Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2066(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0326/2017

Předložené texty :

A8-0326/2017

Rozpravy :

PV 13/11/2017 - 20
CRE 13/11/2017 - 20

Hlasování :

PV 14/11/2017 - 5.7
CRE 14/11/2017 - 5.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0428

Přijaté texty
PDF 460kWORD 55k
Úterý, 14. listopadu 2017 - Štrasburk
Akční plán v oblasti retailových finančních služeb
P8_TA(2017)0428A8-0326/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2017 o akčním plánu v oblasti retailových finančních služeb (2017/2066(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 30. dubna 2007 o maloobchodních finančních službách na jednotném trhu (COM(2007)0226),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS(1) (směrnice o spotřebitelském úvěru),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění(2) (směrnice o pojištění motorových vozidel),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001(3),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 11. ledna 2012 „Na cestě k integrovanému evropskému trhu plateb prováděných kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu“ (COM(2011)0941),

–  s ohledem na zprávu Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění z roku 2014 o osvědčených postupech pro srovnávací internetové stránky,

–  s ohledem na stanovisko Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění ke společnému rámci pro hodnocení rizika a transparentnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, které bylo v dubnu 2016 předloženo orgánům EU,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/17/ЕU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010(4) (směrnice o hypotečním úvěru),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES(6),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky(7) (směrnice o platebních účtech),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 8. srpna 2014 o fungování evropských orgánů dohledu a Evropského systému dohledu nad finančním trhem (COM(2014)0509),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce(8),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES(9),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění(10) (směrnice o distribuci pojištění),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 10. prosince 2015 o retailových finančních službách: kvalitnější produkty, větší výběr a více příležitostí pro spotřebitele a podniky (COM(2015)0630),

–  s ohledem na odpověď Evropského orgánu pro bankovnictví ze dne 21. března 2016 na zelenou knihu Komise o retailových finančních službách,

–  s ohledem na zvláštní průzkum Eurobarometru č. 446 z července 2016 týkající se finančních produktů a služeb,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2016 o zelené knize o retailových finančních službách(11),

–  s ohledem na zprávu federace investorů Better Finance „Spoření na důchod: skutečná návratnost“ (Pension savings: The Real Return“) z roku 2016,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. května 2017 k finančním technologiím („fintech“): vliv technologií na budoucnost finančnictví(12),

–  s ohledem na konzultační dokument Komise o přehodnocení evropských orgánů dohledu ze dne 21. března 2017,

–  s ohledem na akční plán Komise ze dne 23. března 2017 „Akční plán finančních služeb pro spotřebitele: lepší produkty a širší výběr (COM(2017)0139),

–   s ohledem na studii trhu v oblasti správy aktiv, kterou provedl v červnu 2017 britský orgán dohledu FCA (Financial Conduct Authority),

–  s ohledem na Protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

–  s ohledem na Protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0326/2017),

A.  vzhledem k tomu, že trh EU v oblasti retailových finančních služeb je nadále nedostatečně rozvinutý a velmi roztříštěný, přičemž práce na něm v jednotlivých členských státech neustále trvá; vzhledem k tomu, že je tudíž naléhavě nutné přijmout účinné kroky k usnadnění inovací, které jsou přínosem pro koncové uživatele, a zároveň zajistit využití celého potenciálu jednotného trhu v oblasti retailových finančních služeb, což povede ke zvýšení konkurenceschopnosti, snížení cen, vytváření pobídek a rozšíření výběru a rozmanitosti produktů;

B.  vzhledem k tomu, že bychom si měli i nadále vytyčovat ambiciózní cíle týkající se odstraňování překážek v členských státech a potlačování současných tendencí, které brání inovacím retailových finančních služeb; vyzývá Komisi a Radu, aby si v oblasti přeshraničních retailových investic v rámci unie kapitálových trhů kladla náročnější cíle tím, že se bude zabývat nejen snadnějšími problémy, ale také nejdůležitějšími překážkami, které ovlivňují tento trh, mezi něž patří jazyková bariéra, obavy z podvodů a trestných činů, nejistota ohledně daňových záležitostí, rozdíly v právních přepisech týkajících se cenných papírů a v právu společností, neobeznámenost s postupy při uplatňování opravných prostředků a s insolvenčním řízením a nedostatek důvěry v rámce na ochranu spotřebitelů;

