Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2270(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0292/2017

Předložené texty :

A8-0292/2017

Rozpravy :

PV 23/10/2017 - 20
CRE 23/10/2017 - 20

Hlasování :

PV 24/10/2017 - 5.18
CRE 24/10/2017 - 5.18
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0403

Přijaté texty
PDF 487kWORD 64k
Úterý, 24. října 2017 - Štrasburk
Politika pro osoby s nízkými příjmy jako nástroj pro boj proti chudobě
P8_TA(2017)0403A8-0292/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2017 o politikách zaměřených na zaručení minimálního příjmu jako nástroji boje proti chudobě (2016/2270(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a články 4, 9, 14, 19, 151 a 153 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948, znovu potvrzenou na Světové konferenci o lidských právech v roce 1993, zejména na její články 3, 23 a 25,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na ustanovení týkající se sociálních práv a konkrétně na články 34, 35 a 36, které výslovně vymezují právo na sociální pomoc a pomoc v oblasti bydlení, právo na vysoký stupeň ochrany lidského zdraví a právo na přístup ke službám obecného hospodářského zájmu,

–  s ohledem na Evropskou sociální chartu, zejména na články 1, 4, 6, 12, 14, 17, 19, 30 a 31 této charty,

–  s ohledem na úmluvu Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 29 a 105 o zrušení nucené práce, č. 102 o sociálním zabezpečení a na doporučení MOP č. 202 o minimální úrovni sociální ochrany,

–  s ohledem na Agendu důstojné práce MOP a na Globální pakt o pracovních místech této organizace, které byly přijaty na základě celosvětového konsenzu dne 19. června 2009 na Mezinárodní konferenci práce,

–  s ohledem na závěry zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) z června 2013 nazvané „Za sociální investice pro růst a pracovní místa“,

–  s ohledem na doporučení Rady 92/441/EHS ze dne 24. června 1992 o společných kritériích, pokud jde o dostatečné prostředky a sociální pomoc v systémech sociální ochrany(1) (doporučení o minimálním příjmu),

–  s ohledem na doporučení Rady 92/442/EHS ze dne 27. července 1992 o konvergenci cílů a politiky v oblasti sociální ochrany(2),

–  s ohledem na doporučení Komise 2013/112/EU ze dne 20. února 2013 nazvané „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. února 2013 s názvem „Za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014–2020“ (COM(2013)0083) a jeho průvodní dokument (SWD(2013)0038),

–  s ohledem na doporučení Komise 2008/867/ES ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na návrh Komise na rozhodnutí Rady o hlavních směrech politiky zaměstnanosti členských států předložený dne 2. března 2015 (COM(2015)0098),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. května 2009 o obnovené sociální agendě(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2010 o úloze minimálního příjmu v boji proti chudobě a o prosazování společnosti sociálního začleňování v Evropě(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. listopadu 2012 o Paktu o sociálních investicích jako reakci na krizi(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2015 o snižování nerovností se zvláštním zaměřením na dětskou chudobu(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. dubna 2016 o naplňování cíle snižování chudoby s ohledem na zvyšování nákladů na domácnost(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o chudobě: z hlediska rovnosti žen a mužů(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2016 k návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politiky zaměstnanosti členských států(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv(12),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. června 2011 s názvem „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. prosince 2013 k tématu „Evropský minimální příjem a ukazatele chudoby“,

–  s ohledem na studii nazvanou „Towards adequate and accessible minimum income schemes in Europe“ (Směrem k systémům přiměřeného a dostupného minimálního příjmu v Evropě), kterou v roce 2015 vydala Evropská síť pro minimální příjem (EMIN),

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2015 nazvanou „Přístup k sociálním dávkám: jak omezit jejich nevyužívání“,

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2017 nazvanou „Nerovnosti příjmů a modely zaměstnanosti v Evropě před velkou recesí a po ní“,

–  s ohledem na studii tematické sekce A Evropského parlamentu s názvem „Politika minimálního příjmu v členských státech EU“, která byla ve své konečné podobě zveřejněna v dubnu 2017,

–  s ohledem na zprávu s názvem „Systémy minimálního příjmu v Evropě – studie politiky členských států z roku 2015“, kterou v roce 2016 vypracovala Evropská síť pro sociální politiku (ESPN) pro Evropskou komisi,

–  s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení O-000087/2016 – B8-0710/2016 ze dne 15. června 2016 předložený Výborem pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na otázku k písemnému zodpovězení P-001004/2016 ze dne 2. února 2016,

–  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu Radě ze dne 7. července 2016 k 71. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů(13),

–  s ohledem na Schumanovu deklaraci ze dne 9. května 1950, která vyzvala k „vyrovnání a zlepšování životních podmínek pracujících“;

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A8-0292/2017),

A.  vzhledem k tomu, že chudoba a sociální vyloučení, jejichž příčiny a trvání nejsou závislé na vůli osoby, kterou postihují, představují útok na lidskou důstojnost a porušení základních lidských práv; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy se v roce 2010 zavázaly, že do roku 2020 sníží počet osob, které jsou ohroženy chudobou a sociálním vyloučením, o 20 milionů; vzhledem k tomu, že chudoba a sociální vyloučení nejsou jen věcí individuální zodpovědnosti a je nutné se jimi zabývat kolektivně;

B.  vzhledem k tomu, že Evropa je jedním z nejbohatších regionů světa, ačkoliv nedávné údaje o příjmové chudobě poukazují na rostoucí míru chudoby a vážného hmotného nedostatku v Evropě a na rostoucí nerovnost mezi členskými státy;

C.  vzhledem k tomu, že nejúčinnějším nástrojem boje proti chudobě je i nadále prosperující hospodářství s nízkou nezaměstnaností;

D.  vzhledem k tomu, že příjmová chudoba je pouze částí celkové koncepce chudoby, a že se proto chudoba netýká pouze materiálních, ale i sociálních zdrojů, zejména vzdělávání, zdravotnictví a dostupnosti služeb;

E.  vzhledem k tomu, že pojem „relativní chudoba“ nijak nevypovídá o skutečné nouzi, nýbrž pouze o relativním postavení vůči ostatním z hlediska příjmů;

F.  vzhledem k tomu, že podle metodiky Eurostatu je hranice ohrožení chudobou stanovena na 60 % mediánu národního ekvalizovaného disponibilního příjmu (na domácnost po sociálních transferech); vzhledem k tomu, že pokud jde o stávající rozdíly mezi členskými státy a jejich rozdílnou politiku, je nutné toto procento posuzovat spolu s dalšími ukazateli, jako je např. referenční rozpočet; vzhledem k tomu, že příjem je nepřímým ukazatelem životní úrovně a referenční rozpočet odráží rozdílnost spotřebních vzorců a životních nákladů v členských státech;

