Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2017 o situaci v Burundi (2017/2756(RSP))
Evropský parlament,
– s ohledem na revidovanou dohodu z Cotonou a zejména na její článek 96,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,
– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,
– s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů,
– s ohledem na Africkou chartu pro demokracii, volby a veřejnou správu,
– s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2248 (2015) ze dne 12. listopadu 2015 a 2303 (2016) ze dne 29. července 2016 o situaci v Burundi,
– s ohledem na zprávu mezinárodní vyšetřovací komise předloženou dne 15. června 2017 Radě pro lidská práva OSN,
– s ohledem na první zprávu generálního tajemníka OSN o Burundi, která byla zveřejněna dne 23. února 2017,
– s ohledem na tiskové prohlášení Rady bezpečnosti o situaci v Burundi ze dne 9. března 2017,
– s ohledem na zprávu nezávislé vyšetřovací komise OSN pro Burundi (UNIIB) zveřejněnou dne 20. září 2016,
– s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva ze dne 30. září 2016 o situaci v oblasti lidských práv v Burundi,
– s ohledem na dohodu o míru a usmíření v Burundi uzavřenou dne 28. srpna 2000 v Aruše,
– s ohledem na prohlášení o Burundi vydané na summitu Africké unie dne 13. června 2015,
– s ohledem na rozhodnutí o činnosti Mírové a bezpečnostní rady a o stavu míru a bezpečnosti v Africe (Assembly/AU/Dec.598(XXVI)) přijaté na 26. řádném zasedání shromáždění představitelů států a vlád Africké unie, které se konalo ve dnech 30. a 31. ledna 2016 v Addis Abebě (Etiopie),
– s ohledem na rozhodnutí a prohlášení shromáždění Africké unie (Assembly/AU/Dec.605-620 (XXVII)) přijatá na 27. řádném zasedání shromáždění představitelů států a vlád Africké unie, které se konalo ve dnech 17. a 18. července 2016 v Kigali (Rwanda),
– s ohledem na usnesení Africké komise pro lidská práva a práva národů ze dne 4. listopadu 2016 o situaci v oblasti lidských práv v Burundské republice,
– s ohledem na prohlášení o Burundi vydané na summitu Východoafrického společenství dne 31. května 2015,
– s ohledem na usnesení Evropského parlamentu o Burundi, a zejména na usnesení z 9. července 2015(1), 17. prosince 2015(2) a 19. ledna 2017(3),
– s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2016/394 ze dne 14. března 2016 o uzavření procesu konzultací s Burundskou republikou podle článku 96 Dohody o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé,
– s ohledem na nařízení Rady (EU) 2015/1755 ze dne 1. října 2015 a na rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/1763 a (SZBP) 2016/1745 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Burundi,
– s ohledem na závěry Rady ze dnů 16. března, 18. května, 22. června a 16. listopadu 2015 a 15. února 2016 o Burundi,
– s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku vydaná ve dnech 28. května 2015, 19. prosince 2015 a 21. října 2016,
– s ohledem na prohlášení, které dne 6. ledna 2017 vydala mluvčí místopředsedkyně, vysoké představitelky ohledně zákazu Burundské ligy pro lidská práva (Iteka) v Burundi,
– s ohledem na burundskou ústavu, a zejména na její článek 96,
– s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že v Burundi vznikla závažná politická krize a občanské nepokoje poté, co prezident Pierre Nkurunziza v dubnu 2015 oznámil, že bude vládnout po třetí funkční období, což je v rozporu s burundskou ústavou, která omezuje počet funkčních období prezidenta na dvě, i s dohodou z Aruši; vzhledem k tomu, že významnou opozici proti jeho znovuzvolení vláda velmi přísně potlačila, což mělo za následek dramatické zhoršení stavu lidských práv v této zemi;
B. vzhledem k tomu, že podle mezinárodních pozorovatelů vláda veškerou opozici proti jeho znovuzvolení od července 2015 velmi přísně potlačuje; vzhledem k tomu, že od vypuknutí násilí zemřelo podle OSN 500 osob; vzhledem k tomu, že podle organizací na ochranu lidských práv bylo údajně zabito více než 1200 osob, 400 až 900 jich násilně zmizelo, několik stovek až tisíců lidí bylo mučeno a více než 10 000 jich je stále svévolně zadržováno;
