Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2009(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0239/2017

Předložené texty :

A8-0239/2017

Rozpravy :

PV 05/07/2017 - 14
CRE 05/07/2017 - 14

Hlasování :

PV 06/07/2017 - 11.10
CRE 06/07/2017 - 11.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0315

Přijaté texty
PDF 450kWORD 79k
Čtvrtek, 6. července 2017 - Štrasburk
Úsilí EU v oblasti udržitelnosti
P8_TA(2017)0315A8-0239/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2017 o úsilí EU v oblasti udržitelnosti (2017/2009(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na rezoluci Organizace spojených národů OSN nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, která byla přijata na summitu OSN o udržitelném rozvoji dne 25. září 2015 v New Yorku(1),

–  s ohledem na dohodu přijatou v Paříži dne 12. prosince 2015 na 21. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP 21) (Pařížská dohoda),

–   s ohledem na čl. 3 odst. 3 a 5 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na článek 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), v němž je zakotveno, že EU „zajišťuje soudržnost mezi svými jednotlivými politikami a činnostmi s přihlédnutím ke všem svým cílům“, a na článek 11 SFEU,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2016 s názvem „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti – evropské úsilí v oblasti udržitelnosti“ (COM(2016)0739),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou EU ratifikovala v roce lednu 2011,

–  s ohledem na všeobecný akční program Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 s názvem „Spokojený život v mezích naší planety“(2),

–   s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) č. 30/2016 o ukazatelích kvality životního prostředí z roku 2016,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2016 o sledování a přezkumu Agendy pro udržitelný rozvoj 2030(3),

–   s ohledem na strategické sdělení Evropského centra politické strategie Komise ze dne 20. července 2016 s názvem „Sustainability Now! A European Voice for Sustainability“ (Udržitelnost teď! Evropská vize pro udržitelnost)(4),

–  s ohledem na strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020(5), na přezkum této strategie v polovině období(6) a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. února 2016 k přezkumu této strategie v polovině období(7),

–   s ohledem na zprávy Mezinárodního panelu pro zdroje UNEP: „Policy Coherence of the Sustainable Development Goals“ (Soudržnost politik při naplňování cílů udržitelného rozvoje) z roku 2015, „Global Material Flows and Resource Productivity“ (Globální toky materiálů a produktivita zdrojů) z roku 2016 a „Resource Efficiency: Potential and Economic Implications“ (Účinné využívání zdrojů: potenciál a hospodářské důsledky) z roku 2017,

–   s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 10. listopadu 2016 s názvem „Mezinárodní správa oceánů: příspěvek EU k odpovědné správě oceánů“ (JOIN(2016)0049),

–   s ohledem na dohodu o nové městské agendě přijatou dne 20. října 2016 na konferenci Habitat III v Quitu,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0239/2017),

A.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy přijaly Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 (dále jen „Agenda 2030“), včetně cílů udržitelného rozvoje;

B.  vzhledem k tomu, že 17 cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje představuje plán na zlepšení společnosti a světa, k němuž lze dospět prostřednictvím praktických a měřitelných opatření, a vztahuje se na řadu otázek, včetně dosahování lepších a spravedlivějších výsledků v oblasti zdraví, dobré duševní pohody a vzdělávání občanů, vyšší celkové prosperity, opatření proti změně klimatu a zachování životního prostředí pro budoucí generace, a proto musí být vždycky zohledňovány horizontálně napříč všemi oblastmi činnosti Unie;

C.  vzhledem k tomu, že budoucí hospodářský růst je možný pouze v případě, že budou plně respektovány meze naší planety v zájmu zajištění důstojného života pro všechny;

D.  vzhledem k tomu, že Agenda 2030 má transformační potenciál a stanovuje univerzální, ambiciózní, komplexní, nedělitelné a vzájemné provázané cíle, které se zaměřují na vymýcení chudoby, boj proti diskriminaci a podporu prosperity, odpovědnost za životní prostředí, sociální začleňování a dodržování lidských práv a upevnění míru a bezpečnosti; vzhledem k tomu, že tyto cíle vyžadují přijetí okamžitých opatření, aby mohly být v plném rozsahu a účinně provedeny;

E.  vzhledem k tomu, že Komise dosud nepředložila zastřešující strategii provádění Agendy 2030 zahrnující relevantní oblasti vnitřní a vnější politiky a podrobný harmonogram do roku 2030, jak žádal Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 12. května 2016 o sledování a přezkumu agendy, a nepřevzala v plném rozsahu obecnou koordinační úlohu u opatření přijatých na úrovni členských států; vzhledem k tomu, že účinná strategie provádění a mechanismus dohledu a přezkumu jsou pro dosažení cílů udržitelného rozvoje nezbytné;

F.  vzhledem k tomu, že plnění 17 cílů udržitelného rozvoje a 169 dílčích cílů se týká všech aspektů politiky Unie;

G.  vzhledem k tomu, že řada cílů udržitelného rozvoje se vedle pravomocí státních, regionálních a místních orgánů přímo dotýká pravomocí EU, a jejich naplňování tak vyžaduje skutečnou víceúrovňovou správu s aktivním a širokým zapojením občanské společnosti;

H.  vzhledem k tomu, že změna klimatu není samostatný environmentální problém, nýbrž představuje podle OSN(8) jednu z největších výzev naší doby a závažným způsobem ohrožuje udržitelný rozvoj a její rozsáhlé a nevídané dopady nepřiměřeně zatěžují nejchudší a nejzranitelnější osoby a zvyšují nerovnost v rámci jednotlivých zemí a mezi nimi; vzhledem k tomu, že naléhavá opatření pro boj proti změně klimatu jsou zásadní pro úspěšné provádění cílů udržitelného rozvoje;

I.  vzhledem k tomu, že mezi cíle strategie Evropa 2020 v oblasti změny klimatu a energetické udržitelnosti patří: snižování emisí skleníkových plynů o 20 %, 20% pokrytí poptávky po obnovitelných zdrojích energie v EU a navýšení energetické účinnost o 20 %; vzhledem k tomu, že EU se zavázala, že do roku 2030 sníží domácí emise skleníkových plynů alespoň o 40 % oproti roku 2005, s výhradou mechanismu zvyšování cílů stanoveného v rámci Pařížské úmluvy; vzhledem k tomu, že Evropský parlament žádá závazný cíl 40 % v oblasti energetické účinnosti a závazný cíl alespoň 30 % v oblasti energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030, a zdůrazňuje, že tyto cíle by měly být naplňovány prostřednictvím individuálních cílů jednotlivých států;

J.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy jsou signatáři Pařížské dohody, v jejímž rámci se zavázaly spolupracovat s dalšími zeměmi k udržení globálního oteplování výrazně pod úrovní 2 °C a usilovat o další snížení teploty na 1,5 °C, a pokusit se tak zmírnit nejzávažnější rizika změny klimatu, která ohrožují dosažení udržitelného rozvoje;

K.  vzhledem k tomu, že zdravá moře a oceány jsou životně důležitá pro zachování biologické rozmanitosti, zajišťování potravin a udržitelné živobytí;

L.  vzhledem k tomu, že podle 7. akčního programu pro životní prostředí má Komise vyhodnocovat, jaké dopady má spotřeba potravin a ostatních komodit v Unii na životní prostředí v celosvětovém měřítku;

M.  vzhledem k tomu, že jakékoliv posuzování současné a budoucí účinnosti opatření k naplňování cílů udržitelného rozvoje v Evropě by nemělo být zaměřeno pouze na aktuální úspěchy, nýbrž i na budoucí úsilí a plány, přičemž by mělo vycházet z důkladného posouzení nedostatků politik EU a naplňování cílů udržitelného rozvoje, včetně oblastí, v nichž EU tyto cíle nenaplňuje, a neúčinného provádění stávajících politik a možných rozporů mezi oblastmi politiky;

N.  vzhledem k tomu, že podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) je vysoce pravděpodobné, že 11 z 30 prioritních cílů akčního programu pro životní prostředí nebude dosaženo ve stanovené lhůtě do roku 2020;

O.  vzhledem k tomu, že financování cílů udržitelného rozvoje představuje obrovskou výzvu, která vyžaduje silné a globální partnerství a využívání všech forem financování (z domácích, mezinárodních, veřejných, soukromých a inovativních zdrojů) i nefinančních prostředků; vzhledem k tomu, že soukromé financování může veřejné financování doplňovat, nikoli však nahradit;

P.  vzhledem k tomu, že efektivní mobilizace domácích zdrojů je nezbytným faktorem pro dosažení cílů Agendy 2030; vzhledem k tomu, že rozvojové země jsou obzvlášť postiženy daňovými úniky podniků a vyhýbáním se daňovým povinnostem;

Q.  vzhledem k tomu, že podpora udržitelného rozvoje vyžaduje odolnost, která by měla být posilována prostřednictvím komplexního přístupu v rámci vnější činnosti EU a při dodržování zásady soudržnosti politik v zájmu rozvoje; vzhledem k tomu, že politiky členských států i EU mají jak plánovaný, tak i neplánovaný dopad na rozvojové země, a že cíle udržitelného rozvoje představují jedinečnou příležitost pro dosažení většího souladu a spravedlivější politiky vůči rozvojovým zemím;

R.  vzhledem k tomu, že mezinárodní obchod může být mocnou hnací silou rozvoje a hospodářského růstu a velká část dovozu do EU pochází z rozvojových zemí; vzhledem k tomu, že Agenda 2030 uznává obchod jako prostředek k dosažení cílů udržitelného rozvoje;

S.  vzhledem k tomu, že řešení problému migrace a požadavků rostoucí světové populace jsou klíčové k dosažení všech cílů udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že Agenda 2030 zdůrazňuje roli migrace jakožto hybné síly rozvoje; vzhledem k tomu, že článek 208 SFEU stanovuje vymýcení chudoby za hlavní cíl rozvojové politiky EU;

1.  vítá sdělení Komise o evropském úsilí v oblasti udržitelnosti, které mapuje stávající iniciativy a nástroje evropské politiky a slouží jako reakce na Agendu 2030; zdůrazňuje však, že je nutné provést komplexní posouzení stávajících politik a právních předpisů EU ve všech odvětvích, včetně posouzení nedostatků, trendů, neslučitelností a nedostatků v provádění, ale i možných vedlejších přínosů a součinností; zdůrazňuje, že v zájmu provedení tohoto posouzení je nutné přijmout koordinovaná opatření na evropské úrovni i na úrovni členských států; vyzývá proto Komisi, Radu ve všech jejích složeních a agentury a subjekty EU, aby se toho bezodkladně ujaly;