G.  vzhledem k tomu, že nesmí docházet ke směšování pojmů „rozdíly v příjmech“ a „chudoba“;

H.  vzhledem k tomu, že chudobou a sociálním vyloučením po započtení sociálních příspěvků je podle Komise(14) ohroženo 119 milionů osob v Evropské unii, tj. přibližně 25 % celkové populace; vzhledem k tomu, že v některých členských státech tento údaj doprovází trvale vysoká míra nezaměstnanosti a že tato situace postihuje zejména mladé lidi, u nichž jsou tato čísla ještě více znepokojivá; vzhledem k tomu, že přestože tyto počty mírně klesají, je chudobou stále ohroženo více lidí než v roce 2008; vzhledem k tomu, že EU a členské státy ještě zdaleka nedosáhly cíle strategie Evropa 2020 týkajícího se chudoby a sociálního vyloučení, jelikož jejich míra je stále vyšší než cílová hodnota;

I.  vzhledem k tomu, že údaje ukazují, že k chudobě, deprivaci a sociálnímu vyloučení jsou zvláště náchylné některé skupiny obyvatel, jako jsou děti, ženy, nezaměstnaní, domácnosti rodičů samoživitelů a osoby se zdravotním postižením;

J.  vzhledem k tomu, že ve vyšší míře jsou chudobou zasaženy rodiny s dětmi;

K.  vzhledem k tomu, že sladění pracovního a rodinného života má největší význam zejména pro rodiče samoživitele, kteří tak mohou uniknout chudobě;

L.  vzhledem k tomu, že je nutné zohlednit potřebu zavést do všech příslušných oblastní politiky kroky, které by byly určeny k potírání chudoby a sociálního vyloučení a k boji proti těmto jevům a které by zároveň zaručily všeobecný přístup k veřejným službám, kvalitní pracovní místa a příjem umožňující lidem žít důstojným životem;

M.  vzhledem k tomu, že podle Komise vyvolává vysoká nezaměstnanost, chudoba a nerovnost v některých zemích stále značné obavy; vzhledem k tomu, že velká nerovnost v příjmech nejen brání dosáhnout sociální soudržnost, ale brzdí i udržitelný hospodářský růst, jak uvedla komisařka Thyssenová; vzhledem k tomu, že krize měla podle nadace Eurofound obecně mnohem horší dopad na osoby s nižšími příjmy, a zvýraznila tak příjmovou nerovnost v rámci evropské společnosti(15);

N.  vzhledem k tomu, že bezdomovectví představuje nejextrémnější podobu chudoby a deprivace a že se v posledních letech rozmohlo prakticky ve všech členských státech, a to celkově v těch, které byly nejvíce postiženy ekonomickou a finanční krizí; vzhledem k tomu, že podle Evropské federace národních organizací pracujících s bezdomovci (FEANTSA) trpí bezdomovectvím po celé EU každoročně přibližně 4 miliony lidí, více než 10,5 milionu domácností trpí vážnou bytovou nouzí a 22,3 milionu domácností se potýká s příliš vysokými náklady na bydlení, což znamená, že za bydlení utratí více než 40 % čistého příjmu;

O.  vzhledem k tomu, že současná situace si žádá opatření na podporu vnitrostátních systémů minimálního příjmu, které by všem lidem s nedostatečným příjmem splňujícím určité podmínky způsobilosti zajistily důstojné životní podmínky, přičemž by vedly k jejich většímu zapojení do společnosti a na trh práce a zaručovaly rovné příležitosti při požívání základních práv; vzhledem k tomu, že vzdělání, redistribuční sociální transfery a dávky, spravedlivá daňová politika a propracovaná politika zaměstnanosti jsou důležitými faktory zmírňování příjmové nerovnosti, snižování míry nezaměstnanosti a omezování chudoby; vzhledem k tomu, že důstojné zaměstnání by chránilo člověka před rizikem chudoby a mohlo by být považováno za hlavní nezbytný prostředek sociální integrace;

P.  vzhledem k tomu, že podle přehledu, který vypracovala nadace Eurofound, mnoho lidí v EU nedostává dávky, na které má nárok, včetně zaměstnaneckých výhod, například z důvodu komplikovanosti systémů dávek nebo postupů při podávání žádostí či proto, že si nejsou svého nároku vědomi;

Q.  vzhledem k tomu, že koncepce minimálního příjmu se nesmí zaměňovat s koncepcí minimální mzdy, která je dána kolektivní smlouvou nebo právními předpisy na úrovni členských států;

R.  vzhledem k tomu, že stanovování mezd je v pravomoci členských států;

S.  vzhledem k tomu, že zavedení a rozšíření systémů dostatečného minimálního příjmu ve všech členských státech, které by disponovaly přiměřenými rozpočtovými, lidskými a materiálními zdroji, a aktivní politika zaměstnanosti pro osoby schopné práce jsou důležitým a účinným opatřením zaměřeným na boj proti chudobě a nerovnosti, které pomáhá zajistit ekonomickou a územní soudržnost, chrání základní práva osob, zajišťuje rovnováhu mezi hospodářskými a sociálními cíli a podporuje zapojení do společnosti a přístup na pracovní trh;

T.  vzhledem k tomu, že zajištění a správa systémů sociálního zabezpečení patří do pravomoci členských států, kterou Unie koordinuje, ale neharmonizuje;

U.  vzhledem k tomu, že podle Evropské sociální observatoře už v 26 členských státech Unie existuje určitá forma podpory příjmu(16);

V.  vzhledem k tomu, že mezi členskými státy je mnoho rozdílů v pojímání politiky minimálního příjmu, neboť právo na důstojný život není ve všech členských státech považováno za všeobecné a subjektivní právo; vzhledem k tomu, že existuje vysoká míra nevyužívání těchto systémů a nedostatečná koordinace mezi podporou příjmu, aktivní politikou trhu práce a sociálními službami; vzhledem k tomu, že systémy minimálního příjmu jsou jen málokdy schopny vymanit lidi z chudoby;

W.  vzhledem k tomu, že pro některé nejohroženější lidi, například lidi bez domova, je obtížné získat přístup k systémům minimálního příjmu;

X.  vzhledem k tomu, že mezi ustanovení evropského pilíře sociálních práv(17) patří záruka poskytování vhodného minimálního příjmu těm, kteří nemají dostatečné prostředky na dosažení důstojné životní úrovně, a dále účast na opatřeních v oblasti (opětovného) začlenění na trh práce, zachování přístupu k zaměstnání a motivace hledat si práci; vzhledem k tomu, že během konference na vysoké úrovni, která se konala dne 23. ledna 2017 v Bruselu, v závěru veřejné konzultace na toto téma předseda Komise Jean-Claude Juncker zdůraznil, že by tato opatření měly přijmout všechny členské státy;