C.  vzhledem k tomu, že evropský trh retailových finančních služeb bude životaschopný, pouze pokud bude pro spotřebitele a poskytovatele finančních služeb představovat skutečnou přidanou hodnotu tím, že bude zajišťovat účinnou hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitelů, zejména v souvislosti s produkty, které jsou nezbytné pro účast na ekonomickém životě a pro zranitelné spotřebitele;

D.  vzhledem k tomu, že v rámci zvláštního průzkumu Eurobarometru č. 446 se dospělo k závěru, že pokud jde o finanční produkty nebo služby, Evropané je stále nakupují převážně ve vlastní zemi a často ani nemají potřebu nebo zájem o to, aby měli přístup k těmto službám v zahraničí, ačkoli některé současné překážky jim v tom také brání; vzhledem k tomu, že dokonce ve vlastním členském státě vyhledává výhodnější nabídky a mění poskytovatele těchto služeb pouze malá část občanů; vzhledem k tomu, že výsledná nedostatečná (přeshraniční) hospodářská soutěž může spotřebitelům a drobným investorům bránit v tom, aby při nákupu finančních produktů a služeb získali co nejvýhodnější podmínky;

E.  vzhledem k tomu, že definice finančních technologií je uvedena v usnesení parlamentu ze dne 17. května 2017, v němž se uvádí, že tyto technologie je třeba chápat jako financování zpřístupněné či poskytované prostřednictvím nových technologií, které se dotýká celého finančního sektoru a všech jeho složek, od bankovnictví, přes pojišťovnictví, penzijní fondy, investiční poradenství a platební služby až po infrastrukturu trhu; vzhledem k tomu, že uplatňování technologií při poskytování retailových finančních služeb může potenciálně pomoci překonat určité překážky v rámci vnitřního trhu a zvýšit provozní účinnost daného odvětví; vzhledem k tomu, že digitalizace sama o sobě k překonání těchto překážek nestačí; vzhledem k tomu, že bližší integrace přeshraničních retailových finančních služeb a lepší informace o možnostech, které tento trh nabízí, mohou vést k většímu informovanému zájmu, který by zvedl laťku, pokud jde o normy jakosti v této oblasti;

1.  poukazuje na to, že v akčním plánu Komise týkajícím se finančních služeb pro spotřebitele se řeší některé problémy, na které Parlament upozornil ve své zprávě o zelené knize o retailových finančních službách, s cílem zajistit ochranu spotřebitele v kontextu snah o dosažení jednotného trhu na pevných základech využívajícího technologie pro maloobchodní finanční služby a o ochranu spotřebitelů, stimulaci hospodářské soutěže, zaručení ochrany údajů, snížení cen a boj proti daňovým podvodům, daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní špinavých peněz; domnívá se nicméně, že tento akční plán nenaplňuje náročný cíl, kterým je vytvořit regulační prostředí, které by vedlo k transparentnosti, růstu a inovacím a které by se vyznačovalo vysokou mírou důvěry na straně podniků a spotřebitelů v retailové finanční produkty; konstatuje, že poplatky a provize v oblasti soukromých důchodů, investičních fondů a dalších retailových produktů jsou stále vysoké a netransparentní, což v případě drobných investorů významným způsobem snižuje návratnost investic; sdílí však názor Komise, že transpozice a provádění legislativních aktů, které byly v posledních letech vypracovány v oblasti finančních služeb, včetně MIFID2 a směrnice o distribuci pojištění, by měly být zachovány a měly by mít přednost, zatímco nové legislativní iniciativy by měly být předloženy v případě potřeby;

2.  vítá rozvoj nových finančních služeb a institucí, které přispívají k hospodářské soutěži na finančních trzích a k vytváření nových příležitostí pro spotřebitele; podotýká nicméně, že v roce 2016 se v Evropě do finančních technologií investovalo pouze 2,2 miliardy USD oproti 12,8 miliardy USD v USA a 8,6 miliardy USD v Číně, což dokládá, že je nutné rychle změnit způsob uvažování a adekvátně regulačně reagovat na technický vývoj, aby se Evropa stala vedoucím trhem na poli inovací; zdůrazňuje, že skutečný jednotný trh retailových finančních služeb, na němž panuje vysoká míra ochrany spotřebitelů a na nějž noví účastníci vstupují za stejných podmínek, učiní z EU atraktivní centrum inovačních finančních služeb a spotřebitelům poskytne širší a lepší výběr za nižší ceny; poukazuje na to, že ačkoli nové technologie představují z regulačního hlediska nesnadný úkol, současně nabízejí velké příležitosti pro inovace ve prospěch koncových uživatelů a podněcují hospodářský růst a tvorbu pracovních míst;

