Evropský parlament,

–  s ohledem na články 174 a 175 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a fungování takovýchto seskupení(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2016 o zvláštní situaci ostrovů(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2017 o ženách a jejich úloze ve venkovských oblastech(8),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2016 o politice soudržnosti v horských regionech EU(9),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o zprávě o provádění, výsledcích a celkovém hodnocení Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012(10),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2016 o nových nástrojích pro územní rozvoj v rámci politiky soudržnosti na období 2014–2020: integrované územní investice a komunitně vedený místní rozvoj(11),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2011 o demografických změnách a jejich důsledcích pro budoucí politiku soudržnosti EU(12),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 11. listopadu 2010 o demografické výzvě a mezigenerační solidaritě(13),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 22. září 2010 k evropské strategii pro hospodářský a sociální rozvoj horských oblastí, ostrovů a řídce osídlených oblastí(14),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 21. února 2008 o demografické budoucnosti Evropy(15),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 23. března 2006 o demografických výzvách a solidaritě mezi generacemi(16),

—  s ohledem na zprávu Komise s názvem "Zpráva o stárnutí obyvatelstva 2015: hospodářské a rozpočtové projekce pro 28 členských států EU (2013–2060)“ (European Economy 3/2015),

—   s ohledem na šestou zprávu Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti nazvanou „Investice pro růst a zaměstnanost: podpora rozvoje a řádné správy věcí veřejných v regionech a ve městech EU“ ze dne 23. července 2014,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. dubna 2017 nazvané „Iniciativa na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pracujících rodičů a pečujících osob“ (COM(2017)0252),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2009 nazvané „Řešení dopadu stárnutí populace v EU (Zpráva o stárnutí populace za rok 2009)“ (COM(2009)0180),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. května 2007 nazvané „Podporovat solidaritu mezi generacemi“ (COM(2007)0244),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. října 2006 nazvané „Demografická budoucnost Evropy – učiňme z problému výhodu“ (COM(2006)0571),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. března 2005 nazvané „Zelená kniha o nové mezigenerační solidaritě jako odpovědi na mezigenerační změny“ (COM(2005)0094),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192),

—  s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ze dne 16. června 2016 týkající se reakce EU na demografické výzvy(17),

—  s ohledem na studii tematické sekce B (strukturální politika a politika soudržnosti) generálního ředitelství pro vnitřní politiky Evropského parlamentu s názvem „Jak může regionální politika a politika soudržnosti přispívat k řešení demografických výzev?“ zveřejněnou v září 2013,

—  s ohledem na publikaci ESPON „Odhalení územního potenciálu a utváření nových politik pro specifická evropská území: ostrovní, horské, řídce osídlené a pobřežní oblasti“(18),

—  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a na stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví v podobě pozměňovacích návrhů (A8-0329/2017),

A.  vzhledem k tomu, že demografická změna představuje v Evropě i po celém světě skutečný problém a klíčovou výzvu, a to nejen obecně, ale také pokud jde o politiky v oblasti místního rozvoje a posilování regionů v dnešní EU, k čemuž se přidávají problémy v oblasti zaměstnanosti, nekontrolovaná globalizace, změna klimatu, přechod na nízkouhlíkové hospodářství a výzvy vyplývající z posunu v oblasti průmyslu a technologií a ze sociální a hospodářské inkluze;

B.  vzhledem k tomu, že stejně jako ve většině postindustriálních společenství se obyvatelstvo Evropy již po několik desetiletí vyznačuje prodlužující se dobou dožití a nízkou porodností, což má vedlejší dopady v podobě úbytku populace v produktivním věku a stárnoucí populace a mohlo by to vést ke změně struktury obyvatelstva a věkové pyramidy; vzhledem k tomu, že hospodářská krize, jež zasáhla celou Evropskou unii, měla významný dopad na řadu oblastí a regionů, zejména venkovských, a přispěla k jejich chudobě a vylidnění; vzhledem k tomu, že přetrvávající rozdíly v odměňování žen a mužů a stále se prohlubující nerovnost mezi důchody žen a mužů významně omezují účast žen na pracovním trhu;

C.  vzhledem k tomu, že lze očekávat, že rychlý růst počtu obyvatel v rozvojových zemích a demografický úbytek v EU se projeví poklesem podílu obyvatelstva Evropské unie na světové populaci z 6,9 % v roce 2015 na 5,1 % v roce 2060(19);

D.  vzhledem k předpokladu, že 132 z celkem 273 regionů úrovně NUTS 2 zaznamená v období mezi lety 2015 a 2050 pokles počtu obyvatel(20); vzhledem k tomu, že tento pokles zasáhne především místní správní jednotky;

E.  vzhledem k tomu, že hlavní prioritou pro Evropskou unii a všechny členské státy je podpora růstu, který je inteligentní, udržitelný a zároveň podporuje začlenění;

F.  vzhledem k tomu, že geografické nebo demografické charakteristiky prohlubují problémy v oblasti rozvoje; vzhledem k tomu, že z tohoto důvodu byla v Lisabonské smlouvě k cílům hospodářské a sociální soudržnosti připojena územní soudržnost;

