Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2044(BUD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0299/2017

Předložené texty :

A8-0299/2017

Rozpravy :

PV 24/10/2017 - 13
CRE 24/10/2017 - 13

Hlasování :

PV 25/10/2017 - 7.2
CRE 25/10/2017 - 7.2
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0408

Přijaté texty
PDF 509kWORD 71k
Středa, 25. října 2017 - Štrasburk Konečné znění
Souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2018 – všechny oddíly
P8_TA(2017)0408A8-0299/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2017 týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018 (11815/2017 – C8-0313/2017 – 2017/2044(BUD))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a zrušuje se nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014-2020(3),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení(4) (dále jen „interinstitucionální dohoda ze dne 2. prosince 2013“),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2017 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. dubna 2017 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2018(6),

–  s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018, který přijala Komise dne 29. června 2017 (COM(2017)0400),

–  s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018, který Rada přijala dne 4. září 2017 a postoupila Evropskému parlamentu dne 13. září 2017 (11815/2017 – C8-0313/2017),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2017 o mandátu ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2018(7),

–  s ohledem na článek 88 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0299/2017),

Oddíl III

Celkový přehled

1.  zdůrazňuje, že čtení rozpočtu na rok 2018 v Parlamentu plně zohledňuje politické priority, které Parlament přijal převážnou většinou hlasů ve svých výše uvedených usneseních ze dne 15. března 2017 a ze dne 5. července 2017; připomíná, že tyto priority se soustředí hlavně na udržitelný růst, pracovní místa, zejména pro mladé lidi, bezpečnost a změnu klimatu;

2.  upozorňuje na to, že Unie i nadále čelí řadě problémů, a je přesvědčen, že v rozpočtu Unie je nutno vyčlenit nezbytné finanční prostředky, aby bylo možné tyto politické priority splnit a aby Unie dokázala přijít s řešeními a účinně na tyto problémy reagovat – ovšem se zachováním rozpočtové kázně; zdůrazňuje, že by výdaje Unie měly vycházet ze zásady evropské přidané hodnoty a měly by respektovat zásadu subsidiarity;

3.  znovu potvrzuje své odhodlání financovat politiky Unie, které zvyšují počet pracovních míst a růst ve všech jejích regionech prostřednictvím investic do výzkumu, vzdělávání, infrastruktury, malých a středních podniků a zaměstnanosti, především zaměstnanosti mladých lidí; nemůže pochopit, jak má Unie dosáhnout pokroku v těchto oblastech, uvážíme-li škrty navrhované Radou v podokruhu 1a; namísto toho se rozhodl ještě více posílit programy výzkumu a inovace, které mají velmi vysokou míru plnění a které se v důsledku převisu poptávky potýkají s obzvláště nízkými mírami úspěšnosti žádostí;

4.  je i nadále odhodlán splnit své závazky, které Parlament učinil během jednání o Evropském fondu pro strategické investice (EFSI), tj. minimalizovat dopad škrtů souvisejících s EFSI u programu Horizont 2020 a u Nástroje pro propojení Evropy (CEF) v rámci ročního rozpočtového postupu; navrhuje proto vykompenzovat tyto škrty tím, že se obnoví původní roční profil těchto dvou programů, který jim umožní plně dosáhnout cílů, které byly dohodnuty během přijímání příslušných právních předpisů;

5.  vyjadřuje svou politickou podporu vytvoření Evropského sboru solidarity (ESC) a vítá legislativní návrh předložený v tomto ohledu Komisí; domnívá se však, že dokud nebude učiněno rozhodnutí o financování Evropského sboru solidarity a nebude přijato příslušné nařízení, které spadá do řádného legislativního postupu, neměl by rozpočet na rok 2018 obsahovat žádné finanční prostředky na tento účel; rozhodl se proto, že související prostředky a přesuny, které Komise zahrnula do návrhu rozpočtu na rok 2018, by měly být prozatím z návrhu odstraněny, jelikož rozhodnutí o rozpočtu na rok 2018 by nemělo nijak předjímat výsledek legislativního vyjednávání; je i nadále plně odhodlán okamžitě prostřednictvím opravného rozpočtu promítnout rozhodnutí o financování Evropského sboru solidarity do rozpočtu na příští rok, pokud nebude jednání o souvisejícím nařízení uzavřeno do konce rozpočtového procesu pro rok 2018;

6.  je znepokojen skutečností, že nezaměstnanost mladých lidí je i nadále nebývale vysoká, a je přesvědčen, že je třeba přijmout další opatření, aby nebyla ohrožena budoucnost celé generace mladých Evropanů; rozhodl se proto posílit Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí nad rámec, který na rok 2018 navrhla Komise; zdůrazňuje, že toto navýšení prostředků by mělo být považováno za dodatečné nad rámec celkového objemu prostředků, který byl pro tuto iniciativu politicky schválen v rámci přezkumu VFR v polovině období, a ne za pouhé předsunutí vyčleněných finančních prostředků do rozpočtu na rok 2018;

7.  připomíná, že politika soudržnosti sehrává primární úlohu při dosahování hospodářské a sociální konvergence v Unii, a tím při zajišťování rozvoje a růstu; zdůrazňuje, že v roce 2018 by programy politiky soudržnosti měly dohnat zpoždění a dosáhnout plného pracovního tempa; poukazuje na to, že se Parlament zavázal k zajištění odpovídajícího množství prostředků na tyto programy, které představují jednu z hlavních politik Unie; je nicméně znepokojen nepřijatelným zpožděním, k němuž při provádění operačních programů na vnitrostátní úrovni dochází; vyzývá členské státy, aby zajistily dokončení procesu jmenování řídících, auditních a certifikačních orgánů a jeho rychlejší provádění; dále vyzývá Komisi, aby ještě více zjednodušila s tím související postupy;

8.  je velmi znepokojen zvyšováním nestability a nejistoty jak v Unii, tak mimo ni; trvá na tom, že je třeba se znovu zaměřit na přístup Unie k soudržnosti, integraci, míru, udržitelnému rozvoji a lidským právům; vyzývá Komisi a členské státy, aby spojily své úsilí při další podpoře udržování míru a předcházení konfliktům; připomíná světovou inspiraci, kterou přinesla Velkopáteční dohoda, a zároveň uznává nebývalé výzvy a tlaky po referendu ve Spojeném království v roce 2016; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily svou podporu usmíření s cílem zajistit mír, stabilitu a usmíření v Irsku;

9.  je přesvědčen, že v současnosti se sice zdá, že vrchol migrační a uprchlické krize je za námi, Unie však musí být neustále připravena reagovat na jakékoli budoucí nepředvídané události v této oblasti a uplatňovat proaktivnější přístup v oblasti migrace; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby neustále sledovala, zda je výše prostředků v okruhu 3 odpovídající, a plně využívala veškeré nástroje dostupné v rámci současného VFR k tomu, aby včas reagovala na případné nepředvídané události, které by mohly vyžadovat dodatečné finanční prostředky; připomíná, že i když se Unii podařilo zavést některé mechanismy pomáhající tuto situaci zvládnout, stejně podle UNHCR dorazilo dosud v letošním roce do Evropy po moři přes sto tisíc uprchlíků a migrantů; rozhodl se proto v omezené míře posílit Azylový, migrační a integrační fond a Fond pro vnitřní bezpečnost a také agentury s odpovědnostmi v oblasti azylu, jako je Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO), kterým je třeba poskytnout odpovídající finanční a lidské zdroje; znovu konstatuje, že strop okruhu 3 je naprosto nedostatečný k tomu, aby bylo možno poskytnout odpovídající finanční prostředky na vnitřní dimenzi migrační a uprchlické krize a na jiné prioritní programy, jako jsou programy v oblasti kultury a občanství;