2.  zdůrazňuje, že cílem Agendy 2030 je dosáhnout zlepšení životních podmínek pro všechny a že tři rovnocenné pilíře udržitelného rozvoje jsou pro dosažení cílů udržitelného rozvoje zásadní, konkrétně jde o sociální, environmentálním a ekonomický rozvoj; poukazuje na to, že udržitelný rozvoj je základním cílem Unie v souladu s čl. 3 odst. 3 SEU a že by měl být ústředním bodem debaty o budoucnosti Evropy;

3.  vítá závazek Komise začlenit cíle udržitelného rozvoje do všech politik a iniciativ EU na základě zásady všeobecnosti a integrace; vyzývá Komisi, aby bezodkladně vypracovala komplexní krátkodobou, střednědobou a dlouhodobou soudržnou, koordinovanou a souhrnnou rámcovou strategii k provádění 17 cílů udržitelného rozvoje a 169 souvisejících podcílů v EU a měla přitom na zřeteli vzájemné vazby a analogie jednotlivých cílů a vyžadovala víceúrovňovou správu a meziodvětvový přístup; mimoto zdůrazňuje, že je nutné začlenit všechny aspekty Agendy 2030 do evropského semestru a zajistit, aby byl Parlament do tohoto procesu plně zapojen; vyzývá prvního místopředsedy, který nese průřezovou odpovědnost za udržitelný rozvoj, aby se ujal vedení této záležitosti; zdůrazňuje skutečnost, že EU a její členské státy se zavázaly k praktickému i ideologickému naplnění všech hlavních i dílčích cílů;

4.  připomíná, že je důležité zdůraznit zásadu Agendy 2030 „nikoho neopomenout“; žádá Komisi a členské státy, aby přijaly důrazná opatření pro řešení nerovností v jednotlivých zemích i mezi nimi, které zvyšují dopad jiných globálních problémů a brání dosažení pokroku v udržitelném rozvoji; žádá Komisi a členské státy, aby ve svých politikách podporovaly výzkum a členění údajů, a zajistily tak začlenění a upřednostňování nejzranitelnějších a nejvíce marginalizovaných osob;

5.  vítá závazek Komise začlenit cíle udržitelného rozvoje do své agendy zaměřené na zdokonalování právní úpravy a zdůrazňuje potenciál strategického využívání nástrojů ke zdokonalování právní úpravy pro hodnocení soudržnosti politik EU s ohledem na Agendu 2030; vyzývá Komisi, aby zavedla ověřování souladu všech nových politik a předpisů s cíli udržitelného rozvoje, zajistila plnou soudržnost politik při naplňování těchto cílů a zároveň aby podporovala součinnost, usilovala o vedlejší přínosy a zabránila kompromisům jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni; zdůrazňuje, že je nutné učinit z udržitelného rozvoje nedílnou součást zastřešujícího rámce posuzování dopadu, aby nebyl dopad na udržitelný rozvoj posuzován odděleně, jak je tomu podle souboru nástrojů Komise pro zdokonalování právní úpravy nyní; vyzývá ke zlepšení nástrojů pro měření a kvantifikování střednědobých a dlouhodobých výsledků v posouzeních dopadu; mimoto vyzývá Komisi, aby zajistila, že hodnocení a kontroly účelnosti prováděné v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) budou posuzovat, zda určité politiky nebo právní předpisy přispívají k ambicióznímu naplňování cílů udržitelného rozvoje, nebo zda mu ve skutečnosti brání; požaduje jasné určení a diferenciaci úrovně správy, na níž by měly být cíle naplňovány, přičemž zdůrazňuje, že by měla být dodržována zásada subsidiarity; vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby vypracovaly jasné a ucelené plány udržitelného rozvoje na celostátní úrovni a v případě potřeby i na nižší než celostátní nebo na místní úrovni; zdůrazňuje, že Komise by měla být v této věci nápomocna, aby zajistila harmonizované provádění;

6.  upozorňuje na to, že 7. akční program pro životní prostředí je pro plnění cílů udržitelného rozvoje sám o sobě klíčovým nástrojem, ačkoli kroky podnikané v některých odvětvích stále nedostačují k tomu, aby byly tyto cíle splněny; vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly veškeré kroky nezbytné k úplnému provedení 7. akčního programu pro životní prostředí, aby do hodnocení tohoto akčního programu zapracovaly posouzení toho, do jaké míry odpovídají jeho cíle cílům udržitelného rozvoje, a aby při zohlednění těchto výsledků předložily doporučení pro následovníka programu; vyzývá Komisi, aby včas navrhla akční program Unie pro životní prostředí na období po roce 2020, jak vyžaduje čl. 192 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, neboť takový program přispěje k dosažení cílů udržitelného rozvoje v Evropě;

7.  velmi naléhavě vyzývá Komisi, aby se řídila agendou řádné správy dohodnutou v rámci Deklarace z Ria a Agendy 2030, Johannesburským plánem provádění (JPOI) z roku 2002 a výsledným dokumentem z konference OSN Rio+20 o udržitelném rozvoji z roku 2012;

8.  domnívá se, že Komise by měla vybízet členské státy, aby v zájmu udržitelného rozvoje podporovaly vytváření nebo posilování rad pro udržitelný rozvoj na vnitrostátní úrovni, včetně místních rad, zvyšovaly účast a skutečné zapojení občanské společnosti a dalších zainteresovaných stran v rámci příslušných mezinárodních fór a prosazovaly transparentnost a široké zapojení veřejnosti a navazování partnerství;

9.  uznává, že v zájmu naplnění cílů udržitelného rozvoje bude zapotřebí zapojit mnoho zúčastněných stran z EU, tj. místní a regionální orgány členských států, občanskou společnost, občany, podniky a partnery ze třetích zemí; vyzývá Komisi, aby zajistila, že platforma propojující zainteresované strany, kterou ohlásila ve svém sdělení, se stane vzorem osvědčených postupů při plánování, provádění, monitorování a přezkumu Agendy 2030; zdůrazňuje, že platforma by měla umožnit využití odbornosti a zkušeností jednotlivých klíčových odvětví, podporovat inovace a přispět k zajištění účinných vazeb se zapojenými subjekty a podpoře přístupu zdola nahoru v rámci udržitelného rozvoje; dále zdůrazňuje, že tato platforma by měla mít mnohem širší záběr než platforma pro vzájemné učení a umožnit zúčastněným stranám, aby se při plánování a monitorování provádění cílů udržitelného rozvoje skutečně zapojily; žádá Komisi, aby podporovala součinnost s dalšími souvisejícími platformami, jako je např. platforma REFIT, platforma pro oběhové hospodářství, Pracovní skupina na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost a růst a odborná skupina na vysoké úrovni pro udržitelnost financí, a informovala Evropský parlament a Radu o tom, jak se budou doporučení platformy provádět;

10.  žádá Komisi, aby se více zasadila o to, aby správa a řízení cílů udržitelného rozvoje:

   i) byla víceoborová: vytvořením vnitrostátní koordinační struktury odpovědné za provádění kroků v návaznosti na Agendu 21, která by využívala odborných znalostí nevládních organizací;
   ii) byla víceúrovňová: vytvořením účinného institucionálního rámce pro udržitelný rozvoj na všech úrovních;
   iii) zapojovala širokou škálu aktérů: zprostředkováním a zlepšováním informovanosti a účasti veřejnosti díky široké dostupnosti informací;
   iv) kladla důraz na zlepšení styčné plochy mezi vědou a politikou;
   v) stanovila jasný časový plán kombinující krátkodobé a dlouhodobé uvažování.

žádá proto Komisi, aby zajistila, že zapojení mnoha zúčastněných stran přinese nejen všechny tyto prvky, nýbrž že povede rovněž k šíření odborných znalostí týkajících se cílů udržitelného rozvoje, a aby zajistila, že tato platforma ovlivní politicky program; vzhledem k této skutečnosti žádá, aby Komise za pomoci Parlamentu a Rady vytvořila platformu, která se bude skládat z mnoha zúčastněných stran a která zapojí subjekty z celé řady odvětví; podniky a průmysl, spotřebitelské skupiny, odborové svazy, sociální nevládní organizace a nevládní organizace pro životní prostředí a oblast klimatu, nevládní organizace pro rozvojovou spolupráci, představitelé místních samospráv a měst – všechny tyto subjekty by měly být zastoupeny ve fóru, které by nemělo mít méně než 30 zúčastněných stran; schůze by měly být přístupné pro co nejvíce subjektů a mělo by být možné v případě postupného narůstajícího zájmu rozšířit jejich kapacitu; platforma by měla na svých čtvrtletních schůzích určit problémy, které brání plnění cílů udržitelného rozvoje; Parlament by měl zvážit vytvoření pracovní skupiny pro provádění cílů udržitelného rozvoje s cílem zajistit, aby bylo možné v rámci Parlamentu zajistit v souvislosti s tímto tématem víceoborovou spolupráci; toto fórum by se mělo skládat ze členů EP, kteří budou zastupovat co největší počet výborů; Komise a Evropský parlament by měly být na schůzích platformy více zúčastněných stran aktivní; Komise by měla platformě každý rok překládat aktuální informace o svých budoucích plánech s cílem přispět k provádění cílů udržitelného rozvoje a rovněž dokument informující o osvědčených postupech při provádění cílů udržitelného rozvoje, který by byl přístupný na všech úrovních ve všech členských státech, a to před zasedáním OSN na vysoké úrovni o cílech udržitelného rozvoje, které se koná v červnu/červenci; Výbor regionů by měl sloužit jako pojítko mezi místními subjekty a vnitrostátními subjekty;

11.  vítá narůstající objem institucionálního a soukromého kapitálu přiděleného na financování cílů udržitelného rozvoje a vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly kritéria týkající se udržitelného rozvoje pro nakládání s prostředky EU, určily možné regulatorní překážky a pobídky pro investice do cílů udržitelného rozvoje a prozkoumaly možnosti sbližování a spolupráce mezi veřejnými a soukromými investicemi;

12.  vítá přínos přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí při zajišťování toto, aby členské státy plnily cíle udržitelného rozvoje prostřednictvím lepšího provádění acquis; varuje však, že tento přezkum by neměl být brán jako náhrada za jiné nástroje, jako jsou např. řízení o nesplnění povinnosti;

