti s ustanoveními úmluvy o financování, budování kapacit a přenosu technologií k činnostem, jako je lepší sledovatelnost obchodování rtutí a jejího používání, podporou osvědčení řemeslné a drobné těžby zlata bez použití rtuti a štítků o nepoužití rtuti pro zlato, i zvyšování kapacit rozvojových zemí včetně kapacit v oblasti odpadového hospodářství se rtutí.

(1) Úř. věst. C 303, 19.8.2016, s. 122.


Dlouhodobé zapojení akcionářů a výkaz o správě a řízení společnosti ***I
PDF 399kWORD 52k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2017 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2007/36/ES, pokud jde o podporu dlouhodobého zapojení akcionářů, a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o některé prvky výkazu o správě a řízení společnosti (COM(2014)0213 – C7-0147/2014 – 2014/0121(COD))
P8_TA(2017)0067A8-0158/2015

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0213),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 50 a 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0147/2014),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 9. července 2014,(1)

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 16. prosince 2016 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A8-0158/2015),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(2);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. března 2017 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/…, kterou se mění směrnice 2007/36/ES, pokud jde o podporu dlouhodobého zapojení akcionářů

P8_TC1-COD(2014)0121


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice (EU) 2017/828.)

(1) Úř. věst. C 451, 16.12.2014, s. 87.
(2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijeté dne 8. července 2015 (Přijaté texty P8_TA(2015)0257).


Kontrola nabývání a držení zbraní ***I
PDF 404kWORD 56k
Usnesení
Text
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2017 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní (COM(2015)0750 – C8-0358/2015 – 2015/0269(COD))
P8_TA(2017)0068A8-0251/2016

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0750),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0358/2015),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená polským Senátem a švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. dubna 2016(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. prosince 2016 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0251/2016),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. března 2017 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/..., kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní

P8_TC1-COD(2015)0269


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice (EU) 2017/853.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

PROHLÁŠENÍ KOMISE

„Komise uznává důležitost dobře fungující normy pro znehodnocení, která přispěje k zlepšení úrovní bezpečnosti a poskytne příslušným orgánům jistotu, že znehodnocené zbraně byly znehodnoceny řádně a účinně.

Komise proto urychlí práci na přezkumu kritérií pro znehodnocení prováděném vnitrostátními experty ve výboru zřízeném podle směrnice 91/477/EHS, což by mělo umožnit Komisi do konce května 2017, v souladu s postupem výboru zřízeného směrnicí 91/477/EHS na základě kladného stanoviska vnitrostátních expertů, přijmout prováděcí nařízení Komise, kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2403 ze dne 15. prosince 2015 o společných pokynech týkajících se standardů a technik znehodnocování, aby se zajistilo, že znehodnocené střelné zbraně budou nevratně neschopny střelby. Komise vyzývá členské státy, aby urychlení této práce plně podpořily.“

(1) Úř. věst. C 264, 20.7.2016, s. 77.


Vozidla s ukončenou životností, odpadní baterie a akumulátory a odpadní elektrická a elektronická zařízení ***I
PDF 562kWORD 54k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 14. března 2017 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (COM(2015)0593 – C8-0383/2015 – 2015/0272(COD))(1)
P8_TA(2017)0069A8-0013/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 1
(1)  Nakládání s odpady v Unii je třeba zlepšit, aby bylo možné zachovat, chránit a zlepšit kvalitu životního prostředí, chránit lidské zdraví, zajistit uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů a posílit oběhové hospodářství.
(1)  Nakládání s odpady v Unii je třeba zlepšit, aby bylo možné zachovat, chránit a zlepšit kvalitu životního prostředí, chránit lidské zdraví, zajistit uvážlivé a účinné využívání přírodních zdrojů a prosadit zásady oběhového hospodářství.
Pozměňovací návrh 2
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 1 a (nový)
(1a)   Čisté, účinné a udržitelné oběhové hospodářství vyžaduje odstranění nebezpečných látek z výrobků ve fázi návrhu a v této souvislosti by mělo přihlížet k výslovným ustanovením sedmého akčního programu pro životní prostředí, který vyzývá k rozvíjení koloběhu netoxických materiálů, aby mohl být recyklovaný odpad využíván jako hlavní a spolehlivý zdroj surovin pro Unii.
Pozměňovací návrh 3
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 1 b (nový)
(1b)   Je nezbytné zajistit účinné a nízkoenergetické řízení druhotných surovin a upřednostňovat úsilí v oblasti výzkumu a vývoje směřující k tomuto cíli. Komise by rovněž měla zvážit předložení návrhu o klasifikaci odpadu, který by podpořil zavádění unijního trhu s druhotnými surovinami.
Pozměňovací návrh 4
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 1 c (nový)
(1c)   Jednou recyklovaný materiál, který je znovu uveden do hospodářství v důsledku toho, že se dostal do stavu, kdy odpad přestává být odpadem, neboť splnil specifická kritéria stanovující, kdy odpad přestává být odpadem, nebo byl použit v novém výrobku, musí být plně v souladu s právními předpisy Unie týkajícími se chemických látek.
Pozměňovací návrh 5
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2 a (nový)
(2a)   V důsledku technologického pokroku a narůstajících celosvětových toků zboží se průmyslová krajina v uplynulých letech výrazně změnila. Tyto faktory přinášejí nové úkoly pro environmentálně odpovědné řízení odpadů a nakládání s nimi, které je třeba realizovat prostřednictvím kombinace většího úsilí v oblasti výzkumu a cílených regulačních nástrojů. Plánované zastarávání je rostoucím problémem, který je svojí podstatou v rozporu s cíli oběhového hospodářství, a musí se k němu tudíž přistupovat s cílem vymýtit jej spojeným úsilím všech hlavních zúčastněných stran, průmyslu, spotřebitelů i regulačních orgánů.
Pozměňovací návrh 6
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 3
(3)  Statistické údaje oznámené členskými státy mají pro Komisi zásadní význam při posuzování dodržování právních předpisů o odpadech ve všech členských státech. Kvalitu, spolehlivost a srovnatelnost statistik by mělo zlepšit zavedení jednotného kontaktního místa pro předávání veškerých údajů o odpadech, zrušení zastaralých požadavků na předkládání zpráv, porovnání vnitrostátních metodik vykazování a zavedení zprávy o kontrole kvality údajů.
(3)  Údaje a informace oznámené členskými státy mají pro Komisi zásadní význam při posuzování dodržování právních předpisů o odpadech ve všech členských státech. Kvalitu, spolehlivost a srovnatelnost oznámených údajů by mělo zlepšit zavedení společné metodiky pro sběr a zpracování údajů získaných ze spolehlivých zdrojů a zavedení jednotného kontaktního místa pro předávání veškerých údajů o odpadech, zrušení zastaralých požadavků na předkládání zpráv, porovnání vnitrostátních metodik vykazování a zavedení zprávy o kontrole kvality údajů. Předávání spolehlivých údajů týkajících se nakládání s odpady je nanejvýš důležité pro účinné provádění a zajištění srovnatelnosti údajů, jež členské státy poskytují. Při podávání zpráv o dosažení cílů stanovených v těchto směrnicích by proto členské státy měly používat společnou metodiku vypracovanou Komisí ve spolupráci s národními statistickými úřady členských států a s vnitrostátními orgány zodpovědnými za nakládání s odpady.
Pozměňovací návrh 7
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 3 a (nový)
(3a)   Členské státy by měly zajistit, aby po odděleném sběru odpadního elektrického a elektronického zařízení (OEEZ) následovalo jejich vhodné zpracování. Aby byly zajištěny rovné podmínky a soulad s právními předpisy týkajícími se odpadů a koncepcí oběhového hospodářství, měla by Komise vypracovat společné normy pro zpracování OEEZ, jak je stanoveno směrnicí 2012/19/EU.
Pozměňovací návrh 8
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4
(4)  Pro účinné provádění a zajištění srovnatelnosti údajů za rovných podmínek mezi členskými státy je nanejvýš důležité předávání spolehlivých statistických údajů týkajících se nakládání s odpady. Při přípravě zpráv o plnění cílů stanovených v těchto směrnicích by proto od členských států mělo být vyžadováno, aby používaly nejnovější metodiku, kterou vypracovala Komise a národní statistické úřady členských států.
(4)  Pro účinné provádění a zajištění srovnatelnosti údajů za rovných podmínek mezi členskými státy je nanejvýš důležité předávání spolehlivých statistických údajů týkajících se nakládání s odpady. Při přípravě zpráv o plnění cílů stanovených v těchto směrnicích by proto od členských států mělo být vyžadováno, aby používaly společnou metodiku pro sběr a zpracování údajů, kterou vypracovala Komise ve spolupráci s národními statistickými úřady členských států.
Pozměňovací návrh 9
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)   Komise by měla prosazovat koordinaci a výměnu informací a osvědčených postupů mezi členskými státy a mezi různými odvětvími hospodářství, aby tak přispěla k dosažení cílů stanovených v této směrnici a podpořila přechod k oběhovému hospodářství. Tuto výměnu by usnadnilo zavedení komunikačních platforem, které by mohly pomoci zvýšit povědomí o nových průmyslových řešeních, poskytnout lepší přehled o dostupných kapacitách, podpořit vazby mezi odvětvím nakládání s odpady a dalšími sektory a posílit průmyslovou součinnost.
Pozměňovací návrh 10
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4 b (nový)
(4b)   Hierarchie způsobů nakládání s odpady, jak ji stanoví směrnice 2008/98/ES, se v rámci unijních právních předpisů týkajících se předcházení vzniku odpadu a nakládání s ním uplatňuje jakožto žebříček priorit. Tato hierarchie se tudíž uplatňuje v souvislosti s vozidly s ukončenou životností, bateriemi a akumulátory a odpadními bateriemi a akumulátory a odpadním elektrickým a elektronickým zařízením. Při dosahování cílů této směrnice by členské státy měly přijímat opatření nezbytná pro zohlednění priorit hierarchie způsobů nakládání s odpady a pro praktické uplatňování těchto priorit.
Pozměňovací návrh 11
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)   Jelikož v Unii vzrůstá potřeba zpracování a recyklace odpadu, v souladu s oběhovým hospodářstvím, je třeba se soustředit na zajištění toho, aby přeprava odpadu probíhala v souladu se zásadami a požadavky práva Unie v oblasti živostního prostředí, zejména se zásadou blízkosti, prioritou přiznávanou opětovnému zužitkování a soběstačností. Komise by měla zvážit vhodnost zavedení jednotného kontaktního místa pro správní postup spojený s přepravou odpadu s cílem snížit administrativní zátěž. Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření, aby předcházely nezákonné přepravě odpadu.
Pozměňovací návrh 12
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7a (nový)
(7a)   Za účelem doplnění jiných než podstatných prvků směrnice 2000/53/ES a směrnice 2012/19/EU by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o společnou metodiku pro sběr a zpracování údajů a formát pro vykazování údajů týkajících se uskutečňování cílů opětovného použití a využití vozidel s ukončenou životností podle směrnice 2000/53/ES a metodiku pro sběr a zpracování údajů a formát pro vykazování údajů týkajících se uskutečňování cílů pro sběr a využití elektrického a elektronického zařízení podle směrnice 2012/19/EU. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 13
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7 b (nový)
(7b)   S cílem stanovit metodiku pro sběr a zpracování údajů a formát pro vykazování údajů o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 14
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. -1 (nový)
Směrnice 2000/53/ES
Čl. 6 – odst. 1
Čl. 6 odst. 1 se nahrazuje tímto:
„1. Členské státy přijmou opatření, aby všechna vozidla s ukončenou životností byla skladována (i dočasně) a zpracovávána v souladu s obecnými požadavky stanovenými v článku 4 směrnice 75/442/EHS a v souladu s minimálními technickými požadavky stanovenými v příloze I této směrnice, aniž jsou dotčeny vnitrostátní předpisy upravující ochranu zdraví a životního prostředí.“
„1. Členské státy přijmou opatření, aby všechna vozidla s ukončenou životností byla skladována (i dočasně) a zpracovávána v souladu s prioritami hierarchie způsobů nakládání s odpady a s obecnými požadavky stanovenými v článku 4 směrnice 75/442/EHS a v souladu s minimálními technickými požadavky stanovenými v příloze I této směrnice, aniž jsou dotčeny vnitrostátní předpisy upravující ochranu zdraví a životního prostředí.“
Pozměňovací návrh 15
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2
Směrnice 2000/53/ES
Čl. 9 – odst. 1 a
1a.  Členské státy předávají Komisi údaje týkající se provádění čl. 7 odst. 2 za každý kalendářní rok. Předávají tyto údaje elektronicky před uplynutím 18 měsíců od konce vykazovaného roku, pro který byly údaje shromážděny. Údaje jsou předkládány ve formátu, který stanoví Komise v souladu s odstavcem 1d. První zpráva musí zahrnovat údaje za období od 1. ledna [enter year of transposition of this Directive + 1 year] do 31. prosince [enter year of transposition of this Directive + 1 year].
1a.  Členské státy předávají Komisi údaje týkající se provádění čl. 7 odst. 2 za každý kalendářní rok. Shromažďují a zpracovávají tyto údaje v souladu se společnou metodikou uvedenou v odstavci 1d tohoto článku a předávají je elektronicky před uplynutím 12 měsíců od konce vykazovaného roku, pro který byly údaje shromážděny. Údaje jsou předkládány ve formátu, který stanoví Komise v souladu s odstavcem 1d.
Pozměňovací návrh 16
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2
Směrnice 2000/53/ES
Čl. 9 – odst. 1 c
1c.  Komise přezkoumá údaje předané v souladu s tímto článkem a zprávu o výsledcích přezkumu zveřejní. Zpráva posoudí organizaci sběru údajů, zdrojů údajů a metodiku použitou v členských státech a rovněž úplnost, spolehlivost, včasnost a konzistentnost těchto údajů. Posouzení může obsahovat konkrétní doporučení ke zlepšení. Tato zpráva se vypracovává každé tři roky.
1c.  Komise přezkoumá údaje předané v souladu s tímto článkem a zprávu o výsledcích přezkumu zveřejní. Dokud nebude stanovena společná metodika pro sběr a zpracování dat podle odstavce 1d, zpráva posoudí organizaci sběru údajů, zdrojů údajů a metodiku použitou v členských státech. Komise také posoudí úplnost, spolehlivost, včasnost a konzistentnost těchto údajů. Posouzení může obsahovat konkrétní doporučení ke zlepšení. Tato zpráva se vypracovává každé tři roky.
Pozměňovací návrh 17
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2
Směrnice 2000/53/ES
Čl. 9 – odst. 1 c a (nový)
1ca.   Komise do zprávy může zahrnout informace týkající se provádění této směrnice jako celku a jejího dopadu na životní prostředí a lidské zdraví. V případě potřeby bude ke zprávě přiložen legislativní návrh na změnu této směrnice.
Pozměňovací návrh 18
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2
Směrnice 2000/53/ES
Čl. 9 – odst. 1 d
1d.  Komise přijme prováděcí akty za účelem stanovení formátu pro vykazování údajů v souladu s odstavcem 1a. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 11 odst. 2.
1d.  Komise přijme akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění této směrnice stanovením společné metodiky pro sběr a zpracování údajů a formátu pro vykazování údajů v souladu s odstavcem 1a.
Pozměňovací návrh 19
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2
Směrnice 2000/53/ES
Čl. 9 – odst. 1 d a (nový)
1da.   Komise do 31. prosince 2018 v souvislosti s akčním plánem a s ohledem na závazek Unie uskutečnit přeměnu na oběhové hospodářství přezkoumá na základě posouzení dopadů tuto směrnici jako celek, a zejména její oblast působnosti a cíle, a zohlední cíle a iniciativy politiky Unie v oblasti oběhového hospodářství. Zvláštní důraz se klade na přepravu použitých vozidel, u nichž existuje podezření, že se jedná o vozidla s ukončenou životností. Za tímto účelem se použijí pokyny kontaktních subjektů č. 9 o přepravě vozidel s ukončenou životností. Komise také přezkoumá možnost stanovení konkrétních cílů v oblasti zdrojů, zejména u kritických surovin. K tomuto přezkumu se v případě potřeby připojí legislativní návrh.
Pozměňovací návrh 20
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 a (nový)
Směrnice 2000/53/ES
Článek 9 a (nový)
Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 9a
Nástroje na podporu přechodu k intenzivnějšímu oběhovému hospodářství
S cílem přispět k plnění cílů stanovených v této směrnici uplatní členské státy přiměřené hospodářské nástroje a přijmou další opatření k vytvoření pobídek pro uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady. Tyto nástroje a opatření mohou zahrnout nástroje a opatření uvedené v příloze IVa směrnice 2008/98/ES.“
Pozměňovací návrh 21
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 a (nový)
Směrnice 2006/66/ES
Článek 22 a (nový)
1a)   Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 22a
Údaje
1.   K údajům, jež členský stát předloží podle článků 10 a 12, je připojena zpráva o kontrole kvality.
2.   Komise přijímá akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23a za účelem doplnění této směrnice zavedením metodiky pro sběr a zpracovávání údajů a formátu předávání údajů.“
Pozměňovací návrh 22
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 2 – písm. -a (nové)
Směrnice 2006/66/ES
Čl. 23 – název
-a)   V článku 23 se název nahrazuje tímto:
„Přezkum“
„Předkládání zpráv a přezkum“
Pozměňovací návrh 23
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 2 – písm. a
Směrnice 2006/66/ES
Čl. 23 – odst. 1
1.  Nejpozději do konce roku 2016 vypracuje Komise zprávu o provádění této směrnice a jejím dopadu na životní prostředí a na fungování vnitřního trhu.
1.  Nejpozději do konce roku 2016 a poté každé tři roky vypracuje Komise zprávu o provádění této směrnice a jejím dopadu na životní prostředí a na fungování vnitřního trhu.
Pozměňovací návrh 24
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 2 – písm. b a (nové)
Směrnice 2006/66/ES
Čl. 23 –odst. 3 a (nový)
ba)   Doplňuje se nový odstavec, který zní:
„3a. Komise do 31. prosince 2018 v souvislosti s akčním plánem pro oběhové hospodářství, s ohledem na závazek Unie k přeměně na oběhové hospodářství a na základě posouzení dopadů přezkoumá tuto směrnici jako celek, zejména její oblast působnosti a cíle. Přezkum zohlední cíle a iniciativy politiky Unie v oblasti oběhového hospodářství a technický vývoj nových typů baterií, v nichž se nepoužívají nebezpečné látky, zvláště těžké nebo jiné kovy či kovové ionty. Komise také přezkoumá možnost stanovení konkrétních cílů v oblasti zdrojů, zejména u kritických surovin. K tomuto přezkumu se v případě potřeby připojí legislativní návrh.“
Pozměňovací návrh 25
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 2 a (nový)
Směrnice 2006/66/ES
Článek 23 aa (nový)
2a)   Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 23aa
Nástroje na podporu přechodu k intenzivnějšímu oběhovému hospodářství
S cílem přispět k plnění cílů stanovených v této směrnici uplatní členské státy přiměřené hospodářské nástroje a přijmou další opatření s cílem vytvářet pobídky pro uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady. Tyto nástroje a opatření mohou zahrnout nástroje a opatření uvedené v příloze IVa směrnice 2008/98/ES.“
Pozměňovací návrh 27
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – bod -1 (nový)
Směrnice 2012/19/EU
Čl. 8 – odst. 5 – pododstavec 4
-1)   V čl. 8 odst. 5 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:
„Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku může Komise přijmout prováděcí akty, jež stanoví minimální normy kvality vycházející zejména z norem vypracovaných evropskými normalizačními organizacemi. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 2.“
„Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku a v souladu se zmocněním podle směrnice 2012/19/EU přijme Komise prováděcí akty, jež stanoví minimální normy kvality. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 2.“
Pozměňovací návrh 28
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – bod 1 – písm. b
Směrnice 2012/19/EU
Čl. 16 – odst. 5 a
5a.  Členské státy předávají Komisi údaje týkající se provádění čl. 16 odst. 4 za každý kalendářní rok. Předávají tyto údaje elektronicky před uplynutím 18 měsíců od konce vykazovaného roku, pro který byly údaje shromážděny. Údaje jsou předkládány ve formátu, který stanoví Komise v souladu s odstavcem 5d. První zpráva musí zahrnovat údaje za období od 1. ledna [enter year of transposition of this Directive + 1 year] do 31. prosince [enter year of transposition of this Directive + 1 year].
5a.  Členské státy předávají Komisi údaje týkající se provádění čl. 16 odst. 4 za každý kalendářní rok. Shromažďují a zpracovávají tyto údaje v souladu se společnou metodikou uvedenou v odst. 5d tohoto článku a předávají je elektronicky před uplynutím dvanácti měsíců od konce vykazovaného roku, pro který byly údaje shromážděny. Členské státy zajistí, aby byly předávány údaje od všech subjektů, které shromažďují nebo zpracovávají OEEZ. Údaje jsou předkládány ve formátu, který stanoví Komise v souladu s odstavcem 5d.
Pozměňovací návrh 29
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – bod 1 – písm. b
Směrnice 2012/19/EU
Čl. 16 – odst. 5 c
5c.  Komise přezkoumá údaje předané v souladu s tímto článkem a zprávu o výsledcích přezkumu zveřejní. Zpráva zahrnuje posouzení organizace sběru údajů, zdrojů údajů a metodiky použité v členských státech a rovněž posouzení úplnosti, spolehlivosti, včasnostikonzistentnosti těchto údajů. Posouzení může obsahovat konkrétní doporučení ke zlepšení. Tato zpráva se vypracovává každé tři roky.
5c.  Komise přezkoumá údaje předané v souladu s tímto článkem a zprávu o výsledcích přezkumu zveřejní. Do doby, než bude vytvořena společná metodika pro sběr a zpracování údajů podle odstavce 5d, zahrnuje zpráva posouzení organizace sběru údajů, zdrojů údajů a metodiky použité v členských státech. Komise posoudí také úplnost, spolehlivost, včasnost a konzistentnost těchto údajů. Posouzení může obsahovat konkrétní doporučení ke zlepšení. Tato zpráva se vypracovává každé tři roky.
Pozměňovací návrh 30
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – bod 1 – písm. b
Směrnice 2012/19/EU
Čl. 16 – odst. 5 c a (nový)
5ca.   Komise do zprávy zahrne informace týkající se provádění této směrnice jako celku a jejího dopadu na životní prostředí a lidské zdraví. V případě potřeby bude ke zprávě přiložen legislativní návrh na změnu této směrnice.
Pozměňovací návrh 31
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – bod 1 – písm. b
Směrnice 2012/19/EU
Čl. 16 – odst. 5 d
5d.  Komise přijme prováděcí akty za účelem stanovení formátu pro vykazování údajů v souladu s odstavcem 5a. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 21 odst. 2.
5d.  Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20 za účelem doplnění této směrnice stanovením společné metodiky pro sběr a zpracování a pro formát vykazování údajů v souladu s odstavcem 5a.
Pozměňovací návrh 32
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – bod 1 – písm. b
Směrnice 2012/19/EU
Čl. 16 – odst. 5 d a (nový)
5da.   Během přezkumu podle odst. 5c Komise v souvislosti s akčním plánem pro oběhové hospodářství a s ohledem na závazek Unie uskutečnit přechod k oběhovému hospodářství přezkoumá tuto směrnici jako celek a na základě posouzení dopadu zejména její oblast působnosti a cíle, a zohlední cíle a iniciativy politiky Unie v oblasti oběhového hospodářství. Komise prozkoumá možnost stanovení konkrétních cílů v oblasti zdrojů, zejména u kritických surovin. K tomuto přezkumu se v případě potřeby připojí legislativní návrh.
Pozměňovací návrh 33
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – bod 1 a (nový)
Směrnice 2012/19/EU
Článek 16 a (nový)
1a)   Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 16a
Nástroje na podporu přechodu k intenzivnějšímu oběhovému hospodářství
S cílem přispět k plnění cílů stanovených v této směrnici uplatní členské státy přiměřené hospodářské nástroje a přijmou další opatření k vytváření pobídek pro uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady. Tyto nástroje a opatření mohou zahrnout nástroje a opatření uvedené v příloze IVa směrnice 2008/98/ES.“

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0013/2017).