Y.  vzhledem k tomu, že podle Eurostatu míra zaměstnanosti občanů EU ve věku 20 až 64 let dosáhla v roce 2015 70,1 %, což ani zdaleka nedosahovalo stanoveného cíle strategie Evropa 2020, jímž je 75 %;

Z.  vzhledem k tomu, že návrh Komise ze dne 2. března 2015 o hlavních směrech politiky zaměstnanosti členských států potvrzuje důležitost podpory příjmu v boji proti chudobě (hlavní směr č. 8);

AA.  vzhledem k tomu, že dobře koncipované, odpovídající a široce dostupné systémy podpory příjmu nebrání nebo neodrazují od návratu na trh práce a pomáhají také zvyšovat domácí poptávku;

AB.  vzhledem k tomu, že v doporučení Komise ze dne 3. října 2008 týkajícím se aktivního začleňování na trh práce se správně uznává, že kromě usnadnění přístupu osob, které mohou pracovat, ke kvalitnímu zaměstnání by politika začleňování na trh práce měla rovněž „zajišťovat prostředky postačující k důstojnému životu a podporu sociální účasti pro osoby, které pracovat nemohou“;

AC.  vzhledem k tomu, že Rada dne 5. října 2015 přijala závěry o důchodové přiměřenosti, neboť považovala za důležité, aby veřejný důchodový systém nebo jiné systémy sociální ochrany obsahovaly vhodné záruky pro osoby, kterým podmínky v zaměstnání nedovolují nebo nedovolily získat dostatečný nárok na důchod, a že by mezi tyto záruky zejména měl patřit minimální důchod nebo jiná opatření týkající se minimálního příjmu pro starší osoby;

AD.  vzhledem k tomu, že ve svém doporučení 92/441/EHS Rada členské státy vyzvala, aby uznaly základní právo každého člověka na sociální pomoc a dostatečné prostředky, aby mohl žít důstojný život; vzhledem k tomu, že v doporučení Rady 92/442/EHS ze dne 27. července 1992 se členské státy vyzývají, aby se při vytváření vlastních systémů sociální ochrany opíraly o tyto zásady;

AE.  vzhledem k tomu, že v závěrech ze zasedání, které se konalo dne 17. prosince 1999, Rada schválila podporu sociálního začleňování jako jeden s cílů v rámci modernizace a zlepšování sociální ochrany;

AF.  vzhledem k tomu, že v doporučení o aktivním začleňování na trh práce se uvádí, že přiměřená podpora příjmu je jedna ze tří stejně důležitých součástí aktivní strategie začleňování na trh práce, a že se v něm zdůrazňuje, že tato podpora musí být spojena s přístupem ke kvalitním službám a trhem práce, který podporuje začlenění; vzhledem k tomu, že koordinovaná opatření zaměřená na jednotlivce a osoby na něm závislé jsou zapotřebí i v rámci podpory sociálního začlenění, kterou by doplňovaly kroky na podporu stabilní práce;

AG.  vzhledem k tomu, že v mnoha zemích patří mezi klíčové překážky rozvoje účinného propojení mezi různými součástmi aktivního začlenění na trh práce nedostatečná kapacita, znalosti a prostředky ve veřejných službách zaměstnanosti a v zařízeních sociální pomoci, nedostatečná koordinace a spolupráce mezi službami a sklon upřednostňovat různé skupiny vyžadující podporu, které mohou být snáze znovu začleněny na trh práce(18);

AH.  vzhledem k tomu, že Komise v rámci svého balíčku předpisů týkajících se sociálních investic z roku 2013 opětovně upozornila na význam přístupu spočívajícího v aktivním začleňování na trh práce a v jeho rámci poukázala na význam odpovídající podpory minimálního příjmu; vzhledem k tomu, že bylo konstatováno, že přiměřenost stávajících systémů minimálního příjmu v členských státech lze zlepšit tak, aby bylo zajištěno, že úroveň příjmu bude postačovat k důstojnému životu; vzhledem k tomu, že bylo uvedeno, že „Komise bude v rámci evropského semestru sledovat přiměřenost podpory příjmu, přičemž bude za tímto účelem využívat referenční rozpočty, jakmile budou ve spolupráci s členskými státy vypracovány“;

AI.  vzhledem k tomu, že v doporučení MOP č. 202 o minimální úrovni sociální ochrany je stanoveno, že země by měly „co nejdříve zavést a udržovat vlastní minimální úroveň sociální ochrany sestávající ze základních záruk sociálního zabezpečení“, a dále, že „Záruky by přinejmenším měly zajišťovat, aby v průběhu života měli všichni potřební přístup k základní zdravotní péči a k základnímu zaručenému příjmu, což dohromady zajistí účinný přístup ke zboží a službám“;

AJ.  vzhledem k tomu, že Rada uznala nutnost aktivního začlenění s podporou odpovídajícího příjmu a význam celoživotního integrovaného přístupu pro řešení chudoby(19);

AK.  vzhledem k tomu, že pro dlouhodobě nezaměstnané, kteří na konci roku 2015 tvořili 48,1 % z celkového počtu nezaměstnaných v EU, což odpovídá 10,9 milionům osob, je mnohem obtížnější vrátit se zpět na trh práce;

AL.  vzhledem k tomu, že výchova dětí a s tím spojená rodičovská dovolená se často pojí s ohromnými ztrátami, pokud jde o příjem, a s trvalým finančním znevýhodněním („family pay gap“);

AM.  vzhledem k tomu, že mateřská a otcovská výchova představuje skutečnou práci a musí být jako taková uznána;

AN.  vzhledem k tomu, že na konci roku 2015 bylo 5,1 % neaktivních osob v EU tvořeno lidmi, kteří sice chtěli pracovat, ale ztratili motivaci a přestali si hledat zaměstnání, a že tito lidé nejsou systematicky započítáváni do statistik nezaměstnanosti;

AO.  vzhledem k tomu, že nezaměstnanost způsobuje rychlé a trvalé zhoršování životních podmínek pracovníků a jejich duševního a emočního stavu, což negativně ovlivňuje výhled na zvýšení jejich dovedností a tím i možnost (opětovného) zapojení na trh práce;