3.  domnívá se, že je velmi důležité, aby bylo zajištěno přeshraniční poskytování finančních služeb všeho druhu, včetně mj. zakládání běžných a spořících účtů a poskytování bankovních karet, spotřebitelských půjček a úvěrů, pojištění a státních dluhopisů;

4.  zastává názor, že požadovat, aby měli spotřebitelé, kterým je nabízen určitý finanční produkt – včetně státních dluhopisů – bydliště v členském státě, v němž je nabízen, nebo aby byli držiteli průkazu totožnosti daného členského státu, aby jim mohl být skutečně poskytnut, je v rozporu se zásadami vnitřního trhu s retailovými finančními službami;

5.  domnívá se, že by bylo užitečné usnadnit nabývání státních dluhopisů ze strany drobných investorů;

6.  zastává názor, že – jak je uvedeno v odstavci 135 usnesení Parlamentu ze dne 14. února 2017 o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU(13) – za běžné a spořicí účty by uživatelé neměli platit poplatky, pokud s nimi nejsou spojeny žádné zvláštní služby;

7.  zdůrazňuje, že přístup k hotovosti prostřednictvím bankomatů je základní veřejnou službou, která musí být zajištěna bez jakýchkoli diskriminačních či nespravedlivých praktik, a která tedy nesmí být nadměrně nákladná;

8.  připomíná Komisi, že finanční ústavy i nadále ruší platební karty, jejichž držitel se přestěhuje do jiného členského státu, a vyzývá v tomto ohledu k přijetí příslušných opatření, včetně informování orgánů členských států;

9.  vítá skutečnost, že akční plán si klade za cíl řešit řadu důležitých otázek a že v některých oblastech stanoví konkrétní opatření, jež mají být přijata Komisí, s jasným harmonogramem;

10.  domnívá se, že Komise by měla hrát aktivnější úlohu při využívání unie kapitálových trhů a úzce zapojit Parlament v rámci provádění Pařížské dohody na podporu rostoucího trhu společensky odpovědného investování prosazováním udržitelných investic, a to na základě poskytování efektivních a standardizovaných environmentálních, sociálních a správních informací ze strany společností kotovaných na burze a finančních prostředníků a na základě přiměřeného zohlednění těchto kritérií v rámci systémů řízení investic a norem pro zveřejňování informací; naléhavě dále Komisi vyzývá, aby podporovala environmentální, sociální a správní (ESG) „ratingové služby“ a ucelený rámec pro trh zelených dluhopisů vycházejíc z příslušné studie Komise a z práce studijní skupiny G20 v oblasti zeleného financování; žádá Komisi, aby předložila návrh na vytvoření „unijního spořícího účtu“ s cílem odblokovat v Evropě dlouhodobé financování a podporovat ekologickou transformaci;

11.  poukazuje na význam základních finančních center, která by zajišťovala dynamický trh retailových služeb;

12.  je toho názoru, že vysoká úroveň ochrany spotřebitelů a transparentnosti jsou klíčové pro rozvoj jednotného trhu retailových finančních služeb; trvá zejména na tom, že je nutné prostřednictvím účinného uplatňování směrnice o základním platebním účtu a také dalších nezbytných opatření, jako jsou opatření zaměřená na finanční vzdělávání, zajistit ochranu ohrožených spotřebitelů; domnívá se, že ve všech členských státech je třeba posílit a řádně prosazovat právní předpisy EU a vnitrostátní finanční právní předpisy na ochranu spotřebitelů a v případě nutnosti je sjednotit;