G.  vzhledem k tomu, že demografická změna nepostihuje všechny země a regiony stejně, a to jak v důsledku přirozené dynamiky, tak migračních toků, neboť většina městských a zejména metropolitních oblastí zaznamenává přírůstek obyvatel, zatímco ve většině venkovských a odlehlých oblastí počet obyvatel klesá, přičemž situace v jednotlivých nejvzdálenějších regionech se od sebe velmi liší; vzhledem k tomu, že tato nerovnováha staví území čelící vylidňování i území, v nichž obyvatelstvo přibývá, před významné výzvy; vzhledem k tomu, že izolované oblasti a oblasti, do nichž existuje jen omezený přístup, jsou demografickému poklesu vystaveny nejvíc; vzhledem k tomu, že na druhé straně je třeba věnovat pozornost dopadům tzv. „suburbanizace“, jež je důsledkem pohybu velkých skupin obyvatelstva z velkých měst do přilehlých oblastí a vytváří tlak na místní i regionální orgány;

H.  vzhledem k tomu, že evropské regiony představují velmi rozdílná území; vzhledem k tomu, že v rámci jednoho regionu lze nalézt oblasti s vysokou nezaměstnaností nebo chudobou i specifické problémy, zejména pokud jde o demografickou změnu, což nutně vyžaduje zavedení cílených nástrojů ke snížení nerovností v rámci regionů a ke zlepšení územní rovnováhy mezi městskými, příměstskými a venkovskými oblastmi;

I.  vzhledem k tomu, že ženy, především matky samoživitelky, jsou více vystaveny chudobě a vyloučení;

J.  vzhledem k tomu, že demografická změna představuje výzvu, pokud jde o zajištění sociální soudržnosti a důstojných životních podmínek všech obyvatel a o podporu vyrovnaného hospodářského rozvoje; vzhledem k tomu, že demografická změna má dopady na infrastrukturu a dostupnost a kvalitu služeb, což se projevuje nedostatečným propojením nebo přílišnou vzdáleností zdravotnických zařízení a často se jedná o důsledek nedostatečného propojení mezi městským a venkovským obyvatelstvem;

K.  vzhledem k tomu, že demografická změna přináší závažné politické výzvy, jež se dotýkají celé řady oblastí politiky soudržnosti; vzhledem k tomu, že regionální politika a evropské strukturální a investiční fondy, včetně Fondu soudržnosti, jsou pro řešení této změny klíčovými nástroji;

L.  vzhledem k tomu, že neurbanizované oblasti v Evropské unii jsou domovem pro 113 milionů osob, zahrnují 12 milionů zemědělských podniků a 172 milionů hektarů zemědělské půdy, přičemž poskytují významný přínos evropským ekonomikám, kulturám a ekosystémům;

M.  vzhledem k tomu, že patřičná infrastruktura a přiměřená úroveň služeb jsou důležitými faktory při řízení struktury obyvatelstva v regionech, které jsou řídce osídleny nebo se potýkají s emigrací a v nichž hrají investice a pracovní místa důležitější roli;

N.  vzhledem k tomu, že řádná infrastruktura a přístup k veřejným službám a vysoce kvalitním pracovním místům jsou důležitými faktory, jež ovlivňují rozhodnutí, zda setrvat, či nesetrvat v určité oblasti;

O.  vzhledem k tomu, že ženy jsou více než muži ohroženy chudobou a sociálním vyloučením, a to tím spíše, pokud je jim více než 60 let;

P.  vzhledem k tomu, že demografická změna má větší dopad na zaostávající regiony;

Q.  vzhledem k tomu, že demografická změna, jež zasahuje venkovské oblasti, má vedle vážných demografických důsledků také důsledky hospodářské a sociální, vede k územní roztříštěnosti a ovlivňuje kvalitu života a životního prostředí;

R.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů představuje základní právo, společnou hodnotu EU a nezbytnou podmínku pro dosažení cílů EU v oblasti růstu, zaměstnanosti a sociální soudržnosti;

S.  vzhledem k tomu, že rovnost mužů a žen je důležitým nástrojem hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti;

T.  vzhledem k tomu, že v důsledku záporného demografického vývoje roste nutnost větší solidarity mezi generacemi;

Obecné souvislosti

1.  zdůrazňuje, že demografická změna vytváří značný hospodářský, sociální, fiskální a environmentální tlak na vlády členských států a na regionální a místní orgány z hlediska zajišťování veřejných služeb, zejména sociálního zabezpečení a sociálních služeb, budování a spravování infrastruktury a zachovávání ekosystémů prostřednictvím udržitelného územního plánování; zdůrazňuje, že tento tlak bude ještě umocněn úbytkem aktivní populace a vyšší mírou závislosti; podtrhuje zásadní úlohu vysoce kvalitních veřejných a soukromých služeb; zdůrazňuje význam přístupných, vysoce kvalitních a cenově dostupných veřejných a soukromých služeb coby nástroje k zajištění rovnosti žen a mužů;