10.  zdůrazňuje, že prostředky z okruhu 3 byly v posledních letech uvolňovány převážně za účelem řešení migrační a uprchlické krize a že by tato opatření měla pokračovat tak dlouho, jak bude nutné; konstatuje však, že doposud poskytnuté finanční prostředky jsou nedostatečné; z tohoto důvodu se rozhodl posílit agentury v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, které se vzhledem k vyšší pracovní zátěži a dalším úkolům v posledních letech potýkají s nedostatkem zaměstnanců a finančních prostředků;

11.  zdůrazňuje, že s ohledem na nedávné bezpečnostní hrozby v celé Unii by v rámci financování z okruhu 3 měla být věnována pozornost i opatřením, která povedou ke zvýšení bezpečnosti občanů Unie;

12.  znovu opakuje, že zásadní součástí řešení migrační a uprchlické krize i bezpečnostních hrozeb pro občany Unie je řešení hlavních příčin migrace a vyčlenění dostatečných finančních prostředků na vnější nástroje, které mají za cíl řešit problémy, jako je chudoba, nedostatek pracovních míst, možností vzdělávání a ekonomických příležitostí, nestabilita, konflikty a změna klimatu, která je jednou ze základních příčin nárůstu migračních toků; je toho názoru, že Unie by měla optimálně využívat finanční prostředky v okruhu 4, které se ukázaly jako nedostatečné k tomu, aby byly stejnou měrou řešeny všechny vnější problémy, vzhledem k tomu, že již zdroje jsou jednoznačně nedostatečné a měly by být zvyšovány organičtějším způsobem;

13.  vyjadřuje politování nad tím, že Parlament při přípravě svého postoje nebyl dostatečně informován o rozpočtovém dopadu možného politického rozhodnutí o rozšíření nástroje pro uprchlíky v Turecku; znovu opakuje svůj dlouholetý postoj, že by nové iniciativy neměly být financovány na úkor stávajících vnějších projektů EU; žádá proto Komisi, aby v případě prodloužení nástroje pro uprchlíky v Turecku navrhla jeho financování novými prostředky a zapojila do jeho uplatňování více místních nevládních organizací; konstatuje, že strop v okruhu 4 je naprosto nedostatečný k tomu, aby poskytl udržitelnou a účinnou reakci na stávající vnější problémy, včetně problémů s migrací a uprchlíky;

14.  připomíná, že rozpočet Unie musí podporovat plnění cílů Pařížské dohody a dlouhodobých cílů Unie v oblasti klimatu tím, že v rámci VFR na období 2014–2020 bude splněn cíl uvolnění 20 % prostředků na financování opatření v oblasti klimatu; lituje toho, že Komise nedokázala předložit konkrétní a realistické návrhy, jak těchto cílů dosáhnout; navrhuje proto zvýšení prostředků nad úroveň návrhu rozpočtu u opatření v souvislosti s klimatem; konstatuje nicméně, že tato zvýšení nestačí, a vyzývá Komisi, aby předložila veškeré potřebné návrhy, jak dosáhnout těchto cílů v nadcházejících návrzích rozpočtu; v této souvislosti konstatuje, že na ochranu biologické rozmanitosti je určeno 8,2 % celkových prostředků na závazky navržených v návrhu rozpočtu; upozorňuje na to, že meziroční navýšení o 0,1 % ostře kontrastuje se znepokojivým a zrychlujícím se úbytkem druhů a stanovišť;

15.  oceňuje skutečnost, že do interní přípravy rozpočtu Komise byl poprvé začleněn nový přístup rozpočtu zaměřeného na výsledky s cílem přezkoumat výdaje na základě dosud získaných zkušeností a určit případné úpravy;

16.  obnovuje všechny škrty v návrhu rozpočtu navržené Radou; nechápe důvody pro navržené škrty, například u programu Horizont 2020 a u nástroje CEF, neboť tyto dva programy již byly zasaženy přesunutím prostředků pro EFSI, ani pro škrty ve vnějších politikách; v každém případě nesouhlasí s deklarovaným záměrem Rady zaměřit se na rozpočtové položky s nízkou mírou plnění či absorpční kapacitou, neboť současné údaje o plnění rozpočtu k tomu nedávají důvod a nejsou zohledněny odlišné způsoby plnění některých programů;

17.  dospívá k závěru, že aby mohly být odpovídajícím způsobem financovány veškeré naléhavé potřeby, a vzhledem k velmi napjatým rozpětím VFR v roce 2018, bude třeba využít veškeré možnosti dostupné v nařízení o VFR z hlediska flexibility; očekává, že Rada bude tento přístup sdílet a že během dohodovacího řízení bude dosaženo shody, což Unii umožní situaci úspěšně zvládnout a účinně reagovat na budoucí výzvy; zdůrazňuje, že skutečnost, že každý rozpočtový rok dochází k odchýlení se od původního finančního plánování podle současného VFR, je argumentem pro úpravu stropů ve VFR na období po roce 2020 směrem vzhůru;

18.  stanoví celkovou výši prostředků na rok 2018 na 162 597 930 901 EUR v prostředcích na závazky a 146 712 004 932 EUR v prostředcích na platby;

Podokruh 1a – Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

19.  zamítá neodůvodněné škrty ve výši 750 milionů EUR v podokruhu 1a provedené Radou, jež samy o sobě představují téměř dvě třetiny veškerých škrtů Rady v závazcích v okruzích VFR; konstatuje, že tyto škrty jsou v rozporu s vlastními vyjádřenými politickými prioritami Rady;

20.  trvá na tom, že pro dosažení udržitelného růstu a vytváření pracovních míst v Unii je klíčové výrazně zvýšit investice do výzkumu, inovací, infrastruktury a malých a středních podniků a mikropodniků; varuje, že tyto škrty, které navrhuje Rada, by ohrozily programy se skutečnou evropskou přidanou hodnotou a měly by přímý dopad na vytváření pracovních míst a růstu, např. Horizont 2020 nebo CEF; zvláště upozorňuje na to, že dostatečné financování pro program Horizont 2020 je zásadně důležité pro to, aby umožnilo rozvoj výzkumu a inovací, vedoucí postavení při digitalizaci a podporu malých a středních podniků v Evropě; připomíná, že tento program prokázal značnou evropskou přidanou hodnotu, neboť 83 % projektů financovaných z programu Horizont 2020 by nebylo realizováno bez podpory na úrovni Unie; znovu opakuje, že CEF je důležitý pro dokončení sítě TEN-T a k dosažení jednotného evropského dopravního prostoru; proto se rozhodl zrušit všechny škrty provedené Radou a dále plně obnovit původní profil položek Horizontu 2020 a nástroje CEF, v nichž byly provedeny škrty za účelem přesunutí prostředků do záručního fondu EFSI;