13.  vyzývá Komisi, aby zajistila uplatňování zásady „stejná služba, stejné riziko, stejná pravidla, stejný dozor“, tak aby nedocházelo k narušování hospodářské soutěže, zejména s ohledem na nové aktéry na trhu; zdůrazňuje, že tato pravidla nesmějí bránit inovacím; naléhavě vyzývá Komisi, aby vyjasnila používání ustanovení o veřejném zájmu, která by dnes členské státy mohly nepřímo využívat k bránění novým produktům v přístupu na svůj trh, a aby zmocnila evropské orgány dohledu, aby se staly aktivním prostředníkem mezi členskými státy, když se vyskytnou odporující si výklady, pokud jde o použití těchto ustanovení;

14.  zdůrazňuje, že evropský trh s retailovými finančními službami musí přinášet užitek malým a středním podnikům z hlediska nabídky i poptávky; upřesňuje, že v souvislosti s nabídkou jde o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování a v souvislosti s poptávkou pak o usnadnění jejich přístupu na přeshraniční trhy; poukazuje na to, že větší konkurence nesmí penalizovat malé a střední podniky, které poskytují retailové finanční služby fungující na místní úrovni;

15.  naléhavě vyzývá Komisi k zajištění toho, aby evropské orgány pro finanční dohled EBA, ESMA a EIOPA měly odpovídající zdroje i pravomoc vykonávat v plné míře své regulační povinnosti a povinnosti dohledu v zájmu ochrany spotřebitelů;

16.  žádá Komisi, aby prozkoumala možnost zavedení 29. režimu pro retailové finanční produkty; dále Komisi vyzývá, aby zvážila možnost vytvoření harmonizovaného právního rámce pro standardní výchozí možnosti nejčastěji používaných finančních produktů EU podle modelu základního bankovního účtu a celoevropského osobního penzijního produktu (PEPP);

Opatření č. 1 – Nižší poplatky za transakce v jiných měnách než v euru

17.  připomíná, že poplatky za přeshraniční platby mimo eurozónu jsou stále vysoké; vyzývá proto Komisi, aby urychleně navrhla změnu nařízení (ES) č. 924/2009 s cílem snížit poplatky za přeshraniční transakce ve všech členských státech; vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že neexistuje společný evropský platební nástroj pro internetové bankovnictví a elektronické platby, jako například systém kreditních či debetních karet, který by byl ve vlastnictví evropských subjektů a fungoval by v celé EU;

Opatření č. 2 – Transparentnost při přepočtu měn

18.  zdůrazňuje, že vymáhání stávajících právních předpisů má pro řešení nedostatečné transparentnosti při „dynamickém přepočtu měny“ zásadní význam; poukazuje na to, že směrnice (EU) 2015/2366 stanoví povinnost obchodníků jasně spotřebitele upozornit a předložit jim konečné náklady na dynamický přepočet měny, včetně případů, kdy výběr peněz z bankomatu zahrnuje přepočet měny; zdůrazňuje však, že spotřebitelé musí mít při uskutečňování transakcí, plateb v zahraničí a výběru peněz z bankomatu možnost vybrat si nejlepší sazby a měli by si být vědomi poplatků a jiných souvisejících nákladů, a to i při dynamickém přepočtu měny; žádá Komisi k zajištění toho, aby poskytovatelé zveřejňovali veškeré přirážky ke směnnému kurzu jakožto náklad, a to v rámci zveřejňování nákladů a poplatků podle směrnice o platebních službách na vnitřním trhu („PSD2“), a aby sazby nabízené různými poskytovateli finančních služeb byly uváděny transparentním způsobem; podotýká, že aby bylo možné dosáhnout tohoto cíle, je nutné zajistit větší finanční gramotnost spotřebitelů; doporučuje, aby na úrovni EU byly prováděny zkušební nákupy (tzv. mystery shopping) za účelem vyhodnocení a zveřejnění překážek, pokud jde o přeshraniční přístup, kvalitu služeb a dodržování právních předpisů EU, a sledování vývoje produktů a služeb;

