Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018, který Komise přijala dne 30. května 2017 (COM(2017)0400),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2017 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2018, oddíl III – Komise(4),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 21. února 2017 o rozpočtových směrech na rok 2018 (06522/2017),

–  s ohledem na článek 86a jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0249/2017),

Návrh rozpočtu na rok 2018: zajištění růstu, pracovních míst a bezpečnosti

1.  připomíná, že Parlament ve svém usnesení ze dne 15. března 2017 potvrdil, že udržitelný růst, důstojná, kvalitní a stabilní pracovní místa, sociálně-ekonomická soudržnost, bezpečnost, migrace a změna klimatu jsou základními problémy a hlavními prioritami rozpočtu EU na rok 2018;

2.  domnívá se, že vzhledem k tomu, že rozpočet EU na rok 2018 musí Evropské unii umožnit i nadále vytvářet udržitelný růst a pracovní místa a zároveň zajišťovat bezpečnost jejích občanů a řešit problémy v oblasti migrace, je návrh Komise dobrým výchozím bodem letošních jednání; lituje však, že návrh Komise neodpovídá v plné míře výzvě Parlamentu k přijetí opatření proti změně klimatu;

3.  vítá rozhodnutí Komise zohlednit již nyní v návrhu rozpočtu výsledky přezkumu víceletého finančního rámce (VFR) na období let 2014–2020 v polovině období, ještě před jeho formálním schválením Radou, a vyslat tak jasný signál o důležitosti tohoto přezkumu a o potřebě větší pružnosti rozpočtu EU, která by měla Unii umožnit účinným způsobem reagovat na nové mimořádné situace a financovat své politické priority;

4.  opětovně vyjadřuje své pevné přesvědčení o tom, že předpokladem udržitelného růstu a tvorby stabilních a kvalitních pracovních míst v EU je zvýšení investic do výzkumu, inovací, infrastruktury, vzdělání a malých a středních podniků; vítá v této souvislosti navržené posílení programu Horizont 2020, nástroje pro propojení Evropy a programu Erasmus+, neboť tyto programy budou přímo přispívat k plnění těchto cílů; domnívá se nicméně, že bude nutné je dále posílit, zejména vzhledem ke škrtům, k nimž v souvislosti s financováním těchto opatření došlo ve prospěch financování vynaloženého z EFSI;

5.  připomíná zcela zásadní úlohu malých a středních podniků při tvorbě pracovních míst a řešení problému nedostatku investic a podtrhuje, že jejich odpovídající financování musí zůstat jednou z hlavních priorit rozpočtu EU; s politováním v tomto ohledu konstatuje, že na program COSME má být podle návrhu přiděleno ve srovnání s rozpočtem na rok 2017 o 2,9 % méně prostředků, a vyjadřuje svůj úmysl zasadit se o posílení tohoto programu v rámci rozpočtu na rok 2018; poukazuje na potřebu další podpory malých a středních podniků a vyzývá k plné realizaci finančních závazků v případě tohoto programu po zbývající období stávajícího VFR; vítá, že se Komise snaží o jednodušší financování malých a středních podniků v rámci programu Horizont 2020;

6.  vyzdvihuje úlohu Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) v souvislosti s řešením problému nedostatku investic v celé EU a mezi jednotlivými územími EU a v souvislosti s tím, že napomáhá při provádění strategických investic, které ve vztahu k hospodářství, životnímu prostředí a společnosti zajišťují vysokou úroveň přidané hodnoty; podporuje proto prodloužení jeho existence až do roku 2020; poukazuje na rychlé odčerpávání prostředků z nástroje pro malé a střední podniky v rámci fondu EFSI a vítá jejich zamýšlené navýšení; s politováním konstatuje, že neexistuje ucelený přístup k financování malých a středních podniků, který by poskytoval jasný přehled o celkových dostupných finančních prostředcích; zdůrazňuje, že v rámci probíhajících legislativních jednání trvá na tom, že kvůli tomuto prodloužení existence fondu by se ve stávajících programech EU neměly provádět žádné další škrty; má za to, že z fondu EFSI, jehož záruční fond je většinou financován z rozpočtu EU, by neměly být podporovány subjekty usazené nebo zaregistrované v jurisdikcích, které jsou na seznamu příslušné politiky EU týkající se nespolupracujících jurisdikcí nebo které nedodržují unijní či mezinárodní daňové standardy týkající se transparentnosti a výměny informací;

7.  s uspokojením bere na vědomí iniciativy EU v oblasti obranného výzkumu a ve vývoji a pořizování technologií, které v tomto odvětví přispějí k dosažení úspor z rozsahu a k větší koordinaci postupu členských států, a pokud budou správně vypracovány, povedou na úrovni členských států k racionálnějším výdajům na obranu a k dosažení úspor; zdůrazňuje také, že je nutné zvýšit konkurenceschopnost a zlepšit inovační schopnost evropského obranného průmyslu; připomíná svůj dřívější postoj, že nové iniciativy v této oblasti by měly být financovány z nových zdrojů, a nikoli na úkor stávajících programů, včetně nástroje na propojení Evropy;

8.  poznamenává, že Komise nevyhověla žádosti Parlamentu, aby předložila posouzení možnosti poskytovat síťovou jízdenku Interrail po Evropě k 18. narozeninám a aby spolu s tím předložila příslušné návrhy; domnívá se, že tyto návrhy mají potenciál zvýšit evropské povědomí a identitu; poukazuje však na to, že veškeré nové projekty je nutné financovat na základě nových finančních zdrojů, aby neměly negativní vliv na stávající programy, a že by měly zahrnovat co největší část společnosti; důrazně opakuje svou předchozí výzvu, aby Komise v této věci předložila příslušné návrhy;