2.  domnívá se, že demografickou změnu je třeba řešit koordinovaným úsilím všech evropských, vnitrostátních, regionálních a místních orgánů, prováděním strategií pro přizpůsobování se změnám, jež budou odrážet místní a regionální situaci, a uplatňováním účinné víceúrovňové správy, a to jak ve struktuře těchto specifických politik zaměřených na konkrétní regiony, tak při jejich provádění; zastává názor, že cílem takto koordinované a integrované reakce by mělo být zlepšení kvality života občanů, kteří by měli získat lepší hospodářské příležitosti, a investice do kvality a cenové i celkové dostupnosti sociálních a veřejných služeb v dotčených regionech; dále se domnívá, že je třeba do tohoto procesu zapojit zástupce občanské společnosti i ostatní zúčastněné strany; poukazuje na to, že komplexní přístup musí odrážet úlohu měst, venkovských oblastí, oblastí rybolovu a pobřežních oblastí a rovněž oblastí, které čelí zvláštním nevýhodám spojeným s jejich geografickými či demografickými podmínkami, a že proto bude muset takový přístup zohledňovat také specifické výzvy, které představují nejvzdálenější regiony, nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony, jak se výslovně uvádí v Lisabonské smlouvě; vyzývá členské státy a Komisi, aby zohledňovaly dopad jednotlivých politik na rovnost žen a mužů a demografickou změnu;

3.  uznává, že demografická změna na jedné straně vytváří nové výzvy, avšak na straně druhé přináší příležitosti k místnímu rozvoji, který je důsledkem změn v poptávce městské společnosti, zejména pokud jde o potraviny a chvíle volna a odpočinku, díky potenciálu zemědělství, lesnictví a rybolovu, pokud jde o poskytování kvalitních, bezpečných a typických produktů; domnívá se, že agroturistika, a konkrétněji ekoturistika, elektronický obchod, komunitní služby a stříbrná ekonomika, zároveň poskytuje příležitosti k rozvoji na místní úrovni tím, že zvyšují hodnotu domácích zemědělských i nezemědělských produktů, jako jsou řemeslné, vyšívané a keramické výrobky, a to prostřednictvím evropského systému na ochranu zeměpisných označení, v této souvislosti zdůrazňuje význam strategií inteligentní specializace, které mohou regionům a místním územím pomoci zjistit, jaké činnosti pro ně mají největší přínos, a pro budování atraktivních ekosystémů na základě skutečné, multifunkční strategie pro rozvoj venkova, která bude začleňovat oběhové hospodářství do regionálního plánování; zdůrazňuje, že důležitým odvětvím je také agroturistika, která na venkově pomáhá udržovat dynamický životní styl; zdůrazňuje význam sociálního dialogu a zapojování sociálních partnerů i ostatních místních zúčastněných stran a orgánů do všech fází plánování a provádění fondu ESI, aby bylo možné lépe předvídat účinky demografické změny na místní trhy práce a rozvíjet nové strategie pro řešení těchto výzev;

Charakteristika demografické změny v EU

4.  konstatuje, že hlavními problémy souvisejícími s demografickou změnou, jež v současnosti probíhá v mnoha částech EU, je stárnutí populace vyplývající z narušení věkové struktury, snížení porodnosti a následné drastické snížení počtu dětí a mladých lidí, pokračující úbytek obyvatelstva, stěhování mladých lidí kvůli pracovním příležitostem a změny v demografické struktuře; bere na vědomí, že dalšími vážnými problémy spojenými s demografickou změnou jsou stávající zemědělská politika, úbytek tradičních činností, produktů, systémů produkce, pracovní síly a místního know-how, neviditelná práce žen, nedostatek podnikavosti, regiony, které jsou zaostalé nebo nekonkurenceschopné kvůli nedostatku investic, ztráta biologické rozmanitosti a ubývání lesů kvůli jejich přeměně na křovinaté oblasti a riziku požárů; zdůrazňuje, že dopad těchto trendů se v jednotlivých regionech významně liší, zčásti kvůli přesouvání obyvatel do velkých městských center z důvodu hledání pracovních míst;

5.  zdůrazňuje, že jedním z hlavních cílů demografické politiky EU by mělo být zohlednění všech regionů, které se musí potýkat s demografickou nerovnováhou, a specifických podmínek těchto regionů, což jsou faktory, jimž se politika soudržnosti snaží dlouhodobě přizpůsobovat a po roce 2020 bude v tomto směru muset vyvinout ještě mnohem větší úsilí; zdůrazňuje skutečnost, že zatímco demografické změny postihují všechny oblasti, ať již venkovské či městské, jejich dopady se liší a závisí na různých faktorech, jako je intenzita a rychlost, s níž změny probíhají, či to, zda se týkají regionů s čistou imigrací nebo regionů s úbytkem obyvatelstva;

6.  zdůrazňuje, že je nutno prosazovat a podporovat malá a střední horská a venkovská zemědělská hospodářství, která díky používání tradičních výrobních metod a technik, jež integrovaným a udržitelným způsobem využívají přírodní zdroje, jako jsou pastviny a různé druhy pícnin, produkují výrobky jedinečných vlastností, a mohla by přispět k zastavení nebo omezení vylidňování v těchto oblastech;