Opatření č. 3 – Zjednodušení změny produktu

19.  poukazuje na nízký počet spotřebitelů, kteří se rozhodnou pro změnu u většiny bankovních produktů a neživotního pojištění, což je překážkou vstupu na retailové přeshraniční trhy, a vybízí proto Komisi, aby spotřebitelům usnadnila přechod k výhodnějším retailovým finančním službám v celé EU a také jim umožnila ukončit finanční smlouvy s cílem zpřístupnit půjčky a jiné finanční produkty v přeshraničním měřítku; zdůrazňuje velký potenciál pro poskytování přeshraničních pojistných produktů, jako je pojištění motorových vozidel; konstatuje však, že zásada smluvní svobody finančním institucím umožňuje rozhodovat o tom, s kým smlouvu uzavřou; v této souvislosti naléhavě vyzývá Komisi, aby uznala význam kontroly predátorských úvěrových postupů a půjček s denní splatností, které vedou k vykořisťování zranitelných spotřebitelů a malých a středních podniků;

20.  schvaluje snahu Komise o začlenění úspěchů směrnice o platebních účtech s cílem usnadnit změnu poskytovatelů a produktů finančních služeb; vyzývá Komisi, aby předložila legislativní iniciativy zaměřené konkrétně na finanční sektor s cílem ukončit neoprávněné zeměpisné blokování a usnadnit přechod zákazníků k výhodnějším retailovým finančním službám v jiných členských státech; konstatuje, že pro dosažení tohoto cíle bude klíčové poskytnutí náležitých informací a zajištění ochrany spotřebitelů;

Opatření č. 4 – Kvalitní srovnávací internetové stránky

21.  zdůrazňuje užitečnost dobře strukturovaného a snadno použitelného srovnávacího portálu EU, který bude v celém rozsahu pokrývat evropské retailové finanční trhy; vybízí Komisi, aby zhodnotila škálu stávajících nezávislých portálů, které jsou v členských státech za tímto účelem k dispozici; zdůrazňuje, že tyto srovnávací nástroje musí být pro spotřebitele přesné a relevantní a musí se zaměřovat nejen na cenu produktů, nýbrž také na jejich kvalitu a zároveň zohledňovat další kritéria, jako jsou dostupnost sítě poboček, osobní kontakty a udržitelnost obchodních praktik, přičemž je třeba mít na zřeteli, že lze porovnávat pouze podobné produkty; poukazuje na to, že produkty by se měly srovnávat pouze s podobnými produkty, aby se tak zabránilo zmatení spotřebitelů;

22.  naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala nástroje, jako jsou např. jednotná kontaktní místa, které posílí hospodářskou soutěž a podpoří podniky poskytující retailové finanční služby;

Opatření č. 5 – Lepší pojištění motorových vozidel

23.  je toho názoru, že poté, co Komise dokončí přezkum směrnice o pojištění motorových vozidel v rámci programu REFIT, budou mít zásadní význam změny, které by zajistily odškodnění pro oběti dopravních nehod a zachování přeshraniční přenositelnosti a uznávání bonusů za bezeškodní průběh, a to i s ohledem na rozsudky Soudního dvora v tom smyslu, že oblast působnosti směrnice o pojištění motorových vozidel je třeba podrobit co nejdříve přezkumu, aby bylo možné řešit neuznávání bonusů za bezeškodní průběh a zajistit, aby rozsah působnosti směrnice splňoval původní záměr spolunormotvůrců;

Opatření č. 6 – Transparentní tvorba cen v případě autopůjčoven

24.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala, zda je zapotřebí přijmout další opatření ohledně půjčoven automobilů, které prodávají pojistné produkty, s cílem zajistit transparentní cenovou politiku zahrnující všechny autopůjčovny ve všech členských státech;