9.  s potěšením konstatuje, že návrh rozpočtu na rok 2018 počítá s přidělením dodatečných prostředků na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí, a zohledňuje tak předchozí výzvy Parlamentu k zachování tohoto programu; současně bere na vědomí návrh opravného rozpočtu na třetí čtvrtletí roku 2017, jehož součástí je uvolnění 500 milionů EUR na závazcích na uvedenou iniciativu, jak se na tom v rámci dohodovacího řízení o rozpočtu v roce 2017 dohodly Parlament a Rada; je přesvědčen, že navržené částky nebudou stačit k tomu, aby tato iniciativa dosáhla svých cílů, a domnívá se, že aby bylo možné účinně řešit problém nezaměstnanosti mládeže, musí tato iniciativa i nadále přispívat k plnění prioritního cíle Unie v oblasti růstu a pracovních míst; trvá na tom, že je zapotřebí účinně reagovat na nezaměstnanost mladých lidí v celé Unii, a zdůrazňuje, že Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí může být dále zlepšována a může být efektivnější, zejména tím, že bude zajištěno, aby byla skutečným evropským přínosem, pokud jde o politiku zaměstnanosti mladých lidí v členských státech a že nebude nahrazovat financování někdejších opatření členských států;

10.  připomíná, že politika soudržnosti sehrává z hlediska rozvoje a růstu EU primární úlohu; zdůrazňuje, že v roce 2018 by programy politiky soudržnosti měly dohnat zpoždění a dosáhnout plného pracovního tempa; poukazuje na to, že se Parlament zavázal k zajištění náležitého množství prostředků na tyto programy, které představují jednu z hlavních součástí politiky EU; je nicméně znepokojen nepřijatelným zpožděním, k němuž při provádění operačních programů na úrovni členských států dochází; vyzývá členské státy, aby zajistily dokončení procesu jmenování řídicích, auditních a certifikačních orgánů a jeho rychlejší provádění; je si vědom toho, že dlouhé vyjednávání o právním základu vedlo k tomu, že orgány EU, které toto jednání vedly, nesou za nízkou míru realizace programů svůj díl odpovědnosti; konstatuje, že se některé členské státy domnívají, že by fondy soudržnosti měly být nástrojem pro zaručení solidarity v rámci všech oblastí politiky Unie;

11.  je obzvláště znepokojen tím, že by se na konci stávajícího období VFR mohly opětovně nahromadit nevyřízené žádosti o platby, a připomíná, že na konci roku 2014 dosáhly bezprecedentní částky 24,7 miliardy EUR; s potěšením konstatuje, že Komise při příležitosti revize VFR v polovině období poskytla poprvé odhad plateb do roku 2020, zdůrazňuje však, že je nezbytné jej každý rok náležitě aktualizovat, aby mohl rozpočtový orgán včas přijmout nezbytná opatření; varuje před nežádoucími účinky, které by mohla mít nová platební krize zejména na příjemce finančních prostředků z rozpočtu EU; je přesvědčen, že věrohodnost EU je rovněž spojena s její schopností zajistit, aby ve svém rozpočtu měla náležité množství prostředků na platby, které jí umožní plnit její závazky; poukazuje na škodlivý dopad, který mají opožděné platby na soukromý sektor a konkrétně malé a střední podniky EU, které mají smlouvy s veřejnými orgány;

12.  poukazuje na význam splnění závazku EU týkajícího se dosažení cílů stanovených COP 21, zejména s ohledem na nedávné rozhodnutí americké vlády od této dohody odstoupit; zdůrazňuje v této souvislosti, že existuje vážné riziko, že cíl věnovat alespoň 20 % výdajů EU za období let 2014–2020 v kontextu VFR na opatření v oblasti klimatu nebude splněn, nebude-li v boji proti změně klimatu vyvinuto větší úsilí; se znepokojením poukazuje na mírný nárůst prostředků věnovaných na biologickou rozmanitost ve výši 0,1 %; poukazuje na význam začleňování ochrany biologické rozmanitosti do všech částí rozpočtu EU a připomíná svou dřívější výzvu k vypracování metodiky sledování, která by zohledňovala všechny příslušné výdaje související s biologickou rozmanitostí a jejich účinnost; zdůrazňuje také, že projekty financované z evropských prostředků by neměly mít negativní dopad na zmírňování změny klimatu a na přechod k oběhovému a nízkouhlíkovému hospodářství;

13.  zdůrazňuje, že jak ukázalo dosud nebývalé uvolňování zvláštních nástrojů, rozpočet EU nebyl původně koncipován tak, aby umožňoval řešit otázky jako současná migrační a uprchlická krize; domnívá se, že přechod k pokrizovým postupům by byl předčasný; pochybuje proto o navržených škrtech, které mají být oproti rozpočtu na rok 2017 provedeny v rámci okruhu 3 a které nejsou v souladu s příslibem EU řešit účinným způsobem migrační a uprchlickou krizi; zdůrazňuje však, že po reakci na naléhavou, bezprecedentní situaci by měl následovat systematičtější a proaktivnější přístup, doplněný účinným využíváním rozpočtu EU; znovu opakuje, že ochrana a bezpečnost občanů je prioritou EU;