Odpady ***I
PDF 1165kWORD 130k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 14. března 2017 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech (COM(2015)0595 – C8-0382/2015 – 2015/0275(COD))(1)
P8_TA(2017)0070A8-0034/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh směrnice
Bod odůvodnění -1 (nový)
(-1)   Cílem této směrnice je stanovit opatření k ochraně životního prostředí a lidského zdraví tím, že se zamezí nepříznivým dopadům produkce odpadu a nakládání s ním nebo že se tyto dopady omezí a že se sníží celkové dopady využívání zdrojů a zvýší se účinnost tohoto využívání a zajistí se, aby byl odpad považován za zdroj, a to s cílem přispět k vytvoření oběhového hospodářství v Unii.
Pozměňovací návrh 2
Návrh směrnice
Bod odůvodnění -1 a (nový)
(-1a)   Vzhledem k závislosti Unie na dovozu surovin a k tomu, že v dohledné době dojde k rychlému vyčerpání značného množství přírodních zdrojů, je opětovné získání co největšího množství těchto zdrojů v rámci Unie a urychlení přechodu k oběhovému hospodářství velmi důležitým úkolem.
Pozměňovací návrh 3
Návrh směrnice
Bod odůvodnění -1 b (nový)
(-1b)   Oběhové hospodářství nabízí místním hospodářstvím významné příležitosti a na jeho základě lze dosáhnout situace výhodné pro všechny dotčené zúčastněné strany.
Pozměňovací návrh 4
Návrh směrnice
Bod odůvodnění -1 c (nový)
(-1c)  Nakládání s odpady by mělo být přeměněno na udržitelné nakládání s materiály. Příležitost k tomu nabízí přepracování směrnice 2008/98/ES.
Pozměňovací návrh 5
Návrh směrnice
Bod odůvodnění -1 d (nový)
(-1d)   V zájmu úspěšného přechodu na oběhové hospodářství je nezbytné plně provést akční plán „Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství“, jakož i přezkoumat a v plném rozsahu provést směrnice týkající se odpadu. Tento akční plán by měl rovněž posílit soudržnost, soulad a součinnost mezi oběhovým hospodářstvím a politikami v oblasti energetiky, klimatu, zemědělství, průmyslu a výzkumu.
Pozměňovací návrh 6
Návrh směrnice
Bod odůvodnění -1 e (nový)
(-1e)   Dne 9. července 2015 přijal Evropský parlament usnesení o účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství1a, v němž zejména zdůraznil, že je třeba stanovit závazné cíle v oblasti snižování množství odpadu, přijmout opatření k předcházení vzniku odpadů a stanovit jasné a jednoznačné definice.
_______________
1aPřijaté texty, P8_TA(2015)0266.
Pozměňovací návrh 7
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 1
(1)  Nakládání s odpady v Unii je třeba zlepšit, aby bylo možné zachovat, chránit a zlepšit kvalitu životního prostředí, chránit lidské zdraví, zajistit uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů a posílit oběhové hospodářství.
(1)  Nakládání s odpady v Unii je třeba zlepšit, aby bylo možné zachovat, chránit a zlepšit kvalitu životního prostředí, chránit lidské zdraví, zajistit uvážlivé a účinné využívání přírodních zdrojů, posílit zásady oběhového hospodářství, rozšířit využívání energie z obnovitelných zdrojů, zvýšit energetickou účinnost, snížit závislost Unie na dovážených zdrojích a zajistit nové hospodářské příležitosti a dlouhodobou konkurenceschopnost. Aby se hospodářství stalo skutečně oběhovým, je nezbytné přijmout dodatečná opatření v oblasti udržitelné výroby a spotřeby zaměřená na celý životní cyklus výrobků, a to způsobem, který zachová zdroje a uzavře okruh. Účinnější využívání zdrojů by také přineslo podstatné čisté úspory podnikům, veřejným orgánům a spotřebitelům v Unii a současně snížilo celkové roční emise skleníkových plynů.
Pozměňovací návrh 8
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 1 a (nový)
(1a)   Větší úsilí o přechod k oběhovému hospodářství by mohlo přinést 2 až 4% snížení emisí skleníkových plynů ročně, což představuje jasnou pobídku k investicím do oběhového hospodářství. Zvyšování produktivity zdrojů prostřednictvím vyšší účinnosti a omezení odpadů ze zdrojů může výrazně snížit jak spotřebu zdrojů, tak emise skleníkových plynů. Oběhové hospodářství by proto mělo tvořit nedílnou součást politiky v oblasti klimatu, neboť vytváří synergie, jak zdůrazňuje Mezinárodní panel pro zdroje ve svých zprávách.
Pozměňovací návrh 9
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 1 b (nový)
(1b)  Oběhové hospodářství by mělo rovněž zohledňovat explicitní ustanovení sedmého akčního programu pro životní prostředí, která požadují vytvoření cyklů netoxických materiálů, tak aby recyklovaný odpad mohl být v Unii využíván jako hlavní a spolehlivý zdroj surovin.
Pozměňovací návrh 10
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2
(2)  Cíle stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES14, pokud jde o přípravu k opětovnému použití a recyklaci u odpadů je třeba pozměnit, aby lépe odrážely ambice Unie spojené s přechodem na oběhové hospodářství.
(2)  Cíle stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES14, pokud jde o přípravu k opětovnému použití a recyklaci u odpadů je třeba zvýšit, aby lépe odrážely ambice Unie spojené s přechodem na oběhové hospodářství účinně využívající zdroje, a to tím, že se přijmou nezbytná opatření, která zajistí, aby byl odpad považován za užitečný zdroj.
__________________
__________________
14Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).
14Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).
Pozměňovací návrh 11
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 3
(3)  Mnoho členských států musí ještě vyvinout nezbytnou infrastrukturu pro nakládání s odpady. Je proto nutné stanovit dlouhodobé cíle politiky, aby se poskytlo vodítko pro opatření a investice a aby se zamezilo zejména vytváření nadměrných strukturálních kapacit pro nakládání se zbytkovým odpadem a zamezilo se zablokování recyklovatelných materiálů ve spodní části hierarchie způsobů nakládání s odpady.
(3)  Mnoho členských států musí ještě vyvinout nezbytnou infrastrukturu pro nakládání s odpady. Je proto nutné stanovit dlouhodobé cíle politiky a udělit finanční a politickou podporu, aby se poskytlo vodítko pro opatření a investice a aby se zamezilo zejména vytváření nadměrných strukturálních kapacit pro nakládání se zbytkovým odpadem a zamezilo se zablokování recyklovatelných materiálů v nižších úrovních hierarchie způsobů nakládání s odpady. Aby se podařilo splnit příslušné cíle, je v této souvislosti nutné využít evropské strukturální a investiční fondy k financování rozvoje infrastruktury pro nakládání s odpady, jež je nutná pro prevenci vzniku odpadů a jejich opětovné použití a recyklaci. Dále je nezbytné, aby členské státy upravily své stávající programy předcházení vzniku odpadů v souladu s touto směrnicí a přizpůsobily tomu své investice.
Pozměňovací návrh 12
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4
(4)  Komunální odpad představuje přibližně 7 až 10 % celkového odpadu vzniklého v Unii; nakládání s tímto druhem odpadu však patří k nejsložitějším a způsob nakládání s tímto odpadem zpravidla poskytuje dobrou představu o kvalitě celkového systému nakládání s odpady v dané zemi. Problémy spojené s nakládáním s komunálním odpadem vyplývají z velmi složitého a smíšeného složení tohoto odpadu a skutečnosti, že vzniklý odpad se nachází v bezprostřední blízkosti občanů a veřejnosti na očích. Nakládání s tímto odpadem proto vyžaduje velmi složitý systém nakládání s odpady, včetně účinného sběru odpadů, aktivní zapojení občanů a podniků, přizpůsobení infrastruktury zvláštnímu složení tohoto odpadu a vypracování systému financování. Země, které vyvinuly účinné systémy nakládání s komunálním odpadem, dosahují obvykle lepších výsledků při celkovém nakládání s odpady.
(4)  Komunální odpad představuje přibližně 7 až 10 % celkového odpadu vzniklého v Unii; nakládání s tímto druhem odpadu však patří k nejsložitějším a způsob nakládání s tímto odpadem zpravidla poskytuje dobrou představu o kvalitě celkového systému nakládání s odpady v dané zemi. Problémy spojené s nakládáním s komunálním odpadem vyplývají z velmi složitého a smíšeného složení tohoto odpadu a skutečnosti, že vzniklý odpad se nachází v bezprostřední blízkosti občanů a veřejnosti na očích, a také z jeho dopadu na životní prostředí a lidské zdraví. Nakládání s tímto odpadem proto vyžaduje velmi složitý systém nakládání s odpady, včetně účinného sběru odpadů, účinného systému třídění a řádného sledování toků odpadů, aktivní zapojení občanů a podniků, přizpůsobení infrastruktury zvláštnímu složení tohoto odpadu a vypracování systému financování. Země, které vyvinuly účinné systémy nakládání s komunálním odpadem, dosahují obvykle lepších výsledků při celkovém nakládání s odpady, včetně plnění cílů v oblasti recyklace. Pouze řádné nakládání s komunálním odpadem však nepostačuje k podpoře přechodu na oběhové hospodářství, v rámci něhož je odpad považován za zdroj. Ke stimulaci tohoto přechodu je nezbytné přistupovat k výrobkům a odpadu na základě životního cyklu.
Pozměňovací návrh 13
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)   Ze zkušeností vyplývá, že veřejně i soukromě řízené systémy mohou přispět k zavedení systému oběhového hospodářství, přičemž rozhodnutí, zda využít určitý systém, či nikoli, zpravidla závisí na zeměpisných a strukturálních podmínkách. Pravidla stanovená v této směrnici umožňují zavést systém, podle nějž nese obecnou odpovědnost za sběr komunálního odpadu obec, jakož i systém, v němž jsou na tyto služby uzavřeny smlouvy se soukromými provozovateli. Členské státy by měly mít možnost zvolit se mezi těmito systémy.
Pozměňovací návrh 14
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5
(5)  Do směrnice 2008/98/ES by měly být zahrnuty definice komunálního odpadu, stavebního a demoličního odpadu, procesu konečné recyklace a zasypávání za účelem objasnění těchto pojmů.
(5)  Do směrnice 2008/98/ES by měly být zahrnuty definice komunálního odpadu, komerčního a průmyslového odpadu, stavebního a demoličního odpadu, přípravy pro provozovatele opětovného využití, organické recyklace, procesu konečné recyklace a zasypávání, třídění, odhozených odpadků a odpadu z potravin za účelem objasnění těchto pojmů.
Pozměňovací návrh 15
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)   Na základě sdělení předložených členskými státy a vývoje judikatury Soudního dvora Evropské unie by měla Komise pravidelně přezkoumávat Pokyny pro výklad klíčových ustanovení směrnice 2008/98/ES s cílem zlepšit, sladit a harmonizovat pojmy týkající se odpadu a vedlejších produktů napříč členskými státy.
Pozměňovací návrh 16
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5 b (nový)
(5b)   Měla by být zajištěna soudržnost směrnice 2008/98/ES a souvisejících právních předpisů Unie, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES1a a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/20061b. Zejména musí být podle těchto právních předpisů zajištěn soudržný výklad a uplatňování definicí pojmů „odpad“, „hierarchie způsobů nakládání s odpady“ a „vedlejší produkt“.
_________________
1aSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).
1bNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93 a nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).
Pozměňovací návrh 17
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5 c (nový)
(5c)   Nebezpečný odpad a odpad, který nebezpečný není, by měl být určován v souladu s rozhodnutím Komise 2014/955/EU1a a nařízením Komise (EU) č. 1357/20141b.
______________
1aRozhodnutí Komise 2014/955/EU ze dne 18. prosince 2014, kterým se mění rozhodnutí 2000/532/ES o seznamu odpadů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (Úř. věst. L 370, 30.12.2014, s. 44).
1bNařízení Komise (EU) č. 1357/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 365, 19.12.2014, s. 89).
Pozměňovací návrh 18
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6
(6)  Aby se zajistilo, že cíle v oblasti recyklace budou vycházet ze spolehlivých a srovnatelných údajů, a umožnilo se účinnější sledování pokroku při dosahování těchto cílů, měla by být definice komunálního odpadu ve směrnici 2008/98/ES v souladu s definicí používanou pro statistické účely Evropským statistickým úřadem a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, na základě které členské státy již po několik let oznamují příslušné údaje. Definice komunálního odpadu v této směrnici je neutrální z hlediska toho, zda provozovatel, jenž s odpady nakládá, je veřejným nebo soukromým subjektem.
(6)  Aby se zajistilo, že cíle v oblasti recyklace budou vycházet ze spolehlivých a srovnatelných údajů, a umožnilo se účinnější sledování pokroku při dosahování těchto cílů, měla by být definice komunálního odpadu ve směrnici 2008/98/ES uvedena do souladu s definicí používanou pro statistické účely Evropským statistickým úřadem a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, na základě které členské státy již po několik let oznamují příslušné údaje. Definice komunálního odpadu v této směrnici je neutrální z hlediska toho, zda provozovatel, jenž s odpady nakládá, je veřejným nebo soukromým subjektem.
Pozměňovací návrh 19
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7
(7)  Členské státy by měly zavést přiměřené pobídky pro uplatňování hierarchie nakládání s odpady, a to zejména formou finančních pobídek zaměřených na dosažení cílů této směrnice v oblasti předcházení vzniku odpadů a recyklace, například poplatků za ukládání na skládkách a poplatků za spalování, režimů platby podle množství odpadu, systémů rozšířené odpovědnosti výrobce a pobídek pro místní orgány.
(7)  Členské státy by měly zavést přiměřené pobídky pro uplatňování hierarchie nakládání s odpady, a to zejména formou finančních, ekonomických a regulačních pobídek zaměřených na dosažení cílů této směrnice v oblasti předcházení vzniku odpadů a recyklace, například poplatků za ukládání na skládkách a poplatků za spalování, režimů platby podle množství odpadu, systémů rozšířené odpovědnosti výrobce, usnadnění darování potravin a pobídek pro místní orgány. Aby členské státy přispěly k plnění cílů stanovených v této směrnici, měly by mít možnost využívat hospodářské nástroje nebo opatření, jako jsou nástroje a opatření stanovené v orientačním seznamu v příloze této směrnice. Členské státy by měly přijmout také opatření, která napomohou k dosažení vysoké kvality roztříděných materiálů.
Pozměňovací návrh 20
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)   Členské státy by měly přijmout opatření, jež budou podporovat vývoj, výrobu a uvádění na trh takových výrobků, které jsou vhodné pro více použití, jsou trvanlivé po technické stránce a poté, co se stanou odpadem a byly připraveny k opětovnému použití nebo recyklovány, jsou vhodné k uvedení na trh, aby se usnadnilo náležité uplatňování hierarchie nakládání s odpady. Tato opatření by měla brát v úvahu dopady výrobků během jejich celého životního cyklu a hierarchii způsobů nakládání s odpady.
Pozměňovací návrh 21
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8
(8)  Aby se provozovatelům na trzích s recyklovanými surovinami poskytla větší jistota ohledně toho, zda látky nebo předměty jsou, anebo nejsou odpadem, a podpořily se rovné podmínky, je důležité vytvořit na úrovni Unie harmonizované podmínky pro uznávání látek nebo předmětů jako vedlejších produktů a pro uznávání odpadu, který byl předmětem některého způsobu využití a lze ho uznat jako materiál, jenž přestal být odpadem. Tam, kde je nutné zajistit hladké fungování vnitřního trhu nebo vysokou úroveň ochrany životního prostředí v celé Unii, by Komise měla být oprávněna přijímat akty v přenesené pravomoci, které zavedou podrobná kritéria pro uplatňování takových harmonizovaných podmínek pro určité druhy odpadu včetně konkrétních použití.
(8)  Aby se provozovatelům na trzích s recyklovanými surovinami poskytla větší jistota ohledně toho, zda látky nebo předměty jsou, anebo nejsou odpadem, a podpořily se rovné podmínky, je důležité vytvořit jednoznačná pravidla pro uznávání látek nebo předmětů jako vedlejších produktů a pro uznávání odpadu, který byl předmětem některého způsobu využití a lze ho uznat jako materiál, jenž přestal být odpadem.
Pozměňovací návrh 22
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8 a (nový)
(8a)   Za účelem zajištění hladkého fungování vnitřního trhu by látka nebo předmět získané z výrobního postupu, jehož prvořadým cílem není výroba takového předmětu nebo látky, obecně měly být považovány za vedlejší produkt, pod podmínkou dodržení určitých harmonizovaných podmínek a zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí a lidského zdraví v celé Unii. Komise by měla být zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem stanovení podrobných kritérií uplatňování tohoto statusu vedlejšího produktu, přičemž by měla upřednostňovat stávající a replikovatelné postupy průmyslové a zemědělské symbiózy. V případě, že taková kritéria nebudou stanovena, měly by mít členské státy možnost pouze na základě posouzení jednotlivých případů stanovit podrobná kritéria použití statusu vedlejšího produktu.
Pozměňovací návrh 23
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8 b (nový)
(8b)   S cílem zajištit hladké fungování vnitřního trhu a vysoká úroveň ochrany životního prostředí a lidského zdraví v celé Unii by měla být Komise obecně zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, jimiž se v  případech určitých typů odpadu stanoví harmonizovaná ustanovení týkající se stavu, kdy odpad přestává být odpadem. Specifická kritéria stanovující, kdy odpad přestává být odpadem, by měla být zvážena alespoň pro agregáty, papír, sklo, kovy, pneumatiky a textilie. Pokud kritéria nebyla stanovena na úrovni Unie, měly by mít členské státy možnost stanovit na vnitrostátní úrovni u určitého odpadu podrobná kritéria týkající se stavu, kdy odpad přestává být odpadem, v souladu s podmínkami stanovenými na úrovni Unie. Nejsou-li taková podrobná kritéria stanovena ani na vnitrostátní úrovni, měly členské státy zajistit, aby odpad, který byl předmětem některého způsobu využití, nebyl již nadále považován za odpad, splňuje-li podmínky stanovené na úrovni Unie, jež by měly být ověřovány případ od případu příslušným orgánem v dotčeném členském státě. Komise by měla být zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění této směrnice tím, že stanoví obecné požadavky, které by měly členské státy splňovat, pokud přijímají technické předpisy podle článku 6.
Pozměňovací návrh 24
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8 c (nový)
(8c)   Jakmile je recyklovaný materiál znovu uveden do hospodářství v důsledku toho, že se dostal do stavu, kdy přestal být odpadem, neboť splnil specifická kritéria stanovující, kdy odpad přestává být odpadem, nebo byl použit v novém výrobku, musí být plně v souladu s právními předpisy Unie týkajícími se chemických látek.
Pozměňovací návrh 25
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8 d (nový)
(8d)   Přechod k oběhovému hospodářství by měl plně využít digitálních inovací. Za tím účelem je třeba vytvořit elektronické nástroje, jako jsou on-line platformy pro obchodování s odpady coby novými zdroji, s cílem usnadnit obchodní operace a snížit administrativní zátěž provozovatelů, a posílit tak symbiózu průmyslu.
Pozměňovací návrh 26
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8 e (nový)
(8e)   Cílem ustanovení týkajících se rozšířené odpovědnosti výrobce obsažených v této směrnicí je podpořit navrhování a výrobu zboží, jež zcela zohledňuje a umožňuje účinné využívání zdrojů během celého životního cyklu výrobků, včetně jejich opravy, opětovného použití, demontáže a recyklace, aniž by byl ohrožen volný pohyb zboží na vnitřním trhu. Rozšířená odpovědnost výrobce je individuální povinnost výrobců, kteří by měli být odpovědní za nakládání s výrobky, které uvádějí na trh, související s ukončením jejich životnosti. Výrobci by však měli mít možnost nést svou odpovědnost individuálně nebo kolektivně. Členské státy by měly zajistit ustavení systémů rozšířené odpovědnosti výrobce alespoň pro obaly, elektrická a elektronická zařízení, baterie, akumulátory a vozidla s ukončenou životností.
Pozměňovací návrh 27
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8 f (nový)
(8f)   Systémy rozšířené odpovědnosti výrobce musí být chápány jako soubor pravidel stanovených členskými státy, jejichž cílem je zajistit, aby výrobci výrobků nesli finanční nebo provozní odpovědnost za výrobek v rámci jeho životního cyklu poté, co jej spotřebitel přestal používat. Tato pravidla by výrobcům neměla bránit v tom, aby tyto povinnosti plnili individuálně nebo kolektivně.
Pozměňovací návrh 28
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9
(9)  Nezbytnou součástí účinného nakládání s odpady jsou systémy rozšířené odpovědnosti výrobce, jejich efektivnost a výkonnost se však mezi jednotlivými členskými státy značně liší. Proto je nezbytné stanovit pro rozšířenou odpovědnost výrobce minimální provozní požadavky. Tyto požadavky by měly snížit náklady a podpořit výkonnost a měly by zajistit rovné podmínky, a to i pro malé a střední podniky, a zamezit překážkám bránícím hladkému fungování vnitřního trhu. Měly by také napomoci zahrnutí nákladů souvisejících s ukončením životnosti výrobku do cen výrobků a motivovat výrobce, aby při navrhování svých výrobků brali více ohled na jejich recyklovatelnostopětovnou použitelnost. Tyto požadavky by se měly uplatnit na nové i stávající systémy rozšířené odpovědnosti výrobce. Je však nezbytné přechodné období, aby stávající systémy rozšířené odpovědnosti výrobce mohly přizpůsobit své struktury a postupy novým požadavkům.
(9)  Nezbytnou součástí účinného nakládání s odpady jsou systémy rozšířené odpovědnosti výrobce, jejich efektivnost a výkonnost se však mezi jednotlivými členskými státy značně liší. Proto je nezbytné stanovit pro systémy rozšířené odpovědnosti výrobce minimální provozní požadavky, ať už individuální, nebo kolektivní. Je nutné rozlišovat mezi minimálními požadavky, které platí pro všechny systémy, a požadavky, které platí pouze pro systémy kolektivní odpovědnosti. Veškeré tyto požadavky by nicméně měly snížit náklady a podpořit výkonnost na základě opatření, která například umožní lepší provádění odděleného sběru a třídění, zajistí kvalitnější recyklaci, pomohou zabezpečit přístup k druhotným surovinám nákladově efektivním způsobem, jakož i zajistit rovné podmínky, a to i pro malé a střední podniky a podniky zabývající se elektronickým obchodováním, a zamezit překážkám bránícím hladkému fungování vnitřního trhu. Tyto požadavky by také měly napomoci zahrnutí nákladů souvisejících s ukončením životnosti výrobku do cen výrobků a motivovat výrobce, aby rozvíjeli inteligentní obchodní modely a zohledňovali při navrhování svých výrobků hierarchii způsobů nakládání s odpady prostřednictvím stimulování trvanlivosti, recyklovatelnosti, opětovné použitelnosti a opravitelnosti. Měly by podporovat postupné nahrazení látek vzbuzujících mimořádné obavy, jak jsou definovány v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006, pokud existují vhodné alternativní látky nebo technologie, které je možné z ekonomického a technického hlediska realizovat. Plnění minimálních požadavků vztahujících se na rozšířenou odpovědnost výrobce by mělo podléhat dohledu nezávislých orgánů a nemělo by vytvářet žádnou dodatečnou administrativní zátěž pro veřejné subjekty, hospodářské subjekty a pro spotřebitele. Tyto požadavky by se měly uplatnit na nové i stávající systémy rozšířené odpovědnosti výrobce. Je však nezbytné přechodné období, aby stávající systémy rozšířené odpovědnosti výrobce mohly přizpůsobit své struktury a postupy novým požadavkům.
Pozměňovací návrh 29
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9 a (nový)
(9a)   Ustanoveními této směrnice týkající se rozšířené odpovědnosti výroby by neměla být dotčena ustanovení týkající se rozšířené odpovědnosti výrobce obsažená v jiných právních aktech Unie, zejména v aktech vztahujících se na zvláštní toky odpadů.
Pozměňovací návrh 30
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9 b (nový)
(9b)   Komise by měla bez dalších prodlev schválit pokyny týkající se změn příspěvků výrobců v rámci systémů rozšířené odpovědnosti výrobce, aby členským státům poskytla pomoc při provádění této směrnice za účelem podpory vnitřního trhu. V zájmu zajištění soudržnosti vnitřního trhu by Komise měla mít také možnost přijmout za tímto účelem prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci harmonizovaná kritéria.
Pozměňovací návrh 31
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9 c (nový)
(9c)   Při vytváření systémů pro kolektivní provádění rozšířené odpovědnosti výrobce by členské státy měly zavést záruky, které zabrání střetu zájmů mezi smluvními stranami a organizacemi zabývajícími se rozšířenou odpovědností výrobce.
Pozměňovací návrh 32
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 10
(10)  Nejúčinnějším způsobem, jak zvýšit účinné využívání zdrojůsnížit dopad odpadů na životní prostředí, je předcházení vzniku odpadů. Je proto důležité, aby členské státy přijaly vhodná opatření na podporu předcházení vzniku odpadů a sledováníposuzování pokroku při provádění těchto opatření. Aby se zajistilo jednotné měření celkového pokroku při provádění opatření pro předcházení vzniku odpadů, měly by být stanoveny společné ukazatele.
(10)  Nejúčinnějším způsobem, jak zvýšit účinné využívání zdrojů, snížit dopad odpadů na životní prostředí, podporovat trvanlivé, recyklovatelné, opětovně použitelné vysoce kvalitní materiály a omezit závislost na dovozu stále vzácnějších surovin, je předcházení vzniku odpadů. V této souvislosti má zásadní význam rozvoj inovativních obchodních modelů. Je proto důležité, aby členské státy stanovily cíle v oblasti předcházení vzniku odpadů a přijaly opatření na podporu předcházení vzniku odpadů a jeho vyhazování, včetně používání hospodářských nástrojůdalších opatření vedoucích k  postupnému nahrazení látek vzbuzujících mimořádné obavy, jak jsou definovány v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006, pokud existují vhodné alternativní látky nebo technologie, které je možné z ekonomického a technického hlediska realizovat, a aby bojovaly proti plánovanému zastarávání, podporovaly opětovné využití, zlepšovaly postavení spotřebitele prostřednictvím kvalitnějších informací o výrobcích a podporovaly informační kampaně o předcházení vzniku odpadů. Členské státy by také měly sledovat a posuzovat pokrok při provádění těchto opatření, jakož i pokrok při omezování vzniku odpadů, a měly by usilovat o to, aby pokrok v této oblasti nezávisel na hospodářském růstu. Aby se zajistilo jednotné měření celkového pokroku dosaženého při provádění opatření pro předcházení vzniku odpadů, měly by být stanoveny společné ukazatele a metodiky.
Pozměňovací návrh 33
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 10 a (nový)
(10a)   Podporou udržitelnosti ve výrobě a spotřebě lze významnou měrou přispět k předcházení vzniku odpadů. Členské státy by měly podniknout kroky, které spotřebitele na tuto skutečnost upozorní, a vybízet je k aktivnější účasti s cílem dosáhnout účinnějšího využívání zdrojů.
Pozměňovací návrh 34
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 10 b (nový)
(10b)   Původní původce odpadu hraje rozhodující úlohu v předcházení vzniku odpadu a v prvotním předtřídění.
Pozměňovací návrh 35
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 11 a (nový)
(11a)   V zájmu omezování ztrát potravin a předcházení vzniku potravinového odpadu v celém dodavatelském řetězci je třeba vytvořit hierarchii způsobů nakládání s odpady, jak je stanoveno v článku 4a.
Pozměňovací návrh 36
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 12
(12)  Členské státy by měly přijmout opatření na podporu předcházení vzniku potravinového odpadu v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 přijatou Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 25. září 2015, a zejména svého cíle snížení potravinového odpadu do roku 2030 na polovinu. Tato opatření by měla být zaměřena na předcházení vzniku potravinového odpadu v prvovýrobě, při zpracovávání a výrobě, v maloobchodě a jiných způsobech distribuce potravin, v restauracíchpohostinství a také v domácnostech. Pokud jde o environmentální a hospodářský přínos předcházení vzniku potravinového odpadu, měly by členské státy stanovit konkrétní opatření k předcházení vzniku potravinového odpadu a měly by měřit pokrok při omezování tohoto odpadu. Pro takové měření by se měly zavést jednotné metodiky, aby se usnadnilo předávání osvědčených postupů v celé EU mezi členskými státy i mezi provozovateli potravinářských podniků. Každé dva roky by měly být podávány zprávy o úrovních potravinového odpadu.
(12)  Členské státy by měly přijmout opatření na podporu předcházení a omezování vzniku potravinového odpadu v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 přijatou Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 25. září 2015, a zejména svého cíle snížení potravinového odpadu do roku 2030 o 50 %. Tato opatření by měla být zaměřena na předcházení a omezení celkového vzniku potravinového odpadu v celém dodavatelském řetězci, včetně ztrát během prvovýroby, přepravyskladování. Pokud jde o environmentální a hospodářský přínos předcházení vzniku potravinového odpadu, měly by členské státy stanovit konkrétní opatření k předcházení vzniku potravinového odpadu, včetně osvětových kampaní, které by názorně ukázaly, jak předcházet vzniku potravinového odpadu,byly součástí jejich programů pro přecházení vzniku odpadu. Pomocí těchto opatření by měly členské státy usilovat o dosažení celounijního cíle snížení potravinového odpadu o 30 % do roku 2025 a o 50 % do roku 2030. Členské státy by také měly měřit pokrok dosažený při omezování tohoto odpadu a ztrát potravin. Pro měření tohoto pokroku a usnadnění výměny osvědčených postupů v celé EU mezi členskými státy i mezi provozovateli potravinářských podniků by měla být vytvořena jednotná metodika. Každý rok by měly být podávány zprávy o úrovních potravinového odpadu.
Pozměňovací návrh 37
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 12 a (nový)
(12a)   S cílem předcházet vzniku potravinového odpadu by členské státy měly poskytovat pobídky pro sběr neprodaných potravinářských výrobků v maloobchodním prodeji potravin a stravovacích službách, jež by byly přerozdělovány dobročinným organizacím. S cílem omezit potravinový odpad by mělo být zlepšeno povědomí spotřebitelů o významu data „spotřeby“.
Pozměňovací návrh 39
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 13
(13)  Průmyslové odpady, určité části obchodního odpadu a těžební odpad jsou mimořádně rozmanité, pokud jde o složení a objem, a velmi rozdílné v závislosti na ekonomické struktuře daného členského státu, struktuře průmyslového nebo obchodního odvětví, které odpad produkuje, a hustotě průmyslových podniků či obchodů v dané zeměpisné oblasti. U většiny průmyslových odpadů a těžebních odpadů je proto vhodným řešením přístup zaměřený na průmysl s využitím referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách a podobných nástrojů, pokud jde o řešení záležitostí souvisejících s nakládáním s daným druhem odpadů 16. Na průmyslové a obchodní obalové odpady se však budou i nadále vztahovat požadavky stanovené ve směrnici 94/62/ES a směrnici 2008/98/ES včetně příslušných zdokonalení.
(13)  Průmyslové odpady, určité části obchodního odpadu a těžební odpad jsou mimořádně rozmanité, pokud jde o složení a objem, a velmi rozdílné v závislosti na ekonomické struktuře daného členského státu, struktuře průmyslového nebo obchodního odvětví, které odpad produkuje, a hustotě průmyslových podniků či obchodů v dané zeměpisné oblasti. U většiny průmyslových odpadů a těžebních odpadů je přístup zaměřený na průmysl s využitím referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách a podobných nástrojů, pokud jde o řešení záležitostí souvisejících s nakládáním s daným druhem odpadů 16, dočasným řešením, jehož účelem je dosažení cílů oběhového hospodářství. Vzhledem k tomu, že na průmyslové a obchodní odpady se vztahují požadavky stanovené ve směrnici 94/62/ES a směrnici 2008/98/ES, měla by Komise zvážit možnost stanovit do 31. prosince 2018 cíle v oblasti přípravy k opětovnému použití a recyklace pro obchodní odpad a pro nikoli nebezpečný průmyslový odpad, které by měly být splněny do roku 2025 a do roku 2030.
Pozměňovací návrh 40
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 13 a (nový)
(13a)   Komise by měla aktivně podporovat platformy sdílení coby obchodní model oběhového hospodářství. Měla by dosáhnout silnější integraci mezi akčním plánem pro oběhové hospodářství a pokyny pro ekonomiku sdílení a prozkoumat všechna možná opatření, jak ji stimulovat.
Pozměňovací návrh 41
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 13 b (nový)
(13b)   Je třeba, aby přechod na oběhové hospodářství usiloval o naplnění cílů inteligentního a udržitelného rozvoje podporujícího začlenění stanovených ve strategii Evropa 2020, zejména pokud jde o cíle v oblasti ochrany životního prostředí, přechodu k čistým zdrojům energie, udržitelnému místnímu rozvoji a vyšší zaměstnanosti v členských státech. Rozvoj oběhového hospodářství by proto měl rovněž podporovat zapojení takových subjektů, jako jsou malé a střední podniky, podniky sociální ekonomiky, neziskové instituce a subjekty pro nakládání s odpady, které působí na regionální i místní úrovni, s cílem podpořit jejich celkové řízení, inovace v postupech a výrobcích, jakož i rozvíjet zaměstnanost v dotčených oblastech.
Pozměňovací návrh 42
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 14
(14)  Cíle pro přípravu k opětovnému použití a recyklaci komunálního odpadu by měly být zvýšeny, aby přinesly podstatné přínosy pro životní prostředí i hospodářské a sociální přínosy.
(14)  Cíle pro přípravu k opětovnému použití a recyklaci komunálního odpadu by měly být navýšeny alespoň na 60 % do roku 2025 a alespoň na 70 % do roku 2030, aby přinesly podstatné přínosy pro životní prostředí i hospodářské a sociální přínosy a urychlily přechod na oběhové hospodářství.
Pozměňovací návrh 43
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 14 a (nový)
(14a)   Členské státy by měly podporovat vytvoření systémů, které prosazují činnost zaměřenou na opětovné použití výrobků a prodlužování jejich životnosti, pokud to nemá negativní vliv na jejich kvalitu a bezpečnost. Takovéto systémy by měly být vytvořeny především pro elektrická a elektronická zařízení, textilie, nábytek, stavební materiál, pneumatiky a, jak uvádí článek 5 směrnice 94/62/ES, pro obaly.
Pozměňovací návrh 44
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 14 b (nový)
(14b)   Za účelem podpory opětovného použití by členské státy měly mít možnost stanovit kvantitativní cíle a měly by přijmout veškerá nezbytná opatření zaměřená na výrobce, aby umožnily  provozovatelům zařízení pro přípravu odpadů k opětovnému použití snadný přístup k návodům k použití, náhradním dílům a technickým údajům potřebným pro opětovné použití výrobků.
Pozměňovací návrh 45
Návrh směrnice
Bod odůvodnění14 c (nový)
(14c)   Je třeba uznat a upevnit úlohu podniků sociální ekonomiky v odvětví opětovného použití a přípravy k opětovnému použití. Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření k podpoře úlohy podniků sociální ekonomiky v tomto odvětví, a to případně i prostřednictvím hospodářských nástrojů, zadávání veřejných zakázek, snadného přístupu ke sběrným místům pro odpady a veškerých dalších vhodných hospodářských či regulačních pobídek. Nový regulační rámec stanovený balíčkem opatření pro oběhové hospodářství by měl zaručit, aby zainteresované strany mohly pokračovat ve své činnosti v odvětví opětovného použití a přípravy k opětovnému použití.
Pozměňovací návrh 46
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 14 d (nový)
(14d)   Přechod na oběhové hospodářství nabízí mnoho pozitivních aspektů, jak hospodářských (jako je optimální využívání zdrojů surovin), environmentálních (jako je ochrana životního prostředí a omezování znečištění odpady), tak sociálních (jako jsou možnosti tvorby pracovních míst podporující sociální začlenění a rozvoj sociálních sítí). Oběhové hospodářství je v souladu se zásadami sociální a solidární ekonomiky a jeho realizace by v prvé řadě měla umožnit dosažení environmentálních a sociálních přínosů.
Pozměňovací návrh 47
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 14 e (nový)
(14e)   Subjekty zapojené do sociální a solidární ekonomiky by měly v rámci svých činností, včetně přípravy k opětovnému použití a samotného opětovného použití, přispívat k podpoře sociální a solidární ekonomiky. Je třeba podniknout kroky, které zajistí pokračování těchto činností v Unii.
Pozměňovací návrh 48
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 15
(15)  Postupným navyšováním stávajících cílů týkajících se přípravy k opětovnému použití a recyklaci komunálního odpadu by se mělo zajistit, aby ekonomicky hodnotné odpadní materiály byly opětovné používányúčinně recyklovány a hodnotné materiály nacházející se v odpadech vráceny do evropského hospodářství, a aby tak bylo dosaženo pokroku při provádění iniciativy v oblasti surovin17 a vytváření oběhového hospodářství.
(15)  Postupným navyšováním stávajících cílů týkajících se přípravy k opětovnému použití a recyklaci komunálního odpadu by se mělo zajistit, aby ekonomicky hodnotné odpadní materiály byly účinně připravovány pro opětovné použití a recyklovány, přičemž musí být zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského zdravíživotního prostředí, a aby hodnotné materiály nacházející se v odpadech byly vráceny do evropského hospodářství, a aby tak bylo dosaženo pokroku při provádění iniciativy v oblasti surovin17 a vytváření oběhového hospodářství.
__________________
__________________
17 COM(2008)0699 and COM(2014)0297.
17 COM(2008)0699 and COM(2014)0297.
Pozměňovací návrh 49
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16
(16)  Existují velké rozdíly mezi členskými státy týkající se jejich výkonnost při nakládání s odpady, zejména pokud jde o recyklaci komunálního odpadu. Aby se tyto rozdíly zohlednily, mělo by se členským státům, které podle údajů Eurostatu v roce 2013 recyklovaly méně než 20 % svého komunálního odpadu, poskytnout více času, aby mohly dodržet cíle pro přípravu k opětovnému použití a recyklaci stanovené na léta 2025 a 2030. Pokud mají uvedené členské státy plnit dané cíle, měly by vzhledem k průměrným ročním mírám pokroku zjištěným v členských státech během uplynulých patnácti let zvýšit své recyklační kapacity na úrovně, které významně přesahují průměry dosahované v minulosti. Aby se zajistilo dosahování trvalého pokroku směrem ke stanoveným cílům a aby se včas řešily nedostatky v provádění, měly by členské státy, kterým je poskytnuto více času, splnit přechodné cíle a vypracovat plán provádění.
(16)  Existují velké rozdíly mezi členskými státy týkající se jejich výkonnost při nakládání s odpady, zejména pokud jde o recyklaci komunálního odpadu. Aby se tyto rozdíly zohlednily, mělo by se členským státům, které podle údajů Eurostatu v roce 2013 recyklovaly méně než 20 % a  které nebyly považovány za státy, jimž hrozí, že nesplní cíl v oblasti přípravy pro opětovné použití a recyklace stanovený na nejméně 50 % jejich komunálního odpadu do roku 2025, poskytnout více času, aby mohly dodržet cíle v oblasti přípravy k opětovnému použití a recyklace stanovené do roku 2025. Týmž státům by mohlo být poskytnuto rovněž více času, aby mohly dodržet cíle pro přípravu k opětovnému použití a recyklaci stanovené pro rok 2030, pokud nejsou považovány za státy, kterým hrozí, že nedodrží cíl v oblasti přípravy k opětovnému použitírecyklace stanovený na nejméně 60 % komunálního odpadu do roku 2030. Pokud mají uvedené členské státy plnit dané cíle, měly by vzhledem k průměrným ročním mírám pokroku zjištěným v členských státech během uplynulých patnácti let zvýšit své recyklační kapacity na úrovně, které významně přesahují průměry dosahované v minulosti. Aby se zajistilo dosahování trvalého pokroku směrem ke stanoveným cílům a aby se včas řešily nedostatky v provádění, měly by členské státy, kterým je poskytnuto více času, splnit přechodné cíle a vypracovat plány provádění, jejichž účinnost by měla Komise zhodnotit na základě stanovených kritérií.
Pozměňovací návrh 50
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 a (nový)
(16a)   S cílem zajistit využívání druhotných surovin vysoké kvality by měl výstup procesu konečné recyklace splňovat normy v oblasti kvality. Za tímto účelem by měla Komise požádat evropské normalizační organizace, aby na základě osvědčených postupů na trhu vytvořily evropské normy kvality pro odpadní materiály vstupující do procesu konečné recyklace a druhotné suroviny, zejména pro plasty.
Pozměňovací návrh 51
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 17
(17)  Aby se zvýšila spolehlivost shromažďovaných údajů o přípravě k opětovnému použití, je nezbytné stanovit společná pravidla pro podávání zpráv. Podobně je důležité stanovit přesnější pravidla, jak by měly členské státy podávat zprávy o tom, co je účinně recyklováno a může být započteno pro dosažení cílů týkajících se recyklace. Obecné pravidlo je, že za tímto účelem se musí dosažení cílů týkajících se recyklace vykazovat na bázi vstupu do procesu konečné recyklace. Pro snížení administrativní zátěže by členským státům mělo být umožněno, aby při dodržení přísných podmínek mohly míru recyklace vykazovat na bázi výstupu z třídicích zařízení. Ztráty materiálů či látek na váze v důsledku fyzikálních procesů a/nebo procesů chemické přeměny, které jsou procesu konečné recyklace vlastní, by neměly být odečítány od hmotnosti odpadu, který se vykazuje jako recyklovaný.
(17)  Aby se zvýšila spolehlivost shromažďovaných údajů o přípravě k opětovnému použití, je nezbytné stanovit společná pravidla pro podávání zpráv, přičemž je nutné zabránit tomu, aby malýmstředním provozovatelům vznikla nepřiměřená administrativní zátěž. Podobně je důležité stanovit přesnější pravidla, jak by měly členské státy podávat zprávy o tom, co je účinně recyklováno a může být započteno pro dosažení cílů týkajících se recyklace. Výpočet recyklovaného komunálního odpadu by měl být založen na jedné spolehlivé harmonizované metodě, která členským státům zamezí ve vykazování vyhozeného odpadu jakožto recyklovaného odpadu. Za tímto účelem se musí dosažení cílů týkajících se recyklace vykazovat na bázi vstupu do procesu konečné recyklace. Ztráty materiálů či látek na váze v důsledku fyzikálních procesů nebo procesů chemické přeměny, které jsou procesu konečné recyklace vlastní, by neměly být odečítány od hmotnosti odpadu, který se vykazuje jako recyklovaný.
Pozměňovací návrh 52
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 18
(18)  Pro účely výpočtu toho, zda bylo dosaženo cílů týkajících se přípravy k opětovnému použití a recyklace, by členské státy měly být schopny brát v úvahu výrobky a části, které jsou uznanými provozovateli zařízení pro opětovné použití a v rámci systémů zálohování a zpětného odběru připraveny k opětovnému použití, a recyklaci kovů, ke které dochází v souvislosti se spalováním. S cílem zajistit jednotný výpočet těchto údajů přijme Komise podrobná pravidla pro určování přípravy k opětovnému použití uznanými provozovateli zařízení pro přípravu k opětovnému použití a v rámci systémů zálohování a zpětného odběru, kvalitativní kritéria pro recyklované kovy a pro sběr, kontrolu a vykazování údajů.
(18)  S cílem zajistit jednotný výpočet údajů o přípravě pro opětovné použití a recyklaci by Komise měla přijmout podrobná pravidla pro určování uznaných provozovatelů zařízení pro přípravu k opětovnému použití, systémů zálohování a zpětného odběru a provozovatelů zařízení pro konečnou recyklaci, včetně specifických pravidel pro sběr, dohledatelnost, ověřování a vykazování údajů, jakož i pro kvalitativní kritéria pro recyklované kovy, jež byly recyklovány v souvislosti se spalováním nebo spoluspalováním. Pro účely výpočtu, zda byly cíle pro přípravu k opětovnému použití a recyklace dosaženy, a po přijetí harmonizovaných metod výpočtu, by měly být členské státy schopné zohlednit recyklaci kovů, ke které dochází v souvislosti se spalováním nebo spoluspalováním, jako je energetické využití.
Pozměňovací návrh 53
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 20
(20)  Dodržení povinnosti vytvořit systémy odděleného sběru pro papír, kovy, plasty a sklo je nezbytné pro vyšší úroveň přípravy k opětovnému použití a míry recyklace odpadu v členských státech. Biologický odpad by se měl mimoto sbírat odděleně, což by mělo přispět k vyšší úrovni přípravy k opětovnému použití a míry recyklace a k předcházení znečištění suchých recyklovatelných materiálů.
(20)  Dodržení povinnosti vytvořit systémy odděleného sběru pro papír, kovy, plasty, sklo, textiliebiologický odpad je nezbytné pro vyšší úroveň přípravy k opětovnému použití a míry recyklace odpadu v členských státech. Biologický odpad by se měl mimoto sbírat odděleně a měl by být recyklován, což by mělo přispět k vyšší úrovni přípravy k opětovnému použití a míry recyklace a k předcházení znečištění suchých recyklovatelných materiálů a k prevenci spalování a skládkování. Mimoto je třeba podporovat a zintenzívnit výzkum možných systémů sběru a recyklace i u jiných toků a nových materiálů.
Pozměňovací návrh 54
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 20 a (nový)
(20a)   Zásadní úlohu při zajišťování dostupnosti surovin v Unii hraje biohospodářství. Účinnější využívání komunálního odpadu by vytvořilo významnou pobídku pro zásobovací řetězec biohospodářství. Udržitelné řízení biologického odpadu konkrétně nabízí možnost nahradit při výrobě materiálů a zboží suroviny založené na fosilních palivech obnovitelnými zdroji.
Pozměňovací návrh 55
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 20 b (nový)
(20b)   S cílem zabránit nakládání s odpady, které by blokovalo zdroje v nižších úrovních hierarchie odpadů, umožnila se recyklace vysoké kvality a podpořilo se využívání druhotných surovin, by měly členské státy zajistit, aby byl prováděn oddělený sběr biologického odpadu a tento odpad procházel biologickou recyklací způsobem, který bude splňovat vysokou úroveň ochrany životního prostředí a příslušné normy v oblasti vysoké kvality.
Pozměňovací návrh 56
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 20 c (nový)
(20c)   Velká část recyklovatelných materiálů končí i přes oddělený sběr ve směsném odpadu. Pomocí vysoce kvalitního třídění, zejména optického třídění, lze ze zbytkového odpadu vytřídit značné množství materiálů, které lze následně recyklovat a znovu zpracovat na druhotné suroviny. Členské státy by proto měly přijmout opatření, jež zajistí, že i odděleně sbíraný odpad je nicméně tříděn.
Pozměňovací návrh 57
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 20 d (nový)
(20d)   Aby se zabránilo kontaminaci komunálního odpadu nebezpečnými látkami, které by mohly snížit kvalitu recyklace a tím zabránit využití druhotných surovin, měly by členské státy zavést oddělený sběr nebezpečného odpadu z domácností.
Pozměňovací návrh 58
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 21
(21)  Řádné nakládání s nebezpečným odpadem představuje v Unii dosud problém a částečně chybějí údaje o zpracování tohoto odpadu. Je proto nezbytné posílit mechanismy vedení záznamů a sledovatelnosti vytvořením elektronických registrů nebezpečného odpadu v členských státech. V zájmu zjednodušení vedení záznamů pro podniky a správní orgány a zlepšení sledování toků odpadů v Unii by se elektronický sběr dat měl v příslušných případech rozšířit i na ostatní druhy odpadů.
(21)  Řádné nakládání s nebezpečným odpadem představuje v Unii dosud problém a částečně chybějí údaje o zpracování tohoto odpadu. Je proto nezbytné posílit mechanismy vedení záznamů a sledovatelnosti vytvořením elektronických registrů nebezpečného odpadu v členských státech. V zájmu zjednodušení vedení záznamů pro podniky a správní orgány a zlepšení sledování toků odpadů v Unii by se elektronický sběr dat měl rozšířit i na ostatní druhy odpadů.
Pozměňovací návrh 59
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 21 a (nový)
(21a)   Tříděný sběr a regenerace odpadních olejů má významné hospodářské a environmentální přínosy, a to i z hlediska zabezpečení dodávek. Je třeba zavést oddělený sběr odpadních olejů a cíle v oblasti jejich regenerace.
Pozměňovací návrh 60
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 22
(22)  Tato směrnice stanoví dlouhodobé cíle týkající se nakládání s odpady v Unii a poskytuje hospodářským subjektům a členským státům jasné vodítko pro směrování investic, které jsou potřebné pro dosažení cílů této směrnice. Při přípravě vnitrostátních strategií pro nakládání s odpady a plánování investic do infrastruktury pro nakládání s odpady by členské státy měly náležitě využívat evropské strukturální a investiční fondy v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, a to podporou předcházení vzniku odpadů, opětovného použití a recyklace.
(22)  Tato směrnice stanoví dlouhodobé cíle týkající se nakládání s odpady v Unii a poskytuje hospodářským subjektům a členským státům jasné vodítko pro směrování investic, které jsou potřebné pro dosažení cílů této směrnice. Při přípravě vnitrostátních strategií pro nakládání s odpady a plánování investic do infrastruktury pro nakládání s odpady a oběhového hospodářství by členské státy měly náležitě využívat evropské strukturální a investiční fondy v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, a to podporou nejprve předcházení vzniku odpadůopětovného použití a poté recyklace. Komise by v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady měla umožnit, aby program Horizont 2020 a evropské strukturální a investiční fondy mohly být využívány k vytvoření efektivního finančního rámce, jenž místním orgánům pomůže provádět požadavky této směrnice a financovat zavádění inovativních technologií a inovativního nakládání s odpady.
Pozměňovací návrh 61
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 23
(23)  Určité suroviny jsou pro hospodářství Unie velmi důležité a jejich dodávky jsou spojeny s vysokým rizikem. V zájmu zabezpečení dodávek těchto surovin a v souladu s iniciativou v oblasti surovin a cíli evropského inovačního partnerství v oblasti surovin by členské státy měly přijmout opatření k zajištění co nejlepšího nakládání s odpady obsahujícími významné množství těchto surovin s přihlédnutím k ekonomické a technické proveditelnosti a přínosům pro životní prostředí. Komise vypracovala seznam kritických surovin pro EU18. Tento seznam Komise pravidelně přezkoumává.
(23)  Určité suroviny jsou pro hospodářství Unie velmi důležité a jejich dodávky jsou spojeny s vysokým rizikem. V zájmu zabezpečení dodávek těchto surovin a v souladu s iniciativou v oblasti surovin a cíli evropského inovačního partnerství v oblasti surovin by členské státy měly přijmout opatření k podpoře opětovného používání výrobků a recyklace odpadu obsahujícího významné množství kritických surovin a k zajištění účinného nakládání s nimi s přihlédnutím k ekonomické a technické proveditelnosti a přínosům pro životní prostředí a zdraví. Komise vypracovala seznam kritických surovin pro EU18. Tento seznam Komise pravidelně přezkoumává.
__________________
__________________
18 COM(2014)0297.
18 COM(2014)0297.
Pozměňovací návrh 62
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 24
(24)  K zajištění další podpory účinného provádění iniciativy v oblasti surovin by členské státy měly rovněž podporovat opětovné použití výrobků, jež představují hlavní zdroje surovin. Do svých plánů pro nakládání s odpady by měly zahrnout i vhodná vnitrostátní opatření týkající se sběru a využití odpadů obsahujících významné množství těchto surovin. Tato opatření by měla být do plánů pro nakládání s odpady zahrnuta při jejich první aktualizaci následující po vstupu této směrnice v platnost. Komise poskytne informace o příslušných skupinách výrobků a tocích odpadů na úrovni EU. Toto ustanovení nebrání členským státům přijímat opatření pro jiné suroviny, jež považují za důležité pro své národní hospodářství.
(24)  K zajištění další podpory účinného provádění iniciativy v oblasti surovin by členské státy měly do svých plánů pro nakládání s odpady zahrnout i vhodná vnitrostátní opatření týkající se sběru, třídění a využití odpadů obsahujících významné množství těchto surovin. Tato opatření by měla být do plánů pro nakládání s odpady zahrnuta při jejich první aktualizaci následující po vstupu této směrnice v platnost. Komise poskytne informace o příslušných skupinách výrobků a tocích odpadů na úrovni EU. Toto ustanovení nebrání členským státům přijímat opatření pro jiné suroviny, jež považují za důležité pro své národní hospodářství.
Pozměňovací návrh 63
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 25
(25)  Odhazování odpadků má přímý a škodlivý dopad na životní prostředíblahobyt občanů a vysoké náklady na jejich odklizení představují pro společnost zbytečnou ekonomickou zátěž. Odstranit tento problém by mělo pomoci zavedení zvláštních opatření v plánech pro nakládání s odpady a náležité vymáhání ze strany příslušných orgánů.
(25)  Odhazování odpadků má přímý a nepřímý škodlivý dopad na životní prostředí, blahobyt občanů a hospodářství. Vysoké náklady na jejich odklizení představují pro společnost zbytečnou ekonomickou zátěž. Odstranit tento problém by mělo pomoci zavedení zvláštních opatření v plánech pro nakládání s odpady a náležité vymáhání ze strany příslušných orgánů. Je třeba upřednostnit předcházení odhazování odpadků před úklidem. Předcházení odhazování odpadků by mělo být sdíleným úsilím příslušných orgánů, výrobců a spotřebitelů. Má-li se tomuto jevu předcházet, je nezbytné změnit nevhodné chování spotřebitelů. Výrobci, jejichž produkty se pravděpodobně změní na odpadky, by v zájmu předcházení odhazování odpadků tudíž měli podporovat udržitelné používání svých produktů. Pro dosažení změny chování má mimoto velký význam vzdělávání a osvěta.
Pozměňovací návrh 64
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 25 a (nový)
(25a)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES1a je závazným právním nástrojem na úrovni Unie pro posuzování, sledování a stanovování environmentálních cílů za účelem dosažení dobrého stavu prostředí, pokud jde o odpad v mořích. Odpad v mořích však pochází převážně pozemní činnosti v důsledku špatných postupů při nakládání s pevnými odpady, chybějící infrastruktury a nedostatečné informovanosti veřejnosti. Proto by členské státy v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 přijatou Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 25. září 2015 měly přijmout opatření ke snížení pozemního odpadu, který pravděpodobně skončí v mořském prostředí, a měly by se zejména snažit dosáhnout cíle snížit do roku 2030 odpad v mořích o 50 %. Pokud jde o environmentální a hospodářský přínos předcházení vzniku odpadu v mořích, měly by členské státy stanovit konkrétní opatření k předcházení vzniku tohoto odpadu a měly by měřit pokrok při jeho omezování. Pomocí těchto opatření by měly členské státy usilovat o dosažení celounijního cíle snížení odpadu v mořích o 30 % do roku 2025 a o 50 % do roku 2030. Pro měření pokroku při dosahování těchto cílů a pro usnadnění výměny osvědčených postupů v Unii mezi členskými státy je třeba vypracovat jednotnou metodiku měření odpadu v mořích pocházejícího z činnosti na pevnině. Každý rok by měly být podávány zprávy o úrovních odpadu v mořích pocházejícího z činnosti na pevnině.
______________
1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).
Pozměňovací návrh 65
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 25 b (nový)
(25b)   Nesprávné odstraňování odpadu formou odhazování odpadků a vypouštění odpadních vod a tuhého odpadu, jako jsou plasty, má škodlivé následky pro mořské prostředí a lidské zdraví a významné hospodářské a sociální náklady. Tento odpad také narušuje pořadí priorit hierarchie způsobů nakládání s odpady, zejména tím, že zamezuje přípravě k opětovnému použití, recyklaci a dalšímu využití před likvidací odpadu. Vzhledem k nadnárodní povaze odpadu v mořích a nutnosti zajistit harmonizaci úsilí by členské státy měly přijmout opatření k dosažení cíle omezování tohoto odpadu a využívat přitom protokolů pro sledování podle článku 11 směrnice 2008/56/ES.
Pozměňovací návrh 66
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 25 c (nový)
(25c)   Mikročástice v oplachových kosmetických přípravcích a produktech pro osobní hygienu, které se po použití dostávají do domovních, obchodních nebo průmyslových systémů kanalizace, jsou jedním z přímých zdrojů znečištění mikroplasty, jimž lze nejsnáze zamezit. Ve snaze přispět k dosažení cílů stanovených touto směrnicí by členské státy měly přijmout opatření, jimiž zamezí, aby se složky obsahující mikročástice a mikroplasty dostávaly do systémů pro čištění odpadové vody a byly vypouštěny do mořského prostředí.
Pozměňovací návrh 67
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 27
(27)  Ukázalo se, že zprávy o provádění, které členské státy vyhotovují každé tři roky, nejsou účinným nástrojem pro ověřování dodržování předpisů a zajištění řádného provádění a vytvářejí zbytečnou administrativní zátěž. Je proto třeba zrušit ustanovení, která členským státům ukládají povinnost předkládat tyto zprávy. Místo nich by sledování dodržování předpisů mělo vycházet výhradně ze statistických údajů, které členské státy každý rok oznámí Komisi.
(27)  Ukázalo se, že zprávy o provádění, které členské státy vyhotovují každé tři roky, nejsou účinným nástrojem pro ověřování dodržování předpisů a zajištění řádného provádění a vytvářejí zbytečnou administrativní zátěž. Je proto třeba zrušit ustanovení, která členským státům ukládají povinnost předkládat tyto zprávy. Místo nich by sledování dodržování předpisů mělo vycházet ze statistických údajů, které členské státy každý rok oznámí Komisi. Členské státy by měly nicméně na žádost Komise neprodleně předložit veškeré informace, které Komise potřebuje k tomu, aby zhodnotila provádění této směrnice jako celku a jejího dopadu na životní prostředí a na lidské zdraví.
Pozměňovací návrh 68
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 28
(28)  Statistické údaje oznámené členskými státy mají pro Komisi zásadní význam při posuzování dodržování právních předpisů o odpadech ve všech členských státech. Kvalitu, spolehlivost a srovnatelnost statistik by mělo zlepšit zavedení jednotného kontaktního místa pro předávání veškerých údajů o odpadech, zrušení zastaralých požadavků na předkládání zpráv, porovnání vnitrostátních metodik vykazování a zavedení zprávy o kontrole kvality údajů. Při podávání zpráv o dosažení cílů stanovených v právních předpisech o odpadech musí proto členské státy používat nejnovější metodiku vypracovanou Komisí a národními statistickými úřady členských států.
(28)  Údaje a informace oznámené členskými státy mají pro Komisi zásadní význam při posuzování dodržování právních předpisů o odpadech ve všech členských státech. Kvalitu, spolehlivost a srovnatelnost oznámených údajů by mělo zlepšit zavedení společné metodiky pro sběr a zpracování údajů získaných ze spolehlivých zdrojů a zavedení jednotného kontaktního místa pro předávání veškerých údajů o odpadech, zrušení zastaralých požadavků na předkládání zpráv, porovnání vnitrostátních metodik vykazování a zavedení zprávy o kontrole kvality údajů. Při podávání zpráv o dosažení cílů stanovených v právních předpisech o odpadech musí proto členské státy používat společnou metodiku vypracovanou Komisí ve spolupráci s národními statistickými úřady členských států a vnitrostátními orgány odpovědnými za nakládání s odpadem.
Pozměňovací návrh 69
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 28 a (nový)
(28a)   Komise by každé tři roky měla zveřejnit zprávu vypracovanou na základě údajů a informací, které jí oznámily členské státy, s cílem informovat Parlament a Radu o pokroku dosaženém při plnění cílů v oblasti recyklace a při uplatňování nových povinností stanovených touto směrnicí. Tyto zprávy, podávané jednou za tři roky, by měly rovněž hodnotit dopad směrnice 2008/98/ES jako celku na životní prostředí a lidské zdraví a posoudit, zda je směrnice 2008/98/ES nutné pozměnit, aby i nadále plnila svůj účel z hlediska oběhového hospodářství.
Pozměňovací návrh 70
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 28 b (nový)
(28b)   S cílem zlepšit správu, dodržování předpisů, přeshraniční spolupráci a šíření osvědčených postupů a inovací v oblasti odpadu a s cílem zajištění účinného a jednotného dosahování cílů stanovených směrnicí 2008/98/ES by měla Komise zřídit platformu pro výměnu informací a sdílení osvědčených postupů mezi Komisí a členskými státy o praktickém uplatňování uvedené směrnice. Výsledky činnosti této platformy by měly být dostupné veřejnosti.
Pozměňovací návrh 71
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 28 c (nový)
(28c)   Hospodářský potenciál, jakož i přínosy pro životní prostředí, přechodu na oběhové hospodářství a účinnější využívání zdrojů jsou dobře známé. Kroky nutné k dosažení tohoto cíle jsou představeny v různých politických dokumentech a návrzích, od manifestu Evropské platformy pro účinné využívání zdrojů ze dne 17. prosince 2012 a následných politických doporučení až po zprávu Evropského parlamentu z vlastního podnětu ze dne 25. června 2015 o směřování k oběhovému hospodářství a v akčním plánu Komise pro oběhové hospodářství ze dne 2. prosince 2015. Všechny tyto dokumenty navrhují opatření překračující oblast odpadů a vztahující se na celý cyklus a neměla by být pouze vodítkem pro stanovení úrovně ambicí právních předpisů Unie v oblasti odpadů, ale měla by také zajistit, aby byla přijímána ambiciózní opatření k naplnění cíle.
Pozměňovací návrh 72
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 28 d (nový)
(28d)   Výzkum a inovace a vznik inteligentních podnikatelských modelů založených na účinnosti zdrojů mají zásadní význam pro podporu přechodu k oběhovému hospodářství v Unii, kde je odpad vnímán jako nový zdroj. Pro dosažení tohoto cíle je nezbytné v rámci programu Horizont 2020 přispět na projekty výzkumu a inovací, které mohou demonstrovat a testovat na poli ekonomické a environmentální udržitelnosti oběhového hospodářství. Tyto projekty mohou zároveň s přijetím systémového přístupu přispět k rozvoji právních předpisů, které vedou k inovacím a snadno se provádějí, prostřednictvím identifikování možných regulatorních nejistot, omezení a mezer, které brání rozvoji obchodních modelů založených na účinnějším využívání zdrojů.
Pozměňovací návrh 73
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 28 e (nový)
(28e)   Dne 2. prosince 2015 Komise představila akční plán EU pro oběhové hospodářství, který má podpořit přechod Evropy k oběhovému hospodářství. Vzhledem k tomu, že Komise vytvořila konkrétní a ambiciózní akční program opatření, která pokrývají celý cyklus, jsou zapotřebí doplňující opatření, která by tento přechod urychlila.
Pozměňovací návrh 74
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 28 f (nový)
(28f)   Lepší využívání zdrojů by mohlo přinést podstatné čisté úspory podnikům Unie, veřejným orgánům a spotřebitelům a současně snížit celkové roční emise skleníkových plynů. Z tohoto důvodu by Komise měla navrhnout do konce roku 2018 hlavní ukazatel a seznam doplňujících ukazatelů týkající se účinného využívání zdrojů, aby mohla sledovat pokrok směrem k cíli rostoucí účinnosti využívání zdrojů na úrovni Unie o 30 % do roku 2030 ve srovnání s úrovní z roku 2014.
Pozměňovací návrh 75
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 29
(29)  Za účelem doplnění nebo změny směrnice 2008/98/ES by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 1, čl. 11a odst. 2 a 6, článek 26, čl. 27 odst. 1 a 4 a čl. 38 odst. 1, 2 a 3. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Komise by při přípravě a vytváření aktů v přenesené pravomoci měla zajistit, aby příslušné dokumenty byly předávány Evropskému parlamentu a Radě současně, včas a vhodným způsobem.
(29)  Za účelem doplnění nebo změny směrnice 2008/98/ES by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 1, čl. 11a odst. 2 a 6, článek 26, čl. 27 odst. 1 a 4 a čl. 38 odst. 1, 2 a 3.
–   podrobná kritéria používání podmínek, za kterých se látky nebo předměty mají považovat za vedlejší produkt, nebo kdy přestanou být odpadem,
–   obecné požadavky, které by členské státy měly splňovat, pokud přijímají technické předpisy o stavu, kdy odpad přestává být odpadem,
–   vytvoření seznamu odpadu,
–   harmonizovaná kritéria pro stanovení finančních příspěvků producentů v souvislosti s jejich rozšířenou odpovědností, upravených podle skutečných nákladů produktů po skončení jejich životnosti,
–   ukazatele, které budou měřit pokrok při snižování vytváření odpadu a při provádění opatření na předcházení vzniku odpadu,
–   společnou metodiku, včetně minimálních kvalitativních požadavků, pro jednotné měření úrovní potravinového odpadu,
–   společnou metodiku, včetně minimálních kvalitativních požadavků, pro jednotné měření odpadu v mořích pocházejícího z činností na pevnině,
–   minimální kvalitativní a provozní požadavky pro určení uznaných provozovatelů zařízení pro přípravu k opětovnému použití, systémů zálohování a zpětného odběru a provozovatelů zařízení pro konečnou recyklaci, včetně specifických pravidel pro sběr, dohledatelnost, ověřování a vykazování údajů,
–   společnou metodiku pro výpočet hmotnosti kovů, které byly recyklovány v souvislosti se spalováním nebo spoluspalováním, včetně kvalitativních kritérií pro recyklované kovy,
–   technická kritéria a provozní postupy týkající se odstraňování odpadů podle technologií D2, D3, D4, D6, D7 a D12, uvedených v příloze I směrnice 2008/98/ES, a případně zákaz těchto technologií, pokud nesplňují určitá kritéria ochrany lidského zdraví a životního prostředí,
–   minimální technické standardy pro činnosti zpracování odpadu vyžadující povolení podle směrnice 2008/98/ES, pokud existuje důkaz, že takové standardy by byly přínosem k ochraně lidského zdraví a životního prostředí,
–   minimální technické standardy pro činnosti vyžadující registraci podle směrnice 2008/98/ES, pokud existuje důkaz, že takové standardy by byly přínosem k ochraně lidského zdraví a životního prostředí, nebo by zabránily narušení vnitřního trhu,
–   specifikace použití vzorce pro zařízení pro spalování uvedeného v bodě R1 přílohy II směrnice 2008/98/ES,
–   metodiku pro sběr údajů a jejich zpracování, organizaci shromažďování údajů a zdroje údajů a formát, který členské státy používají k tomu, aby Komisi předávaly údaje o provádění cílů v oblasti potravinového odpadu a odpadu v mořích, přípravy na opětovné použití, recyklaci a zasypávání a odpadních olejů, a
–   úprava příloh I až V směrnice 2008/98/ES podle vědeckého a technického pokroku.
Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace byly vedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. V zájmu zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a tito odborníci mají systematicky přístup na schůze skupin odborníků Komise zabývajících se vypracováním aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 76
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 30
(30)  Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění směrnice 2008/98/ES by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o čl. 9 odst. 4 a 5, čl. 33 odst. 2, čl. 35 odst. 5 a čl. 37 odst. 6. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201119.
(30)  Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění směrnice 2008/98/ES by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o:
—   formát pro sdělování informací o přijetí zásadních úprav plánů nakládání s odpadem a programů předcházení vzniku odpadu,
—   minimální podmínky na provoz elektronických registrů nebezpečného odpadu,
Tyto pravomoci by měly být vykonávány
v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201119.
__________________
__________________
19 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
19 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
Pozměňovací návrh 77
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 33
(33)  Jelikož cílů této směrnice, totiž zlepšení nakládání s odpady v Unii a tím i přispění k zachování, ochraně a zlepšování kvality životního prostředí, zdraví oceánů a bezpečnosti potravin z mořských živočichů snížením množství odpadu v mořích a uvážlivého a racionálního využívání přírodních zdrojů v Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu rozsahu účinků opatření může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,
(33)  Jelikož cílů této směrnice, totiž zlepšení nakládání s odpady v Unii a tím i přispění k zachování, ochraně a zlepšování kvality životního prostředí, zdraví oceánů a bezpečnosti potravin z mořských živočichů snížením množství odpadu v mořích a uvážlivého, omezeného a racionálního využívání přírodních zdrojů v Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu rozsahu účinků opatření může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.
Pozměňovací návrh 78
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 33 a (nový)
(33a)   Členské státy by měly zajistit, aby byly zavedeny vysoké úrovně požadavků v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v odvětvích výroby, recyklace, oprav, přípravy na opětovné použití a odpadu, s ohledem na specifická rizika, jimž čelí pracovníci v těchto odvětvích, a měly by zajistit, aby stávající právní předpisy Unie v této oblasti byly řádně prováděny a prosazovány.
Pozměňovací návrh 79
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 33 b (nový)
(33b)   Tato směrnice zohledňuje závazky stanovené v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů a měla by být prováděna a uplatňována v souladu s pokyny obsaženými v této dohodě.
Pozměňovací návrh 80
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 (nový)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 1 – odst. 1
-1)   V článku 1 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
Touto směrnicí se stanoví opatření na ochranu životního prostředí a lidského zdraví předcházením nepříznivým vlivům vzniku odpadů a nakládání s nimi nebo jejich omezováním a omezováním celkových dopadů využívání zdrojů a zlepšováním účinnosti tohoto využívání.
„Touto směrnicí se stanoví opatření na ochranu životního prostředí a lidského zdraví předcházením vzniku odpadů, nepříznivým vlivům vzniku odpadů a nakládání s nimi nebo jejich omezováním a omezováním celkových dopadů využívání zdrojů a zlepšováním účinnosti tohoto využívání, což je klíčové pro přechod k oběhovému hospodářství a zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti EU.
Pozměňovací návrh 81
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. a 
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 3 – bod 1 a
„1a. „komunálním odpadem“
„1a. „komunálním odpadem“
a)  směsný odpad a odpad odděleně sbíraný z domácností, který tvoří:
a)  směsný odpad a odpad odděleně sbíraný z domácností, který tvoří:
–  papír a lepenka, sklo, kovy, plasty, biologický odpad, dřevo, textil, odpadní elektrická a elektronická zařízení, odpadní baterie a akumulátory,
–  papír a lepenka, sklo, kovy, plasty, biologický odpad, dřevo, textil, odpadní elektrická a elektronická zařízení, odpadní baterie a akumulátory,
–  objemný odpad, včetně bílého zboží, matrací, nábytku,
–  objemný odpad, včetně matrací a nábytku,
–  zahradní odpad, včetně listí a posekané trávy;
–  zahradní odpad, včetně listí a posekané trávy;
b)  směsný odpad a odděleně sbíraný odpad z jiných zdrojů, který je co do povahy, složení a množství srovnatelný s odpadem z domácností;
b)  směsný odpad a odděleně sbíraný odpad z malých podniků, kancelářských budov a institucí, včetně škol, nemocnic a vládních budov, který je co do povahy a složení srovnatelný s odpadem z domácností;
c)  odpad z tržnic a odpad z pouličního úklidu včetně pouličního odpadu, obsahu odpadkových košů, odpadu z údržby parků a zahrad.
c)  odpad z tržnic a odpad z pouličního úklidu včetně pouličního odpadu, obsahu odpadkových košů, odpadu z údržby parků a zahrad.
Komunální odpad nezahrnuje odpad z kanalizační sítě a zpracování odpadu, včetně kalů z čistíren odpadních vod, a stavební a demoliční odpad;“
Komunální odpad nezahrnuje odpad z kanalizační sítě a zpracování odpadu, včetně kalů z čistíren odpadních vod, a stavební a demoliční odpad.
Definice komunálního odpadu v této směrnici se použije bez ohledu na to, zda je provozovatelem veřejný, nebo soukromý subjekt;“;
Pozměňovací návrh 82
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. a a (nové)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 3 – bod 1 b (nový)
aa)   vkládá se nový bod, který zní:
1b. „obchodním a průmyslovým odpadem“ směsný odpad a odpad odděleně sbíraný z obchodních a průmyslových činností nebo prostor.
Obchodní a průmyslový odpad nezahrnuje komunální odpad, stavební a demoliční odpad, odpad z kanalizační sítě a jeho zpracování, včetně kalů z čistíren odpadních vod;“;
Pozměňovací návrh 83
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. b
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 3 – bod 2 a
2a.  „nikoliv nebezpečným odpadem“ odpad, který nevykazuje žádnou z nebezpečných vlastností uvedených v příloze III;
2a.  „nikoliv nebezpečným odpadem“ odpad, který není uveden v bodě 2 tohoto článku;
Pozměňovací návrh 84
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. c
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 3 – bod 4
4.  „biologickým odpadem“ biologicky rozložitelné odpady ze zahrad a parků, potravinářské a kuchyňské odpady z domácností, restaurací, stravovacích a maloobchodních zařízení, srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu a jiné odpady s podobnými vlastnostmi biologického rozkladu co do povahy, složenímnožství;
4.  „biologickým odpadem“ biologicky rozložitelné odpady ze zahrad a parků, potravinářské a kuchyňské odpady z domácností, restaurací, stravovacích a maloobchodních zařízení, srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu a jiné odpady s podobnými vlastnostmi biologické rozložitelnostikompostovatelnosti;
Pozměňovací návrh 85
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. d a (nové)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 3 – bod 9
da)   bod 9 se nahrazuje tímto:
9.  „nakládáním s odpady“ sběr, přeprava, využití a odstraňování odpadů, včetně dozoru nad těmito činnostmi a následné péče o místa odstranění a včetně činností prováděných obchodníkem nebo zprostředkovatelem;
„9. „nakládáním s odpady“ sběr, přeprava, tříděníodstraňování odpadů, včetně dozoru nad činnostmi a následné péče o místa odstranění a činností prováděných obchodníkem nebo zprostředkovatelem“;
Pozměňovací návrh 86
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. d b (nové)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 3 – bod 11
db)   bod 11 se nahrazuje tímto:
11.  „tříděným sběrem“ sběr, kdy je tok odpadů oddělen podle druhu a povahy odpadu s cílem usnadnit specifické zpracování;
„11. „tříděným sběrem“ sběr, kde je tok odpadů oddělen podle druhu a povahy odpadu s cílem usnadnit specifické zpracování, zejména při přípravě k opětovnému použití a recyklaci;“;
Pozměňovací návrh 87
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. e
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 3 – bod 16
16.  „přípravou k opětovnému použití“ způsoby využití zahrnující kontrolu, čištění nebo opravu a spočívající v tom, že výrobky nebo části výrobků, které byly sebrány uznaným provozovatelem zařízení pro přípravu k opětovnému použití nebo v rámci systému zálohování a zpětného odběru upraveny tak, že mohou být opětovně použity bez dalšího předzpracování;
16.  „přípravou k opětovnému použití“ způsoby využití zahrnující kontrolu, čištění nebo opravu a spočívající v tom, že výrobky nebo části výrobků, které se staly odpady a byly sebrány uznaným provozovatelem zařízení pro přípravu k opětovnému použití, jsou upraveny tak, že mohou být opětovně použity bez dalšího předzpracování;
Pozměňovací návrh 88
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. e a (nové)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 3 – písm. 16 a (nové)
ea)   vkládá se nový bod, který zní:
„16a. „provozovateli zařízení pro přípravu k opětovnému použití“ podnik pro nakládání s odpady pracující na celém řetězci přípravy k opětovnému použití a dodržující příslušnou právní úpravu“;
Pozměňovací návrh 89
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. e b (nové)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 3 – bod 16 b (nový)
eb)   vkládá se nový bod, který zní:
„16b. „repasí“ proces, kterým je výrobek uveden do stavu, který odpovídá novému výrobku, prostřednictvím opětovného použití, obnovy a nahrazení součástek;“
Pozměňovací návrh 90
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. e c (nové)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 3 – bod 17
ec)   bod 17 se nahrazuje tímto:
17.  „recyklací“ jakýkoli způsob využití, jímž je odpadový materiál znovu zpracován na produkty, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely. Zahrnuje přepracování organických materiálů, ale nezahrnuje energetické využití a přepracování na materiály, které mají být použity jako paliva nebo jako zásypový materiál;
„17. „recyklací“ jakýkoli způsob využití, jímž je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely. Zahrnuje organickou recyklaci, ale nezahrnuje energetické využití a přepracování na materiály, které mají být použity jako palivo nebo jako zásypový materiál“;
Pozměňovací návrh 91
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. e d (nové)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 3 – bod -17 a (nový)
ed)   vkládá se nový bod, který zní:
„- 17a. „organickou recyklací“ recyklace formou aerobního nebo anaerobního zpracování nebo jiné zpracování biologicky rozložitelných složek odpadu, jehož výsledkem jsou produkty, materiály nebo látky;“ za formu organické recyklace se nepovažuje mechanické biologické zpracování a ukládání na skládky;“;
Pozměňovací návrh 92
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. f
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 3 – bod 17 a
17a.  „procesem konečné recyklace“ proces recyklace, který začíná, když žádné další způsoby mechanického třídění již nejsou zapotřebí a odpad vstupuje do výrobního procesu a je účinně znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky;
17a.  „procesem konečné recyklace“ proces recyklace, který začíná, když žádné další způsoby třídění již nejsou zapotřebí a odpad je účinně znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky;
Pozměňovací návrh 93
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. f
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 3 – bod 17 b
17b.  „zasypáváním“ některý ze způsobů využití, při němž je vhodný odpad pro účely rekultivace použit ve výkopech nebo pro stavební účely při úpravách krajiny nebo na stavbách místo jiných materiálů, které přestaly být odpadem, jež by byly jinak k tomuto účelu použity;
17b.  „zasypáváním“ některý ze způsobů využití, s výjimkou recyklace, při němž se bezpečný inertní odpad nebo jiný odpad, který není nebezpečný, používá pro účely rekultivace použit ve výkopech nebo pro stavební účely při úpravách krajiny nebo na stavbách místo jiných materiálů, které přestaly být odpadem, jež by byly jinak k tomuto účelu použity, a je použit v množství, a použije se v množství, které nepřekročí skutečnou potřebu účelu rekultivace či úprav;
Pozměňovací návrh 94
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. f a (nové)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 3 – bod 17 c (nový)
fa)   vkládá se nový bod, který zní:
17c. „ředěním“ směšování odpadu obsahujícího jeden (nebo více) materiálů nebo odpadů za účelem snížení koncentrace jedné (nebo více) složek přítomných v odpadu bez chemické přeměny, s cílem umožnit předání ředěného odpadu ke zpracování či recyklaci, které nejsou u neředěného odpadu povoleny;“
Pozměňovací návrh 95
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 2 – písm. f b (nové)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 3 – bod 20 a (nový)
fb)   doplňuje se nové písmeno, které zní:
20a. „dekontaminací“ veškeré operace spočívající v odstranění nebo zpracování nežádoucích nebezpečných nebo znečišťujících složek odpadů s cílem zničit je.“
Pozměňovací návrh 96
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. f c (nové)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 3 – bod 20 b (nový)
fc)   doplňuje se nové písmeno, které zní:
20b. „tříděním“ jakékoli nakládání s odpady, během něhož se odděluje sebraný odpad na různé frakce a subfrakce;“;
Pozměňovací návrh 97
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. f d (nové)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 3 – bod 20 c (nový)
fd)   doplňuje se nové písmeno, které zní:
20c. „odpadky“ odpad malých rozměrů na veřejně přístupných místech, který byl záměrně nebo z nedbalosti nesprávným způsobem odstraněn do životního prostředí;“;
Pozměňovací návrh 98
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. f e (nové)
Směrnice 2008/98/ES
Article 3 – point 20 d (new)
fe)   doplňuje se nové písmeno, které zní:
20d. „potravinovým odpadem“ potraviny určené k lidské spotřebě v poživatelném i nepoživatelném stavu, které byly odstraněny z výrobního nebo dodavatelského řetězce za účelem likvidace, mimo jiné při primární produkci, zpracování, přepravě, skladování, maloobchodním prodeji či u konečných spotřebitelů, s výjimkou ztrát při primární produkci“;“
Pozměňovací návrh 99
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. f f (nové)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 3 – bod 20 e (nový)
ff)   doplňuje se nové písmeno, které zní:
20e. „zbytkovým odpadem“ rozumí odpad pocházející ze zpracování nebo opětovného využití, včetně recyklace, který nelze dále využít a v důsledku toho musí být odstraněn;“
Pozměňovací návrh 101
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 a (nový)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1
2a)   V čl. 4 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:
2.  Při uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady uvedené v odstavci 1 přijmou členské státy opatření, která podpoří možnosti, jež představují nejlepší celkový výsledek z hlediska životního prostředí. To může u zvláštních toků odpadů vyžadovat odchýlení od hierarchie v případech odůvodněných zohledňováním životního cyklu u celkových dopadů vzniku tohoto odpadu a nakládání s ním.
„2. Při uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady uvedené v odstavci 1 přijmou členské státy opatření, která podpoří možnosti, jež představují nejlepší celkový výsledek z hlediska životního prostředí. To může u zvláštních toků odpadů vyžadovat odchýlení od hierarchie v případech odůvodněných zohledňováním životního cyklu u celkových dopadů vzniku tohoto odpadu a nakládání s ním. To může vyžadovat, aby některé druhy odpadu prošly před dalším zpracováním dekontaminací.“
Pozměňovací návrh 102
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 4 – odst. 3 – pododstavec 1
3.  Členské státy prostřednictvím odpovídajících hospodářských nástrojů poskytují pobídky pro uplatňování hierarchie nakládání s odpady.
3.  Členské státy využívají odpovídající hospodářské nástroje a přijímají další opatření s cílem poskytnout pobídky pro uplatňování hierarchie nakládání s odpady. Tyto nástroje a opatření mohou zahrnovat nástroje a opatření uvedené v příloze IVa s cílem podnítit provádění programů pro předcházení vzniku odpadu podle článku 29 a podpořit činnosti, jejichž cílem je dosáhnout cílů přípravy pro opětovné použití a recyklaci uvedených v čl. 11 odst. 2, a maximalizovat tak využití druhotných surovin a kompenzovat cenovou nerovnováhu ve vztahu k primárním surovinám.
Pozměňovací návrh 103
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 4 – odst. 3 – pododstavec 2
O konkrétních nástrojích, zavedených v souladu s tímto odstavcem, podají členské státy Komisi zprávu do [insert date eighteen months after the entry into force of this Directive] a každých pět let po tomto datu.
O konkrétních nástrojích, zavedených v souladu s tímto odstavcem, podají členské státy Komisi zprávu do [insert date eighteen months after the entry into force of this Directive] a každé tři roky po tomto datu.
Pozměňovací návrh 104
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 a (nový)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 4 – odst. 3 a (nový)
3a)   V článku 4 se vkládá nový odstavec, který zní:
3a. Členské státy stanoví systémy vybírání poplatků s cílem zajistit financování infrastruktury nakládání s komunálním odpadem, jež je potřebná pro provádění této směrnice.“;
Pozměňovací návrh 105
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 b (nový)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 4 – odst. 3 b (nový)
3b)   V článku 4 se vkládá nový odstavec, který zní:
3b. Členské státy uplatňují hierarchii způsobů nakládání s odpady s cílem zlepšit posun směrem k oběhovému hospodářství. Za tím účelem v souladu s nařízením Evropského parlamentu (EU) č. 1303/20131a jsou členské státy povinny uplatňovat hierarchii odpadu, pokud přidělují unijní prostředky, a při investicích do infrastruktury pro nakládání s odpadem musí upřednostňovat prevence, opětovné použití, přípravu na opětovné použití a recyklaci.
_________________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).“
Pozměňovací návrh 107
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 c (nový)
Směrnice 2008/98/ES
Článek 4 a (nový)
3c)   Vkládá se nový článek, který zní:
Článek 4a
Hierarchie potravinového odpadu
1.   Pro stanovení priorit v právních předpisech a politikách pro prevenci potravinového odpadu a nakládání s tímto odpadem se použije tato zvláštní hierarchie potravinového odpadu:
a)   prevence u zdroje;
b)   záchrana poživatelných potravin, přičemž je upřednostňována lidská spotřeba před využitím jako krmiva a nepotravinové produkty;
c)   organická recyklace;
d)   energetické využití;
e)   likvidace.
2.   Členské státy poskytnou pobídky k předcházení vzniku potravinového odpadu, jako je uzavírání dobrovolných dohod, usnadňování potravinových darů nebo případně přijímání finančních nebo daňových opatření.“;
Pozměňovací návrh 108
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 – písm. a
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 5 – odst. 1 – návětí
1.  Členské státy zajistí, aby látka nebo předmět vzniklý při výrobním procesu, jehož prvotním cílem není výroba této látky nebo předmětu, nebyla považována za odpad, nýbrž za vedlejší produkt, jsou-li splněny tyto podmínky:
1.  Látka nebo předmět vzniklý při výrobním procesu, jehož prvotním cílem není výroba této látky nebo předmětu, nesmí být považována za odpad, nýbrž za vedlejší produkt, jsou-li splněny tyto podmínky:“;
Pozměňovací návrh 109
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 – písm. b
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 5 – odst. 2
2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38a, které stanoví podrobná kritéria pro uplatňování podmínek stanovených v odstavci 1 na konkrétní látky nebo předměty.
2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38a, které doplní tuto směrnicí stanovením podrobných kritérií pro uplatňování podmínek stanovených v odstavci 1 na konkrétní látky nebo předměty. Komise při vypracovávání podrobných kritérií upřednostní stávající a zopakovatelné postupy průmyslové symbiózy.
Pozměňovací návrh 110
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 – písm. b a (nové)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 5 – odst. 2 a (nový)
ba)   vkládá se nový odstavec, který zní:
2a. Pokud nebyla kritéria stanovena na úrovni Unie v souladu s postupem uvedeným v odst. 2, mohou členské státy v jednotlivých případech zavést podrobná kritéria pro uplatňování takových podmínek stanovených v odstavci 1 na určité látky nebo předměty, případně včetně limitních hodnot pro znečišťující látky.
Pozměňovací návrh 111
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 – písm. c
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 5 – odst. 3
3.  Členské státy oznámí Komisi technické předpisy, jež přijaly podle odstavce 1, v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2015/1535/EU ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (*), pokud to uvedená směrnice vyžaduje.
3.  Členské státy oznámí Komisi technické předpisy, jež přijaly podle odstavce 2a, v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535*.
_______________
______________
(*) Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s.1.
* Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).
Pozměňovací návrh 112
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. a – písm. i