7.  zdůrazňuje, že tyto demografické jevy postihující Unii nejsou nové, avšak v poslední době se vyostřily, především kvůli sociálním a ekonomickým tlakům; upozorňuje na trvalý nárůst počtu seniorů, kdy okolo 2 milionů osob každoročně dosáhne věku 60 let, což má dopady na územní plánování i na plánování bydlení a dopravy a na další druhy infrastruktury a služeb; se znepokojením konstatuje, že obzvláště těžce budou demografickými problémy postiženy regiony vyznačující se prudkým poklesem počtu obyvatelstva v pracovním věku; uznává, že klíčovými faktory přispívajícími k vylidňování jsou nedostatečné investice, špatná infrastruktura, malé možnosti spojení, omezený přístup k sociálním službám a nedostatek pracovních příležitostí; zdůrazňuje, že demografické změny mohou mít významný dopad zejména na důchody a na environmentální udržitelnost, protože jak vylidňování venkovských oblastí, tak zvýšená urbanizace mají dopady na ekosystémy, ochranu přírody a využívání přírodních zdrojů, což má konkrétní důsledky pro využívání půdy ve městech, infrastrukturu, trhy s bydlením a vegetací;

8.  domnívá se, že by měly být průřezově zohledňovány genderové aspekty demografické změny, neboť regiony, jež se potýkají s úbytkem obyvatelstva, čelí rovněž genderové a věkové nerovnováze v důsledku vysídlování; domnívá se, že výzvy, které demografická změna přináší, mohou a musí být řešeny prostřednictvím politického rámce podporujícího rovnost pohlaví, a proto se musí gender stát součástí debat o všech tématech spojených s demografickými otázkami; domnívá se proto, že by v budoucnu mělo být dále posíleno uplatňování hlediska rovnosti mužů a žen ve všech fondech ESI;

9.   připomíná, že strategie Evropa 2000 se demografickými výzvami zabývá ve většině ze svých sedmi stěžejních iniciativ, jež byly navrženy pro překonání problémů a stanovení životně důležitých priorit EU v oblasti zaměstnanosti, inovací, vzdělávání, snižování chudoby a klimatu a energetiky; poukazuje na to, že hlavní část provádění této strategie a jejích stěžejní iniciativ je založena na finanční podpoře prostřednictvím nástrojů politiky soudržnosti, včetně opatření na řešení demografické změny a stárnutí obyvatelstva, a že tyto rozměry je třeba zdůrazňovat ve všech nástrojích Evropské unie;

10.  domnívá se, že výzvy vyplývající z úbytku a stárnutí obyvatelstva budou vyžadovat objektivní, důkladné a komplexní zhodnocení řady zavedených ekonomických, sociálních a politických strategií a programů, do nichž bude nutné zapracovat dlouhodobou perspektivu;

Koordinace politik EU

11.  žádá užší koordinaci nástrojů EU, zejména společné zemědělské politiky (SZP), ESI fondů, včetně Fondu soudržnosti, evropské územní spolupráce, Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a nástroje pro propojení Evropy, aby byl zajištěn komplexnější přístup k demografické změně; navrhuje, aby vzhledem k tomu, že dosud používané mechanismy postupu demografické nerovnováhy nezabránily, byl proveden hloubkový přezkum stávajících politik a fungování výše uvedených mechanismů; vítá v této souvislosti úsilí o maximalizaci synergií mezi fondy ESI a EFSI; znovu žádá Komisi, aby navrhla strategii pro demografickou změnu, která bude přednostně zaměřena na následující oblasti: důstojná pracovní místa a kvalitní pracovněprávní vztahy, se zvláštní pozorností věnovanou novým formám práce a jejich sociální úloze; územní aspekt politik na podporu hospodářské činnosti a zaměstnanosti; podporu infrastruktury jakožto faktoru pro usidlování podniků, aby se území čelící demografickým výzvám stala přístupnými a konkurenceschopnými; široké pokrytí konkurenceschopnými (z hlediska kvality i ceny) informačními a komunikačními technologiemi na územích s nižší hustotou obyvatelstva; poskytování základních státních sociálních služeb na územích, jež čelí demografickým výzvám; místní veřejnou dopravu k zajištění přístupnosti veřejných služeb; politiky navržené k zajištění lepší rovnováhy mezi rodinnými a pracovními povinnostmi, udržitelné generační obnovy a přiměřené péče o závislé osoby; podporu přijímání, integrace a navracení migrantů a uprchlíků pod mezinárodní ochranou a rozsáhlé využívání nových a atraktivnějších způsobů předávání informací o venkovském životě; zdůrazňuje význam stávajících iniciativ, jako je evropské inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí, asistované žití v přirozeném prostředí a znalostní a inovační společenství EIT Digital a EIT Health; vyzývá Komisi, aby zohlednila řešení již vyvinutá těmito iniciativami při řešení demografických výzev, jimž čelí evropské regiony; zdůrazňuje význam evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení jakožto způsobu podpory vzdělávání a odborné přípravy v oblastech ohrožených úbytkem obyvatelstva; domnívá se, že by program zlepšování právní úpravy měl vyžadovat, aby před každým legislativním podnětem EU byla provedena analýza dopadů s cílem zjistit důsledky, které by příslušný právní předpis mohl mít pro demografii;