C. vzhledem k tomu, že prezident Pierre Nkurunziza nevylučuje možnost změny ústavy, aby mohl od roku 2020 sloužit čtvrté funkční období, a že probíhá vnitřní postup s cílem zrušit omezení počtu funkčních mandátů; vzhledem k tomu, že takový postup by byl v rozporu s dřívějšími prohlášeními prezidenta Pierra Nkurunzizy a zmařil by společné úsilí o hledání životaschopného a dlouhodobého řešení krize;
D. vzhledem k tomu, že zpráva nezávislé vyšetřovací komise OSN pro Burundi (UNIIB) popisuje „řadu důkazů závažného porušování lidských práv a krutého zacházení“ v této zemi, které páchají zejména bezpečnostní síly a veřejné orgány; vzhledem k tomu, že od dubna 2017 vzrostl počet případů podněcování k násilí a nenávisti, zejména při příležitosti shromáždění Imbonerakure, milicí mladých členů strany CNDD-FDD, která je u moci; vzhledem k tomu, že hlavním cílem tohoto krutého zacházení jsou představitelé opozice a aktéři občanské společnosti, zejména ochránci lidských práv, novináři a advokáti; vzhledem k tomu, že konečná zpráva vyšetřovací komise zřízené Radou pro lidská práva je očekávána v září 2017;
E. vzhledem k tomu, že oznámené násilnosti zahrnují vraždy, únosy, násilná zmizení, mučení, znásilňování, svévolné zadržování a věznění; vzhledem k tomu, že korupce a nečinnost veřejných orgánů mají za následek kulturu beztrestnosti, která brání tomu, aby řada pachatelů vražedného násilí, včetně členů pořádkových sil a zpravodajských služeb, stanula před soudem;
F. vzhledem k tomu, že v říjnu 2016 burundské orgány zakázaly pět organizací na ochranu lidských práv a že v lednu 2017 byla zakázána také nejstarší organizace tohoto druhu v zemi, liga Iteka; vzhledem k tomu, že v prosinci 2016 přijal parlament zákon stanovící přísnou kontrolu mezinárodních nevládních organizací;
G. vzhledem k tomu, že zesílily restrikce vůči nezávislým sdělovacím prostředkům a novinám; vzhledem k tomu, že činnost nezávislých sdělovacích prostředků je stále cenzurována, pozastavována, blokována nebo ukončována; vzhledem k tomu, že novináři se stali oběťmi zmizení, vyhrožování, fyzických útoků a soudního obtěžování; vzhledem k tomu, že byla pozastavena činnost všech nezávislých rozhlasových stanic; vzhledem k tomu, že Burundi zaujímá ve světovém indexu svobody tisku na rok 2017 vypracovaném Reportéry bez hranic 160. místo ze 180 zemí;
H. vzhledem k tomu, že zástupci OSN poukazují na to, že státní představitelé mají sklon k vyvolávání rozporů, což vede k obavám, že se roztočí spirála násilí a že krize může dostat etnický rozměr; vzhledem k tomu, že se objevily zprávy, že se strana CNDD-FDD (Národní rada na obranu demokracie – Síly na obranu demokracie) a její mládežnická organizace – milice Imbonerakure – často uchylují k násilí a zastrašování;
I. vzhledem k tomu, že v říjnu 2016 Burundi zahájilo postup vedoucí k odstoupení od Římského statutu, čímž dalo najevo svůj záměr opustit Mezinárodní trestní soud, a to v návaznosti na rozhodnutí tohoto soudu zahájit předběžné vyšetřování případů násilí a porušování lidských práv v zemi;
J. vzhledem k tomu, že v srpnu 2016 burundská vláda nesouhlasila s tím, aby byli do země vysláni příslušníci policejního sboru OSN, kteří by zajistili monitorování situace; vzhledem k tomu, že se burundská vláda rozhodla pozastavit spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva a odmítla spolupracovat s vyšetřovací komisí, kterou zřídila Rada OSN pro lidská práva;
K. vzhledem k tomu, že dne 21. prosince 2015 burundský parlament zamítl návrh na vyslání mírových sborů Africké unie, přičemž uvedl, že jakákoli vojenská intervence jednotek Africké unie by představovala invazi okupační síly;
L. vzhledem k tomu, že dne 8. prosince 2015 Evropská unie zahájila postup konzultací s vládou Burundi podle článku 96 dohody z Cotonou za přítomnosti zástupců skupiny zemí AKT, Africké unie, Východoafrického společenství a Organizace spojených národů; vzhledem k tomu, že v březnu 2016 Evropská unie tyto konzultace uzavřela, neboť dospěla k závěru, že závazky burundské vlády v oblasti lidských práv, demokratických zásad a právního státu nejsou dostatečné;
M. vzhledem k tomu, že Evropská unie na základě tohoto postupu vymezila řadu konkrétních opatření, která musí vláda Burundi přijmout, aby bylo možné obnovit plnou spolupráci;