14.  opětovně zdůrazňuje, že řešení základních příčin migrační a uprchlické krize vyžaduje dlouhodobě udržitelné řešení, spolu se stabilizací situace v sousedství EU, a že klíčem k dosažení tohoto cíle jsou dlouhodobé investice v zemích původu migrantů a uprchlíků; vítá v tomto ohledu evropský plán vnějších investic a dohodu mezi orgány ohledně Evropského fondu pro udržitelný rozvoj a požaduje, aby byl urychleně využíván; vyjadřuje proto svůj podiv nad snižováním rozpočtu v okruhu 4, které nemůže být v rámci zvyšování rozpočtu v minulosti nebo pomalého tempa jeho plnění plně opodstatněno; znovu opakuje, že řešení hlavních příčin migrace zahrnuje mj. řešení problémů, jako je chudoba, nezaměstnanost, vzdělávání a ekonomické příležitosti a rovněž nestabilita, konflikty a změna klimatu;

15.  vítá navrhované zvýšení východní složky evropského nástroje sousedství, které reaguje na předchozí výzvy Parlamentu; domnívá se, že s ohledem na zlepšení hospodářské integrace a dosažení sbližování s EU a za účelem upevnění demokracie, právního státu a lidských práv v našem východním sousedství je naprosto nutné zajistit podporu EU, zejména v případě zemí, které podepsaly dohodu o přidružení; zdůrazňuje, že by se taková podpora měla uplatnit, pouze pokud tyto země splní kritéria způsobilosti, zejména co se týká právního státu, boje proti korupci a posilování demokratických institucí;

16.  zdůrazňuje význam Fondu solidarity Evropské unie (EUSF), který byl vytvořen, aby bylo možné reagovat na velké přírodní katastrofy, a vyjadřuje evropskou solidaritu regionům, které byly v Evropě zasaženy nějakou přírodní katastrofou, a bere na vědomí navržené zvýšení v prostředcích na závazky a na platby pro EUSF; vyzývá Komisi, aby neprodleně posoudila, zda bude nezbytné další navýšení, zejména s přihlédnutím k zemětřesením v Itálii a požárům ve Španělsku a Portugalsku (kde došlo k tragickým úmrtím), které měly dramatický a výrazný dopad na život lidí, obzvláště v chudých regionech; vyzývá k tomu, aby pravidla pro mobilizaci tohoto fondu byla upravena tak, že umožní včasné a pružné využití prostředků z fondu, zahrnou širší okruh katastrof se značnými následky a zkrátí dobu mezi katastrofou a dostupností příslušných fondů;

17.  konstatuje, že návrh rozpočtu na rok 2018 ponechává při současných stropech VFR v rámci okruhu 1, 3 a 4 jen velmi omezené, resp. neponechává žádné rezervy; považuje to za důsledek významných nových iniciativ, které vznikly od roku 2014 (EFSI, návrhy vztahující se k migraci, v poslední době též výzkum v oblasti obrany a Evropský sbor solidarity) a které se musely začlenit do rozpočtů omezených stropy VFR dohodnutými v roce 2013; připomíná, že VFR, zvláště pak po jeho přezkumu v polovině období, bude obsahovat ustanovení nabízející pružné podmínky, která by i při jejich omezenosti měla být využívána v co nejvyšší míře, aby byla zachována ambicióznost úspěšných programů a nalezena řešení nepředvídatelných problémů; konstatuje, že Parlament má v úmyslu mobilizovat v rámci zlepšování právních předpisů takováto ustanovení o pružných podmínkách v ještě větší míře; znovu požaduje zavedení nových skutečných vlastních zdrojů v rámci rozpočtu EU;

18.  poukazuje v této souvislosti na to, že návrh rozpočtu obsahuje množství odkazů na nutnost návrhu na změnu, což může částečně oslabovat postavení Parlamentu v rámci rozpočtového procesu; vyjadřuje politování nad tím, že Komise namísto toho, aby případné nové iniciativy v oblasti bezpečnosti a migrace a případné prodloužení doby trvání nástroje pro uprchlíky v Turecku zahrnula přímo do návrhu rozpočtu, ohlásila, že mohou být navrženy jako součást chystaného návrhu na jeho změnu; naléhavě vyzývá Komisi, aby o těchto chystaných návrzích poskytla včas podrobné informace, tak aby je rozpočtový orgán mohl náležitě posoudit; zdůrazňuje, že tyto případné iniciativy by neměly zanedbat, nebo dokonce nahradit požadavky a návrhy na změnu, které v rámci tohoto rozpočtového procesu předložil Parlament;

19.  opětovně poukazuje na to, že podporuje provádění strategie rozpočtu zaměřeného na výsledky, který navrhla Komise, a naléhavě vyzývá k trvalému zlepšování kvality a prezentace údajů o výkonnosti, s cílem zajistit poskytování přesných, jasných a srozumitelných informací o výkonnosti programů EU;

Podokruh 1a – Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

20.  konstatuje, že ve srovnání s rokem 2017 znamená návrh Komise na rok 2018 zvýšení prostředků na závazky v podokruhu 1a o 2,5 % na 21 841,3 milionu EUR; s potěšením konstatuje, že program Horizont 2020, Nástroj pro propojení Evropy a Erasmus+ tvoří významnou část tohoto zvýšení, protože prostředky na závazky se těmto programům zvýšily o 7,3 %, 8,7 % a 9,5 %, konstatuje však, že je to stále ještě mírně pod úrovní jejich finančního plánu; poukazuje zejména na velmi nízkou míru úspěšnosti u žádostí týkajících se programu Horizont 2020;