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 6 – odst. 1 – návětí
1.  Členské státy zajistí, aby odpad, který byl předmětem některého způsobu využití, nebyl již nadále považován za odpad, splňuje-li tyto podmínky:
1.  Členské státy zajistí, aby odpad, který byl předmětem recyklace nebo některého jiného způsobu využití, nebyl již nadále považován za odpad, splňuje-li tyto podmínky:
Pozměňovací návrh 113
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 6 – odst. 2
2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38a, které stanoví podrobná kritéria pro uplatňování podmínek stanovených v odstavci 1 na určité druhy odpadů. Tato podrobná kritéria zahrnují podle potřeby limitní hodnoty pro znečišťující látky a zohledňují jakékoli možné nepříznivé dopady látky nebo předmětu na životní prostředí.
2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38a na základě monitorování situace v členských státech s cílem doplnit tuto směrnicí stanovením podrobných kritérií pro uplatňování podmínek uvedených v odstavci 1 na konkrétní druhy odpadu. Tato podrobná kritéria zahrnují podle potřeby limitní hodnoty pro znečišťující látky a zohledňují jakékoli možné nepříznivé dopady látky nebo předmětu na lidské zdraví nebo životní prostředí.
Pozměňovací návrh 114
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 6 – odst. 3
3.  Materiál, u něhož se v souladu s odstavcem 1 má za to, že přestal být odpadem, lze považovat za připravený k opětovnému použití, recyklovaný nebo využívaný pro účely výpočtu týkajícího se dosažení cílů stanovených v této směrnici, směrnici 94/62/ES, směrnici 2000/53/ES, směrnici 2006/66/ES a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU(*), pokud byl předmětem přípravy k opětovnému použití, recyklace nebo využití v souladu s uvedenými směrnicemi.
3.  Materiál, který v souladu s odstavcem 1 přestal být odpadem, lze zohlednit pro účely výpočtu týkajícího se dosažení cílů v oblasti přípravy k opětovnému použití, recyklace nebo využití stanovených v této směrnici, směrnici 94/62/ES, směrnici 2000/53/ES, směrnici 2006/66/ES a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU(*), pokud byl předmětem přípravy k opětovnému použití, recyklace nebo využití v souladu s uvedenými směrnicemi. Hmotnost odpadu, který již není považován za odpad, lze uvádět jak recyklovaný odpad, pokud materiály nebo látky, které přestaly být odpadem, podléhají opětovnému zpracování, s výjimkou energetického využití a přeměny v materiály, které mají být použity jako paliva nebo k zasypávání.
Pozměňovací návrh 115
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 6 – odst. 3 a (nový)
3a.   Pokud nebyla kritéria stanovena na úrovni Unie v souladu s postupem uvedeným v odst. 2, mohou členské státy v jednotlivých případech zavést podrobná kritéria pro uplatňování takových podmínek stanovených v odst. 1 na specifické druhy odpadu, včetně limitních hodnot pro znečišťující látky.
Pozměňovací návrh 116
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 6 – odst. 3 b (nový)
3b.   V případě, že tato kritéria nebyla stanovena na vnitrostátní úrovni, členské státy zajistí, aby odpad, který byl podroben opětovnému zpracování, byl považován za produkt, který přestal být odpadem, pokud budou splněny podmínky stanovené v odstavci 1, které individuálně ověří vnitrostátní kompetentní orgán.
Pozměňovací návrh 117
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 6 – odst. 3 c (nový)
3c.   K zajištění jednotnosti v rámci vnitřního trhu je Komise svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38a s cílem doplnit tuto směrnici stanovením obecných požadavků, které musí členské státy dodržovat při přijímání technických opatření podle odstavců 3a a 3b.
Pozměňovací návrh 118
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 6 – odst. 4
4.  Členské státy oznámí Komisi technické předpisy, jež přijaly podle odstavce 1, v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2015/1535/EU, pokud to uvedená směrnice vyžaduje.
4.  Členské státy oznámí Komisi technické předpisy, jež přijaly podle odstavců 3a a 3b, v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2015/1535/EU.
Pozměňovací návrh 119
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 – písm. a a (nové)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 7 – odst. 4
aa)   odstavec 4 se nahrazuje tímto:
4.  Změna klasifikace nebezpečných odpadů odpady nikoliv nebezpečné nesmí být dosažena ředěním a směšováním odpadů se záměrem snížit původní koncentrace nebezpečných látek na úroveň pod hranicí označení odpadu za nebezpečný.
„4. Změna klasifikace nebezpečných odpadů odpady nikoliv nebezpečné nebo změna nebezpečných vlastností nesmí být dosažena ředěním a směšováním odpadů se záměrem snížit původní koncentrace nebezpečných látek na úroveň pod hranicí označení odpadu za nebezpečný nebo stanovení nebezpečné vlastnosti.“
Pozměňovací návrh 120
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. -a (nový)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 8 – odst. 1 – pododstavec 1
—  a) V odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:
1.  S cílem posílit předcházení vzniku odpadů, jejich opětovné použití, recyklaci a jiné využití odpadů mohou členské státy přijmout legislativní nebo nelegislativní opatření k zajištění toho, aby se na všechny fyzické nebo právnické osoby, které profesionálně vyvíjejí, vyrábějí, zpracovávají, upravují, prodávají nebo dovážejí výrobky (výrobci výrobků) vztahovala rozšířená odpovědnost výrobce.
„1. S cílem posílit předcházení vzniku odpadů, jejich opětovné použití, recyklaci a jiné využití odpadů členské státy přijmou legislativní nebo nelegislativní opatření k zajištění toho, aby se na všechny fyzické nebo právnické osoby, které profesionálně vyvíjejí, vyrábějí, zpracovávají, upravují, prodávají nebo dovážejí výrobky (výrobci výrobků) vztahovala rozšířená odpovědnost výrobce.
Pozměňovací návrh 121
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. a
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 8 – odst. 1 – pododstavec 3
Tato opatření mohou rovněž zahrnovat systémy rozšířené odpovědnosti výrobce, jež výrobcům výrobků stanoví konkrétní provozní a finanční povinnosti.
Tato opatření mohou rovněž zahrnovat systémy rozšířené odpovědnosti výrobce, jež se vztahují na individuální nebo společné zajišťování rozšířené odpovědnosti výrobce. Tyto systémy se skládají ze souboru pravidel, jež výrobcům produktů stanovují konkrétní provozní nebo finanční povinnosti, v nichž je odpovědnost výrobce rozšířena na fázi životního cyklu výrobku poté, co jej spotřebitel přestane používat. Členské státy zavedou tyto systémy alespoň v případě obalů podle čl. 3 odst. 1 směrnice 94/62/ES, elektrických a elektronických zařízení podle čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice 2012/19/EU, baterií a akumulátorů podle čl. 3 odst. 1 směrnice 2006/66/ES a vozidel s ukončenou životností podle článku 2 odst. 2 směrnice 2000/53/ES.
Pozměňovací návrh 122
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. a a (nové)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 8 – odst. 2 – pododstavec 1
aa)   v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:
2.  Členské státy mohou přijmout vhodná opatření na podporu návrhů výrobků s cílem snížit jejich dopad na životní prostředí a vznik odpadů během výroby a následného používání výrobků a s cílem zajistit, aby využití a odstraňování výrobků, které se staly odpadem, probíhalo v souladu s články 4 a 13.
2. Členské státy přijmou vhodná opatření, která by výrobce vedla ke zdokonalování návrhů výrobků a jeho součástí s cílem zvýšit účinné vyžívání zdrojů, snížit dopad těchto výrobků na životní prostředí a vznik odpadů během výroby a následného používání výrobků a s cílem zajistit, aby využití a odstraňování výrobků, které se staly odpadem, probíhalo v souladu s články 4 a 13.“;
Pozměňovací návrh 123
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. b
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 8 – odst. 2 – pododstavec 2
Tato opatření mohou mimo jiné podporovat vývoj, výrobu a uvádění na trh takových výrobků, které jsou vhodné pro více použití, jsou trvanlivé po technické stránce a poté, co se stanou odpadem, jsou vhodné pro přípravu k opětovnému použití a recyklaci, aby se usnadnilo náležité uplatňování hierarchie nakládání s odpady. Opatření by měla brát v úvahu dopad výrobků během jejich celého životního cyklu.
Tato opatření podporují vývoj, výrobu a uvádění takových výrobků a materiálů na trh, které jsou vhodné pro více použití, jsou trvanlivé a lze je snadno opravit a poté, co se stanou odpadem a co byly připraveny k opětovnému použití nebo recyklaci, jsou vhodné k uvedení na trh, aby se usnadnilo náležité uplatňování hierarchie nakládání s odpady. Opatření musí brát v úvahu dopad výrobků během jejich celého životního cyklu, případně včetně možnosti opakované recyklace, a hierarchii způsobů nakládání s odpady.
Pozměňovací návrh 124
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. b a (nové)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 8 – odst. 2 a (nový)
ba)   vkládá se nový odstavec, který zní:
„2a. O opatřeních přijatých podle odstavce 1 a 2 podají členské státy Komisi zprávu do [vložte, prosím datum: 36 měsíců po vstupu této směrnice v platnost] a poté každé tři roky po tomto datu. Komise tyto zprávy zveřejní.“;
Pozměňovací návrh 125
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. b b (nové)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 8 – odst. 4
bb)   odstavec 4 se nahrazuje tímto:
4.  Uplatňováním rozšířené odpovědnosti výrobce není dotčena odpovědnost za nakládání s odpady stanovená v čl. 15 odst. 1 ani stávající právní předpisy týkající se jednotlivých toků odpadů a konkrétních výrobků.
4. Uplatňováním rozšířené odpovědnosti výrobce není dotčena odpovědnost za nakládání s odpady stanovená v čl. 15 odst. 1. Ustanoveními článků 8 a 8a nejsou dotčena ustanovení týkající se rozšířené odpovědnosti výrobce obsažená v jiných právních aktech Unie.“;
Pozměňovací návrh 126
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. c
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 8 – odst. 5
5.  Komise organizuje výměnu informací mezi členskými státy a subjekty zapojenými do systémů odpovědnosti výrobce, které se týkají uplatňování požadavků stanovených v článku 8a v praxi a osvědčených postupů pro zajištění řádné správy věcí veřejnýchpřeshraniční spolupráce systémů rozšířené odpovědnosti výrobce. To zahrnuje mimo jiné výměnu informací o organizačních prvcích a sledování organizací odpovědných výrobců, výběru provozovatelů pro nakládání s odpady a předcházení vyhazování odpadků. Výsledky výměny informací Komise zveřejní.
5.  Komise nejpozději do … [vložte, prosím, datum: šest měsíců po vstupu této směrnice v platnost] vytvoří platformu pro výměnu informací mezi členskými státy, organizacemi občanské společnosti, regionálními a místními orgány a subjekty zapojenými do systémů odpovědnosti výrobce, které se týkají uplatňování požadavků stanovených v článku 8a v praxi a osvědčených postupů pro zajištění řádné správy věcí veřejných, přeshraniční spolupráce v rámci systémů rozšířené odpovědnosti výrobce a bezproblémového fungování vnitřního trhu. To zahrnuje mimo jiné výměnu informací o organizačních prvcích a sledování organizací odpovědných výrobců, vypracování jednotných kritérií pro finanční příspěvky uvedené v čl. 8a odst. 4 písm. b), výběru provozovatelů pro nakládání s odpady a předcházení vzniku odpadu a vyhazování odpadků. Výsledky výměny informací Komise zveřejní a případně vydá pokyny týkající se příslušných aspektů.
Nejpozději do … [vložte, prosím, datum: 12 měsíců po vstupu této směrnice v platnost] Komise na základě studie a s přihlédnutím k výsledkům výměny informací v rámci uvedené platformy vytvoří pokyny týkající se stanovování finančních příspěvků uvedených v čl. 8a odst. 4 písm. b). K zajištění jednotnosti v rámci vnitřního trhu Komise může v souladu s článkem 38a přijmout akty v přenesené pravomoci k doplnění této směrnice na základě vytvoření jednotných kritérií, která musejí členské státy dodržovat při stanovování finančních příspěvků uvedených v čl. 8a odst. 4 písm. b).
Pozměňovací návrh 127
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 8 a – název
Obecné požadavky pro systémy rozšířené odpovědnosti výrobce
Obecné minimální požadavky pro systémy rozšířené odpovědnosti výrobce
Pozměňovací návrh 128
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 8 a – odst. 1 – odrážka 1
–  jasně vymezí úlohy a povinnosti výrobců výrobků uvádějících zboží na trh Unie, organizací uplatňujících rozšířenou odpovědnost výrobců jejich jménem, soukromých nebo veřejných zpracovatelů odpadu, místních orgánů a v příslušných případech uznaných provozovatelů zařízení pro přípravu k opětovnému použití;
–  jasně vymezí úlohu a povinnosti všech zúčastněných subjektů, včetně výrobců výrobků uvádějících zboží na trh Unie, organizací uplatňujících rozšířenou odpovědnost výrobců jejich jménem v rámci kolektivních systémů, a dále včetně soukromých nebo veřejných zpracovatelů odpadu, distributorů, regionálních a místních orgánů a v příslušných případech sítí zajišťujících opakované využívání a opravu výrobků, podniků sociální ekonomiky a uznaných provozovatelů zařízení pro přípravu k opětovnému použití;
Pozměňovací návrh 129
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 8 a – odst. 1 – odrážka 2
–  v souladu s hierarchií nakládání s odpady stanoví měřitelné cíle pro nakládání s odpady zaměřené na dosažení alespoň kvantitativních cílů, jež pro tento systém stanoví tato směrnice, směrnice 94/62/ES, směrnice 2000/53/ES, směrnice 2006/66/ES a směrnice 2012/19/EU;
–  v souladu s hierarchií nakládání s odpady stanoví měřitelné cíle pro omezování odpadu a pro nakládání s ním, které by se zaměřovaly alespoň na dosažení kvantitativních cílů, jež pro tento systém stanovuje tato směrnice, směrnice 94/62/ES, směrnice 2000/53/ES, směrnice 2006/66/ES a směrnice 2012/19/EU;
Pozměňovací návrh 130
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 8 a – odst. 1 – odrážka 3
–  stanoví systém podávání zpráv za účelem sběru údajů o výrobcích uváděných na trh Unie výrobci, na něž se vztahuje rozšířená odpovědnost výrobce. Jakmile se tyto výrobky stanou odpadem, systém podávání zpráv zajistí, aby byly shromažďovány údaje o sběru těchto odpadů a nakládání s nimi, v příslušných případech s upřesněním toků odpadu;
–  stanoví systém podávání zpráv za účelem sběru spolehlivých a přesných údajů o výrobcích uváděných na trh Unie výrobci, na něž se vztahuje rozšířená odpovědnost výrobce. Jakmile se tyto výrobky stanou odpadem, systém podávání zpráv zajistí, aby byly shromažďovány spolehlivé a přesné údaje o sběru těchto odpadů a nakládání s nimi, v příslušných případech s upřesněním toků odpadu;
Pozměňovací návrh 131
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 8 a – odst. 1 – odrážka 4
–  zajistí rovné a nediskriminační zacházení s výrobci výrobků, a pokud jde o malé a střední podniky.
–  zajistí rovné a nediskriminační zacházení s výrobci výrobků, jakož i s mezi poskytovateli služeb spojených se sběrem, dopravou a nakládáním s odpady, a pokud jde o malé a střední podniky.
Pozměňovací návrh 132
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 8 a – odst. 2
2.  Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby držitelé odpadů, na které se zaměřují systémy rozšířené odpovědnosti výrobce vytvoření v souladu s čl. 8 odst. 1, byli informováni o dostupných systémech sběru odpadu a o předcházení vyhazování odpadů. Členské státy rovněž přijmou opatření zaměřená na vytvoření pobídek pro držitele odpadů, aby se zapojili do již existujících systémů odděleného sběru, a to prostřednictvím ekonomických pobídek nebo případně prostřednictvím regulací.
2.  Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby držitelé odpadů, na které se zaměřují systémy rozšířené odpovědnosti výrobce vytvořené v souladu s čl. 8 odst. 1, byli informováni o dostupných systémech vracení odpadů, o sítích zajišťujících opakované využívání výrobků a jejich opravu, o uznaných provozovatelích zařízení pro přípravu výrobků k opětovnému použití, o systémech sběru odpadu a o předcházení vyhazování odpadů. Členské státy rovněž přijmou opatření zaměřená na vytvoření pobídek pro držitele odpadů, aby v souladu se svými povinnostmi dodávali své odpady do již existujících systémů odděleného sběru, a to prostřednictvím ekonomických pobídek nebo případně prostřednictvím regulací.
Pozměňovací návrh 133
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 8 a – odst. 3 – písm. a
a)  měla jasně stanovenou působnost z hlediska geografického pokrytí, výrobků a materiálů;
a)  měla jasně stanovenou působnost z hlediska geografického pokrytí, výrobků a materiálů založenou na oblasti prodeje a bez omezení těchto oblastí na území, na nichž je sběr odpadu a nakládání s opady ziskové;
Pozměňovací návrh 134
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 8 a – odst. 3 – písm. b
b)  měla potřebné provozní a finanční prostředky pro splnění svých povinností týkajících se rozšířené odpovědnosti výrobce;
b)  měla potřebné provozní nebo finanční prostředky pro splnění svých povinností týkajících se rozšířené odpovědnosti výrobce;
Pozměňovací návrh 135
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 8 a – odst. 3 – písm. d – odrážka 2
–  finančních příspěvcích hrazených výrobci,
–  v rámci kolektivních systémů,  finančních příspěvcích hrazených výrobci za prodanou jednotku nebo za tunu výrobku umístěného na trh,
Pozměňovací návrh 136
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 8 a – odst. 3 – písm. d – odrážka 3
–  postupu výběru provozovatelů pro nakládání s odpady.
–  v rámci kolektivních systémů o postupu výběru provozovatelů pro nakládání s odpady.
Pozměňovací návrh 137
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 8 a – odst. 3 – písm. d – odrážka 3 a (nová)
–  dosažení cílů v oblasti omezování vzniku odpadu a v oblasti nakládání s odpady uvedených v odst. 1 druhé odrážce.
Pozměňovací návrh 139
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 8 a – odst. 4 – písm. a – návětí a odrážka 1
a)  pokrývaly celé náklady na nakládání s odpady u výrobků, jež uvádějí na trh Unie, včetně všech následujících položek:
a)  pokrývaly tyto celé náklady na nakládání s odpady u výrobků, jež uvádějí na trh Unie:
–  náklady na činnosti odděleného sběru, třídění a zpracování odpadů, jež jsou požadovány pro dodržení cílů týkajících se nakládání s odpady uvedených v odst. 1 druhé odrážce se zohledněním příjmů z opětovného použití nebo prodeje recyklovaných surovin získaných z jejich výrobků,
–  náklady na činnosti odděleného sběru, třídění, dopravu a zpracování odpadů, jež jsou požadovány pro zajištění řádného nakládání s odpady, se zohledněním příjmů z opětovného použití nebo prodeje recyklovaných surovin získaných z jejich výrobků,
Pozměňovací návrh 140
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 8 a – odst. 4 – písm. b
b)  byly upravovány na základě skutečných nákladů souvisejících se skončením životnosti jednotlivých výrobků nebo skupin podobných výrobků, a to se zohledněním jejich opětovné použitelnosti a recyklovatelnosti;
b)  v rámci kolektivních systémů byly upravovány na základě skutečných nákladů souvisejících se skončením životnosti jednotlivých výrobků nebo skupin podobných výrobků, a to se zohledněním jejich trvanlivosti, možnosti opravy, opětovné použitelnosti a recyklovatelnosti a přítomnosti nebezpečných látek, přičemž by se přihlíželo k jejich životnímu cyklu a zajistil by se soulad s požadavky stanovenými v příslušných právních předpisech Unie, a pokud možno na základě jednotných kritérií, tak aby bylo zjištěno bezproblémové fungování vnitřního trhu;
Pozměňovací návrh 141
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 8 a – odst. 4 – písm. c
c)  vycházely z optimalizovaných nákladů na služby poskytované v případech, že veřejní provozovatelé pro nakládání s odpady jsou odpovědní za vykonávání provozních úkolů jménem systému rozšířené odpovědnosti výrobce.
c)  vycházely z optimalizovaných nákladů na služby poskytované v případech, že veřejní provozovatelé pro nakládání s odpady jsou odpovědní za vykonávání provozních úkolů jménem systému rozšířené odpovědnosti výrobce. Optimalizované náklady na služby musejí být transparentní a musejí odrážet náklady, které nesou veřejné subjekty nakládající s odpady při plnění provozních úkolů v rámci systému rozšířené odpovědnosti výrobce.
Pozměňovací návrh 142
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 8 a – odst. 5 – pododstavec 1
Členské státy vytvoří odpovídající rámec pro sledování a vymáhání, aby bylo zajištěno, že výrobci výrobků budou dodržovat své povinnosti vyplývající z rozšířené odpovědnosti výrobce, budou náležitě využívány finanční prostředky a všechny subjekty zapojené do uplatňování systému budou vykazovat spolehlivé údaje.
Členské státy vytvoří odpovídající rámec pro sledování plnění předpisů a jejich vymáhání, aby bylo zajištěno, že výrobci výrobků budou dodržovat své povinnosti vyplývající z rozšířené odpovědnosti výrobce, a to i v případě prodeje na dálku, že budou náležitě využívány finanční prostředky a že všechny subjekty zapojené do uplatňování systému budou vykazovat spolehlivé údaje.
Pozměňovací návrh 143
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 8 a – odst. 5 – pododstavec 2
Pokud na území členského státu plní jménem výrobců povinnosti vyplývající z rozšířené odpovědnosti výrobce více organizací, členský stát zřídí nezávislý orgán pro dohled nad plněním povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti výrobce.
Členské státy zřídí nezávislý orgán, který by dohlížel na plnění povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti výrobce a který by zejména ověřoval, zda organizace, na něž se vztahuje rozšířená odpovědnost výrobce, dodržují požadavky stanovené v této směrnici.
Pozměňovací návrh 144
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 8 a – odst. 6
6.  Členské státy vytvoří platformu, aby zajistily pravidelný dialog mezi zúčastněnými stranami zapojenými do uplatňování rozšířené odpovědnosti výrobce, včetně soukromých nebo veřejných zpracovatelů odpadu, místních orgánů a v příslušných případech uznaných provozovatelů zařízení pro opětovné použití.
6.  Členské státy ustanoví nebo vytvoří platformu, aby zajistily pravidelný dialog mezi všemi zúčastněnými stranami zapojenými do uplatňování rozšířené odpovědnosti výrobce, včetně výrobců a distributorů, soukromých nebo veřejných zpracovatelů odpadu, podniků sociální ekonomiky, místních orgánů, organizací občanské společnosti a v příslušných případech sítí pro opětovné používání výrobků a jejich opravu a uznaných provozovatelů zařízení pro jejich opětovné používání.
Pozměňovací návrh 145
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 9 – odst. -1 a (nový)
-1.   S cílem přispívat k předcházení vzniku odpadů se členské státy snaží dosáhnout alespoň těchto cílů:
a)   významného snížení produkce odpadu,
b)   oddělení produkce odpadů od hospodářského růstu,
c)   postupného nahrazení látek vzbuzujících mimořádné obavy, jak jsou definovány v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006, pokud existují vhodné alternativní látky nebo technologie, které je možné z ekonomického a technického hlediska realizovat,
d)   snížení vzniku odpadu z potravin v Unii do roku 2025 o 30 % a do roku 2030 o 50 % ve srovnání s jeho objemem v roce 2014,
e)   snížení vzniku odpadu v mořích v Unii do roku 2025 o 30 % a do roku 2030 o 50 % ve srovnání s jeho objemem v roce 2014.
Pozměňovací návrh 146
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 9 – odst. 1
1.  Členské státy přijmou opatření s cílem zamezit vzniku odpadů. Tato opatření:
1.  Za účelem dosažení cílů uvedených v odstavci -1 členské státy přijmou alespoň tato opatření:
–  podporují používání výrobků, které účinně využívají zdroje, jsou trvanlivé, opravitelné a recyklovatelné;
–  prosazují a podporují modely trvale udržitelné výroby a spotřeby a používání výrobků, které účinně využívají zdroje, jsou trvanlivé, lze je snadno společně využívat, jsou opětovně použitelné, opravitelné a recyklovatelné;
–  odrazují od uvádění zboží, u něhož se plánuje zastarávání, na trh,
–   vymezují a zaměřují se na výrobky, které jsou hlavními zdroji surovin vysoce důležitých pro hospodářství Unie a jejichž dodávky jsou spojeny s vysokým rizikem, aby se zamezilo tomu, že se tyto materiály stanou odpadem;
–  vymezují a zaměřují se na výrobky, které jsou hlavními zdroji surovin vysoce důležitých pro hospodářství Unie a jejichž dodávky jsou spojeny s vysokým rizikem, aby se zamezilo tomu, že se tyto materiály stanou odpadem;
–  podporují vytváření systémů podporujících činnosti zaměřené k opětovnému použití, zejména včetně elektrických a elektronických zařízení, textilu a nábytku;
–   stimulují k prodlužování životnosti výrobků, pokud to má příznivý vliv na životní prostředí, a podporují vytváření systémů prosazujících jejich opravu, opětovné používání, repasi a obnovu, jak je uvedeno v článku 9a;
–  snižují vznik odpadů při procesech souvisejících s průmyslovou výrobou, těžbou nerostů, výstavbou a demolicemi, se zohledněním nejlepších dostupných technik;
–  snižují vznik odpadů při procesech souvisejících s průmyslovou výrobou, zpracováním, těžbou nerostů, výstavbou a demolicemi, mj. např. na základě předdemoličních auditů a také postupů týkajících se obchodu a služeb, se zohledněním nejlepších dostupných technik a osvědčených postupů;
–  snižují vznik potravinového odpadu v prvovýrobě, při zpracovávání a výrobě, v maloobchodě a jiných způsobech distribuce potravin, v restauracích a pohostinství a také v domácnostech.
–  snižují celkový vznik potravinového odpadu;
–   omezují potravinové ztráty v celém dodavatelském řetězci, včetně ztrát, k nimž dochází při primární produkci, dopravě a skladování;
–   zabraňují odhazování odpadků tím, že zjišťují, které výrobky jsou hlavním zdrojem odhazování odpadků do přírodního prostředí, včetně mořského prostředí, a přijímají opatření na snížení odhazování odpadků z těchto zdrojů;
–   zajišťují, aby dodavatelské řetězce informovaly spotřebitele a subjekty zpracovávající odpady o látkách vzbuzujících mimořádné obavy;
–   vytvářejí informační kampaně ke zvyšování povědomí o problémech předcházení vzniku odpadu v prostředí a odhazování odpadků a podporují je.
Pozměňovací návrh 147
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 9 – odst. 2
2.  Členské státy sledují a posuzují provádění opatření na předcházení vzniku odpadů. Za tímto účelem používají vhodné kvalitativní a kvantitativní ukazatele a cíle týkající se zejména množství komunálního odpadu na obyvatele, který byl odstraněn nebo byl energeticky využit.
2.  Členské státy sledují a posuzují provádění opatření na předcházení vzniku odpadů. Za tímto účelem používají vhodné kvalitativní a kvantitativní ukazatele a cíle týkající se zejména množství vzniklého komunálního odpadu na obyvatele a objem komunálního odpadu, který byl zlikvidován nebo byl energeticky využit.
Pozměňovací návrh 148
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 9 – odst. 2 a (nový)
2a.   Komise přijme v souladu s článkem 38a akty v přenesené pravomoci, aby tuto směrnici doplnila o stanovení ukazatelů pro měření pokroku dosaženého při snižování vzniku odpadu a při plnění opatření na předcházení vzniku odpadu uvedených v odstavci 1. Uvedené akty v přenesené pravomoci se přijmou do 18 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost.
Pozměňovací návrh 149
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 9 – odst. 3
3.  Členské státy sledují a posuzují svá opatření na předcházení vzniku potravinového odpadu prostřednictvím měření potravinového odpadu na základě metodik vyvinutých v souladu s odstavcem 4.
3.  Členské státy sledují a posuzují svá opatření na předcházení vzniku potravinového odpadu prostřednictvím měření množství potravinového odpadu na základě společné metodiky. Komise přijme do 31. prosince 2017 v souladu s článkem 38a akt v přenesené pravomoci, aby tuto směrnici doplnila a stanovila metodiku pro jednotné měření množství potravinového odpadu, včetně minimálních kvalitativních požadavků. Tato metodika přihlíží k opatřením k předcházení vzniku odpadů prováděným prostřednictvím darování potravin a jiných způsobů, kterými lze snížit jejich plýtvání.
Pozměňovací návrh 236
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 9 – odst. 3 a (nový)
3a.   Komise do 31. prosince 2020 přezkoumá možnost stanovit závazné unijní cíle pro snížení potravinového odpadu, které mají být splněny do roku 2025 a 2030, na základě měření, jež se vypočítá společnou metodou stanovenou podle odstavce 3. Za tímto účelem Komise vypracuje zprávu, kterou případně doplní o legislativní návrh, a zašle ji Evropskému parlamentu a Radě.
Pozměňovací návrh 150
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 9 – odst. 3 b (nový)
3b.   Členské státy sledují a posuzují svá opatření k předcházení toho, aby se odpad z činnosti na pevnině dostával do moří, a to na základě společné metodiky, kterou se měří množství odpadu v mořích pocházejícího z činnosti na pevnině. Komise přijme do 31. prosince 2017 v souladu s článkem 38a akt v přenesené pravomoci, v němž bude stanovena společná metodika pro jednotné měření množství odpadu v mořích pocházejícího z činnosti na pevnině, včetně minimálních kvalitativních požadavků.
Pozměňovací návrh 151
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 9 – odst. 3 c (nový)
3c.   Nejpozději ke dni 31. prosince 2018 Komise přezkoumá možnost stanovit unijní cíle v oblasti předcházení vzniku odpadu, které mají být splněny do roku 2025 a 2030 na základě společného ukazatele, jenž se vypočítá jako poměr k celkovému množství komunálního odpadu produkovaného na osobu. Za tímto účelem Komise vypracuje zprávu, kterou případně doplní o legislativní návrh a kterou zašle Evropskému parlamentu a Radě.
Pozměňovací návrh 152
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 9 – odst. 4
4.   Komise může přijmout prováděcí akty za účelem stanovení ukazatelů pro měření celkového pokroku dosaženého při plnění opatření na předcházení vzniku odpadu. S cílem zajistit jednotné měření úrovní potravinového odpadu přijme Komise prováděcí akt za účelem stanovení společné metodiky včetně minimálních kvalitativních požadavků. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 39 odst. 2.
vypouští se
Pozměňovací návrh 153
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 9 – odst. 5
5.   Evropská agentura pro životní prostředí zveřejní každý rok zprávu, která popisuje pokrok při předcházení vzniku odpadu v každém členském státě a v celé Unii, včetně zrušení závislosti vzniku odpadů na hospodářském růstu a přechodu k oběhovému hospodářství.
vypouští se
Pozměňovací návrh 154
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – pododstavec 9 a (nový)
Směrnice 2008/98/ES
Článek 9 a (nový)
9a)   vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 9a
Opětovné používání výrobků
1.   Členské státy podporují vytvoření systémů, které prosazují činnost zaměřenou na opětovné používání výrobků a prodlužování jejich životnosti, pokud to nemá negativní vliv na jejich kvalitu a bezpečnost.
2.   Členské státy přijmou opatření na podporu opětovného používání výrobků, zejména těch, které obsahují značné množství kriticky důležitých surovin. Mezi tato opatření může patřit jednak vybízení k vytvoření uznávaných sítí pro opětovné používání výrobků, systémů zálohování a zpětného odběru a systémů vracení výrobků, ev. jejich doplňování a jednak jejich podpora a motivování k provádění repase a renovací výrobků a jejich používání k novému účelu.
Členské státy využívají ekonomické nástroje a opatření a mohou stanovit kvantitativní cíle.
3.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, aby měli provozovatelé zařízení pro opětovné používání výrobků přístup k návodům k použití, náhradním dílům, technickým informacím nebo k jakémukoli dalšímu nástroji nebo programovému či jinému vybavení nutnému pro opětovné používání výrobků, aniž by tím byla dotčena práva duševního vlastnictví.“;
Pozměňovací návrh 155
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – pododstavec 9 b (nový)
Směrnice 2008/98/ES
Článek 9 b (nový)
9b)  Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 9b
Platformy pro společné vyžívání výrobků
1.  Jako obchodní model Komise aktivně podpoří platformy pro společné využívání výrobků. Komise vytvoří pevné propojení mezi těmito platformami a novými pokyny pro ekonomiku sdílení a prošetří veškerá možná opatření zaměřená na poskytování pobídek k těmto platformám, včetně pobídek v oblasti rozšířené odpovědnosti výrobce, veřejných zakázek a ekodesignu.
2.  Členské státy podpoří vytváření systémů podporujících platformy pro společné využívání výrobků ve všech odvětvích.“;
Pozměňovací návrh 156
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 c (nový)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 10 – odst. 2
9c)   Čl. 10 odst. 2 se nahrazuje tímto:
2.  Pokud je to nezbytné pro soulad sodstavcem 1 a pro usnadnění nebo zlepšení využití, sběr odpadu se provádí odděleně, pokud je to proveditelné z hlediska technického, hospodářského a z hlediska životního prostředí, a nesměšuje se s jiným odpadem nebo jiným materiálem s odlišnými vlastnostmi.
2. S cílem dodržet soulad s odstavcem 1 a usnadnit nebo zlepšit využití výrobků, se sběr odpadu provádí odděleně a nesměšuje se s jiným odpadem nebo jiným materiálem s odlišnými vlastnostmi.
Prokáže-li se, že na základě odděleného sběru nelze v řídce osídlených oblastech dosáhnout nejlepšího celkového výsledku z hlediska životního prostředí, mohou členské státy odchylně od prvního pododstavce vyjmout z této povinnosti uvedené oblasti, přičemž zohlední zásadu životního cyklu výrobků.
Členské státy informují Komisi o svém záměru využít této výjimky. Komise s ohledem na cíle této směrnice tyto informace přezkoumá a posoudí, zda je výjimka oprávněná. Pokud Komise nevznese žádné námitky do devíti měsíců o získání příslušných informací, považuje se výjimka za udělenou. Pokud Komise vznese námitku, přijme rozhodnutí a informuje o něm členský stát.“;
Pozměňovací návrh 157
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 c (nový)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 10 – odst. 2 a (nový)
9d)   V článku 10 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„2a. Členské státy přijmou opatření, aby spalovny odpadu nepřijímaly odpad, který se shromáždil odděleně podle čl. 11 odst. 1 a článku 22, s výjimkou zbytků ze třídění takového odpadu.“;
Pozměňovací návrh 158
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 e (nový)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 10 – odst. 2 b (nový)
9e)   V článku 10 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„2b. Členské státy přijmou nezbytná opatření na případnou dekontaminaci nebezpečného odpadu před jeho využitím.“;
Pozměňovací návrh 159
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. – a (nové)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 11 – název
-a)   název článku se nahrazuje tímto:
Opětovné použití a recyklace
„Příprava na opětovné použití a recyklace“;
Pozměňovací návrh 160
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. – a
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 1
1.  Členské státy přijmou vhodná opatření na podporu činností přípravy k opětovnému použití, zejména tvorboupodporou sítí pro opravy a opětovné použití a umožněním přístupu těchto sítí do sběrných míst pro odpady a využíváním ekonomických nástrojů, kritérií pro veřejné zakázky, množstevních cílů nebo jiných opatření.
1.  Členské státy přijmou opatření na podporu činnosti v rámci přípravy k opětovnému použití výrobků, mj. podporou vytvářeníuznávání zařízení a sítí pro přípravu k opětovnému použití výrobků, zejména těch, které jsou provozovány jako sociální podniky, usnadňováním přístupu těchto uznaných zařízení a sítí do sběrných míst pro odpady a také využíváním ekonomických nástrojů, kritérií pro veřejné zakázky, množstevních cílů nebo jiných opatření.
Pozměňovací návrh 161
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. – a
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 2
Členské státy přijmou opatření na podporu vysoce kvalitní recyklace a zřídí za tímto účelem systémy tříděného sběru, pokud je to proveditelné z hlediska technického, hospodářského a z hlediska životního prostředí a je-li to vhodné pro zaručení nezbytných standardů kvality pro příslušná odvětví zabývající se recyklací a pro dosažení cílů stanovených v odstavci 2.
Členské státy přijmou opatření na podporu vysoce kvalitní recyklace a zřídí za tímto účelem systémy tříděného sběru, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 2, je-li to vhodné pro zaručení nezbytných standardů kvality pro příslušná odvětví zabývající se recyklací.
Pozměňovací návrh 162
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. – a a (nové)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)
aa)   v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Členské státy využijí odpovídající regulační a ekonomické nástroje s cílem motivovat k využívání druhotných surovin.“;
Pozměňovací návrh 164
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. – a b (nové)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 3
ab)   v odstavci 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:
„S výhradou čl. 10 odst. 2 bude do roku 2015 stanoven tříděný sběr přinejmenším pro odpady z: papíru, kovu, plastu a skla.“
„S výhradou čl. 10 odst. 2 bude do roku 2015 stanoven tříděný sběr přinejmenším pro odpady z papíru, kovu, plastu a skla. Členské státy do roku 2020 navíc zavedou povinný tříděný sběr textilu.;
Pozměňovací návrh 165
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. b
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 4
Členské státy přijmou opatření na podporu systémů třídění stavebního a demoličního odpadu a přinejmenším pro odpady z: dřeva, kameniva, kovu, skla a sádry.
Členské státy přijmou opatření, na jejichž základě by zajistily třídění stavebního a demoličního odpadu přinejmenším pro odpady ze dřeva, z minerální suti (betonu, cihel, tašek a keramických výrobků), kovu, plastů, sádry, skla a omítky. Členské státy mohou využívat opatření uvedená v příloze IVa.
Členské státy poskytnou pobídky k provádění předdemoličních auditů s cílem omezit obsah znečišťujících a dalších nežádoucích látek na minimum, a přispět tak ke kvalitní recyklaci.
Pozměňovací návrh 166
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. b a (nové)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 4 a (nový)
ba)   v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Členské státy přijmou opatření na podporu systémů třídění obchodního a průmyslového odpadu a přinejmenším pro odpady z kovů, plastu, papíru a lepenky, biologického odpadu, skla a dřeva.“;
Pozměňovací návrh 167
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. b b (nové)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 11 – odst. 2 – návětí
bb)   v odstavci 2 se úvodní věta nahrazuje tímto:
Za účelem dosažení souladu s cíli této směrnice a přiblížení se k evropské recyklační společnosti s vysokou úrovní hospodárnosti využívání zdrojů přijmou členské státy opatření nezbytná k dosažení těchto cílů:
Za účelem dosažení souladu s cíli této směrnice a přiblížení se k evropskému oběhovému hospodářství s vysokou úrovní hospodárnosti využívání zdrojů přijmou členské státy opatření nezbytná k dosažení těchto cílů:“;
Pozměňovací návrh 168
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. – d
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 11 – odst. 2 – písm. c
c)  do roku 2025 zvýšit úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklace komunálního odpadu nejméně na 60 % hmotnosti;
c)  do roku 2025 zvýšit úroveň přípravy k opětovnému použití a míru recyklace komunálního odpadu nejméně na 60 % hmotnosti vytvořeného komunálního odpadu, včetně alespoň 3 % celkového komunálního odpadu připraveného k opětovnému použití;
Pozměňovací návrh 169
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. – d
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 11 – odst. 2 – písm. d
d)  do roku 2030 zvýšit úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklace komunálního odpadu nejméně na 65 % hmotnosti.
d)  do roku 2030 zvýšit úroveň přípravy k opětovnému použití a míru recyklace komunálního odpadu nejméně na 70% hmotnosti vytvořeného komunálního odpadu, včetně alespoň 5 % celkového komunálního odpadu připraveného k opětovnému použití;
Pozměňovací návrh 170
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. – e
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 11 – odst. 3 – pododstavec 1
3.  U Estonska, Řecka, Chorvatska, Lotyšska, Malty, Rumunska a Slovenska mohou být lhůty pro dosažení cílů uvedených v odst. 2 písm. c) a d) prodlouženy o pět let. Členský stát oznámí Komisi svůj záměr využít tohoto ustanovení nejpozději 24 měsíců před uplynutím příslušných lhůt stanovenýchodst. 2 písm. c) a d). V případě prodloužení členský stát přijme nezbytná opatření ke zvýšení úrovně přípravy k opětovnému použití a recyklace komunálního odpadu nejméně na 50 % hmotnosti do roku 2025 a nejméně na 60 % hmotnosti do roku 2030.
3.  Členský stát může požádat o pětileté prodloužení lhůty pro dosažení cíle uvedenéhoodstavci 2 písm. c), pokud splní následující podmínky:
a)   pokud do roku 2013 připravil k opětovnému použití nebo recyklaci méně než 20 % svého komunálního odpadu a
b)   není na seznamu členských států, u nichž existuje riziko, že nedosáhnou cíle, kterým je příprava 50 % komunálního odpadu na opětovné použití a recyklaci do roku 2025 a jenž byl stanoven podle čl. 11b odst. 2 písm. b).
Členský stát předloží Komisi žádost o prodloužení této lhůty nejméně 24 měsíce před koncem lhůty stanovené v odstavci 2 písm. c), nikoli však před zveřejněním zprávy uvedené v článku 11b, která se týká dosažení cíle stanoveného v tomto odstavci.
Pozměňovací návrh 171
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. – e
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 11 – odst. 3 – pododstavec 2
K oznámení se přiloží prováděcí plán s uvedením opatření, která je nutné přijmout pro dodržení cílů před uplynutím nové lhůty. Plán rovněž zahrnuje podrobný časový harmonogram pro provádění navrhovaných opatření a posouzení jejich očekávaných dopadů.
K žádosti o prodloužení lhůty se přiloží prováděcí plán s uvedením opatření, která je nutné přijmout pro dodržení cílů před uplynutím nové lhůty. Plán je navržen na základě hodnocení stávajících plánů nakládání s odpady a zahrnuje rovněž podrobný časový harmonogram k provádění navrhovaných opatření a posouzení jejich očekávaných dopadů.
Plán uvedený ve třetím pododstavci musí kromě toho splňovat alespoň tyto požadavky:
a)   využívat odpovídající hospodářské nástroje pro poskytování pobídek k uplatňování hierarchie nakládání s odpady podle čl. 4 odst. 1 této směrnice;
b)   prokazovat účinné a účelné využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a dalších opatření prostřednictvím prokazatelných dlouhodobých investic k financování rozvoje infrastruktury pro nakládání s odpady nezbytné k dosažení příslušných cílů;
c)   zajišťovat kvalitní statistické údaje a vytvářet jasné prognózy ohledně kapacit nakládání s odpady a cílů, které ještě zbývá splnit, uvedených v čl. 11 odst. 2 této směrnice, čl. 6 odst. 1 směrnice 94/62/ES a čl. 5 odst. 2 písm. a), b) a c) směrnice 1999/31/ES;
d)   stanovit program předcházení vzniku odpadů, jak je uvedeno v článku 29 této směrnice.
Komise posoudí, zda jsou splněny požadavky stanovené ve čtvrtém pododstavci písm. a) až d). Nevznese-li Komise vůči předloženému plánu námitky do pěti měsíců od jeho obdržení, považuje se žádost o prodloužení lhůty za schválenou.
Vznese-li Komise proti předloženému plánu námitku, požádá dotyčný členský stát, aby do dvou měsíců od obdržení připomínek Komise předložil přepracovaný plán.
Komise posoudí přepracovaný plán do dvou měsíců od jeho obdržení a žádost o prodloužení lhůty písemně schválí nebo zamítne. Pokud Komise v této lhůtě nerozhodne, pokládá se žádost o prodloužení lhůty za schválenou.
Komise informuje Evropský parlament a Radu o výsledku svého rozhodování do dvou měsíců od jeho přijetí.
Je-li lhůta uvedená v prvním pododstavci prodloužena, avšak členský stát nezajistí do roku 2025 přípravu alespoň 50 % komunálního odpadu k opětovnému použití a recyklaci, považuje se uvedené prodloužení lhůty automaticky za zrušené.
Pozměňovací návrh 172
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. – e
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 11 – odst. 3 a (nový)
3a.   Členský stát může požádat o pětileté prodloužení lhůty na dosažení cíle uvedeného v odstavci 2 písm. d), pokud splní následující podmínky:
a)   splňuje podmínky stanovené v odstavci 3, prvním pododstavci, písm. a) a b) a 
b)   není na seznamu členských států, u nichž existuje riziko, že nedosáhnou cíle, kterým je příprava 60 % komunálního odpadu na opětovné použití a recyklaci do roku 2030 a jenž byl stanoven podle čl. 11b odst. 2 písm. b).
Aby mohl členský stát požádat o prodloužení lhůty, jak je uvedeno v prvním pododstavci, předloží Komisi příslušnou žádost v souladu s odstavcem 3 nejméně 24 měsíce před koncem lhůty stanovené v odstavci 2 písm. d), nikoli však před zveřejněním zprávy uvedené v článku 11b, která se týká dosažení cíle stanoveného v tomto odstavci.
Pokud je tato lhůta prodloužena, avšak členský stát nezajistí do roku 2030 přípravu alespoň 60 % komunálního odpadu k opětovnému použití a recyklaci, považuje se uvedené prodloužení lhůty automaticky za zrušené.
Pozměňovací návrh 173
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. – e
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 11 – odst. 4
4.  Nejpozději ke dni 31. prosince 2024 Komise přezkoumá cíl stanovený v odst. 2 písm. d), a to za účelem jeho zvýšení a možného stanovení cílů pro další druhy odpadů. Zpráva Komise spolu s případným návrhem bude za tímto účelem zaslána Evropskému parlamentu a Radě.
4.  Nejpozději ke dni 31. prosince 2024 Komise přezkoumá cíl stanovený v odst. 2 písm. d) za účelem jeho zvýšení a při zohlednění osvědčených postupů a opatření použitých členskými státy k dosažení tohoto cíle. Zpráva Komise spolu s případným návrhem bude za tímto účelem zaslána Evropskému parlamentu a Radě.
Pozměňovací návrh 174
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. – e
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 11 – odst. 4 a (nový)
4a.   Komise přezkoumá možnost stanovit cíle pro přípravu k opětovnému použití a recyklaci vztahující se na obchodní odpad, jiný než nebezpečný průmyslový odpad a další toky odpadu, které je nutné splnit do roku 2025 a 2030. Za tímto účelem vypracuje Komise do 31. prosince 2018 zprávu případně doplněnou o legislativní návrh, kterou zašle Evropskému parlamentu a Radě.
Pozměňovací návrh 175
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. – e
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 11 – odst. 4 b (nový)
4b.   Komise zváží možnost stanovení cílů týkajících se přípravy odpadů k opětovnému použití a jejich recyklace, které by se vztahovaly na konkrétní druhy stavebního a demoličního odpadu a které by měly být splněny do roku 2025 a 2030. Za tímto účelem vypracuje Komise do 31. prosince 2018 zprávu případně doplněnou o legislativní návrh, kterou zašle Evropskému parlamentu a Radě.
Pozměňovací návrh 176
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 11
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 11 a – odst. 1
1.  Pro účely výpočtu, zda bylo dosaženo cílů stanovených v čl. 11 odst. 2 písm. c) a d) a čl. 11 odst. 3,
1.  Pro účely výpočtu, zda bylo dosaženo cílů stanovených v čl. 11 odst. 2 písm. c) a d) a čl. 11 odst. 3,
a)  se hmotností recyklovaného komunálního odpadu rozumí hmotnost odpadu vstupujícího do procesu konečné recyklace;
a)  je hmotnost recyklovaného komunálního odpadu vypočtena jako hmotnost odpadu vstupujícího do procesu konečné recyklace v daném roce;
b)  se hmotností komunálního odpadu připraveného k opětovnému použití rozumí hmotnost komunálního odpadu, který byl využit nebo sebrán uznaným provozovatelem zařízení pro přípravu k opětovnému použití a byl předmětem veškerých nezbytných kontrol, čištění a oprav umožňujících opětovné použití bez dalšího třídění nebo předzpracování;
b)  je hmotnost komunálního odpadu připraveného k opětovnému použití vypočtena jako hmotnost komunálního odpadu, který byl v daném roce využit nebo sebrán uznaným provozovatelem zařízení pro přípravu k opětovnému použití a byl předmětem veškerých nezbytných kontrol, čištění a oprav umožňujících jeho opětovné použití bez dalšího třídění nebo předzpracování.
c)   členské státy mohou do výpočtu zahrnout výrobky a části připravené k opětovnému použití uznanými zpracovateli pro přípravu k opětovnému použití nebo v rámci systémů zálohování a zpětného odběru. Pro výpočet očištěné míry komunálního odpadu připraveného k opětovnému použití a recyklovaného odpadu, která zohledňuje hmotnost výrobků a částí připravených k opětovnému použití, použijí členské státy ověřené údaje od provozovatelů a uplatní vzorec uvedený v příloze VI.
Pozměňovací návrh 177
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 11
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 11 a – odst. 1 a (nový)
1a.   Komise do 31. prosince 2018 požádá evropské normalizační organizace, aby na základě osvědčené praxe vytvořily evropské normy kvality pro odpadní materiály vstupující do procesu konečné recyklace a pro druhotné suroviny, zejména pro plasty.
Pozměňovací návrh 178
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 11
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 11 a – odst. 2
2.  K zajištění harmonizovaných podmínek pro uplatňování ustanovení odst. 1 písm. b) a písm. c) a přílohy VI přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38a, které stanoví minimální kvalitativní a provozní požadavky pro určování uznaných provozovatelů zařízení pro přípravu k opětovnému použití a systémů zálohování a zpětného odběru, včetně konkrétních pravidel pro sběr, ověřování a vykazování údajů.
2.  K zajištění harmonizovaných podmínek pro uplatňování ustanovení odst. 1 písm. a) a písm. b) přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38a, které stanoví minimální kvalitativní a provozní požadavky na určování uznaných provozovatelů zařízení pro přípravu k opětovnému použití, na systémy zálohování a zpětného odběru a na provozovatele zařízení pro konečnou recyklaci, včetně konkrétních pravidel pro sběr, dohledatelnost, ověřování a vykazování údajů.
Pozměňovací návrh 179
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 11
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 11 a – odst. 3
3.  Odchylně od odstavce 1 lze hmotnost výstupu z jakéhokoli způsobu třídění vykazovat jako hmotnost recyklovaného komunálního odpadu, pokud:
3.  Členské státy zajistí, aby byly vedeny záznamy o hmotnosti produktů a materiálů při výstupu ze zařízení pro jejich využití či recyklaci / přípravu k opětovnému použití.
a)   tento výstup je odeslán do procesu konečné recyklace;
b)   hmotnost materiálů nebo látek, které nejsou předmětem procesu konečné recyklace a které byly odstraněny nebo jsou předmětem energetického využití, zůstává nižší než 10 % celkové hmotnosti odpadu, který má být vykázán jako recyklovaný.
Pozměňovací návrh 180
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 11
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 11 a – odst. 4
4.  Členské státy zavedou účinný systém kontroly kvality a sledovatelnosti komunálního odpadu, jenž zajistí, že podmínky stanovenéodst. 3 písm. a) a b) budou splněny. Tento systém mohou tvořit elektronické registry zřízené podle čl. 35 odst. 4, technické specifikace ke kvalitativním požadavkům na tříděný odpad nebo jiné rovnocenné opatření, jež zajistí spolehlivost a přesnost shromážděných údajů o recyklovaném odpadu.
4.  V souladu s odstavcem 2 zavedou členské státy účinný systém kontroly kvality a sledovatelnosti komunálního odpadu, jenž zajistí dodržování podmínek stanovenýchodstavci 1. Tento systém mohou tvořit elektronické registry zřízené podle čl. 35 odst. 4, technické specifikace ke kvalitativním požadavkům na tříděný odpad nebo jiné rovnocenné opatření, jež zajistí spolehlivost a přesnost shromážděných údajů o recyklovaném odpadu. Členské státy informují Komisi o metodě zvolené pro kontrolu kvality a sledovatelnost.
Pozměňovací návrh 181
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 11
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 11 a – odst. 5
5.  Pro účely výpočtu, zda cílů stanovených v čl. 11 odst. 2 písm. c) a d) a čl. 11 odst. 3 bylo dosaženo, mohou členské státy zohlednit recyklaci kovů, k níž dochází v souvislosti se spalováním, v poměru k podílu spalovaného komunálního odpadu, pokud tyto recyklované kovy splňují určité kvalitativní požadavky.
5.  Pro účely výpočtu, zda cílů stanovených v čl. 11 odst. 2 písm. c) a d) a v čl. 11 odst. 3 bylo dosaženo, mohou členské státy poté, co Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 6 tohoto článku, zohlednit recyklaci kovů, k níž dochází v souvislosti se spalováním nebo spoluspalováním, v poměru k podílu spalovaného nebo spoluspalovaného komunálního odpadu, pokud tyto recyklované kovy splňují určité kvalitativní požadavky a daný odpad byl před spálením tříděn nebo byla dodržena povinnost zřídit oddělený sběr papírového, kovového, plastového, skleněného a biologického odpadu.
Pozměňovací návrh 182
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 11
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 11 a – odst. 6
6.  K zajištění harmonizovaných podmínek pro uplatňování odstavce 5 přijme Komise akty v přenesené pravomoci, v souladu s článkem 38a, které stanoví společnou metodiku pro výpočet hmotnosti kovů, jež byly recyklovány v souvislosti se spalováním, včetně kvalitativních kritérií pro recyklované kovy.
6.  K zajištění harmonizovaných podmínek pro uplatňování odstavce 5 přijme Komise akty v přenesené pravomoci, v souladu s článkem 38a, které stanoví společnou metodiku pro výpočet hmotnosti kovů, jež byly recyklovány v souvislosti se spalováním nebo spoluspalováním, včetně kvalitativních kritérií pro recyklované kovy.
Pozměňovací návrh 183
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 1 b – odst. 1
1.  Komise ve spolupráci s Evropskou agenturou pro životní prostředí sestaví zprávy o učiněném pokroku k dosažení cílů stanovených v čl. 11 odst. 2 písm. c) a d), a to nejpozději tři (3) roky před uplynutím každé ze lhůt stanovených v uvedených ustanoveních.
1.  Komise ve spolupráci s Evropskou agenturou pro životní prostředí sestaví zprávy o učiněném pokroku k dosažení cílů stanovených v čl. 11 odst. 2 písm. c), odst. 33a a čl. 21 odst. 1a , a to nejpozději tři (3) roky před uplynutím každé ze lhůt stanovených v uvedených ustanoveních.
Pozměňovací návrh 184
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 11 b – odst. 2 – písm. b a (nové)
ba)   příklady osvědčených postupů, které se používají v celé Unii a které při by dosahování cílů mohly sloužit jako referenční rámec pro pokrok.
Pozměňovací návrh 185
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 11 b – odst. 2 a (nový)
2a.   Pokud je to nezbytné, musí se zprávy uvedené v odstavci 1 zabývat požadavky této směrnice, jako jsou prognózy dosahování cílů uvedených v programech předcházení vzniku odpadu podle článku 29 a procent a množství komunálního odpadu na hlavu, který je odstraňován a je určen k energetickému využití.
Pozměňovací návrh 186
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 a (nový)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 12 – odst. 1 a (nový)
12a)   V článku 12 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„1a. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby se množství odstraňovaného komunálního odpadu snížilo do roku 2030 nejvýše na 10 % celkového množství vzniklého komunálního odpadu.“;
Pozměňovací návrh 187
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 b (nový)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 12 – odst. 1 b (nový)
12b)   Ve článku 12 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„1b. Komise provede přezkum provozních postupů odstraňování odpadu uvedených v příloze I. V rámci tohoto přezkumu Komise přijme akty v přenesené působnosti doplňující tuto směrnici a stanoví v nich technická kritéria a provozní postupy týkající se odstraňování odpadů podle technologií D2, D3, D4, D6, D7 a D12. Tyto akty v přenesené působnosti případně zavedou zákaz provozních postupů odstraňování odpadu, které nesplňují požadavky stanovené ve článku 13.“;
Pozměňovací návrh 188
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod12 c (nový)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 12 – odst. 1 c (nový)
12c)   V článku 12 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„1c. „Členské státy přijmou zvláštní opatření, která zabrání odstraňování odpadů, jak přímo, tak nepřímo, do mořského prostředí. Členské státy informují Komisi o opatřeních, která zavedly za účelem provádění tohoto odstavce, 18 měsíců po vstupu této směrnice v platnost a každé dva roky po tomto datu. Komise jednou za dva roky zveřejní v průběhu šesti měsíců zprávu vycházející ze získaných údajů.
Komise přijme prováděcí akty, u nichž stanoví způsoby a ukazovatele pro uplatňování tohoto odstavce. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 39 odst. 2.“;
Pozměňovací návrh 189
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 d (nový)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 15 – odst. 4 a (nový)
12d)   Ve článku 15 se vkládá nový odstavec, který zní:
„4a. V souladu se směrnicí 2014/24/EU mohou členské státy přijmout opatření k zajištění toho, aby výběrové řízení na provozovatele zařízení pro nakládání s odpady pořádané místními orgány a organizacemi provádějícími rozšířenou odpovědnost v zastoupení výrobce výrobků zahrnovalo sociální ustanovení s cílem podpořit roli sociálních a solidárních podniků a platforem.“;
Pozměňovací návrh 190
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 e (nový)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 18 – odst. 3
12e)   V článku 18 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
3.  S výhradou kritérií technické a ekonomické proveditelnosti se v případě, že byly v rozporu s odstavcem 1 nebezpečné odpady smíchány, provede třídění, je-li to možné a nezbytné, za účelem splnění podmínek uvedených v článku 13.
„3. Pokud byly nebezpečné odpady smíchány v rozporu s odstavcem 1, členské státy zajistí, aby byl tento odpad roztříděn, je-li to technicky proveditelné, aniž je dotčen článek 36.
Pokud třídění není technicky proveditelné, zpracuje se smíšený odpad v zařízení, kterému bylo za tímto účelem uděleno povolení s takovými směsmi a jednotlivými složkami této směsi nakládat.“
Pozměňovací návrh 191
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 f (nový)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 20 – odst. 1 a (nový)
12f)   v článku 20 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„Členské státy do 1. ledna 2020 zřídí oddělené systémy sběru a příjmu nebezpečného odpadu produkovaného v domácnostech, aby zajistily, že nebezpečný odpad je zpracován řádně a nekontaminuje jiné druhy komunálního odpadu.“;
Pozměňovací návrh 192
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 g (nový)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 20 – odst. 1 b (nový)
12g)   V článku 20 se vkládá nový odstavec, který zní:
„Do ... [vložte, prosím, datum: 18 měsíců po vstupu této směrnice v platnost] Komise vypracuje pokyny, aby členským státům pomohla a usnadnila sběr nebezpečného odpadu vzniklého v domácnostech a nakládání s ním.“;
Pozměňovací návrh 193
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 h (nový)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 21 – odst. 1 – písm. a
12h)   V čl. 21 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:
a)  sběr odpadních olejů probíhal, pokud je to technicky proveditelné, odděleně;
„a) sběr odpadních olejů probíhal odděleně;“;
Pozměňovací návrh 194
Návrh směrnice
Čl. 1. – odst. 1 – bod 12 i (nový)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 21 – odst. 1 – písm. c
12i)   V čl. 21odst. 1 se písm. c) nahrazuje tímto:
c)   pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné, odpadní oleje odlišných vlastností se nesměšovaly a odpadní oleje se nesměšovaly s jinými druhy odpadů nebo látek, pokud směšování znemožňuje jejich zpracování.
„c) odpadní oleje odlišných vlastností se nesměšovaly a odpadní oleje se nesměšovaly s jinými druhy odpadů nebo látek, pokud směšování znemožňuje jejich regeneraci.“
Pozměňovací návrh 195
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 j (nový)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 21 – odst. 1 a (nový)
12j)  V článku 21 se vkládá nový odstavec, který zní:
„1a. Členské státy přijmou opatření potřebná k dosažení toho, aby se do roku 2025 zvýšila regenerace odpadních olejů na nejméně 85 % vzniklých odpadních olejů.
Odpadní oleje zaslané do jiného členského státu za účelem regenerace se mohou započítat k dosahování cílů pouze ve členském státě, v němž byly sebrány, a jen byly-li splněny příslušné požadavky nařízení (ES) č. 1013/2006 o přeshraniční přepravě nebezpečného odpadu.
Odpadní oleje vyvezené z Unie za účelem regenerace, přípravy k opětovnému použití nebo recyklace započítá do dosažení cílů pouze členský stát, v němž byly sebrány, může-li vývozce v souladu s nařízením (ES) č. 1013/2006 prokázat, že dodávka odpadu splňuje požadavky uvedeného nařízení a že zpracování odpadu mimo Unii se uskutečnilo za dodržení podmínek, které jsou rovnocenné s požadavky příslušných právních předpisů Unie na ochranu životního prostředí.“;
Pozměňovací návrh 196
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 k (nový)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 21 – odst. 2
12k)  V článku 21 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
2.  Pro účely odděleného sběru odpadních olejůjejich náležitého zpracování mohou členské státy v souladu s podmínkami stanovenými na vnitrostátní úrovni použít dodatečná opatření, jako jsou technické požadavky, odpovědnost původce, ekonomické nástroje nebo dobrovolné dohody.
„2. Aby dodržely povinnosti stanovené ve článcích 11a, mohou členské státy v souladu s podmínkami stanovenými na vnitrostátní úrovni použít dodatečná opatření, jako jsou technické požadavky, odpovědnost původce, ekonomické nástroje nebo dobrovolné dohody.
Pozměňovací návrh 197
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 l (nový)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 2 – odst. 3
12l)  V článku 21 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
3.  Pokud se na odpadní oleje v souladu s vnitrostátními právními předpisy vztahují požadavky na regeneraci, mohou členské státy stanovit, že se tyto odpadní oleje regenerují, pokud je to technicky proveditelné, a, použijí-li se články 11 nebo 12 nařízení (ES) č. 1013/2006, zakázat přeshraniční přepravu odpadních olejů ze svého území do zařízení pro spalování nebo spoluspalování s cílem upřednostnit regeneraci odpadních olejů.
„3. Použijí-li se články 11 nebo 12 nařízení (ES) č. 1013/2006, členské státy mohou zakázat přeshraniční přepravu odpadních olejů ze svého území do zařízení pro spalování nebo spoluspalování s cílem upřednostnit regeneraci odpadních olejů.“;
Pozměňovací návrh 198
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 13
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 22 – odst. 1
Členské státy zajistí, pokud je to proveditelné z hlediska technického, hospodářského a z hlediska životního prostředí a je-li to vhodné pro zaručení příslušných norem kvality pro kompostování a dosažení cílů stanovených v čl. 11 odst. 2 písm. a), c) a d) a čl. 11 odst. 3, oddělený sběr biologického odpadu.
1.   Členské státy zajistí oddělený sběr u zdroje biologického odpadu v souladu s čl. 10 odst. 2:
Pozměňovací návrh 199
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 13
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 22 – odst. 1 a (nový)
1a.   Členské státy budou podporovat domácí kompostování.
Pozměňovací návrh 237
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 13
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 22 – odst. 2
Přijmou v případě potřeby a v souladu s články 4 a 13 opatření s cílem podpořit:
2.  Členské státy přijmou v souladu s články 4 a 13 opatření, včetně systémů sledovatelnosti a vstupního a výstupního zaručení kvality, k zajištění toho, aby organická recyklace biologického odpadu splňovala vysokou úroveň ochrany životního prostředí a její výstup odpovídal příslušným normám vysoké kvality.
a)   recyklaci včetně kompostování, a anaerobní digesci biologického odpadu;
b)   zpracování biologického odpadu způsobem, který splňuje vysokou úroveň ochrany životního prostředí;
c)   používání materiálů bezpečných z hlediska životního prostředí pocházejících z biologického odpadu.
Pozměňovací návrh 242
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 13
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 22 – odst. 2 a (nový)
2a.  Hmotností recyklovaného biologického odpadu se rozumí hmotnost odpadu vstupujícího do procesu organické recyklace v daném roce.
Hmotnost materiálů nebo látek, které nejsou předmětem procesu konečné recyklace a které byly odstraněny nebo jsou předmětem energetického využití, se nevykazuje jako recyklovaná hmotnost.
Pozměňovací návrh 201
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 13
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 22 – odst. 2 b (nový)
2b.   Komise do 31. prosince 2018 navrhne změnu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2150/20021a o statistice odpadů s cílem zavést evropské kódy odpadu pro biologický komunální odpad oddělený u zdroje.
_______________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2150/2002 ze dne 25. listopadu 2002 o statistice odpadů (Úř. věst. L 332, 9.12.2002, s. 1).
Pozměňovací návrh 238
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 13
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 22 – odst. 2 c (nový)
2c.  Komise do 31. prosince 2018 požádá evropské normalizační organizace, aby na základě osvědčené praxe vytvořily evropské normy kvality pro biologický odpad vstupující do procesů organické recyklace, tj. kompostování a digesce.
Pozměňovací návrh 202
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 13 a (nový)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 24 – odst. 1 – písm. b
13a)   čl. 24 písm. b) se nahrazuje tímto:
b)  využívání odpadů.
„b) využívání odpadů, které nejsou nebezpečné.“;
Pozměňovací návrh 203
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 14
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 26 – odst. 3
Členské státy mohou zprostit příslušné orgány povinnosti vést registr zařízení nebo podniků, které zajišťují sběr nebo přepravu nikoliv nebezpečných odpadů v množství nepřesahujícím 20 tun ročně.
Členské státy mohou zprostit příslušné orgány povinnosti vést registr zařízení nebo podniků, které zajišťují sběr nebo přepravu nikoliv nebezpečných odpadů v množství nepřesahujícím 20 tun ročně a nebezpečných odpadů v množství nepřesahujícím 2 tuny ročně.
Pozměňovací návrh 204
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 14
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 26 – odst. 4
Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38a s cílem upravit prahovou hodnotu pro množství nikoliv nebezpečného odpadu.
vypouští se
Pozměňovací návrh 205
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 15 – písm. a
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 27 – odst. 1
1.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38a, pokud jde o stanovení minimálních technických norem pro činnosti zpracování, které vyžadují povolení podle článku 23, je-li prokázáno, že tyto minimální normy budou přínosem, pokud jde o ochranu lidského zdraví a životního prostředí.
1.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38a, pokud jde o stanovení minimálních technických norem pro jakékoli činnosti zpracování, zejména pro tříděný sběr, třídění a recyklaci odpadu, které vyžadují povolení podle článku 23, je-li prokázáno, že tyto minimální normy budou přínosem, pokud jde o ochranu lidského zdraví a životního prostředí.
Pozměňovací návrh 206
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 16 – písm. a – bod ii
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 28 – odst. 3 – písm. f
f)  opatření pro boj proti všem formám odhazování odpadků a k odklízení všech druhů odpadků.
f)  opatření pro boj proti všem formám odhazování odpadků a pro předcházení takovému chování a k odklízení všech druhů odpadků.
Pozměňovací návrh 207
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 16 – písm. a – bod ii a (nový)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 28 – odst. 3 – písm. f a (nové)
iia)  vkládá se nový bod, který zní:
„ fa) dostatečné příležitosti financování orgánů místní správy, jejichž účelem bude prosadit předcházení vzniku odpadů a rozvinout optimální systémy tříděného sběru a infrastrukturu, a to v souladu s cíli této směrnice.“;
Pozměňovací návrh 208
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 16 – písm. b
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 28 – odst. 5
5.  Plány pro nakládání s odpady musí být v souladu s požadavky na plány pro nakládání s odpady uvedenými v článku 14 směrnice 94/62/ES, s cíli stanovenými v čl. 11 odst. 2 a 3 této směrnice a s požadavky v článku 5 směrnice 1999/31/ES.
5.  Plány pro nakládání s odpady musí být v souladu s požadavky na plány pro nakládání s odpady uvedenými v článku 14 směrnice 94/62/ES, s cíli stanovenými v čl. 11 odst. 2 této směrnice a s požadavky v článku 5 směrnice 1999/31/ES.
Pozměňovací návrh 209
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 17 – písm. a
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 29 – odst. 1 – pododstavec 1
1.  Členské státy vypracují programy předcházení vzniku odpadů, které stanoví opatření pro předcházení vzniku odpadů v souladu s články 1, 4 a 9.
1.   Za účelem přispění k dosažení alespoň cílů uvedených ve článku 1, 4 a ve čl. 9 odst. -1 vypracují členské státy programy předcházení vzniku odpadů, které stanoví alespoň opatření pro předcházení vzniku odpadů v souladu s čl. 9 odst. 1.
Pozměňovací návrh 210
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 17 – písm. a a (nové)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 29 – odst. 1 – pododstavec 2
aa)   v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
Tyto programy jsou buď součástí plánů pro nakládání s odpady stanovených v článku 28 nebo případně součástí jiných programů politiky v oblasti životního prostředí nebo fungují jako samostatné programy. Je-li některý z takových programů součástí plánu pro nakládání s odpady nebo jiných programů, stanoví se jasně opatření k předcházení vzniku odpadů.
Tyto programy jsou buď součástí plánů pro nakládání s odpady stanovených v článku 28 nebo případně součástí jiných programů politiky v oblasti životního prostředí nebo fungují jako samostatné programy. Je-li některý z takových programů součástí plánu pro nakládání s odpady nebo jiných programů, stanoví se jasně cíle a opatření k předcházení vzniku odpadů.
Pozměňovací návrh 211
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 17 – písm. a b (nové)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 29 –odst. 2
ab)   v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:
2.  V programech stanovených v odstavci 1 se uvádějí cíle předcházení vzniku odpadů. Členské státy popíší stávající opatření k předcházení a vyhodnotí užitečnost příkladů opatření uvedených v příloze IV nebo jiných náležitých opatření.
„2. V programech stanovených v odstavci 1 členské státy popíší alespoň provádění opatření k předcházení podle odstavce 1 článku 9 a svůj příspěvek k dosažení cílů stanovených v odstavci -1 tohoto článku. Členské státy případně popíší příspěvek nástrojů a uvedených v příloze IVa a vyhodnotí užitečnost příkladů opatření uvedených v příloze IV nebo jiných náležitých opatření.
Pozměňovací návrh 212
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 17 – písm. a c (nové)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 29 – odst. 2 a (nový)
ac)   vkládá se nový odstavec, který zní:
„2a. Členské státy přijmou v rámci svých vnitrostátních programů předcházení vzniku odpadů specifické vnitrostátní programy předcházení vzniku potravinového odpadu, jak je uvedeno v tomto článku.“;
Pozměňovací návrh 213
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 17 a (nový)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 30 – odst. 2
17a)   V článku 30 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
2.  Evropská agentura pro životní prostředí se vyzývá, aby do své výroční zprávy zahrnula hodnocení pokroku při uskutečňování a provádění programů předcházení vzniku odpadů.
„2. Evropská agentura pro životní prostředí každé dva roky zveřejní zprávu obsahující hodnocení pokroku dosaženého při uskutečňování a provádění programů předcházení vzniku odpadů a cílů, kterých bylo dosaženo v oblasti programů předcházení vzniku odpadů pro jednotlivé členské státy a pro Unii jako celek, včetně zrušení závislosti vzniku odpadů na hospodářském růstu a přechodu k oběhovému hospodářství.“;
Pozměňovací návrh 214
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 19 – písm. b
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 35 – odst. 4
4.  Členské státy zřídí elektronický registr nebo koordinované registry za účelem zaznamenávání údajů o nebezpečných odpadech uvedených v odstavci 1, které zahrnují celé zeměpisné území dotyčného členského státu. Členské státy mohou vytvořit takové registry i pro jiné druhy odpadů, zejména ty druhy odpadů, pro které jsou stanoveny cíle v právních předpisech Unie. Členské státy využijí údaje o odpadech, které oznámili provozovatelé průmyslových zařízení v evropském registru úniků a přenosů znečišťujících látek zřízeným podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006(*).
4.  Členské státy zřídí elektronický registr nebo koordinované registry, nebo využijí stávající elektronické rejstříky nebo koordinované rejstříky, za účelem zaznamenávání údajů o nebezpečných odpadech uvedených v odstavci 1, které zahrnují celé zeměpisné území dotyčného členského státu. Členské státy vytvoří takové registry alespoň pro ty druhy odpadů, pro které jsou stanoveny cíle v právních předpisech Unie. Členské státy využijí údaje o odpadech, které oznámili provozovatelé průmyslových zařízení v evropském registru úniků a přenosů znečišťujících látek zřízeným podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006(*).
Pozměňovací návrh 215
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 21
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 37 – odst. 1
1.  Členské státy předávají Komisi údaje týkající se provádění čl. 11 odst. 2 písm. a) až d)čl. 11 odst. 3 za každý kalendářní rok. Předávají tyto údaje elektronicky před uplynutím 18 měsíců od konce vykazovaného roku, pro který byly údaje shromážděny. Údaje jsou předkládány ve formátu, který stanoví Komise v souladu s odstavcem 6. První zpráva bude zahrnovat údaje za období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020.
1.  Členské státy budou Komisi předávat údaje týkající se pokroku směrem k dosažení cílů stanovených v čl. 9 odst. -1, čl. 11 odst. 2 písm. a) až d), čl. 11 odst. 3 a 3a a článku 21 za každý kalendářní rok. Sbírají a zpracovávají tyto údaje v souladu se společnou metodikou uvedenou v odst. 6 tohoto článku a zpracovávají je elektronicky před uplynutím 12 měsíců od konce vykazovaného roku, pro který byly údaje shromážděny. Údaje jsou předkládány ve formátu, který stanoví Komise v souladu s odstavcem 6. První zpráva bude s ohledem na cíle stanové v čl. 11 odst. 2 písm. c) a d) a v čl. 11 odst. 3 zahrnovat údaje za období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020.
Pozměňovací návrh 216
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 21
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 37 – odst. 2
2.   Členské státy jednou za dva roky Komisi předají údaje týkající se provádění čl. 9 odst. 4. Předávají tyto údaje elektronicky před uplynutím 18 měsíců od konce vykazovaného období, pro které byly údaje shromážděny. Údaje jsou předkládány ve formátu, který stanoví Komise v souladu s odstavcem 6. První zpráva bude zahrnovat informace za období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021.
vypouští se
Pozměňovací návrh 217
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 21
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 37 – odst. 3 a (nový)
3a.   Pro účely ověření souladu s čl. 11 odst. 2 písm. c) a d) se množství odpadu připraveného k opětovnému použití oznámí odděleně od množství recyklovaného odpadu.
Pozměňovací návrh 218
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 21
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 37 – odst. 5
5.  Komise přezkoumá údaje předané jí v souladu s tímto článkem a zprávu o výsledcích přezkumu zveřejní. Zpráva posoudí organizaci sběru údajů, zdrojů údajů a metodiku použitou v členských státech a rovněž úplnost, spolehlivost, včasnost a konzistentnost těchto údajů. Posouzení může obsahovat konkrétní doporučení ke zlepšení. Tato zpráva se vypracovává každé tři roky.
5.  Komise přezkoumá údaje předané jí v souladu s tímto článkem a zprávu o výsledcích přezkumu zveřejní. Dokud nebude přijat akt v přenesené působnosti podle odstavce 6, zpráva posoudí organizaci sběru údajů, zdrojů údajů a metodiku použitou v členských státech. Komise v každém případě posoudí úplnost, spolehlivost, včasnost a konzistentnost těchto údajů. Posouzení může obsahovat konkrétní doporučení ke zlepšení. Tato zpráva se vypracovává devět měsíců po prvním vykázání údajů ze strany členských států a každé tři roky poté.
Pozměňovací návrh 219
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 21
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 37 – odst. 5 a (nový)
5a.   Ve zprávě podle odstavce 5 Komise uvede informace týkající se provádění této směrnice jako celku a zhodnotí její dopad na lidské zdraví a životní prostředí. V případě potřeby bude ke zprávě připojen návrh na revizi této směrnice.
Pozměňovací návrh 220
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 21
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 37 – odst. 6
6.  Komise přijme prováděcí akty, které stanoví formát pro vykazování údajů v souladu s odstavci 12 a pro podávání zpráv o zasypávání. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 39 odst. 2.
6.  Komise přijme v souladu se článkem 38a akty v přenesené pravomoci, které tuto směrnici doplní tak, že stanoví společnou metodiku sběru a zpracování údajů, organizaci sběru údajů, zdroje údajůpravidla týkající se formátu pro vykazování údajů v souladu s odstavcem 1 a pro podávání zpráv o opětném požívání a zasypávání.
Pozměňovací návrh 221
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 21 a (nový)
Směrnice 2008/98/ES
Článek 37 a (nový)
21a)   Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 37a
Rámec pro oběhové hospodářství
Aby podpořila opatření uvedená v článku 1, a nejpozději do 31. prosince 2018 Komise:
a)   vypracuje zprávu, v níž zhodnotí potřebu cílů Unie, zejména unijního cíle pro účinné využívání zdrojů, a průřezových regulatorních opatření v oblasti udržitelné spotřeby a výroby. K ní bude případně připojen legislativní návrh;
b)   vypracuje zprávu o souladu mezi regulačními rámci Unie pro výrobky, odpady a chemické látky s cílem určit překážky, jež narušují přechod k oběhovému hospodářství;
c)   vypracuje zprávu, jež určí interakce mezi právními předpisy, jejichž působení může bránit rozvoji součinnosti různých odvětví a znemožňovat následné používání vedlejších produktů, a přípravu k opětovnému použití a recyklaci odpadu pro zvláštní použití. Ke zprávě bude případně připojen legislativní návrh nebo pokyny týkající se odstranění určených překážek a uvolnění tržního potenciálu vedlejších produktů a recyklovaných surovin;
d)   předloží komplexní zhodnocení právních předpisů EU o o ekodesignu s cílem rozšířit jejich oblast působnosti na všechny hlavní skupiny produktů, včetně výrobků nespojených se spotřebou energie, a s cílem postupně zapojit vhodné prvky účinnějšího využívání zdrojů do povinných podmínek navrhování výrobků a upravit ustanovení o ekoznačkách.“;
Pozměňovací návrh 222
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 21 a (nový)
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 38 – název
21a)   V článku 38 se nadpis nahrazuje tímto:
„Výklad a přizpůsobení technickému pokroku“
Výměna informací a sdílení osvědčených postupů, výklad a přizpůsobení technickému pokroku“
Pozměňovací návrh 223
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 22
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 38 – odst. -1 (nový)
—  1. Pro zajištění řádné správy, dodržování předpisů, přeshraniční spolupráce a šíření osvědčených postupů a inovací v oblasti nakládání s odpady zřídí Komise platformu pro pravidelnou a strukturovanou výměnu informací a sdílení osvědčených postupů mezi Komisí a členskými státy, se zapojením regionálních a místních orgánů, ohledně praktického uplatňování požadavků této směrnice.
Tato platforma se bude zejména používat na:
—   výměnu informací a sdílení osvědčených postupů v souvislosti s nástroji a pobídkami využívanými v souladu s čl. 4 odst. 3 s cílem posílit plnění cílů stanovených v článku 4.
—   výměnu informací a sdílení osvědčených postupů v souvislosti s opatřeními uvedenými v odstavci 1 a 2 článku 8;
—   výměnu informací a sdílení osvědčených postupů v souvislosti s prevencí a zaváděním systémů, které prosazují činnost zaměřenou na opětovné používání výrobků a prodlužování jejich životnosti;
—   výměnu informací a sdílení osvědčených postupů v souvislosti s  plněním povinností týkajících se odděleného sběru;
—   výměnu informací a sdílení osvědčených postupů v souvislosti s  nástroji a pobídkami pro dosahování cílů stanovených v písm. c) a d) čl. 11 odst. 2 a ve článku 21;
—   sdílení osvědčených postupů při vypracovávání opatření a systémů sloužících ke sledování komunálních odpadních toků od třídění po proces konečné recyklace, jež má klíčový význam pro kontrolu kvality odpadu a měření ztrát v odpadních tocích a recyklačních procesech.
Výsledky výměny informací a sdílení osvědčených postupů Komise zveřejní.
Pozměňovací návrh 224
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 22
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 38 – odst. 1 – pododstavec 1
Pro výklad definic využití a odstranění může Komise vypracovat pokyny.
Pro výklad definic odpadu, komunálního odpadu, předcházení vzniku odpadu, opětovného použití, přípravy k opětovnému použití, využití a odstranění Komise vypracuje pokyny.
Pozměňovací návrh 225
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 22
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 38 – odst. 3
3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38a, které jsou nezbytné ke změně přílohy VI.
vypouští se
Pozměňovací návrh 226
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 23
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 38 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 1, čl. 11a odst. 2 a 6, článku 26, čl. 27 odst. 1 a 4 a čl. 38 odst. 1, 23 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje [enter date of entry into force of this Directive].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2 a 4, čl. 7 odst. 1, čl. 8 odst. 5, čl. 9, odst. 2a, 3 a 3a, čl. 11a odst. 2 a 6, čl. 12 odst. 1b, čl. 27 odst. 1 a 4, čl. 37 odst. 6 a čl. 38 odst. 1 a 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje [vložte, prosím, datum vstupu této směrnice v platnost].
Pozměňovací návrh 227
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 23
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 38 a – odst. 3
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 1, čl. 11a odst. 2 a 6, článku 26, čl. 27 odst. 1 a 4 a čl. 38 odst. 1, 23 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2 a 4, čl. 7 odst. 1, čl. 8 odst. 5, čl. 9 odst. 2, 2a, 3 a 3a, čl. 11a odst. 2 a 6, článku 12 odst. 1b, čl. 27 odst. 1 a 4, čl. 37 odst. 6 a čl. 38 odst. 1 a 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 228
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 23
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 38 a – odst. 3 a (nový)
3a.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými každým členským státem v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
Pozměňovací návrh 229
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 23
Směrnice 2008/98/ES
Čl. 38 a – odst. 5
5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 1, čl. 11a odst. 2 a 6, článku 26, čl. 27 odst. 1 a 4 a čl. 38 odst. 1, 23 vstoupí v platnost pouze, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2 a 4, čl. 7 odst. 1, čl. 8 odst. 5, čl. 9 odst. 2a, čl. 9 odst. 3, čl. 9 odst. 3a, čl. 11a odst. 2 a 6, článku 12 odst. 1b, čl. 27 odst. 1 a 4 a čl. 38 odst. 1 a 2 vstoupí v platnost pouze, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Pozměňovací návrh 230
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 24 a (nový)
Směrnice 2008/98/ES
Příloha II – bod R 13 a (nový)
24a)   V příloze II se vkládá nový bod, který zní:
„R13 a: příprava k opětovnému použití.“;
Pozměňovací návrh 231
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – písm. 24 b (nové)
Směrnice 2008/98/ES
Příloha IV a (nová)
24b)   Vkládá se nová příloha IVa v souladu s přílohou této směrnice.
Pozměňovací návrh 232
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 25
Směrnice 2008/98/ES
Příloha VI (nová)
25)   Doplňuje se nová příloha VI v souladu s přílohou této směrnice.
vypouští se
Pozměňovací návrh 233
Návrh směrnice
Příloha I
Směrnice 2008/98/ES
Příloha VI
Metoda výpočtu pro přípravu k opětovnému použití výrobků a jejich částí pro účely čl. 11 odst. 2 písm. c) a d) a čl. 11 odst. 3
vypouští se
Pro výpočet upravené míry recyklace a přípravy k opětovnému použití v souladu s čl. 11 odst. 2 písm. c) a d) a čl. 11 odst. 3 použijí členské státy tento vzorec:
E: upravená míra recyklace a opětovného použití v daném roce,
A: hmotnost komunálního odpadu recyklovaného nebo připraveného k opětovnému použití v daném roce,
R: hmotnost výrobků a jejich částí připravených k opětovnému použití v daném roce,
P: hmotnost komunálního odpadu vyprodukovaného v daném roce.
Pozměňovací návrh 234
Návrh směrnice
Příloha -I (nová)
Směrnice 2008/98/ES
Příloha IV a (nová)
Příloha -I
Vkládá se tato příloha IVa:
„Příloha IVa
Orientační seznam nástrojů na podporu přechodu k oběhovému hospodářství
1.   Ekonomické nástroje:
1.1   postupné zvyšování daní nebo poplatků za ukládání na skládkách pro všechny kategorie odpadů (komunální, inertní, jiný);
1.2   zavedení nebo zvýšení daní a poplatků za spalování;
1.3   zavedení režimů platby podle množství odpadu;
1.4   opatření na zlepšení nákladové efektivnosti stávajících a budoucích systémů odpovědnosti výrobců;
1.5   rozšíření působnosti finanční nebo provozní odpovědnosti výrobců na nové druhy odpadů;
1.6   ekonomické pobídky pro místní orgány k prosazování prevence, rozvoji a intenzifikaci systémů tříděného sběru odpadu;
1.7   opatření na podporu rozvoje odvětví opětovného použití;
1.8   opatření k potlačení dotací, které nejsou v souladu s hierarchií nakládání s odpady;
2.   Další opatření:
2.1   udržitelné zadávání veřejných zakázek k šíření udržitelné produkce a spotřeby;
2.2   technická a fiskální opatření na podporu rozvoje trhů pro znovu používané a recyklované materiály (včetně kompostovaných), jakož i zlepšování kvality recyklovaných materiálů;
2.3   používání nejlepších dostupných technik zpracování dopadu s cílem odstraňovat látky vzbuzující mimořádné obavy tam, kde to je technicky a ekonomicky životaschopné;
2.4   opatření na zvýšení veřejného povědomí o řádném nakládání s odpady a snižování množství odpadů, včetně za tímto účelem vytvořených kampaní, jež usilují o snížení množství odpadů u zdroje a dosažení vysoké úrovně účasti na systémech odděleného sběru odpadu;
2.5   opatření k zajištění vhodné koordinace mezi všemi příslušnými veřejnoprávními orgány, které se podílejí na nakládání s odpady, včetně využití digitálních prostředků, a k zajištění zapojení ostatních klíčových zainteresovaných stran;
2.6   využívání evropských strukturálních a investičních fondů k financování rozvoje infrastruktury nakládání s odpady potřebné ke splnění příslušných cílů.“.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0034/2017).