Opatření č. 7 – Prohloubení jednotného trhu spotřebitelských úvěrů

25.  zdůrazňuje, že pokud Komise hodlá hledat způsoby, jak usnadnit přeshraniční přístup k úvěrům, je třeba přednostně řešit nadměrné zadlužení spotřebitelů; žádá, aby byla přijata opatření zajišťující koordinaci informací o zadlužení na základě plného souladu s právními předpisy EU, včetně právních předpisů o ochraně údajů a o ochraně zájmů spotřebitele, tak aby jednotliví věřitelé věděli, do jaké míry je zákazník zadlužen před tím, než mu poskytnou další úvěr, což povede k účinnějšímu trhu, na němž poskytovatelé úvěrů mohou soutěžit; žádá, aby za tímto účelem bylo provedeno komplexní hodnocení příčin nadměrného zadlužení spotřebitelů; poukazuje na to, že finanční vzdělávání je účinným způsobem, jakým lze chránit spotřebitele, u nichž existuje riziko nadměrného zadlužení; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby podporovala finanční vzdělávání a podněcovala mnohostrannou spolupráci zúčastněných stran v této důležité oblasti; v souvislosti se zvýšeným využíváním údajů zákazníků nebo dat velkého objemu finančními institucemi připomíná ustanovení obecného nařízení EU o ochraně údajů, který přiznává subjektu údajů právo získat vysvětlení rozhodnutí, které je výsledkem automatizovaného zpracování, a toto rozhodnutí napadnout; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby se nesprávné údaje mohly měnit a aby se používaly pouze ověřitelné a relevantní údaje; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby zintenzivnily úsilí o zaručení prosazování těchto práv; zastává názor, že souhlas poskytnutý k použití osobních údajů musí být dynamický a že subjekty údajů musí mít možnost svůj souhlas změnit a upravit;

Opatření č. 8 – Rovnost, pokud jde o pravidla, jimiž se řídí ochrana spotřebitele

26.  žádá Komisi, aby pečlivě posoudila, zda vnitrostátní pravidla a postupy na ochranu spotřebitelů nepředstavují nespravedlivé překážky přeshraničních investic a zda jsou tato pravidla a postupy v souladu s ustálenou judikaturou a právními předpisy týkajícími se vnitřního trhu odůvodněné naléhavými důvody veřejného zájmu a jsou nezbytné a přiměřené s ohledem na cíle, jichž má být dosaženo; zdůrazňuje, že příslušná evropská pravidla na ochranu spotřebitele často záměrně ponechávají určitý manévrovací prostor v rámci provedení do vnitrostátního práva, aby bylo možné začlenit evropské právní předpisy do stávajících vnitrostátních právních předpisů; zdůrazňuje však, že odstranění vnitrostátních překážek nesmí být dosaženo na úkor ochrany spotřebitele a že ochrana spotřebitele by měla zůstat hlavní prioritou při tvorbě právních předpisů; je znepokojen skutečností, že velká část dokumentů, která byla vypracována na základě právních předpisů EU poskytovateli retailových finančních produktů a služeb, ve skutečnosti není z právního hlediska nezbytně nutná a pro spotřebitele má pouze malý nebo žádný praktický užitek a zároveň představuje zátěž, která může vést ke zbytečně vysokým nákladům, jež nesou tito spotřebitelé; vyzývá Komisi, aby přezkoumala tyto dokumenty s cílem zjednodušit je, aniž by došlo k tomu, že budou obětovány přínosy z hlediska ochrany spotřebitelů; zdůrazňuje, že přístup k relevantním a srozumitelným informacím má zásadní význam pro to, aby spotřebitelé mohli přijímat informovaná finanční rozhodnutí; konstatuje však, že rozhodující není kvantita, ale kvalita poskytovaných informací; zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby byla co nejúčinněji koordinována povinnost poskytovat spotřebitelům informace stanovená v různých evropských právních aktech; zdůrazňuje, že je třeba vyvarovat se protichůdným požadavkům na zveřejňování informací a jejich zdvojování, aby nevznikala zbytečná administrativní zátěž a nevznikaly zbytečné náklady a nedocházelo k matení zákazníků;

27.  vyzývá Komisi, aby zvážila souhrnnou právní úpravu, jejímž cílem bude odklonit se od současných nesourodých právních předpisů, mezi něž mj. patří směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID), směrnice o distribuci pojištění a směrnice o správcích alternativních investičních fondů, a přejít k dokončení pevného a jednotného rámce transparentnosti pro spotřebitele a k odstranění zbytečné složitosti pro poskytovatele finančních služeb, včetně sbližování dohledu prováděného v jednotlivých členských státech; vyzývá Komisi, aby podporovala rozsáhlé využívání pravomocí evropských orgánů dohledu v oblasti odvětvových právních předpisů a aby to zohlednila v rámci nadcházejícího přezkumu financování a řízení evropských orgánů dohledu; vyzývá Komisi, aby pověřila evropské orgány dohledu, aby byly vedoucím aktérem při sbližování postupů dohledu nad obchodní činností v jednotlivých členských státech;