21.  je nicméně překvapen, že prostředky na závazky a platby přidělené na program COSME se snížily o 2,9 %, resp. 31,3 %, třebaže podpora malých a středních podniků je považována za jednu z hlavních priorit EU;

22.  opětovně zdůrazňuje, že pokud jde o prodloužení existence Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), Parlament se staví proti jakýmkoli dalším škrtům v Nástroji pro propojení Evropy a zastává názor, že dodatečná částka ve výši 1,1 miliardy EUR, která byla přidělena na záruku EU, by měla být vzata pouze z nepřidělených rezerv (v případě částky 650 miliard EUR) a očekávaného čistého kladného příjmu (v případě částky 450 miliard EUR); připomíná, že portfolio Nástroje pro propojení Evropy (složka IKT) zahrnuje rovněž novou iniciativu Wifi4EU; připomíná, že v případě rozpočtu Nástroje pro propojení Evropy se vzhledem k jeho nedostatečné výši položek, zejména v okruhu infrastruktura, vytváří soustavná nadměrná poptávka;

23.  bere na vědomí návrh Komise na zřízení Evropského sboru solidarity (ESC); se znepokojením však konstatuje, že navzdory varování ze strany Parlamentu počítá legislativní návrh, který byl přijat dne 30. května 2017, s tím, že rozpočet na ESC by byl ze tří čtvrtin financován z prostředků přerozdělených ze stávajících programů, zejména z programu Erasmus+ (197,7 milionu EUR); je znepokojen rizikem, které by tato situace pro uvedené programy EU představovala, a vyjadřuje svůj úmysl zasadit se o další posílení programu Erasmus+ v rámci rozpočtu na rok 2018; znovu zdůrazňuje, že veškeré nové politické závazky by měly být financovány na základě nových položek, a nikoli přerozděleném prostředků ze stávajících programů;

24.  vítá navrhované rozšíření přípravného opatření týkajícího se výzkumu v oblasti obrany a legislativní návrh programu rozvoje obranného průmyslu, který představila Komise;

Podokruh 1b – Hospodářská, sociální a územní soudržnost

25.  konstatuje, že v případě, že bude přijat návrh opravného rozpočtu č. 3, bude celková výše prostředků na závazky určených na podokruh 1b činit 55 407,9 milionu EUR, což ve srovnání s rozpočtem na rok 2017 představuje zvýšení o 2,4 %;

26.  konstatuje, že navrhovaná částka 46 763,5 milionu EUR na prostředky na platby je o 25,7 % vyšší než v roce 2017, což z větší částí odráží pokles, k němuž došlo v roce 2017 v důsledku opoždění reálného zahájení nových operačních programů; připomíná, že nepřesné prognózy členských států vedly k tomu, že prostředky na platby v okruhu 1b zůstaly v roce 2016 do značné míry (více než 11 miliard EU) nevyužity, a konstatuje, že částky navrhované na rok 2018 byly od vydání předchozích prognóz už revidovány a sníženy o 1,6 miliardy EUR;

27.  zdůrazňuje, že je třeba, aby provádění programů na období let 2014–2020 dosáhlo optimálního tempa, a je pevně přesvědčen, že v budoucnu je třeba předejít jakémukoli „abnormálnímu“ hromadění neuhrazených faktur; vyzývá v této souvislosti Komisi a členské státy, aby přednostně řešily veškeré zbývající problémy spojené se zpožděným jmenováním vnitrostátních řídicích a certifikačních orgánů a rovněž další potíže, na nichž vázne předkládání žádostí o platby; upřímně věří, že vnitrostátní orgány i Komise zdokonalily své odhady týkající se nutnosti úhrad v rámci rozpočtu na rok 2018 a že navrhované prostředky na platby budou v plné výši vyplaceny; uznává, že mezi hlavní příčiny této současné nízké míry plnění rozpočtu patří to, že mezi orgány EU došlo k zdlouhavým jednáním o právním základu;

28.  vítá návrh Komise na financování pokračování Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a bere na vědomí, že podle návrhu má být z celkové rezervy na závazky uvolněno 233,3 milionu EUR; vyzývá Komisi a členské státy, aby se věnovaly tomu, co bylo uvedeno v nedávné zprávě Evropského účetního dvora; připomíná, že jakékoli zvyšování prostředků přidělených na uvedenou iniciativu by mělo odpovídat příslušným částkám z Evropského sociálního fondu (ESF); vyjadřuje svůj úmysl prozkoumat veškeré způsoby, jak by bylo možné dále posílit tento program v rámci rozpočtu na rok 2018;

29.  poukazuje na důležitost Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) při řešení problému chudoby a sociálního vyloučení a žádá, aby na něj byly v rozpočtu na rok 2018 přiděleny dostatečné zdroje, které by umožnily odpovídajícím způsobem uspokojovat potřeby cílových skupin a plnit cíle fondu;

Okruh 2 – Udržitelný růst: přírodní zdroje

30.  bere na vědomí, že pro okruh 2 byly naplánovány prostředky na závazky v navrhované výši 59 553,5 milionu EUR (ve srovnání s rokem 2017 jde o zvýšení o 1,7 %) a prostředky na platby (+2,6 %) v navrhované výši 56 359,8 milionu EUR, takže v příspěvcích na závazky zbývá rezerva ve výši 713,5 milionu EUR; poznamenává, že navýšení objemu prostředků na závazky uvolněných na financování potřeb Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) v roce 2018 (zvýšení o 2,1 %) je z větší části důsledkem výrazně nižších účelově vázaných příjmů, které mají být v roce 2018 podle očekávání k dispozici;