AP.  vzhledem k tomu, že některé programy zaměstnávání ve veřejném sektoru mohou být účinným nástrojem, který by mohl fungovat současně se systémy minimálního příjmu jakožto prostředek sociálního a profesního začlenění konkrétních kategorií osob, jako jsou mladí nezaměstnaní, dlouhodobě nezaměstnaní a další ohrožené skupiny; vzhledem k tomu, že tyto programy by mohly být účinné v určitém kontextu a v zaostávajících zeměpisných oblastech, kde je nutné zajistit rekvalifikaci; vzhledem k tomu, že osoba zaměstnaná v rámci programu zaměstnávání ve veřejném sektoru bude navíc považovat získání nového pracovního místa za snazší; vzhledem k tomu, že tyto programy musejí zajistit důstojnou mzdu a obsahovat plány přizpůsobené jednotlivým osobám a měly by vést k nalezení důstojné práce;

AQ.  vzhledem k tomu, že v závěrech Rady týkajících se roční analýzy růstu za rok 2017 a ve společné zprávě o zaměstnanosti, kterou přijala rada EPSCO dne 3. března 2017(20), se členské státy vyzývají, aby zaručily, aby systémy sociální ochrany zajišťovaly odpovídající podporu příjmu a aby se reformy i nadále zaměřovaly mimo jiné na poskytování odpovídající podpory a na kvalitní aktivační služby, které by to umožňovaly;

AR.  vzhledem k tomu, že odborné vzdělávání, zejména prostřednictvím duálního systému vzdělávání, umožňuje získat nezbytné dovednosti k výkonu odborné činnosti a k vybudování profesní sítě, což přispívá k trvalému zařazení na trh práce a snižuje riziko chudoby;

AS.  vzhledem k tomu, že systémy minimálního příjmu představují velmi malé procento státních výdajů v sociální oblasti, avšak zajišťují obrovskou návratnost investic, a že neinvestiční náklady mají výrazný bezprostřední dopad na dotyčné osoby a dlouhodobé náklady pro společnost;

AT.  vzhledem k tomu, že systémy minimálního příjmu jsou prospěšné pro celou společnost, neboť jsou nezbytné z hlediska dosažení větší rovnosti ve společnosti, přičemž společnost, v níž panuje větší rovnost, vykazuje v mnoha sociálních a ekonomických ukazatelích lepší výsledky;

AU.  vzhledem k tomu, že systémy minimálního příjmu jsou účinnou formou balíčku ekonomických stimulačních opatření, jelikož peněžní prostředky se používají k řešení naléhavých potřeb a okamžitě se vracejí do reálné ekonomiky;

AV.  vzhledem k tomu, že v článku 25 Všeobecné deklarace lidských práv OSN se uznává právo na odpovídající životní úroveň a odkazuje na rozsah, v němž míra sociálních dávek zabezpečuje lidem dostatečné prostředky, které jim zajistí „životní úroveň, která by byla s to zajistit jejich zdraví a blahobyt“; vzhledem k tomu, že rozsah působnosti systému se týká rozsahu, v němž se na všechny, kdo potřebují podporu, vztahují podmínky způsobilosti týkající se systému minimálního příjmu; vzhledem k tomu, že míra využití systému se týká rozsahu, v němž osoby, které mají nárok na minimální příjem, jej skutečně dostávají;

AW.  vzhledem k tomu, že nedostatečný odpovídající příjem společně s omezeným rozsahem působnosti systému minimálního příjmu a jeho nízkou mírou využití způsobenou mimo jiné špatným řízením, nedostatečným přístupem k informacím, nadměrnou byrokracií a stigmatizací znamená, že poskytované platby zdaleka nezajišťují důstojný život pro nejohroženější osoby ve společnosti(21);

AX.  vzhledem k tomu, že řada členských států musí řešit vážné rozpočtové schodky a vysokou úroveň zadlužení, že tyto státy omezily své sociální výdaje a že to vedlo k poškození systémů veřejného zdravotnictví, vzdělávání, sociálního zabezpečení, ochrany a bydlení a zejména přístup k souvisejícím službám a jejich přiměřenost, dostupnost a kvalitu, což mělo negativní dopad obzvláště na nejvíce znevýhodněné členy společnosti v těchto členských státech;

AY.  vzhledem k tomu, že systémy minimálního příjmu mohou působit jako automatické makroekonomické stabilizátory v reakci na hospodářské otřesy;

AZ.  vzhledem k tomu, že účinnost systémů minimálního příjmu, pokud jde o zmírňování chudoby, větší začleňování na trh práce, zejména v případě mladých lidí, a jejich působení jako automatický stabilizátor se v jednotlivých členských státech značně liší;

BA.  vzhledem k tomu, že politika minimálního příjmu funguje jako automatický stabilizátor; vzhledem k tomu, že recese byla méně vážná v zemích, které mají spolehlivé systémy na podporu disponibilního příjmu domácností;

BB.  vzhledem k tomu, že daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem vytvářejí v Evropské unii nerovné podmínky a připravují členské státy o příjmy, které by jinak přispívaly k dostatečnému financování propracované sociální politiky a politiky veřejného sociálního zabezpečení, a kromě toho snižují veřejné příjmy, přičemž by pomocí těchto příjmů bylo možné financovat lepší podmínky pro hospodářský růst, vyšší mzdy a sociální politiku; vzhledem k tomu, že tento jev představuje pro EU vážný problém;

BC.  vzhledem k tomu, že řada studií ukázala, jak chudoba negativně ovlivňuje hospodářský růst(22);

BD.  vzhledem k tomu, že některé členské státy zahajují pilotní projekty k testování politiky všeobecného základního příjmu, jako například ve Finsku, kde náhodně vybraný vzorek 2 000 nezaměstnaných osob bude bezpodmínečně dostávat částku 560 EUR měsíčně, což by je mělo přiměřeně stimulovat k přijetí dočasné práce nebo práce na částečný úvazek;

BE.  vzhledem k tomu, že v několika členských státech probíhají diskuse o zavedení všeobecného minimálního příjmu;

Systémy minimálního příjmu

1.  vyzývá všechny členské státy k zavedení vhodných systémů minimálního příjmu doprovázených opatřeními na pomoc s návratem do zaměstnání pro osoby, které jsou schopny pracovat, a vzdělávacími programy a programy odborné přípravy uzpůsobenými osobní a rodinné situaci jejich příjemce, a to s cílem podpořit domácnosti s nedostatečnými příjmy a umožnit jim dosažení důstojné životní úrovně; zdůrazňuje, že minimální příjem by měl být poslední sociální záchrannou sítí a že by měl zahrnovat odpovídající finanční podporu doplňující zaručený přístup ke kvalitním službám a aktivní politiku zaměstnanosti jako účinný způsob, jak bojovat s chudobou a zajistit důstojné životní podmínky pro všechny, kdo postrádají dostatečné zdroje; zdůrazňuje, že právo na sociální pomoc je základním právem a že systém přiměřeného minimálního příjmu lidem pomáhá žít důstojným životem, podporuje jejich plné zapojení do společnosti a zajišťuje jim nezávislost po celý život;