Skládky odpadů ***I
PDF 615kWORD 62k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 14. března 2017 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů (COM(2015)0594 – C8-0384/2015 – 2015/0274(COD))(1)
P8_TA(2017)0071A8-0031/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh směrnice
Bod odůvodnění -1 (nový)
(-1)   Vzhledem k závislosti Unie na dovozu surovin a k tomu, že v dohledné době dojde k rychlému vyčerpání značného množství přírodních zdrojů, mají navrácení co největšího množství těchto zdrojů v rámci Unie a urychlení přechodu k oběhovému hospodářství klíčový význam.
Pozměňovací návrh 2
Návrh směrnice
Bod odůvodnění -1 a (nový)
(-1a)   Nakládání s odpady je třeba změnit na udržitelné hospodaření s materiály. Revize směrnice o skládkách odpadů k tomu poskytuje příležitost.
Pozměňovací návrh 3
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 1
(1)  Nakládání s odpady v Unii je třeba zlepšit, aby bylo možné zachovat, chránit a zlepšit kvalitu životního prostředí, chránit lidské zdraví, zajistit uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojůposílit oběhové hospodářství.
(1)  Nakládání s odpady v Unii je třeba zlepšit, aby bylo možné zachovat, chránit a zlepšit kvalitu životního prostředí, chránit lidské zdraví, zajistit uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů, posílit oběhové hospodářství, zvýšit energetickou účinnost a snížit závislost Unie na zdrojích.
Pozměňovací návrh 51
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 1 a (nový)
(1a)   Oběhové hospodářství by mělo uplatňovat explicitní ustanovení sedmého akčního programu pro životní prostředí, která požadují vytvoření cyklů netoxických materiálů tak, aby recyklovaný odpad mohl být v Unii využíván jako hlavní a spolehlivý zdroj surovin.
Pozměňovací návrh 5
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2
(2)  Cíle uvedené ve směrnici Rady 1999/31/ES14, která stanoví omezení skládkování odpadů, by měly být pozměněny, aby lépe zohledňovaly ambice Unie spojené s přechodem na oběhové hospodářství a aby bylo dosaženo pokroku v provádění iniciativy EU v oblasti surovin15 snížením skládkování odpadu určeného pro uložení na skládky u odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné.
(2)  Cíle uvedené ve směrnici Rady 1999/31/ES14, která stanoví omezení skládkování odpadů, by měly být posíleny, aby lépe zohledňovaly ambice Unie spojené s přechodem na oběhové hospodářství a aby bylo dosaženo pokroku v provádění iniciativy EU v oblasti surovin15 postupným omezením skládkování odpadu určeného pro uložení na skládky u odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné. Komise a členské státy by měly zajistit, aby byly tyto cíle v souladu s integrovanou politikou, jež zajistí řádné uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady, zlepší přechod k prevenci, opětovnému využití a recyklaci a zabrání tomu, aby se skládkování nahradilo spalováním.
________________
__________________
14 Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1).
14 Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1).
15 KOM(2008)0699COM(2014)0297.
15 COM(2008)0699 a COM(2014)0297.
Pozměňovací návrh 6
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4
(4)  V zájmu zajištění větší soudržnosti v právních předpisech o odpadech by měly být definice obsažené ve směrnici 1999/31/ES sladěny s definicemi uvedenými ve směrnici 2008/98/ES16.
(4)  V zájmu zajištění větší soudržnosti v právních předpisech o odpadech by měly být definice obsažené ve směrnici 1999/31/ES případně sladěny s definicemi uvedenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES16.
__________________
__________________
16 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).
16 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).
Pozměňovací návrh 7
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5
(5)  Z dalšího omezení skládkování odpadů, počínaje druhy odpadů, které se sbírají odděleně (např. plasty, kovy, sklo, papír, biologické odpady), by vyplývaly jednoznačné přínosy pro životní prostředí i přínosy hospodářské a sociální. Při provádění těchto omezení skládkování odpadů by se měla brátúvahu technická, environmentální nebo ekonomická proveditelnost recyklace nebo jiného využití zbytkových odpadů pocházejících z odděleně sbíraného odpadu.
(5)  Z dalšího omezení skládkování odpadů, počínaje druhy odpadů, které se sbírají odděleně (např. plasty, kovy, sklo, papír, biologické odpady) s cílem přijímat pouze zbytkový odpad, by vyplývaly jednoznačné přínosy pro životní prostředí i přínosy hospodářské a sociální. Při snižování množství zbytkových odpadů z odděleně sbíraného odpadu, jehož recyklace či jiné využití nejsousoučasnosti technicky, environmentálně nebo ekonomicky proveditelné, budou hrát klíčovou roli dlouhodobé investice do infrastruktury a do výzkumu a inovací.
Pozměňovací návrh 8
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)   Politická a společenská pobídka zaměřená na další omezení skládkování odpadu jako udržitelného způsobu nakládání s přírodními zdroji v rámci oběhového hospodářství by měla dodržovat hierarchii při nakládání s odpadem, která je stanovena v článku 4 směrnice 2008/98/ES, a důsledně uplatňovat postup, kdy má prioritu předcházení vzniku odpadů a je dodržována zásada předběžné opatrnosti.
Pozměňovací návrh 9
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6
(6)  Velkou část komunálního odpadu představuje biologicky rozložitelný komunální odpad. Skládkování nezpracovaného biologicky rozložitelného odpadu má závažné negativní účinky, pokud jde o emise skleníkových plynů a znečištění povrchových vod, podzemních vod, půdy a ovzduší. Směrnice 1999/31/ES již stanoví cíle týkající se snížení množství biologicky rozložitelného odpadu na skládkách, avšak je nutné zavést další omezení na ukládání biologicky rozložitelných odpadů na skládky tím, že se zakáže skládkování biologicky rozložitelných odpadů, které se sbírají odděleně v souladu s článkem 22 směrnice 2008/98/ES.
(6)  Velkou část komunálního odpadu představuje biologicky rozložitelný komunální odpad. Skládkování nezpracovaného biologicky rozložitelného odpadu má závažné negativní účinky na životní prostředí, pokud jde o emise skleníkových plynů a znečištění povrchových vod, podzemních vod, půdy a ovzduší. Směrnice 1999/31/ES již stanovuje cíle týkající se snížení množství biologicky rozložitelného odpadu na skládkách, avšak je nutné zavést další omezení na ukládání biologicky rozložitelných odpadů na skládky tím, že se zakáže skládkování biologicky rozložitelných odpadů, které je třeba sbírat odděleně v souladu s článkem 22 směrnice 2008/98/ES .
Pozměňovací návrh 10
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7
(7)  Mnoho členských států dosud zcela nevyvinulo potřebnou infrastrukturu pro nakládání s odpady. Stanovení cílů týkajících se snížení množství odpadů ukládaných na skládky dále usnadní oddělený sběr, třídění a recyklaci odpadů a zamezí zablokování potenciálně recyklovatelných materiálů ve spodní části hierarchie způsobů nakládání s odpady.
(7)  Mnoho členských států dosud zcela nevyvinulo potřebnou infrastrukturu pro nakládání s odpady. Stanovení jasných a ambiciózních cílů týkajících se snížení množství odpadů ukládaných na skládky dále podpoří investice do usnadnění odděleného sběru, třídění a recyklace odpadů a zamezí zablokování potenciálně recyklovatelných materiálů na nejnižší úrovni hierarchie způsobů nakládání s odpady.
Pozměňovací návrh 11
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8
(8)  Postupné snižování skládkování odpadů je nezbytné k tomu, aby se zamezilo škodlivým dopadům na lidské zdraví a na životní prostředí a aby se zajistilo, že ekonomicky hodnotné odpadní materiály budou postupně a účinně využívány díky náležitému nakládání s odpady v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady. Toto snížení by mělo zamezit rozvoji nadbytečných kapacit zařízení pro zpracování zbytkových odpadů například cestou energetického využití nebo málo účinného mechanicko-biologického zpracování nezpracovaného komunálního odpadu, jež by mohly ohrožovat dosažení dlouhodobých cílů Unie týkajících se úrovně přípravy k opětovnému použití a recyklace komunálního odpadu stanovených v článku 11 směrnice 2008/98/ES. Stejně tak, s cílem zabránit škodlivým dopadům na lidské zdraví a životní prostředí, by členské státy měly přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby byl na skládky ukládán pouze odpad, který byl předmětem zpracování; splnění této povinnosti by však nemělo vést k vytváření nadměrných kapacit pro zpracování zbytkového komunálního odpadu. Aby se dále zajistila konzistentnost mezi cíli stanovenými v článku 11 směrnice 2008/98/ES a cílem týkajícím se snížení skládkování stanoveným v článku 5 této směrnice a aby se zajistilo koordinované plánování infrastruktur a investic potřebných pro splnění těchto cílů, by členské státy, kterým může být na dosažení cílů v oblasti recyklace komunálního odpadu poskytnuto více času, měly rovněž dostat více času na dosažení cíle týkajícího se snížení množství odpadů ukládaných na skládky do roku 2030, který stanoví tato směrnice.
(8)  Postupné omezování skládkování odpadů na minimum je nezbytné k tomu, aby se zamezilo škodlivým dopadům na lidské zdraví a na životní prostředí a aby se zajistilo, že ekonomicky hodnotné odpadní materiály budou postupně a účinně využívány díky náležitému nakládání s odpady v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady stanovenou ve směrnici 2008/98/ES. Toto postupné omezování skládkování odpadů na minimum bude vyžadovat zásadní změny v nakládání s odpady v mnoha členských státech. Díky zdokonaleným statistikám týkajícím se sběru odpadů a nakládání s nimi a díky lepší sledovatelnosti jednotlivých druhů odpadů by mělo být možné zamezit rozvoji nadbytečných kapacit pro zpracování zbytkových odpadů například cestou energetického využití, jež by mohly ohrožovat dosažení dlouhodobých cílů Unie týkajících se úrovně přípravy k opětovnému použití a recyklace komunálního odpadu stanovených v článku 11 směrnice 2008/98/ES. Stejně tak, s cílem zabránit škodlivým dopadům na lidské zdraví a životní prostředí, by členské státy měly přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby byl na skládky ukládán pouze odpad, který byl předmětem zpracování; splnění této povinnosti by však nemělo vést k vytváření nadměrných kapacit pro zpracování zbytkového komunálního odpadu. S ohledem na nedávné investice některých členských států, které vedly k vytvoření nadměrných kapacit pro zpětné získávání energie nebo zavedení mechanického biologického zpracování, je velmi důležité, aby byl dán podnikům na zpracování odpadu a členským státům jasný signál, že je nutné vyhnout se investicím, které jsou v rozporu s dlouhodobými cíli stanovenými ve směrnici o skládkách odpadů a v rámcové směrnici o odpadu. Z těchto důvodů by bylo možné uvažovat o zavedení hraniční hodnoty pro spalování komunálního odpadu v souladu s cíli týkajícími se přípravy k opětovnému použití a recyklace komunálního odpadu stanovenými v článku 11 směrnice 2008/98/ES a článku 5 směrnice 1999/31/ES. Aby se dále zajistila konzistentnost mezi cíli stanovenými v článku 11 směrnice 2008/98/ES a cílem týkajícím se snížení skládkování stanoveným v článku 5 této směrnice a aby se zajistilo koordinované plánování infrastruktur a investic potřebných pro splnění těchto cílů, by členské státy, kterým může být na dosažení cílů v oblasti recyklace komunálního odpadu poskytnuto více času, měly rovněž dostat více času na dosažení cíle týkajícího se snížení množství odpadů ukládaných na skládky do roku 2030, který stanoví tato směrnice.
Pozměňovací návrh 12
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8 a (nový)
(8a)   Aby bylo možné dosáhnout cílů této směrnice a urychlit přechod k oběhovému hospodářství, měla by Komise podpořit koordinaci a výměnu informací a osvědčených postupů mezi členskými státy a nejrůznějšími hospodářskými odvětvími. Tuto výměnu by usnadnilo zavedení komunikačních platforem, které by mohly pomoci zvýšit povědomí o nových průmyslových řešeních, poskytnout lepší přehled o dostupných kapacitách, podpořit vazby mezi odvětvím nakládání s odpady a dalšími sektory a posílit průmyslovou součinnost.
Pozměňovací návrh 13
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8 b (nový)
(8b)   Komise by měla podporovat koordinaci a výměnu informací a osvědčených postupů mezi členskými státy, regionálními a zejména místními orgány a zapojit všechny příslušné organizace občanské společnosti, včetně sociálních partnerů a environmentálních a spotřebitelských organizací.
Pozměňovací návrh 14
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8 c (nový)
(8c)   Aby byly náležitě provedeny a prosazovány cíle této směrnice, je nezbytné zajistit, aby místní orgány území, na kterých se nacházejí skládky, byly uznávány jako příslušné subjekty, neboť tato území jsou přímo postižena důsledky skládkování. V místech a v oblastech přesahujících jednu obec, ve kterých bude zřízena skládka, by proto měly být předem zajištěny veřejné a demokratické konzultace a mělo by být stanoveno příslušné odškodnění pro místní obyvatelstvo.
Pozměňovací návrh 15
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8 d (nový)
(8d)   V zájmu zajištění řádného provádění unijního a vnitrostátního práva by Komise měla zaručit, aby byly všechny skládky v Unii kontrolovány.
Pozměňovací návrh 16
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9
(9)  V zájmu zajištění lepšího, včasnějšího a jednotnějšího provedení této směrnice a předjímání problémů při provádění by měl být zaveden systém včasného varování k odhalení nedostatků a přijetí opatření před uplynutím lhůt pro splnění cílů.
(9)  V zájmu zajištění lepšího, včasnějšího a jednotnějšího provedení této směrnice a předjímání problémů při provádění by měl být zaveden systém včasného varování k odhalení nedostatků a přijetí opatření před uplynutím lhůt pro splnění cílů a měla by se podporovat výměna osvědčených postupů mezi různými zúčastněnými stranami.
Pozměňovací návrh 17
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 11
(11)  Statistické údaje oznámené členskými státy mají pro Komisi zásadní význam při posuzování dodržování právních předpisů o odpadech ve všech členských státech. Kvalitu, spolehlivost a srovnatelnost statistik by mělo zlepšit zavedení jednotného kontaktního místa pro předávání veškerých údajů o odpadech, zrušení zastaralých požadavků na předkládání zpráv, porovnání vnitrostátních metodik vykazování a zavedení zprávy o kontrole kvality údajů. Předávání spolehlivých statistických údajů týkajících se nakládání s odpady je nanejvýš důležité pro účinné provádění a zajištění srovnatelnosti údajů, jež členské státy poskytují. Od členských států by se proto mělo vyžadovat, aby při přípravě zpráv o plnění cílů stanovených ve směrnici 1999/31/ES používaly nejnovější metodiku, kterou vypracovala Komise a národní statistické úřady členských států.
(11)  Údaje a informace oznámené členskými státy mají pro Komisi zásadní význam při posuzování dodržování právních předpisů o odpadech ve všech členských státech. Kvalitu, spolehlivost a srovnatelnost oznámených údajů by mělo zlepšit zavedení společné metodiky pro sběr a zpracování údajů získaných ze spolehlivých zdrojů a zavedení jednotného kontaktního místa pro předávání veškerých údajů o odpadech, zrušení zastaralých požadavků na předkládání zpráv, porovnání vnitrostátních metodik vykazování a zavedení zprávy o kontrole kvality údajů. Předávání spolehlivých statistických údajů týkajících se nakládání s odpady je nanejvýš důležité pro účinné provádění a zajištění srovnatelnosti údajů, jež členské státy poskytují. Při přípravě zpráv o plnění cílů stanovených ve směrnici 1999/31/ES by proto členské státy měly používat společnou metodiku, kterou vypracovala Komise ve spolupráci s národními statistickými úřady členských států a s vnitrostátními orgány odpovědnými za nakládání s odpady.
Pozměňovací návrh 18
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 12
(12)  Za účelem doplnění nebo změny směrnice 1999/31/ES, zejména za účelem přizpůsobení jejích příloh vědeckému a technického pokroku, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o článek 16. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. Veškeré změny příloh by měly být prováděny v souladu se zásadami uvedenými v této směrnici. Pokud jde o přílohu II, Komise zohlední za tímto účelem obecné zásady a obecné postupy pro ověřování a kritéria pro přijímání na skládku stanovené v příloze II. Pro každou kategorii skládek, případně včetně dalších typů skládek v rámci každé kategorie, a to i pokud jde o podzemní úložiště, by kromě toho měla být stanovena zvláštní kritéria a zkušební postupy a rovněž příslušné mezní hodnoty. Komise by měla do dvou let od vstupu této směrnice v platnost případně zvážit přijetí návrhů na normalizaci kontrolních postupů a metod odběru a rozboru vzorků ve vztahu k přílohám.
(12)  Za účelem změny směrnice 1999/31/ES by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o přizpůsobení příloh vědeckému a technickému pokroku. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace byly vedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Veškeré změny příloh by měly být prováděny v souladu se zásadami uvedenými v této směrnici. Pokud jde o přílohu II, Komise zohlední za tímto účelem obecné zásady a obecné postupy pro ověřování a kritéria pro přijímání na skládku stanovené v příloze II. Pro každou kategorii skládek, případně včetně dalších typů skládek v rámci každé kategorie, a to i pokud jde o podzemní úložiště, by kromě toho měla být stanovena zvláštní kritéria a zkušební postupy a rovněž příslušné mezní hodnoty. V případě potřeby by Komise měla do dvou let od vstupu této směrnice v platnost případně zvážit přijetí návrhů na normalizaci kontrolních postupů a metod odběru a rozboru vzorků ve vztahu k přílohám.
Pozměňovací návrh 19
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 13
(13)  Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění směrnice 1999/31/ES by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o čl. 3 odst. 3, bod 3.5 přílohy I bod 5 přílohy II. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201117.
(13)  Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění směrnice 1999/31/ES by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o definici uložení nikoliv nebezpečného odpadu, metodu, která bude použita pro stanovení koeficientu propustnosti pro skládky za určitých podmínek, a protože odběr vzorků odpadů může představovat vážné problémy z hlediska jejich reprezentativnostitechnologie vzhledem k heterogenní povaze různých druhů odpadu, vypracování evropské normy pro odběr vzorků odpadů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201117.
__________________
__________________
17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
Pozměňovací návrh 20
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 a (nový)
(16a)   Komise a členské státy by měly zajistit vypracování plánů pro udržitelnou obnovu a udržitelné alternativní využití skládek a oblastí poškozených skládkami.
Pozměňovací návrh 21
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 b (nový)
(16b)   Tato směrnice zohledňuje závazky stanovené v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů a měla by být prováděna a uplatňována v souladu s pokyny obsaženými v této dohodě.
Pozměňovací návrh 52/rev
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 (nový)
Směrnice 1999/31/ES
Čl. 1 – odst. -1 (nový)
-1)   V článku 1 se vkládá nový odstavec, který zní:
„-1. Postupné ukončení skládkování recyklovatelných a obnovitelných odpadů je základní podmínkou pro podporu přechodu Unie na oběhové hospodářství.“
Pozměňovací návrh 23
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a
Směrnice 1999/31/ES
Článek 2 – písm. a
a)  použijí se definice „odpadu“, „komunálního odpadu“, „nebezpečného odpadu“, „původce odpadu“, „držitele odpadu“, „nakládání s odpady“, „tříděného sběru“, „využití“, „recyklace“ a „odstranění“ odpadu uvedené v článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES(*);
a)  použijí se definice „odpadu“, „komunálního odpadu“, „nebezpečného odpadu“, „nikoliv nebezpečného odpadu“, „původce odpadu“, „držitele odpadu“, „nakládání s odpady“, „tříděného sběru“, „využití“, „recyklace“ a „odstranění“ odpadu uvedené v článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES(*);
__________________
__________________
(*) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).
(*) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).
Pozměňovací návrh 24
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a a (nové)
Směrnice 1999/31/ES
Čl. 2 – písm. a a (nové)
aa)   vkládá se nové písmeno, které zní:
„aa) „zbytkovým odpadem“ rozumí odpad pocházející ze zpracování nebo opětovného využití, včetně recyklace, který nelze dále využít a v důsledku toho musí být odstraněn;“
Pozměňovací návrh 25
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b a (nové)
Směrnice 1999/31/ES
Článek 2 – písm. m
ba)   písmeno m) se mění takto:
m)  "biologicky rozložitelným odpadem "rozumí veškerý odpad podléhající anaerobnímu či aerobnímu rozkladu, jako jsou potravinářské a zahradní odpady a rovněž papír a lepenka;
„(m) „biologicky rozložitelným odpadem“ rozumí potravinářské a zahradní odpady, papír, lepenka, dřevo a jakýkoli jiný odpad, který může podléhat anaerobnímu či aerobnímu rozkladu;“.
Pozměňovací návrh 26
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 a (nový)
Směrnice 1999/31/ES
Čl. 3 – odst. 3
1a)   V článku 3 se odstavec 3 mění takto:
3.  Aniž je dotčena směrnice 75/442/EHS, mohou členské státy na základě své volby prohlásit, že ukládání odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné, které budou definovány výborem zřízeným podle článku 17 této směrnice, jiných než inertních odpadů pocházejících z průzkumu a těžby, úpravy a skladování minerálních zdrojů a rovněž z povrchové těžby, které jsou uloženy tak, že nedochází ke znečištění životního prostředí nebo ke škodlivým vlivům na lidské zdraví, lze vyjmout z ustanovení přílohy I bodů 2, 3.1, 3.2 a 3.3 této směrnice.
„3. Aniž je dotčena směrnice 75/442/EHS, mohou členské státy na základě své volby prohlásit, že ukládání odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné, jiných než inertních odpadů pocházejících z průzkumu a těžby, úpravy a skladování minerálních zdrojů a rovněž z povrchové těžby, které jsou uloženy tak, že nedochází ke znečištění životního prostředí nebo ke škodlivým vlivům na lidské zdraví, lze vyjmout z ustanovení přílohy I bodů 2, 3.1, 3.2 a 3.3 této směrnice. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví, co představuje ukládání nikoliv nebezpečného odpadu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2.“
Pozměňovací návrh 27
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. -a (nové)
Směrnice 1999/31/ES
Čl. 5 – odst. 1
-a)   odstavec 1 se nahrazuje tímto:
1.  Členské státy stanoví vnitrostátní strategii za účelem provádění omezení biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládku nejpozději dva roky po dni stanoveném v čl. 18 odst. 1 a oznámí tuto strategii Komisi. Tato strategie by měla obsahovat opatření zaměřená na dosažení cílů stanovených v odstavci 2, zejména pomocí recyklace, kompostování, výroby bioplynu nebo materiálového a energetického využití. Ve lhůtě třiceti měsíců počínaje dnem stanoveným v čl. 18 odst. 1 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující syntézu vnitrostátních strategií.
1.  Členské státy ve spolupráci s regionálními a místními orgány odpovědnými za nakládání s odpady stanoví vnitrostátní strategii za účelem ukončení ukládání biologicky rozložitelných odpadů na skládku nejpozději dva roky po dni stanoveném v čl. 18 odst. 1 a oznámí tuto strategii Komisi. Tato strategie by měla obsahovat opatření zaměřená na dosažení cílů stanovených v odstavci 2, zejména pomocí recyklace, kompostování, výroby bioplynu, materiálového využití nebo – není-li nic z uvedeného možné – energetického využití. Ve lhůtě třiceti měsíců počínaje dnem stanoveným v čl. 18 odst. 1 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující syntézu vnitrostátních strategií.
Pozměňovací návrh 28
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. b
Směrnice 1999/31/ES
Čl. 5 – odst. 3 – písm. f
f)  odpad, který byl sbírán odděleně podle čl. 11 odst. 1 a článku 22 směrnice 2008/98/ES.
f)  odpad, který byl sbírán odděleně podle čl. 11 odst. 1 a článku 22 směrnice 2008/98/ES, a obaly nebo obalové odpady ve smyslu článku 3 směrnice 94/62/ES.
Pozměňovací návrh 29
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. c
Směrnice 1999/31/ES
Čl. 5 – odst. 5
5.  Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby se množství skládkovaného komunálního odpadu snížilo do roku 2030 na 10 % celkového množství vzniklého komunálního odpadu.
5.  Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby se množství skládkovaného komunálního odpadu snížilo do roku 2030 na 5 % celkového množství vzniklého komunálního odpadu.
Pozměňovací návrh 30
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. c
Směrnice 1999/31/ES
Čl. 5 – odst. 5 a (nový)
5a.   Do 31. prosince 2030 smí členské státy přijímat na skládkách odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné pouze zbytkový komunální odpad.
Pozměňovací návrh 31
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. c
Směrnice 1999/31/ES
Čl. 5 – odst. 6 – pododstavec 1
U Estonska, Řecka, Chorvatska, Lotyšska, Malty, Rumunska a Slovenska mohou být lhůty pro dosažení cílů uvedených v odstavci 5 prodlouženy o pět let. Členský stát oznámí Komisi svůj záměr využít tohoto ustanovení nejpozději 24 měsíců před uplynutím lhůty stanovené v odstavci 5. V případě prodloužení přijme členský stát nezbytná opatření pro snížení množství komunálního odpadu ukládaného na skládku nejméně na 20 % celkového množství vzniklého komunálního odpadu do roku 2030.
Členský stát může požádat o prodloužení lhůty pro dosažení cíle uvedeného v odstavci 5 o pět let, pokud skládkovalroce 2013 více než 65 % svého komunálního odpadu.
Členský stát předloží Komisi žádost o takové prodloužení do 31. prosince 2028.
Pozměňovací návrh 32
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. c
Směrnice 1999/31/ES
Čl. 5 – odst. 6 – pododstavec 2
K oznámení se přiloží prováděcí plán s uvedením opatření, která je nutné přijmout pro dodržení cílů před uplynutím nové lhůty. Plán rovněž zahrnuje podrobný časový harmonogram pro provádění navrhovaných opatření a posouzení jejich očekávaných dopadů.
K žádosti o prodloužení se přiloží prováděcí plán s uvedením opatření, která je nutné přijmout pro dodržení cíle před uplynutím nové lhůty. Plán je vypracován na základě vyhodnocení stávajících plánů nakládání s odpady a rovněž zahrnuje podrobný časový harmonogram pro provádění navrhovaných opatření a posouzení jejich očekávaných dopadů.
Plán uvedený ve třetím pododstavci musí dále splňovat alespoň následující požadavky:
a)   využívá odpovídající ekonomické nástroje za účelem poskytnutí pobídek pro uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady uvedené v čl. 4 odst. 1 směrnice 2008/98/ES;
b)   prokazuje účinné a efektivní využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti prostřednictvím prokazatelných dlouhodobých investic, které se zaměřují na financování rozvoje infrastruktury pro nakládání s odpady, jež je nezbytná pro splnění příslušných cílů;
c)   zajišťuje vysokou kvalitu statistik a vytváří jasné prognózy ohledně kapacit nakládání s odpady a cílů, které ještě zbývá splnit, uvedených v odstavci 5 tohoto článku, ve článcích 5 a 6 směrnice 94/62/ES a čl. 11 odst. 2 směrnice 2008/98/ES;
d)   zřizuje programy předcházení vzniku odpadů, jak je uvedeno v článku 29 směrnice 2008/98/ES.
Komise posoudí, zda jsou požadavky stanovené ve čtvrtém pododstavci  písm. a) až d) splněny.
Nevznese-li Komise vůči předloženému plánu námitky do pěti měsíců od jeho obdržení, považuje se žádost o prodloužení lhůty za schválenou.
Pokud Komise vznese námitky k předloženému plánu, požádá Komise dotčený členský stát, aby do dvou měsíců od obdržení námitek předložil revidovaný plán.
Komise posoudí revidovaný plán do dvou měsíců od jeho obdržení a žádost o prodloužení lhůty písemně schválí nebo zamítne. Pokud Komise v této lhůtě nereaguje, pokládá se žádost o prodloužení lhůty za schválenou.
Do dvou měsíců ode dne přijetí rozhodnutí informuje Komise Radu a Evropský parlament o přijetí těchto rozhodnutí.
Pozměňovací návrh 33
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. c
Směrnice 1999/31/ES
Čl. 5 – odst. 7
7.  Nejpozději ke dni 31. prosince 2024 Komise přezkoumá cíl stanovený v odstavci 5, a to za účelem jeho sníženízavedení omezení na skládkování i jiných nikoliv nebezpečných odpadů než komunálního odpadu. Zpráva Komise spolu s případnými návrhy bude za tímto účelem zaslána Evropskému parlamentu a Radě.
7.  Nejpozději ke dni 31. prosince 2018 Komise přezkoumá možnost zavedení cíle a omezení na skládkování i jiných nikoliv nebezpečných odpadů než komunálního odpadu. Zpráva Komise spolu s případnými legislativními návrhy bude za tímto účelem zaslána Evropskému parlamentu a Radě.
Pozměňovací návrh 34
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. c a (nové)
Směrnice 1999/31/ES
Čl. 5 – odst. 7 a (nový)
ca)   v článku 5 se doplňuje nový odstavec, který zní:
7a.   Komise dále přezkoumá možnost navržení regulačního rámce pro dokonalejší vytěžování skládek, aby bylo možné získávat druhotné suroviny, které se na stávajících skládkách nacházejí. Členské státy do 31. prosince 2025 zmapují stávající skládky a určí jejich potenciál pro dokonalejší vytěžování skládek a sdílejí si informace.
Pozměňovací návrh 35
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Směrnice 1999/31/ES
Čl. 5 a – odst. 2 – návětí
2.  Zprávy uvedené v odstavci 1 obsahují tyto údaje:
2.  Zprávy uvedené v odstavci 1 se zveřejní a obsahují tyto údaje:
Pozměňovací návrh 36
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Směrnice 1999/31/ES
Čl. 5 a – odst. 2 – písm. b a (nové)
„ba) příklady osvědčených postupů, které se používají v celé Unii a které při dosahování cílů stanovených v článku 5 mohou sloužit jako referenční rámec pro pokrok.“
Pozměňovací návrh 37
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 a (nový)
Směrnice 1999/31/ES
Článek 5 b (nový)
3a)   Vkládá se nový článek, který zní:
Článek 5b
Výměna osvědčených postupů a informací
Komise vytvoří platformu pro pravidelnou a strukturovanou výměnu osvědčených postupů a informací mezi Komisí a členskými státy v otázkách praktického provádění požadavků této směrnice. Tato výměna přispěje k tomu, aby se zajistilo odpovídající řízení, prosazování, přeshraniční spolupráce a výměna osvědčených postupů, jako jsou dohody v oblasti inovací a vzájemná hodnocení. Kromě toho platforma podněcuje průkopníky a umožňuje přeskočení některých etap. Komise výsledky této platformy zpřístupní veřejnosti.
Pozměňovací návrh 38
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 b (nový)
Směrnice 1999/31/ES
Článek 6 – písm. a
3b)   V článku 6 se písmeno a) mění takto:
„a) odpady byly ukládány na skládku pouze po předchozí úpravě. Toto ustanovení nelze vztahovat na inertní odpady, u kterých není úprava technicky proveditelná nebo na jakékoli jiné odpady, u nichž taková úprava nepřispívá k naplnění cílů této směrnice stanovených v článku 1 tím, že by došlo ke snížení množství odpadů nebo rizika pro zdraví lidí nebo životní prostředí“;
„a) odpady byly ukládány na skládku pouze po předchozí úpravě. Toto ustanovení nelze vztahovat na inertní odpady, u kterých není úprava technicky proveditelná nebo na jakékoli jiné odpady, u nichž taková úprava nepřispívá k naplnění cílů této směrnice stanovených v článku 1 tím, že by došlo ke snížení množství odpadů nebo rizika pro zdraví lidí nebo životní prostředí, za předpokladu, že jsou příslušným členským státem naplňovány cíle pro snižování podle čl. 5 odst. 2 této směrnice a cíle týkající se recyklace podle článku 11 směrnice 2008/98/EC;
Pozměňovací návrh 39
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Směrnice 1999/31/ES
Čl. 6 – písm. a – pododstavec 2
4)  V odst. 6 písm. a) se doplňuje tato věta:
4)  V odst. 6 písm. a) se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Členské státy zajistí, aby opatření přijatá v souladu s tímto písmenem neohrozily dosažení cílů směrnice 2008/98/ES, a sice cílů týkajících se zvýšení celkové úrovně přípravy k opětovnému použití a recyklace stanovených v článku 11 uvedené směrnice.“
„Členské státy zajistí, aby opatření přijatá v souladu s tímto písmenem neohrozila dosažení cílů směrnice 2008/98/ES, a sice cílů týkajících hierarchie způsobů nakládání s odpady a zvýšení celkové úrovně přípravy k opětovnému použití a recyklace stanovených v článku 11 uvedené směrnice.“
Pozměňovací návrh 40
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6
Směrnice 1999/31/ES
Čl. 15 – odst. 1
1.  Členské státy předávají Komisi údaje týkající se provádění čl. 5 odst. 2 a 5 za každý kalendářní rok. Předávají tyto údaje elektronicky před uplynutím 18 měsíců od konce vykazovaného roku, pro který byly údaje shromážděny. Údaje jsou předkládány ve formátu, který stanoví Komise v souladu s odstavcem 5. První zpráva bude zahrnovat údaje za období od 1. ledna [uvést rok provedení této směrnice + 1 rok] do 31. prosince [uvést rok provedení této směrnice + 1 rok].
1.  Členské státy předávají Komisi údaje týkající se provádění čl. 5 odst. 2 a 5 za každý kalendářní rok. Předávají tyto údaje elektronicky před uplynutím 12 měsíců od konce vykazovaného roku, pro který byly údaje shromážděny. Údaje jsou předkládány ve formátu, který stanoví Komise v souladu s odstavcem 5. První zpráva bude s ohledem na cíle stanovené v čl. 5 odst. 5 zahrnovat údaje za období od 1. ledna [uvést rok provedení této směrnice + 1 rok] do 31. prosince [uvést rok provedení této směrnice + 1 rok].
Pozměňovací návrh 41
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 a (nový)
Směrnice 1999/31/ES
Článek 15a (nový)
6a)   Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 15a
Nástroje na podporu přechodu k hospodářství, které bude více oběhové
Ve snaze přispět k plnění cílů stanovených v této směrnici, uplatní členské státy vhodné ekonomické nástroje či jiná opatření a přijmou další opatření s cílem poskytovat pobídky pro uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady. Tyto nástroje a opatření mohou zahrnovat ty, které jsou uvedeny v příloze IVa směrnice 2008/98/ES.“
Pozměňovací návrh 42
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 b (nový)
Směrnice 1999/31/ES
Článek 15 b (nový)
6b)   Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 15b
Stanovení koeficientu propustnosti skládek
Komise prostřednictvím prováděcích aktů vypracuje a schválí metodu, která bude použita ke stanovení koeficientu propustnosti skládek, a to jak přímo na území skládky, tak i pro veškeré její rozšíření. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2.“
Pozměňovací návrh 43
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 c (nový)
Směrnice 1999/31/ES
Článek 15 c (nový)
6c)   Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 15c
Evropská norma pro odběr vzorků odpadů
Komise prostřednictvím prováděcích aktů vypracuje evropskou normu pro odběr vzorků odpadů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2. Dokud nebudou přijaty tyto prováděcí akty, mohou členské státy používat vnitrostátní normy a postupy.“
Pozměňovací návrh 44
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9
Směrnice 1999/31/ES
Čl. 17 a – odst. 3 a (nový)
3a.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
Pozměňovací návrh 45
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 a (nový)
Směrnice 1999/31/ES
Příloha I – bod 3.5
9a)   v příloze I se zrušuje bod 3.5
Pozměňovací návrh 46
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 b (nový)
Směrnice 1999/31/ES
Příloha II – bod 5
9b)   v příloze II se zrušuje bod 5