31.  poznamenává, že Komise v rámci okruhu 2 ponechala rezervu ve výši 713,5 milionu EUR; poukazuje na to, že zvýšená volatilita zemědělských trhů, jejímž příkladem byla v minulosti krize v mlékárenském průmyslu, by mohla naznačovat, že této rezervy bude využito; vyzývá Komisi, aby zajistila, že rezerva ponechaná v rámci tohoto okruhu bude stačit k řešení jakékoli případné další krize;

32.  poukazuje na prodloužení doby trvání výjimečných opatření na podporu některých druhů ovoce, v jejichž případě je situace na trhu stále obtížná; s politováním však konstatuje, že Komise v současnosti nenavrhuje opatření na podporu odvětví chovu dobytka, a to zejména v mlékárenském odvětví, která by byla spojena s ruským zákazem dovozu z EU, a očekává proto změnu v tomto ohledu; očekává tedy, že pokud se rezerva v okruhu 2 využije, část z ní bude přidělena zemědělcům zaměřeným na produkci mléka a mléčných výrobků v zemích, které jsou nejvíce postiženy ruským embargem; očekává, že Komise předloží návrh na změnu, který by měl být předložen v říjnu 2017 a který by měl vycházet z aktualizovaných informací o financování Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a umožnit tak ověření skutečných potřeb zemědělského odvětví, s řádným přihlédnutím k dopadu ruského embarga na další volatilitu trhu;

33.  s potěšením konstatuje, že v souladu s finančními plány došlo k navýšení prostředků na závazky pro Evropský námořní a rybářský fond (o 2,4 %) a program LIFE+ (o 5,9 %), vyjadřuje však politování nad tím, že značně omezené prostředky na platby svědčí o tom, že zahájení těchto dvou programů v období let 2014–2020 bude stále ještě pomalé;

Okruh 3 – Bezpečnost a občanství

34.  bere na vědomí, že pro okruh 3 mají být podle návrhu uvolněny prostředky na závazky ve výši 3 473,1 milionu EUR; poukazuje na potřebu společného uceleného a trvalého řešení migrační a uprchlické situace a s ní spojených problémů;

35.  vítá návrh Komise na vyčlenění dalších 800 milionů EU, které by byly věnovány na řešení bezpečnostních problémů, zejména po sérii teroristických útoků v EU;

36.  je toho názoru, že důležitost a naléhavost těchto problémů se neslučuje s výrazným snížením prostředků na závazky (o 18,9 %) a na platby (o 21,7 %), k němuž má ve srovnání s rozpočtem na rok 2017 dojít okruhu 3, zejména v případě Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF), Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a programu Spravedlnost; požaduje, aby byly těmto fondům přiděleny odpovídající prostředky; trvá na tom, že vzhledem ke zpoždění, které provází provádění dohodnutých opatření a přijímání nových návrhů právních přepisů, nejsou tyto škrty opodstatněné; vyzývá proto Komisi, aby zajistila vyčlenění dostatečných rozpočtových zdrojů a aby urychleně řešila veškeré nově vznikající potřeby;

37.  s politováním konstatuje, že dosud neexistuje žádný účinný systém přerozdělování uprchlíků, což způsobuje nerovnoměrné zatížení některých členských států, zejména Itálie a Řecka; připomíná, že v roce 2016 přicestovalo do Evropy 361 678 uprchlíků a migrantů, z toho 181 405 do Itálie a 173 447 do Řecka, a že v roce 2017 samotná Itálie už přijala 85 % uprchlíků a migrantů, kteří přicestovali do EU; s politováním konstatuje, že Itálie dosud obdržela z Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) jen 147,6 milionu EUR, což představuje pouhá 3 % jejích celkových výdajů určených na řešení migrační krize;

38.  domnívá se také, že spolupráci mezi členskými státy v záležitostech, které se týkají bezpečnosti, by bylo možné dále prohloubit prostřednictvím rozsáhlejší podpory z rozpočtu EU; klade si však otázku, jak lze takového cíle dosáhnout v situaci, kdy ve srovnání s rozpočtem na rok 2017 došlo k výraznému snížení příslušných rozpočtových položek Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF); zdůrazňuje, že je zapotřebí zaručit nezbytné financování nutné k zavedení nových informačních a pohraničních kontrolních systémů, jako je Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a systémy vstupu a výstupu.

39.  domnívá se, že rok 2018 bude z hlediska vytvoření evropského programu pro migraci přelomovým rokem, neboť se změní několik jeho klíčových složek; zdůrazňuje, že je nutné pečlivě posoudit rozpočtové dopady několika předložených legislativních návrhů, mezi něž patří reforma dublinského společného azylového systému, nové systémy vstupu a výstupu a evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS), včetně možnosti jejich opožděného přijetí; poukazuje na význam dostatečného financování, které by odpovídalo ambicím Unie v této oblasti a které by umožnilo v co nejkratší době vytvořit účinně fungující evropskou azylovou a migrační politiku při plném respektování mezinárodního práva a na základě solidarity mezi členskými státy;