13.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila účinné mechanismy monitorování, sledování a přezkumu provádění a začleňování cílů udržitelného rozvoje a Agendy 2030, a žádá ji, aby ve spolupráci s Eurostatem vypracovala soubor konkrétních ukazatelů pokroku při naplňování cílů udržitelného rozvoje v rámci EU; vyzývá Komisi, aby předkládala výroční zprávy o pokroku EU při provádění cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že Komise by měla podporovat členské státy v jejich soudržném podávání zpráv; vyzývá Parlament, aby se zapojil do tohoto procesu jako partner, zejména ve druhé oblasti činnosti po roce 2020, a žádá o to, aby se každoročně vedl mezi Parlamentem, Radou a Komisí dialog a aby si vyměňovaly informace, což povede následně k vytvoření zprávy; naléhavě vyzývá k tomu, aby byly výsledky transparentní, snadno pochopitelné a sdělitelné široké veřejnosti; zdůrazňuje význam transparentnosti a demokratické odpovědnosti při monitorování Agendy 2030, a vyzdvihuje proto úlohu obou legislativních orgánů v tomto procesu; domnívá se, že v tomto směru by mohla být vhodným nástrojem pro koordinaci závazná interinstitucionální dohoda podle článku 295 SFEU;

14.  připomíná, že členské státy jsou povinny podávat OSN zprávy o svých výsledcích v plnění cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že tyto zprávy členských států by měly být vypracovávány ve spolupráci s příslušnými místními a regionálními orgány; zdůrazňuje, že v členských státech s federální nebo decentralizovanou úrovní správy je třeba podrobně rozvést konkrétní úkoly a povinnosti těchto delegovaných úrovní veřejné správy při plnění cílů udržitelného rozvoje;

15.  vyzývá Komisi, aby podporovala globální hodnotové řetězce zavedením systémů náležité péče pro společnosti s ohledem na celý jejich dodavatelský řetězec, což by povzbudilo podniky, aby investovaly zodpovědněji, a podněcovalo efektivnější provádění kapitol týkajících se udržitelnosti v dohodách o volném obchodu, jako např. kapitol v oblasti boje proti korupci, transparentnosti, vyhýbání se daňovým povinnostem a odpovědného chování podniků;

16.  domnívá se, že každá budoucí vize Evropy musí považovat cíle udržitelného rozvoje za klíčovou zásadu a že přitom členské státy musí směřovat k udržitelným hospodářským modelům – proto by úloha EU při dosahování udržitelného rozvoje měla být středem úvah, které byly zahájeny bílou knihou Komise o budoucnosti Evropy ze dne 1. března 2017 (COM(2017)2025), o tom, že je zapotřebí klást větší důraz na udržitelnost v rámci hospodářského rozvoje; domnívá se, že dosažení cílů udržitelného rozvoje a splnění Agendy 2030 je pro EU klíčové a že splněné cíle udržitelného rozvoje by měly představovat evropský odkaz budoucím generacím; uznává, že Agenda 2030 je v souladu se zásadami a hodnotami Unie, a že proto dosahování cílů udržitelného rozvoje přirozeně vyplývá z plánů Evropské unie vytvořit pro Evropu lepší, zdravější a udržitelnější budoucnost;

17.  vyzývá Komisi a členské státy, aby budovaly kapacity pro integrované posuzování, technologické a institucionální inovace a uvolňování finančních prostředků v zájmu dosažení cílů udržitelného rozvoje;

18.  bere na vědomí, že většina evropských zemí, a to jak v EU, tak mimo EU, jsou signatáři dohody o cílech udržitelného rozvoje; domnívá se, že v souvislosti s diskusí o budoucnosti Evropy by mělo být zváženo vytvoření celoevropského rámce pro plnění cílů udržitelného rozvoje mezi členskými státy EU, EHP, signatáři dohod o přidružení k EU, kandidátskými zeměmi EU a také se Spojeným královstvím poté, co vystoupí z EU;

19.  zdůrazňuje úlohu politického fóra na vysoké úrovni při dalším sledování a přezkumu cílů udržitelného rozvoje a vyzývá Komisi a Radu, aby dostály vedoucí úloze EU při formulaci a provádění Agendy 2030 tím, že se před konáním politického fóra na vysoké úrovni pod záštitou Valného shromáždění OSN dohodnou na společných postojích EU a na společném podávání zpráv ze strany EU, jež bude vycházet z koordinovaného podávání zpráv členskými státy a orgány EU; vyzývá Komisi, aby během nadcházejícího politického fóra na vysoké úrovni provedla soupis probíhajících akcí a konkrétních cílů udržitelného rozvoje, které se budou přezkoumávat;

20.  domnívá se, že EU by měla mít celosvětově vedoucí postavení, pokud jde o přechod na nízkouhlíkové hospodářství a na systém udržitelné produkce a spotřeby; vyzývá Komisi, aby zaměřila svoji politiku v oblasti vědy, technologií a inovací na dosažení cílů udržitelného rozvoje a aby vypracovala sdělení týkající se vědy, techniky a inovací pro udržitelný rozvoj, jak doporučuje expertní skupina Komise pro „opatření navazující na Rio+20, zejména cíle udržitelného rozvoje“, s cílem stanovit dlouhodobou koordinaci a soudržnost politiky a podpořit ji;

21.  zdůrazňuje, že věda, technologie a inovace jsou obzvláště důležité nástroje pro uplatňování cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že program Horizont 2020 a budoucí rámcový program pro výzkum musí lépe začlenit koncepci udržitelného rozvoje a společenské problémy;

22.  připomíná, že jak uvedl ve svém usnesení ze dne 12. května 2016, Parlament by měl mít jasně vymezenou úlohu při provádění Agendy 2030 ze strany EU;

23.  vítá nedávné iniciativy na podporu účinného využívání zdrojů, mj. prostřednictvím iniciativ na podporu předcházení vzniku odpadu, opětovného použití a recyklace, omezení energetického využití odpadu na nerecyklovatelné materiály a postupného ukončování ukládání recyklovatelných či jinak využitelných odpadů na skládky, jak bylo předloženo v akčním plánu pro oběhové hospodářství a v návrhu na nové zavedení ambiciózních cílů EU v oblasti odpadu, které přispějí mj. k naplnění cíle udržitelného rozvoje č. 12 a ke snížení odpadu v mořích; uznává, že zvýšení účinnosti využívání zdrojů nákladově efektivním způsobem je nepostradatelné pro plnění cílů udržitelného rozvoje a cílů v oblasti změny klimatu a že už jen účinnější využívání zdrojů sníží roční celosvětové emise skleníkových plynů do roku 2050 o 19 % a emise skleníkových plynů zemí skupiny G7 až o 25 % do roku 2050; poukazuje na skutečnost, že 12 ze 17 cílů udržitelného rozvoje je závislých na udržitelném využívání přírodních zdrojů; zdůrazňuje význam udržitelné spotřeby a výroby, čehož lze dosáhnout zvyšováním účinnosti a snižováním znečištění a snižováním odpadu a poptávky po zdrojích; zdůrazňuje, že je třeba se samostatně zabývat růstem, využíváním zdrojů a dopady na životní prostředí; vyzývá Komisi, aby pravidelně předkládala zprávu o stavu oběhového hospodářství, které budou informovat o jeho stavu a tendencích a umožní upravit stávající politiku na základě objektivních, spolehlivých a srovnatelných informací; dále vyzývá Komisi, aby zajistila, že oběhové hospodářství přinese značný pokles v používání primárních materiálů, snížení odpadních surovin, výrobky s delší životností a využívání výroby vedlejších produktů a nadbytečného materiálu, které byly dříve považovány za odpadové toky; vyzývá Komisi, aby předložila ambiciózní a komplexní strategii týkající se plastů a zároveň plnila cíl v oblasti ekologicky šetrného nakládání s chemickými látkami stanovený pro rok 2020 a zohledňovala cíl týkající oběhu netoxických materiálů, jak je stanoveno v 7. akčním programu pro životní prostředí; domnívá se, že koordinovaná opatření na evropské úrovni zaměřená na boj proti plýtvání jsou pro naplnění udržitelného cíle č. 2 zásadní; vyzdvihuje cíl EU snížit potravinový odpad o 50 % do roku 2030;

24.  zdůrazňuje, že rozhodnutí č. 1386/2013/EU uvádí, že současné systémy výroby a spotřeby světové ekonomiky vytvářejí obrovské množství odpadu, který, v kombinaci s narůstající poptávkou po zboží a službách až do vyčerpání zdrojů, přispívá k nárůstu ceny základních surovin, minerálů a energie a zároveň způsobuje větší znečištění, vytváří více odpadu, navyšuje celosvětové emise skleníkových plynů a urychluje znehodnocování půdy a odlesňování; je proto zapotřebí, aby EU a její členské státy vyvinuly úsilí s cílem zajistit posouzení životního cyklu výrobků a služeb, což bude sloužit jako způsob, jak zhodnotit jejich skutečný dopad, pokud jde o udržitelnost;

25.  připomíná, že oddělení hospodářského růstu od spotřeby zdrojů má zásadní význam pro omezení dopadů na životní prostředí, pro zlepšení konkurenceschopnosti Evropy a pro omezení její závislosti na zdrojích;

26.  zdůrazňuje, že má-li EU splnit cíle Agendy 2030, je nezbytné, aby byly tyto cíle zohledněny v rámci evropského semestru komplexně, včetně začlenění zelených pracovních míst, účinného využívání zdrojů a udržitelných investic a inovací; poznamenává, že ekonomika účinně využívající zdroje skýtá obrovský potenciál pro vytváření pracovních míst a hospodářský růst, neboť do roku 2050 přispěje dalšími 2 biliony USD ke globální ekonomice a k HDP zemí skupiny G7 dalšími 600 miliardami USD;

27.  vyzývá Komisi, aby upozornila všechny zúčastněné strany včetně investorů, odborů i občanů na přínosy transformace neudržitelné výroby na činnosti, které umožní sledovat cíle udržitelného rozvoje, a na přínosy permanentního odborného vzdělávání pracovníků v zájmu vysoce kvalitních pracovních míst, která jsou šetrná k životnímu prostředí, čistá a vysoce kvalitní;