12.  zdůrazňuje, že je důležité, aby EU začleňovala demografické aspekty do všech politických oblastí, včetně svých rozpočtových okruhů, aby tak umožnila rozvoj těchto politik, a to zejména v oblasti soudržnosti, zaměstnanosti, zemědělství, životního prostředí, informační společnosti, výzkumu, vývoje a inovací, vzdělávání, sociální politiky a dopravy; domnívá se, že je třeba, aby EU začleňovala zjištění vyplývající ze zpráv o demografickém dopadu do svých připravovaných politik a aby zahrnovala demografická kritéria do hodnocení výsledků a nežádoucích dopadů těchto politik, s cílem upřednostňovat takový přístup k demografické změně, do něhož budou zapojeny i regionální a místní orgány; zastává názor, že je třeba věnovat zvláštní pozornost venkovským oblastem, v nichž jsou tyto demografické problémy zvláště akutní; v této souvislosti zdůrazňuje potenciál iniciativy „Inteligentní vesnice“ (Smart Villages), jež umožňuje revitalizovat venkovské komunity pomocí moderních technologií, jako jsou sítě 5G a inovace; dále zdůrazňuje, že je důležité posilovat spolupráci mezi venkovskými a městskými oblastmi; zdůrazňuje, že je důležité poskytovat všeobecný přístup k vysoce kvalitním a finančně dostupným veřejným službám a infrastrukturám, zejména pro děti, mladé lidi a seniory, s cílem posílit sociální začleňování, zajistit rovnost žen a mužů a zmírnit dopady demografické změny; zdůrazňuje, že je důležité poskytovat nové placené pracovní příležitosti, a to zejména v oblastech ohrožených úbytkem obyvatelstva, s cílem chránit příslušné komunity a vytvářet možnosti pro uspokojivou rovnováhu mezi soukromým a pracovním životem; domnívá se, že je nezbytné zdůrazňovat globální zeměpisnou vizi pro městské i venkovské oblasti, které představují vzájemně se doplňující funkční prostory; zdůrazňuje, že je třeba lépe integrovat jednotlivé fondy s cílem dosáhnout skutečně participativního a udržitelného místního rozvoje; zdůrazňuje, že politika EU v oblasti demografie by měla být ucelenější a lépe koordinovaná jak s členskými státy, tak průřezově; připomíná, že Evropská unie nejenže finančně přispívá k regionálnímu rozvoji, ale zároveň do velké míry utváří kapacity místních a regionálních orgánů pro využívání jejich vlastních prostředků k boji se sociální územní nerovností; zdůrazňuje, že přestože byly v důsledku modernizace státní podpory zjednodušeny výjimky nevyžadující oznámení a jejich počet vzrostl, je stávající rámec pro menší regionální a místní orgány stále velmi složitý a zatěžující; domnívá se, že přestože v roce 2014 došlo ke zjednodušení nařízení o zadávání veřejných zakázek, malé místní a regionální orgány stále naráží na příliš mnoho překážek, jež brání tomu, aby mohly zlepšovat hospodářství těchto citlivých oblastí;

13.  domnívá se, že by EU měla v členských státech podporovat politiky v oblasti migrace a inkluze s cílem minimalizovat negativní demografické trendy a zároveň přitom respektovat práva a kompetence těchto členských států i zásadu subsidiarity; zdůrazňuje významnou úlohu politik zaměřených na zakládání a podporu rodin; domnívá se, že by se místním a regionálním subjektům mělo povolit provádění úspěšných integračních politik na místě; domnívá se, že místní a regionální orgány by se měly aktivně zapojovat do opatření přijímaných k řešení demografických výzev; vyzývá k tomu, aby roční přehledy růstu a doporučení pro jednotlivé země zohledňovaly regionální rozdíly a nerovnováhu mezi regiony v jednotlivých členských státech; domnívá se, že v pohraničních oblastech musí tato spolupráce odrážet jak požadované přeshraniční iniciativy, tak jejich možnosti; navrhuje, aby v této oblasti byly vytvořeny programy odborné přípravy s cílem rozšířit povědomí o těchto otázkách a lépe jim porozumět; domnívá se, že k řešení demografických problémů je zapotřebí zaujmout integrovaný, celoevropský přístup a že řešení určitého problému v jedné části kontinentu by nemělo mít negativní dopad na ostatní evropská území; vyzývá k vytváření sítí na celoevropské úrovni pro výměnu osvědčených postupů a zkušeností, jejímž prostřednictvím by mohly místní a regionální orgány i aktéři občanské společnosti sdílet své zkušenosti s řešením problémů způsobených demografickou změnou;