40.  poukazuje na to, že návrh Komise neponechává v okruhu 3 už třetím rokem žádnou rezervu, což je dokladem toho, že velikost tohoto nejmenšího okruhu VFR neodpovídá současným potřebám, jak na to v rámci přezkumu v polovině období upozornil Parlament; vítá v této souvislosti návrh Komise na uvolnění částky 817 milionů EUR z nástroje pružnosti na prostředky na závazky, čehož bude možné dosáhnout jen za předpokladu, že se v revidovaném nařízení o VFR podaří zajistit dodatečnou flexibilitu; trvá na tom, že výše výdajů je stále nedostatečná, a vyjadřuje politování nad tím, že Komise veškeré další návrhy odložila a hodlá je předložit až v rámci některého ze svých budoucích návrhů na jeho změnu;

41.  připomíná, že Parlament soustavně vyjadřuje silnou podporu kulturním a mediálním programům; vítá návrh, aby se ve srovnání s rozpočtem na rok 2017 zvýšil objem prostředků určených na program Kreativní Evropa, včetně prostředků na Evropský rok kulturního dědictví v rámci „Opatření v multimediální oblasti“; trvá navíc na tom, že je třeba zajistit dostatečné financování programu „Evropa pro občany“; vyzývá Komisi, aby přezkoumala iniciativy v rámci rozpočtové položky „Opatření v multimediální oblasti“, s cílem zajistit, aby tato položka účinně podporovala kvalitní nezávislé zpravodajství o záležitostech EU; opětovně poukazuje na podporu, kterou Parlament věnuje udržitelnému způsobu víceletého financování programu Euranet+; oceňuje také, že u programu v oblasti potravin a krmiv a u programu pro spotřebitele došlo oproti rozpočtu na rok 2017 ke zvýšení prostředků na závazky; a konečně poukazuje na význam promyšleného programu v oblasti zdraví a přiměřeného rozpočtu, který by umožnil evropskou spolupráci v oblasti zdraví, včetně zcela nových řešení v oblasti zdravotní péče, nerovného přístupu k péči o zdraví, zátěže způsobené chronickými onemocněními, antimikrobiální rezistence, přeshraniční zdravotní péče a přístupu k péči;

Okruh 4 – Globální Evropa

42.  s politováním konstatuje, že došlo k celkovému snížení objemu financování okruhu 4, který v prostředcích na závazky činí 9,6 miliardy EUR (ve srovnání s rozpočtem na rok 2017 jde o snížení o 5,6 %); konstatuje, že v případě hlavních nástrojů okruhu 4 došlo k tomuto snížení především v souvislosti s dřívějším posílením nástroje pro uprchlíky v Turecku (FRT) a nového rámce pro partnerství v Evropském programu pro migraci, které bylo schváleno v rozpočtu na rok 2017;

43.  domnívá se však, že výše škrtů v rozpočtu nástroje pro rozvojovou spolupráci (DCI) a evropského nástroje sousedství (ENI), zejména co se týče jeho jižní složky, není vzhledem k dlouhodobé potřebě opatření EU v oblasti migrace, která by přesahovala migrační pakty uzavírané v rámci pro partnerství a její závazek podpořit mezinárodní rozvoj, opodstatněná; vyzývá v této souvislosti k nárůstu finančních zdrojů, které je nutné věnovat na podporu mírového procesu a na finanční pomoc věnovanou Palestině a Agentuře OSN pro pomoc a podporu palestinským uprchlíkům (UNRWA); připomíná, že je důležité zajistit dostatečné finanční prostředky pro jižní sousedství, neboť stabilita na Blízkém východě je klíčovým prvkem při řešení hlavních příčin migrace;

44.  vítá nicméně navrhované navýšení prostředků pro východní složku evropského nástroje sousedství (ENI), které bude přispívat k demokratickým reformám a hospodářské integraci s EU, zejména v případě zemí, které s Unií podepsaly dohodu o přidružení;

45.  konstatuje, že došlo k nárůstu podpory politických reforem v Turecku (nástroj předvstupní pomoci II), zejména vzhledem k tomu, že v této zemi dochází k výraznému kroku zpět v oblasti právního státu, svobody projevu a základních práv; vyzývá Komisi, aby pozastavila vyplácení předvstupní pomoci, pokud dojde o přerušení přístupových jednání, a aby v případě, že scénář neproběhne podle očekávání, použila tyto prostředky na přímou podporu turecké občanské společnosti a aby investovala více prostředků do programů mezilidských výměn, jako je Erasmus+ pro studenty, akademické pracovníky a novináře; očekává, že bude zajištěno dostatečné financování ve vztahu k zemím západního Balkánu, jež jsou příjemci pomoci z Nástroje předvstupní pomoci a které pro své reformy naléhavě potřebují finanční podporu;

46.  domnívá se, že vzhledem k významu vyššího vzdělávání pro celkové reformy v partnerských zemích by studentská mobilita a vysokoškolská spolupráce mezi EU a zeměmi sousedství měly získávat soustavnou podporu; lituje proto, že došlo ke snížení položek pro odbornou a finanční pomoc v rámci tří vnějších nástrojů – nástroje předvstupní pomoci, evropského nástroje sousedství (ENI) a nástroje pro rozvojovou spolupráci (DCI), jejichž cílem je podpořit mezinárodní rozměr vysokoškolského vzdělávání při provádění programu „Erasmus+“;

47.  bere na vědomí návrh Komise ponechat rezervu ve výši 232 milionů EUR; je přesvědčen, že výzvy, před nimiž vnější činnost EU stojí, vyžadují trvalé financování, jehož objem by měl být vyšší, než je současný objem financování okruhu 4; připomíná, že v rozpočtu na rok 2017 byla využita bezpečnostní rezerva, aby bylo možné zajistit financování nad úroveň stanoveného stropu; zastává názor, že nové iniciativy by měly být financovány z nově vyčleněných prostředků a že v mezích, které byly dohodnuty v rámci přezkumu VFR, by měly být v plné míře využívány veškeré možnosti flexibility;