28.  zdůrazňuje, že je důležité dosáhnout cíle udržitelného rozvoje č. 2 v oblasti udržitelného zemědělství a cílů udržitelného rozvoje v oblasti předcházení znečištění a nadměrného využívání vody (cíl č. 6.3 a 6.4), zlepšování kvality půdy (cíl č. 2.4 a 15.3) a zastavení úbytku biologické rozmanitosti (cíl č. 15) na úrovni EU;

29.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly významným zpožděním při dosahování dobrého stavu vody podle rámcové směrnice o vodě a zajistily dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 6; bere na vědomí, že v hodnocení EEA se uvádí, že více než polovina říčních toků a sladkovodních ploch v Evropě obsahuje méně vody, než kolik je považováno za dobrý ekologický stav, a že u vodních ekosystémů dochází stále k největšímu zhoršování a úbytku biologické rozmanitosti; vyzývá Komisi, aby podpořila inovativní přístupy k udržitelnému hospodaření s vodou, včetně uvolnění plného potenciálu odpadních vod, a aby při hospodaření s vodou uplatňovala zásady oběhového hospodářství, a to tak, že bude provádět opatření na podporu opětovného využívání odpadních vod v zemědělství, průmyslových odvětvích a v komunálních oblastech; zdůrazňuje, že přibližně 70 milionů Evropanů se potýká s nedostatkem vody v letních měsících; dále připomíná, že přibližně 2 % celkové populace EU nemají přístup k pitné vodě, což nerovnoměrně postihuje zranitelné osoby; dále připomíná, že v důsledku závadnosti pitné vody a špatných sanitárních a hygienických podmínek zemře každý den v Evropě 10 osob;

30.  vítá společné sdělení Komise týkající se budoucnosti našich oceánů, v němž navrhuje 50 opatření pro bezpečné, čisté a udržitelně řízené oceány v Evropě i ve světě za účelem naplnění cíle udržitelného rozvoje č. 14, tj. naléhavý cíl, jenž vyžaduje rychlé oživení evropských moří a světových oceánů;

31.  zdůrazňuje, že biologická rozmanitost má důležitý environmentální význam a socio-ekonomický přínos, a poznamenává, že podle poslední zprávy týkající se „mezí naší planety“ současné hodnoty úbytku biologické rozmanitosti svou planetární mez překročily, přičemž za nejdůležitější hranici je považována integrita biosféry, a pokud se tato hranice významně změní, zemský systém se ocitne v novém stavu; se znepokojením konstatuje, že cíle strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 a Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti nebudou splněny bez vynaložení dalšího a podstatně většího úsilí; připomíná, že na 60 % živočišných druhů a 77 % chráněných stanovišť se nenachází v nejlepších podmínkách(9); vyzývá Komisi a členské státy, aby ještě více usilovaly o splnění těchto cílů, mimo jiné tím, že v plném rozsahu uplatní směrnice o ochraně přírody a uznají přidanou hodnotu ekosystémů a biologické rozmanitosti evropského životního prostředí přidělením dostatečných zdrojů, a to i v rámci budoucích rozpočtů na zachování biologické rozmanitosti, zejména síti Natura 2000 a programu LIFE; opakuje, že je nutná společná metodologie pro sledování, která bude zohledňovat veškeré přímé i nepřímé výdaje na biologickou rozmanitost a jejich účinnost, přičemž zdůrazňuje, že celkové vynakládání prostředků EU nesmí mít negativní vliv na biologickou rozmanitost a mělo by podporovat dosahování cílů EU v oblasti biologické rozmanitosti;

32.  zdůrazňuje, že plné provádění, prosazování a dostatečné financování směrnic o ochraně přírody je základním předpokladem pro zajištění úspěchu celé strategie v oblasti biologické rozmanitosti a pro splnění jejího hlavního cíle; vítá rozhodnutí Komise nerevidovat směrnice o ochraně přírody;

33.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby rychle dokončily a posílily ekologickou síť Natura 2000 a současně zintenzivnily úsilí o zajištění toho, aby bylo v souladu se směrnicí o stanovištích označeno dostatečné množství zvláštních oblastí ochrany a aby bylo označení tohoto typu zkombinováno s účinnými opatřeními na ochranu biologické rozmanitosti v Evropě;

34.  konstatuje, že výzkum ukazuje, že neudržitelné zemědělství je jedním z klíčových faktorů ztráty organického uhlíku v půdě a biologické rozmanitosti půdy; vyzývá EU, aby podporovala metody, které zvyšují kvalitu půdy, jako je metoda střídavého hospodaření týkající se také luštěnin a hospodářských zvířat, což umožní, aby EU splnila cíle udržitelného rozvoje č. 2.4 a č. 15.3;

35.  domnívá se, že EU musí udělat mnohem více k dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 15; naléhavě vyzývá Komisi, aby upřednostnila zejména téma dekontaminace životního prostředí, a to tak, že navrhne harmonizované normy zaměřené proti využívání a znehodnocování půdy a co nejdříve předloží akční plán proti odlesňování a znehodnocování lesů, který byl již několikrát ohlášen, a časový plán pro jeho provedení;

36.  vuznává, že změny v biologické rozmanitosti půdy a v organickém uhlíku v půdě nastávají většinou v důsledku postupů při obhospodařování půdy a změn ve využívání půdy a také změn klimatu, což má závažné negativní dopady na celé ekosystémy a společnost; vyzývá proto Komisi, aby v nadcházejícím 8. akčním programu pro životní prostředí věnovala zvláštní pozornost otázkám souvisejícím s půdou;

37.  zdůrazňuje, že dovozy sójové moučky pro výživu zvířat do EU přispívají k odlesňování v Jižní Americe, a tím dochází k porušení cílů udržitelného rozvoje týkajících se odlesňování, změny klimatu a biologické rozmanitosti;

38.  yzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí jako celosvětového aktéra, pokud jde o ochranu důležité ekologické arktické oblasti a jejího životního prostředí; naléhavě žádá Komisi, aby zamezila jakýmkoli politikám, které podněcují těžbu fosilních paliv v arktické oblasti;

39.  vítá zaměření na biologickou rozmanitost, přírodní zdroje a ekosystémy a také skutečnost, že byla uznána souvislost mezi těmito prvky, lidským zdravím a dobrými životními podmínkami; zdůrazňuje, že je nutný přístup „jednoho zdraví“, jenž zahrnuje zdraví lidí, zvířat a životního prostředí, a připomíná, že investice do výzkumu a inovací zaměřených na vývoj nových technologií pro oblast zdraví jsou nezbytným předpokladem pro dosažení cílů udržitelného rozvoje; naléhavě žádá Komisi, aby urychleně provedla analýzu reagující na publikaci OECD „EU Health at a Glance“, v níž se uvádí, že průměrná délka života se v řadě zemí EU nezvýšila; konstatuje, že spravedlivý přístup k vysoce kvalitní zdravotní péči je klíčem k udržitelným systémům zdravotní péče, neboť má potenciál snižovat nerovnosti; zdůrazňuje, že je třeba vynaložit více úsilí na řešení vícerozměrných překážek přístupu jak na úrovni jednotlivce, tak na úrovni poskytovatele a systému zdravotní péče a nadále investovat do inovací, lékařského výzkumu a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), aby bylo možné vyvíjet zdravotní řešení, která budou dostupná, udržitelná a zaměřená na boj proti celosvětovým problémům, jako je HIV/AIDS, tuberkulóza, meningitida, hepatitida typu C a další opomíjené infekční choroby, které jsou většinou spojeny s chudobou; poukazuje na to, že investice do celosvětového lékařského výzkumu a vývoje jsou zásadní pro řešení vznikajících problémů v oblasti zdraví, jako jsou epidemie a odolnost vůči antibiotikům;

40.  zdůrazňuje, že hospodářství oceánů, neboli „modrá ekonomika“, nabízí významné příležitosti pro udržitelné využívání a zachování mořských zdrojů a že patřičná podpora v budování kapacit pro rozvoj a uplatňování nástrojů plánování a řízení systémů může umožnit rozvojovým zemím, aby se těchto příležitostí chopily; vyzdvihuje významnou úlohu, kterou v tomto ohledu musí sehrát Evropská unie;

41.  uznává, že existuje spojitost mezi využíváním rybolovných zdrojů, jejich zachováním a obchodem s nimi; uznává dále, že cena za neřešení škodlivých dotací v oblasti rybolovu je mimořádně vysoká, neboť bez patřičných opatření se zdroje vyčerpají, což bude mít za následek nedostatek potravin a zánik zdrojů pracovních míst, o jejichž zachování se usilovalo;

42.  připomíná, že EU a její členské státy jsou signatáři Pařížské dohody, a tudíž jsou zavázáni k naplňování cílů této dohody, což vyžaduje celosvětové úsilí; zdůrazňuje, že v zájmu snížení globálního oteplování výrazně pod 2 °C je třeba začlenit dlouhodobý cíl dekarbonizace a usilovat o další snížení teploty na 1,5 °C;

43.  připomíná, že Komisí navrhovaný rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 stanoví pro rok 2030 tři hlavní cíle: snížení emisí skleníkových plynů přinejmenším o 40 %, pokrytí poptávky po energii v EU minimálně z 27 % z obnovitelných zdrojů a navýšení energetické účinnosti nejméně o 30 %; připomíná postoje, které k těmto cílům zaujímá Parlament; zdůrazňuje, že tyto cíle je nutné přezkoumávat a že v polovině století je třeba pro EU připravit strategii nulových emisí, která s ohledem na regionální a národní specifika v EU poskytne nákladově účinnou cestu k dosažení cílů nulových emisí přijatých v rámci Pařížské dohody;

44.  vyzývá EU a členské státy, aby účinně začleňovaly zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jejím dopadům do rozvojových politik; zdůrazňuje, že je zapotřebí podněcovat k přenosu technologií v oblasti energetické účinnosti a čistých technologií a podporovat investice do malých decentralizovaných projektů na využívání obnovitelných zdrojů energie, které fungují mimo energetické sítě; vyzývá EU, aby prostřednictvím cílené podpory menších zemědělců, diverzifikace plodin, agrolesnictví a agroekologických postupů rozšířila svou pomoc v oblasti udržitelného zemědělství, a umožnila mu tak vyrovnat se se změnou klimatu;