2.  je přesvědčen, že podpora inkluzivních společností bez chudoby se musí zakládat na posilování postavení práce, při níž lze uplatňovat příslušná práva založená na kolektivním vyjednávání a  zajišťovat kvalitní služby v oblasti veřejného zdravotnictví, sociálního zabezpečení a vzdělávání, jež jsou východiskem z bludného kruhu vyloučení a podporují rozvoj;

3.  poukazuje na význam odpovídajících veřejných zdrojů pro financování systémů minimálního příjmu; vyzývá Komisi, aby důkladně monitorovala využívání 20 % celkově přidělených prostředků z ESF určených na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a aby také při nadcházející revizi nařízení o společných ustanoveních pro strukturální fondy (nařízení (EU) č. 1303/2013) a především v rámci Evropského sociálního fondu a programu EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) přezkoumala možnosti financování v zájmu pomoci každému členskému státu se zavedením systému minimálního příjmu, pokud zde zaveden doposud nebyl, nebo za účelem zkvalitnění fungování a zvýšení účinnosti stávajících systémů;

4.  uznává, že pro členské státy je obtížné přejít od neexistujících nebo nekvalitních systémů minimálního příjmu k systémům na vysoké úrovni; proto žádá členské státy, aby usilovaly o postupné zavedení odpovídajících systémů minimálního příjmu a zabývaly se přitom přiměřeností a působností těchto systémů a jejich využíváním;

5.  zdůrazňuje, že zavedení systémů minimálního příjmu může zmírnit nerovnosti a sociální dopad krize a může mít proticyklický dopad tím, že zajistí zdroje na zvýšení poptávky na vnitřním trhu;

6.  zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné, aby měl každý člověk v nouzi přístup k dostačujícím systémům minimálního příjmu, a mohl tak uspokojit své základní potřeby, včetně nejvyloučenějších osob, jako jsou lidé bez domova; domnívá se, že odpovídající minimální příjem je příjmem, který je nezbytný pro to, aby osoby v nouzi žily důstojným životem, a že by měl být posuzován ve spojení s právem na přístup ke všeobecným veřejným a sociálním službám; je přesvědčen, že systémy minimálního příjmu musí zajistit, aby nadále nepřetrvávala sociální závislost, a usnadnit začlenění do společnosti; připomíná, že doporučení týkající se aktivního začlenění do společnosti uznává potřebu integrované strategie při uplatňování všech tří prvků sociálního začlenění (podpora odpovídajícího příjmu, inkluzivní trhy práce a přístup ke kvalitním službám);

7.  poukazuje na význam, který má hledisko automatické stabilizace systémů sociálního zabezpečení pro pohlcování vln sociálních otřesů vyvolaných vnějšími vlivy, jako je např. recese; vyzývá proto členské státy, aby s ohledem na doporučení MOP č. 202, které stanovuje minimální úroveň sociální ochrany, zajistily a zvýšily investice do systémů sociálního zabezpečení, aby byla zaručena účinnost těchto systémů při potírání a prevenci chudoby a nerovnosti, jakož i jejich udržitelnost;

8.  v souvislosti s diskuzí o minimálním příjmu poukazuje na zvláštní postavení rodin a rodičů samoživitelů a na specifický rozměr jejich ohrožení;

9.  zdůrazňuje, že lidé by měli mít možnost plně se podílet na společenském a ekonomickém životě a že by toto právo mělo být plně uznáváno a zviditelněno při tvorbě politiky Unie tím, že bude zajištěn kvalitní všeobecné systém sociální ochrany, jehož součástí bude účinný a odpovídající systém minimálního příjmu;

10.  domnívá se, že pro vyvážený růst podporující začlenění má i nadále zásadní význam sociální ochrana, včetně důchodů a služeb, jako je zdravotní péče, péče o děti a dlouhodobá péče, která také přispívá k delšímu produktivnímu životu, vytváření pracovních míst a snížení nerovnosti; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby posílily politiku, která zaručí dostatečnost, přiměřenost, účinnost a kvalitu systémů sociální ochrany po celou délku života jednotlivce, a zaručily tím důstojný život, bojovaly proti nerovnosti a posilovaly začleňování s cílem vymýtit chudobu, a to zejména u osob vyloučených z trhu práce a nejzranitelnějších skupin;

11.  zdůrazňuje, že odpovídající příjem po celou délku života je základem pro pomoc lidem s nedostatečnými příjmy dosáhnout důstojných životních podmínek;

12.  zdůrazňuje, že systémy odpovídajícího minimálního příjmu jakožto nástroje aktivního začlenění podporují účast na společenském životě a začlenění;

13.  připomíná, že jedním z hlavních cílů strategie Evropa 2020 je snížení počtu osob zasažených chudobou a sociálním vyloučením nejméně o 20 milionů lidí a že k dosažení tohoto cíle je třeba vynaložit ještě více úsilí; je přesvědčen, že systémy minimálního příjmu mohou být užitečným způsobem, jak tohoto cíle dosáhnout;

14.  zdůrazňuje, že důstojná pracovní místa jsou nejlepším způsobem, jak bojovat proti chudobě a sociálnímu vyloučení; v této souvislosti připomíná, že je důležité podpořit růst, investice a tvorbu pracovních míst;

15.  vyjadřuje politování nad tím, že některé členské státy zjevně nepřihlížejí k doporučení Rady 92/441/EHS, které uznává „základní právo každého člověka na dostatečné prostředky a sociální pomoc, aby mohl žít způsobem slučitelným s lidskou důstojností“;

16.  zdůrazňuje, že ačkoli vnitrostátní systémy minimálního příjmu existují ve většině členských států, některé z nich neposkytují odpovídající finanční podporu všem lidem, kteří je potřebují(23); vyzývá všechny členské státy, aby přijaly opatření k zavedení a případnému vylepšení systému zaručeného minimálního příjmu ve snaze předcházet chudobě a podpořit sociální začleňování;

17.  zdůrazňuje, že zavedení vnitrostátního systému minimálního příjmu by nemělo snížit úroveň ochrany, již poskytují regionální systémy minimálního příjmu;

18.  zdůrazňuje význam evropského semestru pro zvýšení motivace členských států, v nichž systém minimálního příjmu chybí, aby tyto systémy podpory založené na odpovídajícím příjmu zavedly;