N. vzhledem k tomu, že Unie pozastavila přímou finanční pomoc, kterou poskytovala burundským orgánům, a to i rozpočtovou podporu; vzhledem k tomu, že se Unie zavázala zachovat finanční podporu určenou obyvatelstvu a na humanitární pomoc, včetně projektů zaměřených na zajištění přístupu k základním službám;
O. vzhledem k tomu, že Evropská unie přijala sankce namířené proti osobám, subjektům nebo orgánům, které narušují demokracii nebo brání hledání politického řešení v Burundi; vzhledem k tomu, že i Africká unie má nyní v úmyslu přijmout sankce;
P. vzhledem k tomu, že vnitřní burundský dialog, který probíhá pod záštitou Východoafrického společenství a s podporou Africké unie a Evropské unie, je podle Rady bezpečnosti OSN jedinou schůdnou možností, jak dospět k trvalému politickému řešení situace v Burundi; vzhledem k tomu, že tento dialog musí být otevřený všem, a to i opozičním stranám, občanské společnosti a členům diaspory;
Q. vzhledem k tomu, že patová politická situace v Burundi a zhoršující se hospodářská situace mají vážný dopad na obyvatelstvo; vzhledem k tomu, že podle odhadů Agentury OSN pro uprchlíky uprchlo z Burundi více než 420 000 osob ve snaze najít útočiště v sousedních zemích; vzhledem k tomu, že podle zástupce generálního tajemníka OSN se v současné době v zemi nachází 209 000 vnitřně vysídlených osob; vzhledem k tomu, že 3 miliony osob potřebují humanitární pomoc a 2,6 milionu osob trpí akutním nedostatkem potravin; vzhledem k tomu, že 700 000 osob je závislých na nouzové potravinové pomoci, a to i přes to, že vláda zrušila některá omezení; vzhledem k tomu, že tato situace vážně ohrožuje stabilitu regionu;
1. vyjadřuje vážné znepokojení nad politickou a bezpečnostní situací v Burundi; důrazně odsuzuje násilné činy, zabíjení a další porušování lidských práv, k nimž v Burundi od roku 2015 došlo; vyzývá k přijetí účinných a přiměřených opatření, která zabrání novým případům násilí;
2. je znepokojen všeobecně rozšířenou beztrestností, zejména pokud jde o násilné činy a porušování lidských práv a pachatele těchto činů; připomíná, že burundské orgány mají na základě mezinárodních a regionálních právních předpisů v oblasti lidských práv povinnost zaručovat, chránit a prosazovat základní práva, a to včetně občanských a politických práv občanů; v této souvislosti vyzývá k důkladnému a nezávislému vyšetření případů násilné smrti a případů porušení práv, k nimž v Burundi v posledních letech došlo, a žádá, aby se pachatelé za své činy zodpovídali;
3. hluboce lituje skutečnosti, že vláda Burundi zahájila postup vedoucí k odstoupení země od Římského statutu ustavujícího Mezinárodní trestní soud; vyzývá vládu Burundi, aby tento postup odstoupení ještě zvážila a zajistila, aby byla země nadále plně zapojena do struktur Mezinárodního trestního soudu;
4. naléhavě vyzývá burundskou vládu, aby plně dodržovala rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2303 (2016) a umožnila nasazení policejní jednotky OSN, která by zabezpečila monitorování bezpečnostní situace v zemi;
5. vítá vytvoření vyšetřovací komise OSN pro lidská práva v Burundi, která byla zřízena v listopadu 2016 s cílem vyšetřit případy porušování lidských práv, k nimž došlo v Burundi od dubna 2015; vyzývá burundské orgány, aby se členy této vyšetřovací komise plně spolupracovaly;
6. vítá jmenování nového zvláštního vyslance v Burundi v osobě pana Michela Kafanda, jehož jmenoval generální tajemník OSN pan Antonio Gutierrez s cílem usnadnit porozumění probíhajícímu politického procesu;
7. znovu zdůrazňuje svou oddanost svobodě projevu a opětovně potvrzuje, že občanská společnost, právníci, organizace hájící lidská práva a sdělovací prostředky hrají zásadní úlohu v demokratické společnosti; vyzývá v této souvislosti burundské orgány, aby zrušily zákazy a odstranily omezení uložená těmto subjektům, aby se znovu zabývaly novými právními předpisy o zahraničních nevládních organizacích a aby dbaly o to, aby novináři a obránci lidských práv mohli svou činnost v této zemi vykonávat zcela svobodně a bezpečně;
8. vyjadřuje své znepokojení nad vysokým rizikem prohlubování rozdílů mezi různými etniky, k němuž vede současná situace; odsuzuje, že se etnický charakter krize posiluje prováděním propagandy založené na etnické ideologii; naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany v Burundi, aby se zdržely jakéhokoli jednání nebo projevu, který by mohl rozdmýchávat násilí, zhoršit krizi nebo mít negativní dopady na dlouhodobou stabilitu v regionu, a aby plně dodržovaly dohodu z Aruše;