45.  konstatuje, že degradace životního prostředí a změna klimatu představují významná rizika při dosahování a udržování míru a spravedlnosti; uznává, že je třeba více zviditelnit to, že změna klimatu a degradace životního prostředí jsou hnací silou globální migrace i chudoby a hladu; vyzývá EU a členské státy, aby si ponechaly změnu klimatu jako strategickou prioritu při diplomatických jednáních na celosvětové úrovni, mimo jiné i v rámci dvoustranných a biregionálních dialogů na vysoké úrovni se skupinami G7 a G20, v OSN a s partnerskými zeměmi, jako je Čína, ve snaze pokračovat v pozitivním a aktivním dialogu, který urychluje globální přechod na čistou energii a zabraňuje nebezpečné změně klimatu;

46.  oceňuje činnost amerického střediska pro klima a bezpečnost (Center for Climate and Security), které odhaluje ohniska napětí mezi změnou klimatu a mezinárodní bezpečností, přičemž změnu klimatu nazývá „multiplikátorem hrozeb“, jež by mohly vyžadovat větší humanitární nebo vojenskou intervenci a vést k vážnějším bouřím, které by mohly ohrozit města a vojenské základny;

47.  upozorňuje na skutečnost, že energetická chudoba, často definovaná jako situace, kdy jednotlivci nebo domácnosti nejsou schopni odpovídajícím způsobem zajistit teplo nebo jiné požadované energetické služby ve svých domovech za přijatelnou cenu, je problémem v mnoha členských státech; zdůrazňuje, že energetická chudoba je způsobena rostoucími cenami energií, dopadem recese na národní a regionální hospodářství a nízkou účinností energické izolace obytných budov; připomíná, že statistika EU v oblasti příjmů a životních podmínek (EU SILC) odhaduje, že 54 milionů evropských občanů (10,8 % obyvatel EU) nebylo v roce 2012 schopno své domácnosti dostatečně vytopit, přičemž obdobné počty jsou vykazovány s ohledem na opožděné platby poplatků za veřejné služby či existenci špatných podmínek bydlení; vyzývá členské státy, aby tento problém uznávaly a řešily, protože zaručení základních energetických služeb má zásadní význam pro zajištění toho, aby společenství netrpěla negativními dopady na zdraví, nebyla dále dlouhodobě postižena chudobou a byla schopna udržet si dobrou kvalitu života, a také pro zajištění toho, aby se finanční náklady vynaložené na podporu domácností, které ji vyžadují, nestaly příliš zatěžujícími; zdůrazňuje, že moderní služby v oblasti energetiky mají klíčový význam pro dobré životní podmínky lidí a pro hospodářský rozvoj země; dále zdůrazňuje, že na světě je stále 1,2 miliardy osob bez přístupu k elektřině a více než 2,7 miliardy lidí nemá k dispozici zařízení využívající k přípravě pokrmů čistá paliva; připomíná, že více než 95 % těchto osob žije buď v subsaharské Africe, nebo v rozvojové Asii, přičemž až 80 % z nich žije ve venkovských oblastech; zdůrazňuje, že oblast energetiky má zásadní význam pro téměř všechny hlavní výzvy a příležitosti, se kterými se dnešní svět setkává; dále zdůrazňuje, že ať už z důvodu zaměstnání, bezpečnosti, změny klimatu, produkce potravin či zvyšování příjmů je přístup k energii pro všechny zásadní a že udržitelná energetika znamená příležitosti – zlepšuje životní podmínky obyvatel, hospodářství a naší planety;

48.  doporučuje plné začlenění opatření v oblasti klimatu do celého rozpočtu EU (začleňování oblasti klimatu) a zároveň zajištění toho, aby opatření na snížení emisí skleníkových plynů byla začleněna do všech investičních rozhodnutí v Evropě;

49.  vyzývá Komisi, aby každých pět let, a poprvé do šesti měsíců od facilitativního dialogu na základě Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v roce 2018, vypracovala zprávu o právních předpisech EU v oblasti klimatu, včetně nařízení o sdílení úsilí a směrnice o ETS, aby se zjistilo, zda tyto právní předpisy účinným způsobem a podle očekávání přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů v EU, a aby se stanovilo, zda současný plán pro snižování emisí bude stačit ke splnění cílů udržitelného rozvoje a cílů Pařížské dohody; dále požaduje, aby Komise nejpozději do roku 2020 revidovala a zdokonalila rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a vnitrostátně stanovený příspěvek EU, aby je bylo možné dostatečně sladit s dlouhodobými cíli Pařížské dohody a cíli udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi, aby vzhledem ke skutečnosti, že se EU v rámci Agendy 2030 zavázala prosazovat udržitelné obhospodařování lesů, zastavení odlesňování, obnovu poškozených lesů a zvýšení a obnovu zalesnění v celosvětovém měřítku do roku 2020, stimulovala potenciál pro absorpci skleníkových plynů tím, že podpoří rozvoj politik zaměřených na zalesňování s využitím praktik řádného obhospodařování lesů;

50.  upozorňuje na to, že úsilí o zmírňování globálního oteplování není na překážku hospodářskému růstu a zaměstnanosti, ale že dekarbonizace hospodářství by naopak měla být považována za klíčový zdroj nového a udržitelného hospodářského růstu a zaměstnanosti; uznává nicméně, že při přechodu na každý nový hospodářský a sociální model budou společenství soustředěná kolem tradičních odvětví pravděpodobně čelit výzvám; zdůrazňuje, že je důležité poskytnout při tomto přechodu podporu, a vyzývá Komisi a členské státy, aby ze zdrojů, jako je systém EU pro obchodování s emisemi (ETS), vyčlenila finanční prostředky na modernizaci a spravedlivý přechod, aby se těmto společenstvím pomohlo a aby se podpořilo přijetí nejlepších technologií a výrobních postupů schopných zajistit nejlepší normy v oblasti životního prostředí a vytvářet bezpečná, stabilní a udržitelná pracovní místa;

51.  bere na vědomí, že pokračující úbytek biologické rozmanitosti, negativní dopady odlesňování a změny klimatu mohou vést k rostoucímu soupeření o zdroje, jako jsou potraviny a energie, k vyšší míře chudoby, globální politické nestabilitě a přesunům obyvatelstva a novým globálním migračním vzorcům; trvá na tom, že tuto problematiku by Komise, Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) a členské státy měly zvážit ve všech aspektech vnějších vztahů a mezinárodní diplomacie a zároveň by měly zajistit podstatné navýšení finančních prostředků do oficiální rozvojové pomoci; žádá Komisi, ESVČ a členské státy, aby ve všech činnostech a interakcích s třetími zeměmi usilovaly o snížení emisí tím, že budou prosazovat obnovitelné zdroje energie, účinné využívání zdrojů, biologickou rozmanitost a ochranu lesů a rovněž zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně;

52.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby vnější politiky EU byly v souladu s cíli udržitelného rozvoje, a k určení oblastí, v kterých jsou zapotřebí další opatření či důslednější provádění k tomu, aby vnější politiky EU podporovaly účinné provádění těchto cílů a nebyly v rozporu s nimi ani s jejich prováděním v jiných regionech, zejména v rozvojových zemích; za tímto účelem vyzývá Komisi, aby zavedla spolehlivý postup, jehož prvním krokem bude předvídat a včasně varovat, pokud jde o nové iniciativy a návrhy, včetně revize stávajících právních předpisů, a aby předložila návrh zastřešující vnější strategie pro udržitelný rozvoj; vyzdvihuje dostupné nástroje a fóra, jako je Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD), regionální fórum Evropské hospodářské komise OSN pro udržitelný rozvoj, politické fórum na vysoké úrovni a centrální platforma OSN; požaduje dobrovolný přezkum na politickém fóru na vysoké úrovni v souladu s Agendou 2030, podle které by členské státy měly „provádět pravidelný a komplexní přezkum dosáhnutého pokroku“; vyzdvihuje úlohu pravidelných a náležitých ex-ante posouzení dopadu v tomto směru; připomíná povinnost, zakotvenou ve Smlouvě, zohledňovat cíle rozvojové spolupráce ve všech politikách, které by mohly mít vliv na rozvojové země;

53.  podtrhuje význam oficiální rozvojové pomoci jako klíčového nástroje pro naplňování Agendy 2030, vymýcení chudoby ve všech jejích podobách a boj proti nerovnostem a opakuje, že samotná rozvojová pomoc nestačí k tomu, aby se rozvojové země vymanily z chudoby; zdůrazňuje, že je třeba podporovat nástroje, které vedou k větší odpovědnosti, jako je rozpočtová podpora; vyzývá EU a její členské státy, aby neprodleně znovu potvrdily svůj závazek vyčlenit 0,7 % HND a aby předložily podrobný návrh časového plánu pro postupné zvyšování oficiální rozvojové pomoci za účelem splnění tohoto cíle; připomíná závazek EU vyčlenit minimálně 20 % oficiální rozvojové pomoci na rozvoj lidských zdrojů a sociální začlenění a žádá, aby byl za tímto účelem tento závazek obnoven; vyzývá Komisi k provedení doporučení Výboru OECD pro rozvojovou pomoc, tj. k dosažení průměrného ročního darovacího prvku celkové oficiální rozvojové pomoci ve výši 86 %; žádá o ochranu oficiální rozvojové pomoci před zneužíváním a o dodržování mezinárodně schválených zásad účinnosti rozvoje tím, že bude zachován základní cíl oficiální rozvojové pomoci, kterým je vymýcení chudoby, a to se zvláštním zaměřením na nejméně rozvinuté země a nestabilní situace; připomíná, že v širší rozvojové agendě je nezbytné jít nad rámec vztahu dárce/příjemce;

54.  zdůrazňuje, že pro financování Agendy 2030 jsou klíčové zajištění daňové spravedlnosti a transparentnosti, boj proti daňovým únikům, odstranění nelegálních finančních toků a daňových rájů a lepší řízení veřejných financí, udržitelný hospodářský růst a větší mobilizace domácích zdrojů; vyzývá EU, aby vytvořila program financování (DEVETAX 2030), jenž by konkrétně přispěl k zavedení daňových struktur v zemích s rozvíjejícím se tržním hospodářstvím a rozvojovým zemím by pomohl vytvořit nové regionální úřady daňových orgánů; opakuje svou výzvu k zavedení celosvětové daně z finančních transakcí ve snaze bojovat proti globálnímu problému, kterým je chudoba, a vyzývá k prozkoumání dopadu, který mají vedlejší účinky všech vnitrostátních i unijních daňových politik na rozvojové země, a k dodržování zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje při přijímání právních předpisů v této oblasti;