48.  vyzývá Komisi, která se opakovaně zmiňuje o možnosti prodloužení doby trvání nástroje pro uprchlíky v Turecku (FRT), aby v případě, že tak hodlá učinit, předložila co nejdříve skutečný návrh na její prodloužení; připomíná, že Parlament, Rada a Komise přijaly závazek, že zajistí, aby zřízení nástroje pro uprchlíky v Turecku a svěřenských fondů proběhlo za transparentních a jasných podmínek, bylo v souladu se zásadou jednoty unijního rozpočtu a respektovalo výsady rozpočtového orgánu, včetně parlamentní kontroly; naléhavě znovu žádá členské státy, aby dostály svým závazkům spojeným s financováním současného nástroje pro uprchlíky v Turecku;

49.  plně podporuje závazky, které EU přijala na bruselské konferenci o Sýrii, kde byly potvrzeny předchozí závazky přijaté v Londýně; souhlasí s tím, aby za účelem splnění tohoto závazku bylo uvolněno 120 milionů EUR na posílení evropského nástroje sousedství (ENI) a stejná částka na rozšíření humanitární pomoci;

Okruh 5 – Správa

50.  konstatuje, že výdaje v rámci okruhu 5 se ve srovnání s rozpočtem na rok 2017 zvýšily o 3,1 % na 9 682,4 milionu EUR (zvýšení o 287,9 milionu EUR); podotýká, že toto zvýšení je z více než jedné třetiny jeho nominální hodnoty vysvětleno přidělením dodatečných prostředků na důchody (zvýšení o 108,5 milionu EUR); bere na vědomí, že přidělení dodatečných prostředků je většinou důsledkem očekávaného zvýšení počtu důchodců (o 4,2 %); bere na vědomí také to, že počet důchodců se má v nadcházejících letech dále zvyšovat; bere na vědomí rigorózní přístup ke správním výdajům a nominální zmrazení všech nemzdových výdajů;

51.  konstatuje, že po odečtení 570 milionů EUR, které měly sloužit jako bezpečnostní rezerva pro okruh 3 a které byly uvolněny v roce 2017, činí skutečná rezerva 93,6 milionu EUR; zdůrazňuje, že podíl okruhu 5 na rozpočtu EU se v důsledku důchodů mírně zvýšil, takže nyní dosahuje 6,0 % (v prostředcích na závazky);

Pilotní projekty – přípravné akce

52.  poukazuje na důležitost pilotních projektů a přípravných akcí jako nástrojů k formulování politických priorit a zahájení nových iniciativ, které se mohou vyvinout v trvalou činnost a trvalé programy EU; má v úmyslu provést výběr vyváženého souboru těchto projektů a akcí; konstatuje, že v současném návrhu je rezerva v některých okruzích značně omezená, nebo v nich dokonce úplně chybí, a má v úmyslu hledat způsoby, jak uvolnit prostor pro případné projekty a akce, aniž by se jiné politické priority dostaly do pozadí; domnívá se, že s cílem zajistit řádné dodržení ducha projektů a akcí by Komise o jejich realizaci měla krok za krokem informovat poslance Evropského parlamentu, kteří jsou jejich původci;

Agentury

53.  bere na vědomí, že decentralizovaným agenturám se v návrhu rozpočtu na rok 2018 celkově zvýšil objem prostředků o +3,1 % (bez započtení účelově vázaných příjmů) a počet pracovních míst o 146, poukazuje však na značné rozdíly mezi agenturami, které pracují na plný výkon (pokles o 11,2 %), a agenturami, které jsou pověřeny plněním nových úkolů (nárůst o 10,5 %); předpokládá, že tato čísla náležitě odrážejí skutečnost, že od roku 2013 došlo ve většině agentur ke snižování počtu zaměstnanců o pět nebo i více procent (v některých bude toto snížení probíhat ještě v roce 2018) a že zvyšování počtu zaměstnanců, k němuž docházelo v témže období, se týkalo pouze agentur, které se zabývají migrací a bezpečností (183 nových pracovních míst), agentur zabývajících se finančním dohledem (28 nových pracovních míst) a některých agentur pověřených plněním nových úkolů, jmenovitě Evropské agentury pro železnice (ERA), Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) a Agentury pro evropský globální navigační družicový systém (GSA) (18 nových pracovních míst); opakuje svou výzvu vyslovenou v postupu o udělení absolutoria z roku 2015(5), aby byly zaručeny a v případě potřeby poskytnuty dodatečné prostředky na zajištění řádného fungování agentur, včetně stálého sekretariátu sítě agentur EU (který se nyní nazývá „Společný podpůrný úřad“);