21.  dále zdůrazňuje, že je třeba posílit části programu Erasmus + týkající se vzdělávání a odborné přípravy a mládeže v rámci strategických investic do evropské mládeže;

22.  zdůrazňuje, že dostatečná finanční podpora mikropodniků, podnikatelů a malých a středních podniků by měla být pro Unii klíčovou prioritou, neboť se jedná o hlavní zdroj vytváření pracovních míst v Evropě; zdůrazňuje, že zabezpečení dobrého přístupu k financím je zásadní pro to, aby si MSP udržely konkurenceschopnost a abychom jim pomohli překonat problémy při přístupu na vnitřní i globální trh;

23.  rozhodl se proto dále posílit – nad rámec návrhu rozpočtu a profilů před přerozdělením pro EFSI a ESC – ty programy, které jsou klíčové pro posílení růstu a tvorby pracovních míst a které odrážejí obecně dohodnuté priority Unie, zejména Erasmus+, Horizont 2020 (Marie Curie, Evropská rada pro výzkum, Nástroj pro malé a střední podniky), COSME a EaSI (Progress a Eures); vyzývá Komisi, aby poskytla dostatečné finanční prostředky v rozpočtových položkách na WIFI4EU a aby zachovala své investiční závazky na období 2017 až 2020;

24.  vítá skutečnost, že do rozpočtu na rok 2018 byla zařazena rozpočtová položka určená pro zvláštní každoroční akce, která umožní vytvořit mezi občany pocit evropské sounáležitosti; konstatuje, že tematické spektrum obsahu těchto zvláštních každoročních akcí by mělo jednoznačně sloužit k zajištění přidané hodnoty pro evropské občany ve všech členských státech;

25.  zdůrazňuje význam stimulování kooperativního výzkumu v oblasti obrany v Evropě za účelem řešení hlavních nedostatků a nejistot v oblasti kapacit v době, kdy mezinárodní vývoj stále více vyžaduje, aby Evropa zvýšila své úsilí v oblasti obrany; podporuje zvýšení objemu prostředků přidělených na přípravné akce týkající se obranného výzkumu; žádá, aby se v příštím víceletém finančním rámci objevil program pro obranný výzkum s vyčleněným rozpočtem, znovu však opakuje svůj dlouholetý postoj, že by nové iniciativy měly být financovány novými prostředky, a nikoli na úkor stávajících programů Unie; zdůrazňuje dále, že je nutné zvýšit konkurenceschopnost a zlepšit inovační schopnost evropského obranného průmyslu;

26.  je toho názoru, že v rámci rozpočtu na rok 2018 je třeba vyčlenit více zdrojů na provedení komplexního a nestranného hodnocení rizika, které představují třetí země z důvodu jejich strategických nedostatků v oblasti boje proti praní peněz a proti financování terorismu, a to na základě kritérií definovaných v článku 9 směrnice (EU) 2015/849(8), a na vytvoření seznamu „vysoce rizikových“ jurisdikcí;

27.  vyzývá Komisi, aby zajistila dostatečnou výši přidělených prostředků, která umožní Referenční laboratoři Evropské unie pro alternativy ke zkouškám na zvířatech (EURL ECVAM) účinně vykonávat její povinnosti a úkoly uvedené v příloze VII směrnice 2010/63/EU(9), zejména v souvislosti s koordinací a podporou rozvoje a používání alternativních přístupů ke zkouškám na zvířatech, a to i v oblasti základního a aplikovaného výzkumu a zákonem vyžadovaných zkoušek;

28.  v důsledku toho zvyšuje prostředky na závazky v podokruhu 1a nad rámec návrhu rozpočtu o 143,9 milionu EUR (bez obnovení prostředků na úroveň před EFSI a ESC, pilotních projektů a přípravných akcí), které budou financovány v rámci dostupného rozpětí i dalším uvolněním prostředků z celkového rozpětí pro závazky;

Podokruh 1b – Hospodářská, sociální a územní soudržnost

29.  nesouhlasí se škrty ve výši 240 milionů EUR v platbách v podokruhu 1b, která navrhla Rada, a to i v podpůrných položkách, a tyto škrty ruší, dokud nebudou k dispozici aktualizované předpovědi Komise;

30.  s rostoucím znepokojením konstatuje, že nepřijatelné zpoždění při provádění evropských strukturálních a investičních fondů podrývá jejich efektivitu a vyvíjí tlak na správní orgány a příjemce; znovu opakuje, že stávající zpoždění může představovat riziko ve formě nahromadění neuhrazených plateb v druhé polovině tohoto VFR a na počátku příštího; znovu důrazně opakuje svou výzvu členským státům, aby požádaly Komisi o radu a pomoc s řešením zpoždění při jmenování řídících, certifikačních a auditních orgánů; je dále znepokojen trendem snižování a nepřesností odhadů členských států;

31.  připomíná, že míra nezaměstnanosti mladých lidí zůstává v Unii nepřijatelně vysoká; zdůrazňuje, že pro řešení tohoto problému je důležité zajistit řádné financování systémů záruk pro mladé lidi prostřednictvím Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a ESF; vítá dohodu na potřebě poskytnout nové finanční prostředky pro tuto iniciativu a zahrnutí odpovídajících prostředků do návrhu rozpočtu 2018; domnívá se však, že s ohledem na problémy a rizika v oblasti nezaměstnanosti mladých lidí by tato iniciativa měla obdržet více prostředků, a proto se rozhodl poskytnout jí v roce 2018 600 milionů EUR v prostředcích na závazky; mimoto se domnívá, že by činnosti odborného vzdělávání určené pro mladé, a zejména praktické stáže, měly být způsobilé k financování v rámci politiky soudržnosti;

32.  vítá nové finanční krytí ve výši 142,8 milionu EUR vytvořené s cílem usnadnit provádění programu na podporu strukturálních reforem v období 2017–2020;

Okruh 2 – Udržitelný růst: přírodní zdroje

33.  připomíná, že návrh Komise na zvýšení prostředků k financování potřeb Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) je převážně důsledkem výrazně nižší částky účelově vázaných příjmů očekávaných v roce 2018; bere na vědomí škrty ve výši 275 milionů EUR provedené Radou, ale domnívá se, že návrh Komise na změnu by měl být i nadále základem jakékoliv spolehlivé revize prostředků EZZF, a proto obnovuje návrh rozpočtu, dokud nebude tento návrh na změnu projednán v dohodovacím řízení;

34.  zdůrazňuje, že programy pro skladování prokázaly v dobách krize svou účinnost a že snížení finančních zdrojů vyčleněných v plánovacím procesu by bylo kontraproduktivní;

35.  zdůrazňuje, že řešení nezaměstnanosti mladých lidí částečně spočívá v odpovídající podpoře mladých lidí ve venkovských oblastech; proto navrhuje zvýšení o 50 milionů EUR nad rámec návrhu rozpočtu v případě plateb mladým zemědělcům; zdůrazňuje, že je třeba usnadnit mladým lidem přístup k pracovním místům v odvětví rybolovu pomocí Evropského námořního a rybářského fondu a jiných režimů financování z Unie;