55.  vyzývá Komisi a členské státy, aby upravily svůj přístup k migraci tak, aby v souladu s cílem udržitelného rozvoje č. 10 rozvíjely migrační politiku a vnímání migrantů a žadatelů o azyl na základě skutečností, aby bojovaly proti xenofobii a diskriminaci migrantů a investovaly do klíčových hnacích prvků lidského rozvoje; opětovně vyjadřuje své znepokojení nad tím, že provádění nových politik a finančních nástrojů k řešení hlavních příčin nelegální a nucené migrace může být na úkor cílů v oblasti rozvoje, a žádá, aby měl Evropský parlament v tomto směru silnější úlohu dohledu, a mohl tak zajistit, aby nové nástroje financování byly slučitelné s právním základem, zásadami a závazky EU, a především s Agendou 2030; připomíná, že primárním cílem rozvojové spolupráce je odstranění chudoby a dlouhodobý hospodářský a sociální rozvoj;

56.  vítá důraz kladený na investice do mladých lidí, kteří hrají stěžejní roli při provádění cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je třeba využít demografické dividendy rozvojových zemí prostřednictvím vhodných veřejných politik a investováním do vzdělání a zdraví mladých lidí včetně sexuálního a reprodukčního zdraví a vzdělávání v této oblasti; zdůrazňuje, že jde o příležitost konečně dosáhnout pokroku v oblasti rovnosti pohlaví a zlepšení postavení žen jako klíčového prvku soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, a naléhavě vyzývá EU, aby tyto prvky začlenila do všech oblastí vnější činnosti; uznává, že k zaručení udržitelného rozvoje musí být tyto klíčové faktory pro lidský rozvoj a lidský kapitál upřednostněny;

57.  vyzývá EU a její členské státy, aby věnovaly potřebné zdroje a politický důraz na zajištění toho, aby zásada rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen a dívek byla jádrem provádění Agendy 2030;

58.  naléhá na Komisi a členské státy, aby zajistily, aby veřejné rozpočty nebyly v rozporu s cíli udržitelného rozvoje; domnívá se, že pro včasné a úspěšné provedení Agendy 2030 je zapotřebí výrazně zrychlit zelené investice, inovace a růst v EU, a uznává, že jsou zapotřebí nové finanční nástroje a různé přístupy k současné investiční politice, jako je postupné ukončování dotací, které škodí životnímu prostředí, a projektů, jež způsobují vysoké emise; požaduje strategii pro začlenění environmentálních a sociálních a správních faktorů ze strany nadnárodních společností a podniků do jejich podnikových obchodních modelů a ze strany institucionálních investorů do jejich investičních strategií ve snaze přesunout finanční prostředky směrem k udržitelnému financování a odvrátit se od fosilních paliv;

59.  žádá, aby byl v rámci VFR na období po roce 2020 přesměrován rozpočet Unie na provádění Agendy 2030 ve snaze zajistit účinné přidělení dostatečných finančních prostředků na cíle udržitelného rozvoje; vyzývá k většímu začleňování problematiky udržitelného rozvoje do všech mechanismů financování a rozpočtových položek, přičemž opětovně připomíná, že dlouhodobá soudržnost politik hraje důležitou roli při minimalizaci nákladů; vyzdvihuje význam politiky soudržnosti jako hlavní investiční politiky EU a připomíná, že horizontální uplatňování kritérií udržitelnosti a cílů založených na výkonnosti v rámci všech strukturálních a investičních fondů EU, včetně Evropského fondu pro strategické investice, je nezbytné pro dosažení komplexního přechodu k udržitelnému a inkluzivnímu hospodářského růstu;

60.  vyzývá Evropskou investiční banku (EIB), aby při uplatňování přísných kritérií udržitelnosti při poskytování úvěrů postupovala v souladu s hodnotami EU a aby zajistila, aby poskytování úvěrů v odvětví energetiky a dopravy bylo zaměřeno na nízkouhlíkové a udržitelné projekty;

61.  vyzývá EIB, aby do roku 2030 vyčlenila 40 % svého úvěrového portfolia na nízkouhlíkový růst odolný vůči změně klimatu;

62.  žádá EIB, aby vyčlenila více prostředků na iniciativu ELENA zaměřenou na poskytování grantů na technickou pomoc soustřeďující se na provádění energetické účinnosti, distribuovanou energii z obnovitelných zdrojů a na městské dopravní projekty a programy;

63.  uznává, že odolná a udržitelná infrastruktura je klíčovou zásadou pro zajištění nízkouhlíkové udržitelné budoucnosti a přináší řadu souvisejících přínosů, jako je trvanlivost a zdokonalená ochrana před požáry a záplavami; domnívá se, že přechodu směrem k udržitelné společnosti může být dosaženo tím, že bude dodržována zásada „energetická účinnost je na prvním místě“, nadále zlepšována energetická účinnost spotřebičů, rozvodných sítí a budov a zároveň budou rozvíjeny systémy pro uchovávání energie; uznává, že největší potenciál z hlediska energetické účinnosti mají budovy, a žádá EU, aby se zavázala ke splnění cíle realizovat do roku 2050 zcela udržitelné, dekarbonizované a energeticky účinné budovy s téměř nulovou spotřebou energie, přičemž případná zbytková poptávka bude dodávána z široké nabídky obnovitelných zdrojů; vyzývá k urychlenému zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v energetické bilanci EU; varuje před rizikem, že by se neudržitelná infrastruktura mohla dostat do patové situace, a vyzývá Komisi, aby navrhla opatření pro plynulý přechod na udržitelné nízkouhlíkové hospodářství a pro zásadní přesměrování rozvoje infrastruktury ve snaze omezit systémová hospodářská rizika vyplývající z finančních aktiv spojených s vysokým obsahem uhlíku;

64.  vyzývá Komisi a členské státy, aby upřednostnily udržitelnou mobilitu tím, že zlepší systémy místní veřejné dopravy v souladu s konkrétními podmínkami v jednotlivém státě a na základě skutečných potřeb jeho občanů; domnívá se, že finanční podpora EU pro rozvoj odvětví dopravy a infrastruktury by se měla zaměřit na cíle, které členským státům zajistí skutečnou přidanou hodnotu;

65.  zdůrazňuje, že na životní prostředí má vážný dopad korupce a že obchodování s ohroženými druhy volně žijících živočichů, s nerosty a drahokamy a rovněž s lesními produkty, jako je dřevo, je rovněž neoddělitelně spjato s korupcí; zdůrazňuje také, že obchodování s druhy volně žijících živočichů může ještě více ohrozit ohrožené druhy a nezákonná těžba dřeva může vést ke ztrátě biologické rozmanitosti a ke zvyšování emisí uhlíku, které přispívají ke změně klimatu; upozorňuje na to, že organizované zločinecké skupiny mají dobré výdělky bez velkého rizika, neboť trestná činnost poškozující lesy bývá zřídka stíhána a sankce často neodpovídají závažnosti trestné činnosti; připomíná, že účinným nástrojem v boji proti korupci v oblasti životního prostředí může být Úmluva Organizace spojených národů proti korupci, která se komplexně zaměřuje na předcházení korupci, účinné vymáhání práva, mezinárodní spolupráci a vymáhání majetku z trestné činnosti; vyzývá členské státy, aby začlenily protikorupční strategie, jako je transparentnost a odpovědnost, do právních předpisů a politik v oblasti životního prostředí a posílily demokracii a řádnou správu věcí veřejných; zdůrazňuje, že boj proti korupci v oblasti životního prostředí pomůže vytvořit spravedlivý přístup k životně důležitým zdrojům, jako je voda a čisté životní prostředí, a má zásadní význam pro ochranu našeho životního prostředí a zajištění udržitelného rozvoje;

66.  uznává význam kultury a kulturní účasti při naplňování cílů udržitelného rozvoje i úlohu, jakou hraje kultura ve vnějších vztazích a rozvojové politice; vyzývá k řádné podpoře kulturních institucí a organizací při naplňování cílů udržitelného rozvoje i k prohlubování vazeb mezi výzkumem, vědou, inovací a uměním;

67.  připomíná, že zapojení do kulturního života zlepšuje tělesné a duševní zdraví a pohodu, pozitivně ovlivňuje výkony ve škole a v práci, pomáhá lidem na okraji sociálního vyloučení vstoupit na trh práce, a tím výrazně přispívá k dosahování řady cílů udržitelného rozvoje;

68.  je hluboce znepokojen rozdíly ve výkonnosti vzdělávacích systémů v členských státech, jak ukazují nejnovější zprávy PISA; zdůrazňuje, že systémy veřejného vzdělávání a odborné přípravy, které mají k dispozici dostatečné zdroje a jsou dostupné všem, jsou nezbytné pro rovnost a sociální začleňování a také pro plnění cílů stanovených cílem udržitelného rozvoje č. 4 a že kvalitní vzdělávání dokáže posílit postavení zranitelných osob, menšin, osob se zvláštními potřebami a žen a dívek; vyjadřuje politování nad přetrvávajícím problémem vysoké nezaměstnanosti mladých lidí; konstatuje, že vzdělávání je klíčem k rozvoji soběstačných společností; vyzývá EU, aby propojila kvalitní vzdělávání, technickou a odbornou přípravu se spoluprací s průmyslem, což je nezbytný předpoklad pro zajištění zaměstnatelnosti mladých lidí a pro přístup ke kvalifikovaným pracovním místům;

69.  vyzývá EU a její členské státy, aby při začleňování cílů udržitelného rozvoje do rámce evropské politiky a mezi současné i budoucí priority Komise poskytly ochranu regionálním jazykům, jazykům menšin a méně používaným jazykům a jazykové rozmanitosti a zajistily, aby nebyla tolerována jazyková diskriminace;

70.  je přesvědčen, že kulturní rozmanitost a ochrana přírodního dědictví by měly být podporovány v celém evropském politickém rámci, a to i prostřednictvím vzdělávání;

71.  vyzývá členské státy, aby se přednostně věnovaly ekologické a hospodářské přeměně průmyslových areálů, které v mnoha oblastech Evropy způsobují vysokou míru znečištění životního prostředí a vystavují místní obyvatele vážným zdravotním rizikům;