19.  konstatuje, že v některých členských státech je nárok na dávky související s minimálním příjmem podmíněn účastí na aktivních opatřeních v oblasti trhu práce; v tomto ohledu poukazuje na významnou úlohu EU jako prostředníka, s jehož pomocí si členské státy mohou vyměňovat osvědčené postupy;

20.  potvrzuje postoj, který vyjádřil ve svém usnesení ze dne 20. října 2010 o úloze minimálního příjmu v boji proti chudobě a o prosazování společnosti sociálního začleňování v Evropě;

21.  bere náležitě na vědomí stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k rámcové směrnici o přiměřeném minimálním příjmu v Evropské unii, která by měla stanovit společná pravidla a ukazatele, poskytnout metody pro monitorování svého provádění a prohloubit dialog mezi dotyčnými jednotlivci, členskými státy a orgány EU; v této souvislosti vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily způsob a prostředky k poskytování přiměřeného minimálního příjmu ve všech členských státech;

22.  vítá prohlášení Komise, v němž uvedla, že evropský semestr je nyní více soustředěn na zaměstnanost a sociální výkonnost, je ale přesvědčen, že k dosažení tohoto cíle a k zajištění globální soudržnosti, zejména prostřednictvím podpory sociálních investic, je třeba většího úsilí; vyzývá Komisi, aby pravidelně sledovala a hodnotila pokrok členských států, kterého v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země dosáhly ve věci poskytování dosažitelných, cenově dostupných a kvalitních služeb a zavádění odpovídajících a účinných systémů minimálního příjmu;

23.  zdůrazňuje význam evropského semestru při sledování přiměřenosti stávajících systémů minimálního příjmu a jejich dopadu na snižování chudoby, zvláště prostřednictvím doporučení pro jednotlivé země, zároveň však poukazuje na důležitost společné zprávy o zaměstnanosti a roční analýzu růstu;

24.  zdůrazňuje, že systémy minimálního příjmu by měly zajistit finanční podporu, která umožní udržet se nad hranicí chudoby, zabránit vážnému hmotnému nedostatku a pomoci domácnostem dostat se z takových situací, a že by tyto systémy měly být doprovázeny poskytováním veřejných služeb, jako je zdravotnictví, vzdělávání a péče o děti;

25.  domnívá se, že systémy minimálního příjmu by měly být nedílnou součástí strategického přístupu k sociálnímu začlenění a sociální integraci, měly by zahrnovat jak obecné strategie, tak i cílená opatření, a to v oblasti bydlení, zdravotní péče, vzdělávání a odborné přípravy a sociálních služeb, jakož i dalších služeb obecného zájmu, a měly by pomáhat lidem vymanit se z chudoby při současném poskytování osobního poradenství, jakož i pomoci při nacházení cesty na trh práce pro osoby, které jsou schopny pracovat; je přesvědčen, že skutečným cílem systémů minimálního příjmu není pouze poskytovat příjemcům pomoc, ale především doprovázet je při přechodu ze situace sociálního vyloučení do aktivního života, a tím předcházet vzniku dlouhodobé závislosti;

26.  vyzývá členské státy, aby zlepšily koordinaci a integrované plánování mezi správními orgány a službami zabývajícími se různými prvky aktivního začleňování, vybudovaly jedno kontaktní místo pro klienty a posílily kapacity a dostupné zdroje pro služby s cílem zlepšit přístup k těmto službám a zkvalitnit je;

27.  považuje za nezbytné zaručit přiměřený příjem i pro osoby nacházející se v obtížných situacích, pro něž není návrat do práce možný nebo již není alternativou, jak uznává doporučení o aktivním začleňování;

28.  požaduje, aby bylo dosaženo podstatného a ověřeného pokroku v otázce přiměřenosti systémů minimálního příjmu, tak aby se omezila chudoba a sociální vyloučení, zejména u nejzranitelnějších společenských skupin, a zaručilo se právo těchto osob na důstojný život;

29.  se znepokojením konstatuje, že v mnoha členských státech převyšují například náklady na dlouhodobou péči dokonce i průměrný starobní důchod; zdůrazňuje, že je důležité zohlednit zvláštní potřeby a životní náklady různých věkových skupin;

30.  zdůrazňuje, že je důležité vymezit odpovídající kritéria způsobilosti přizpůsobená socioekonomické situaci v členských státech, aby bylo možné těžit z přínosů systému přiměřeného minimálního příjmu; je přesvědčen, že tato kritéria by měla zahrnovat skutečnost, že osoba není příjemcem podpory v nezaměstnanosti, nebo okolnost, že není v silách příjemce vyhnout se pádu do chudoby nebo sociálnímu vyloučení, a že by měla také zohlednit počet dětí a dalších závislých osob; zdůrazňuje nicméně, že tato kritéria by neměla představovat administrativní překážky pro přístup k systémům minimálního příjmu v případě osob, které se již nacházejí ve zvláště obtížné situaci (např. po osobách bez domova by se neměla požadovat stálá adresa pobytu);

31.  opětovně poukazuje na význam rovného přístupu k systémům minimálního příjmu bez diskriminace na základě etnického původu, pohlaví, vzdělání, státní příslušnosti, sexuální orientace, náboženství, zdravotního postižení, věku, politického přesvědčení nebo sociálně-ekonomického původu;

32.  je znepokojen vysokým počtem osob, které jsou oprávněny k pobírání minimálního příjmu a zároveň jej nevyužívají; domnívá se, že jeho nevyužívání je jednou z největších překážek sociálního začleňování dotyčných osob; žádá Komisi a Výbor pro sociální ochranu, aby dále zkoumaly problém, kterým je nevyužívání tohoto minimální příjmu, a vypracovaly doporučení a vodítka pro jeho řešení; vyzývá členské státy, aby bojovaly proti nevyužívání minimálního příjmu, mimo jiné i informováním veřejnosti o existenci systémů minimálního příjmu, poskytováním odpovídajícího poradenství týkajícího se přístupu k těmto systémům a zlepšováním jejich administrativní organizace;

33.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby členské státy učinily konkrétní kroky ke stanovení výše minimálního příjmu na základě relevantních ukazatelů, včetně referenčních rozpočtů, aby byla zaručena socioekonomická soudružnost a došlo ke snížení rizika chudoby ve všech členských státech; je toho názoru, že by tyto informace měly být každoročně zveřejňovány na Mezinárodní den za odstranění chudoby (17. října);

34.  konstatuje, že mnohé členské státy již ukazatele ochrany minimálního příjmu (MIPI) používají; vyzývá všechny členské státy, aby údaje z MIPI používaly, což umožní mj. lépe porovnat jednotlivé vnitrostátními systémy;