Zvyšování účinnosti evropských fondů

14.  zdůrazňuje, že fondy ESI se musí v příštím programovém období zabývat demografickou změnou účinnějším způsobem, a to: intenzivnějším a cílenějším zaměřením na demografickou změnu jako na prioritní oblast v konečných nařízeních a pokynech na podporu členských států, regionů a orgánů místní správy, s využitím potenciálu fondů ESI k řešení demografické změny a k přípravě a provádění dohod o přidružení a operačních programů; proaktivnějším přístupem k tvorbě demografické politiky a výměnou osvědčených postupů a zkušeností v oblasti institucionálního vzdělávání; technickou podporou řídicích orgánů a místních zúčastněných stran při provádění účinných politik na řešení demografické změny na vnitrostátní i regionální úrovni; povinným aktivním zapojením místních orgánů do přípravy, řízení a vnitřního hodnocení programů na provádění fondů a nezbytnou identifikací regionů, které čelí demografickým výzvám, na úrovni NUTS 3 a místních správních jednotek; vybízí k poskytování technické podpory a odborné přípravy místním zúčastněným stranám a řídicím orgánům při provádění účinných politik zaměřených na řešení demografické změny na celostátní, regionální i místní úrovni; zastává názor, že dotace na úrovni NUTS 2 v některých členských státech často zakrývají sociální a územní nerovnosti, nerovnosti v rámci regionu, či dokonce nadregionální nerovnosti; žádá, aby mapy EU používaly dostatečné měřítko umožňující odrážet územní problémy, a byly tak nápomocny při poskytování cílené podpory nejvíce znevýhodněným regionům;

15.  žádá Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), aby poskytoval více pomoci a podpory oblastem s vysokou mírou stárnutí, venkovského charakteru a vylidňování a pomáhal zlepšovat jejich dopravní a telekomunikační infrastrukturu, překlenovat digitální propast (i mezi generacemi) a zkvalitňovat veřejné služby; zdůrazňuje v této souvislosti význam elektronického zdravotnictví; žádá členské státy a regiony, aby dostupné investice lépe zaměřovaly na řešení demografických změn a jejich dopadů;

16.  naléhavě vyzývá Komisi, aby využívala opatření politiky soudržnosti k zastavení rostoucí emigrace z řídce osídlených regionů, v nichž náležitá infrastruktura a dostatečná úroveň služeb představují základní podmínky pro udržení zejména rodin s dětmi;

17.  zdůrazňuje, že Evropský sociální fond (ESF) by se měl více zaměřovat na odbornou přípravu a vzdělávání mladých lidí, měl by podporovat zaměstnatelnost, pomáhat lidem při dosahování lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a bojovat se sociálním a digitálním vyloučením starších osob; dále zdůrazňuje, že by tento fond měl zlepšovat pracovní vyhlídky prostřednictvím přípravných programů pro obyvatele upadajících regionů a podpory sociálního a digitálního začleňování žen, mladých lidí a seniorů v těchto oblastech; zdůrazňuje v této souvislosti, že v budoucnu se bude při podpoře nejvzdálenějších regionů z ESF více dbát na lepší rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem; vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření zvláštního přídělu v rámci stávajících fondů určeného na pomoc oblastem, které čelí závažným a trvalým demografickým znevýhodněním; žádá, aby uvolňování prostředků z tohoto fondu probíhalo v souladu s ujednáními, jež se přednostně zaměřují na směry činnosti z krátkodobého, střednědobého i dlouhodobého hlediska; zdůrazňuje proto, že je důležité začleňovat Fond soudržnosti do budoucích strategií na řešení demografických změn, a připomíná, že tento fond byl vytvořen s cílem posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost EU; považuje za důležité, aby ESF poskytoval mnohem větší podporu malým organizacím, které vyvíjejí a vedou inovativní sociální projekty, stejně jako celounijním nadnárodním pilotním projektům, jež řeší sociální otázky a otázky v oblasti zaměstnanosti, neboť je třeba usnadňovat inovativní regionální, přeshraniční, nadnárodní a makroregionální spolupráci a reagovat tak na výzvy, jež přináší demografická změna;

18.  lituje, že systém záruk EU pro mladé lidi, jehož cílem by měla být pomoc mladým lidem bez zaměstnání, odborné přípravy či vzdělání, zaznamenal – jak upozornil Evropský účetní dvůr ve zvláštní zprávě č. 5/2017 – jen omezený pokrok a jeho výsledky nedostály původním očekáváním;

19.  zastává názor, že aby se zabránilo územním rozdílům, měly by mít z fondu EFSI prospěch regiony s nejnepříznivější demografickou dynamikou, a to v podobě větších investic do prioritních oblastí EU, jako je energetika, doprava, vzdělávání, podnikání, inovace, výzkum, malé a střední podniky, vzdělávací nebo sociální infrastruktura; domnívá se, že by se při přípravě budoucí podoby politiky soudržnosti po roce 2020 mělo uvažovat o zavedení zvláštního statusu pro demograficky znevýhodněné regiony;