72.  zdůrazňuje roli, kterou bude hrát městská agenda EU při provádění celosvětové „nové městské agendy“, a vítá vývoj politik, který městům a regionům umožňuje uskutečňovat synergické ekologické investice; vítá také iniciativy, jako je ocenění Evropský zelený list a Globální pakt starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky, a dále zdůrazňuje nenahraditelný význam měst a regionů při plnění cílů udržitelného rozvoje, neboť udržitelnost vyžaduje společný a dlouhodobý přístup na všech úrovních správy a ve všech odvětvích;

73.  připomíná, že Agenda 2030 uznává, že na potraviny, živobytí a hospodaření s přírodními zdroji již nelze nahlížet odděleně; zdůrazňuje, že zaměření na rozvoj venkova a investice do zemědělství (pěstování plodin, chov hospodářských zvířat, lesnictví, rybolov a akvakultura) jsou účinnými nástroji k vymýcení chudoby a hladu a přispívají k udržitelnému rozvoji; konstatuje, že zemědělství hraje důležitou úlohu v boji proti změně klimatu; zdůrazňuje, že naplnit velké ambice cílů udržitelného rozvoje lze pouze prostřednictvím spolupráce – mezi Severem a Jihem, Jihem a Jihem a prostřednictvím třístranné spolupráce – a globálních partnerství mezi více účastníky a napříč celou řadou oblastí;

74.  vítá záměr uplatňovat hledisko udržitelného rozvoje v rámci obchodní a investiční politiky a požaduje, aby se při tvorbě politik EU lépe zohledňovaly dopady získávání potravinových komodit a přírodních zdrojů v rámci EU i mimo ni; požaduje přehodnocení investiční politiky a velkou míru využívání inovativních nástrojů financování pro dosažení cílů udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi, aby zajistila, že kontroly budoucích obchodních dohod zaměřené na udržitelný rozvoj budou transparentní;

75.  vyzývá Komisi, aby za účasti příslušných zúčastněných stran navrhla a poskytla marginalizovaným domácnostem a skupinám s nízkými příjmy, jsou např. Romové, konkrétní a jejich potřebám přizpůsobenou podporu, s cílem zajistit zdravý život a přístup k základním službám a bezpečným a čistým přírodním zdrojům, jako je vzduch, voda, cenově dostupná a moderní energie a zdravá výživa, což by také přispělo k dosažení cílů udržitelného rozvoje č. 1, 10 a 15 zaměřených na vymýcení chudoby, snižování nerovnosti a podporování mírové a inkluzivní společnosti;

76.  uznává, jak je uvedeno v Agendě 2030 pro udržitelný rozvoj, že u osob se zdravotním postižením existuje velmi vysoké riziko, že budou žít v chudobě a nebudou mít dostatečný přístup k základním právům, jako je vzdělání, zdravotní péče a zaměstnání;

77.  domnívá se, že iniciativy EU směřující k vytváření udržitelné budoucnosti nemohou ignorovat širší diskusi o postavení zvířat jako vnímajících tvorů a o jejich dobrých životních podmínkách, které jsou ve většině systémů výroby a spotřeby často opomíjeny; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby EU odstranila současné politické a legislativní nedostatky v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, jak to požaduje rostoucí počet evropských občanů;

78.  vyzývá Komisi, aby posílila úsilí i financování, pokud jde o zvyšování informovanosti, cílené vzdělávací kampaně i podporu snahy občanů a opatření v oblasti udržitelného rozvoje;

79.  vyzývá Komisi a členské státy, aby do roku 2020 ukončily pobídky pro biopaliva z palmového oleje a sóji, které vedou k odlesňování a poškozování rašelinišť; dále vyzývá k zavedení jednotného certifikačního systému pro palmový olej vstupující na trh EU, který osvědčí společensky odpovědný původ výrobku;

80.  naléhavě žádá Komisi, aby i nadále zvyšovala své úsilí vedoucí k přijímání účinných opatření k řešení špatné kvality ovzduší, která je v EU každoročně odpovědná za více než 430 000 předčasných úmrtí; naléhavě žádá Komisi, aby zajistila prosazování nových a stávajících právních předpisů, aby se urychlilo přijímání právních kroků proti členským státům, které nedodržují právní předpisy v oblasti znečišťování ovzduší, a navrhla nové a účinné právní předpisy, včetně odvětvových právních předpisů, které by se zabývaly špatnou kvalitou ovzduší, různými zdroji znečištění i emisemi metanu; zdůrazňuje skutečnost, že EU ještě zdaleka nedosahuje úrovní kvality ovzduší stanovených pro EU, které jsou mnohem méně přísné než ty, je doporučuje Světová zdravotnická organizace;

81.  konstatuje, že Komise řeší problém špatné kvality ovzduší tím, že zahájila řadu řízení o nesplnění povinnosti, zejména proti subjektům, které neustále překračují limitní hodnoty NO2 stanovené ve směrnici 2008/50/ES;

82.  poukazuje na to, že snížení hlukového znečištění je jedním z parametrů kvality, které nebudou do roku 2020 dosaženy; zdůrazňuje, že vystavení hluku přispívá v EU k nejméně 10 000 předčasných úmrtí ročně, jež souvisejí s ischemickou chorobou srdeční a infarktem, a že v roce 2012 byla přibližně čtvrtina obyvatel EU vystavena hladinám hluku přesahujícím limity; vyzývá členské státy, aby považovaly monitorování hladin hluku za prioritu a zajistily dodržování limitních hodnot pro vnější a vnitřní prostředí; dále vyzývá k přijímání opatření proti hlukovému znečištění;

83.  zdůrazňuje, že z údajů Komise vyplývá, že více než 50 % evropských obilovin se používá jako krmivo pro zvířata; konstatuje, že Organizace OSN pro výživu a zemědělství varovala, že další používání obilovin jako krmiva pro zvířata by mohlo ohrozit zabezpečení potravin, neboť se tak sníží dostupné množství obilovin pro lidskou spotřebu;

84.  zdůrazňuje přínos odvětví hospodářských zvířat pro ekonomiku EU a k udržitelnému zemědělství, zejména je-li integrován do systémů pěstování plodin; upozorňuje na potenciál, který má aktivní řízení výživového cyklu v odvětví hospodářských zvířat pro snižování dopadu emisí CO2, amoniaku a dusičnanů na životní prostředí; dále upozorňuje, že integrované zemědělství má potenciál přispět k lépe fungujícímu zemědělskému ekosystému a zemědělství šetrnému ke klimatu;

85.  konstatuje, že pokud by ženy pracující v zemědělství v rozvojových zemích měly stejný přístup ke zdrojům jako muži, mohly by zvýšit výnosy zemědělských podniků o 20–30 %; zdůrazňuje, že taková úroveň výnosů by mohla celosvětově snížit počet lidí, kteří trpí hladem, o 12–17 %;

86.  zdůrazňuje zejména zásadní úlohu žen v rodinných zemědělských podnicích, které ve venkovských oblastech představují hlavní socioekonomickou jednotku, pokud jde o produkci potravin, uchovávání tradičních znalostí a dovedností, kulturní identitu a ochranu životního prostředí, nezapomínaje, že ženy ve venkovských oblastech jsou rovněž vystaveny rozdílům ve výši platů a důchodů;

87.  připomíná, že v rámci 7. akčního programu pro životní prostředí má Komise posuzovat dopad spotřeby v Unii na životní prostředí v celosvětovém měřítku; zdůrazňuje pozitivní dopad, jaký může mít udržitelný životní styl na lidské zdraví a snižování emisí skleníkových plynů; připomíná Komisi, že cíl udržitelného rozvoje 12.8 vyžaduje, aby veřejnost měla informace a povědomí o udržitelném rozvoji a životním stylu; proto vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly programy ke zvýšení povědomí veřejnosti o dopadech různých typů spotřeby na lidské zdraví, životní prostředí, zabezpečení potravin a změnu klimatu; vyzývá Komisi, aby bezodkladně zveřejnila sdělení o udržitelném evropském potravinovém systému;

88.  konstatuje, že cíl udržitelného rozvoje č. 12.8 vyžaduje, aby vlády zajistily, že lidé na celém světě budou mít příslušné informace a povědomí o udržitelném rozvoji a životním stylu v souladu s přírodou; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby vypracovaly programy ke zvýšení povědomí veřejnosti o dopadech úrovně spotřeby na lidské zdraví, životní prostředí, zabezpečení potravin a změnu klimatu;

89.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly rámec pro komplexní politiku EU zaměřenou na řešení celosvětových zdravotních problémů, jako je HIV/AIDS, tuberkulóza, hepatitida C a antimikrobiální rezistence, s přihlédnutím k rozdílné situaci a specifickým problémům členských států EU a jejich sousedních zemí, které jsou břemenem HIV a multirezistentní tuberkulózy zatíženy nejvíce; vyzývá Komisi a Radu, aby v dialogu se zeměmi vysoce zatíženými nemocemi, včetně sousedních zemí v Africe, východní Evropě a střední Asii, hrály výraznou politickou úlohu a aby zajistily vypracování plánů pro udržitelný přechod k financování z domácích zdrojů, tak aby byly programy pro boj s HIV a tuberkulózou účinné, aby po zastavení podpory mezinárodních dárců nadále pokračovaly a zintenzivnily se, a aby s těmito zeměmi nadále úzce spolupracovaly s cílem zajistit, aby za reakci na HIV a tuberkulózu převzaly a pociťovaly vlastní odpovědnost;

90.  uznává účinnost zpřístupňování léků preexpoziční profylaxe pro prevenci HIV/AIDS; dále vyzývá Komisi a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), aby uznaly, že v případě HIV/AIDS je léčba také prevencí;

91.  uznává, že sexuální reprodukční zdraví a práva jsou klíčovým hnacím motorem s transformačním potenciálem v oblasti vícerozměrného odstraňování chudoby a měla by být vždy uznávána jako předpoklad zdravého života i genderové rovnosti; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba věnovat větší pozornost sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům, která jsou bohužel stále považována okrajovou otázku, přestože mají zásadní význam pro rovnost žen a mužů, posílení postavení mladých lidí a lidský rozvoj a v konečném důsledku pro vymýcení chudoby; zdůrazňuje, že ve srovnání s předchozími přístupy EU to představuje jen malý pokrok a že uznání sexuálního a reprodukčního zdraví a práv jako klíčové hnací síly udržitelného rozvoje stále chybí; konstatuje, že postoj EU je v této oblasti nejednotný, což ukazuje i tento balíček: Komise uznává opatření EU v této oblasti ve sdělení o Agendě 2030 pouze v rámci „zdraví“, ale ve sdělení o konsensu pouze v rámci „rovnosti žen a mužů“; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby i nadále požadovaly, aby USA přehodnotily svůj postoj k tzv. globálnímu roubíkovému pravidlu („global gag rule“);