35.  je přesvědčen, že minimální příjem by měl být považován za dočasný a že by měl vždy být provázen aktivní politikou začleňování na trh práce;

36.  připomíná, že systém minimálního příjmu je přechodným nástrojem ke snížení chudoby, sociálního vyloučení a nerovnosti a k boji proti nim a že by měl být vnímán jako sociální investice; bere na vědomí, že systémy minimálního příjmu mají proticyklické účinky;

37.  zdůrazňuje, že při stanovování výše minimálního příjmu je třeba náležitě zohlednit závislé osoby, zejména děti nebo osoby s vysokým stupněm závislosti na péči dalších osob, aby se prolomil začarovaný kruh chudoby, zejména dětské chudoby; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily rychlé provedení doporučení z roku 2013 nazvaného „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“; dále je toho názoru, že by Komise měla vypracovat výroční zprávu o pokroku v boji proti dětské chudobě a o provádění doporučení za pomoci ukazatelů, které jsou v něm uvedeny;

38.  poukazuje na to, že referenční rozpočty mohou pomoci stanovit výši minimálního příjmu nezbytnou pro naplnění základních lidských potřeb, což se týká i nepeněžních aspektů, jako je přístup ke vzdělání a celoživotnímu učení, důstojnému bydlení, kvalitním zdravotnickým službám, společenským aktivitám a občanské angažovanosti, a to s přihlédnutím ke složení domácnosti a k věku osob, jakož i k ekonomickým a sociálním souvislostem každého členského státu; připomíná, že Komise ve svém sdělení k balíčku týkajícímu se sociálních investic naléhavě členské státy vyzývá k zavedení referenčních rozpočtů s cílem přispět ke stanovení účinné a odpovídající podpory, která by zohlednila sociální potřeby zjištěné na místní, regionální a celostátní úrovni, aby bylo možné prohloubit územní soudržnost; vyzývá navíc k používání referenčních rozpočtů jako nástroje k posouzení přiměřenosti systémů minimálního příjmu zavedených členskými státy;

39.  je přesvědčen, že členské státy by při nastavování systému přiměřeného minimálního příjmu měly zohlednit prahovou hodnotu pro ohrožení chudobou stanovenou Eurostatem na úrovni 60 % vnitrostátního mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu (po sociálních odvodech) a další ukazatele, jako jsou referenční rozpočty; domnívá se, že referenční rozpočty by mohly být používány v zájmu účinnějšího potírání chudoby a pro ověření spolehlivosti úrovně minimálního příjmu a výše zmíněné prahové hodnoty, přičemž je nutné zároveň respektovat zásadu subsidiarity;

40.  je přesvědčen, že nedostatek aktuálních údajů o příjmech a životních podmínkách je překážkou zavedení a srovnání referenčního rozpočtu a minimálního příjmu s přihlédnutím ke specifickým vnitrostátním charakteristikám;

41.  vyzývá Komisi a členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy v oblasti systémů minimálního příjmu;

42.  vyzývá Evropskou komisi a Výbor pro sociální ochranu, aby zdokumentovaly a šířily příklady úspěšných strategií a podporovaly vzájemná hodnocení a další způsoby výměny osvědčených postupů ve vztahu k systémům minimálního příjmu; doporučuje, aby se toto úsilí soustředilo na klíčové otázky, jako je zajištění pravidelného zdokonalování, rozšiřování působnosti a využívání uvedených systémů, odstraňovalo překážky a posilovalo vazby mezi různými prvky aktivního začleňování;

43.  je přesvědčen, že vzhledem k množství otázek, které vyvolávají systémy minimálního příjmu, jako je dostupnost, působnost, financování, podmínky pro vznik nároku a doba trvání, by koncepce pro vnitrostátní systémy minimálního příjmu mohla být užitečná, pokud jde o přispění k vytvoření rovných podmínek pro všechny členské státy; vybízí v této souvislosti Komisi, aby provedla posouzení dopadu systémů minimálního příjmu v EU, požadovala pravidelné monitorování a podávání zpráv a aby s ohledem na hospodářské a sociální podmínky v každém členském státě a na potřeby nejvíce postižených skupin obyvatel zvážila přijetí dalších opatření a také posoudila, zda tyto systémy domácnostem umožňují pokrýt základní osobní potřeby a snížit chudobu;

44.  je znepokojen tím, že v mnoha členských státech došlo v posledních letech ke zkrácení výše nebo doby trvání podpory v nezaměstnanosti a zpřísnění kritérií ke stanovení nároku na její čerpání, což vedlo k tomu, že se více lidí musí spoléhat na systémy minimálního příjmu, a vytvořilo dodatečný tlak na tyto systémy(24);

45.  zdůrazňuje, že v každém členském státě a v rámci EU vzrůstá nerovnost;

46.  je znepokojen skutečností, že v mnoha členských státech dochází podle všeho v posledních letech ke snížení úrovně podpory a působnosti systémů minimálního příjmu; domnívá se, že členské státy by měly v případě osob, které potřebují podporu, rozšířit působnost systémů minimálního příjmu v souladu s doporučeními Evropské sítě sociální politiky (ESPN):(25)

   a) vyzývá členské státy s velmi složitými a roztříštěnými systémy, aby tyto systémy zjednodušily a vytvořily komplexnější systémy;
   b) vyzývá členské státy, které mají v současné době nízký rozsah působnosti uvedených systémů, aby své podmínky přezkoumaly, tak aby se tyto systémy vztahovaly na všechny osoby v nouzi;
   c) vyzývá členské státy, jejichž systémy minimálního příjmu se v současné době nevztahují na významné skupiny obyvatel, které žijí v chudobě, aby změnily své systémy tak, aby se na tyto osoby více vztahovaly;
   d) vyzývá členské státy, v jejichž základních systémech minimálního příjmu je obsažena vysoká míra správního uvážení, aby tuto míru omezily a zajistily jasná a ustálená kritéria pro přijímání rozhodnutí spojených s účinnými odvolacími postupy;

47.  zdůrazňuje, že je důležité zvýšit účast pracovníků, nezaměstnaných a všech zranitelných sociálních skupin na celoživotním vzdělávání a zároveň je potřeba zlepšit úroveň odborné kvalifikace a získávání nových dovedností, které jsou základním nástrojem pro rychlejší začlenění na trh práce, zvýšení produktivity a pomoc lidem s nalezením zaměstnání;

48.  v souvislosti s bojem proti chudobě v Evropě upozorňuje na význam demografického vývoje;