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0031/2017).


Obaly a obalové odpady ***I
PDF 784kWORD 74k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 14. března 2017 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech (COM(2015)0596 – C8-0385/2015 – 2015/0276(COD))(1)
P8_TA(2017)0072A8-0029/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh směrnice
Bod odůvodnění -1 (nový)
(-1)   Vzhledem k závislosti Unie na dovozu surovin a k tomu, že v dohledné době dojde k rychlému vyčerpání značného množství přírodních zdrojů, má klíčový význam navrácení co největšího množství těchto zdrojů v rámci Unie a urychlení přechodu k oběhovému hospodářství.
Pozměňovací návrh 2
Návrh směrnice
Bod odůvodnění -1 a (nový)
(-1a)   Nakládání s odpady by se mělo přeměnit na udržitelné nakládání s materiály. Přezkum směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES 1a k tomuto účelu skýtá příležitost.
__________________
1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech (Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 10).
Pozměňovací návrh 3
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 1
(1)  Nakládání s odpady v Unii je třeba zlepšit, aby bylo možné zachovat, chránit a zlepšit kvalitu životního prostředí, chránit lidské zdraví, zajistit uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů a posílit oběhové hospodářství.
(1)  Nakládání s odpady v Unii je třeba zlepšit, aby bylo možné zachovat, chránit a zlepšit kvalitu životního prostředí, chránit lidské zdraví, zajistit uvážlivé a účelné využívání přírodních zdrojů, posílit zásady oběhového hospodářství, zlepšit rozšířenost obnovitelné energie, zvýšit energetickou účinnost, snížit závislost Unie na dovážených zdrojích a poskytovat přitom nové ekonomické příležitosti a dlouhodobou konkurenceschopnost. Aby se hospodářství stalo skutečně oběhovým, je nezbytné přijmout dodatečná opatření v oblasti udržitelné výroby a spotřeby zaměřená na celý životní cyklus výrobků, a to způsobem, který zachová zdroje a uzavře okruh. Účinnější využívání zdrojů by také přineslo podstatné čisté úspory podnikům Unie, veřejným orgánům a spotřebitelům a současně snížilo celkové roční emise skleníkových plynů.
Pozměňovací návrh 4
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 1 a (nový)
(1a)   Politický a společenský stimul k podpoře opětovného využití a recyklace, která představuje udržitelný způsob hospodaření s přírodními zdroji v rámci oběhového hospodářství, by měl ctít hierarchii způsobů nakládání s odpady stanovenou v článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES1a a důsledně uplatňovat přístup, kdy má předcházení vzniku odpadu přednost před jeho recyklací.
__________________
1aSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).
Pozměňovací návrh 5
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 1 b (nový)
(1b)   Vytváření odpadků a nevhodné odstraňování obalů a obalových odpadů má negativní dopady jak na mořské životní prostředí, tak na hospodářství Unie a představuje zbytečná rizika pro veřejné zdraví. K nejčastěji nacházeným předmětům na plážích patří velkou měrou obalové odpady, což má dlouhodobé dopady na životní prostředí a ovlivňuje cestovní ruch a požitek veřejnosti z těchto přírodních oblastí. Kromě toho obalové odpady, které se dostanou do mořského prostředí, podrývají hierarchii způsobů nakládání s odpady, zejména tím, že se zabrání jejich přípravě k opětovnému použití, recyklaci a dalšímu využití, dříve než dojde k tomuto nesprávnému odstranění. V zájmu snížení tohoto nepoměrného podílu obalových odpadů na odpadcích v moři by měl být stanoven závazný cíl, který by podporovala cílená opatření přijatá členskými státy.
Pozměňovací návrh 6
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2
(2)  Cíle stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES13 týkající se využití a recyklace obalů a obalových odpadů by měly být pozměněny zvýšením celkové úrovně přípravy k opětovnému použití a recyklace obalových odpadů, aby lépe zohledňovaly ambici Unie spojené s přechodem na oběhové hospodářství.
(2)  Cíle stanovené ve směrnici 94/62/ES týkající se využití a recyklace obalů a obalových odpadů by měly být pozměněny zvýšením celkové úrovně přípravy k opětovnému použití a recyklace obalových odpadů, aby lépe zohledňovaly ambici Unie spojené s přechodem na oběhové hospodářství.
__________________
3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech (Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 10).
Pozměňovací návrh 7
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2 a (nový)
(2a)   Měly by být zavedeny zvláštní kvantitativní cíle pro opětovné použití, o jejichž dosažení by měly členské státy usilovat, k šíření opětovně použitelných obalů a současně k tvorbě pracovních míst a úsporám zdrojů.
Pozměňovací návrh 8
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2 b (nový)
(2b)   Zvýšení opětovného používání obalů by mohlo vést ke snížení celkových nákladů v celém dodavatelském řetězci a snížit dopad obalového odpadu na životní prostředí. Členské státy by měly podporovat uvádění opětovně použitelných obalů, které jsou na konci své životnosti recyklovatelné, na trh.
Pozměňovací návrh 9
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2 c (nový)
(2c)   V některých situacích, jako ve stravovacích službách, jsou vyžadovány obaly na jedno použití k zaručení hygieny potravin a zdraví a bezpečnosti spotřebitelů. Členské státy by to při vytváření preventivních opatření měly zohledňovat a podporovat pro tyto obaly větší přístup k recyklaci.
Pozměňovací návrh 10
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 3
(3)  V zájmu zajištění větší soudržnosti právních předpisů o odpadech by definice obsažené ve směrnici 94/62/ES měly být rovněž sladěny s definicemi uvedenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES14, které jsou použitelné na odpad celkově.
(3)  V zájmu zajištění větší soudržnosti právních předpisů o odpadech, aniž by byla dotčena specifičnost obalů a obalových odpadů, by definice obsažené ve směrnici 94/62/ES měly být případně rovněž sladěny s definicemi uvedenými ve směrnici 2008/98/ES, které jsou použitelné na odpad celkově.
__________________
14 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).
Pozměňovací návrh 11
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4
(4)  Z dalšího zvýšení cílů stanovených ve směrnici 94/62/ES, které se týkají přípravy k opětovnému použití a recyklace obalových odpadů, by vyplývaly jednoznačné přínosy pro životní prostředí i přínosy hospodářské a sociální.
(4)  Z dalšího zvýšení cílů stanovených ve směrnici 94/62/ES, které se týkají recyklace obalových odpadů, by vyplývaly jednoznačné přínosy pro životní prostředí i přínosy hospodářské a sociální.
Pozměňovací návrh 12
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)   Předcházení vzniku odpadů je nejúčinnějším způsobem zvyšování účinnosti využívání zdrojů, snižování dopadu odpadů na životní prostředí a podpory velmi kvalitních recyklovaných materiálů. Z toho důvodu by členské státy měly přijmout přístup založený na životním cyklu, aby snížily dopad produktů na životní prostředí. Členské státy by měly přijmout opatření k podpoře pro systémy přebírání opakovaně použitelných obalů a dosáhnout snížení spotřeby nerecyklovatelných obalů a nadměrných obalů. Za tímto účelem by měly členské státy uplatnit vhodné ekonomické nástroje či jiná opatření a přijmout další opatření s cílem poskytovat pobídky pro uplatňování hierarchie nakládání s odpady. Členské státy by měly být schopny použít nástroje a opatření, které jsou uvedeny v příloze IVa směrnice 2008/98/ES. Úsilí o zabránění vzniku odpadů by kromě toho nemělo narušit úlohu obalů v ochraně hygieny a bezpečnosti spotřebitelů.
Pozměňovací návrh 13
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4 b (nový)
(4b)   Členské státy by měly zavést přiměřené pobídky pro uplatňování hierarchie nakládání s odpady, a to zejména prostřednictvím finančních a daňových pobídek zaměřených na dosažení cílů této směrnice v oblasti předcházení vzniku obalových odpadů a recyklace, například formou poplatků za ukládání na skládkách a poplatků za spalování, režimů platby podle množství odpadu, systémů rozšířené odpovědnosti výrobce a pobídek pro místní orgány. Tato opatření by měla být částí programů předcházení vzniku obalových odpadů ve všech členských státech.
Pozměňovací návrh 14
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4 c (nový)
(4c)   Ve valné většině případů nezávisí poskytování obalů na koncovém zákazníkovi, který si je ani nevybírá, ale spíše na výrobci. Systémy rozšířené odpovědnosti výrobců jsou vhodnými prostředky jak pro prevenci vytváření obalového odpadu, tak i pro vývoj systémů, které zaručí návrat nebo sběr použitých obalů či obalového odpadu od zákazníků, jiných koncových uživatelů nebo z odpadkových toků a opakované použití nebo využití, včetně recyklace, sebraných obalů nebo obalového odpadu.
Pozměňovací návrh 15
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4 d (nový)
(4d)   Aby se podpořilo předcházení vzniku obalových odpadů, snížil jejich dopad na životní prostředí a přitom se podporovala vysoce kvalitní recyklace materiálů, by měly základní požadavky přílohy II této směrnice být přezkoumány a případně revidovány s cílem posílit požadavky, které zlepší navrhování pro opakované použití a vysoce kvalitní recyklaci obalů.
Pozměňovací návrh 16
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4 e (nový)
(4e)   Součástí vnitrostátních strategií členských států by mělo být zvyšování informovanosti v podobě různých pobídek a výhod plynoucích z produktů vyrobených z recyklovaných odpadů, což povzbudí investice do odvětví recyklovaných produktů.
Pozměňovací návrh 17
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4 f (nový)
(4f)   Podpora udržitelného biohospodářství může přispět ke snižování závislosti Evropy na dovážených surovinách. Zlepšování tržních podmínek pro udržitelné biologické obaly a pro kompostovatelné biologicky rozložitelné obaly a přezkum stávajících předpisů bránících používání těchto materiálů může nabídnout při výrobě obalů příležitost dále stimulovat výzkum a inovace a nahradit vstupní suroviny založené na fosilních palivech obnovitelnými zdroji, když je to z hlediska životního cyklu přínosné, a dále podporovat organickou recyklaci.
Pozměňovací návrh 18
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5
(5)  Postupným navyšováním stávajících cílů týkajících se přípravy k opětovnému použití a recyklace obalových obalů by mělo být zajištěno postupné a účinné využívání ekonomicky hodnotných odpadních materiálů díky náležitému nakládání s odpady v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady. Tím by mělo být zajištěno, aby hodnotné materiály nacházející se v odpadech byly vráceny do evropského hospodářství, a aby tak bylo dosaženo pokroku při provádění iniciativy v oblasti surovin15 a vytváření oběhového hospodářství.
(5)  Postupným navyšováním stávajících cílů týkajících se přípravy k opětovnému použití a recyklace obalových obalů by mělo být zajištěno postupné a účinné využívání ekonomicky hodnotných odpadních materiálů díky náležitému nakládání s odpady v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady. Tím by mělo být zajištěno, aby hodnotné materiály nacházející se v odpadech byly vráceny do evropského hospodářství, a aby tak bylo dosaženo pokroku při provádění iniciativy v oblasti surovin15 a vytváření oběhového hospodářství, aniž by byly dotčeny právní předpisy týkající se bezpečnosti potravin, zdraví spotřebitelů a bezpečnosti materiálů, které se dostávají do styku s potravinami.
__________________
__________________
15 COM(2013)0442.
15 COM(2013)0442.
Pozměňovací návrh 89
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)   Oběhové hospodářství by mělo uplatňovat explicitní ustanovení sedmého akčního programu pro životní prostředí, která požadují vytvoření cyklů netoxických materiálů, aby mohl být recyklovaný odpad v Unii využíván jako hlavní a spolehlivý zdroj surovin.
Pozměňovací návrh 20
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5 b (nový)
(5b)   Jednou recyklovaný materiál, který je znovu uveden do hospodářství v důsledku toho, že se dostal do stavu, kdy odpad přestává být odpadem, neboť splnil specifická kritéria stanovující, kdy odpad přestává být odpadem, nebo byl použit v novém výrobku, musí být plně v souladu s právními předpisy Unie týkajícími se chemických látek.
Pozměňovací návrh 21
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5 c (nový)
(5c)   Jsou podstatné rozdíly mezi domácím obalovým odpadem a obchodním a průmyslovým obalovým odpadem. Aby o nich získaly jasné a přesné informace, měly by členské státy podávat zprávy o obou tocích odděleně.
Pozměňovací návrh 22
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6
(6)  Mnoho členských států dosud zcela nevyvinulo potřebnou infrastrukturu pro nakládání s odpady. Je proto nutné stanovit jednoznačné cíle politiky, aby se zamezilo zablokování recyklovatelných surovin ve spodní části hierarchie způsobů nakládání s odpady.
(6)  Mnoho členských států dosud zcela nevyvinulo potřebnou infrastrukturu pro nakládání s odpady k recyklování. Je proto nutné stanovit jednoznačné cíle politiky k vybudování vybavení a zařízení k nakládání s odpady, které jsou nezbytné pro prevenci vzniku odpadů, přípravu k opětovnému použití a recyklaci, aby se zamezilo zablokování recyklovatelných surovin ve spodní části hierarchie způsobů nakládání s odpady a vytvořily se pobídky k investicím do inovativní infrastruktury nakládání s odpady pro recyklování.
Pozměňovací návrh 23
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)   Aby bylo možné dosáhnout cílů této směrnice a urychlit přechod k oběhovému hospodářství, měla by Komise podpořit koordinaci a výměnu informací a osvědčených postupů mezi členskými státy a nejrůznějšími hospodářskými odvětvími. Tuto výměnu by usnadnilo zavedení komunikačních platforem, které by mohly pomoci zvýšit povědomí o nových průmyslových řešeních, poskytnout lepší přehled o dostupných kapacitách, podpořit vazby mezi odvětvím nakládání s odpady a dalšími sektory a posílit průmyslovou součinnost.
Pozměňovací návrh 24
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7
(7)  Vzhledem ke kombinaci cílů v oblasti recyklace a omezení skládkování, jež jsou obsaženy ve směrnicích 2008/98/ES a 1999/31/ES, již nejsou nutné cíle vztahující se na celou Unii, pokud jde o energetické využití, a maximální cíle pro recyklaci obalového odpadu, které jsou stanoveny ve směrnici 94/62/ES.
(7)  Vzhledem ke kombinaci cílů v oblasti recyklace a omezení skládkování, jež jsou obsaženy ve směrnicích Rady 2008/98/ES a 1999/31/ES1a, již nejsou nutné cíle vztahující se na celou Unii, pokud jde o energetické využití, které jsou stanoveny ve směrnici 94/62/ES.
__________________
1a Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1).
Pozměňovací návrh 25
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8
(8)  Tato směrnice stanoví dlouhodobé cíle týkající se nakládání s odpady v Unii a poskytuje hospodářským provozovatelům a členským státům jasné vodítko pro směrování investic, které jsou nezbytné pro dosažení cílů této směrnice. Při přípravě vnitrostátních strategií pro nakládání s odpady a plánování investic do infrastruktury pro nakládání s odpady by členské státy měly náležitě využívat evropské strukturální a investiční fondy v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, a to prostřednictvím podpory předcházení vzniku odpadů, opětovného použití a recyklace.
(8)  Tato směrnice stanoví dlouhodobé cíle týkající se nakládání s odpady v Unii a poskytuje hospodářským provozovatelům a členským státům jasné vodítko pro směrování investic, které jsou nezbytné pro dosažení cílů této směrnice. Při přípravě vnitrostátních strategií pro nakládání s odpady a plánování investic do infrastruktury pro nakládání s odpady a oběhové hospodářství by členské státy měly náležitě využívat evropské strukturální a investiční fondy v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a navrhnout dané strategie a investiční plány, aby byly primárně uzpůsobené podpoře předcházení vzniku odpadů a opětovného použití, po nichž následuje recyklace.
Pozměňovací návrh 26
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9 a (nový)
(9a)   Pravidla pro další zvyšování cílů pro recyklaci po roce 2030 by měla být přezkoumána ve světle zkušeností získaných při uplatňování této směrnice.
Pozměňovací návrh 28
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 11
(11)  Pro účely výpočtu toho, zda bylo dosaženo cílů týkajících se celkové úrovně přípravy k opětovnému použití a recyklace, by členské státy měly být schopny brát v úvahu výrobky a části, které jsou uznanými provozovateli zařízení pro přípravu k opětovnému použití a v rámci systémů zálohování a zpětného odběru připraveny k opětovnému použití. S cílem zajistit harmonizované podmínky pro tyto výpočty přijme Komise podrobná pravidla pro určování úrovně přípravy k opětovnému použití uznanými provozovateli zařízení pro přípravu k opětovnému použití a v rámci systémů zálohování a zpětného odběru a pro sběr, ověřování a vykazování údajů.
(11)  S cílem zajistit jednotný výpočet údajů o cílech recyklace by Komise měla přijmout podrobná pravidla pro určování uznaných provozovatelů zařízení pro přípravu k opětovnému použití a pro provozovatele recyklace a pro sběr, sledovatelnost, ověřování a vykazování údajů. Po přijetí této harmonizované metodiky by členské státy měly být schopny pro účely výpočtů, zda jsou cíle recyklace splněny, zohlednit recyklaci kovů, která se provádí společně se spalováním nebo spoluspalováním.
Pozměňovací návrh 29
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 12
(12)  Aby se zajistila spolehlivost shromažďovaných údajů o přípravě k opětovnému použití, je nezbytné stanovit společná pravidla pro podávání zpráv. Podobně je důležité stanovit přesnější pravidla, podle nichž by měly členské státy podávat zprávy o tom, co je účinně recyklováno a může být započteno pro dosažení cílů týkajících se recyklace. Obecné pravidlo je, že za tímto účelem se musí dosažení cílů týkajících se recyklace vykazovat na bázi vstupu do procesu konečné recyklace. S cílem snížit administrativní zátěž by členským státům mělo být umožněno, aby při dodržení přísných podmínek mohly dosažení cílů týkajících se recyklace vykazovat na bázi výstupu z třídicích zařízení. Ztráty materiálů či látek na váze v důsledku fyzikálních procesů a/nebo procesů chemické přeměny, které jsou procesu konečné recyklace vlastní, by neměly být odečítány od hmotnosti odpadu, který se vykazuje jako recyklovaný.
(12)  Aby se zajistila spolehlivost shromažďovaných údajů o recyklaci, je nezbytné stanovit společná pravidla v oblasti shromažďování údajů, sledovatelnosti, ověřování a předávání údajů. Podobně je důležité stanovit přesnější pravidla, podle nichž by měly členské státy podávat zprávy o tom, co je účinně recyklováno a může být započteno pro dosažení cílů týkajících se recyklace. Výpočet dosažení cílů by měl vycházet z jedné harmonizované metody, která zabraňuje tomu, aby byly odstraněné odpady vykazovány jako recyklované odpady. Za tímto účelem se musí dosažení cílů týkajících se recyklace vykazovat na bázi vstupu do procesu konečné recyklace. Ztráty materiálů či látek na váze v důsledku fyzikálních procesů a/nebo procesů chemické přeměny, které jsou procesu konečné recyklace vlastní, by neměly být odečítány od hmotnosti odpadu, který se vykazuje jako recyklovaný.
Pozměňovací návrh 30
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 14
(14)  Statistické údaje oznámené členskými státy mají pro Komisi zásadní význam při posuzování dodržování právních předpisů o odpadech v členských státech. Kvalitu, spolehlivost a srovnatelnost statistik by mělo zlepšit zavedení jednotného kontaktního místa pro předávání veškerých údajů o odpadech, zrušení zastaralých požadavků na předkládání zpráv, porovnání vnitrostátních metodik vykazování a zavedení zprávy o kontrole kvality údajů.
(14)  Údaje a informace oznámené členskými státy mají pro Komisi zásadní význam při posuzování dodržování právních předpisů o odpadech ve všech členských státech. Kvalitu, spolehlivost a srovnatelnost oznámených údajů by mělo zlepšit zavedení společné metodiky pro sběr a zpracování údajů získaných ze spolehlivých zdrojů a zavedení jednotného kontaktního místa pro předávání veškerých údajů o odpadech, zrušení zastaralých požadavků na předkládání zpráv, porovnání vnitrostátních metodik vykazování a zavedení zprávy o kontrole kvality údajů.
Pozměňovací návrh 31
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16
(16)  Pro účinné provádění a zajištění srovnatelnosti údajů od členských států je nanejvýš důležité předávání spolehlivých statistických údajů týkajících se nakládání s odpady. Při přípravě zpráv o plnění cílů stanovených ve směrnici 94/62/ES by se proto mělo od členských států požadovat, aby používaly nejnovější metodiku, kterou vypracovala Komise a národní statistické úřady členských států.
(16)  Pro účinné provádění a zajištění srovnatelnosti údajů od členských států je nanejvýš důležité předávání spolehlivých statistických údajů týkajících se nakládání s odpady. Při přípravě zpráv o plnění cílů stanovených ve směrnici 94/62/ES by se proto mělo od členských států požadovat, aby používaly společnou metodiku pro shromažďování a zpracovávání údajů, kterou vypracovala Komise ve spolupráci s národními statistickými úřady členských států a vnitrostátními, regionálními a místními orgány odpovědnými za nakládání s odpady.
Pozměňovací návrh 32
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 a (nový)
(16a)   Členské státy by Komisi měly na požádání neodkladně poskytnout veškeré informace nezbytné k posouzení provádění této směrnice jako celku a jejího dopadu na životní prostředí a lidské zdraví.
Pozměňovací návrh 33
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 17
(17)  Za účelem doplnění nebo změny směrnice 94/62/ES by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o čl. 6a odst. 2 a 5, čl. 11 odst. 3, čl. 19 odst. 2 a článku 20. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.
(17)  Za účelem doplnění nebo změny směrnice 94/62/ES by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o pravidla pro výpočet dosažení cílů pro využití, opětovné použití a recyklaci, některé výjimky týkající se maximálních úrovní koncentrace těžkých kovů v některých recyklovaných materiálech, cykly výrobků a typy obalů, společnou metodiku pro sběr a zpracování údajů a formát pro vykazování údajů týkajících se uskutečňování cílů recyklace a změny seznamu ilustrativních příkladů týkajících se definic obalů a jakýchkoli odborných problémů při uplatňování této směrnice. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace byly vedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Zejména pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 34
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 18
(18)  Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění směrnice 94/62/ES by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o čl. 12 odst. 3d a článek 19. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201116.
(18)  Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění směrnice 94/62/ES by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přizpůsobování systému určování povahy použitých obalových materiálů vědeckému a technickému pokroku. Tyto pravomoci by měly být vykonávány
v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201116.
__________________
__________________
16 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
16 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
Pozměňovací návrh 35
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 21 a (nový)
(21a)   Členské státy by měly zajistit, aby byly zavedeny vysoké úrovně požadavků v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny pracovníky v Unii v souladu se stávajícími právními předpisy Unie a podle zvláštních rizik, kterým čelí pracovníci v některých odvětvích výroby, recyklace a odpadu.
Pozměňovací návrh 36
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 (nový)
Směrnice 94/62/ES
Čl. 1 – odst. 2
(-1)   V článku 1 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
„2. Za tímto účelem stanoví tato směrnice opatření, jejichž první prioritou je prevence vzniku obalových odpadů a dalšími doplňujícími hlavními zásadami je opakované používání obalů, recyklace a další formy využití obalových odpadů, jimiž se omezí množství těchto odpadů určených ke konečnému odstranění.
„2. Za tímto účelem stanoví tato směrnice opatření, jejichž první prioritou je prevence vzniku obalových odpadů a dalšími doplňujícími hlavními zásadami je opakované používání obalů, recyklace a další formy využití obalových odpadů, jimiž se omezí množství těchto odpadů určených ke konečnému odstranění s cílem přispět k přechodu na oběhové hospodářství.
Pozměňovací návrh 37
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b a (nové)
Směrnice 94/62/ES
Čl. 3 – bod 2 a (nový)
ba)   doplňuje se nový bod, který zní:
„2a. „biologickými obaly“ se rozumí veškeré obaly, které pocházejí z materiálů biologického původu s výjimkou materiálů tvořících součást geologických útvarů nebo fosilních zdrojů;“
Pozměňovací návrh 38
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. c
Směrnice 94/62/ES
Čl. 3 – body 3 až 10
c)  body 3 až 10 se zrušují;
c)  body 3 a 4 a 6 až 10 se zrušují.
Pozměňovací návrh 39
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. d
Směrnice 94/62/ES
Čl. 3 – odst. 2
„Dále se použijí definice pojmů „odpad“, „původce odpadu“, „držitel odpadu“, „nakládání s odpady“, „sběr“, „tříděný sběr“, „předcházení vzniku“, „opětovné použití“, „zpracování“, „využití“, „příprava k opětovnému použití", „recyklace“, „proces konečné recyklace“ a „odstranění“ stanovené v článku 3 směrnice 2008/98/ES.“
„Dále se použijí definice pojmů „odpad“, „původce odpadu“, „držitel odpadu“, „nakládání s odpady“, „sběr“, „tříděný sběr“, „předcházení vzniku“, „třídění“, „komunální odpad“, „průmyslový a obchodní odpad“, „zpracování“, „využití“, „recyklace“, „organická recyklace“, „proces konečné recyklace“, „drobný odpad“, „vyhazování drobného odpadu“ a „odstranění“ stanovené v článku 3 směrnice 2008/98/ES.“
Pozměňovací návrh 40
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2
Směrnice 94/62/ES
Čl. 4 – odst. 1 – pododstavec 2
„Těmito dalšími opatřeními mohou být vnitrostátní programy, pobídky prostřednictvím systémů rozšířené odpovědnosti výrobce za minimalizaci vlivu obalů na životní prostředí nebo podobné akce, schvalované podle potřeby po konzultaci s hospodářskými subjekty a zaměřené na koordinaci a využívání řady podnětů rozvíjených v rámci členských států v oblasti prevence. Tyto akce musí být v souladu s cíli této směrnice určenými v čl. 1 odst. 1.
Členské státy přijmou opatření k minimalizaci dopadu obalů na životní prostředí, jež budou přispívat k dosažení cílů pro předcházení vzniku odpadů, které jsou stanoveny v odstavci -1 článku 9 směrnice 2008/98/ES. Tato opatření by měla zahrnovat rozšířenou odpovědnost výrobce, jak je definována ve třetím pododstavci čl. 8 odst. 1, a pobídky pro přebírání opakovaně použitelných obalů.
Členské státy přijmou opatření k dosažení trvalého snížení spotřeby nerecyklovatelných a nadměrných obalů. Tato opatření nesmí ohrozit hygienu ani bezpečnost potravin.
Kromě toho mohou členské státy podniknout další akce schvalované podle potřeby po konzultaci s hospodářskými subjekty, organizacemi spotřebitelů a organizacemi na ochranu životního prostředí a zaměřené na koordinaci a využívání řady podnětů rozvíjených v rámci členských států v oblasti prevence.
Tyto akce musí být v souladu s cíli této směrnice určenými v čl. 1 odst. 1.
Členské státy využívají odpovídající hospodářské nástroje a další opatření s cílem poskytnout pobídky pro uplatňování hierarchie nakládání s odpady. Tyto nástroje a opatření mohou zahrnovat ty, které jsou uvedeny v příloze IVa směrnice 2008/98/ES.“
Pozměňovací návrh 41
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 a (nový)
Směrnice 94/62/ES
Čl. 4 – odst. 3
(2a)   V článku 4 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
3.  Komise podle potřeby předloží návrhy opatření, jimiž se posílí a dokončí prosazování základních požadavků a zajistí, že nový obal je uveden na trh pouze tehdy, přijal-li výrobce všechna nezbytná opatření k minimalizaci jeho vlivu na životní prostředí, aniž by to ovlivnilo základní funkce obalu.
„3. Komise do 31. prosince 2020 předloží návrhy na aktualizaci základních požadavků, aby se posílilo a doplnilo prosazování těchto požadavků s cílem zajistit, že nový obal je uveden na trh pouze tehdy, přijal-li výrobce všechna nezbytná opatření k minimalizaci jeho vlivu na životní prostředí, aniž by to ovlivnilo základní funkce obalu. Komise po konzultaci všech zúčastněných stran předloží legislativní návrh na aktualizaci požadavků, zejména na posílení navrhování k opětovnému použití a vysoce kvalitní recyklace.
Pozměňovací návrh 42
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 b (nový)
Směrnice 94/62/ES
Čl. 4 – odst. 3 a (nový)
(2b)   V článku 4 se doplňuje odstavec, který zní:
„3. Členské státy tam, kde je to environmentálně přínosné z hlediska životního cyklu, podporují používání biologických recyklovatelných obalů a biologicky rozložitelných kompostovatelných obalů tak, že přijímají opatření, jako jsou tato:
a)   prosazování jejich používání mimo jiné prostřednictvím ekonomických nástrojů;
b)   zlepšování tržních podmínek pro tyto produkty;
c)   přezkum stávajících právních předpisů, které brání používání těchto produktů.“
Pozměňovací návrh 43
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 c (nový)
Směrnice 94/62/ES
Čl. 5 – název
2c)   V článku 5 se vkládá nový nadpis, který zní:
„Opětovné použití“
Pozměňovací návrh 44
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 d (nový)
Směrnice 94/62/ES
Čl. 5 – odst. 1
2d)   V článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
Členské státy mohou v souladu se Smlouvou podporovat systémy opakovaného použití těch obalů, které lze opakovaně použít způsobem příznivým pro životní prostředí.
1.   „Členské státy v souladu se Smlouvou a hierarchií způsobů nakládání s odpady podporují systémy opakovaného použití těch obalů, které lze opakovaně použít způsobem příznivým pro životní prostředí, aniž by byla ohrožena hygiena potravin a bezpečnost spotřebitelů.
Pozměňovací návrh 45
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 e (nový)
Směrnice 94/62/ES
Čl. 5 – odst. 1 a (nový)
2e)   V článku 5 se doplňuje odstavec, který zní:
„1a. Členské státy budou usilovat o dosažení těchto cílů pro opětovně použitelné obaly:
a)   nejpozději do 31. prosince 2025 opětovně použít alespoň 5 % hmotnosti veškerých obalových odpadů;
b)   nejpozději do 31. prosince 2030 opětovně použít alespoň 10 % hmotnosti veškerých obalových odpadů.“
Pozměňovací návrh 46
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 f (nový)
Směrnice 94/62/ES
Čl. 5 – odst. 1 b (nový)
2f)   V článku 5 se doplňuje odstavec, který zní:
„1b. S cílem podpořit činnosti související s opětovným použitím mohou členské státy přijmout mimo jiné následující opatření:
–   použití systémů zálohování a zpětného odběru pro opětovně použitelné obalové výrobky;
–   stanovení minimálního procentního podílu opětovně použitelných obalů uváděných na trh každý rok v rámci jednoho toku obalů;
–   zavedení přiměřených ekonomických pobídek pro výrobce opětovně použitelných obalů.“
Pozměňovací návrh 47
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 g (nový)
Směrnice 94/62/ES
Čl. 5 – odst. 1 c (nový)
2g)   V článku 5 se doplňuje odstavec, který zní:
1c.  Opětovně použité obaly a obaly shromážděné v systému zálohování a zpětného odběru se mohou započítat v rámci plnění preventivních cílů stanovených ve vnitrostátních preventivních programech.
Pozměňovací návrh 48
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. a
Směrnice 94/62/ES
Čl. 6 – název
a)  nadpis se nahrazuje tímto: „Využití, opětovné použití a recyklace“;
a)  nadpis se nahrazuje tímto: „Využití a recyklace“;
Pozměňovací návrh 49
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. a a (nové)
Směrnice 94/62/ES
Čl. 6 – odst. -1 (nový)
aa)   V článku 6 se vkládá nový odstavec -1, který zní:
„-1. Členské státy zavedou systémy třídění všech obalových materiálů.“
Pozměňovací návrh 50
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. b
Směrnice 94/62/ES
Čl. 6 – odst. 1 – písm. f
f)  nejpozději 31. prosince 2025 bude alespoň 65 % hmotnosti veškerých obalových odpadů připraveno k opětovnému použití a recyklováno;
f)  nejpozději 31. prosince 2025 bude alespoň 70 % hmotnosti veškerých vytvořených obalových odpadů recyklováno;
Pozměňovací návrh 51
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. b
Směrnice 94/62/ES
Čl. 6 – odst. 1 – písm. g
g)  nejpozději 31. prosince 2025 bude dosaženo těchto minimálních cílů v hmotnostním vyjádření pro přípravu k opětovnému použití a recyklaci, pokud jde o níže uvedené konkrétní materiály obsažené v obalovém odpadu:
g)  nejpozději 31. prosince 2025 bude dosaženo těchto minimálních cílů v hmotnostním vyjádření pro recyklaci, pokud jde o níže uvedené konkrétní materiály obsažené v obalovém odpadu:
i)  55 % plastů;
i)  60 % plastů;
ii)  60 % dřeva;
ii)  65 % dřeva;
iii)  75 % železných kovů;
iii)  80 % železných kovů;
iv)  75 % hliníku;
iv)  80 % hliníku;
v)  75 % skla;
v)  80 % skla;
vi)  75 % papíru a lepenky;
vi)  90 % papíru a lepenky;
Pozměňovací návrh 52
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. b
Směrnice 94/62/ES
Čl. 6 – odst. 1 – písm. h
h)  nejpozději 31. prosince 2030 bude alespoň 75% hmotnosti veškerých obalových odpadů připraveno k opětovnému použití a recyklováno;
h)  nejpozději 31. prosince 2030 bude alespoň 80 % hmotnosti veškerých vytvořených obalových odpadů recyklováno;
Pozměňovací návrh 53
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. b
Směrnice 94/62/ES
Čl. 6 – odst. 1 – písm. i
i)  nejpozději 31. prosince 2030 bude dosaženo těchto minimálních cílů v hmotnostním vyjádření pro přípravu k opětovnému použití a recyklaci, pokud jde o níže uvedené konkrétní materiály obsažené v obalovém odpadu:
i)  nejpozději 31. prosince 2030 bude dosaženo těchto minimálních cílů v hmotnostním vyjádření pro recyklaci, pokud jde o níže uvedené konkrétní materiály obsažené v obalovém odpadu:
i)  75 % dřeva;
i)  80 % dřeva;
ii)  85 % železných kovů;
ii)  90 % železných kovů;
iii)  85 % hliníku;
iii)  90 % hliníku;
iv)  85 % skla;
iv)  90 % skla;
v)   85% papíru a lepenky;
Pozměňovací návrh 54
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. c
Směrnice 94/62/ES
Čl. 6 – odst. 3
3.  Obalový odpad odeslaný do jiného členského státu za účelem přípravy k opětovnému použití, recyklace nebo využití v tomto jiném členském státě může započítat do dosažení cílů stanovených v odst. 1 bodech f) až i) pouze členský stát, v němž byl tento obalový odpad sbírán.
3.  Obalový odpad odeslaný do jiného členského státu za účelem recyklace v tomto jiném členském státě může započítat do dosažení cílů stanovených v odst. 1 bodech f) až i) pouze členský stát, v němž byl tento obalový odpad sbírán.
Pozměňovací návrh 55
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. c a (nové)
Směrnice 94/62/ES
Čl. 6 – odst. 4
ca)   V článku 6 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
4.  Členské státy případně podporují používání materiálů získaných recyklací obalových odpadů k výrobě obalů a dalších výrobků:
„4. „Členské státy podporují používání materiálů získaných recyklací obalových odpadů, pokud je to přínosné z hlediska jejich životního cyklu a v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, k výrobě obalů a dalších výrobků:
a)  zlepšováním tržních podmínek pro takové materiály,
a)  zlepšováním tržních podmínek pro takové materiály,
b)  přezkoumáním stávajících předpisů, které brání použití těchto materiálů.
b)  přezkoumáním stávajících předpisů, které brání použití těchto materiálů,
ba)   používáním vhodných ekonomických nástrojů k zintenzivnění využívání druhotných surovin, jež mohou zahrnovat opatření k prosazování recyklovaného obsahu výrobků a uplatňování kritérií udržitelnosti v rámci veřejných zakázek,
bb)   prosazováním materiálů, které po recyklaci do materiálů přicházejících do styku s potravinami neškodí lidskému zdraví.“
Pozměňovací návrh 56
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. d
Směrnice 94/62/ES
Čl. 6 – odst. 5, 8 a 9
d)  odstavce 5, 8 a 9 se zrušují;
d)  odstavce 5 a 9 se zrušují;
Pozměňovací návrh 57
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. d a (nové)
Směrnice 94/62/ES
Čl. 6 – odst. 8
da)   Odstavec 8 se nahrazuje tímto:
8.  Komise co nejdříve, a nejpozději 30. června 2005, předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku při provádění této směrnice a o jejím vlivu na životní prostředí a na fungování vnitřního trhu. Zpráva zohlední individuální situaci v každém členském státě. Bude obsahovat toto:
„8. Za tímto účelem Komise nejpozději do 31. prosince 2024 vyhodnotí cíle stanovené v článku 6 a pokrok dosažený při jejich plnění a zohlední při tom osvědčené postupy a opatření přijatá členskými státy za účelem plnění těchto cílů.
V rámci svého hodnocení Komise zváží, zda stanoví:
a)  hodnocení účinnosti, plnění a prosazování základních požadavků;
a)  cíle pro jiné toky obalového odpadu;
b)  další preventivní opatření, aby se co nejvíce omezil vliv obalu na životní prostředí, aniž by to ovlivnilo základní funkce obalu;
b)  oddělené cíle pro domácí obalový odpad a obchodní a průmyslový obalový odpad;
c)   možný vývoj obalového environmentálního ukazatele s cílem jednodušeji a účinněji provádět prevenci vzniku obalových odpadů;
Za tímto účelem Komise vypracuje zprávu případně doplněnou o legislativní návrh, kterou zašle Evropskému parlamentu a Radě.“
d)   plány prevence vzniku obalových odpadů;
e)   podporu opakovaného použití, a zejména srovnání nákladů a přínosů opakovaného použití a nákladů a přínosů recyklace;
f)   odpovědnost výrobce včetně souvisejících finančních aspektů;
g)   úsilí dále snižovat a popřípadě vyloučit těžké kovy a jiné nebezpečné látky z používání v obalech do roku 2010.
K této zprávě jsou podle potřeby připojeny návrhy na přezkum odpovídajících ustanovení této směrnice, pokud již takové návrhy nebyly předloženy.
Pozměňovací návrh 58
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Směrnice 94/62/ES
Čl. 6 a – odst. 1
„1. Pro účely výpočtu, zda bylo dosaženo cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. f) až i),
„1. Pro účely výpočtu, zda bylo dosaženo cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. f) až i), se hmotnost recyklovaného obalového odpadu počítá jako hmotnost odpadu vstupujícího do procesu konečné recyklace v daném roce.
a)   se hmotností recyklovaného obalového odpadu rozumí hmotnost odpadu vstupujícího do procesu konečné recyklace;
b)   se hmotností obalového odpadu připraveného k opětovnému použití rozumí hmotnost obalového odpadu, který byl využit nebo sebrán uznaným provozovatelem zařízení pro přípravu k opětovnému použití a byl předmětem všech nezbytných kontrol, čištění a oprav umožňujících opětovné použití bez dalšího třídění nebo předzpracování;
c)   členské státy mohou do výpočtu zahrnout výrobky a části připravené k opětovnému použití uznanými zpracovateli pro přípravu k opětovnému použití nebo v rámci systémů zálohování a zpětného odběru. Pro výpočet očištěné míry obalového odpadu připraveného k opětovnému použití a recyklovaného odpadu, která zohledňuje hmotnost výrobků a částí připravených k opětovnému použití, použijí členské státy ověřené údaje od provozovatelů a uplatní vzorec uvedený v příloze IV.
Pozměňovací návrh 59
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Směrnice 94/62/ES
Čl. 6 a – odst. 1a (nový)
1a.   Do 31. prosince 2018 Komise požádá evropské normalizační organizace, aby na základě dostupných osvědčených postupů vypracovaly evropské normy kvality pro odpadní materiály vstupující do procesu konečné recyklace a rovněž pro druhotné suroviny, zejména plasty.
Pozměňovací návrh 60
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Směrnice 94/62/ES
Čl. 6 a – odst. 2
2.  K zajištění harmonizovaných podmínek pro uplatňování ustanovení odst. 1 písm. b) a c) a přílohy IV přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 21a za účelem stanovení minimálních kvalitativníchprovozních požadavků pro určování uznaných provozovatelů zařízení pro přípravu k opětovnému použití a systémů zálohování a zpětného odběru, včetně konkrétních pravidel pro sběr, ověřování a vykazování údajů.
2.  K zajištění harmonizovaných podmínek pro uplatňování ustanovení odst. 1 přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 21a za účelem doplnění teto směrnice o stanovení minimálních kvalitativníchprovozních požadavků pro určování koncových provozovatelů recyklace, včetně konkrétních pravidel pro sběr, sledovatelnost a ověřování a vykazování údajů.
Pozměňovací návrh 61
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Směrnice 94/62/ES
Čl. 6 a – odst. 2 a (nový)
2a.   Komise prozkoumá možnosti a případně navrhne opatření k zefektivnění vykazování kompozitních obalů s ohledem na povinnosti stanovené touto směrnicí.
Pozměňovací návrh 62
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Směrnice 94/62/ES
Čl. 6 a – odst. 3
3.   Odchylně od odstavce 1 lze hmotnost výstupu z jakéhokoli způsobu třídění vykazovat jako hmotnost recyklovaného obalového odpadu, pokud:
vypouští se
a)   tento výstup je odeslán do procesu konečné recyklace;
b)   hmotnost materiálů nebo látek, které nejsou předmětem procesu konečné recyklace a které byly odstraněny nebo jsou předmětem energetického využití, zůstává nižší než 10 % celkové hmotnosti odpadu, který má být vykázán jako recyklovaný.
Pozměňovací návrh 63
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Směrnice 94/62/ES
Čl. 6 a – odst. 4
4.  Členské státy zavedou účinný systém kontroly kvality a sledovatelnosti obalového odpadu, který zajistí, že podmínky stanovenéodst. 3 písm. a) a b) budou splněny. Tento systém mohou tvořit elektronické registry zřízené podle čl. 35 odst. 4 směrnice 2008/98/ES, technické specifikace ke kvalitativním požadavkům na tříděný odpad nebo jiné odpovídající opatření, jež zajistí spolehlivost a přesnost shromážděných údajů o recyklovaném odpadu.
4.  Členské státy v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými na základě odstavce 2 zavedou účinný systém kontroly kvality a sledovatelnosti obalového odpadu s cílem zajistit dodržování podmínek stanovenýchodstavci 1. Tento systém mohou tvořit elektronické registry zřízené podle čl. 35 odst. 4 směrnice 2008/98/ES, technické specifikace ke kvalitativním požadavkům na tříděný odpad nebo jiné odpovídající opatření, jež zajistí spolehlivost a přesnost shromážděných údajů o recyklovaném odpadu. Členské státy budou Komisi informovat o zvoleném systému kontroly kvality a sledovatelnosti.
Pozměňovací návrh 64
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Směrnice 94/62/ES
Čl. 6 a – odst. 5
5.  Pro účely výpočtu toho, zda bylo dosaženo cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. f) až i), mohou členské státy zohlednit recyklaci kovů, k níž dochází v souvislosti se spalováním, v poměru k podílu spalovaného obalového odpadu, pokud tyto recyklované kovy splňují určité kvalitativní požadavky. Členské státy používají společnou metodiku vypracovanou v souladu s čl. 11a odst. 6 směrnice 2008/98/ES.
5.  Pro účely výpočtu toho, zda bylo dosaženo cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. f) až i), mohou členské státy zohlednit recyklaci kovů, k níž dochází v souvislosti se spalováním nebo společným spalováním, avšak pouze pokud byl odpad před spalováním roztříděn nebo byla dodržena povinnost zavést tříděný sběr papíru, kovů, plastů, skla a biologického odpadu, a to v poměru k podílu spalovaného nebo společně spalovaného obalového odpadu, pokud tyto recyklované kovy splňují určité kvalitativní požadavky. Členské státy používají společnou metodiku vypracovanou v souladu s čl. 11a odst. 6 směrnice 2008/98/ES.
Pozměňovací návrh 65
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5
Směrnice 94/62/ES
Čl. 6 b – odst. 1 – písm. b a (nové)
ba)   příklady osvědčených postupů, které se používají v celé Unii a které mohou ve vztahu k pokroku při dosahování stanovených cílů sloužit jako vodítko.
Pozměňovací návrh 66
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5
Směrnice 94/62/ES
Čl. 6 b – odst. 2 a (nové)
2a.   V případě potřeby se budou zprávy uvedené v odstavci 1 zabývat také prováděním požadavků stanovených touto směrnicí a odlišných od těch, které jsou uvedeny v odstavci 1, včetně prognózy dosahování cílů obsažených v programech předcházení vzniku odpadů a procentuálního množství obecního odpadu, který byl odstraněn nebo byl energeticky využit, a jeho množství v přepočtu na jednoho obyvatele.
Pozměňovací návrh 67
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 a (nový)
Směrnice 94/62/ES
Čl. 7 – odst. 1
5a)   V článku 7 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1. Za účelem plnění cílů stanovených touto směrnicí přijmou členské státy nezbytná opatření, aby zajistily vytvoření systémů pro:
„1. Za účelem plnění cílů stanovených touto směrnicí přijmou členské státy nezbytná opatření, aby zajistily vytvoření a intenzivnější využívání systémů pro:
a)  zpětný odběr nebo sběr použitých obalů nebo obalových odpadů od spotřebitelů a jiných konečných uživatelů nebo z toků odpadů za účelem jejich usměrnění do nejvhodnějších alternativ nakládání s odpady;
a)  zpětný odběr nebo sběr použitých obalů nebo obalových odpadů od spotřebitelů a jiných konečných uživatelů nebo z toků odpadů za účelem jejich usměrnění do nejvhodnějších alternativ nakládání s odpady;
b)  opakované použití nebo využití, včetně recyklace obalů nebo sebraných obalových odpadů,
b)  opakované použití nebo využití, včetně recyklace obalů nebo sebraných obalových odpadů.
za účelem plnění cílů stanovených touto směrnicí.
Tyto systémy musí být otevřeny účasti hospodářských subjektů ze zúčastněných odvětví a příslušných orgánů veřejné moci. Rovněž se musí vztahovat na dovážené výrobky za nediskriminačních podmínek, včetně podrobných provozních podmínek a veškerých tarifů stanovených pro přístup k těmto systémům, a musí být navrženy tak, aby v souladu se Smlouvou nezpůsobovaly překážky obchodu nebo narušování hospodářské soutěže.“
Tyto systémy musí být otevřeny účasti hospodářských subjektů ze zúčastněných odvětví a příslušných orgánů veřejné moci. Rovněž se musí vztahovat na dovážené výrobky za nediskriminačních podmínek, včetně podrobných provozních podmínek a veškerých tarifů stanovených pro přístup k těmto systémům, a musí být navrženy tak, aby v souladu se Smlouvou nezpůsobovaly překážky obchodu nebo narušování hospodářské soutěže.“
Pozměňovací návrh 68
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 b (nový)
Směrnice 94/62/ES
Článek 7 a (nový)
5b)   Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 7a
Zvláštní opatření pro systémy zpětného odběru a sběru
Členské státy přijmou nezbytná opatření k zavedení:
a)   tříděného shromažďování alespoň obalů a obalového odpadu vyrobených z papíru, kovu, plastu nebo skla;
b)   kompozitních obalů, jak jsou vymezeny v rozhodnutí Komise 2005/270/ES, které musí být shromažďovány v rámci stávajících systémů sběru splňujících normy kvality vyžadované pro konečnou recyklaci. “
Pozměňovací návrh 69
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 c (nový)
Směrnice 94/62/ES
Čl. 8 – odst. 2
5c)   V článku 8 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
„2. Aby se usnadnil sběr, opakované použití a využití, včetně recyklace, obaly se označí, aby je daný průmysl mohl identifikovat a třídit podle typu použitého obalového materiálu nebo materiálů na základě rozhodnutí Komise 97/129/ES[1].
„2. Aby se usnadnil sběr, opakované použití a využití, včetně recyklace, obaly budou obsahovat informace užitečné pro tento účel. Obaly se zejména označí, aby je daný průmysl mohl identifikovat a třídit podle typu použitého obalového materiálu nebo materiálů na základě rozhodnutí Komise 97/129/ES[1].
[1] Úř. věst. L 50, 20.2.1997, s. 28.“
[1] Úř. věst. L 50, 20.2.1997, s. 28.“
Pozměňovací návrh 70
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. d
Směrnice 94/62/ES
Čl. 12 – odst. 3 a
„3a. Členské státy předkládají Komisi údaje týkající se dosažení cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. a) až i) za každý kalendářní rok. Předávají tyto údaje elektronicky před uplynutím 18 měsíců od konce vykazovaného roku, pro který byly údaje shromážděny
„3a. Členské státy předkládají Komisi údaje týkající se dosažení cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. a) až i) za každý kalendářní rok. Sbírají a zpracovávají tyto údaje podle společné metodiky uvedené v odstavci 3d a předávají je elektronicky před uplynutím 12 měsíců od konce vykazovaného roku, pro který byly údaje shromážděny.
Pozměňovací návrh 71
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. d
Směrnice 94/62/ES
Čl. 12 – odst. 3 a – pododstavec 2
Údaje jsou předkládány ve formátu, který stanoví Komise v souladu s odstavcem 3d. První zpráva bude zahrnovat údaje za období od 1. ledna [uvést rok vstupu této směrnice v platnost + 1 rok] do 31. prosince [uvést rok vstupu této směrnice v platnost + 1 rok].
Údaje jsou shromažďovány a zpracovávány za využití společné metodiky uvedené v odstavci 3d a předkládány ve formátu, který stanoví Komise v souladu s odstavcem 3d. První zpráva bude s ohledem na cíle uvedené v čl. 6 písm. f) až i) zahrnovat údaje za období od 1. ledna [uvést rok vstupu této směrnice v platnost + 1 rok] do 31. prosince [uvést rok vstupu této směrnice v platnost + 1 rok].
Pozměňovací návrh 72
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. d
Směrnice 94/62/ES
Čl. 12 – odst. 3 c
3c.  Komise přezkoumá údaje předané jí v souladu s tímto článkem a zprávu o výsledcích přezkumu zveřejní. Zpráva zahrnuje posouzení organizace sběru údajů, zdrojů údajů a metodiky použité v členských státechrovněž posouzení úplnosti, spolehlivosti, včasnostikonzistentnosti těchto údajů. Posouzení může obsahovat konkrétní doporučení ke zlepšení. Tato zpráva se vypracovává každé tři roky.
3c.  Komise přezkoumá údaje předané jí v souladu s tímto článkem a zprávu o výsledcích přezkumu zveřejní. Dokud nebude stanovena společná metodika pro sběr a zpracování dat uvedená v odstavci 3d, zpráva posoudí organizaci sběru údajů, zdrojů údajů a metodiku použitou v členských státech. Komise rovněž posoudí úplnost, spolehlivost, včasnostkonzistentnost těchto údajů. Posouzení může obsahovat konkrétní doporučení ke zlepšení. Tato zpráva se vypracovává devět měsíců po prvním předložení údajů členskými státy a poté každé tři roky.
Pozměňovací návrh 73
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. d
Směrnice 94/62/ES
Čl. 12 – odst. 3 c a (nový)
3ca.   Komise do zprávy zahrnuje informace týkající se provádění této směrnice jako celku a posouzení jejího dopadu na lidské zdraví, životní prostředí a vnitřní trh. V případě potřeby je ke zprávě přiložen návrh na přezkum této směrnice.
Pozměňovací návrh 74
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. d
Směrnice 94/62/ES
Čl. 12 – odst. 3 d
3d.  Komise přijme prováděcí akty za účelem stanovení formátu pro vykazování údajů podle odstavce 3a. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 21 odst. 2.“;
3d.  Komise přijme v souladu s článkem 38a akty v přenesené pravomoci s cílem doplnit tuto směrnici o stanovení společné metodiky pro shromažďování a zpracovávání údajů a formátu pro vykazování údajů podle odstavce 3a. “;
Pozměňovací návrh 75
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Směrnice 94/62/ES
Čl. 21 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 6a odst. 2, čl. 11 odst. 3, čl. 19 odst. 2 a článku 20 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje [uvést datum vstupu této směrnice v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 6a odst. 2, čl. 11 odst. 3, čl. 12 odst. 3d, čl. 19 odst. 2 a článku 20 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje [uvést datum vstupu této směrnice v platnost].
Pozměňovací návrh 76
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Směrnice 94/62/ES
Čl. 21 a – odst. 3
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 6a odst. 2, čl. 11 odst. 3, čl. 19 odst. 2 a článku 20 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 6a odst. 2, čl. 11 odst. 3, čl. 12 odst. 3d, čl. 19 odst. 2 a článku 20 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 77
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Směrnice 94/62/ES
Čl. 21 a – odst. 5
5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 16a odst. 2, čl. 11 odst. 3, čl. 19 odst. 2 a článku vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“
5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6a odst. 2, čl. 11 odst. 3, čl. 12 odst. 3d, čl. 19 odst. 2 a článku vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“
Pozměňovací návrh 78
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 a (nový)
Směrnice 94/62/ES
Příloha II
12a)   Příloha II směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech se nahrazuje, jak je stanoveno v příloze této směrnice.
Pozměňovací návrh 79
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 1 – bod 14
Směrnice 94/62/ES
Příloha IV
(14)   K směrnici 94/62/ES o obalech a obalových odpadech se doplňuje příloha IV, jak je stanoveno v příloze této směrnice.
vypouští se
Pozměňovací návrh 80
Návrh směrnice
Příloha – bod - 1 (nový)
Směrnice 94/62/ES
Příloha II – bod 1 – odrážka 1
-1)   V příloze II se bod 1, první odrážka nahrazuje tímto:
–  Obaly se musí být navrženy, vyrobeny a uváděny na trh způsobem, který umožní jejich opakované použití nebo využití, včetně recyklace, a omezí na minimum jejich vliv na životní prostředí, když se obalové odpady nebo zbytky po operacích nakládání s odpady odstraňují.
„– Obaly musí být navrženy, vyrobeny a uváděny na trh způsobem, který v souladu se zásadou hierarchie způsobů nakládání s odpady umožní jejich opakované použití nebo využití včetně recyklace a omezí na minimum jejich vliv na životní prostředí, když se obalové odpady nebo zbytky po operacích nakládání s odpady odstraňují.
Pozměňovací návrh 81
Návrh směrnice
Příloha – bod -1 a (nový)
Směrnice 94/62/ES
Příloha II – bod 1– odrážka 1 a (nová)
-1a)   V bodu 1 přílohy II se vkládá nová odrážka 1a, která zní:
„– Obaly musí být vyrobeny tak, aby byla minimalizována jejich uhlíková stopa, mimo jiné za použití biologicky rozložitelných a udržitelných biologických materiálů.“
Pozměňovací návrh 82
Návrh směrnice
Příloha – bod -1 b (nový)
Směrnice 94/62/ES
Příloha II – bod 3 – písm. c
-1b)   V příloze II se bod 3, písm. c) nahrazuje tímto:
c)  Obaly využitelné formou kompostování
„c) Obaly využitelné formou kompostování
Obalové odpady určené ke kompostování musí mít takovou schopnost biologického rozkladu, která by nebránila jeho oddělenému sběru a procesu kompostování nebo působení, jemuž by byl vystaven.
Obalové odpady určené ke kompostování musí mít takovou schopnost biologického rozkladu, která nebrání jeho oddělenému sběru a procesu kompostování nebo působení, jemuž je vystaven.
Pozměňovací návrh 83
Návrh směrnice
Příloha – bod -1 c (nový)
Směrnice 94/62/ES
Příloha II – bod 3 – písm. d
-1c)   V příloze II se bod 3, písm. d) mění takto:
d)  Biologicky rozložitelné obaly
„d) Biologicky rozložitelné obaly
Biologicky rozložitelné obaly musí být takové povahy, aby byly schopné se podrobit fyzikálnímu, chemickému, tepelnému nebo biologickému rozkladu, umožňujícímu, aby se převážná část vzniklého kompostu nakonec rozložila na oxid uhličitý, biomasu a vodu.
Biologicky rozložitelné obaly musí být takové povahy, aby byly schopné se podrobit fyzikálnímu, chemickému, tepelnému nebo biologickému rozkladu, umožňujícímu, aby se převážná část vzniklého kompostu nakonec rozložila na oxid uhličitý, biomasu a vodu. Plastové oxo-rozložitelné obaly nebudou považovány za obaly biologicky rozložitelné.“
Pozměňovací návrh 84
Návrh směrnice
Příloha – bod 2
Směrnice 94/62/ES
Příloha IV
Doplňuje se nová příloha IV, která zní:
vypouští se
„PŘÍLOHA IV
Metoda výpočtu pro přípravu k opětovnému použití výrobků a jejich částí pro účely čl. 6 odst. 1 písm. f) až i)
Pro výpočet upravené míry recyklace a přípravy k opětovnému použití v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. f) až i) použijí členské státy tento vzorec:
"E=" "(A+R)*100" /"(P+R)"
E: upravená míra recyklace a opětovného použití v daném roce,
A: hmotnost obalových odpadů recyklovaných nebo připravených k opětovnému použití v daném roce,
R: hmotnost výrobků a jejich částí připravených k opětovnému použití v daném roce,
P: hmotnost obalových odpadů vyprodukovaných v daném roce.“

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0029/2017).