9. odsuzuje podněcování k nenávisti a k násilí, jehož se dopouštějí vedoucí představitelé milice mladých Imbonerakure vůči uprchlíkům a odpůrcům, zejména veřejné výzvy ke znásilňování žen odpůrců, a požaduje okamžité odzbrojení těchto milicí; vyjadřuje mimořádné znepokojení nad přijetím nového zákona o vytvoření národního útvaru dobrovolníků, který by mohl sloužit k tomu, že by činnost této milice legitimizoval;
10. naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany, aby vytvořily podmínky, které by opětovně nastolily důvěru a podpořily národní jednotu prostřednictvím otevřeného a transparentního vnitrostátního dialogu mezi vládou, opozičními stranami a občanskou společností, a to bez jakékoli výlučnosti a v souladu s burundskou ústavou, s dohodou z Aruše a s mezinárodními závazky této země;
11. konstatuje, že situace v Burundi má dopady, které mimořádně poškozují celý zdejší region; vítá v tomto ohledu úsilí o jednání pod záštitou Východoafrického společenství (CAE) za podpory Africké unie a žádá o zapojení a spolupráci burundských orgánů s cílem neprodleně nalézt schůdné a dlouhodobé řešení tohoto konfliktu, avšak vyjadřuje své hluboké znepokojení nad pomalým pokrokem v tomto dialogu;
12. vyzývá Evropskou unii, aby podporovala úsilí regionálních aktérů v řešení této krize; žádá, aby se prováděl orientační plán zprostředkovatele jmenovaného Východoafrickým společenstvím pana Mkapy, bývalého prezidenta Tanzanie;
13. vítá rozhodnutí Mírové a bezpečnostní rady Africké unie o povolení vyslat do Burundi Africkou preventivní a ochrannou misi s cílem podpořit politické řešení; naléhá na vládu Burundi, aby plně dostála závazku, který přijala, a aby usnadnila urychlené rozmístění pozorovatelů a odborníků na lidská práva, zejména pomocí okamžitého vydání víz a velmi rychlého vyřízení ostatních požadovaných formalit;
14. domnívá se, že by větší přítomnost mezinárodních pozorovatelů v Burundi mohla významně přispět ke zlepšení situace v oblasti lidských práv a bezpečnosti; žádá, aby bylo rozmístěno dalších 200 pozorovatelů Africké unie pro vojenské a lidskoprávní otázky, kteří podpoří 30 pozorovatelů již přítomných na místě;
15. považuje za nezbytné vyjasnit v koordinaci s Africkou unií sledovatelnost finančních prostředků určených burundským vojákům, kteří se podílejí na misi Africké unie v Somálsku (AMISOM);
16. domnívá se, že východiskem veškeré normalizace vztahů s EU včetně členských států je, aby burundské orgány prováděly všechna ustanovení „přehledu závazků“, která se týkají konzultací podle článku 96 dohody z Cotonou;
17. bere na vědomí rozhodnutí Evropské unie, přijaté na základě konzultací s burundskými orgány podle článku 96 dohody z Cotonou, o pozastavení přímé finanční pomoci administrativě Burundi a vítá přijatá omezení týkající se přesídlování a skutečnost, že Evropská unie zmrazila majetek osob odpovědných za narušování úsilí o mír nebo za porušování lidských práv; zdůrazňuje, že Unie zachovává veškerou svou finanční podporu burundskému lidu včetně pomoci uprchlíkům v klíčových oblastech, jako je zdravotnictví, výživa a vzdělání, a také humanitární pomoc poskytovanou přímo; podporuje cílené sankce,které Evropská unie obnovila, a také rozhodnutí Rady EU o pozastavení rozpočtové podpory Burundi po konzultacích uskutečněných podle článku 96;
18. vyjadřuje hluboké znepokojení nad přílivem burundských uprchlíků do sousedních zemí a nad alarmující humanitární situací vysídlených osob v Burundi a opětovně potvrzuje svou podporu humanitárním organizacím působícím v tomto regionu a sousedním zemím, které uprchlíky přijímají; naléhavě vyzývá Evropskou unii a další dárce, aby zvýšili svou finanční podporu a humanitární pomoc burundským vysídleným osobám a uprchlíkům; připomíná členským státům, že se zavázaly dodržovat Ženevskou úmluvu;
19. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vládě a parlamentu Burundi, Radě ministrů AKT-EU, Evropské komisi a Radě ministrů Evropské unie, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států Evropské unie, členským státům a orgánům Africké unie a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.