49.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné přijmout praktická opatření k vymýcení chudoby a sociálního vyloučení, podpoře účinné sítě sociálního zabezpečení a snížení nerovnosti, a to takovým způsobem, který by přispěl k zajištění hospodářské a územní soudržnosti; zdůrazňuje, že tato opatření je třeba provést na odpovídající úrovni, a to jak na vnitrostátní, tak evropské, a v souladu s rozdělením pravomocí v oblasti příslušné politiky;

50.  podporuje přístup Komise k sociálním investicím, podle kterého dobře navržená sociální politika přispívá k hospodářskému růstu a zároveň chrání lidi před chudobou a působí jako hospodářský stabilizátor(26);

51.  vítá úvahy a studie týkající se toho, jak dosáhnout spravedlivějšího rozdělení příjmů a bohatství v rámci naší společnosti;

52.  zdůrazňuje, že klíčové faktory, které brání rozvoji přístupu založeného na sociálních investicích ze strany členských států, zahrnují dopad hospodářské krize(27);

53.  vyzývá k tomu, aby od nynějška byla při určování makroekonomické politiky věnována náležitá pozornost potřebě snižovat sociální nerovnost a zaručit všem sociálním skupinám přístup k řádně financovaným veřejným sociálním službám, čímž se bude potírat chudoba a sociální vyloučení;

54.  vyzývá k přijetí opatření v zájmu snižování sociální nerovnosti tím, že se lidem umožní co nejlépe využít svého talentu a schopností; rovněž vyzývá k zaměření sociální podpory na ty, kteří jsou chudí a zároveň nejsou schopni dosáhnout dostatečného příjmu vlastním úsilím;

55.  poukazuje na to, že nedávné zkušenosti s reformami založenými na daňových výjimkách ukazují, že je vhodnější politiku minimálního příjmu financovat spíše pomocí rozpočtové podpory než prostřednictvím daňových pobídek;

56.  zdůrazňuje, že vzdělání, sociální transfery a progresivní, spravedlivé a redistributivní daňové systémy mají spolu s praktickými opatřeními na zvýšení konkurenceschopnosti a boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem potenciál přispět k hospodářské, sociální a územní soudržnosti;

57.  poukazuje na potřebu přizpůsobit stávající systémy minimálního příjmu tak, aby lépe řešily problém nezaměstnanosti mladých lidí;

Programy veřejného zaměstnávání

58.  bere na vědomí určité programy veřejného zaměstnávání, které spočívají v tom, že všichni, kdo jsou ochotni a schopni pracovat, mají možnost získat přechodné zaměstnání ve veřejném odvětví, neziskových subjektech či podnicích sociální ekonomiky; zdůrazňuje však, že je důležité, aby tyto programy prosazovaly práci, při níž lze uplatňovat příslušná práva na základě kolektivního vyjednávání a pracovněprávních předpisů;

59.  je toho názoru, že programy veřejného zaměstnávání by měly přispět ke zlepšení zaměstnatelnosti pracovníků a usnadnit jim přístup na běžný pracovní trh; připomíná, že by tyto programy měly zahrnovat adresné plány pro jednotlivé osoby, měly by poskytovat důstojnou mzdu a vést k důstojné práci;

60.  je přesvědčen, že vytváření kvalitních pracovních míst by mělo být jako důležitý krok na cestě k omezení chudoby a sociálního vyloučení pro EU prioritou;

61.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily plnou účast všech zúčastněných stran, zejména sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, na přípravě, provádění a monitorování politiky a programů minimálního příjmu;

o
o   o

62.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 245, 26.8.1992, s. 46.
(2) Úř. věst. L 245, 26.8.1992, s. 49.
(3) Úř. věst. L 59, 2.3.2013, s. 5.
(4) Úř. věst. L 307, 18.11.2008, s. 11.
(5) Úř. věst. C 212 E, 5.8.2010, s. 11.
(6) Úř. věst. C 70 E, 8.3.2012, s. 8.
(7) Úř. věst. C 419, 16.12.2015, s. 5.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2015)0401.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2016)0136.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2016)0235.
(11) Přijaté texty, P8_TA(2016)0355.
(12) Přijaté texty, P8_TA(2017)0010.
(13) Přijaté texty, P8_TA(2016)0317.
(14) „2017 Evropský semestr: Posouzení pokroku ve strukturálních reformách, předcházení a nápravě makroekonomické nerovnováhy a výsledky hloubkových přezkumů strukturálních reforem podle nařízení (EU) č. 1176/2011“ (COM(2017)0090).
(15) https://www.eurofound.europa.eu/publications/report/2017/income-inequalities-and-employment-patterns-in-europe-before-and-after-the-great-recession
(16) „Towards a European minimum income“ (Na cestě k evropskému minimálnímu příjmu), listopad 2013: http://www.eesc.europa.eu/resources/docs/revenu-minimum_-etude-ose_-vfinale_en--2.pdf
(17) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů k zahájení konzultace o evropském pilíři sociálních práv, (COM(2016)0127) – příloha 1.
(18) Evropská síť sociální politiky (ESPN), „Systémy minimálního příjmu v Evropě: studie politiky členských států za rok 2015“, leden 2016.
(19) Závěry Rady „Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: integrovaný přístup“, 16. června 2016.
(20) Dokument Rady 6885/17: „Roční analýza růstu za rok 2017 a společná zpráva o zaměstnanosti: politické vodítko k politice zaměstnanosti a sociální politice – závěry Rady (3. března 2017)“ a dokument Rady 6887/17: „Společná zpráva Komise a Rady o zaměstnanosti, která doprovází sdělení Komise o roční analýze růstu 2017 (3. března 2017)“.
(21) ESPN, Systémy minimálního příjmu v Evropě: Studie politiky členských států za rok 2015“.
(22) Viz: Světová banka, „Snižování chudoby a růst: začarovaný a bludný kruh“, 2006; OECD, „Trendy nerovnosti příjmů a jejich dopad na hospodářský růst“, 2014.
(23) ESPN, „Systémy zaručeného minimálního příjmu v Evropě – studie o vnitrostátních opatřeních, 2015“.
(24) ESPN, „Sociální investice v Evropě: studie vnitrostátní politiky za rok 2015“, 2015.
(25) ESPN, „Systémy minimálního příjmu v Evropě: studie vnitrostátní politiky za rok 2015“.
(26) Evropská komise: sdělení nazvané „Za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014–2020“, COM(2013)0083), 20. února 2013 a ESPN, „Sociální investice v Evropě: studie vnitrostátní politiky za rok 2015“.
(27) ESPS, „Sociální investice v Evropě: studie vnitrostátní politiky za rok 2015“.

Právní upozornění - Ochrana soukromí