Rovnost žen a mužů v Evropské unii v období 2014–2015
PDF 419kWORD 69k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2017 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii v letech 2014–2015 (2016/2249(INI))
P8_TA(2017)0073A8-0046/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP),

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) ze dne 18. prosince 1979,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV(1),

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly přijaty na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995, a na následující výsledné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking +5 (2000), Peking +10 (2005) a Peking +15 (2010),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z roku 1949,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV(2),

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 20. října 2010 týkající se návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 92/85/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (směrnice o mateřství)(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání(4),

–  s ohledem na směrnici Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování(5),

–  s ohledem na směrnici Rady 2013/62/EU ze dne 17. prosince 2013, kterou se z důvodu změny statusu Mayotte vůči Evropské unii mění směrnice 2010/18/EU, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS(6),

–  s ohledem na směrnice EU přijaté od roku 1975 a týkající se různých aspektů rovného zacházení pro ženy a muže (směrnice 2010/41/EU(7), směrnice 2010/18/EU(8), směrnice 2006/54/ES, směrnice 2004/113/ES, směrnice 92/85/EHS(9), směrnice 86/613/EHS(10) a směrnice 79/7/EHS(11)),

–  s ohledem na návrh Komise ze dne 14. března 2012 týkající se směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (směrnice o ženách v řídících a dozorčích orgánech) (COM(2012)0614),

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) a na článek 3 uvedené úmluvy, v němž je „gender“ definován jako „společensky ustavená role, chování, aktivity a atributy, jež daná společnost považuje za náležité pro ženy a muže“,

–  s ohledem na návrh Komise ze dne 4. března 2016 týkající se rozhodnutí Rady o podpisu, jménem Evropské unie, Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (COM(2016)0111),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. června 2016 o rovnosti žen a mužů (00337/2016),

–  s ohledem na závěry Rady přijaté ve dnech 5.–6. června 2014 o předcházení všem formám násilí páchaného na ženách a dívkách, včetně mrzačení ženských pohlavních orgánů, a boji proti tomuto násilí (09543/2014),

–  s ohledem na závěry Rady přijaté dne 7. prosince 2015 o rovnosti žen a mužů v oblasti rozhodování (14327/2015),

–  s ohledem na prohlášení tří předsednictví ze dne 7. prosince 2015, které podepsaly Nizozemsko, Slovensko a Malta,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „EVROPA 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. března 2015 s názvem „Zpráva o rovnosti žen a mužů v roce 2014“ (SWD(2015)0049),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 4. března 2016 s názvem „Zpráva o rovnosti žen a mužů v roce 2015“ (SWD(2016)0054),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. prosince 2015 s názvem „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019“ (SWD(2015)0278),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2010 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2009(12), usnesení ze dne 8. března 2011 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2010(13), usnesení ze dne 13. března 2012 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2011(14) a usnesení ze dne 10. března 2015 o pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropské unii v roce 2013(15),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. listopadu 2013 pod názvem „Konec praktiky mrzačení ženských pohlavních orgánů“ (COM(2013)0833) a na své usnesení ze dne 6. února 2014(16) o vymýcení praktiky mrzačení ženských pohlavních orgánů,

–  s ohledem na výsledky průzkumu mezi lesbickými, gay, bisexuálními a transgender osobami v Evropské unii (EU LGBT), který provedla Agentura pro základní práva (FRA) a který zveřejnila v květnu 2013,

–  s ohledem na zprávu Agentury pro základní práva s názvem „Násilí páchané na ženách: průzkum v celé EU. Hlavní výsledky“, zveřejněnou v březnu 2014,

–  s ohledem na zprávu agentury FRA nazvanou „Stav základních práv intersexuálních osob“, která byla zveřejněna v květnu 2015,

–  s ohledem na zprávu Evropské sítě orgánů pro rovné zacházení (EQUINET) s názvem „Přetrvávající diskriminace, obtěžování a nerovnost žen. Činnost orgánů pro rovné zacházení ovlivňující novou strategii Evropské komise pro rovnost žen a mužů“, zveřejněnou v roce 2015,

–  s ohledem na zprávy Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) s názvem „Rozdíly mezi ženami a muži v oblasti zaměstnávání: výzvy a řešení“ (2016), „Sociální partneři a rovnost žen a mužů v Evropě“ (2014), „Vývoj pracovního života v Evropě: každoroční průzkum EurWORK“ (2014 a 2015) a šestý Evropský průzkum pracovních podmínek (EWCS) (2016),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2016 o nové strategii pro práva žen a pro rovnost žen a mužů v Evropě po roce 2015(17) a na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015(18),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2014 o boji proti násilí páchanému na ženách(19),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o posílení postavení dívek v EU prostřednictvím vzdělávání(20),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2016 o situaci uprchlic a žadatelek o azyl v EU(21),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o pracovnicích v domácnosti a pečovatelkách v EU(22),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o chudobě: z hlediska rovnosti žen a mužů(23),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o vytvoření podmínek na trhu práce příznivých pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem(24),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2016 o provádění směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání („směrnice o rovnosti v zaměstnání“)(25),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2016 o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činnosti Evropského parlamentu(26),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2016 o provádění směrnice 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí z hlediska rovnosti žen a mužů(27),

–  s ohledem na průběžnou zprávu Komise ze dne 3. června 2013 týkající se barcelonských cílů pod názvem „Rozvoj zařízení péče o děti předškolního věku v Evropě v zájmu trvalého růstu podporujícího začlenění“(28),

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 20. února 2013 nazvané „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“ z roku 2013(29),

–  s ohledem na index rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) z roku 2015, na zprávu EIGE nazvanou „Peking + 20: čtvrtý přezkum provádění Pekingské akční platformy členskými státy EU“ a další zprávy institutu EIGE,

–  s ohledem na studii evropské sítě právních odborníků v oboru rovnosti žen a mužů a nediskriminace nazvanou „Srovnávací analýza práva v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropě v roce 2015“ zveřejněnou v lednu 2016,

–  s ohledem na závěry o „úloze mužů a chlapců při dosahování rovnosti žen a mužů“, které schválilo 48. zasedání komise Organizace spojených národů o postavení žen v březnu 2004(30),

–  s ohledem dokument s názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, který byl přijat dne 25. září 2015 v New Yorku na summitu Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji, a na cíle a záměry v oblasti rovnosti žen a mužů, práv žen a posílení postavení žen uvedené v tomto dokumentu,

–  s ohledem na statistickou zprávu Komise z dubna 2014 nazvanou „Rodiče samoživitelé a zaměstnanost v Evropě“(31),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0046/2017),

A.  vzhledem k tomu, že index rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) z roku 2015 vykazuje jen malé zlepšení: EU je stále jen na půli cesty k dosažení rovnosti žen a mužů, přičemž celkový výsledek se od roku 2005 zvýšil z 51,3 na 52,9 ze 100; vzhledem k tomu, že má-li EU splnit cíle strategie Evropa 2020, je zapotřebí tento pokrok urychlit;

B.  vzhledem k tomu, že v posledních letech došlo v některých členských státech k podstatnému vzestupu občanských a politických hnutí na úkor rovnosti práv pro ženy a muže, a tato hnutí dokonce zpochybňují potřebu politik rovnosti žen a mužů jako takovou; vzhledem k tomu, že tyto tendence proti rovnosti žen a mužů směřují k posílení tradičních genderových rolí a zpochybňují stávající a budoucí úspěchy v oblasti rovnosti žen a mužů, práv žen a práv osob LGBTI;

C.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základním právem, jež je zakotveno ve Smlouvě o Evropské unii a v Listině základních práv; vzhledem k tomu, že cílem Evropské unie v této oblasti je zajistit rovné příležitosti a zacházení pro muže a ženy a bojovat proti veškeré diskriminaci na základě pohlaví;

D.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 dosáhla zaměstnanost žen rekordních 64,5 %, ale stále je výrazně nižší než zaměstnanost mužů, která činí 75,6 %; vzhledem k tomu, že u žen je bohužel čtyřikrát pravděpodobnější než u mužů, že začnou pracovat na částečný úvazek a v této práci pokračují, a sice často nedobrovolně; vzhledem k tomu, že řada mladých lidí, ačkoli pracují, stále trpí chudobou, a to zejména v Řecku, Španělsku, Chorvatsku, Itálii, na Kypru, v Portugalsku a na Slovensku;

E.  vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti žen je podhodnocována, neboť mnoho žen není registrováno jako nezaměstnané, zejména ty, které žijí ve venkovských nebo odlehlých oblastech, ty, které vypomáhají v rodinných podnicích, a mnohé z těch, které se věnují výhradně péči o domácnost a děti; vzhledem k tomu, že tato situace vytváří i nerovnováhu z hlediska přístupu k veřejným službám (dávky, důchody, dávky v mateřství, nemocenské dávky, přístup k sociálnímu zabezpečení atd.);

F.  vzhledem k tomu, že zpráva nadace Eurofound o rozdílech v zaměstnanosti mužů a žen odhaduje, že tyto rozdíly stojí EU přibližně 370 miliard EUR ročně, což odpovídá 2,8 % HDP EU(32);

G.  vzhledem k tomu, že v zemích zasažených hospodářskou krizí a rozpočtovými škrty jsou nepřiměřeně postiženy ženy, zejména mladé a starší ženy, matky samoživitelky a ženy čelící vícenásobné diskriminaci, a vzhledem k tomu, že tato situace vede k jejich chudobě a sociálnímu vyloučení, neboť jsou ve stále větší míře vyloučeny z trhu práce; vzhledem k tomu, že škrty ve veřejných pečovatelských a zdravotnických službách vedou k přesouvání odpovědnosti za péči ze společnosti zpět na domácnosti, což má dopad zejména na ženy;

H.  vzhledem k tomu, že v EU i nadále přetrvává feminizace chudoby, a vzhledem k tomu, že velmi vysoká nezaměstnanost, chudoba a sociální vyloučení u žen úzce souvisí s rozpočtovými škrty ve veřejných službách, jako je zdravotnictví, školství, sociální služby a sociální dávky; vzhledem k tomu, že tyto politiky vedou k větší nestabilitě pracovních míst, zvláště v důsledku nárůstu práce na částečný úvazek a pracovních smluv na dobu určitou;

I.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 vykonávaly tři čtvrtiny domácích prací a dvě třetiny rodičovské péče pracující ženy, které tak nesly dvojí břemeno odpovědnosti; vzhledem k tomu, že ženy obecně přebírají daleko větší odpovědnost za rodičovskou péči a domácí práce; vzhledem k tomu, že tradiční genderové role a stereotypy mají i nadále velký vliv na rozdělení úloh žen a mužů v domácnosti, na pracovišti a ve společnosti vůbec; vzhledem k tomu, že toto tradiční rozdělení povinností přispívá k zachování statu quo, omezuje pracovní příležitosti a osobní rozvoj žen a ponechává jim jen málo času na sociální, společenské nebo hospodářské zapojení; vzhledem k tomu, že rovné sdílení „neplacené práce“, jako je poskytování péče a domácí povinnosti, mezi muži a ženami je z dlouhodobého hlediska předpokladem hospodářské nezávislosti žen;

J.  vzhledem k tomu, že určité typy dovolené z rodinných důvodů stále bývají důvodem diskriminace a stigmatizace žen i mužů, a to i přes stávající rámec politiky a právní předpisy na úrovni EU a členských států, a vzhledem k tomu, že to ovlivňuje zvláště ženy jako hlavní pečovatelky, které dovolenou z rodinných důvodů využívají;

K.  vzhledem k tomu, že téměř čtvrtina členských států EU nemá žádnou ze zákona stanovenou otcovskou dovolenou, a vzhledem k tomu, že řada států, které taková ustanovení mají, umožňují mužům vzít si pouze jeden, dva či několik dní volna; vzhledem k tomu, že v osmi členských státech není rodičovská dovolená nijak placená, přičemž průměrné využívání rodičovské dovolené otci je nízké, neboť alespoň jeden den tohoto volna si vybere pouze 10 % otců, a 97 % žen využívá rodičovskou dovolenou, která je k dispozici pro oba rodiče; vzhledem k tomu, že pro dosažení rovnosti žen a mužů je podpora většího využívání rodičovské a otcovské dovolené zásadní; vzhledem k tomu, že studie nadace Eurofound(33) přiblížila aspekty, které ovlivňují míru čerpání rodičovské dovolené otci, a to: výši náhrady příjmu, pružnost systému dovolených, dostupnost informací, dostupnost a flexibilitu zařízení péče o děti a strach z vyloučení z trhu práce kvůli využití dovolené;

L.  vzhledem k tomu, že jedním z předpokladů aktivního zapojení žen na trhu práce je dostupnost kvalitních, přístupných a finančně dostupných pečovatelských zařízení a služeb pro děti, starší příbuzné a jiné rodinné příslušníky odkázané na péči; vzhledem k tomu, že barcelonské cíle jsou vynikajícím nástrojem pro dosažení skutečné rovnosti žen a mužů, a vzhledem k tomu, že všechny členské státy se musí snažit těchto cílů dosáhnout co nejdříve; vzhledem k tomu, že v důsledku nedostatku kvalitních zařízení a služeb péče o děti za dostupné ceny jsou matky ve stále větší míře nuceny volit mezi prací na částečný úvazek a opuštěním zaměstnání, aby zajistily péči o své děti, což se projevuje v příjmech rodin a úsporách na důchod;

M.  vzhledem k tomu, že přístup k odborné přípravě a základní lidské právo žen a dívek na vzdělání jsou významnými evropskými hodnotami a hlavními faktory posílení postavení dívek a žen na společenské, kulturní i profesionální úrovni, jakož i plného uplatňování veškerých dalších sociálních, hospodářských, kulturních a politických práv, a tudíž i prevence násilí páchaného na ženách a dívkách; vzhledem k tomu, že bezplatné povinné všeobecné vzdělání je nezbytným předpokladem pro zaručení rovných příležitostí pro všechny a mělo by být dostupné pro všechny děti bez jakékoli diskriminace a bez ohledu na jejich status z hlediska práva k pobytu; vzhledem k tomu, že boj proti nerovnosti žen a mužů začíná v předškolním věku a vyžaduje stálý pedagogický dohled nad učebními osnovami, vývojovými cíli a výsledky učení;

N.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je odpovědností všech jednotlivců ve společnosti a vyžaduje aktivní přístup žen i mužů; vzhledem k tomu, že veřejné orgány by se měly zavázat, že vypracují vzdělávací kampaně zaměřené na muže a mladší generace s cílem zapojit muže a chlapce jako partnery a postupně předcházet všem podobám násilí na základě pohlaví a odstraňovat je a prosazovat nebo posilovat postavení žen;

O.  vzhledem k tomu, že ženy sice v průměru získají vyšší vzdělání než muži, ale průměrný rozdíl v platech mezi muži a ženami v EU v roce 2014 stále činil 16,1 %, ačkoli mezi členskými státy existují značné rozdíly;

P.  vzhledem k tomu, že horizontální a vertikální genderová segregace v zaměstnání je stále široce rozšířeným jevem, který je mimo jiné způsoben tím, že pracovním místům považovaným za „ženská“ je přiřazována nižší hodnota než pracovním místům považovaným za „mužská“, dále přetrvávajícím skleněným stropem, který ženám brání v dosažení nejvyšších a nejlépe placených pozic, a nadměrným zastoupením žen ve zkrácených úvazcích, které jsou hůře placené než práce na plný úvazek; vzhledem k tomu, že žen s vysokoškolským vzděláním je sice stejný či dokonce vyšší počet než mužů, ale na vzdělávání, odbornou přípravu a rozhodování žáků ve škole mají dopad genderové stereotypy, což může ovlivnit jejich volby po celý život, a má to tudíž značné důsledky pro trh práce; vzhledem k tomu, že stereotypy týkající se neslučitelnosti mateřství a profesní činnosti na plný úvazek, které jsou široce předávané ve společnosti, ponechávají ženy ve znevýhodněné pozici a mohou odradit mladé ženy od úsilí o další vysokoškolské vzdělávání nebo profesní postup;

Q.  vzhledem k tomu, že složený ukazatel placené a neplacené pracovní doby v průzkumu pracovních podmínek provedeném nadací Eurofound ukazuje, že při výpočtu placené a neplacené pracovní doby je celkově pracovní doba žen delší(34);

R.  vzhledem k tomu, že v odvětvích, která se týkají mimo jiné zboží, služeb nebo zemědělství, existuje nerovný přístup žen a mužů k hospodářským a finančním zdrojům, jako jsou aktiva, kapitál, výrobní zdroje a úvěry;

S.  vzhledem k tomu, že rozdíl ve výši důchodů v EU stále přetrvává a v roce 2014 dosahoval ohromující výše 40,2 %; vzhledem k tomu, že to je důsledek znevýhodnění žen po celý život, např. nedostatečného přístupu k řadě finančních zdrojů spojených s prací na plný úvazek, jako jsou dávky a důchodové programy, pro jejichž přiznání mnoho žen nesplňuje podmínky, neboť v důsledku rodinných povinností často zůstávají zaměstnány jen na částečný úvazek nebo práci přerušují;

T.  vzhledem k tomu, že některé členské státy v EU zachovávají neindividualizované daňové systémy a systémy sociálního zabezpečení; vzhledem k tomu, že tato situace může činit ženy závislými na mužích, neboť jim jsou přiznána pouze odvozená práva na základě vztahu k muži;

U.  vzhledem k tomu, že v posledním desetiletí vzrostl celkový poměr žen ve vnitrostátních/federálních parlamentech jen o přibližně 6 % a v roce 2015 dosáhl 29 %;

V.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 pouze 6,5 % prezidentů a 4,3 % výkonných ředitelů v největších společnostech kotovaných na burze tvořily ženy;

W.  vzhledem k tomu, že jakkoli EU usiluje o rovnost žen a mužů v rozhodovacích procesech, správním radám agentur EU v závažné míře schází genderová vyváženost a tyto rady vykazují přetrvávající vzorce genderové segregace, jelikož v průměru 71 % členů správních rad jsou muži, jen každé třetí radě předsedá žena a z celkového počtu 42 výkonných ředitelů agentur EU je pouze šest žen;

X.  vzhledem k tomu, že více než polovina ženských obětí vražd je zavražděna svým partnerem, příbuzným nebo rodinným příslušníkem(35); vzhledem k tomu, že 33 % žen v EU zažilo fyzické nebo sexuální násilí a 55 % žen bylo sexuálně obtěžováno, 32 % na pracovišti; vzhledem k tomu, že ženy jsou zvláště zranitelné vůči sexuálnímu a fyzickému násilí, násilí na internetu, kybernetické šikaně a pronásledování;

Y.  vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách a dívkách představuje jednu z nejrozšířenějších forem porušování lidských práv ve světě, která se dotýká všech vrstev společnosti bez ohledu na věk, úroveň vzdělání, příjem, společenské postavení, zemi původu nebo bydliště, a představuje závažnou překážku pro dosažení rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že počet vražd žen kvůli příslušnosti k jejich pohlaví (femicida) v členských státech neklesá;

Z.  vzhledem k tomu, že průzkumy mezi obyvatelstvem týkající se přístupu k násilí na ženách ukazují znepokojivou tendenci obviňovat oběť, což může být jedním z důsledků patriarchátu; vzhledem k tomu, že často chybí jednoznačné odsouzení takového chování ze strany veřejných orgánů a jiných institucí;

AA.  vzhledem k tomu, že digitální způsoby komunikace přispěly k rozšíření nenávistných verbálních projevů a výhrůžek vůči ženám, přičemž 18 % žen v Evropě se od dospívání stalo obětí některé formy obtěžování na internetu a bylo zaznamenáno devět milionů obětí násilí na internetu v Evropě; vzhledem k tomu, že soudnictví dostatečným způsobem nereaguje na násilí na ženách, k němuž dochází na internetu; vzhledem k tomu, že osoby, které se zneužívání a projevů nenávisti dopouštějí, jsou jen velmi zřídkakdy hlášeny, vyšetřovány, stíhány a odsouzeny;

AB.  vzhledem k tomu, že 23 % lesbických žen a 35 % transgender osob bylo za posledních pět let nejméně jednou fyzicky/sexuálně napadeno nebo jim bylo vyhrožováno násilím, a to v domácím prostředí nebo jinde (na ulici, ve veřejné dopravě, na pracovišti atd.);

AC.  vzhledem k tomu, že průzkum EU o LGBT osobách ukázal, že lesbické, bisexuální a transgender ženy čelí velkému riziku diskriminace na základě své sexuální orientace nebo genderové identity; vzhledem k tomu, že diskriminace na základě pohlaví je spojena s jinými druhy diskriminace na základě rasy a etnického původu, náboženství, zdravotního postižení, zdraví, genderové identity, sexuální orientace nebo socioekonomických podmínek;

AD.  vzhledem k tomu, že se zhoršuje situace určitých skupin žen, které často čelí několika problémům a rizikům současně a vysoké míře diskriminace;

AE.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 zaznamenala EU na svém území nebývalý nárůst počtu uprchlíků a žadatelů o azyl; vzhledem k tomu, že podle UNHCR představují ženy a děti více než polovinu těchto uprchlíků a žadatelů o azyl, a vzhledem k tomu, že byly hlášeny případy násilí a zneužívání, včetně sexuálního násilí, páchaného na uprchlických ženách a dětech po celou dobu jejich cesty, a to i v přeplněných přijímacích centrech v EU;

AF.  vzhledem k tomu, že ženy a dívky tvoří 80 % registrovaných obětí obchodování s lidmi(36); vzhledem k tomu, že identifikace obětí je stále složitá a že je třeba posílit podporu a ochranu obětí a všechna opatření v boji proti obchodování s lidmi musí mít aspekt zohledňující pohlaví;

AG.  vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů obchodování s lidmi je sexuální vykořisťování a ženy, které jsou jeho obětí, jsou nuceny žít vězněné a týrané a každý den zažívat násilí fyzické i psychické;

AH.  vzhledem k tomu, že sexuální a reprodukční zdraví a související práva jsou základními lidskými právy a důležitým prvkem rovnosti žen a mužů a sebeurčení, a vzhledem k tomu, že by měly být součástí strategie EU v oblasti zdraví;

AI.  vzhledem k tomu, že zdraví žen by nikdy nemělo být ohrožováno kvůli odmítnutí z důvodu svědomí nebo osobního přesvědčení;

AJ.  vzhledem k tomu, že uplatňování práva EU v oblasti rovnosti žen a mužů v členských státech s sebou nese specifické problémy související s provedením příslušných směrnic do vnitrostátního práva a jejich uplatňováním, např. podstatné nedostatky v právních předpisech a jejich nekonzistentní uplatňování vnitrostátními soudy, ale také obecně nedostatečné povědomí o zásadách rovnosti a souvisejícím právu(37);

AK.  vzhledem k tomu, že zejména směrnice EU týkající se rovnosti žen a mužů nejsou řádně prováděny v řadě členských států, které nechrání transgender osoby před diskriminací v oblastech přístupu k zaměstnání a přístupu ke zboží a službám;

AL.  vzhledem k tomu, že institucionální mechanismy pro rovnost žen a mužů hrají často ve strukturách vnitrostátní vlády okrajovou roli, jsou rozděleny mezi různé oblasti politik, brzděny složitými a rozšiřujícími se mandáty, nemají k dispozici dostatek zaměstnanců, školení, údajů a potřebných zdrojů a ze strany politického vedení se jim nedostává dostatečné podpory(38);

AM.  vzhledem k tomu, že přetrvávající problém nedostatku komplexních a spolehlivých údajů rozdělených podle pohlaví vede k nejasnostem a zkresluje situaci v oblasti rovnosti žen a mužů, zejména z hlediska násilí na ženách a násilí na základě pohlaví; vzhledem k tomu, že sběr takovýchto údajů by nejen poskytl jasný obrázek o situaci, ale také upozornil na naléhavá témata;

AN.  vzhledem k tomu, že sociální partneři hrají klíčovou úlohu při dosahování cílů v oblasti rovnosti žen a mužů v důsledku své zásadní role při formování trhu práce a sociálních podmínek, a to prostřednictvím své účasti na tvorbě politik a kolektivním vyjednávání na různých úrovních, ačkoli je jasné, že konkrétní úloha, kterou hrají v jednotlivých zemích a systémech vztahů mezi sociálními partnery, silně závisí na vnitrostátních tradicích a organizační síle(39);

AO.  vzhledem k tomu, že jak vyplývá z průzkumu Eurobarometr 2016, 55 % Evropanů by si přálo, aby se EU více angažovala v oblasti rovného zacházení s muži a ženami; vzhledem k tomu, že povinnost Komise dosáhnout rovnosti žen a mužů v souladu se Smlouvami není závislá na průzkumech veřejného mínění;

1.  je vážně znepokojen skutečností, že EU je stále jen na půl cesty k dosažení rovnosti žen a mužů, jak ukazuje index rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) z roku 2015; vyjadřuje velké politování nad skutečností, že status a profil rovnosti mužů a žen a boj proti diskriminaci na základě pohlaví pozbývá významu, jako politický cíl je odsouván na okraj zájmu a jako oblast politiky je oslabován, zejména v souvislosti se silným odporem, který se v celé Evropě projevuje vůči právům žen a LGBTI osob a právům v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, a považuje za nezbytné posoudit důvody tohoto trendu a přezkoumat stávající strategie, nástroje a přístupy prosazované v oblasti rovnosti žen a mužů;

2.  poukazuje na to, že EU je podle SEU povinna bojovat proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci a že Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) zakotvuje závazek EU odstranit rozdíly a prosazovat rovnost mužů a žen; zdůrazňuje, že zásada rovnosti nebrání zachování nebo přijetí opatření poskytujících zvláštní výhody ve prospěch nedostatečně zastoupeného pohlaví, jak stanoví článek 23 Listiny základních práv;

3.  vyzývá Komisi, aby rovnost pohlaví zahrnula do všech rozpočtů a tvorby politik a do provádění opatření a programů EU a aby při vytváření každé nové politiky provedla posouzení dopadu na rovnost žen a mužů, a tím pomohla zajistit koherentnější reakci EU na problémy v oblasti rovnosti žen a mužů vycházející ze skutečností; vyzývá členské státy, aby přijaly odpovídající opatření na vnitrostátní úrovni;

4.  žádá Komisi, aby provedla lepší posouzení a přijala opatření s cílem řešit a zastavit škrty veřejných výdajů, které mají nepříznivé dopady na práva žen a rovnost žen a mužů v členských státech;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že ve strategii Evropa 2020 není začleněno hledisko rovnosti žen a mužů, a požaduje obecné a důslednější zohledňování genderového hlediska při řešení strukturálních příčin chudoby žen, zejména v procesu vytváření doporučení pro jednotlivé země v rámci evropského semestru, a dále požaduje zahrnutí specifických pokynů pro politiky ke snižování nerovnosti mezi ženami a muži do roční analýzy růstu;

6.  upozorňuje na průsečíky důvodů diskriminace na základě pohlaví a jiných příčin a neúměrný dopad vícenásobné diskriminace na ženy; trvá na tom, že je zapotřebí naléhavě řešit chudobu žen, zvláště starších žen a osamělých matek, žen, které jsou oběťmi násilí na základě pohlaví, žen se zdravotním postižením, migrantek, uprchlic a žadatelek o azyl a příslušnic menšin; vybízí členské státy, aby pracovaly s regionálními a místními orgány, donucovacími orgány, vnitrostátními subjekty pro rovnost a organizacemi občanské společnosti s cílem zvýšit monitorování průsečíků různých druhů diskriminace a genderového hlediska, a aby prováděly účinnější strategie začleňování a účinněji využívaly prostředky určené na sociální politiku, zejména Evropský sociální fond a strukturální fondy;

7.  podporuje výzvu Rady k nové iniciativě Komise, která by vytyčila strategii pro rovnost pohlaví včetně transgender a intersexuálních osob na období 2016–2020, a ke zlepšení její strategické angažovanosti v oblasti rovnosti žen a mužů, která by měla být úzce propojena se strategií Evropa 2020 a měla by zohledňovat Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030;

8.  vyzývá Komisi a členské státy, aby rozšířily příslušná opatření a navýšily investice určené na podporu zaměstnanosti žen na kvalitních pracovních pozicích ve všech odvětvích a přijaly opatření k boji proti nejistým formám práce;

9.  povzbuzuje členské státy, aby prosazovaly iniciativy, opatření a akce pomoci a poradenství pro ženy, které se rozhodnou stát se podnikatelkami;

10.  vyzývá Komisi, aby spojila genderové hledisko s makroekonomickou politikou a zavedla inovativní opatření s cílem zlepšit rovné rozdělení pracovních příležitostí a odpovědnosti za péči mezi obě pohlaví;

11.  konstatuje, že rovná účast žen a mužů na trhu práce a lepší a spravedlivější mzdy pro ženy by nejen zvýšily ekonomickou nezávislost žen, ale také významně posílily hospodářský potenciál EU a upevnily její spravedlivou a inkluzívní povahu; upozorňuje na to, že podle odhadů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) by shodná míra účasti na trhu práce zvýšila HDP na obyvatele do roku 2030 o 12,4 %;

12.  žádá Komisi a členské státy, aby monitorovaly porušování práv pracovníků, a především žen, které stále častěji pracují na špatně placených pozicích a jsou oběťmi diskriminace, a přijímaly proti tomuto porušování práv kroky a také aby přijímaly politiky a opatření s cílem identifikovat psychické obtěžování na pracovišti, včetně šikanování těhotných zaměstnankyň nebo jakékoliv znevýhodňování po návratu z mateřské dovolené či při ucházení se o zaměstnání, aby proti těmto jevům poskytovaly ochranu, podávaly o nich informace a řešily je; vyzývá Komisi a členské státy, aby předkládaly údaje o rozdílech ve mzdách a důchodech členěné jak podle pohlaví, tak podle statusu rodičovství;

13.  zdůrazňuje, že vzdělání je důležitým nástrojem, který ženám umožňuje, aby se plně účastnily sociálního a hospodářského rozvoje; zdůrazňuje, že opatření v oblasti celoživotního učení jsou klíčová k tomu, aby ženám poskytla dovednosti, jež jim umožní vrátit se do zaměstnání, získat lepší zaměstnání, vyšší příjem a lepší pracovní podmínky; žádá Komisi, aby podpořila iniciativy poskytující podporu při provádění programů profesního vzdělávání žen, povzbuzování žen k účasti na vysokoškolském vzdělávání v oblastech přírodních věd, technologie a IT, rozvoji školicích programů zaměřených na rovnost žen a mužů pro pedagogické pracovníky a při prevenci předávání stereotypů prostřednictvím učebních osnov a vzdělávacích materiálů; vyzývá vysoké školy a výzkumné instituce, aby přijaly politiky pro rovnost žen a mužů na základě pokynů, které vypracoval institut EIGE ve spolupráci s Komisí („nástroj GEAR – Gender Equality in Academia and Research“ (rovnost žen a mužů v akademickém prostředí a výzkumu));

14.  vyzývá všechny členské státy, aby řešily otázku rovnosti žen a mužů, sexismu a genderových stereotypů ve svých vzdělávacích systémech na všech úrovních a aby zajistily, že cílem jejich vzdělávacích systémů bude i vzdělávání v otázce dodržování základních práv a svobod a rovných práv a příležitostí pro ženy i muže, a aby zásady kvality zahrnovaly odstranění překážek bránících skutečné rovnosti žen a mužů a podporu úplné rovnosti mezi nimi;

15.  vyzývá Komisi, aby v úzké koordinaci s členskými státy předložila ambiciózní a komplexní balíček legislativních a nelegislativních opatření týkajících se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem v rámci pracovního programu Komise na rok 2017 a aby zohlednila oznámený evropský pilíř sociálních práv, což zahrnuje i revizi stávající směrnice o mateřské dovolené 92/85/EHS a směrnice o rodičovské dovolené 2010/18/EU a návrhy směrnic o otcovské dovolené a pečovatelské dovolené, které mají podpořit spravedlivé čerpání těchto dovolených mezi muži a ženami ve všech kategoriích pracovníků;

16.  s uznáním bere na vědomí, že v letech 2014–2015 řada členských států změnila svou politiku nebo právní předpisy týkající se rodičovské dovolené a zavedla nepřevoditelnost práva čerpat tuto dovolenou, povinnou povahu otcovské dovolené, delší otcovskou dovolenou nebo bonusy v případě, že se rodiče o dovolenou dělí rovným či jiným dílem, což posiluje jejich práva jako rodičů, zajišťuje větší rovnost mezi ženami a muži a vhodnější rozdělení péče a povinností v domácnosti a zlepšuje možnosti žen plně se zapojit na trhu práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření s cílem povzbudit muže k rovnému sdílení povinností v domácnosti a při péči o děti a další závislé osoby;

17.  vyzývá nadaci Eurofound, aby dále rozvíjela své činnosti v oblasti sledování kvality pracovních míst a pracovního života v rámci svého průzkumu pracovních podmínek v Evropě, jenž je založen na koncepci kvality pracovních míst zohledňující příjem, perspektivu, kvalitu pracovní doby, využívání dovedností a možnost uplatňovat je podle vlastního uvážení, sociální prostředí a intenzitu práce; dále Eurofound vyzývá, aby rozvíjela svůj výzkum týkající se těch politik, dohod sociálních partnerů a postupů společností, které podporují lepší rovnováhu pracovního a soukromého života, a také aby rozvíjela svůj výzkum toho, jak domácnosti, kde oba partneři pracují, dokáží sladit své pracovní úvazky a jak je lze nejlépe podpořit;

18.  vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby přistoupily k individualizaci práv v oblasti politiky sociální rovnosti, především v daňových systémech, aby se odstranily finanční pobídky, které manžele či manželky s nižším příjmem přimějí, aby odešli z pracovního trhu či pracovali na zkrácený úvazek;

19.  vyjadřuje uznání členským státům, které splnily oba barcelonské cíle; vybízí Portugalsko, Nizozemsko, Lucembursko, Finsko, Itálii, Maltu a Estonsko, aby splnily i druhý cíl, a žádá Polsko, Chorvatsko a Rumunsko, které ještě zdaleka nesplnily ani jeden cíl, aby zvýšily své úsilí v oblasti zajištění formální péče o děti, a přispěly tak k dosažení lepší rovnováhy mezi soukromým a profesním životem pracovníků; poukazuje na to, že podle stávajících informací investice do péče o děti a starší osoby zlepší zapojení žen do práce na plný úvazek a umožní jim větší místní a sociální začlenění;

20.  opětovně potvrzuje svou výzvu, aby Komise a členské státy usilovaly o zřízení záruky pro děti, která by zajistila, aby každé evropské dítě, které je ohroženo chudobou, mělo přístup k bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělání, bezplatné péči o děti, slušnému bydlení a dostatečné výživě; zdůrazňuje, že takovéto opatření musí řešit situaci žen a dívek, zejména těch, které jsou členkami zranitelných a marginalizovaných skupin obyvatel; konstatuje, že iniciativa záruky pro mladé lidi musí zahrnovat genderové hledisko;

21.  s politováním konstatuje, že v odměňování žen a mužů a ve starobních důchodech žen a mužů stále přetrvávají rozdíly, a naléhavě vyzývá Komisi, členské státy a sociální partnery, aby urychleně přijaly opatření k odstranění těchto rozdílů;

22.  připomíná, že prvním krokem v boji proti rozdílům v odměňování žen a mužů je nastolení transparentnosti výše platů, a s potěšením konstatuje, že řada společností zavedla praxi, kdy analyzuje a zveřejňuje rozdíly v odměňování svých zaměstnanců a zaměstnankyň; vyzývá všechny zaměstnavatele a odborová hnutí, aby navrhli a využívali realizovatelné konkrétní nástroje pro hodnocení pracovních pozic, s cílem stanovit za stejnou práci rovnou odměu a určit práci stejné hodnoty; vyzývá členské státy navíc k tomu, aby pravidelně prováděly mapování platů a mezd, zveřejňovaly získané údaje a požadovaly po podnicích zavedení interních mechanismů, které by odhalovaly rozdíly v odměňování;

23.  vítá skutečnost, že Komise považuje „stejnou odměnu za práci stejné hodnoty“ za jednu z klíčových oblastí činnosti; a vyzývá v této souvislosti k přepracování směrnice o rovném zacházení z roku 2006;

24.  odsuzuje skutečnost, že ve více než polovině členských států došlo k prohloubení genderových rozdílů ve starobních důchodech; vyzývá Kypr, Německo a Nizozemsko, aby snížily rozdíly mezi starobními důchody mužů a žen, který činí téměř 50 %; vyzývá Maltu, Španělsko, Belgii, Irsko, Řecko, Itálii a Rakousko, aby vzhledem k tomu, že 11–36 % žen v těchto zemích nemá žádný přístup k důchodu, odstranily rozdíly v nároku na důchod;

25.  vyjadřuje uznání vládě Švédska za dosaženou rovnost v zastoupení žen a Slovinsku s Francií za dosažení téměř úplné rovnosti a vybízí Maďarsko, Slovensko a Řecko, které vytvořily vládu bez jediné ženy(40), aby zajistily dostatečné zastoupení žen na všech úrovních politického a ekonomického rozhodování; vyzývá členské státy, aby ve svých vládách, ve veřejných institucích a orgánech a na kandidátních volebních listinách zaručily rovné zastoupení žen a mužů ve vysokých funkcích, a zajistily tak rovné zastoupení v místních zastupitelstvech a v regionálních a vnitrostátních parlamentech, jakož i v Evropském parlamentu; zdůrazňuje, že různé studie prokázaly, že vhodná legislativní opatření by mohla vést k rychlým změnám ve vyváženosti zastoupení žen a mužů v politické oblasti; sdílí stanovisko Komise, že pokud mají být kvóty účinné, měly by být doprovázeny právními předpisy upravujícími pořadí na kandidátních listinách a příslušné sankce pro případ porušení předpisů;

26.  zdůrazňuje, že jasně nedostatečné zastoupení žen ve volených a jmenovaných politických funkcích na úrovni EU a členských států přestavuje demokratický deficit, který narušuje legitimitu rozhodování na úrovni EU i členských států;

27.  vyzývá orgány EU, aby v zájmu zaručení rovnosti žen a mužů v rámci sboru komisařů a ve vysokých funkcích ve všech orgánech, institucích, agenturách, ústavech a subjektech EU učinily, co je v jejich silách;

28.  se znepokojením konstatuje, že ve srovnání s rokem 2010 zůstává v roce 2015 většina zemí pod průměrem EU, pokud jde o zastoupení žen ve správních orgánech velkých společností kotovaných na burze; oceňuje však celkový pokrokový trend, zejména ve Francii, Itálii, Velké Británii, Belgii a Dánsku;

29.  opakuje svou výzvu Radě, aby bezodkladně přijala směrnici o genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burze (směrnice o ženách v řídících a dozorčích orgánech) jako důležitý první krok k dosažení rovného zastoupení žen a mužů ve veřejném a soukromém sektoru; upozorňuje na to, že pokrok je nejlépe patrný (vzestup z 11,9 % v roce 2010 na 22,7 % v roce 2015) v členských státech, v nichž byly přijaty závazné právní předpisy týkající se kvót pro řídící a dozorčí orgány(41);

30.  vyjadřuje politování nad tím, že rovného zastoupení žen a mužů v nejvyšších funkcích v oblasti vysokoškolského vzdělávání dosáhl pouze jeden členský stát, přičemž vítá, že obecně došlo k nárůstu zastoupení žen v uvedených funkcích;

31.  naléhavě vyzývá členské státy, aby bránily všem formám násilí páchaného na ženách a násilí na základě pohlaví a reagovaly na ně a aby zavedly další preventivní strategie, aby všeobecně zpřístupnily specializované služby podpory a ochrany, k nimž budou mít přístup všechny oběti, a aby při podávání zpráv o uplatňování směrnice o právech obětí v roce 2017 věnovaly zvláštní pozornost genderově specifickým aspektům práv obětí, včetně případů souvisejících s genderovou identitou a vyjádřením pohlavní příslušnosti oběti; vyzývá Radu, aby využila překlenovacího ustanovení a přijala jednomyslně rozhodnutí, v němž by bylo stanoveno, že násilí na základě pohlaví je jedním z druhů trestných činů uvedených v čl. 83 odst. 1 SFEU; vyzývá Komisi, aby zahájila činnost evropského registru evropských ochranných příkazů, který by doplnil právní předpisy EU o ochraně obětí;

32.  důrazně opakuje, že na pohlaví založené formy násilí a diskriminace, jako například znásilnění a sexuální násilí, sexuální obtěžování, mrzačení ženských pohlavních orgánů, dohodnuté sňatky a domácí násilí, hrubě narušují lidskou důstojnost; vyzývá Komisi a členské státy, aby ve vztahu ke všem formám násilí, včetně domácího násilí, které oběti nechtějí oznamovat, neboť se násilí dopouštějí partneři nebo členové vlastní rodiny, zavedly nulovou toleranci; naléhavě žádá členské státy, aby zviditelnily situaci žen se zdravotním postižením jako obětí domácího násilí, které často nemohou uniknout ze vztahu, v němž jsou zneužívány;

33.  vítá pokrok, jehož dosáhly členské státy, které podepsaly Istanbulskou úmluvu – první právně závazný nástroj prevence a boje proti násilí na ženách na mezinárodní úrovni, a naléhavě vyzývá čtrnáct členských států, které tuto úmluvu dosud neratifikovaly, aby tak bezodkladně učinily; vítá návrh Komise z března 2016, aby EU přistoupila k Istanbulské úmluvě; vyzývá Radu a Komisi, aby urychlily jednání o podpisu a uzavření Istanbulské úmluvy, a vyjadřuje širokou podporu přistoupení k této úmluvě bez jakýchkoli výhrad; kromě toho vyzývá Komisi, aby začlenila definici násilí na základě pohlaví v souladu s ustanoveními směrnice 2012/29/EU a aby co nejdříve předložila komplexní evropskou strategii prevence a boje proti tomuto násilí, která by měla obsahovat závazný legislativní akt;

34.  vyjadřuje uznání Eurostatu a soudním a policejním orgánům členských států za spolupráci v oblasti výměny údajů, jejímž účelem je lépe osvětlit zavrženíhodnou praxi násilí páchaného na základě pohlaví v EU, a vyzývá je, aby v tomto úsilí soustavně pokračovaly, a to na základě každoročnímho monitorování výskytu trestných činů páchaných na ženách, které by probíhalo ve spolupráci s institutem EIGE;

35.  poukazuje na úzkou souvislost mezi stereotypy a výrazně vyšším počtem případů obtěžování žen a sexismu na internetu a v rámci sociálních médií, což vede také k novým formám násilí páchaného na ženách a dívkách, jako je kybernetická šikana, kybernetické obtěžování, používání ponižujících vyobrazení na internetu a šíření soukromých fotografií a videonahrávek v sociálních médiích bez souhlasu dotyčných osob; upozorňuje na to, že je nutné proti nim bojovat už od útlého věku; zdůrazňuje, že tyto situace mohou vznikat na základě chybějící ochrany ze strany veřejných orgánů a dalších institucí, které by měly vytvářet genderově neutrální prostředí a odsuzovat sexismus;

36.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zavedly veškerá právní a soudní opatření k boji proti fenoménu násilí na ženách na internetu; vyzývá EU a členské státy zejména k tomu, aby na základě komplexní evropské strategie prevence a potírání násilí na základě pohlaví sjednotily své síly s cílem vytvořit rámec, který by nové formy násilí na internetu považoval za trestný čin, a začít ženám a dívkám, které se staly oběťmi násilí na internetu, poskytovat psychickou podporu; požaduje posouzení dopadu strategie kybernetické bezpečnosti EU a Evropského centra pro boj proti kriminalitě na rovnost žen a mužů, aby byla uvedená problematika začleněna do jeho činnosti, v jejímž rámci by se přihlíželo ke genderovému hledisku;

37.  opětovně žádá Komisi, aby zřídila evropské středisko pro sledování násilí na základě pohlaví (po vzoru stávajícího Evropského institutu pro rovnost žen a mužů), které by vedl evropský koordinátor pro předcházení násilí páchanému na ženách a dívkách;

38.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zahrnuly opatření na ochranu žen a LGBTI osob proti obtěžování na pracovišti; žádá Komisi, aby přepracovala stávající rámcové rozhodnutí EU o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva(42), tak aby zahrnovalo sexismus, trestné činy páchané na základě předsudků a podněcování k nenávisti z důvodu sexuální orientace, genderové identity a pohlavních znaků;

39.  odsuzuje, že ve většině zemí EU je u intersexuálních kojenců stále prováděna „normalizace“ pohlavních orgánů, přestože není z lékařského hlediska nezbytná; naléhavě žádá členské státy EU, aby se vyhýbaly takové léčbě prováděné bez  svobodného a informovaného souhlasu dotyčné osoby;

40.  konstatuje, že na Maltě a v Řecku jsou intersexuální osoby chráněny před diskriminací na základě pohlavních znaků; vyzývá členské státy, aby při uplatňování směrnice o rovnosti žen a mužů začlenily důvody genderové identity a pohlavních znaků do svých právních předpisů v oblasti rovnosti žen a mužů;

41.  zdůrazňuje, že různé formy násilí na základě pohlaví, mimo jiné znásilnění a sexuální násilí, mrzačení ženských pohlavních orgánů, nucené sňatky, domácí násilí, tzv. zločiny ze cti a diskriminace na základě pohlaví, kterou členský stát považuje za nezákonnou, představují pronásledování a měly by být považovány za legitimní důvod k podání žádosti o azyl v EU; podporuje vytvoření bezpečných cest legálního vstupu do EU; připomíná, že ženy a dívky se zvláště snadno stávají oběťmi vykořisťování ze strany převaděčů;

42.  znovu vyzývá členské státy, aby okamžitě upustily od zadržování dětí, těhotných a kojících žen a obětí znásilnění, sexuálního násilí a obchodování s lidmi, a žádá, aby jim byla poskytována náležitá psychická a zdravotnická podpora, kterou by zajišťovali odborníci vhodného pohlaví, například psycholožky, sociální pracovnice, zdravotní sestry a lékařky s vhodnou odbornou přípravou pro tento druh případů; připomíná, že ve všech fázích migračního procesu by měla být poskytována obětem násilí na základě pohlaví nebo (vnímané) sexuální orientace nebo genderové identity včasná podpora, včetně okamžitého přesídlení v případě, že nelze zaručit bezpečnost těchto obětí, kvalitní psychickou podporu a okamžité uznání genderové identity po dobu trvání azylového řízení jakožto opatření k prevenci násilí;

43.  připomíná, že při uplatňování právních předpisů EU zaměřených proti obchodování s lidmi, které nyní představuje jednu z nejvíce ziskových aktivit organizované trestné činnosti, je třeba neustále sledovat genderový rozměr prevence a potírání obchodování s lidmi, a opakuje svou výzvu Komisi, aby v rámci svého hodnocení dodržování a uplatňování směrnice ze strany členských států tento rozměr nadále monitorovala a zajistila přitom, aby byla dodržována oznamovací povinnost a harmonogram, které jsou uvedeny ve směrnici;

44.  vyzývá Komisi, aby členským státům, které bojují proti obchodování lidmi, zejména Itálii a Řecku, které se v souvislosti se současnou migrační krizí nacházejí na přední linii při řešení této naléhavé situace, nabídla finanční i logistickou podporu;

45.  žádá, aby na úrovni členských států a EU došlo k většímu úsilí v oblasti boje proti přetrvávání stereotypů a diskriminaci na základě pohlaví, a to prostřednictvím informačních kampaní zaměřených na takové zobrazování žen a dívek, které by se vymykalo stereotypům, a určených všem vrstvám společnosti; vyzývá členské státy, aby přijaly pozitivní iniciativy, jako jsou strategie vedoucí ženy k volbě kariéry a profesí, v nichž jsou nedostatečně zastoupeny, a muže k převzetí spravedlivého dílu rodinných a domácích povinností, nebo strategie, které by zvyšovaly povědomí mužů o tom, jak násilí, včetně obchodování s lidmi za účelem komercionalizovaného sexuálního vykořisťování, nucených sňatků a nucené práce škodí ženám, mužům a dětem a narušuje rovnost žen a mužů, a aby přijaly opatření ke snížení poptávky po ženách a dětech, které jsou obětí obchodování, prostřednictvím informačních kampaní;

46.  opakuje, že ženy musí mít kontrolu nad svým zdravím a právy v sexuální a reprodukční oblasti; vyzývá všechny členské státy, aby ženám zaručily snadný přístup k dobrovolnému plánování rodiny a plné škále služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně antikoncepce a bezpečného a legálního umělého přerušení těhotenství; vyzývá členské státy a Komisi, aby vedly informační kampaně s cílem plně informovat muže a ženy o jejich právech a povinnostech, pokud jde o otázky sexuality a reprodukce;

47.  poukazuje na rostoucí trend nadměrného využívání ustanovení o odmítnutí zákroku z důvodu svědomí, což brání ženám v přístupu k službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví; vyzývá členské státy, aby zajistily, že ustanovení o odmítnutí zákroku z důvodu svědomí nebudou bránit pacientům v přístupu k zákonné lékařské péči;

48.  zastává názor, že odpírání život zachraňujících služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, mimo jiné bezpečného umělého ukončení těhotenství, se rovná závažnému porušování základních lidských práv;

49.  zdůrazňuje význam aktivní politiky v oblasti prevence, vzdělávání a informovanosti zaměřené na dospívající, mládež a dospělé pro zajištění toho, aby se občané EU těšili dobrému sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a předcházeli pohlavně přenosným chorobám a nechtěnému těhotenství;

50.  vyzývá příslušné orgány v členských státech, aby podporovaly rovnost žen a mužů v rámci svých komplexních programů sexuální výchovy a výchovy ke vztahům, včetně výuky chlapců a dívek o vztazích založených na souhlasu, úctě a vzájemnosti, jakož i v oblasti sportovních a volnočasových aktivit, kde stereotypy a očekávání na základě pohlaví mohou ovlivnit vnímání sebe sama, zdraví, získávání dovedností, intelektuální rozvoj, sociální integraci a budování identity dívek a chlapců;

51.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat muže, aby se plně zapojili do všech akcí směřujících k zajištění rovnosti žen a mužů, zjistit, v kterém prostředí lze oslovit značný počet mužů, zejména v institucích, odvětvích a sdruženích, jimž dominují muži, aby muži začali citlivěji vnímat svou úlohu a povinnosti při prosazování rovnosti žen a mužů, a podporovat zásadu společné pravomoci a odpovědnosti žen a mužů na pracovišti, v obcích, v soukromé sféře a v širších vnitrostátních a mezinárodních společenstvích;

52.  vyzývá členské státy, aby sledovaly případy, kdy sdělovací prostředky a reklamní odvětví propagují obraz ženy jako sexuálního objektu a zboží a často zobrazují ženské stereotypy mládí, krásy a sexuální přitažlivosti jako vzor sociálního úspěchu; vyzývá Komisi, aby v případě porušování směrnice o audiovizuálních mediálních službách ze strany členského státu přijala právní kroky a aby prostřednictvím pobídek prosazovala správné postupy ve veřejných a soukromých mediálních podnicích; naléhavě žádá sdělovací prostředky a reklamní odvětví, aby respektovaly důstojnost žen a zajistily, aby ženy byly zobrazovány bez stereotypů a diskriminace a v souladu se stávající rozmanitostí; vyzývá je navíc, aby se věnovaly zdravému životnímu stylu, různým rodinným modelům a stylům života;

53.  připomíná závazky, které EU schválila v akčních plánech EU-CELAC (Společenství latinskoamerických a karibských států) z let 2013 a 2015 ve věci vymýcení násilí na ženách, a vyjadřuje znepokojení nad tím, že není dostatečně uplatňována kapitola 7 týkající se prosazování rovnosti žen a mužů; vyzývá členské státy a Evropskou služby pro vnější činnost, aby spolupracovaly a vyčlenily ekonomické a institucionální zdroje s cílem zajistit plnění doporučení týkajících se prosazování rovnosti žen a mužů dohodnutých v akčních plánech, zejména pokud jde o vymýcení všech forem násilí v souladu s úmluvou z Belem de Pará, Istanbulskou úmluvou a úmluvou CEDAW;

54.  zdůrazňuje, že změna klimatu může mít podle výsledků výzkumu větší dopad na ženy než na muže, neboť v době chudoby ponesou s větší pravděpodobností větší zátěž právě ženy; domnívá se, že ženy se musí aktivně podílet na politice a opatřeních v oblasti klimatu;

55.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh zastřešující strategie pro udržitelný rozvoj, který by zahrnoval všechny relevantní oblasti vnitřní a vnější politiky, a aby vytvořila účinné mechanismy sledování, přezkumu a odpovědnosti pro provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, včetně cílů a ukazatelů v oblasti rovnosti žen a mužů, práv žen a posilování postavení žen;

56.  žádá Komisi, aby účinněji sledovala uplatňování stávajících právních předpisů EU v oblasti rovnosti žen a mužů v členských státech, a zároveň poukazuje na to, že v případě nedodržování příslušných předpisů je nutné zahájit příslušné postupy;

57.  vyjadřuje politování nad tím, že navzdory interinstitucionálnímu prohlášení o zajištění začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do politiky EU, které bylo připojeno k víceletému finančnímu rámci (VFR), nebyla dosud přijata žádná opatření, pokud jde o rozpočtové iniciativy zohledňující rovnost žen a mužů; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba pečlivě sledovat, jak jsou uplatňovány zásady společného prohlášení z hlediska ročních rozpočtových procesů, a vyzývá k tomu, aby se příslušný výbor formálně podílel na revizi VFR;

58.  vyzývá vlády jednotlivých členských států, aby zajistily existenci a trvalost subjektů pověřených přípravou, koordinací a prováděním politiky v oblasti rovnosti žen a mužů jako zásadního ukazatele odpovědnosti vlády při prosazování rovnosti žen a mužů, a poskytly jim přiměřené zdroje;

59.  vyzývá orgány EU, aby v systému monitorování budoucího mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva zavedly zvláštní ukazatele genderové rovnosti, včetně indexu rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE);

60.  vyzývá Komisi, aby vypracovala širší strategii rovnosti žen a mužů včetně horizontální směrnice, která by se zabývala otázkou diskriminace, s cílem odstranit diskriminaci na základě pohlaví ve všech jejích podobách; za tímto účelem naléhavě žádá Radu, aby co nejdříve dosáhla společného postoje k návrhu směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk, pohlaví nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426), který je blokován od doby, co k němu dne 2. dubna 2009 Parlament přijal svůj postoj(43); vyzývá Radu, aby zařadila pohlaví mezi faktory diskriminace;

61.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57.
(2) Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1.
(3) Úř. věst. C 70 E, 8.3.2012, s. 162.
(4) Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.
(5) Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37.
(6) Úř. věst. L 353, 28.12.2013, s. 7.
(7) Úř. věst. L 180, 15.7.2010, s. 1.
(8) Úř. věst. L 68, 18.3.2010, s. 13.
(9) Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 1.
(10) Úř. věst. L 359, 19.12.1986, s. 56.
(11) Úř. věst. L 6, 10.1.1979, s. 24.
(12) Úř. věst. C 341 E, 16.12.2010, s. 35.
(13) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 65.
(14) Úř. věst. C 251 E, 31.8.2013, s. 1.
(15) Úř. věst. C 316, 30.8.2016, s. 2.
(16) Přijaté texty, P7_TA(2014)0105.
(17) Přijaté texty, P8_TA(2016)0042.
(18) Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 2.
(19) Přijaté texty, P7_TA(2014)0126.
(20) Přijaté texty, P8_TA(2015)0312.
(21) Přijaté texty, P8_TA(2016)0073.
(22) Přijaté texty, P8_TA(2016)0203.
(23) Přijaté texty, P8_TA(2016)0235.
(24) Přijaté texty, P8_TA(2016)0338.
(25) Přijaté texty, P8_TA(2016)0360.
(26) Přijaté texty, P8_TA(2016)0072.
(27) Přijaté texty, P8_TA(2016)0227.
(28) ISBN 978-92-79-29898-1.
(29) Úř. věst. L 59, 2.3.2013, s. 5.
(30) http://www.un.org/womenwatch/daw/csw/csw48/ac-men-auv.pdf
(31) ISBN 978-92-79-36171-5.
(32) Zpráva nadace Eurofound (2016): „The gender employment gap: challenges and solutions“ (Rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů: výzvy a řešení).
(33) Zpráva nadace Eurofound (2015): „Promoting uptake of parental and paternity leave among fathers in the European Union“ (Podpora čerpání rodičovské a otcovské dovolené otci v Evropské unii).
(34) Eurofound (2015): „První zjištění: šestý průzkum pracovních podmínek v Evropě“.
(35) http://ec.europa.eu/eurostat/web/crime/database
(36) Zpráva Eurostatu „Obchodování s lidmi“, vydání z roku 2015.
(37) Evropská síť právních odborníků v oboru rovnosti žen a mužů a nediskriminace: „Srovnávací analýza práva v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropě v roce 2015“.
(38) EIGE (2014): „Účinnost institucionálních mechanismů v oblasti prosazování rovnosti žen a mužů. Přezkum provádění Pekingské akční platformy členskými státy EU“.
(39) Zpráva nadace Eurofound (2014): „Sociální partneři a rovnost žen a mužů v Evropě“.
(40) Vývoj situace v letech 2014 a 2015.
(41) Informativní přehled Evropské komise „Vyváženější zastoupení v řídících a dozorčích orgánech – Evropa rozbíjí skleněný strop“, říjen 2015; Evropská komise, GŘ JUST, „Úloha žen při přijímání ekonomických rozhodnutí v EU: zpráva o dosaženém pokroku: iniciativa Evropa 2020“, 2015; Aagoth Storvik a Mari Teigen, „Ženy v řídících a dozorčích radách: norské zkušenosti“, červen 2010.
(42) Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 55.
(43) Úř. věst. C 137 E, 27.5.2010, s. 68.