54.  opětovně zdůrazňuje, že je přesvědčen, že agentury EU, které jsou činné v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, musejí mít v co nejkratší době prostředky na nezbytné provozní výdaje a takové počty zaměstnanců, jež by jim umožnily úspěšně plnit dodatečné úkoly a povinnosti, které jim byly v předchozích letech uloženy; vítá v této souvislosti návrh na zvýšení počtu zaměstnanců Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) a Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO), což považuje za minimální opatření, které má zajistit, aby tyto agentury mohly účinně provádět svou činnost; zdůrazňuje, že navrhovaný rozpočet a počet zaměstnanců agentury Europol je nedostatečný ke splnění úkolů, které jí byly přiděleny, neboť se Komise a členské státy v předchozích letech rozhodly, že prohloubí spolupráci členských států zejména v oblasti boje proti terorismu, organizovanému zločinu, počítačové trestné činnosti, obchodování s lidmi a ochrany dětí bez doprovodu; upozorňuje na zjištěné mezery ve stávajícím systému výměny informací a naléhavě žádá Komisi, aby poskytla na činnost agentury eu-LISA patřičné lidské a finanční zdroje k plnění dalších nových úkolů a povinností, které jí byly v tomto ohledu nedávno přiděleny; poukazuje na významnou úlohu, kterou plní úřad EASO při poskytování podpory členským státům v oblasti vyřizování žádostí o azyl, zejména v případě jednání s rostoucím počtem žadatelů o azyl; s politováním konstatuje, že došlo ke snížení financování provozních výdajů (ve srovnání s rokem 2017 o 23,6 %) a v počtu zaměstnanců agentury Eurojust (o 4 %), která v současné době čelí nárůstu počtu projednávaných případů;

55.  se znepokojením konstatuje, že snižování počtu zaměstnanců (o 5, resp. 12 pracovních míst) se bude zřejmě týkat zejména agentur EU v oblasti zaměstnanosti a odborné přípravy (CEDEFOP, ETF, EU-OSHA, EUROFOUND) a rovněž agentur pověřených úkoly v oblasti životního prostředí (ECDC, ECHA, EEA, EFSA, EMA); domnívá se, že je to v rozporu s celkovou politikou Unie v oblasti vytváření důstojných, kvalitních a stabilních pracovních míst a v oblasti boje proti změně klimatu; vítá navýšení počtu zaměstnanců a rozpočtu pro agentury ACER a GSA, avšak zdůrazňuje, že toto navýšení nepostačuje k tomu, aby tyto agentury odpovídajícím způsobem plnily své úkoly;

56.  konstatuje, že rok 2018 představuje třetí lhůtu pro registraci podle nařízení REACH, která postihne velké množství společností v Evropě a dosud nejvyšší počet malých a středních podniků, což bude mít následně značný dopad na pracovní vytížení Evropské agentury pro chemické látky (ECHA); vybízí proto Komisi, aby upustila od plánovaného snížení týkajícího se šesti pracovních míst dočasných zaměstnanců agentury v roce 2018 a odložila toto snížení až na rok 2019, tak aby agentura mohla účinně realizovat svůj celý pracovní program na rok 2018; v tomto ohledu konstatuje, že tato agentura od roku 2012 už snížila počet zaměstnanců na pracovních místech vytvořených za účelem uplatňování nařízení REACH;

o
o   o

57.  připomíná, že uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů je zákonnou povinností vyplývající přímo ze Smluv; žádá, aby bylo hledisko rovnosti žen a mužů prosazováno v průběhu celého rozpočtového procesu a aby byly rozpočtové výdaje využívány jako účinný nástroj k prosazování rovnosti žen a mužů; doporučuje vypracovat rozpočtový plán pro uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů v institucích EU, a to prostřednictvím schváleného pilotního projektu, a zavést v budoucnu zvláštní rozpočtovou položku na řízení koordinace uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů ve všech těchto institucích;

58.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1. (2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884. (3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. (4) Přijaté texty, P8_TA(2017)0085. (5) Viz. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu agentur Evropské unie na rozpočtový rok 2015: výkonnost, finanční řízení a kontrola (Přijaté texty, P8_TA(2017)0155).

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ KE LHŮTÁM PRO ROZPOČTOVÝ PROCES A POSTUPY PRO FUNGOVÁNÍ DOHODOVACÍHO VÝBORU V ROCE 2018

A.  V souladu s částí A přílohy interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení se Evropský parlament, Rada a Komise dohodly na těchto klíčových lhůtách rozpočtového procesu pro rok 2018:

1.  trialog bude svolán na 13. července dopoledne před přijetím postoje Rady;

2.  Komise se vynasnaží předložit výkaz odhadu příjmů a výdajů na rok 2018 do konce května;

3.  Rada vyvine úsilí s cílem přijmout postoj a postoupit jej Evropskému parlamentu do 37. týdne (třetí týden v září), aby se usnadnilo včasné dosažení dohody s Evropským parlamentem;

4.  Rozpočtový výbor Evropského parlamentu se bude snažit o změnách k postoji Rady hlasovat nejpozději koncem 41. týdne (polovina října);

5.  trialog bude svolán na 18. října odpoledne před čtením v Evropském parlamentu;

6.  Evropský parlament bude hlasovat o svém čtení na plenárním zasedání v průběhu 43. týdne (plenární zasedání ve dnech 23.-26. října);

7.  dohodovací období začne 31. října. V souladu s čl. 314 odst. 4 písm. c) Smlouvy o fungování EU skončí lhůta pro dohodovací řízení dne 20. listopadu 2017;

8.  dne 6. listopadu odpoledne se uskuteční zasedání dohodovacího výboru v Evropském parlamentu a dne 17. listopadu v Radě a tato zasedání mohou pokračovat dle potřeby; zasedání dohodovacího výboru budou připravena jedním nebo více trialogy. Trialog je plánován na 9. listopadu dopoledne. Další trialog či trialogy mohou být svolány během 21denního dohodovacího období, případně též na 13. nebo 14. listopadu (ve Štrasburku).

B.  Postupy pro fungování dohodovacího výboru jsou uvedeny v části E přílohy výše uvedené interinstitucionální dohody.