36.  v souladu se svými cíli v rámci strategie Evropa 2020 a se svými mezinárodními závazky v oblasti řešení změny klimatu se rozhodl navrhnout zvýšení o 21,2 milionu EUR nad úroveň návrhu rozpočtu v případě opatření pro boj proti změně klimatu; opakuje, že jak Evropský účetní dvůr (EÚD), tak ECOFIN shledaly, že rozpočet Unie není v souladu se svými cíli v oblasti klimatu;

37.  připomíná, že prostředky daňových poplatníků by neměly být používány k dotování chovu býků pro býčí zápasy; domnívá se, že při chovu býků pro tyto účely by proto neměl vznikat nárok na základní platby a žádá Komisi, aby předložila návrh na změnu stávajících právních předpisů týkajících se této otázky;

38.  zvyšuje proto prostředky na závazky o 78,1 milionu EUR, a ponechává tak pod stropem pro závazky v okruhu 2 rozpětí ve výši 619,7 milionu EUR po odečtu pilotních projektů a přípravných akcí;

39.  zdůrazňuje s politováním, že katastrofy obecně ovlivňují ty, kteří mají méně prostředků k vlastní ochraně, ať už se jedná o jednotlivce nebo státy; domnívá se, že reakce na přírodní katastrofy nebo katastrofy způsobené člověkem by měla být co nejrychlejší, aby bylo možné minimalizovat škody a zachránit lidi a majetek; upozorňuje na potřebu dalšího navýšení finančních prostředků, zejména v rozpočtových položkách spojených s prevencí katastrof a připraveností na ně v rámci Unie, zejména vzhledem k požárům ve Španělsku a Portugalsku (které vedly k tragickým ztrátám na lidských životech), které mají dramatický a podstatný dopad na lidi;

40.  poukazuje na faktory ohrožení, které zatěžují mnoho lesních ekosystémů, jako je mj. šíření invazních cizorodých druhů, škůdců (např. háďátka borovicového a dalších) a lesních požárů; domnívá se, že by měly být prostřednictvím komunitních podpůrných programů a opatření vyčleněny dostatečné finanční zdroje na zhodnocení ekologického a rostlinného zdraví lesů a na jejich obnovu včetně opětovného zalesňování; konstatuje, že tyto zdroje jsou obzvlášť důležité a naléhavě nutné pro určité členské státy, zejména Portugalsko a Španělsko, které se potýkaly s předchozími po sobě jdoucími požáry na svém území;

Okruh 3 – Bezpečnost a občanství

41.  zdůrazňuje, že podle Parlamentu musí řešení migrace a bezpečnosti zůstat jednou z hlavních priorit Unie, a znovu opakuje své přesvědčení, že strop okruhu 3 je prokazatelně nedostatečný k tomu, aby mohl odpovídajícím způsobem financovat vnitřní rozměr těchto problémů;

42.  konstatuje, že počet migrantů přicházejících do Unie trasami přes střední a východní Středomoří sice v prvních devíti měsících roku 2017 poklesl, ale tlak na trase přes západní Středomoří i nadále přetrvává; konstatuje, že v prvních devíti měsících roku 2017 připlulo do Evropy po moři přes sto tisíc migrantů a uprchlíků, více než 75 % z nich přistálo v Itálii a zbývající dorazili do Řecka, na Kypr a do Španělska; je toho názoru, že jsou třeba vyšší finanční prostředky k plnému pokrytí potřeb Unie v oblasti migrace, zejména prostřednictvím Azylového, migračního a integračního fondu, z něhož jsou podporovány členské státy při zlepšování integračních opatření a postupů u osob, které potřebují mezinárodní ochranu, zejména u nezletilých bez doprovodu, a v případě nutnosti při provádění návratových operací u těch, kteří nemají nárok na ochranu, přičemž musí být plně dodržována zásada nenavracení; v této souvislosti rovněž trvá na tom, aby byly úřadu EASO poskytnuty odpovídající finanční a lidské zdroje, které této agentuře umožní plnit úkoly jí svěřené;

43.  je pro vytvoření nové rozpočtové položky pro Pátrací a záchranný fond, která bude podporovat členské státy při plnění jejich povinností v rámci mezinárodního mořského práva; žádá Komisi, aby předložila legislativní návrh na zřízení tohoto Pátracího a záchranného fondu EU;

44.  je přesvědčen, že pro účinné řešení bezpečnostních obav občanů Unie potřebuje rozpočet Fondu pro vnitřní bezpečnost další finanční prostředky, aby byly členské státy lépe vybaveny v boji proti terorismu, přeshraniční organizované trestné činnosti, radikalizaci a kyberkriminalitě; zejména zdůrazňuje, že musí být poskytnuty dostatečné zdroje na posílení bezpečnostní infrastruktury a lepší sdílení informací mezi donucovacími orgány a vnitrostátními orgány, a to i zlepšením interoperability informačních systémů, přičemž musí být zároveň zaručeno respektování práv a svobod jednotlivců;

45.  zdůrazňuje klíčovou roli, kterou sehrávají agentury Unie v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí při řešení naléhavých problémů občanů Unie; rozhodl se proto zvýšit rozpočtové prostředky a stav zaměstnanců Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), včetně vytvoření 7 pracovních míst pro nový operační útvar s názvem operační jednotka Europolu pro pohřešované děti, a rovněž posílit Evropskou jednotku pro soudní spolupráci (Eurojust), úřad EASO a Agenturu Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL); znovu zdůrazňuje příspěvek těchto agentur ke zlepšení spolupráce mezi členskými státy v této oblasti;

46.  žádá Komisi, aby s ohledem na stávající pokrok v probíhajících interinstitucionálních jednáních poskytla aktualizované informace o finančních dopadech dosud nepřijatých legislativních návrhů v roce 2018 v rámci evropského programu pro migraci, zejména reformy dublinského systému, systému vstupu/výstupu, evropského systému pro cestovní informace a povolení a úřadu EASO, aby mohly být zohledněny v dohodovací fázi;

47.  vyjadřuje politování nad svévolnými škrty Rady ve výši více než 30 milionů EUR v prostředcích na závazky v řadě programů v oblasti kultury, občanství, spravedlnosti, veřejného zdraví, spotřebitelských práv a civilní ochrany, a to bez ohledu na vynikající míry plnění těchto programů a navzdory již nyní nedostatečné míře financování, která způsobuje, že není financována řada vysoce kvalitních projektů; obnovuje všechny položky na úroveň návrhu rozpočtu a navrhuje další zvýšení v příslušných položkách;