Rovné zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování
PDF 445kWORD 51k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2017 o uplatňování směrnice Rady 2004/113/ES, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a k jejich poskytování (2016/2012(INI))
P8_TA(2017)0074A8-0043/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 19 odst. 1 a článek 260 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

–  s ohledem na Protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na směrnici Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování(1),

–  s ohledem na zprávu Komise o uplatňování směrnice Rady 2004/113/ES, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a k jejich poskytování (COM(2015)0190),

–  s ohledem na pokyny Komise ze dne 22. prosince 2011 k uplatňování směrnice Rady 2004/113/ES v pojišťovnictví s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-236/09 (Test-Achats)(2),

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 1. března 2011 ve věci C-236/09 (Test-Achats)(3),

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva), a na její článek 3, v němž je „gender“ definován jako „sociálně ustanovené role, chování, jednání a vlastnosti, které příslušná společnost pokládá za odpovídající pro ženy a muže“,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropský program pro ekonomiku sdílení“ (COM(2016)0356),

–  s ohledem na posouzení evropského provádění směrnice 2004/113/ES o rovnosti žen a mužů v přístupu ke zboží a službám, které v lednu 2017 provedla výzkumná služba Evropského parlamentu(4),

–  s ohledem na zprávu Evropské sítě orgánů pro rovné zacházení (Equinet) z listopadu 2014 nazvanou „Orgány pro rovné zacházení a směrnice o rovném zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám“,

–  s ohledem na zprávu Evropské sítě právních expertů v oblasti rovnosti žen a mužů z roku 2014 nazvanou „Právo v oblasti rovnosti žen a mužů ve 33 evropských zemích: jak se předpisy EU provádí do vnitrostátního práva?“,

–  s ohledem na zprávu Evropské sítě právních expertů v oblasti rovnosti žen a mužů z července 2009 s názvem „Diskriminace na základě pohlaví v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování a provádění směrnice 2004/113/ES do vnitrostátního práva“,

–  s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora ve věci C-13/94 o tom, že právo nebýt diskriminován na základě pohlaví se může týkat i diskriminace na základě změny pohlaví(5), a na průzkum menšiny LGBTI, který provedla Agentura EU pro základní práva v roce 2014, a na svoji zprávu nazvanou „Odborně řečeno: překážky pro dosažení rovnosti pro LGBT osoby“, což se vše týká zboží a služeb;

–  s ohledem na návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426) předložený Komisí a na stanovisko Parlamentu ze dne 2. dubna 2009 k tomuto návrhu(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o vnějších faktorech, které jsou překážkou podnikání žen v Evropě(7),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanoviska Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro právní záležitosti (A8-0043/2017),

A.  vzhledem k tomu, že boj proti přímé i nepřímé diskriminaci na základě pohlaví v oblasti zboží a služeb je nedílnou součástí zásady rovnosti žen a mužů, která představuje jednu ze základních zásad Evropské unie, a že jak Smlouvy, tak Listina základních práv zakazují jakoukoliv diskriminaci na základě pohlaví a požadují, aby byla zajištěna rovnost žen a mužů ve všech oblastech a ve všech členských státech EU;

B.  vzhledem k tomu, že směrnice 2004/113/ES (dále jen „tato směrnice“) rozšiřuje zásadu rovného zacházení s muži a ženami nad rámec zaměstnávání a trhu práce i na oblast přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování;

C.  vzhledem k tomu, že tato směrnice zakazuje jak přímou, tak nepřímou diskriminaci na základě pohlaví v přístupu k veřejně dostupnému zboží a službám a jejich poskytování bez ohledu na to, zda se jedná o veřejný či soukromý sektor;

D.  vzhledem k tomu, že tato směrnice je použitelná na veškeré zboží a služby poskytované za úplatu, ve smyslu článku 57 SFEU a v souladu s příslušnou judikaturou Soudního dvora Evropské unie; vzhledem k tomu, že tuto úplatu nemusí nezbytně hradit ten, komu je služba poskytována, a může být poskytována ve formě nepřímé platby, která nemusí nutně zahrnovat příjemce služby;

E.  vzhledem k tomu, že sdělovací prostředky a reklama, služby spjaté se vzděláváním a služby poskytované v soukromém sektoru jsou vyloučeny z působnosti této směrnice; vzhledem k tomu, že členské státy mají legislativní pravomoc k zajištění rovného zacházení s muži a ženami v ostatních oblastech, a vzhledem k tomu, že v některých případech jdou vnitrostátní právní předpisy nad rámec toho, co požaduje směrnice tím, že pokrývají diskriminaci mezi muži a ženami v oblasti sdělovacích prostředků a reklamy a ve vzdělávání;

F.  vzhledem k tomu, že tato směrnice byla provedena do vnitrostátního práva všech 28 členských států; vzhledem k tomu, že podle zprávy Komise probíhaly v roce 2015 stále intenzivní diskuse o uspokojivém provedení této směrnice se šesti členskými státy;

G.  vzhledem k tomu, že Soudní dvůr EU ve svém rozhodnutí ve věci Test-Achats dospěl k závěru, že čl. 5 odst. 2 této směrnice je v rozporu s plněním cíle rovného zacházení s muži a ženami; vzhledem k tomu, že toto ustanovení bylo považováno za neplatné s účinností od 21. prosince 2012 a že v důsledku toho je stejná výše pojistného a pojistného plnění pro obě pohlaví ve všech členských státech povinná;

H.  vzhledem k tomu, že mezi hlavní problematické oblasti při provádění této směrnice patří příliš restriktivní chápání pojmu zboží a služeb, široce pojaté a někdy nejasné odůvodnění nerovného zacházení na základě čl. 4 odst. 5 a nedostatečná ochrana žen během mateřství a těhotenství;

I.  vzhledem k tomu, že při zákazu diskriminace je současně důležité ctít ostatní základní práva a svobody, včetně ochrany soukromého života a úkonů prováděných v této souvislosti, jakož i svobodu náboženského vyznání;

J.  vzhledem k tomu, že směrnice o rovném zacházení navržená v roce 2008 by rozšířila ochranu před diskriminací na základě náboženského vyznání nebo víry, věku, zdravotního postižení a sexuální orientace i mimo trh práce, aby zahrnovala také sociální ochranu, včetně sociálního zabezpečení a zdravotní péče, sociálních výhod, vzdělávání a přístupu a dodávek zboží a služeb; vzhledem k tomu, že Rada k tomuto návrhu směrnice dosud nezaujala postoj;

K.  vzhledem k tomu, že nedávné sdělení Komise nazvané „Evropský program pro ekonomiku sdílení“ sice představuje dobrý začátek pro účinnou podporu a regulaci tohoto odvětví, ale je třeba začlenit hledisko rovnosti žen a mužů a promítnout ustanovení této směrnice do další analýzy a dalších doporučení v této oblasti;

L.  vzhledem k tomu, že úplné využití potenciálu této směrnice závisí na účinném a konzistentním začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do relevantních odvětví, na která se vztahuje;

M.  vzhledem k tomu, že činnost evropské sítě orgánů pro rovné zacházení má zásadní význam pro lepší provádění legislativy týkající se rovného zacházení i pro koordinaci spolupráce a sdílení osvědčených postupů mezi vnitrostátními orgány pro rovné zacházení v celé EU;

Obecné úvahy

1.  je znepokojen skutečností, že uplatňování této směrnice není stejné a v jednotlivých členských státech se liší a že navzdory pokroku v této oblasti se v provádění této směrnice stále vyskytují problémy a nedostatky, které je třeba v některých členských státech a určitých odvětvích bezodkladně řešit; vyzývá Komisi, aby se při svých jednáních s členskými státy přednostně zabývala všemi zbývajícími nedostatky v provádění této směrnice; zdůrazňuje klíčovou úlohu členských států při provádění právních předpisů a politik EU a doporučuje, že za účelem úplného uplatnění směrnice by bylo dobré zajistit větší podporu regionálních a místních orgánů, spolupráci s občanskou společností a pokyny členských států určené průmyslovým odvětvím;

2.  podotýká, že Komise předložila zprávu o uplatňování této směrnice s velkým zpožděním poté, co svou první zprávu vydala v roce 2009;

3.  bere na vědomí, že zpráva Komise sice uvádí, že nebyly zjištěny žádné zvláštní problémy při provádění některých ustanovení této směrnice, ale toto konstatování vychází z velmi malého počtu nahlášených případů diskriminace a celkově existují jen velmi omezené informace a sběr údajů se v této oblasti v jednotlivých členských státech velmi liší;

4.  zdůrazňuje, že jedním z problémů vyskytujících se v některých členských státech je nedostatečné povědomí tvůrců politik, poskytovatelů služeb i samotných občanů o právech a možnostech ochrany občanů, jež jsou zakotveny v této směrnici; poukazuje na to, že nedostatečná informovanost a povědomí veřejnosti o této směrnici a jejích ustanoveních může mít za následek nižší počet stížností na diskriminaci na základě pohlaví; vyzývá členské státy, Komisi a příslušné zúčastněné strany, aby případně ve spolupráci s organizacemi na ochranu spotřebitelů zvýšily povědomí o ustanoveních této směrnice s cílem zvýšit vnímání důležitosti rovného zacházení v oblasti zboží a služeb;

5.  konstatuje, že pouze některé členské státy informovaly o existenci zvláštních ustanovení týkajících se pozitivních opatření; vyzývá členské státy, aby lépe začlenily a více propagovaly ustanovení o pozitivních krocích, které jsou založeny na legitimním cíli a snaží se zabránit nerovnostem na základě pohlaví, jak jsou popsány v této směrnici, či je kompenzovat;

Odvětví pojišťovnictví, bankovnictví a finančnictví

6.  vítá skutečnost, že členské státy promítají rozhodnutí ve věci Test-Achats do vnitrostátních právních předpisů a že vnitrostátní právní předpisy byly pozměněny právně závazným způsobem; poukazuje na to, že stále přetrvávají problémy ohledně souladu vnitrostátních právních předpisů s tímto rozhodnutím, například v oblasti systémů zdravotního pojištění a v souvislosti s úplným odstraněním diskriminace z důvodu těhotenství a mateřství;

7.  podtrhuje vyrovnávací účinek, jaké toto rozhodnutí má na důchody, neboť zakázalo pojistněmatematické faktory týkající se pohlaví v pojistných smlouvách a stanovilo povinnost zavést stejnou výši pojistného a pojistného plnění pro obě pohlaví v soukromých pojistných systémech, včetně důchodů; konstatuje, že přestože se toto rozhodnutí vztahuje pouze na soukromé systémy, pravidlo stejného přístupu k oběma pohlavím v otázce důchodů představuje osvědčený postup, pokud jde o snižování rozdílů ve výši důchodů žen a mužů; vítá rozhodnutí některých členských států jít nad rámec tohoto rozhodnutí a rozšířit pravidlo stejného přístupu k oběma pohlavím také na další pojistné a důchodové systémy, včetně zaměstnaneckého penzijního pojištění, aby byla zajištěna rovnost žen a mužů v těchto oblastech; vyzývá ostatní členské státy, aby pokud je to možné, následovaly tento příklad;

8.  domnívá se, že zajištění řádného a úplného provádění tohoto rozhodnutí je naprosto zásadní; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím pravidelných zpráv sledovala dodržování těchto pravidel v členských státech, a zajistila tak řešení případných nedostatků;

9.  zdůrazňuje, že směrnice výslovně zakazuje využívání těhotenství a mateřství pro odlišný výpočet pojistného a pojistného plnění pro účely pojištění a souvisejících finančních služeb; vyzývá členské státy, aby vyvinuly větší úsilí o ochranu práv a životní pohody těhotných žen v této oblasti a aby tuto ochranu lépe objasnily s cílem chránit ženy před neomezenými náklady souvisejícími s těhotenstvím, neboť těhotné ženy by neměly hradit vyšší náklady pouze z důvodu těhotenství, a s cílem zvýšit povědomí poskytovatelů služeb o zvláštní ochraně poskytované těhotným ženám; zejména zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby přechodná období u různých druhů pojištění, zejména u zdravotního pojištění, nebyla v rozporu s právy těhotných žen na rovné zacházení po celou dobu těhotenství;

10.  připomíná, že právo nebýt diskriminován na základě pohlaví se může týkat i diskriminace na základě změny pohlaví(8), a vyzývá Komisi, aby zajistila ochranu žen i mužů před diskriminací tohoto druhu; podtrhuje, že směrnice nabízí v tomto směru ochranu a že veškerá další specifická ustanovení lze zahrnout do vnitrostátních právních předpisů členských států; v této souvislosti poukazuje na to, že 13 členských států zatím nepřijalo přímá právní ustanovení chránící transgender osoby, které jsou v otázkách přístupu ke zboží a službám stále diskriminovány, a připomíná, že zahrnutí takových ustanovení do příslušných právních předpisů by mohlo zvýšit povědomí o zásadě zákazu diskriminace; vyzývá Komisi, aby sledovala diskriminaci uvedeného druhu ve svých příštích zprávách o uplatňování této směrnice;

11.  vyslovuje politování nad přetrvávajícími diskriminačními praktikami vůči ženám a nad diskriminačními praktikami souvisejícími s těhotenstvím, plánováním mateřství a mateřstvím, pokud jde o přístup ke službám poskytovaným v pojišťovnictví a bankovnictví;

12.  konstatuje, že větší obtíže, s nimiž se podnikatelky potýkají v přístupu k financování, by mohly částečně souviset s problémy při získávání dostatečné úvěrové historie a manažerských zkušeností; vyzývá členské státy, aby spolupracovaly s finančním sektorem na zajištění rovnosti mezi muži a ženami v přístupu ke kapitálu pro samostatně výdělečné osoby a malé a střední podniky; vyzývá je, aby prozkoumaly možnosti, jak začlenit hledisko rovnosti žen a mužů do svých systémů výkaznictví o udělování půjček, do úpravy svých rizikových profilů podle specifických potřeb, do koncepce investičních mandátů a personálních struktur, jakož i do svých finančních produktů; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy za účelem přijetí účinných opatření s praktickými příklady s cílem zajistit, aby každý mohl tuto směrnici plně a řádně využít jako účinný prostředek ochrany svých práv na rovné zacházení v přístupu k veškerému zboží a službám;

13.  vyzývá k holistickému přístupu k podnikání žen, jehož cílem je povzbudit a podpořit ženy při budování podnikatelské kariéry, usnadnit jim přístup k financování a podnikatelským příležitostem, ale rovněž vytvořit prostředí, které by jim umožnilo uplatnit svůj potenciál a stát se úspěšnými podnikatelkami, a to mimo jiné zajištěním možnosti sladit pracovní a osobní život, přístupu k zařízením péče o děti a personalizované odborné přípravy;

Odvětví dopravy a veřejné prostory

14.  konstatuje, že ačkoliv je zákaz obtěžování, a to i sexuálního a genderového, zakotven ve vnitrostátních právních předpisech, ženy a transgender a intersexuální osoby se i nadále v dopravních prostředcích systematicky a často potýkají s různými formami zneužívání a je stále třeba zlepšovat preventivní opatření proti obtěžování, a to i zvyšováním povědomí mezi poskytovateli služeb;

15.  žádá Komisi a členské státy, aby v této oblasti podporovaly výměnu osvědčených postupů; žádá, aby se zaměřily na ta preventivní opatření, která jsou v souladu se zásadou rovnosti žen a mužů, jak je doporučeno například v Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva), a která neomezují svobodu žen a soustředí se především na potenciální pachatele, namísto toho, aby měnila chování žen coby potenciálních obětí; konstatuje, že Istanbulská úmluva uvádí, že „uplatnění rovnoprávnosti mezi muži a ženami de jurede facto představuje klíčový element prevence násilí vůči ženám“, a proto vyzývá členské státy a Komisi, aby následovaly tento komplexní přístup ve své politice zaměřené na odstranění násilí na ženách, včetně zavedení opatření proti obtěžování navrhovaných v této směrnici; vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby Istanbulskou úmluvu ratifikovaly, a žádá Komisi a Radu, aby pokročily v procesu přistoupení EU k této úmluvě;

16.  vyjadřuje politování nad tím, že rodiče a osoby pečující o malé děti stále čelí bariérám ztěžujícím fyzický přístup a jiným překážkám, jako je nedostatečný přístup k přebalovacím zařízením v prostorách poskytovatelů služeb; zdůrazňuje, že je třeba chránit právo matek i otců na požívání rovných příležitostí ve společnosti svých dětí v prostorách poskytovatelů služeb; zdůrazňuje, že rovné zacházení s ženami a muži coby rodiči a opatrovateli malých dětí v přístupu ke službám a jejich využívání má rozhodující význam pro rovnost žen a mužů obecně, protože podporuje rovnou a společnou odpovědnost žen a mužů za péči o dítě; proto vyzývá členské státy, aby zvyšovaly povědomí poskytovatelů služeb, že je třeba, aby byla v jejich provozovnách k dispozici rovnocenná a bezpečná zařízení pro oba rodiče;

17.  mimoto podotýká, že pečovatelé, zejména ženy, mají specifické požadavky na přístupnost, a proto vybízí Komisi, aby zvážila všechny překážky a omezení, s nimiž se potýkají ženy jako hlavní uživatelé veřejných dopravních služeb a pečovatelé obecně, v souladu se závěry páté konference o problematice žen v dopravě konané v Paříži v roce 2014; zdůrazňuje, že navzdory bádání v této oblasti nebyla problematice rovnosti žen a mužů při vytváření politik v odvětví dopravy věnována velká pozornost; konstatuje, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do časných fází plánování a výroby dopravních prostředků a dalších veřejných prostor a pravidelné vyhodnocování dopadů na ženy a muže představuje dobrý a nákladově účinný postup pro odstranění fyzických překážek, které brání rovnému přístupu pro rodiče a osoby pečující o malé děti;

18.  poukazuje na to, že napříč členskými státy stále přetrvává nerovné zacházení se ženami z důvodu mateřství nebo těhotenství, včetně kojení v prostorách poskytovatelů služeb; domnívá se, že je třeba na úrovni členských států posílit a plně provádět ochranu žen z důvodu mateřství a těhotenství, včetně kojení, jak zaručuje tato směrnice; upozorňuje, že poskytovatelé služeb musí postupovat v souladu se základními zásadami stanovenými v této směrnici a vnitrostátními právními předpisy, které je provádějí;

19.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby veřejné dopravní prostředky a infrastruktury byly přístupné a zároveň uzpůsobené pro ženy i pro muže, a to nejen coby konečné uživatele a cestující, ale také coby pracovníky v tomto odvětví;

20.  vyzývá Komisi, aby vyhodnotila pravidla leteckých společností upravující přístup těhotných žen na palubu letadel a příslušné asistenční služby během letu a aby přiměla tyto společnosti k zajištění jednotného přístupu v tomto ohledu;

21.  vyzývá Radu, aby přijala postoj Parlamentu k nařízení o právech cestujících, pokud jde o povinnost nakladačů zavazadel vrátit dětské kočárky cestujícím ihned po výstupu z letadla či jim poskytnout alternativní způsob přepravy, aby nemuseli děti v prostorách letiště nosit až do vyzvednutí zavazadel z výdejního pásu;

22.  domnívá se, že je nutné nabídnout síť podpůrných služeb souvisejících s mateřstvím, zejména jesle a mateřské školy a mimoškolní služby, aby bylo možné zajistit skutečné provádění zásady rovnosti žen a mužů v přístupu ke zboží a službám; domnívá se, že tato síť by měla zahrnovat takovou úroveň veřejných služeb, která naplňuje potřeby obyvatelstva;

23.  konstatuje, že jsou stále zaznamenávány případy diskriminace a nerovnosti v přístupu ke zdravotnickému zboží a službám, což poukazuje na potřebu podpořit přístup ke kvalitním bezplatným veřejným zdravotnickým službám;

Ekonomika sdílení

24.  poukazuje na nové možné oblasti uplatnění směrnice, zejména v důsledku digitalizace některých služeb a odvětví i šíření různých forem spolupráce při poskytování služeb, jež změnily přístup ke zboží a službám i jejich nabídku, přičemž konstatuje, že tato směrnice zůstává použitelná na digitální sféru; zdůrazňuje, že nedávno zveřejněné sdělení Komise nazvané „Evropský program pro ekonomiku sdílení“ by mělo být vnímáno jako první krok k účinné podpoře a regulaci tohoto odvětví a že v dalších etapách by Komise měla začlenit zásadu rovnosti žen a mužů a zohledňovat ustanovení této směrnice, aby bylo zaručeno rovné zacházení se ženami a muži a aby se účinně předešlo obtěžování ve službách nabízených v rámci ekonomiky sdílení;

25.  konstatuje, že obtěžování představuje významnou překážku pro zajištění rovnosti žen a mužů v oblasti služeb ekonomiky sdílení; zdůrazňuje, že zatímco politika „nulové tolerance“ vůči obtěžování, kterou přijalo mnoho platforem, představuje osvědčený postup, který je nutné v tomto odvětví dále posilovat, příslušné platformy by měly upřednostňovat prevenci obtěžování a uvažovat rovněž o vytvoření jasných postupů pro hlášení případů zneužití uživatelů; zdůrazňuje, že je nutné vyjasnit ustanovení odpovědnosti poskytovatelů zboží a služeb, včetně případů obtěžování třetími stranami, a souvisejících on-line platforem na základě této směrnice;

26.  domnívá se, že služby nabízené v rámci ekonomiky sdílení, které jsou dostupné veřejnosti a provozovány za účelem zisku, spadají do působnosti této směrnice, a měly by proto být v souladu se zásadou rovného zacházení se ženami a muži;

27.  v této souvislosti konstatuje, že v digitální sféře nemusí „zisk“ nutně znamenat peníze a že jako protiplnění za zboží a služby jsou stále častěji využívány údaje;

28.  vyzývá Komisi, aby zásadu rovnosti žen a mužů v rámci ekonomiky sdílení sledovala ve svých budoucích zprávách o uplatňování této směrnice a aby vydala zvláštní pokyny uvádějící osvědčené postupy pro zajištění rovného zacházení s ženami a muži ve službách nabízených v rámci ekonomiky sdílení;

Rozdílné zacházení

29.  poukazuje na to, že uplatňování čl. 4 odst. 5 se při provádění této směrnice ukázalo jako velmi problematické a je důvodem největšího množství stížností obdržených orgány pro rovné zacházení v členských státech, zejména v odvětví volnočasových aktivit a zábavy;

30.  zdůrazňuje, že navzdory nejasnostem provázejícím používání čl. 4 odst. 5 této směrnice je hlavním účelem této výjimky vytvořit příležitosti k dalšímu posilování rovnosti žen a mužů v oblasti poskytování zboží a služeb;

31.  konstatuje, že postupy se různí, například v některých případech jsou služby poskytovány pouze osobám jednoho pohlaví nebo se za stejné služby účtují různé ceny; zdůrazňuje, že rozdílnost zacházení by měla být posouzena v každém jednotlivém případě zvlášť, aby se vyhodnotilo, zda je odůvodněna legitimním cílem, jak stanoví tato směrnice;

32.  vyzývá orgány pro rovné zacházení a organizace na ochranu spotřebitelů, aby zvýšily povědomí o limitech a podmínkách rozdílného zacházení mezi poskytovateli služeb a aby posílily povědomí o právu na rovné zacházení mezi uživateli služeb, neboť je často uváděno, že uživatelé nejsou obeznámeni s platnými předpisy v oblasti zboží a služeb;

33.  domnívá se, že relativní nedostatek pozitivních opatření na základě čl. 4 odst. 5 v členských státech představuje mezeru v provádění této směrnice; vyzývá k podpoře pozitivních opatření založených na legitimním cíli, u nichž je přímé spojení mezi preferenčním zacházením a nevýhodami, kterým se má předejít nebo které mají být vyloučeny, jako je ochrana obětí sexuálního násilí v případech útočišť jen pro jedno pohlaví;

34.  opakuje svou výzvu Radě, aby zvážila všechny možné způsoby, jak dosáhnout přijetí navrhované směrnice o rovném zacházení bez dalších prodlev, čímž bude zaručena rovnocenná komplexní ochrana před diskriminací na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace;

Doporučení k účinnějšímu uplatňování této směrnice

35.  vyzývá Komisi, aby přednostně řešila otázky provádění ve vnitrostátních právních předpisech s dotčenými členskými státy prostřednictvím konkrétních opatření a pomohla jim s konzistentnějším prováděním směrnice;

36.  poukazuje na to, že ačkoli orgány pro rovné zacházení hrají důležitou roli při monitorování a zajišťování toho, aby práva odvozená od této směrnice byla na vnitrostátní úrovni plně uplatňována, pravomoci týkající se nabídky zboží a přístupu ke zboží, které jim byly svěřeny, se liší; vyzývá členské státy, aby v souladu s ustanoveními směrnice a vnitrostátních právních předpisů zaručily dostatečné pravomoci a nezávislost vnitrostátních orgánů pro rovné zacházení a zajistily jim dostatečné zdroje, aby tyto orgány mohly účinně plnit své hlavní úkoly, které zahrnují nezávislou pomoc obětem diskriminace při podávání stížností, provádění nezávislých průzkumů ohledně diskriminace a zveřejňování nezávislých zpráv a doporučení, s cílem zvýšit povědomí o této směrnici a nežádoucích stereotypech o genderových úlohách v oblasti dodávek zboží a služeb a přístupu k nim; konstatuje, že vnitrostátní orgány pro rovné zacházení by měly mít při provádění svých úkolů spočívajících v nezávislé a účinné podpoře, sledování a prosazování rovného zacházení dostatečnou podporu;

37.  vyzývá Komisi, aby prohloubila spolupráci s orgány pro rovné zacházení při sledování toho, zda jsou splněna příslušná ustanovení týkající se jejich pravomocí ve všech členských státech, a aby poskytovala podporu při systematickém zjišťování hlavních problémů a sdílení osvědčených postupů; vyzývá Komisi, aby shromáždila osvědčené postupy a zpřístupnila je členským státům s cílem poskytnout potřebné zdroje k podpoře pozitivních kroků a zajištění lepšího provádění příslušných předpisů na úrovni členských států;

38.  poukazuje na to, že přístup ke spravedlnosti pro oběti diskriminace lze zlepšit tím, že se nezávislým orgánům pro rovné zacházení svěří pravomoc poskytovat pomoc, včetně bezplatné právní pomoci, a právo zastupovat jednotlivce v případech podezření na diskriminaci;

39.  vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala efektivitu vnitrostátních subjektů zabývajících se stížnostmi a rovněž postupy v souvislosti s prováděním této směrnice a zajistila, aby existovaly transparentní a účinné mechanismy pro podávání stížností, včetně odrazujících sankcí;

40.  vyzývá Komisi, členské státy a orgány pro rovné zacházení, případně ve spolupráci s organizacemi na ochranu spotřebitelů, aby zvýšily povědomí o ustanoveních této směrnice mezi poskytovateli služeb i uživateli s cílem zajistit uplatňování zásady rovného zacházení v této oblasti a snížit počet případů porušení směrnice, které nejsou hlášeny;

41.  vyzývá Komisi, aby s ohledem na přetrvávající nedostatky v uplatňování této směrnice požádala Evropskou síť právních expertů, aby ve spolupráci s orgány pro rovné zacházení zahájila komplexní studii, rovněž s přihlédnutím k průnikovým formám nerovnosti žen a mužů a k vícenásobným příčinám diskriminace, jež se dotýkají celé řady znevýhodněných sociálních skupin, a aby v zájmu plného využití potenciálu směrnice vybízela členské státy ke sběru a poskytování údajů a byla jim při tom nápomocna; vyzývá členské státy, aby zajistily kvalitnější sběr komplexních, porovnatelných a konkrétních údajů týkajících se obtěžování a sexuálního obtěžování v oblasti rovného přístupu ke zboží a službám s cílem rozlišovat příčiny diskriminace, a v této souvislosti žádá užší spolupráci s příslušnými institucemi; vyzývá Komisi, aby vytvořila veřejnou databázi příslušných právních předpisů a judikatury týkající se rovného zacházení s ženami a muži jako prostředek ke zvýšení informovanosti o uplatňování právních předpisů v této oblasti;

42.  zdůrazňuje, že oblast zboží a služeb je spojena s reklamním odvětvím, neboť zboží a služby jsou spotřebitelům představovány především formou reklamy; poukazuje na význam reklamy při vytváření, zachovávání a rozvíjení genderových stereotypů a diskriminačního znázorňování žen; proto vybízí Komisi, aby provedla studii o rovnosti žen a mužů v reklamě a aby prověřila, zda je nutné a možné zlepšit rovné zacházení v odvětví reklamy, a aby propagovala osvědčené postupy v této oblasti; vítá vnitrostátní předpisy a doporučení týkající se rovnosti žen a mužů ve sdělovacích prostředcích a vyzývá členské státy, aby tato ustanovení v případě potřeby zdokonalily s cílem zajistit rovné zacházení;

43.  vyzývá členské státy, aby podporovaly dialog s příslušnými zainteresovanými stranami, které mají oprávněný zájem přispívat k boji proti diskriminaci na základě pohlaví v oblasti přístupu ke zboží a službám a jejich dodávek;

44.  vyzývá členské státy a Komisi, aby při zlepšování provádění této směrnice zaujaly přístup začleňování hlediska rovnosti žen a mužů přizpůsobený jednotlivým odvětvím;

45.  vyzývá Komisi, aby při svém monitorování a podpoře členských států při provádění této směrnice lépe koordinovala požadavky této směrnice s ostatními směrnicemi o rovnosti;

o
o   o

46.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37.
(2) Úř. věst. C 11, 13.1.2012, s. 1.
(3) Úř. věst. C 130, 30.4.2011, s. 4.
(4) PE 593.787
(5) ECLI:EU:C:1996:170, viz také společné prohlášení Rady a Komise, dodatek k výsledku jednání o návrhu směrnice Rady, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování (st.15622/04 ADD 1).
(6) Úř. věst. C 137 E, 27.5.2010, s. 68.
(7) Přijaté texty. P8_TA(2016)0007.
(8) Společné prohlášení Rady a Komise, dodatek k výsledku jednání o návrhu směrnice Rady, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování.


Fondy EU pro rovnost žen a mužů
PDF 482kWORD 55k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2017 o fondech EU pro rovnost žen a mužů (2016/2144(INI))
P8_TA(2017)0075A8-0033/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec (VFR) na období 2014–2020(1),

–  s ohledem na společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise(2) o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, které bylo připojeno k VFR,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006(3),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(4),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Přezkum / revize víceletého finančního rámce na období 2014–2020 v polovině období – Rozpočet EU zaměřený na výsledky“ – (COM(2016)0603),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise s názvem „Horizont 2020: výroční monitorovací zpráva za rok 2014“ (SWD(2016)0123),

–  s ohledem na pracovní dokument Komise týkající se programových prohlášení o provozních výdajích k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017 (COM(2016)0300),

–  s ohledem na společný pracovní dokument Komise a Vysoké představitelky unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku s názvem „Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna života dívek a žen prostřednictvím vnějších vztahů EU (2016–2020)“ (SWD(2015)0182),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise s názvem „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů na období 2016–2019“ (SWD(2015)0278),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o vytvoření podmínek na trhu práce příznivých pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem(5),

—  s ohledem na studii s názvem „Rozpočet EU věnovaný rovnosti žen a mužů“, kterou v roce 2015 zveřejnila tematická sekce D Evropského parlamentu, a na návaznou studii o využití finančních prostředků pro účely rovnosti žen a mužů v některých členských státech, kterou v roce 2016 zveřejnila tematická sekce C,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. září 2010 nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (COM(2010)0491),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2016 o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činnosti Evropského parlamentu(6),

–  s ohledem na zprávu Rady Evropy nazvanou Genderové rozpočtování: závěrečná zpráva skupiny expertů o genderovém rozpočtování – Štrasburk 2005;

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0033/2017),

A.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je jednou ze základních hodnot Evropské unie zakotvených ve Smlouvách; vzhledem k tomu, že čl. 8 SFEU stanoví zásadu rovnosti žen a mužů, jelikož stanoví, že Unie bude „při všech svých činnostech usilovat o odstranění nerovností a podporovat rovné zacházení pro muže a ženy“;

B.  vzhledem k tomu, že mezi 17 cíli udržitelného rozvoje formulovanými OSN, jichž má být dosaženo do roku 2030, figuruje pod č. 5 rovnost žen a mužů, která se vztahuje na všech 17 daných cílů;

C.  vzhledem k tomu, že strategický závazek Komise ohledně rovnosti žen a mužů na období 2016–2019 zveřejněný v prosinci 2015 vyzdvihuje klíčovou úlohu finančních prostředků EU poskytovaných na podporu rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že žádný orgán ani instituce EU neuplatňuje důsledně při sestavování rozpočtu genderové hledisko;

D.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí týkající se výdajů a příjmů mají na ženy a na muže rozdílný dopad;

E.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 6. července 2016 o přípravě povolební revize VFR na období 2014–2020: příspěvek Parlamentu, který předchází návrhu Komise(7), podporuje účinné prosazování rovnosti žen a mužů;

F.  vzhledem k tomu, že otázkami rovnosti žen a mužů se častěji zabývají tzv. „měkké“ oblasti politiky, jako je např. rozvoj lidských zdrojů, spíše než tzv. „tvrdé“ oblasti, jako je např. oblast infrastruktury nebo IKT, jimž se dostává větší finanční podpory;

G.  vzhledem k tomu, že aby bylo možné skloubit pracovní a soukromý život, je nezbytné zajistit promyšlený systém dovolené související s poskytováním péče, a to společně s vysoce kvalitními zařízeními péče, která by byla finančně dostupná a přístupná, včetně veřejných zařízení, a vzhledem k tomu, že výdaje na tato zařízení je třeba považovat za součást investic do infrastruktury; vzhledem k tomu, že oba tyto faktory jsou základním předpokladem pro účast žen na trhu práce, ve vedoucích pozicích, v oblasti vědy a výzkumu, a tedy pro dosažení rovnosti mužů a žen;

H.  vzhledem k tomu, že společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise vyzývá k tomu, aby součástí ročních rozpočtových procesů týkajících se VFR na období 2014–2020 byly v příslušných případech prvky související s problematikou rovnosti žen a mužů, přičemž se zohlední, jak celkový finanční rámec Unie přispívá k upevňování této rovnosti a jak zajišťuje začleňování hlediska rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že i přes tuto skutečnost je zapotřebí upevnit odhodlání k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, neboť provádění stávajících politik bylo dosud pouze minimální a na otázky rovnosti žen a mužů nebyl vyčleněn dostatek rozpočtových zdrojů;

I.  vzhledem k tomu, že od krize v roce 2008 je jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států patrný ústup od prosazování rovnosti žen a mužů ve veřejné diskusi i politických programech; vzhledem k tomu, že konsolidace veřejných financí a rozpočtová omezení, které si vyžádala krize, pravděpodobně ještě více omezí zdroje dostupné pro strategie a subjekty podporující zajišťování rovnosti žen a mužů;

J.  vzhledem k tomu, že v tomto důležitém období krize důvěry v EU by zajištění plné transparentnosti jejích finančních prostředků mělo být prioritou pro všechny evropské orgány a instituce, přičemž tuto otázku nemohou ponechat bez povšimnutí;

K.  vzhledem k tomu, že podle indexu rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) z roku 2015 není rovnost pohlaví v Evropě ještě zdaleka dosažena;

L.  vzhledem k tomu, že mezi nejúčinnější opatření podporující rovnost žen a mužů patří rovnocenná odměna za práci; vzhledem k tomu, že však stejně důležité je úsilí EU o zvyšování účasti žen na trhu práce a rovnocennou ekonomickou nezávislost žen a mužů, podpora rovné účasti žen a mužů na rozhodovacím procesu, boj proti násilí na základě pohlaví, ochrana a podpora obětí a prosazování rovnosti žen a mužů a práv žen na celém světě, stejně jako výsledky tohoto úsilí;

M.  vzhledem k tomu, že v roce 1995 pekingská akční platforma OSN vyzvala k citlivému zohledňování rovnosti žen a mužů při rozpočtových postupech;

Obecné připomínky

1.  vítá záměr začlenit otázky rovnosti žen a mužů v souladu s článkem 8 SFEU do všech oblastí jakožto horizontální politický cíl rozpočtu EU v rámci fondů a programů EU;

2.  vyjadřuje však politování nad tím, že se politický závazek EU na vysoké úrovni v oblasti rovnosti žen a mužů a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů dosud plně neprojevil v přidělených rozpočtových prostředcích a rozhodnutích o výdajích v rámci všech oblastí politiky EU jakožto součásti metodologie zohledňování rovnosti žen a mužů při sestavování rozpočtu;

3.  poukazuje na to, že zohledňování rovnosti žen a mužů při sestavování rozpočtu je součástí celkové strategie v oblasti rovnosti žen a mužů, a zdůrazňuje tudíž, že závazek orgánů a institucí EU v této oblasti je zásadní; v této souvislosti vyjadřuje politování nad tím, že nebyla přijata žádná strategie EU pro rovnost žen a mužů na období 2016–2020, a v návaznosti na závěry Rady týkající se rovnosti žen a mužů ze dne 16. června 2016 vyzývá Komisi, aby posílila status svého strategického závazku pro rovnost žen a mužů v období 2016–2019 tím, že jej přijme ve formě sdělení;

4.  zdůrazňuje význam struktur a postupů, jež jsou součástí sestavování rozpočtu, a potřebu změnit ty struktury a postupy, u nichž vyšlo najevo, že podporují – byť neúmyslně – genderovou nerovnost;

5.  bere na vědomí, že zvyšování povědomí a proškolování v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a zohledňování rovnosti žen a mužů při sestavování rozpočtu je nezbytné pro rozvoj citlivého zohledňování hlediska rovnosti žen a mužů ve strukturách a postupech;

6.  poznamenává, že některé programy EU (např. Evropský sociální fond (ESF), Práva, rovnost a občanství 2014–2020 (REC), Horizont 2020, nástroj předvstupní pomoci (NPP II), v oblasti humanitární pomoci nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI) a evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR)) zahrnují konkrétní činnosti týkající se rovnosti žen a mužů, zatímco jiné (např. program EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI), Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) odkazují na obecné zásady v této oblasti, avšak velmi malý počet programů v praxi stanovuje jasné cíle a zvláštní zdroje nebo zajišťuje systematické provádění a monitorování;

7.  vyjadřuje politování nad tím, že některé programy zahrnují hledisko rovnosti žen a mužů pouze jakožto průřezový cíl, což nejenže vede k menší podpoře opatření v oblasti rovnosti žen a mužů, ale také téměř znemožňuje odhadnout objemy prostředků vyčleněných na genderové otázky(8);

8.  lituje skutečnosti, že většina programů financovaných EU neobsahuje konkrétní cílené činnosti, jimž by byly přiděleny konkrétní rozpočtové prostředky pro oblast rovnosti žen a mužů; konstatuje, že rovnost žen a mužů by měla být uznána jako politický účel v rámci hlav rozpočtu EU, přičemž je třeba upřesnit částky přidělené na jednotlivé cíle a politická opatření, aby mohly být transparentnější a aby genderové cíle nebyly nijak zastiňovány; má také za to, že v rámci úkolů rozpočtové kontroly by mělo být uváděno, v jakém rozsahu rozpočet EU a jeho provádění prospívá či brání politikám v oblasti rovnosti osob;

9.  vyjadřuje politování nad tím, že nástroje začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, jako jsou genderové ukazatele, posouzení dopadů na rovnost žen a mužů a rozpočtové iniciativy zohledňující rovnost žen a mužů, jsou při přípravě a provádění politiky, ať už na úrovni EU či vnitrostátní úrovni, používány jen zřídka; vyjadřuje politování nad současným nedostatkem komplexních genderových ukazatelů a údajů rozčleněných podle pohlaví, a zdůrazňuje skutečnost, že Evropský institut pro rovnost žen a mužů by měl shromažďovat genderové ukazatele a sbírat údaje členěné podle pohlaví, aby bylo možné vytvořit konzistentní obraz možných dopadů politik EU na situaci rovnosti žen a mužů, jakož i v této souvislosti docílit náležité finanční a rozpočtové odpovědnosti; klade důraz na klíčovou úlohu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů při zvyšování zatím nedostatečné spolupráce statistiků a tvůrců politiky s cílem zvýšit povědomí o problémech při shromažďování citlivých údajů; opakuje proto svou výzvu k dalšímu rozvoji ukazatelů a statistických údajů týkajících se otázek rovnosti žen a mužů, aby tak bylo možné posoudit rozpočet EU z genderového hlediska a sledovat zohledňování rovnosti žen a mužů při sestavování rozpočtu;

10.  vyjadřuje politování nad tím, že i přes společné prohlášení o zajištění začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, které bylo připojeno k VFR, nebylo dosud v této oblasti dosaženo žádného výraznějšího pokroku;

11.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že z VFR na období 2014–2020 nevyplývá žádná jasná strategie rovnosti žen a mužů, která by měla konkrétní cíle a přidělovala by konkrétní částky;

12.  lituje, že sdělení Komise o přezkumu VFR v polovině období, které bylo zveřejněno v září 2016, na provádění začleňování hlediska rovnosti žen a mužů žádným způsobem neodkazuje;

13.  vyzývá k tomu, aby se strategie pro rovnost žen a mužů a její začleňování staly součástí evropského semestru;

14.  zdůrazňuje, že pro Evropskou unii by skutečnou prioritou měly být transparentnost a přístup k informacím o skutečném pokroku v oblasti rovného postavení žen a mužů, nikoli pouze o pokroku v uplatňování;

15.  vyzývá k tomu, aby byla ustanovení o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů přijata také v těch oddílech politiky, které nejsou považovány za oblasti, jež se bezprostředně týkají rovnosti žen a mužů, jako jsou IKT, doprava, obchod a podpora investic či změna klimatu;

16.  domnívá se, že by do všech fází rozpočtového procesu měla být zapojena síť externích odborníků a organizací, aby se tak zvýšila transparentnost a demokratičnost, zejména pokud jde o uplatňování přístupu zohledňování rovnosti žen a mužů při sestavování rozpočtu;

Financování ze zdrojů EU sloužící k zajištění rovnosti žen a mužů v zaměstnání, sociálních věcech a inkluzi prostřednictvím evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů)

17.  zdůrazňuje, že ESI fondy představují nejvýznamnější finanční podporu pro provádění politiky EU v oblasti rovnosti žen a mužů, což platí zejména v případě Evropského sociálního fondu (ESF), jehož cílem je zajistit plné začlenění žen na trhu práce; zdůrazňuje, že nařízení (EU) č. 1304/2013 činí ze začleňování hlediska rovnosti žen a mužů nedílnou součást všech fází programů a projektů financovaných z ESF, včetně přípravy, provádění, monitorování a hodnocení;

18.  zdůrazňuje významnou úlohu, kterou při propagaci rovnosti žen a mužů mají služby pro veřejnost; vyzývá Komisi a členské státy, aby usilovaly o dosažení barcelonských cílů, aby se rovnováha mezi pracovním a soukromým životem stala realitou pro všechny, a stejně tak aby využívaly vhodných nástrojů a pobídek, včetně evropských fondů, jako je Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), a zajistily tak potřebné finanční prostředky pro sociální infrastrukturu nabízející kvalitní, cenově dostupné a přístupné služby péče o děti a jiné závislé osoby, včetně starších závislých osob a rodinných příslušníků se zdravotním postižením; konstatuje, že to povede ke zvyšování účasti žen na trhu práce a jejich ekonomické nezávislosti;

19.  vyjadřuje politování nad skutečností, že ženy se stále potýkají s nerovností v pracovních vztazích, a to například v podobě nižší zaměstnanosti, mzdových rozdílů, vyšší míry zaměstnávání atypickou formou či na částečný úvazek, nižších důchodových nároků, profesního odloučení a pomalejšího kariérního postupu; zdůrazňuje důležitost ESF pro možnosti financování boje proti diskriminaci a podporu rovnosti žen a mužů v pracovních vztazích;

20.  poukazuje na to, že v rámci tradičního přístupu není neplacená práce, jako je například péče o děti a starší osoby, zohledňována při vyplácení sociálních dávek;

21.  konstatuje, že podle pracovního dokumentu útvarů Komise s názvem „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů na období 2016–2019“ bude v období 2014–2020 na opatření podporující rovnost žen a mužů vynaloženo 5,85 miliardy EUR, přičemž 1,6 % z dané částky připadne v rámci Evropského sociálního fondu na zvláštní investiční prioritu „Rovnost žen a mužů ve všech oblastech, včetně přístupu k zaměstnání, kariérního postupu, sladění pracovního a soukromého života a podpory stejné odměny za stejnou práci“;

22.  poznamenává, že finanční prostředky z EFRR by měly nadále podporovat investice do zařízení péče o děti a starší osoby a do další veřejné i soukromé sociální infrastruktury, mj. za účelem podpory lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem;

23.  zdůrazňuje význam úlohy EZFRV pro zajištění nezbytného financování na podporu veřejných služeb a sociální infrastruktury ve venkovských oblastech a pro podporu přístupu žen k půdě a investicím;

24.  vyzývá Komisi, aby navrhla nová cílená opatření na podporu účasti žen na trhu práce, například specifický program financovaný z EZFRV, s cílem podpořit podnikání žen;

25.  vyzývá Komisi, členské státy a regionální a místní vládní instituce, aby využily potenciál možností průřezového financování v rámci ESI fondů na podporu projektů určených pro posilování rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje význam principu partnerství uplatňovaného v rámci ESI fondů, jenž přispívá k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů na místní úrovni;

26.  připomíná význam požadavku na začlenění genderově rozlišených ukazatelů do monitorování a vyhodnocování operačních programů, jak je stanoveno v nařízení (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o ESI fondech, aby byl již ve fázi provádění plněn cíl, který spočívá v dosažení rovnosti žen a mužů;

27.  vyjadřuje politování nad tím, že navzdory úsilí vytvořit „standard“ v této oblasti, nebyla dosud zavedena systematická metoda, jak provádět začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v rámci ESI fondů, a nebyla zavedena cílená opatření na podporu celkové strategie začleňování hlediska rovnosti žen a mužů; vyzývá Komisi a členské státy, aby v případě potřeby navýšily prostředky pro posuzování rovnosti žen a mužů a důsledně sledovaly uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů;

28.  připomíná, že ESI fondy podléhají předběžné genderové podmíněnosti, která vyžaduje opatření v oblasti odborné přípravy příslušného personálu a zapojení orgánů odpovědných za rovnost žen a mužů v rámci celého postupu přípravy a provádění daných programů; vyzývá Komisi, aby zajistila splnění tohoto požadavku; vyzývá k účinnému využívání stávajících stálých orgánů pro rovnost žen a mužů na úrovni členských států; s potěšením v této souvislosti vítá vnitrostátní osvědčené postupy, jako je síť Evropského společenství pro praktické začleňování hlediska rovnosti žen a mužů (Gender CoP) ve Švédsku; naléhavě žádá členské státy, aby orgánům pro rovnost žen a mužů zaručily úplnou nezávislost, účinnost, dostatečné pravomoci a přiměřené zdroje, aby mohly plnit své hlavní úkoly;

29.  zdůrazňuje, že je důležité věnovat zvláštní pozornost a dávat přednost opatřením přijímaným v rámci ESI fondů, která kromě zařízení péče o děti podporují investice do služeb v oblasti vzdělávání a zdravotnictví a sociálních služeb, neboť tyto služby čelí problému snižování míry veřejného financování na státní, regionální i místní úrovni a tato opatření by zvýšila počet pracovních míst;

30.  doporučuje navýšit v rámci VFR finanční příspěvky na sociální infrastrukturu a služby péče o děti a starší osoby;

Financování ze zdrojů EU sloužící k zajištění rovnosti žen a mužů v oblasti základních práv, rovnosti a občanství prostřednictvím programu Práva, rovnost a občanství (2014–2020)

31.  vyjadřuje politování nad tím, že v rámci rozpočtové položky na program Práva, rovnost a občanství (2014–2020) nejsou specifikovány zdroje určené pro jednotlivé cíle tohoto programu, což velmi ztěžuje analýzu výdajů vyčleněných na rovnost žen a mužů a boj proti násilí páchanému na ženách;

32.  poznamenává, že podle pracovního dokumentu Komise s názvem „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů na období 2016–2019“ představují dva cíle týkající se rovnosti žen a mužů a programu Daphne pro potírání násilí páchaného na ženách asi 35 % finančních prostředků programu Práva, rovnost a občanství, přičemž celkový rozpočet sloužící k zajištění rovnosti žen a mužů v oblasti základních práv, rovnosti a občanství prostřednictvím programu Práva, rovnost a občanství (2014–2020) činí 439,5 milionu EUR; zdůrazňuje, že většina těchto finančních prostředků bude přidělena ve prospěch cíle programu Daphne, menší část ve prospěch cíle rovnosti žen a mužů; považuje nicméně za politováníhodné, že program Daphne nemá samostatnou rozpočtovou položku, neboť se v současnosti jedná o jeden ze specifických cílů programu Práva, rovnost a občanství; zdůrazňuje, že je zapotřebí vyčlenit pro program Daphne dostatečnou finanční podporu a udržet jeho viditelnost a velmi úspěšný profil;

33.  zdůrazňuje, že pro období 2014–2020 se výzvy vydané v rámci cíle programu Daphne týkají všech forem násilí na ženách nebo dětech; poznamenává, že většina zdrojů byla určena na boj proti násilí spojenému se škodlivými praktikami a na prevenci v této oblasti (39 %) a na podporu, kterou obětem genderově podmíněného násilí, domácího násilí či násilí v intimním partnerském svazku poskytují specializované podpůrné služby zaměřené na ženy (24 %);

34.  poznamenává, že v rámci cíle rovnosti žen a mužů byly řešeny následující priority: ekonomická nezávislost žen a mužů a rovnováha mezi pracovním a soukromým životem (44 % vyčleněných zdrojů); prosazování osvědčených postupů týkajících se genderových rolí a překonávání stereotypů ve vzdělávání a odborné přípravě a na pracovišti (44 %) a podpora sítí na úrovni EU zabývajících se otázkami rovnosti žen a mužů (12 %);

35.  zdůrazňuje, že budování občanství by mělo být spojeno nejen s obranou a rozšiřováním práv, ale také s dobrými životními podmínkami, vzděláním a odbornou přípravou, jež budou prosté genderových stereotypů, a přístupem k sociálním a zdravotnických službám, včetně sexuálního a reprodukčního zdraví;

36.  vyjadřuje však politování nad snížením rozpočtových prostředků určených na tento specifický cíl programu Daphne; poukazuje na to, že v roce 2013 činily tyto rozpočtové prostředky na závazky 18 milionů EUR, oproti roku 2012, kdy to bylo 19,5 milionu EUR a v roce 2011 více než 20 milionů EUR; dále poznamenává, že v roce 2016 se v pracovním plánu programu Práva, rovnost a občanství počítalo pro tento cíl s částkou, která jen lehce přesahuje 14 milionů EUR;

37.  vyzývá Komisi, aby při přípravě ročního pracovního programu náležitě a spravedlivě rozdělovala finanční podporu mezi jednotlivé oblasti, na něž se vztahují specifické cíle programu Práva, rovnost a občanství, a zohlednila při tom výši prostředků, které již byly přiděleny v předchozím programovém období (2007–2013);

38.  vybízí Komisi, aby navýšila podporu pro evropské sítě zabývající se otázkami rovnosti žen a mužů, aby takto podpořila příležitosti pro vzájemné učení, zejména mezi orgány na nižší než celostátní úrovni; poukazuje zejména na skutečnost, že je zapotřebí zvláštní podpora pro posílení účasti žen v rozhodovacím procesu;

39.  požaduje lepší vyjasnění toho, jakým způsobem je v rámci programu Práva, rovnost a občanství plněn cíl boje proti násilí; zdůrazňuje, že v zájmu účinného provádění je nezbytné zajistit, aby se finanční prostředky dostávaly k místním organizacím a místním a regionálním vládním institucím; vyzývá k tomu, aby byla priorita věnována organizacím, jež se zabývají prevencí násilí a podporou obětí všech forem násilí;

40.  uznává, že je zapotřebí zajistit podporu provádění stávajících místních a regionální iniciativ v oblasti rovnosti žen a mužů, jako je Evropská charta pro rovné postavení žen a mužů v místním životě;

41.  žádá Komisi, aby zpřísnila požadavek na shromažďování genderově rozlišených údajů při provádění tohoto programu, neboť se jedná o základní nástroj účinné analýzy rozpočtu z hlediska rovnosti žen a mužů;

Financování ze zdrojů EU sloužící k zajištění rovnosti žen a mužů v oblasti výzkumu a inovací prostřednictvím programu Horizont 2020

42.  zdůrazňuje skutečnost, že program Horizont 2020 v souladu s požadavky stanovenými v článku 16 nařízení (EU) č. 1291/2013 o jeho zavádění začleňuje rovnost žen a mužů a genderový rozměr výzkumu jakožto průřezové téma do všech jednotlivých částí pracovního programu;

43.  upozorňuje na tři cíle programu Horizont 2020 týkající se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, a to: podpořit rovné příležitosti a genderovou vyváženost v projektových týmech; zajistit genderovou vyváženost v rozhodovacím procesu; a začlenit genderový rozměr do obsahu výzkumu;

44.  vítá skutečnost, že program Horizont 2020 podporuje výzkumné subjekty v provádění plánů pro rovnost žen a mužů; vítá rovněž společný projekt Komise a Evropského institutu pro rovnost žen a mužů, jehož cílem je vytvořit internetový nástroj pro plány pro rovnost žen a mužů, jehož prostřednictvím bude možné určovat a sdílet osvědčené postupy s příslušnými zainteresovanými stranami;

45.  vítá skutečnost, že žadatelé mají možnost zahrnout do svých návrhů jakožto způsobilé náklady odbornou přípravu a studium v oblasti rovnosti žen a mužů;

46.  vítá skutečnost, že genderová vyváženost personálu je jedním z hodnotících kritérií programu Horizont 2020 a že hodnotitelé vedle dalších relevantních aspektů návrhu posuzují způsob, jakým je genderová analýza v návrhu zohledněna;

47.  vítá zvláštní ukazatele, které jsou používány k monitorování začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v programu Horizont 2020, a dále skutečnost, že pokud jde o genderovou vyváženost v rámci poradních skupin programu Horizont 2020, dosáhlo zastoupení žen v roce 2014 52 %(9);

48.  domnívá se, že je nezbytné provést další přezkum, aby se vyhodnotily výsledky, přičemž je nutno vycházet také z ukazatelů, jako je procento účastnic a projektových koordinátorek v rámci programu Horizont 2020, a v případě potřeby navrhnout změny konkrétních činností;

49.  žádá, aby se i nadále v rámci programu Horizont 2020 posilovalo začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a aby byly rozvíjeny cíle rovnosti žen a mužů ve všech fázích výzkumného cyklu v rámci strategií, programů a projektů;

50.  vyzývá k zachování nezávislého způsobu financování u projektů týkajících se strukturálních změn souvisejících s pohlavím (např. rovnost žen a mužů, odpovědný výzkum a inovace (GERI) pro období 2014–2016), stejně jako u dalších témat rovnosti žen a mužů v oblasti výzkumu a inovací;

51.  vítá skutečnost, že jedním z cílů v rámci dílčího programu Věda se společností a pro společnost je zajistit rovnost žen a mužů jak ve výzkumném procesu, tak v náplni výzkumu; dále vítá granty s názvem „Podpora výzkumným subjektům v provádění plánů pro rovnost žen a mužů“ a „Podpora rovnosti žen a mužů v rámci programu Horizont 2020 a v rámci Evropského výzkumného prostoru“; vyjadřuje však politování nad tím, že v rozpočtu nejsou stanoveny zvláštní položky pro cíle uvedené v programu Horizont 2020;

Další programy a fondy zahrnující konkrétní cíle týkající se rovnosti žen a mužů

52.  zdůrazňuje, že přírodní katastrofy mají velký dopad na infrastrukturu související s veřejnými službami, a že ženy jsou tudíž obzvlášť zasaženy; vyzývá Komisi, aby zavedla do Fondu solidarity EU požadavek na provádění analýzy zohledňující rozdíly mezi ženami a muži při hodnocení dopadu na obyvatelstvo;

53.  konstatuje, že v oblasti vnějších vztahů a rozvojové spolupráce se činností EU ve třetích zemích zabývá akční plán pro rovnost žen a můžu na období 2016–2020 a že existuje několik nástrojů vnější pomoci, které podporují cíle rovnosti žen a mužů;

54.  zdůrazňuje, že ženy a dívky, jež se staly oběťmi ozbrojených konfliktů, mají právo na nezbytnou lékařskou péči, včetně přístupu k antikoncepci, nouzové antikoncepci a přerušení těhotenství; připomíná, že v rámci humanitární pomoci EU musí být prosazována práva dívek a žen na základě mezinárodního humanitárního práva a že tato práva by neměla být předmětem omezení ukládaných partnerskými dárci, jak je uvedeno v rozpočtu EU na rok 2016; vítá přístup EU v tomto ohledu; vybízí Komisi, aby setrvala na svém postoji;

55.  vyzývá Komisi, aby vyčlenila rozvojové fondy EU na dobrovolné moderní rodinné plánování a služby reprodukčního zdraví, aby bylo možné bojovat s nedostatkem finančních prostředků způsobeným tzv. „globálním roubíkovým pravidlem“, které přijala nová americká vláda, a zachraňovat tak životy žen, chránit jejich zdraví a bránit šíření pohlavně přenosných infekcí;

56.  zdůrazňuje, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů patří rovněž mezi základní zásady nedávno vytvořeného Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF); opakovaně vyzývá k zohlednění genderového rozměru také v rámci migrační a azylové politiky, a to tím, že bude zajištěno, aby ženy měly přístup do bezpečných oblastí, ke specifické zdravotní péči v souvislosti se sexuálním a reprodukčním zdravím a právy a aby byla věnována zvláštní pozornost specifickým potřebám zranitelných osob, jako jsou ženy, které se staly oběťmi násilí, včetně sexuálního násilí, a také nezletilé osoby bez doprovodu a další ohrožené skupiny, včetně LGBTI osob;

57.  vyzývá k přijetí komplexního souboru pokynů v oblasti rovnosti žen a mužů, jež by se uplatňovaly v celé EU a které by se týkaly migrační a azylové politiky, a to při zajištění náležitého financování komplexních školicích programů pro odborníky, kteří se mohou dostat do kontaktu s uprchlíky a žadateli o azyl; zdůrazňuje, že by tyto pokyny měly být citlivé vůči specifickým genderovým potřebám uprchlíků z řad žen a souvisejícím genderovým ohrožením, jako je obchod s ženami a dívkami;

58.  zdůrazňuje stále aktuální otázky přeplněnosti středisek pro přijímání uprchlíků a dopad, jaký to má na bezpečnost žen; vyzývá k většímu využívání AMIF pro zlepšení přijímacích středisek s oddělenými prostory pro spaní a oddělenými hygienickými zařízeními pro ženy a muže a k přístupu ke genderově citlivým zdravotnickým službám, včetně předporodní a poporodní péče;

59.  domnívá se, že členské státy by měly být vybízeny k větší snaze využívat na podporu začlenění uprchlíků na trh práce vedle AMIF také fondy soudržnosti a strukturální a investiční fondy, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována tomu, jak dostupná péče o děti umožňí uprchlicím získat přístup k pracovním místům;

60.  vyzývá k přezkumu navýšeného financování širšího záběru programů Daphne a Odysseus, včetně posouzení možnosti rozšířit tyto programy tak, aby se vztahovaly na vážné újmy, jež utrpěly uprchlice, a poskytovaly větší podporu při řešení těchto genderově podmíněných případů újmy;

61.  zdůrazňuje, že existují i ​​jiné fondy, jako je Fond pro vnitřní bezpečnost, zvláštní finanční nástroje, jako je nástroj pro mimořádnou podporu, a další ad hoc nástroje a granty, které byly uvolněny na řešení potřeb v souvislosti se současnou uprchlickou krizí; poukazuje na to, že je obtížné sledovat využívání těchto prostředků, a to zejména z hlediska rovnosti žen a mužů, a žádá, aby bylo financování EU využívané v této oblasti koordinované, efektivní a transparentní a zohledňovalo hledisko rovnosti žen a mužů;

62.  žádá, aby cílená opatření týkající se základních organizací a místních a regionálních vládních institucí byla podporována konkrétními finančními prostředky, aby bylo zajištěno, že budou dodržována lidská práva, bezpečnost a ochrana žadatelů o azyl, uprchlíků a migrantů z řad žen a dívek, včetně těhotných a starších žen a rovněž LGBTI osob;

Politická doporučení

63.  opakuje svůj požadavek, aby se využívaly rozpočtové iniciativy zohledňující rovnost žen a mužů na všech úrovních rozpočtového procesu EU; vyzývá k soustavnému zohledňování rovnosti žen a mužů při sestavování rozpočtu, aby tak rozpočtové výdaje mohly být využity jako prostředek k podpoře rovnosti žen a mužů;

64.  žádá, aby důrazné a efektivní zohledňování rovnosti žen a mužů při sestavování rozpočtu a všeobecné uplatňování tohoto hlediska bylo zahrnuto a prováděno v rámci nové generace programů financování EU na období po roce 2020 s cílem zvýšit finanční prostředky EU na opatření pro boj proti diskriminaci na základě pohlaví, přičemž by měly být zohledněny tyto aspekty:

   i) určení implicitních a explicitních genderových otázek;
   ii) pokud možno určení souvisejících zdrojů; a
   iii) posouzení, zda unijní programy financování povedou k zachování nebo změně stávajících nerovností mezi ženami a muži (a skupinami žen a mužů) a mezi dívkami a chlapci a vzorců vztahů mezi pohlavími;

65.  žádá, aby všechny hlavy rozpočtu EU plnily stejně ambiciózní cíle v oblasti rovnosti žen a mužů a držely se stejných zásad pro začleňování rovnosti žen a mužů;

66.  žádá, aby částky, které mají být vyčleněny na jednotlivé cíle politiky a činností zaměřených na rovnost žen a mužů, byly jasně stanoveny s cílem zvýšit transparentnost a odpovědnost;

67.  poukazuje na to, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů není jednorázovým úkonem a že zohledňování rovnosti žen a mužů při sestavování rozpočtu vyžaduje průběžné odhodlání k chápání genderové otázky, což zahrnuje analýzy a konzultace, jakož i průběžné přizpůsobování rozpočtu s ohledem na měnící se potřeby žen a mužů i chlapců a dívek;

68.  považuje vyčlenění 6,17 miliardy EUR ze strany EU v rámci současného VFR na dosažení cílů strategického závazku rovnosti žen a mužů za první krok;

69.  domnívá se, že přezkum VFR v polovině období by mohl být příležitostí ke zlepšení výsledků, kterých bylo dosaženo v rámci rozpočtu EU ve snaze dosáhnout rovnosti žen a mužů, a k předvedení těchto úspěchů veřejnosti;

70.  vyjadřuje proto politování nad rozhodnutím Komise nezabývat se otázkou začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v rámci přezkumu VFR v polovině období a žádá konkrétní opatření s cílem řešit tuto záležitost;

71.  žádá, aby se při výběrových, kontrolních a hodnotících fázích všech opatření, která jsou financována z rozpočtu EU, uplatňovaly ukazatele rovnosti žen a mužů; dále žádá, aby se povinně jakožto obecná předběžná podmínka provádělo posouzení dopadů na rovnost žen a mužů a sběr systematicky rozlišených údajů podle pohlaví, pokud jde o příjemce a účastníky;

72.  důrazně doporučuje, aby byly údaje rozlišené podle pohlaví zpřístupněny veřejnosti, aby tak byla zajištěna finanční odpovědnost a transparentnost;

73.  žádá, aby metodika zprávy s názvem „Index rovnosti žen a mužů z roku 2015 – měření rovnosti žen a mužů v Evropské unii v letech 2005–2012“, kterou vydal v roce 2015 institut EIGE, byla přijata pro měření nerovností mezi ženami a muži jako základ pro sestavování a provádění programů financování EU;

74.  vyzývá orgány a instituce EU a členské státy, aby organizovaly pravidelná školení a technické podpůrné programy, jež budou určeny pro všechny pracovníky zapojené do tvorby politiky a rozpočtových postupů a zaměřeny na nástroje pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů; vyzývá k tomu, aby bylo využívání hlediska rovnosti žen a mužů při sestavování rozpočtu podporováno jak v rámci strategií EU, tak v rámci vnitrostátních strategií, a to v zájmu účinnější podpory rovnosti žen a mužů;

75.  vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala fungování vnitrostátních orgánů zabývajících se vyřizováním stížností a účinnost jejich postupů při provádění směrnic o rovnosti žen a mužů;

76.  vyzývá Evropský účetní dvůr, aby v rámci svých doporučení a zvláštních zpráv při hodnocení provádění rozpočtu Unie začlenil rovněž genderové hledisko, a to v souvislosti jak se specifickými cíli politik EU v oblasti rovnosti žen a mužů, tak s horizontálními aspekty těchto politik; rovněž žádá, aby členské státy začlenily genderový rozměr do svých rozpočtů s cílem analyzovat vládní programy a politiky, jejich dopad na přidělování zdrojů a jejich přínos pro rovnost mužů a žen;

77.  znovu opakuje své znepokojení nad zřejmou nerovnováhou v zastoupení žen a mužů mezi členy Evropského účetního dvora – tento rozdíl je zde nejvyšší ze všech orgánů EU –, který je v současné době složen z 28 mužů a pouze tří žen (o dvě méně než na počátku roku 2016); vyzývá Radu, aby od nynějška pro každé další jmenování navrhovala Parlamentu dva kandidáty, ženu a muže, a to až do dosažení přijatelného poměru;

78.  oceňuje práci úřadu komisaře pro lidská práva v Polsku, který je na základě zákona o rovném zacházení orgánem pro rovnost příslušným pro uplatňování právních předpisů o rovném zacházení; vyjadřuje hluboké znepokojení nad nedávnými rozpočtovými škrty dopadajícími na ty části úřadu komisaře pro lidská práva, které se zabývají rovností žen a mužů; připomíná, že národní orgán pro rovnost by měl být náležitě vybaven personálně i finančně a že by měla být respektována a zachována jeho nezávislost;

o
o   o

79.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(2) Úř. věst. C 436, 24.11.2016, s. 51.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470.
(4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2016)0338.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2016)0072.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2016)0309.
(8) Část I Pracovního dokumentu Komise týkající se programových prohlášení o provozních výdajích doprovázejícího návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017 (COM(2016)0300), s. 15.
(9) Evropská komise, Generální ředitelství pro výzkum a inovace, Horizont 2020: výroční monitorovací zpráva za rok 2014, ISBN 978-92-79-57749-9, s. 44.