Budoucnost politiky soudržnosti s ohledem na řešení demografické změny

20.  je přesvědčen, že politika soudržnosti poskytuje správné nástroje k řešení demografické změny, zejména ve spojení s ostatními unijními, vnitrostátními a regionálními politikami, pokud jde o stárnutí a úbytek obyvatelstva, a měla by proto hrát významnější úlohu při podpoře regionů a poskytování flexibility při adaptaci na demografickou změnu; domnívá se, že by se to mělo odrážet také v nařízeních o jednotlivých fondech, pokud jde o řešení demografické změny, a to v rámci její výslovné oblasti působnosti podle článku 174 SFEU; požaduje přesnou definici pojmu „závažná a trvalá demografická znevýhodnění“, na nějž odkazuje článek 174 SFEU a článek 121 nařízení (EU) č. 1303/2013, která by umožnila demografické výzvy statisticky kvantifikovat; zdůrazňuje význam propojení mezi městskými a venkovskými oblastmi a vybízí Komisi, aby uvažovala o možnosti doplnit strategie udržitelného a integrovaného rozvoje měst o partnerství pro udržitelný rozvoj měst a venkova; domnívá se, že by Komise měla přijímat proaktivní opatření s cílem předcházet nepříznivým dopadům demografické změny a poskytovat technickou pomoc regionům, které jsou nejvíce zasaženy vylidňováním;

21.  zdůrazňuje, že politika soudržnosti by měla podporovat zaměstnatelnost a začleňování žen, a zejména matek, které obtížně nacházejí zaměstnání; vyzývá proto k tomu, aby ženy získaly přístup k programům odborné přípravy a vzdělávání; zdůrazňuje však, že získané kvalifikace by měly odpovídat potřebám trhu práce; zdůrazňuje význam, jaký má pro zastavení vylidňování pomoc mladým matkám s návratem do práce spočívající v poskytování spolehlivých zařízení pro celodenní péči o děti každého věku, včetně zařízení pro předškolní vzdělávání;

22.  domnívá se, že regiony by měly v zájmu řešení demografických výzev proaktivněji využívat ESI fondy s cílem řešit nezaměstnanost mladých lidí a dát jim příležitost k zahájení skutečné kariéry; konstatuje, že toho lze dosáhnout podporou programů odborného vzdělávání a podnikání pro mladé lidi;

23.  vyzývá k vytvoření právního rámce jako součásti budoucího nařízení o společných ustanoveních, s cílem identifikovat regiony, které čelí závažným a trvalým demografickým výzvám; zdůrazňuje, že je třeba zaujmout proaktivnější a cílenější přístup k tvorbě demografických politik, vzhledem k tomu, že regionální rozdíly v demografických vzorcích s největší pravděpodobností povedou k podstatným asymetrickým socioekonomickým dopadům na evropská území, jež mohou dále posílit regionální rozdíly v EU; požaduje posílení a správní zjednodušení nových nástrojů pro zlepšení přístupu zdola nahoru a víceúrovňové správy – jako jsou komunitně vedený místní rozvoj a integrované územní investice – s cílem prohloubit místní a regionální zapojení jako součást integrovaného a celostního přístupu k regionálnímu rozvoji; vyzývá k vytváření služeb založených na portálech, které stávajícím venkovským podnikům pomohou dosáhnout lepšího propojení s jejich městskými protějšky; zdůrazňuje, že je důležité, aby budoucí politika soudržnosti lépe zohledňovala územní zvláštnosti, které se projevují na subregionální úrovni; zdůrazňuje, že hlavní překážkou úspěchu programů EFSI jsou nedostatky v kapacitách a spolehlivosti řízení, jež se projevují u řady místních a regionálních orgánů, a žádá proto nástroje k budování kapacit;

24.  vybízí Komisi, aby zvážila vymezení nových kritérií pro rozlišení území čelících demografickým problémům na základě demografických a ekonomických ukazatelů a ukazatelů environmentálního dopadu a přístupnosti a aby realizovala studie zaměřené na potenciální socioekonomické a environmentální ukazatele, které by doplňovaly ukazatel HDP za pomoci kritérií zahrnujících sociální kapitál, střední délku života a kvalitu životního prostředí; domnívá se, že ukazatele HDP a hustoty obyvatelstva samy o sobě nedostačují ke klasifikaci území se závažným a trvalým demografickým znevýhodněním; žádá Komisi, aby do politiky soudržnosti vedle ukazatele HDP začlenila nové, dynamické ukazatele, jako je demografický ukazatel, a především regionální index sociálního pokroku EU, s cílem poskytnout ucelenější přehled o specifických výzvách, jimž tyto regiony čelí, nebo aby zvážila dodatečný příspěvek pro tyto regiony podobný příspěvku pro řídce osídlené regiony ve stávajícím programovém období (příloha VII bod 9 nařízení o společných ustanoveních); zdůrazňuje, že jsou zapotřebí specifické nástroje ke sledování a vyhodnocování možných a skutečných dopadů ESI fondů při řešení demografické změny prostřednictvím přípravy pokynů pro další vývoj vhodných demografických ukazatelů; zdůrazňuje význam spolehlivých, aktuálních a rozčleněných statistických údajů pro účely efektivnější a objektivnější politické správy, zejména pro podrobnější porozumění základním rysům jednotlivých řídce osídlených oblastí EU; žádá proto Eurostat, aby ve statistikách relevantních pro navrhování vhodné evropské demografické politiky poskytoval větší podrobnosti, zejména pak demografické, rodinné, sociální a ekonomické ukazatele, a naléhavě žádá, aby byly rozčleněny alespoň na subregionální úrovni, tj. na úrovni NUTS 3;