48.  opakuje své přesvědčení, že je načase zvýšit financování důležitých programů Unie v oblasti kultury a občanství, zejména programů Kreativní Evropa a Evropa pro občany, které mají klíčovou roli při podpoře kulturních a kreativních odvětví a také participativního občanství, zvláště s ohledem na evropské volby v roce 2019; znovu opakuje, že všechny orgány musí dodržet politickou dohodu ohledně financování Evropského roku kulturního dědictví v roce 2018 prostřednictvím poskytnutí dostatečných prostředků z podprogramu v oblasti kultury v rámci programu Kreativní Evropa, jelikož Evropský rok kulturního dědictví nemá samostatnou rozpočtovou položku; vyzývá Komisi, aby přezkoumala iniciativy v rámci rozpočtové položky „Opatření v multimediální oblasti“, s cílem zajistit, aby tato položka účinně podporovala vysoce kvalitní nezávislé zpravodajství o unijních záležitostech;

49.  je pro větší transparentnost a větší zviditelnění cíle programu Daphne v rámci programu Práva, rovnost a občanství, což je klíčový nástroj Unie pro boj proti všem podobám násilí na dětech, mladých lidech, ženách, osobách LGBTI a na jiných rizikových skupinách; podporuje zřízení evropského střediska pro sledování násilí na základě pohlaví v rámci Evropského institutu pro rovnost žen a mužů;

50.  navyšuje okruh 3 nad úroveň návrhu rozpočtu o 108,8 milionu EUR v prostředcích na závazky (bez pilotních projektů a přípravných akcí) a navrhuje financovat toto navýšení dalším uvolněním prostředků z nástroje pružnosti;

Okruh 4 – Globální Evropa

51.  opět zdůrazňuje, že vnější činnost Unie čelí stále větším potřebám financování, které výrazně přesahují stávající objem prostředků v okruhu 4; domnívá se, že uvolňování prostředků z rozpočtu Unie s cílem reagovat na výzvu, již představuje migrace, bude i v nadcházejících letech vyžadovat dynamické reakce; zdůrazňuje, že roční navýšení prostředků ad hoc, k němuž došlo např. v roce 2017, nemůže být považováno za dostatečné s ohledem na komplexní výzvy, jimž Unie čelí, a naléhavou potřebu, aby EU byla výrazněji zastoupena v současném globalizovaném světě;

52.  je toho názoru, že by se prioritou měli stát bezprostřední sousedé Unie a opatření zaměřená na řešení nejzávažnějších problémů, s nimiž se potýkají, totiž na řešení migrační a uprchlické krize a souvisejících humanitárních problémů v jižním sousedství a ruské agrese ve východním sousedství; domnívá se, že stabilita a prosperita zemí sousedících s Unií je prospěšná jak pro dotčené oblasti, tak pro Unii jako celek; opakuje svůj požadavek, aby byla zvýšena podpora blízkovýchodnímu mírovému procesu, palestinské samosprávě a agentuře UNRWA, aby byly schopny zvládnout rostoucí potřeby, aby se podařilo dosáhnout proklamovaného cíle Unie, jímž je usilovat o rozvoj a stabilitu v daném regionu a podporovat Palestince, aby byli schopni svébytné existence; připomíná, že zásadní význam pro usnadnění politických a hospodářských reforem má podpora zemí, které uplatňují dohody o přidružení uzavřené s Unií, zdůrazňuje však, že tato podpora by měla být poskytována jen tehdy, pokud tyto země splňují kritéria způsobilosti, zejména když jde o právní stát a posilování demokratických institucí; rozhodl se proto navýšit zdroje pro evropský nástroj sousedství (ENI), nástroj předvstupní pomoci (NPP) a makrofinanční pomoc;

53.  zdůrazňuje, jak důležitou úlohu hraje Evropa v globálním měřítku v odstraňování chudoby a zajišťování rozvoje v těch nejchudších regionech v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN; proto přiděluje další finanční zdroje pro nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI) a na humanitární pomoc; podotýká, že vzhledem k tomu, že značná část migrantů plavících se přes Středozemní moře pochází ze subsaharské Afriky, je podpora Unie v tomto regionu pro odstranění hlavních příčin migrace klíčová;

54.  staví se proti drastickým škrtům u finančních příspěvků z nástrojů financování vnější činnosti (ENI, NPP, nástroj partnerství a nástroj pro rozvojovou spolupráci) na Erasmus+ navzdory skutečnosti, že mládežnické výměnné programy je možné považovat za jednu z nejúspěšnějších dlouhodobých investic do kulturní diplomacie a vzájemného porozumění, a rozhodl se proto tyto příspěvky zvýšit;

55.  s ohledem na znepokojivé zhoršování situace v oblasti demokracie, právního státu a lidských práv se rozhodl snížit podporu politickým reformám v Turecku; rozhodl se umístit část zbývajících prostředků do rezervy, z nichž budou uvolněny, jakmile Turecko dosáhne měřitelného pokroku v oblastech právního státu, demokracie, lidských práv a svobody tisku, a přesměrovány ve prospěch subjektů občanské společnosti, aby ji využily na provádění opatření, která podporují dosažení uvedených cílů;

56.  je toho názoru, že jsou zapotřebí další finanční prostředky, aby bylo možné přiměřeně reagovat na dezinformační kampaně a podporovat objektivní obraz Unie za jejími hranicemi; vyzývá tedy k navýšení finančních prostředků na boj proti dezinformačním kampaním a kybernetickým útokům; rozhodl se proto navýšit zdroje na činnosti v  oblasti strategické komunikace prováděné v sousedství Unie a také na západním Balkánu; připomíná, že je důležité investovat do zviditelnění vnější činnosti Unie, aby byl posílen dopad financování v této oblasti a v rámci globální strategie bylo umožněno dosažení výsledků, jež budou odpovídat ambicím veřejné diplomacie Unie;

57.  pokládá za nutné zvýšit prostředky v rozpočtové položce pro společenství kyperských Turků s cílem přispět rozhodným způsobem k pokračování a zintenzivnění činnosti Výboru pro pohřešované osoby na Kypru, dobrým životním podmínkám Maronitů, kteří chtějí přesídlit, a všech osob žijících v enklávách, jak bylo dohodnuto v rámci třetí Vídeňské dohody, a podpořit Technický výbor pro kulturní dědictví složený ze zástupců obou komunit, a napomáhat tak budování důvěry a usmíření mezi oběma komunitami;

58.  zdůrazňuje, že sklon Komise využívat vedlejší rozpočtové mechanismy, jako jsou svěřenské fondy a jiné podobné nástroje, nepřinesl vždy úspěch; je znepokojen tím, že vytváření finančních nástrojů mimo rozpočet Unie by mohl ohrozit jeho jednotu a znamenat obcházení rozpočtového procesu a narušit transparentní správu rozpočtu a bránit Parlamentu ve výkonu jeho práva na skutečnou kontrolu výdajů; domnívá se proto, že nástroje vnější politiky, které se objevily v posledních letech, musí být začleněny do rozpočtu Unie a Parlament by měl mít nad jejich prováděním plnou kontrolu; konstatuje, že do konce září 2017 byla z rozpočtu na rok 2017 vyčerpána na svěřenské fondy EU celková částka 795,4  milionu  EUR; žádá Komisi, aby seznámila Evropský parlament a Radu s tím, jakou částku má v úmyslu vydat na svěřenské fondy v roce 2018; opakuje, že je znepokojen tím, že příspěvky členských států do těchto svěřenských fondů zpravidla zůstávají za jejich přísliby; bere na vědomí zvláštní zprávu EÚD 11/2017 o svěřenském fondu EU Bêkou pro Středoafrickou republiku; je znepokojen nedostatky, které EÚD zjistil, jako je skutečnost, že nebyla provedena komplexní analýza potřeb, a nefunkční mechanismy koordinace s dalšími dárci; vyjadřuje svůj úmysl posoudit přidanou hodnotu svěřenských fondů EU jako nástroje vnější politiky Unie;