Dopady velkých objemů dat na základní práva
PDF 514kWORD 56k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2017 o dopadech dat velkého objemu na základní práva: soukromí, ochrana údajů, zákaz diskriminace, bezpečnost a prosazování práva (2016/2225(INI))
P8_TA(2017)0076A8-0044/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 16 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 1, 7, 8, 11, 14, 21, 47 a 52 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na pokyny pro úpravu počítačově zpracovaných souborů s osobními údaji vydané Valným shromážděním Organizace spojených národů v usnesení č. 45/95 ze dne 14. prosince 1990,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně údajů)(1)a na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV(2),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ ze dne 6. května 2015 (COM(2015)0192),

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o ochraně osob s ohledem na automatizované zpracování osobních údajů ze dne 28. ledna 1981 (ETS č. 108) a na její dodatkový protokol ze dne 8. listopadu 2001 (ETS č. 181)(3),

–  s ohledem na doporučení CM/Rec(2010)13 Výboru ministrů Rady Evropy určené členským státům a týkající se ochrany osob při automatizovaném zpracování osobních údajů v rámci profilování ze dne 23. listopadu 2010(4),

–  s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů č. 7/2015 ze dne 19. listopadu 2015 nazvané „Řešení problémů s daty velkého objemu – Výzva k transparentnosti, uživatelské kontrole, ochraně dat od návrhu a odpovědnosti“(5),

–  s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů 8/2016 ze dne 23. září 2016 nazvané „Stanovisko EIOÚ k soudržnému prosazování základních práv v éře dat velkého objemu“(6),

–  s ohledem na prohlášení pracovní skupiny pro ochranu údajů zřízené podle článku 29 o dopadu rozvoje dat velkého objemu na ochranu osob, pokud jde o zpracování jejich osobních údajů v EU ze dne 16. září 2014(7),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0044/2017),

A.  vzhledem k tomu, že se data velkého objemu vztahují ke shromažďování, analýze a opakující se akumulaci velkého množství dat včetně osobních údajů z různých zdrojů, která podléhají automatizovanému zpracování pomocí počítačových algoritmů a pokročilých technik zpracování údajů, s využitím uložených dat i datových toků, s cílem vytvářet určité korelace, trendy a vzory (analýza dat velkého objemu);

B.  vzhledem k tomu, že využívání dat velkého objemu v některých případech zahrnuje učení zařízení umělé inteligence, jako jsou neuronové sítě a statistické modely, s cílem předvídat určité události a chování; vzhledem k tomu, že údaje týkající se odborné přípravy mají často pochybnou kvalitu a nejsou neutrální;

C.  vzhledem k tomu, že pokrok komunikačních technologií a všudypřítomné využívání elektronických zařízení, monitorujících mechanismů, sociálních médií, internetových interakcí a sítí včetně zařízení, která sdělují informace bez zásahu člověka, vedly k rozvoji masivních a stále se zvětšujících datových souborů, které pomocí moderních technologií zpracování a analýz nebývalým způsobem pronikají do lidského chování, soukromého života a do našich společností;

D.  vzhledem k tomu, že zpravodajské služby třetích zemí a členských států stále více spoléhají na zpracování a analýzy těchto datových souborů, které buď nepokrývá žádný právní rámec, nebo se teprve nedávno staly předmětem právních předpisů, jejichž slučitelnost s primárním a sekundárním právem Unie vyvolává znepokojení a je nutné ji prověřit;

E.  vzhledem k tomu, že k nárůstu šikany, násilí páchaného na ženách a zranitelnosti dětí dochází také na internetu; vzhledem k tomu, že by Komise a členské státy měly přijmout všechna nezbytná právní opatření s cílem bojovat proti těmto jevům;

F.  vzhledem k tomu, že stále vyšší počet korporací, podniků, orgánů a agentur, vládních i nevládních organizací (a také veřejný a soukromý sektor obecně), vedoucí političtí představitelé, občanská společnost, akademická a vědecká obec a občané jako celek využívají těchto datových souborů a analýz dat velkého objemu k podpoře konkurenceschopnosti, inovací, tržních odhadů, politických kampaní, cílené reklamy, vědeckého výzkumu a tvorby politiky v oblasti dopravy, zdanění, finančních služeb, inteligentních měst, prosazování práva, transparentnosti, veřejného zdraví a reakce na katastrofy i k ovlivňování voleb a politických výsledků například prostřednictvím cílené komunikace;

G.  vzhledem k tomu, že trh dat velkého objemu roste, což je výsledkem toho, že technologie a proces rozhodování založeného na datech jsou stále více přijímány jako zdroje řešení; vzhledem k tomu, že zatím neexistuje metodika k posouzení celkového dopadu dat velkého objemu na základě důkazů, ale existují důkazy svědčící o tom, že analýzy dat velkého objemu mohou mít významný horizontální dopad na veřejný i soukromý sektor; vzhledem k tomu, že strategie Komise pro jednotný digitální trh v Evropě uznává potenciál technologií založených na datech, služeb a dat velkého objemu jako katalyzátoru hospodářského růstu, inovací a digitalizace v EU;

H.  vzhledem k tomu, že analytika dat velkého objemu vytváří přidanou hodnotu různými způsoby, s četnými pozitivními příklady, a poskytuje tak významné příležitosti občanům, například v oblasti zdravotní péče, boje proti změně klimatu, snížení spotřeby energie, zlepšování bezpečnosti v dopravě a umožnění existence inteligentních měst, což zlepšuje optimalizaci a efektivitu podniků a přispívá ke zlepšení pracovních podmínek, k odhalování podvodů a k boji proti nim; vzhledem k tomu, že data velkého objemu mohou poskytovat konkurenční výhodu v rozhodovacích procesech evropských společností, přičemž veřejný sektor může těžit z větší efektivity díky většímu přehledu o různých úrovních socioekonomického rozvoje;

I.  vzhledem k tomu, že data velkého objemu mají výše uvedený potenciál pro občany, akademickou a vědeckou obec a pro veřejný i soukromý sektor, ale že také přinášejí závažná rizika, konkrétně pokud jde o ochranu základních práv, jakými jsou právo na soukromí a ochrana a bezpečnost údajů, ale také svoboda projevu a nediskriminace, jak je zaručuje Listina základních práv EU a právní předpisy Unie; vzhledem k tomu techniky pseudonymizace a anonymizace mohou zmírnit rizika související s analýzami dat velkého objemu, a tudíž hrát důležitou úlohu při zachování soukromí subjektu údajů a zároveň podpořit inovace a hospodářský růst; vzhledem k tomu, že tyto prvky je třeba pojímat jako součást probíhajícího přezkumu směrnice o soukromí a elektronických komunikacích;

J.  vzhledem k tomu, že všudypřítomné senzory, extenzivní rutinní tvorba údajů a současné činnosti související se zpracováním údajů dosud nejsou dostatečně transparentní a tudíž představují výzvy pro kapacitu jednotlivců a oficiálních orgánů, pokud jde o posuzování postupů a účelu shromažďování, sestavování, analýz a využívání osobních údajů; vzhledem k tomu, že na základě analýz využívání dat velkého objemu lze pozorovat, jak se stírá rozdíl mezi osobními a jinými než osobními údaji, což může vést k vytváření nových osobních údajů;

K.  vzhledem k tomu, že odvětví dat velkého objemu roste o 40 % ročně, sedmkrát rychleji než trh s informačními technologiemi; vzhledem k tomu, že koncentrace velkých souborů dat vytvářených novými technologiemi poskytuje velkým korporacím klíčové informace, čímž dochází k bezprecedentním posunům v rovnováze sil mezi občany, vládami a soukromými subjekty; vzhledem k tomu, že taková koncentrace moci v rukou korporací by mohla upevnit monopoly a nekalé praktiky a mít nepříznivý vliv na práva spotřebitelů a na spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu; vzhledem k tomu, že v souvislosti se slučováním dat velkého objemu by měly být dále zkoumány zájmy jednotlivce i ochrana základních práv;

L.  vzhledem k tomu, že data velkého objemu mají obrovský nevyužitý potenciál jako hnací síla produktivity i jako prostředek, jak občanům nabídnout lepší produkty a služby; zdůrazňuje však, že všeobecné využívání chytrých zařízení, sítí a webových aplikací ze strany občanů, podniků a organizací neznamená nutně spokojenost s nabízenými výrobky, ale spíše širší pochopení toho, že se tyto služby staly nepostradatelnou součástí života, komunikace a práce, přestože ještě dostatečně nechápeme rizika, jaká by mohly představovat pro naši prosperitu, bezpečnost a práva;

M.  vzhledem k tomu, že by se mělo rozlišovat mezi množstvím dat a jejich kvalitou, s cílem usnadnit účinné využívání dat velkého objemu (algoritmy a další analytické nástroje); vzhledem k tomu, že údaje nízké kvality nebo nekvalitní postupy v pozadí rozhodovacích procesů a analytických nástrojů by mohly vyústit ve zkreslené algoritmy, nepravé korelace, omyly, podceňování právních, sociálních a etických souvislostí, v riziko využívání údajů za účelem diskriminace nebo podvodů a v marginalizaci úlohy lidí v těchto procesech, vést k chybným rozhodovacím postupům s nepříznivým dopadem na životy a příležitosti občanů, zvláště ohrožených skupin, a mít negativní dopad na společnosti a podniky;

N.  vzhledem k tomu, že algoritmická odpovědnost a transparentnost by měla znamenat provádění technických a provozních opatření, která zajistí transparentnost, nediskriminaci automatizovaného rozhodování a výpočet pravděpodobností individuálního chování; vzhledem k tomu, že by transparentnost měla poskytnout jednotlivcům smysluplné informace o použitém postupu, významu a předpokládaných důsledcích; vzhledem k tomu, že tento přístup by měl zahrnovat informace o údajích použitých pro školení o analýze dat velkého objemu a umožnit jednotlivcům pochopit a sledovat rozhodnutí, která je ovlivňují;

O.  vzhledem k tomu, že datové analýzy a algoritmy mají stále větší dopad na informace zpřístupňované občanům; vzhledem k tomu, že takové techniky mohou v případě zneužití ohrozit základní práva na informace, jakož i svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že systém veřejnoprávního vysílání v členských státech je přímo spjat s demokratickými, společenskými a kulturními potřebami každé společnosti a s potřebou zachovat pluralitu sdělovacích prostředků, jak je uvedeno v protokolu o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech připojenému k Amsterodamské smlouvě (11997D/PRO/09);

P.  vzhledem k tomu, že šíření zpracování údajů a analýz, velké množství subjektů zapojených do shromažďování, uchovávání, zpracování, ukládání a sdílení údajů a kombinace rozsáhlých datových souborů obsahujících osobní a jiné než osobní údaje z nejrůznějších zdrojů sice nabízejí významné možnosti, ale dohromady vyvolaly velkou nejistotu jak u občanů, tak ve veřejném a soukromém sektoru, pokud jde o konkrétní požadavky na soulad se stávajícími právními předpisy EU pro ochranu údajů;

Q.  vzhledem k tomu, že existuje přemíra nestrukturovaných systémů obrovských objemů dat, které společnosti po celá léta shromažďovaly a používaly při tom nejasné systémy správy dat, které by bylo třeba systematicky sladit;

R.  vzhledem k tomu, že by měla být podporována užší spolupráce a větší soudržnost mezi různými regulačními orgány a orgány dohledu nad hospodářskou soutěží, ochranou spotřebitelů a ochranou údajů na úrovni členských států a úrovni EU, aby byl zajištěn konzistentní přístup a pochopení důsledků dat velkého objemu pro základní práva; vzhledem k tomu, že zřízení a rozvoj digitálního informačního střediska(8) jako dobrovolné sítě orgánů pro prosazování práva může přispět ke zlepšení jejich práce a příslušných činností v oblasti prosazování práva a může přispět k prohloubení součinnosti a lepší ochraně práv a zájmů jednotlivců;

Obecné úvahy

1.  zdůrazňuje, že perspektiv a příležitostí, které data velkého objemu nabízejí, mohou občané, veřejný a soukromý sektor, akademická a vědecká obec plně využívat, pouze pokud bude zajištěna důvěra veřejnosti k těmto technologiím pomocí důrazného prosazování základních práv v souladu se stávajícími právními předpisy EU o ochraně údajů a právní jistoty pro všechny zúčastněné subjekty; zdůrazňuje, že zpracování osobních údajů může být provedeno pouze na základě některého z právních základů stanovených v článku 6 nařízení (EU) 2016/679; považuje za zásadní, že transparentnost a řádné poskytování informací dotčené veřejnosti jsou klíčem k budování důvěry veřejnosti a k ochraně práv jednotlivců;

2.  zdůrazňuje, že soulad s platnými právními předpisy v oblasti ochrany údajů a pevné vědecké a etické normy jsou klíčem k upevnění důvěry v řešení, jejichž podstatou jsou data velkého objemu, a ve spolehlivosti těchto řešení; dále zdůrazňuje, že informace zjištěné pomocí analýzy dat velkého objemu nenabízejí nestranný přehled o čemkoli a jsou spolehlivé jen do té míry, jak to umožní podkladové údaje, zdůrazňuje, že prediktivní analýza založená na datech velkého objemu může nabídnout pouze statistickou pravděpodobnost, a proto nedokáže vždy přesně předpovědět chování jednotlivců; proto zdůrazňuje, že pro shromažďování údajů a posuzování výsledků jejich analýzy jsou nepostradatelné pevné vědecké a etické normy;

3.  poukazuje na to, že citlivé informace o osobách lze vyvodit z údajů, které citlivé nejsou, což stírá hranice mezi citlivými a jinými než citlivými údaji;

4.  zdůrazňuje, že chabé znalosti a chápání jednotlivců, pokud jde o povahu dat velkého objemu, umožňují využití osobních informací neúmyslnými způsoby; konstatuje, že vzdělávání a informovanost o základních právech má v EU prvořadou důležitost; naléhavě vyzývá orgány EU a členské státy, aby investovaly do digitální gramotnosti a zvyšování povědomí o digitálních právech, ochraně soukromí a údajů mezi občany, včetně dětí; zdůrazňuje, že takové vzdělávání by se mělo zabývat porozuměním zásadám/logice toho, jak fungují algoritmy a automatizované rozhodovací procesy a jak je smysluplně interpretovat; dále zdůrazňuje potřebu vzdělávat s cílem podpořit porozumění tomu, kde a jak jsou datové proudy shromažďovány (tj. automatické stahování dat z webových stránek, které kombinuje datové toky s údaji ze sociálních sítí a připojených zařízení a spojuje tyto informace do nového datového toku);

Data velkého objemu pro komerční účely a ve veřejném sektoru

Ochrana soukromí a údajů

5.  poukazuje na to, že právní předpisy Unie týkající se ochrany soukromí a osobních údajů, právo na rovnoprávnost a zákaz diskriminace, jakož i právo jednotlivců dostávat informace týkající se toho, jakou logikou se řídí automatizovaný proces rozhodování a profilování, a právo žádat soudní nápravu, se na zpracování údajů uplatňují tehdy, kdy zpracování předcházejí techniky pseudonymizace, nebo v každém případě tehdy, jestliže využívání jiných než osobních údajů může mít dopad na soukromý život nebo na jiná práva a svobody jednotlivců a vést ke stigmatizaci celých skupin obyvatelstva;

6.  zdůrazňuje, že jednotný digitální trh musí být postaven na spolehlivých, důvěryhodných a vysokorychlostních sítích a službách, které chrání základní práva subjektu údajů na ochranu údajů a soukromí a zároveň podporují inovace a analýzy dat velkého objemu s cílem vytvořit správné a rovné podmínky na podporu evropské digitální ekonomiky;

7.  dále upozorňuje na možnosti opětovného identifikace jednotlivce přiřazením různých typů anonymizovaných dat; zdůrazňuje, že právní předpisy Unie týkající se ochrany soukromí a osobních údajů se vztahují na zpracování takových korelovaných dat pouze tehdy, je-li jednotlivec skutečně opětovně identifikovatelný;

8.  zdůrazňuje, že výše uvedené zásady by měly sloužit jako rámec pro rozhodovací postupy veřejného a soukromého sektoru a dalších subjektů využívajících údaje; zdůrazňuje, že je třeba mnohem větší algoritmické odpovědnosti a transparentnosti, pokud jde o zpracování a analýzu údajů soukromým a veřejným sektorem a dalšími subjekty využívajícími analýzu údajů, jako základního nástroje k zaručení toho, aby byli jednotlivci náležitě informováni o zpracovávání svých osobních údajů;

9.  zdůrazňuje základní úlohu, již by měla Komise, Evropská rada pro ochranu údajů, vnitrostátní úřady pro ochranu údajů a další nezávislé orgány dohledu hrát v budoucnu, s cílem prosazovat transparentnost a řádný proces, právní jistotu obecně a obzvláště konkrétní normy, které chrání základní práva a záruky související s využíváním zpracování a analýzy údajů soukromým a veřejným sektorem; požaduje užší spolupráci mezi orgány regulujícími chování v digitálním prostředí, aby se posílila součinnost mezi regulačními rámci pro spotřebitele a pro orgány pro hospodářskou soutěž a ochranu údajů, požaduje přiměřené financování a personální obsazení těchto orgánů; kromě toho uznává nutnost zřízení digitálního informačního střediska;

10.  zdůrazňuje, že vlastním účelem dat velkého objemu by mělo být dosažení srovnatelných korelací s co nejmenším využitím osobních údajů; zdůrazňuje v této souvislosti, že vědecké, obchodní a veřejné komunity by se měly zaměřit na výzkum a inovace v oblasti anonymizace;

11.  uznává, že využití pseudonymizace, anonymizace nebo šifrování osobních údajů může vést ke snížení rizika pro dotyčné subjekty údajů, pokud budou osobní údaje využity v aplikacích pro data velkého objemu; zdůrazňuje dále výhody pseudonymizace, kterou stanovuje obecné nařízení o ochraně osobních údajů jako vhodné ochranné opatření; připomíná, že anonymizace je nevratný proces, při kterém již osobní údaje samotné nemohou být využity k identifikaci nebo určení fyzické osoby; zastává názor, že smluvní závazky by měly zajistit, aby nebyly anonymní údaje znovu identifikovány pomocí dodatečných korelací kombinováním různých zdrojů údajů; vyzývá soukromý a veřejný sektor a další subjekty podílející se na analýze dat velkého objemu, aby taková rizika v souvislosti s novými technologiemi pravidelně přezkoumávaly a aby zaznamenávaly vhodnost přijímaných opatření; vyzývá Komisi, Evropskou radu pro ochranu údajů a další nezávislé orgány dohledu, aby vypracovaly pokyny, jak správně anonymizovat údaje, s cílem předejít budoucímu zneužívání těchto opatření a sledovat postupy;

12.  naléhavě vyzývá veřejný a soukromý sektor a další správce údajů, aby využívali nástrojů, které poskytuje obecné nařízení o ochraně údajů, jako jsou kodexy chování a systémy certifikace s cílem dosáhnout větší jistoty, pokud jde o jejich konkrétní povinnosti v rámci práva Unie, a aby své postupy a aktivity uvedli do souladu s odpovídajícími právními normami a zárukami Unie;

13.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby technologie řízené daty neomezovaly nebo nediskriminovaly v přístupu k prostředí pluralitních sdělovacích prostředků, ale naopak podporovaly svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků; zdůrazňuje, že spolupráce mezi vládami, vzdělávacími institucemi a mediálními organizacemi bude hrát klíčovou úlohu při zajišťování podpory digitální mediální gramotnosti s cílem posílit postavení občanů a chránit jejich práva na informace a svobodu projevu;

14.  je toho názoru, že zveřejnění osobních údajů ze strany orgánů veřejné moci z důvodů veřejného zájmu, jakými jsou předcházení korupci, střetu zájmů, daňovým podvodům a praní peněz, může být v demokratické společnosti přípustné za předpokladu, že jsou údaje zveřejněny za podmínek stanovených zákonem, že jsou zavedena příslušná ochranná opatření a že takové zveřejnění je pro sledovaný cíl nezbytné a přiměřené;

Bezpečnost

15.  uznává přidanou hodnotu technologického rozvoje, který přispěje ke zvyšování bezpečnosti; je si vědom toho, že některá z nejnaléhavějších rizik souvisejících se zpracováním údajů, např. s technikami dat velkého objemu (především v kontextu internetu věcí), které znepokojuje řadu osob, zahrnují narušení bezpečnosti, neoprávněný přístup k údajům a neoprávněné sledování; je přesvědčen, že řešení těchto hrozeb vyžaduje skutečnou a sladěnou spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem, donucovacími orgány a nezávislými orgány dohledu, aniž by při ní byla porušena základní práva; zdůrazňuje, že v tomto ohledu by se měla věnovat zvláštní pozornost bezpečnosti systémů elektronické správy a také doplňkovým právním opatřením, jako je odpovědnost za software;

16.  zastává názor, že by se mělo rovněž podporovat, a pokud je to nutné, nařídit využívání šifrování mezi koncovými body v souladu se zásadou ochrany údajů již ve fázi návrhu; doporučuje, aby každý budoucí legislativní rámec za tímto účelem výslovně poskytovatelům šifrování, poskytovatelům komunikačních služeb a všem ostatním organizacím (na všech úrovních dodavatelského řetězce) zakazoval použít „zadní vrátka“ nebo si jimi usnadnit situaci;

17.  zdůrazňuje, že zvýšená tvorba údajů a datových toků s sebou nese další slabá místa a nové výzvy týkající se bezpečnosti informací; vyzývá v této souvislosti k využívání ochrany soukromí již ve stadiu návrhu a standardního nastavení ochrany soukromí, technik anonymizace a závazných posouzení dopadu na ochranu soukromí; zdůrazňuje, že taková opatření by měly uplatňovat všechny subjekty zapojené do analýz dat velkého objemu v soukromém i veřejném sektoru a rovněž další subjekty zabývající se citlivými údaji, jako jsou právníci, novináři a osoby pracující ve zdravotnictví, aby se tak zajistilo, aby data velkého objemu nezvyšovala rizika bezpečnosti informací;

18.  připomíná, že v souladu s článkem 15 směrnice 2000/31/ES nesmějí členské státy ukládat poskytovatelům služeb, jako jsou přenos, ukládání a shromažďování, všeobecnou povinnost sledovat informace, které přenášejí nebo ukládají, ani všeobecnou povinnost aktivně vyhledávat fakta nebo skutečnosti naznačující nezákonné činnosti; připomíná zejména, že Soudní dvůr Evropské unie ve věcech C-360/10 a C-70/10 zamítl opatření týkající se aktivního sledování v případě téměř všech uživatelů dotčených služeb (v jednom případě poskytovatelů internetu, v druhém případě poskytovatelů sociální sítě) a stanovil, že je zakázáno přikazovat poskytovatelům služeb souvisejících se shromažďováním informací jakékoli všeobecné sledování;

Zákaz diskriminace

19.  zdůrazňuje, že z důvodu datových souborů a algoritmických systémů využívaných při vypracovávání posouzení a prognóz v různých fázích zpracování údajů mohou mít data velkého objemu za následek nejen porušení základních práv jednotlivců, ale také rozdílné zacházení a nepřímou diskriminaci vůči skupinám osob, které mají podobné charakteristiky, především pokud jde o spravedlnost a rovnost příležitostí v přístupu ke vzdělání a zaměstnání při náboru či posuzování jednotlivců nebo při určování nových návyků spotřebitelů využívajících sociální média;

20.  vyzývá Komisi, členské státy a orgány pro ochranu údajů, aby vymezily a přijaly veškerá možná opatření, a co nejvíce tak omezily diskriminaci, k níž dochází prostřednictvím algoritmů, a nerovné podmínky, a aby vyvinuly pevný společný etický rámec pro transparentní zpracování osobních údajů a automatizované rozhodování, který by mohl sloužit jako vodítko pro využívání dat a prosazování právních předpisů Unie;

21.  vyzývá Komisi, členské státy a orgány pro ochranu údajů, aby konkrétně vyhodnotily potřebu nejen algoritmické transparentnosti, ale i transparentnosti u případných odchylek v údajích z fáze učení využívaných pro vyvozování tezí na základě dat velkého objemu;

22.  doporučuje, aby podniky prováděly pravidelná hodnocení ohledně reprezentativnosti souborů dat, aby zvážily, zda jsou v souborech dat odchylky, a vytvořily strategie pro odstranění těchto odchylek; zdůrazňuje, že přesnost a smysluplnost prognóz založených na analýze údajů je kvůli spravedlnosti a etickým důvodům nutné přezkoumávat;

Data velkého objemu pro vědecké účely

23.  zdůrazňuje, že analýza dat velkého objemu může být přínosem pro vědecký vývoj a výzkum; domnívá se, že rozvoj a využívání analýzy dat velkého objemu pro vědecké účely by měly probíhat v souladu se základními hodnotami zakotvenými v Listině základních práv a v souladu s aktuálními právními předpisy EU pro ochranu údajů;

24.  připomíná, že v rámci obecného nařízení o ochraně osobních údajů může mít další zpracování osobních údajů pro statistické účely za následek pouze souhrnné údaje, které nemohou být znovu uplatněny na jednotlivce;

Data velkého objemu pro účely prosazování práva

Ochrana soukromí a údajů

25.  připomíná všem subjektům prosazování práva, které využívají zpracování a analýzy údajů, že směrnice (EU) 2016/680: upravuje zpracování osobních údajů ze strany členských států pro účely prosazování práva; vyžaduje, aby sběr a zpracování osobních údajů pro účely prosazování práva byly vždy přiměřené, relevantní a nepřesahující nezbytný rozsah ve vztahu ke stanovenému, výslovně vyjádřenému a legitimnímu účelu, pro který jsou údaje zpracovávány; uvádí, že účel sběru těchto údajů a důvod jejich potřeby musí být jasně prokázány; stanoví, že rozhodování založené výhradně na automatizovaném zpracování včetně profilování, které má pro subjekt údajů nepříznivé právní účinky nebo se ho významně dotýká, je zakázáno, není-li povoleno právem Unie nebo členského státu, jemuž správce podléhá a které subjektu údajů poskytuje vhodné záruky práv a svobod, přinejmenším právo na zapojení člověka ze strany správců; vyzývá Komisi, Evropský sbor pro ochranu osobních údajů a jiné nezávislé orgány dohledu, aby vypracovaly pokyny, doporučení a osvědčené postupy, aby bylo pro účely prosazování práva možné lépe vymezit kritéria a podmínky pro rozhodování založené na profilování a využívání dat velkého objemu;

26.  zdůrazňuje, že při provádění předběžných posouzení dopadu a auditů zohledňujících etické otázky je důležitý soulad se směrnicí (EU) 2016/680, aby bylo možné posoudit kompletnost, přesnost a kvalitu údajů a zajistit, aby jednotlivci, jichž se rozhodnutí týkají, nebo subjekty zapojené do rozhodovacích procesů byli schopni rozumět analýzám, modelům a korelacím a zpochybnit je, a aby bylo rovněž možné předcházet jakýmkoli škodlivým účinkům na některé skupiny jednotlivců;

27.  poukazuje na to, že důvěra občanů v digitální služby může být narušena hromadným sledováním ze strany vlády a neoprávněným přístupem k obchodním a jiným osobním údajům ze strany donucovacích orgánů;

28.  připomíná, že právní předpisy, které umožňují orgánům veřejné moci získat obecný přístup k obsahu elektronických komunikací, je třeba považovat za ohrožení podstaty základního práva na respektování soukromého života jednotlivce, které zaručuje článek 7 Listiny základních práv;

29.  zdůrazňuje, že do veřejných nabídkových řízení v oblasti modelů pro zpracování údajů, příslušných nástrojů a programů založených na datech velkého objemu pro účely vymáhání práva je nutné začlenit pokyny a systémy, které zajistí, aby ještě před konečným pořízením mohl donucovací orgán kontrolovat a aby kontroloval kód, na kterém jsou založeny, a aby mohl ověřit jeho vhodnost, správnost a bezpečnost, a to s přihlédnutím ke skutečnosti, že transparence a odpovědnost jsou omezeny proprietárním softwarem; poukazuje na to, že některé modely prediktivní policejní práce jsou k soukromí šetrnější než jiné, jako v případech, kdy jsou prognózy týkající se pravděpodobnosti tvořeny ve vztahu k místům nebo událostem, a nikoli jednotlivým osobám;

Bezpečnost

30.  zdůrazňuje, že je naprosto nutné chránit databáze donucovacích orgánů před narušováním bezpečnosti a neoprávněným přístupem, které u jednotlivců vyvolávají obavy; je proto přesvědčen, že řešení těchto rizik vyžaduje koordinovanou a účinnou spolupráci mezi donucovacími orgány, soukromým sektorem, vládami a nezávislými orgány dozoru pro ochranu údajů; trvá na tom, že je třeba zaručit dostatečnou bezpečnost osobních údajů v souladu s nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí (EU) 2016/680 a zároveň minimalizovat slabá místa prostřednictvím zabezpečených a decentralizovaných databázových architektur;

Zákaz diskriminace

31.  varuje, že vzhledem k invazivnosti do života a práv občanů spojené s rozhodnutími a opatřeními, jež přijímají donucovací orgány – rovněž pomocí zpracování dat a datových analýz –, je nezbytná maximální opatrnost, aby se předešlo nezákonné diskriminaci a zaměření na určité jednotlivce nebo skupiny osob vymezené podle rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických znaků, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, vlastnictví, narození, zdravotního postižení, věku, pohlaví, vyjádření pohlavní identity nebo pohlavní identity, sexuální orientace, statusu z hlediska práva k pobytu, zdravotního stavu nebo příslušnosti k národnostní menšině, která je často předmětem etnického profilování nebo intenzivnějšího dohledu donucovacích orgánů, a rovněž na jednotlivce, které lze určit na základě zvláštních rysů, vyzývá k řádnému proškolení klíčových osob shromažďujících údaje a uživatelů informací odvozených z analýzy údajů;

32.  vyzývá donucovací orgány členských států, které využívají analýzy údajů, aby při analyzování údajů dodržovaly nejvyšší etické normy, aby zajistily zapojení člověka a odpovědnost v různých fázích rozhodování a aby posuzovaly nejen reprezentativnost, přesnost a kvalitu údajů, ale také přiměřenost každého rozhodnutí, které má být na základě těchto informací přijato;

o
o   o

33.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1
(2) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89
(3) http://www.coe.int/en/web/conventions/full-list/-/conventions/treaty/108
(4) https://search.coe.int/cm/Pages/result_details.aspx?ObjectID=09000016805cdd00
(5)https://secure.edps.europa.eu/EDPSWEB/webdav/site/mySite/shared/Documents/Consultation/Opinions/2015/15-11-19_Big_Data_EN.pdf
(6) https://secure.edps.europa.eu/EDPSWEB/webdav/site/mySite/shared/Documents/Consultation/Opinions/2016/16-09-23_BigData_opinion_EN.pdf
(7) http://ec.europa.eu/justice/data-protection/article-29/documentation/opinion-recommendation/files/2014/wp221_en.pdf
(8) Stanovisko evropského inspektora ochrany údajů 8/2016 ze dne 23. září 2016, s. 15.


Minimální požadavky na ochranu králíků chovaných pro hospodářské účely
PDF 434kWORD 53k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2017 o minimálních požadavcích na ochranu králíků chovaných pro hospodářské účely (2016/2077(INI))
P8_TA(2017)0077A8-0011/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 13 a 43 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na směrnici Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat,

–  s ohledem na směrnici Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat,

–  s ohledem na směrnici Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic,

–  s ohledem na směrnici Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso,

–  s ohledem na směrnici Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely,

–  s ohledem na výsledky zvláštního průzkumu Eurobarometru 442 s názvem ‚Postoje Evropanů k otázce dobrých životních podmínek zvířat‘, které byly zveřejněny v květnu 2016,

–  s ohledem na vědecké stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) týkající se dobrých životních podmínek zvířat během přepravy ze dne 12. ledna 2011,

–  s ohledem na vědecké stanovisko úřadu EFSA „Dopad současných systémů ustájení a chovu na zdraví a životní podmínky králíka domácího ve farmovém chovu“ ze dne 11. října 2005,

–  s ohledem na kapitolu 7.5 (porážka zvířat) Kodexu zdraví suchozemských živočichů, který vypracovala Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE),

–  s ohledem na kodex doporučení týkajících se dobrých životních podmínek králíků vypracovaný vládou Spojeného království,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0011/2017),

A.  vzhledem k tomu, že králík je z hlediska počtu čtvrté nejčastěji chované zvíře pro hospodářské účely ve světě a druhé v EU;

B.  vzhledem k tomu, že evropští producenti musí dodržovat vysoké normy zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, které nejsou vždy povinné ve třetích zemích, z nichž EU dováží zvířata na porážku;

C.  vzhledem k tomu, že spotřebitelé si stále více všímají, v jakých podmínkách jsou zvířata chována;

D.  vzhledem k tomu, že odvětví chovu králíků je výrazně postiženo poklesem spotřeby masa v Evropské unii a hospodářskou krizí v zemědělském odvětví a že prodejní ceny se za poslední tři roky snížily přibližně o 20 %, zatímco výrobní náklady zůstaly stejné;

E.  vzhledem k tomu, že králičí maso je vhodné i z výživového hlediska a jeho produkce hraje významnou úlohu v rodinných podnicích, v nichž podstatnou část prací zastávají ženy a které se často nacházejí ve venkovských oblastech s malou možností diverzifikace živočišné výroby;

F.  vzhledem k tomu, že stejně jako dobré životní podmínky zvířat je nutné mít na zřeteli i dobré životní podmínky zemědělců;

G.  vzhledem k tomu, že většina králíků se chová na maso (ročně je na maso poraženo více než 340 milionů králíků); vzhledem k tomu, že chov králíků představuje méně než 1 % celkové živočišné výroby EU;

H.  vzhledem k tomu, že chov králíků pro hospodářské účely v EU trvale klesá a údaje za rok 2016 ukazují na snížení objemu produkce o 4,7 % kvůli trendu klesající spotřeby králičího masa; vzhledem k tomu, že chov králíků pro hospodářské účely probíhá v podmínkách globálního trhu a na toto odvětví není vyplácena přímá podpora ani není cílem tržních intervencí v rámci prvního pilíře společné zemědělské politiky;

I.  vzhledem k tomu, že EU má zápornou obchodní bilanci s Čínou, pokud jde o králičí maso; vzhledem k tomu, že 99 % dovezeného králičího masa do EU pochází z Číny; vzhledem k tomu, že pokud nebudou přijata žádná opatření, čínští producenti zemědělce z EU předstihnou;

J.  vzhledem k tomu, že je důležité i nezbytné dosáhnout a udržet ziskovost živočišné výroby v tomto odvětví, aby mohlo nadále přispívat k zachování charakteru venkova a zaměstnanosti, zejména žen, v oblastech, kde nejsou jiné druhy výroby možné, a aby mohlo nadále spotřebitelům nabízet rozmanité a kvalitní potraviny;

K.  vzhledem k tomu, že v celosvětovém srovnání je Evropská unie největším producentem králíků, před Asií a zejména Čínou, která je s objemem produkce 417 000 tun jatečně upravených těl největším vývozcem;

L.  vzhledem k tomu, že chovatelé králíků i odvětví jako celek mají zájem na tom, aby chov králíků v souladu s evropským modelem produkce nadále respektoval celosvětově nejvyšší normy v oblasti bezpečnosti potravin, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a ochrany životního prostředí;

M.  vzhledem k tomu, že chov králíků v Evropě je založen na koexistenci různých systémů produkce, a vzhledem k tomu, že je důležitým prostředkem k diverzifikaci příjmů řady malých podniků na celém území;

N.  vzhledem k tomu, že králík je s průměrnou spotřebou 1,70 kg na obyvatele jedním z nejméně konzumovaných druhů masa v Unii (1–2 % z celkové spotřeby masa);

O.  vzhledem k tomu, že panuje velké znepokojení nad špatnými životními podmínkami, značným stresem a vysokou mortalitou a morbiditou králíků chovaných v Evropě pro hospodářské účely, jak konstatoval úřad EFSA již v roce 2005; vzhledem k tomu, že pro subjekty v odvětví chovu králíků jsou důležitými otázkami ustájení, výživa, genetika, hygiena a optimalizace psychického stavu chovaných králíků, zejména s ohledem na zajištění zdraví a dobrých životních podmínek zvířat;

P.  vzhledem k tomu, že od doby, kdy byli králíci domestikováni, jsou v EU převážně chováni v bateriových klecích, které se mohou ve svých specifikacích v jednotlivých zemích lišit a také se často liší;

Q.  vzhledem k tomu, že podobně jako další druhy, které žijí ve společnosti lidí, si i králíci zachovali své přirozené chování, a proto je nutné dále prozkoumat, jaká opatření a jaké podmínky chovu zajistí, aby si králíci v maximální možné míře zachovali své přirozené chování, je-li to příznivé pro jejich zdraví;

R.  vzhledem k tomu, že k intenzivnímu chovu jsou používána rychle a brzy rostoucí plemena králíků, dříve nazývaná masná, a především komerční hybridy sloužící ve velkochovech k produkci brojlerových králíků;

S.  vzhledem k tomu, že možnou alternativu ke klecovému chovu představují systémy ekologického hospodářství, v nichž jsou králíci chováni ve skupinových kotcích s přístupem k menší pastevní ploše a ve větším prostoru, ačkoli takový skupinový chov může vyvolávat problémy v podobě negativních sociálních interakcí a agresivity mezi zvířaty, což může vést k poraněním zvířat, která nepříznivě ovlivňují jejich zdraví a pohodu, a může napomáhat šíření onemocnění orálně-fekální cestou;

T.  vzhledem k tomu, že předpisy některých členských států upravující ekologickou výrobu upřednostňují chov králíků ve skupinových kotcích, které ve spodní části poskytují přístup k malé pastevní ploše;

U.  vzhledem k tomu, že stejně jako u jiných druhů, například drůbeže, by mohl být proveden výzkum v oblasti alternativních systémů produkce, včetně ekologické produkce, jež mohou spotřebitelům nabídnout široký výběr potravin a dosud se rozvíjely jen v omezené míře;

V.  vzhledem k tomu, že s ohledem na výše uvedené by měly být podrobněji prozkoumány výzvy a příležitosti systémů skupinového chovu;

W.  vzhledem k tomu, že malý ekonomický význam tohoto odvětví v EU je významnou překážkou pro výzkum a inovace zaměřené na zlepšení zdraví a životních podmínek králíků;

X.  vzhledem k tomu, že v EU existují minimální požadavky na ochranu prasat(1), telat(2), nosnic(3) a kuřat chovaných na maso(4) i všeobecná směrnice Rady na ochranu zvířat chovaných pro hospodářské účely(5), ale neexistuje zvláštní právní předpis o minimálních požadavcích na ochranu králíků chovaných pro hospodářské účely; vzhledem k tomu, že stále více spotřebitelů a občanů v EU volá po regulaci a zlepšení životních podmínek králíků chovaných pro hospodářské účely;

Y.  vzhledem k tomu, že směrnice 1999/74/ES stanoví zákaz konvenčního chovu nosnic v klecích, který je v členských státech z velké části úspěšně uplatňován;

Z.  vzhledem k tomu, že některé členské státy mají vnitrostátní předpisy a právní požadavky na hospodářský chov králíků a ve spolupráci s tímto odvětvím vytvořily pokyny obsahující osvědčené postupy; vzhledem k tomu, že Rakousko v roce 2012 zakázalo klecový chov králíků na maso a Belgie má v platnosti právní předpisy, jejichž cílem je postupně zrušit klecové chovy a do roku 2025 je nahradit chovem v ohradách;

AA.  vzhledem k tomu, že podle evropské strategie pro zajištění dobrých životních podmínek zvířat by měly být plně provedeny stávající právní předpisy, než budou zavedeny nové, a je třeba podporovat vydávání doporučení vycházejících z osvědčených postupů;

AB.  vzhledem k požadavku na přechod k alternativním systémům produkce a vzhledem k nízké ekonomické váze hospodářského chovu králíků v evropské živočišné výrobě by měly být členské státy a Komise vybízeny k provedení dalšího výzkumu v oblastech zdraví, pohody, chovu, ustájení, výživy, chování a omračování králíků;

AC.  vzhledem k tomu, že vědecké stanovisko úřadu EFSA o systémech ustájení a hospodářském chovu králíků z roku 2005 doporučuje zvětšení klecí, nižší maximální hustotu chovu rostoucích zvířat a léčebné zásahy včetně používání potravinových doplňků k omezení nemocnosti;

AD.  vzhledem k tomu, že doporučení organizace OIE uvedená v Kodexu zdraví suchozemských živočichů týkající se porážky zvířat, včetně metod omráčení a požadavků na znalosti pracovníků, platí i pro králíky;

AE.  vzhledem k tomu, že článek 3 směrnice Rady 98/58/ES o dobrých životních podmínkách zvířat požaduje, aby byly přijaty „všechny rozumné kroky“ k zajištění dobrých životních podmínek zvířat, a článek 4 definuje normy pro chov zvířat na základě „získaných zkušeností a vědeckých poznatků“, což zahrnuje normy stanovené úřadem EFSA a organizací OIE;

Obecné poznámky

1.  konstatuje, že králíci jsou v EU chováni zpravidla v konvenčních neobohacených klecích, v holém prostředí, kde mají k dispozici jen pítko a krmítko a které nesplňuje podmínky pro optimální chov podle nejnovějších vědeckých poznatků; rovněž poukazuje na to, že králíci jsou někdy krmeni výhradně granulemi a nemají přístup k vláknitému materiálu a že nedostatek prostoru v klecích může vést k jejich abnormálnímu chování;

2.  konstatuje, že je třeba provést další výzkum ohledně systémů chovu, které by mohly přispívat k lepšímu zdraví a omezovat rizika nemocí a infekcí u zvířat;

3.  je si vědom toho, že se úspěšně používají alternativy ke klecovému chovu králíků, například chov v ohradách nebo systém králíkáren, kdy jsou králíci krmeni především trávou, což zlepšuje komfort a pohodu chovaných králíků; domnívá se, že by měly být vytvářeny, zlepšovány a propagovány alternativní systémy, ačkoli si uvědomuje, že poptávka po králičím mase z těchto systémů by mohla být vzhledem k dopadu dodatečných výrobních nákladů na cenu pro spotřebitele do jisté míry omezena;

4.  podporuje chov králíků ve skupinových ohradách, které králíkům poskytují větší životní prostor, v němž se mohou lépe sociálně a pohybově projevit; zdůrazňuje, že používání skupinových ohrad zlepšuje životní podmínky chovaných králíků, neboť jim umožňuje žít přirozeněji; zdůrazňuje, že zdraví zvířat ovlivňují také dva důležité chovatelské postupy, a sice prostředí v budovách a rozvoj vhodných podmínek ustájení a postupů biologické ochrany a řízení;

5.  vyzývá členské státy a Komisi, aby provedly další výzkum s cílem určit nejlepší možné systémy ustájení za účelem zlepšení pohody zvířat v různých typech chovů, které umožní zkvalitnění hospodářských chovů a současně zajistí jejich udržitelnost;

6.  zdůrazňuje, že veškeré králičí maso na trhu EU, včetně dovozu ze třetích zemí, musí splňovat vysoké normy v oblasti bezpečnosti potravin a kvality, jakož i kritéria pro životní podmínky zvířat; zdůrazňuje nebezpečí nekalé konkurence třetích zemí, pokud nebudou na dovoz uplatňovány rovnocenné normy a kritéria;

7.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zachovaly kvalitu a bezpečnost dováženého králičího masa prováděním kontrol a inspekcí při vstupu tohoto zboží do Unie;

8.  vítá zavedení evropské platformy pro životní podmínky zvířat a vyzývá Komisi a členské státy, aby si vyměňovaly a aby propagovaly kodexy osvědčených postupů v oblasti chovu králíků;

Chov králíků

9.  zdůrazňuje, že chov králíků je v Evropě prováděn velmi intenzivně, ačkoli se liší podmínky, v nichž jsou králíci chováni a ustájeni, kvůli rozdílným cílům chovu a rozdílným požadavkům spotřebitelů v jednotlivých členských státech EU;

10.  zdůrazňuje, že velikost klecí se liší podle věku a váhy zvířat a že má vliv na to, zda se mohou králíci protáhnout, zda mohou sedět nebo stát se vztyčenýma ušima (pozice ostražitosti, která je pro králíky typická), zda se mohou napřímit, pohodlně se otočit a zda mohou skákat; zdůrazňuje, že nedostatek pohybu může mít za následek oslabené kosti, stereotypní chování a léze na polštářcích běháků;

11.  zdůrazňuje, že systémy ustájení se postupně zlepšují a obsahují nové prvky, jako jsou opěrky běháků, s cílem omezit léze končetin a zlepšit životní podmínky zvířat; upozorňuje však na to, že některé starší typy těchto používaných klecí mohou mít dle dnešního pohledu nevyhovující typ konstrukce;

12.  se znepokojením konstatuje, že králíci v hospodářském chovu se vyznačují vysokou nemocností a mortalitou kvůli vyššímu výskytu parazitů (kokcidióza, roupovitost atd.) a náchylnosti k infekčním nemocem, jako je HDV a myxomatóza;

13.  poukazuje na to, že úřad EFSA v roce 2005 došel k závěru, že mortalita a morbidita králíků chovaných pro hospodářské účely je ve srovnání s jinými druhy zvířat chovanými pro hospodářské účely podstatně vyšší, a to kvůli střevním a respiračním infekcím a reprodukčním problémům; rovněž poznamenává, že ve stejné zprávě úřad EFSA varoval před vysokými zdravotními riziky, jež pro králíky představuje chov na podestýlce ve srovnání s chovem v klecích, zejména kvůli kokcidióze a výskytu parazitů;

14.  vítá pokrok, jehož mnozí chovatelé dosáhli, poté co zlepšili prostory pro chov v souladu s doporučeními úřadu EFSA; vyjadřuje však znepokojení nad chybějící léčbou a výzkumem, které by se zaměřily na odstraňování chorob králíků chovaných pro hospodářské účely;

Péče o králíky

15.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že králíci, kteří jsou v EU chováni a vykrmováni na maso a umístěni v konvenčních klecích, jež nesplňují moderní požadavky na chov, mají každý k dispozici méně prostoru než dva listy papíru formátu A4.

16.  poukazuje na to, že králici jsou velmi citlivá zvířata a mohou trpět různými problémy a chorobami zapříčiněnými podmínkami chovu včetně nákaz smrtelnými viry, respiračních onemocnění a bolavého hlezna v důsledku sezení na podlaze z drátěného pletiva;

17.  zdůrazňuje, že chovatelé a veterináři mají k dispozici jen málo nástrojů k léčbě zdravotních problémů, které vznikají, a že je nutné vyvinout větší úsilí na řešení nedostatečného výzkumu a investic do léčiv pro minoritní indikace a druhy;

18.  podotýká, že rovněž strava má významný vliv na dobré prospívání zdraví zvířat, a proto se domnívá, že by králíci měli mít trvale k dispozici vyváženou stravu s dostatečným podílem vlákniny;

19.  konstatuje však, že díky velmi přísným zdravotním normám EU jsou zdravotní rizika omezena, a zdůrazňuje, že podle platných právních předpisů (směrnice 98/58/ES) musí být nemocným zvířatům okamžitě poskytnuto lékařské ošetření, během léčby musí být izolována a v nezbytných případech musí být usmrcena;

20.  uznává, že je důležité, aby osobám, které jsou s králíky při jejich chovu pro hospodářské účely v jakémkoli kontaktu, bylo poskytnuto školení a aby byly seznamovány s osvědčenými postupy, které se zakládají na spolehlivých technických a vědeckých analýzách, s cílem zlepšit jejich práci a porozumění příslušným požadavkům na dobré životní podmínky zvířat a zabránit tak zbytečnému utrpení králíků;

21.  poukazuje na to, že v alternativních systémech skupinového chovu v ohradách mají vykrmovaní králíci zpravidla 750 cm² na jedince a králice 800 cm² na jedince, a proto mají více prostoru pro pohyb, sociální interakci s ostatními zvířaty a hru, díky plošinám v těchto systémech se mohou vyhnout agresivním jedincům a kojící králice jsou ustájeny odděleně;

22.  uznává, že zavést takové systémy bude pro chovatele nákladné, což bude nutné zohlednit při poskytování finanční pomoci chovatelům, kteří se rozhodnou tento systém pro chov králíků používat; vyzývá Komisi, aby podporovala odvětví chovu králíků v rámci budoucích rozpočtů EU; konstatuje, že z programů na podporu rozvoje venkova lze poskytnout finanční pomoc chovatelům, kteří uplatňují opatření zlepšující životní podmínky a pohodu králíků;

23.  připomíná, že zavádění jakéhokoli povinného opatření musí být spojeno s dostatečným rozpočtem na podporu chovatelů králíků; domnívá se také, že by měl být zaveden zvláštní oddíl rozpočtu za účelem podpory spotřeby králičího masa;

24.  zdůrazňuje, že další výzkum skupinového ustájení králic by přispěl k jejich dobrým životním podmínkám, zejména s ohledem na dobu, po kterou mají být králice umístěny odděleně a kdy je vhodné je následně znovu ustájit se zbytkem skupiny;

25.  doporučuje, aby samci starší 12 týdnů, kteří jsou chováni pro plemenitbu, byli s ohledem na problémy s agresivitou vždy umístěni zvlášť;

Přeprava a porážka

26.  upozorňuje, že přeprava je pro králíky stresující zážitek; zdůrazňuje, že králíci by měli být před dálkovým transportem nakrmeni a napojeni a během transportu by měli mít k dispozici dostatek jídla, vody a prostoru, a protože králík je velmi citlivé zvíře, měla by být doba přepravy co nejkratší; zdůrazňuje, že životní podmínky zvířat ovlivňuje velké množství různorodých stresových faktorů, jako je například horko, hladovění, dehydratace, bolest a trauma, chlad, nevolnost při přepravě a strach;

27.  zdůrazňuje, že dobré životní podmínky králíků chovaných pro hospodářské účely během přepravy a porážky závisí i na přístupu a manipulačních postupech farmářů, přepravců, pracovníků jatek a na logistice přepravy; vyzývá Komisi, aby sledovala provádění a vymáhání příslušných předpisů EU, zejména nařízení Rady (ES) č. 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy;

28.  zdůrazňuje, že před porážkou by králíci měli být úplně omráčeni, aby nebyli vystaveni žádnému utrpení, bolesti nebo stresu; připomíná, že porážka musí být provedena tak, aby bylo vyloučeno, že omráčené zvíře znovu nabude vědomí, v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1099/2009 o ochraně zvířat při usmrcování; připomíná, že rozvoj praktického výzkumu technik omračování využívaných u jiných druhů by umožnil zavést elektrické nebo jiné metody omračování, například omračování směsí plynů, které by vyhovovaly specifickým rysům králíků a jež by byly komerčně životaschopné i současně humánnější;

Antimikrobiální rezistence

29.  uznává snahy evropských chovatelů snížit používání antibiotik při chovu králíků; upozorňuje, že časté používání antibiotik při chovu králíků, především v intenzivních chovech, může zvýšit antimikrobiální rezistenci;

30.  konstatuje, že časté využívání antibiotik může vést ke zvýšené antimikrobiální rezistenci, a je proto nezbytné přikročit k odpovědnému využívání těchto léčiv; zastává názor, že chov králíků je součástí tohoto problému spolu s dalšími odvětvími živočišné produkce a že i v tomto odvětví je nutné dbát na prosazování odpovědného využívání antibiotik s cílem zachovat jejich účinnost a předcházet antimikrobiální rezistenci;

31.  zdůrazňuje, že v zájmu dosažení a zachování vysokých norem hygieny ve všech systémech chovu, zejména přijetím preventivních opatření a prováděním cílených kontrol, by měly být členské státy pobízeny k postupnému ukončování konvenčních klecových chovů v EU a současně k podpoře ekonomicky životaschopných obohacených systémů chovu;

32.  zdůrazňuje, že antibiotika musí být nasazována pouze jako prostředek léčby a po jejich užívání musí být ponechána příslušná doba, než bude provedena porážka, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 o limitech reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, aby byla zaručena bezpečnost králičího masa;

33.  zdůrazňuje, že nižší míry používání antibiotik a kladného dopadu na veřejné zdraví lze dosáhnout, pouze pokud bude kladen velký důraz na řízení a sledování králičích farem;

Závěry

34.  vybízí Komisi, aby vzhledem k vysokému počtu králíků, kteří jsou v EU chováni a poráženi, a vzhledem k závažným důsledkům současných systémů chovu na dobré životní podmínky králíků vypracovala plán pro zavedení finančně udržitelných minimálních požadavků na ochranu králíků chovaných pro hospodářské účely; zdůrazňuje, že tento plán by měl obsahovat měřitelné milníky a zajišťovat pravidelné podávání zpráv a že by měl v chronologickém pořadí obsahovat alespoň:

   vypracování pokynů, jež ve spolupráci se všemi aktéry produkce a dalšími subjekty z odvětví chovu králíků stanoví osvědčené postupy a pravidla pro zajištění dobrých životních podmínek králíků,
   doporučení Komise zohledňující stávající vnitrostátní opatření, které bude obsahovat, je-li to relevantní, návrhy na společný postup na úrovni EU, zejména s ohledem na zdraví, pohodu a ustájení králíků;
   v přiměřené lhůtě legislativní návrh o minimálních požadavcích na ochranu králíků chovaných pro hospodářské účely;

35.  vyzývá Komisi, aby při navrhování opatření v souvislosti s požadavky na ustájení chovných králic a králíků chovaných na maso použila jako základ vědecké důkazy a zjištění a aby v těchto požadavcích týkajících se chovu řádně zohlednila biologické potřeby a specifické chování tohoto druhu;

36.  domnívá se, že by měla být použita ustanovení článků 3 a 4 směrnice 98/58/ES požadující, aby byla přijata „všechna vhodná opatření“ s cílem zajistit dobré životní podmínky zvířat a stanovující normy pro chov zvířat s odkazem na získané zkušenosti a na vědecké znalosti s cílem uplatňovat vědecká doporučení úřadu EFSA a organizace OIE týkající se dobrých životních podmínek králíků;

37.  zdůrazňuje, že je třeba zachovat rovnováhu mezi různými hledisky, která je třeba vzít v úvahu, jako je hledisko dobrých životních podmínek a zdraví zvířat, finanční situace a pracovní podmínky chovatelů, udržitelnost produkce, vliv na životní prostředí a ochrana spotřebitelů; rovněž konstatuje, že je třeba reflektovat zájem spotřebitele na dostupném a kvalitním králičím mase;

38.  zdůrazňuje, že cílem SZP je zajišťovat zemědělské a potravinářské produkty pro spotřebitele v celé EU při zohlednění jejich potřeb a přání, pokud jde o zdravé a kvalitní zemědělské a potravinářské výrobky za přijatelné ceny;

39.  vybízí členské státy a celé odvětví, aby vytvořily srozumitelné systémy označování produkce a využily systémy označování stanovené v kapitole V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům s cílem zajistit větší transparentnost na trhu, dodržování norem kvality a ochranu zdraví spotřebitelů a umožnit tak spotřebitelům činit informovaná a transparentní rozhodnutí o nákupu a s cílem zdůraznit původ výrobku a zajistit ochranu před nekalou konkurencí;

40.  zdůrazňuje, že všechna stávající pravidla by měla být harmonizována na úrovni EU; zdůrazňuje, že pro tento proces má zásadní význam výměna informací za účelem vypracování pokynů obsahujících osvědčené postupy a podpora vnitrostátních pravidel;

41.  vybízí všechny členské státy k zajištění souladu svých pravidel s ustanoveními o dobrých životních podmínkách králíků, která platí v Rakousku, Belgii, Německu a ve Spojeném království, s cílem zajistit rovné podmínky hospodářské soutěže;

42.  uvědomuje si, že je vzhledem k požadavku na přechod k alternativním systémům produkce třeba v oblasti chovu králíků provést další vědecký výzkum; vybízí členské státy a Komisi, aby poskytly zvláštní rozpočtovou podporu a provedly výzkum v následujících oblastech:

   zdraví králíků chovaných pro hospodářské účely,
   pohoda králíků chovaných pro hospodářské účely,
   ustájení králíků chovaných pro hospodářské účely,
   chov králíků pro hospodářské účely, včetně chovu králíků z genetických kmenů vykazujících klidnější temperament,
   péče o králíky chované pro hospodářské účely,
   chování králíků chovaných pro hospodářské účely,
   výživa králíků chovaných pro hospodářské účely,
   druhově specifické nemoci, morbidita a mortalita králíků chovaných pro hospodářské účely,
   vhodné léčebné přípravky, očkovací látky a léčba pro králíky chované pro hospodářské účely při zohlednění narůstajícího problému antimikrobiální rezistence,
   humánní metody omračování králíků chovaných pro hospodářské účely vhodné pro jednotlivé druhy;

43.  vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytovaly údaje o produkci králičího masa a obchodu s králičím masem a aby zařadily králičí maso do systému evropského střediska pro sledování trhu s masem;

o
o   o

44.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat (Úř. věst. L 47, 18.2.2009, s. 5).
(2) Směrnice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat (Úř. věst. L 10, 11.1.2009, s. 7).
(3) Směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic (Úř. věst. L 203, 3.8.1999, s. 53).
(4) Směrnice Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso (Úř. věst. L 182, 12.7.2007, s. 19).
(5) Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23).

Právní upozornění - Ochrana soukromí