25.  domnívá se, že budoucí politika soudržnosti by měla zahrnovat zvláštní opatření pro oblasti nejvíce zasažené demografickými problémy a umožňovat větší flexibilitu při stanovování tematických cílů nebo míry spolufinancování s cílem koordinovat meziregionální a vnitroregionální strategie v rámci jednoho členského státu za účasti místních subjektů; žádá Komisi, aby vytvoření vnitrostátní strategie pro demografický rozvoj považovala za novou předběžnou podmínku;

26.  vyzývá Komisi, aby do strategie Evropa 2020 začlenila stěžejní iniciativu v oblasti demografie, financovanou ze stávajících ESI fondů a zahrnující celou řadu opatření spadajících do tří kategorií: inteligentní růst, prostřednictvím opatření na pomoc regionům zasaženým demografickými problémy v oblasti IKT, výzkumu, vývoje a inovací a malých a středních podniků, inkluzivní růst, prostřednictvím specifických opatření povzbuzujících mladé lidi, aby zůstali ve svém regionu, zajišťujících udržitelnou generační obměnu, samostatnou výdělečnou činnost a opatření sociálního začleňování pro migranty a uprchlíky pod mezinárodní ochranou; udržitelný růst, prostřednictvím opatření na pomoc těmto regionům s investicemi do zelené ekonomiky včetně udržitelných dopravních systémů; vítá iniciativu EU pro inteligentní vesnice, která vyzývá k tomu, aby politiky věnovaly zvláštní pozornost překonávání digitální propasti mezi venkovskými a městskými oblastmi a využívaly potenciál, jenž nabízí konektivita a digitalizace venkovských oblastí, a která podporuje iniciativu Inteligentní ostrovy jakožto úsilí „zdola nahoru“ ze strany orgánů evropských ostrovů a komunit, jež usilují o zlepšení života na ostrovech prostřednictvím udržitelných a integrovaných řešení;

27.  domnívá se, že víceletý finanční rámec na období po roce 2020 by měl dát silný, rozhodující impuls snaze o řešení demografických výzev zohledňující současnou demografickou situaci a trendy a musí zahrnovat podporu řešení uplatňujících cílená opatření, jako je případně rozpočtová položka poskytující dodatečné financování; požaduje, aby v zájmu podpory rozvoje venkova byly v rámci druhého pilíře SZP posíleny služby a infrastruktura určené na podporu sociálního a digitálního začlenění financovaného z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a aby byl v oblastech se závažným a trvalým demografickým znevýhodněním zastaven pokračující sociální a hospodářský úpadek a vylidňování; vyzývá státní, regionální a místní orgány, aby si vyměňovaly zkušenosti, osvědčené postupy a nové metody prevence negativních dopadů demografické změny; je přesvědčen o tom, že oblasti se závažným a trvalým demografickým znevýhodněním by měly být obsluhovány transevropskými dopravními sítěmi (TEN-T) a mořskými dálnicemi;

28.  zdůrazňuje přidanou hodnotu jednotné metodiky komunitně vedeného místního rozvoje pro všechny ESI fondy, pokud jde o rozvoj a provádění integrovaných, individuálně uzpůsobených řešení zdola nahoru; lituje však, že komunitně vedený místní rozvoj je povinný pouze pro EZFRV a že místní a participační strategie v EFRR, ESF a Evropském námořním a rybářském fondu (ENRF) jsou na ústupu; žádá proto Komisi, aby zavedla povinné používání komunitně vedeného místního rozvoje ve všech ESI fondech;

o
o   o

29.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320. (2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289. (3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470. (4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259. (5) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 303. (6) Přijaté texty, P8_TA(2016)0049. (7) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 281. (8) Přijaté texty, P8_TA(2017)0099. (9) Přijaté texty, P8_TA(2016)0213. (10) Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 145. (11) Přijaté texty, P8_TA(2016)0211. (12) Úř. věst. C 153 E, 31.5.2013, s. 9. (13) Úř. věst. C 74 E, 13.3.2012, s. 19. (14) Úř. věst. C 50 E, 21.2.2012, s. 55. (15) Úř. věst. C 184 E, 6.8.2009, s. 75. (16) Úř. věst. C 292 E, 1.12.2006, s. 131. (17) Úř. věst. C 17, 18.1.2017, s. 40. (18) Pracovní dokument ESPON. ESÚS ESPON, Lucembursko, březen 2017. (19) Eurostat, „EU ve světě“, 2016. (20) Eurostat, „Regionální ročenka“, 2016.