59.  připomíná, že v souladu s článkem 24 nařízení o VFR musí být veškeré výdaje a příjmy Unie a Euratomu zapsány do souhrnného rozpočtu Unie v souladu s článkem 7 finančního nařízení; vyzývá Komisi, aby zachovala jednotnost rozpočtu a aby ji při navrhování nových iniciativ považovala za vůdčí princip;

60.  zdůrazňuje důležitost misí ke sledování průběhu voleb při posilování demokratických institucí a budování důvěry veřejnosti ve volební procesy, které zase naopak napomáhají budování míru a stabilitě; zdůrazňuje, že je třeba zajistit pro tento cíl dostatečné finanční zdroje;

61.  poukazuje na to, že finanční prostředky pro nástroj DCI nesmějí být přesouvány na financování nové iniciativy budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje (CBSD) v rámci nástroje IcSP; vyjadřuje politování nad tím, že v návrhu rozpočtu se navrhuje přesunout částku 7,5 milionu EUR z nástroje DCI na iniciativu CBSD, a zdůrazňuje, že je naléhavě třeba nalézt alternativní řešení, jak tuto mezeru zacelit;

62.  znovu žádá, aby v zájmu další konsolidace diplomatické činnosti Unie byla rozpočtová položka pro zvláštní zástupce EU rozpočtově neutrálním způsobem přesunuta z rozpočtu SBOP do administrativního rozpočtu ESVČ;

63.  ve výsledku se tedy rozhodl zvrátit téměř všechny škrty Rady a zvýšit prostředky v okruhu 4 o 299,7 milionu EUR nad návrh rozpočtu v prostředcích na závazky (bez pilotních projektů a přípravných akcí, přesunu prostředků na zvláštní zástupce EU a přijatých škrtů);

Okruh 5 – Správní náklady; ostatní okruhy – správní výdaje a výdaje na podporu výzkumu

64.  domnívá se, že škrty Rady neodrážejí skutečné potřeby, a ohrožují tak již výrazně zracionalizované správní výdaje; obnovuje proto návrh rozpočtu u všech správních výdajů Komise, včetně správních výdajů a výdajů na podporu výzkumu v okruzích 1 až 4;

65.  rozhodl se, v souladu se závěry „společného stanoviska právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise týkajícího se tří aspektů vztahu mezi úřadem OLAF a jeho dozorčím výborem“ ze dne 12. září 2016, zadržet 10 % prostředků Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) do doby, než tento úřad umožní dozorčímu výboru přístup k dokumentaci případů OLAF, a zároveň mírně navýšit jeho rozpočet v souladu s větším objemem úkolů;

66.  bere na vědomí, že počátkem roku 2017 vyšetřoval úřad OLAF závažný případ celního podvodu ve Spojeném království, který vznikl v důsledku příliš nízkého ocenění dovážených produktů a způsobil rozpočtu Unie v letech 2013–2016 ztrátu příjmů ve výši téměř 2 miliardy EUR; je znepokojen tím, že tomuto podvodnému jednání dosud nebylo zamezeno a stále dochází ke ztrátám příjmů do rozpočtu Unie; žádá Komisi, aby vzala v potaz pomalou reakci správní orgánů Spojeného království na její doporučení v tomto ohledu při jednáních o brexitu; žádá ty členské státy, které měly námitky proti právnímu rámci Unie pro porušování celních předpisů a příslušné sankce, aby svůj postoj přehodnotily, aby bylo možné tento problém urychleně vyřešit;

Decentralizované agentury

67.  obecně souhlasí s odhady rozpočtových potřeb agentur, které vypracovala Komise; domnívá se proto, že jakékoli další škrty, jak je navrhuje Rada, by ohrozily řádné fungování agentur a znemožnily by jim plnit úkoly, které jim byly svěřeny; domnívá se, že nová pracovní místa přijatá v jeho postoji jsou nezbytná k plnění dodatečných úkolů vyplývajících z nového politického vývoje a nových právních předpisů; opakuje, že je odhodlán zabezpečit zdroje, a pokud bude nutno, poskytnout i další zdroje s cílem zajistit řádné fungování agentur;

68.  s ohledem na výzvy, kterým Unie stále čelí, pokud jde o migraci a bezpečnost, a se zřetelem k nezbytnosti koordinované evropské reakce se rozhodl navýšit prostředky pro Europol, Eurojust, agenturu CEPOL, úřad EASO a Agenturu Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA);

69.  připomíná, že je důležité, aby se Unie zaměřila na konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost; připomíná, že je pro Unii strategicky důležité plně rozvíjet a provádět své projekty Galileo a EGNOS, za něž je částečně odpovědná Agentura pro evropský GNSS (GSA); připomíná, že agentura GSA má nedostatek zdrojů v oblasti kybernetické bezpečnosti a veřejné regulované služby, a rozhodl se proto zvýšit objem jejích prostředků;

70.  domnívá se, že Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) potřebuje další prostředky a zaměstnance k tomu, aby mohla plnit svou rozšířenou úlohu související s prováděním kodexů a pokynů pro elektrické a plynárenské sítě a jejich monitorování;

71.  zejména připomíná, že Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) pomáhá Unii přijímat informovaná rozhodnutí ke zlepšení stavu životního prostředí, začlenění environmentálních hledisek do hospodářských politik a směřování k udržitelnosti a že v souvislosti s politikou Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 Komise předložila návrh nových pracovních úkolů agentury EEA týkajících se správy energetické unie, aniž by došlo k odpovídajícímu navýšení počtu pracovníků v plánu pracovních míst;

72.  zdůrazňuje, že zatímco se zdá, že v současné době jsou rozpočtové zdroje a počet míst v Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž dostatečné, bude v budoucnu nutné pozorně sledovat potřeby agentury, pokud jde o operační zdroje a personál;

73.  vítá skutečnost, že do rozpočtu na rok 2018 byly zapsány odpovídající zdroje stanovené na podporu evropských orgánů dohledu; zdůrazňuje, že úloha evropských orgánů dohledu je zásadní pro podporu soudržného uplatňování právních předpisů Unie a lepší koordinaci mezi vnitrostátními orgány i pro zajišťování finanční stability, lépe integrovaných finančních trhů, ochrany spotřebitelů a sbližování dohledu; zdůrazňuje, že v zájmu obezřetného využívání svých rozpočtů se evropské orgány musí důsledně držet úkolů a mandátu, které jim svěřil unijní normotvůrce;