92.  zdůrazňuje, že je třeba nadále podporovat zdravotnický výzkum s cílem vyvinout nová a lepší, cenově dostupná a vhodná medicínská řešení HIV/AIDS, tuberkulózy a dalších zanedbávaných nemocí souvisejících s chudobou, nových epidemií a antimikrobiální rezistence;

93.  zdůrazňuje, že zemědělské odvětví EU k udržitelnosti již přispívá; konstatuje však, že společná zemědělská politika (SZP) musí získat možnost lépe reagovat na stávající i budoucí výzvy; vyzývá Komisi, aby přezkoumala, jak SZP a udržitelné systémy zemědělské výroby mohou nejlépe přispět k cílům udržitelného rozvoje, aby se zajistily stabilní, bezpečné a výživné potraviny i ochrana a posílení přírodních zdrojů a zároveň řešení změny klimatu; žádá Komisi, aby v rámci nadcházejícího sdělení o SZP po roce 2020 předložila návrhy na další zvýšení účinnosti ekologizačních opatření a k zajištění dosažení cílů udržitelného rozvoje 2, 3, 6, 12, 13, 14 a 15; vyzývá Komisi, aby také podporovala místní a ekologicky produkované potraviny s nízkým dopadem na emise uhlíku a na stav vody a půdy; zdůrazňuje význam zemědělských ekosystémů a udržitelného obhospodařování lesů i poskytování pobídek k udržitelné obnově již nepoužívaných zemědělských oblastí; zdůrazňuje, je třeba zajistit, aby všechny politiky EU účinně dosahovaly stanovených cílů prostřednictvím přísného dodržování předpisů a větší soudržnosti v oblastech politik; zdůrazňuje, že to je zvláště důležité v souvislosti s udržitelným hospodařením s přírodními zdroji a s nástroji určenými pro tento účel v rámci SZP;

94.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly přechod k agroekologickým postupům a současně omezily na minimum používání pesticidů, které poškozují zdraví a životní prostředí, a vypracovaly opatření na ochranu a podporu ekologického a biodynamického zemědělství v rámci SZP;

95.  vyzývá Komisi a členské státy, aby co nejdříve změnily předpisy EU o schvalování pesticidů a stanovily závazné cíle pro snížení jejich používání;

96.  upozorňuje na to, že zemědělské odvětví v EU poskytuje ve venkovských oblastech miliony pracovních míst přímo v zemědělství i v dalších odvětvích, zajišťuje dodávky i bezpečnost potravin a zatraktivňuje venkovské oblasti pro lidi jako místa k životu, práci i odpočinku; dále zdůrazňuje, že krajina s vysokou biologickou rozmanitostí a vysokou přírodní hodnotou láká lidi na venkov a poskytuje venkovským oblastem přidanou hodnotu; bere na vědomí významný přínos politiky v oblasti rozvoje venkova při budování životaschopných, solidních a dynamických venkovských společenství a ekonomik; upozorňuje, že pro dosažení tohoto cíle je zásadně důležitý lepší přístup zemědělců ke zdrojům;

97.  žádá, aby se rozvoj zemědělství zaměřoval na rodinné podniky a lépe při tom využíval evropské fondy, např. Evropský fond pro strategické investice (EFSI), a aby věnoval zvláštní pozornost malým a středním podnikům, sdílel a předával odborné znalosti a využíval výhody místních a regionálních hodnotových a výrobních řetězců a regionální zaměstnanosti, s větším důrazem na příměstská propojení a přímé prodeje, z nichž se v mnoha částech EU staly úspěšné modely; zastává názor, že nezbytnou podmínkou udržitelnosti evropského zemědělství a zárukou prosperity zemědělců je jejich schopnost získávat za odvedenou práci spravedlivou odměnu;

98.  připomíná, že je důležité zaručit řádné veřejné služby, zejména péči o děti a starší osoby, což je zvláště významné pro ženy, neboť právě ženy tradičně hrály v péči o mladé a starší rodinné příslušníky hlavní úlohu;

99.  zdůrazňuje důležitou úlohu tradičních znalostí a potravin, zejména v nejvzdálenějších regionech a v horských a znevýhodněných oblastech EU, a hospodářský přínos, který mají pro místní oblasti evropské systémy jakosti, jako je chráněné zeměpisné označení; připomíná jednomyslnou podporu, kterou Parlament vyjádřil rozšíření této ochrany na širší škálu regionálně produkovaného zboží; nadto zdůrazňuje v této souvislosti úlohu systémů jakosti EU (chráněné označení původu, chráněné zeměpisné označení, zaručená tradiční specialita) pro zajišťování a zachovávání zdrojů obživy v těchto oblastech; uznává, že tyto systémy jsou šířeji známy jen v některých členských státech, a žádá, aby bylo povědomí o jejich přínosech zvýšeno v celé Unii;

100.  zdůrazňuje příspěvek středomořského lesa a dehesového agrolesnického systému, jenž plynule kombinuje trvalý extenzivní chov hospodářských zvířat se zemědělskými a lesnickými činnostmi, k naplňování cílů v oblasti zachování a zajištění udržitelné biologické rozmanitosti, za účelem jejich uznání a podporování v rámci společné zemědělské politiky;

101.  zdůrazňuje význam bioenergie pro zemědělské podniky a biohospodářství a význam zařízení pro výrobu, skladování, distribuci a zemědělské využívání obnovitelné energie, neboť zemědělcům nabízejí další produkty k prodeji, čímž pomáhají zajišťovat jejich příjmy, a vytvářejí i zachovávají ve venkovských oblastech kvalitní pracovní místa; zdůrazňuje, že rozvoj bioenergie musí probíhat udržitelně a nesmí omezovat produkci potravin a krmiv; zdůrazňuje, že energetické potřeby by měly namísto toho být naplňovány podporou využívání odpadu a vedlejších produktů, které nejsou využitelné v žádném jiném procesu;

102.  konstatuje, že pěstování luskovin v rámci střídavého hospodaření může být všestranně výhodné z hlediska potřeb zemědělců, zvířat, biologické rozmanitosti a klimatu; žádá Komisi, aby předložila proteinový plán, jehož součástí budou luskoviny v rámci střídavého hospodaření;

103.  považuje za nezbytné dosáhnout dalšího pokroku v oblasti přesného zemědělství, digitalizace, racionálního využívání energie, šlechtění rostlin a zvířat a uplatňování integrované ochrany proti škůdcům, neboť zvyšování efektivnosti na základě cílů udržitelného rozvoje a biologické rozmanitosti pomůže omezit jak nároky na půdu, tak dopady zemědělství na životní prostředí; domnívá se, že pokud by se podařilo dosáhnout toho, aby biologická rozmanitost fungovala ve prospěch zemědělců, pomohlo by to zlepšit nejen jejich příjmy, ale i zdraví a výkonnost půdy a přispělo by to k boji proti škůdcům a zlepšilo opylování; zdůrazňuje proto význam lepšího regulačního rámce, jenž zajistí včasné, efektivní a účinné rozhodovací postupy; upozorňuje, že tato „inteligentní“ řešení by měla podněcovat a podporovat iniciativy uzpůsobené potřebám malých zemědělských podniků, které nemají úspory z rozsahu, jež by jim umožňovaly čerpat prospěch z nových technologií;

104.  považuje za zásadně důležité, aby se udržovala a dále zlepšovala výkonnost tradičních a místních plemen – vzhledem k jejich schopnosti přizpůsobit se charakteristickým znakům jejich původního prostředí – a aby byla v zájmu zajištění genetické rozmanitosti zemědělství respektována práva zemědělců na samostatné šlechtění rostlin a na uchovávání a výměnu osiv různých druhů a odrůd; odmítá jakékoli pokusy o patentování živého – ať rostlinného, nebo živočišného – genetického materiálu nebo základních biologických procesů, zejména pokud se jedná o původní druhy, odrůdy a charakteristiky;

105.  vyzývá Komisi, aby v zájmu dosažení pokroku při přípravě udržitelnějšího systému integrované ochrany rostlin předložila akční plán a sestavila skupinu odborníků; zdůrazňuje, že je třeba mít takový systém ochrany rostlin před škůdci, který zlepší interakci mezi šlechtěním nových odrůd, systémy přirozeného boje a používáním pesticidů;

106.  považuje za nezbytné podporovat dostupnost širokopásmového připojení a zlepšit dopravní služby ve venkovských oblastech a přispět tím v těchto oblastech nejen k naplňování cílů v oblasti environmentální udržitelnosti, ale i k podpoře růstu, jenž bude plně udržitelný z environmentálního, hospodářského i sociálního hlediska;

107.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby se kultura stala nedílnou součástí činnosti Komise v oblasti udržitelnosti, přičemž by se jasně zdůraznila její úloha při hospodářském rozvoji, tvorbě pracovních míst, podpoře demokracie, sociální spravedlnosti a solidarity, podpoře soudržnosti, boje proti sociálnímu vyloučení, chudobě a generačním a demografickým rozdílům; vyzývá Komisi, aby začlenila kulturu do cílů, definic, nástrojů a hodnotících kritérií své strategie pro cíle udržitelného rozvoje;

108.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Rezoluce A/RES/70/1.
(2) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171).
(3) Přijaté texty, P8_TA(2016)0224.
(4) https://ec.europa.eu/epsc/sites/epsc/files/strategic_note_issue_18.pdf
(5) Sdělení Komise ze dne 3. května 2011 nazvané „Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020“, (COM(2011)0244).
(6) Zpráva Komise ze dne 2. října 2015 o přezkumu strategie EU v oblasti biologické rozmanitost do roku 2020, (COM(2015)0478).
(7) Přijaté texty, P8_TA(2016)0034.
(8) https://unstats.un.org/sdgs/report/2016/goal-13/
(9) Zpráva EEA č. 30/2016 o ukazatelích kvality životního prostředí z roku 2016 – Na podporu sledování 7. akčního programu pro životní prostředí: https://www.eea.europa.eu/publications/environmental-indicator-report-2016

Právní upozornění - Ochrana soukromí