74.  opakuje, že podle ujednání v interinstitucionální dohodě ze dne 2. prosince 2013 bude rok 2018 posledním rokem, v němž se uplatní postup 5 % snižování počtu zaměstnanců a vytváření fondu pracovních míst určených k převodu, z něhož by se vyčleňovala nová pracovní místa pro agentury; opakuje, že je proti jakémukoli pokračování globálního přístupu k agenturám po roce 2018; potvrzuje, že je ochoten usilovat o dosažení vyšší efektivity součinností mezi agenturami, a to intenzivnější správní spoluprací nebo případně jejich sloučením a sdílením některých funkcí buď s Komisí, nebo s jinou agenturou; vítá v tomto směru iniciativu ještě více koordinovat činnosti agentur vytvořením stálého sekretariátu sítě agentur EU (který se nyní nazývá „Společný podpůrný úřad“) a podporuje přidělení dalšího místa v plánu pracovních míst Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin, o náklady na něž se podělí stávající rozpočty agentur a které bude přiděleno k uvedenému úřadu;

Pilotní projekty a přípravné akce (PP a PA)

75.  poté, co provedl důkladnou analýzu předložených pilotních projektů a přípravných akcí, pokud jde o míru úspěšnosti těch, které již probíhají, a vyřadil iniciativy, na které se již vztahují existující právní základy, a plně zohlednil posouzení Komise, která se zabývala proveditelností projektů, se rozhodl přijmout kompromisní soubor, který tvoří omezený počet PP a PA, a to i s ohledem na omezená rozpětí, která jsou k dispozici, a na stropy pro PP a PA;

76.  zdůrazňuje proto úsilí, které vyvinul v tomto směru Parlament, a žádá Komisi, aby při provádění PP a PA přijatých na konci rozpočtového procesu projevila dobrou vůli bez ohledu na její posouzení proveditelnosti, stejně jako u jakéhokoli rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady;

Zvláštní nástroje

77.  připomíná užitečnost zvláštních nástrojů při zajišťování flexibility nad rámec extrémně těsných stropů stávajícího VFR a vítá zlepšení, která přinesla revize nařízení o VFR v polovině období; vyzývá k rozšířenému využívání nástroje pružnosti, celkového rozpětí pro závazky a bezpečnostní rezervy k financování široké škály nových výzev a dodatečných úkolů, kterým rozpočet Unie čelí;

78.  s ohledem na nedávné tragické katastrofy, zejména požáry a extrémní sucha v Portugalsku a ve Španělsku, žádá zvýšení rezervy na pomoc při mimořádných událostech (EAR) a Fondu solidarity EU (EUSF);

79.  připomíná rovněž význam Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), rezervy na pomoc při mimořádných událostech a Fondu solidarity EU (FSEU); podporuje záměr Komise zasadit se o rychlejší uvolňování prostředků z fondu FSEU tím, že většina jeho ročního rozpočtu bude umístěna do rezervy v rozpočtu Unie, a to nad rámec částky, která již byla zapsána do rozpočtu pro zálohy; lituje škrtu Rady v tomto ohledu a částečně obnovuje úroveň návrhu rozpočtu, s výjimkou částky, která byla předsunuta do roku 2017 prostřednictvím opravného rozpočtu č. 4/2017, a uvolnění prostředků z fondu FSEU pro Itálii; žádá rozšíření působnosti FSEU tak, aby mohl poskytovat pomoc i obětem teroristických činů a jejich rodinám;

Platby

80.  je znepokojen stávajícím trendem nedočerpávání prostředků na platby v rámci celého rozpočtu Unie, tj. nikoli jen v podokruhu 1b, ale rovněž v okruzích 3 a 4, a to přes potřebu reagovat na prudký nárůst nových výzev a zřízení flexibilních mechanismů financování; připomíná, že v posledních dvou letech byla úroveň prostředků na platby v rozpočtu Unie významně snížena, a to současně s vysokou úrovní rozpočtového přebytku; vyjadřuje proto obavu, že návrh rozpočtu pod stropem prostředků na platby stále ponechává bezprecedentní rozpětí ve výši 10 miliard EUR, což odráží trend nízkého čerpání, které by mohlo vést k akutnímu tlaku na prostředky na platby na konci stávajícího VFR;

81.  trvá na tom, že je nutné obnovit návrh rozpočtu u prostředků na platby ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty, a cíleným způsobem zvyšuje prostředky na platby, a to zejména v těch položkách, ve kterých se změnila výše prostředků na závazky;

Ostatní oddíly

82.  lituje opakující se praxe Rady, která zvyšuje standardní snížení u všech institucí Unie; domnívá se, že tento postup má značně rušivý dopad na rozpočty těch orgánů a institucí, jejichž standardní snížení je historicky přesné; domnívá se, že tento přístup nepředstavuje cílené snižování ani řádné finanční řízení;

Oddíl I – Evropský parlament

83.  zachovává celkovou výši svého rozpočtu na rok 2018 na úrovni 1 953 483 373 EUR, již přijal ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 5. dubna 2017; zahrnuje rozpočtově neutrální technické úpravy, které zohlední aktualizované informace, jež na počátku tohoto roku nebyly k dispozici;

84.  poznamenává, že výše návrhu odhadu výdajů na rok 2018 odpovídá 18,88 %, je tedy nižší než v roce 2017 (19,25 %) a zároveň představuje nejnižší podíl v rámci okruhu 5 za posledních patnáct let; nicméně trvá na tom, že úsilí o co nejnižší výdaje Evropského parlamentu by nemělo být na úkor jeho schopnosti provádět jeho běžnou legislativní činnost;

85.  opakuje priority Parlamentu na nadcházející rozpočtový rok, tj. konsolidaci již přijatých bezpečnostních opatření a zlepšení odolnosti Parlamentu vůči kybernetickým útokům, zlepšení transparentnosti interního rozpočtového procesu Parlamentu a zaměření rozpočtu Parlamentu na jeho hlavní funkce, tj. zákonodárnou činnost, působení jako jedna ze složek rozpočtového orgánu, zastupování občanů a kontrolu činnosti ostatních orgánů a institucí;

86.  vítá vytvoření pracovní skupiny Parlamentu pro příspěvek na všeobecné výdaje; připomíná očekávání větší transparentnosti při vyplácení příspěvku na všeobecné výdaje a nutnost pracovat na stanovení přesnějších pravidel pro zodpovídání se za výdaje schválené k úhradě z tohoto příspěvku, aniž by Parlamentu vznikly další náklady;

87.  vyzývá předsednictvo, aby provedlo následující konkrétní změny týkající se příspěvku na všeobecné výdaje:

   příspěvek na všeobecné výdaje by měl být vždy spravován v rámci samostatného bankovního účtu;
   poslanci by měli uchovávat veškeré účtenky související s příspěvkem na všeobecné výdaje;
   nevyužitá část příspěvku na všeobecné výdaje by měla být na konci funkčního období vrácena;

88.  snižuje plán pracovních míst svého generálního sekretariátu na rok 2018 o 60 míst (cíl 1 % snížení stavu zaměstnanců) v souladu s dohodou, k níž dospěl dne 14. listopadu 2015 s Radou při jednání o souhrnném rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016; připomíná, že 35 pracovních míst přidělených Parlamentu v roce 2016 v souvislosti s novými činnostmi na posílení bezpečnosti bylo vyňato z cíle snížení stavů zaměstnanců, jak bylo potvrzeno při přijímání opravného rozpočtu a souhrnného rozpočtu na rok 2017(10); vyzývá Komisi, aby podle toho upravila své monitorovací tabulky, aby tak Evropskému parlamentu a Radě byly poskytovaly přesné informace ve všech fázích postupu;

89.  vítá výměnu názorů o politice Parlamentu v oblasti budov, která se uskutečnila dne 11. července 2017 mezi Rozpočtovým výborem, generálním tajemníkem a místopředsedy odpovědnými za politiku Parlamentu v oblasti budov; domnívá se, že tento dialog by měl být průběžným procesem, zejména s ohledem na nadcházející diskuse předsednictva o renovaci budovy Paul Henri-Spaak;

90.  opakuje postoj Parlamentu vyjádřený v jeho výše uvedeném usnesení ze dne 5. dubna 2017, že je ještě prostor pro zlepšení kontrolních mechanismů souvisejících s evropskými politickými stranami a politickými nadacemi; bere v této souvislosti na vědomí návrh Komise na změnu nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014(11) a vítá každé úsilí o zlepšení zodpovědnosti za výdaje a jejich transparentnost;

91.  připomíná analýzu EÚD z roku 2014, která odhadla náklady na geografickou roztříštěnost činnosti Parlamentu na 114 milionů EUR ročně; dále podotýká, že ve svém usnesení ze dne 20. listopadu 2013 o umístění sídel orgánů Evropské unie(12) se uvádí, že 78 % veškerých pracovních cest statutárních pracovníků Parlamentu je přímým důsledkem geografické roztříštěnosti činnosti EP; zdůrazňuje, že zpráva také odhaduje, že dopad geografické roztříštěnosti Parlamentu na životní prostředí lze vyčíslit na 11 000 – 19  000  tun emisí CO2; opakuje, že veřejnost kvůli této roztříštěnosti vnímá Parlament negativně, a žádá proto vypracování plánu na zavedení jednoho sídla a snížení prostředků v příslušných rozpočtových položkách;

Oddíl IV – Soudní dvůr

92.  obnovuje návrh rozpočtu ve všech rozpočtových položkách, v nichž Rada provedla škrty a které jsou nezbytné pro fungování Soudního dvora, a obnovuje odhad ve dvou rozpočtových položkách s cílem posílit schopnost Soudního dvora zvládat stále rostoucí požadavky na překlad;

93.  nemůže uvěřit jednostrannému prohlášení Rady a s ním souvisejícímu dodatku o 5 % snížení stavu zaměstnanců v postoji Rady k návrhu rozpočtu na rok 2018, podle něhož musí Soudní dvůr svůj plán pracovních míst snížit ještě o 19 míst; zdůrazňuje, že těchto 19 míst odpovídá 12 a 7 místům, která Parlament a Rada Soudnímu dvoru náležitě přidělily v rámci rozpočtových procesů pro roky 2015 a 2016, aby pokryl dodatečné potřeby, a trvá tudíž na tom, aby Soudní dvůr těchto 19 pracovních míst nevracel, jelikož již náležitě splnil požadavek 5 % snížení stavu zaměstnanců tím, že v období 2013–2017 zrušil 98 míst;

Oddíl V – Účetní dvůr

94.  obnovuje návrh rozpočtu ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty, aby Účetní dvůr mohl provádět svůj pracovní program a dodávat plánované auditní zprávy;

95.  v položce „Specializované konzultace, studie a průzkumy“ umísťuje prostředky do rezervy do doby, než bude znám výsledek probíhajících jednání o revizi finančního nařízení a než tato revize, která vstoupí v platnost v roce 2018;

Oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor

96.  obnovuje návrh rozpočtu ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty;

97.  zvyšuje nad úroveň návrh rozpočtu prostředky ve dvou položkách, které se týkají činnosti interních poradních skupin v rámci obchodních dohod;

Oddíl VII – Výbor regionů

98.  obnovuje návrh rozpočtu ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty;

99.  zvyšuje v řadě položek prostředky nad úroveň návrhu rozpočtu, a to v souladu s vlastním odhadem příjmů a výdajů Výboru regionů;

Oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv

100.  vítá práci, kterou odvedla veřejná ochránkyně práv při hledání úspor, jichž lze díky zvýšení efektivity dosáhnout v rozpočtu instituce ve srovnání s předchozím rokem;

Oddíl IX – Evropský inspektor ochrany údajů

101.  nerozumí tomu, proč by Rada měla snižovat rozpočet evropského inspektora ochrany údajů, když Parlament i Rada této instituci svěřily další úkoly; obnovuje proto prostředky ve všech rozpočtových položkách, v nichž Rada provedla škrty, aby inspektorovi ochrany údajů umožnil plnit jeho povinnosti a závazky;

Oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost

102.  obnovuje prostředky ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty;

103.  rozhodl se vytvořit rozpočtovou položku „Kapacita pro strategickou komunikaci“ v souladu se závěry zasedání Evropské rady z března 2015 a vybavit Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) dostatečným počtem zaměstnanců a nástrojů k tomu, aby dokázala čelit problému dezinformačních kampaní třetích zemí a nestátních subjektů;

104.  dále se rozhodl přesunout zvláštní zástupce EU z kapitoly SZBP do rozpočtu ESVČ s cílem posílit koherentnost vnější činnosti Unie;

105.  poskytuje dodatečnou částku nad úroveň odhadu příjmů a výdajů ESVČ určenou pro stážisty na delegacích Unie, v reakci na zjištění vyplývající ze šetření evropské veřejné ochránkyně práv v souvislosti s neplacenými stážemi(13);

o
o   o

106.  bere na vědomí jednostranné prohlášení Francie a Lucemburska, které je přílohou k postoji Rady k návrhu rozpočtu na rok 2018 přijatému dne 4. září 2017; připomíná, že zástupci Evropského parlamentu, Rady a Komise se na jarním rozpočtovém trialogu dne 27. března 2017 dohodli na pragmatickém harmonogramu pro průběh rozpočtového procesu, včetně dat pro konání dohodovacího řízení; připomíná, že Rada pro všeobecné záležitosti tento pragmatický harmonogram schválila na svém zasedání dne 25. dubna 2017, přičemž jí byl plně znám harmonogram dílčích zasedání Parlamentu pro rok 2017; konstatuje proto, že rozpočtový proces postupuje v souladu s pragmatickým harmonogramem, na kterém se všechny tři orgány dohodly;

107.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení, k němuž jsou připojeny pozměňovací návrhy k návrhu souhrnného rozpočtu, Radě, Komisi, ostatním dotčeným orgánům a institucím, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.
(2) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2017)0085.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2017)0114.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2017)0302.
(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).
(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 33).
(10) Přijaté texty, P8_TA(2016)0401 / P8_TA(2016)0411.
(11) COM(2017)0481.
(12) Úř. věst. C 436, 24.11.2016, s. 2.
(13) Evropský veřejný ochránce práv, 454.2014/PMC.

Právní upozornění - Ochrana soukromí