28.  vítá záměr Komise připravit kampaň zaměřenou na zvýšení povědomí o síti FIN-NET, která spotřebitelům pomáhá prosazovat jejich práva, aniž by se museli obrátit na soud, neboť pro ně může najít příslušný subjekt alternativního řešení sporů; domnívá se, že síť FIN-NET by měla dále rozšířit svůj dosah, vyjasnit svou roli a zlepšit své internetové stránky;

Opatření č. 9 – Lepší posuzování úvěruschopnosti

29.  žádá Komisi, aby navrhla harmonizované přeshraniční standardy pro posuzování úvěruschopnosti a zásady, které by umožnily zmírnit riziko rostoucího nadměrného zadlužení při usnadňování celoevropského on-line úvěru, a aby zároveň řádně zohlednila závěry zveřejněných zpráv o provádění směrnice o hypotečních úvěrech a směrnice o spotřebitelském úvěru;

Opatření č. 10 – Finanční technologie (FinTech) pro retailové finanční služby

30.  uznává právo spotřebitelů používat software za účelem provedení plateb a sdílení informací o sobě;

31.  podporuje záměr Komise předložit komplexní akční plán pro finanční technologie (FinTech) v rámci svých strategií pro unii kapitálových trhů a pro jednotný digitální trh, a podpořit tak vytvoření účinného a funkčního integrovaného jednotného trhu finančních služeb využívajícího technologie ve prospěch všech evropských koncových uživatelů; podporuje úsilí Komise o vytvoření pracovní skupiny pro finanční technologie; poukazuje na to, že nové prostředí, které vzniklo v důsledku rozvoje finančních technologií, vyžaduje zavedení řady nových ochranných opatření, jako je mimo jiné vzdělávání spotřebitelů o nových produktech nebo pravidlech pro boj proti praní peněz a pákový efekt úvěrových platforem v oblasti finančních technologií;

32.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala usnesení Evropského parlamentu o finančních technologiích: vliv technologií na budoucnost finančního odvětví a aby podpořila ochranu spotřebitelů, bezpečnost, inovace, spravedlivou hospodářskou soutěž a zajistila, aby zásada „stejné služby, stejná rizika, stejná pravidla, stejný dohled“ platila pro všechny společnosti bez ohledu na odvětví nebo umístění; zdůrazňuje, že finanční technologie je třeba chápat jako financování zpřístupněné či poskytované prostřednictvím nových technologií, které se dotýká celého finančního sektoru a všech jeho složek, od bankovnictví po pojišťovnictví, penzijní fondy, investiční poradenství, platební služby a infrastrukturu trhu;

33.  naléhavě žádá Komisi, aby vytvořila prostředí podněcující inovativní řešení; konstatuje, že inovativní podniky, jako jsou např. podniky nabízející finanční technologie, zajišťují hospodářskou soutěž potřebnou k vytvoření účinného trhu s retailovými finančními službami;

34.  zdůrazňuje, že různé nové finanční instituce, známé pod označením FinTech, mají vůči zákazníkům stejné povinnosti a odpovědnost za finanční stabilitu jako jiné příslušné tradiční instituce a služby;

Opatření č. 11 – Digitální identifikace

35.  zdůrazňuje potenciál elektronického podpisu a elektronické identifikace pro usnadnění transakcí a vyzývá Komisi, aby navázala na práci související s nařízením eIDAS; zdůrazňuje, že je třeba brát ohled na osoby, které nemohou či nejsou ochotny elektronický podpis používat; podporuje interoperabilitu přeshraniční elektronické identifikace v odvětví finančních služeb a vyzývá k zajištění rovných podmínek pro všechny členské státy (a případně i pro země EHP a Švýcarsko); dále Komisi žádá, aby naléhavě zhodnotila stávající regulační překážky pro techniky elektronické identifikace, a zdůrazňuje, že jakákoli přijatá iniciativa by měla být technologicky neutrální;

36.  připomíná, že je třeba, aby Komise označila a odstranila regulační překážky používání celoevropských systémů elektronického podpisu pro přihlašování k finančním službám, a usnadnila tak přeshraniční digitální onboarding, aniž by byla dotčena úroveň zabezpečení stávajících systémů nebo jejich schopnost vyhovět požadavkům čtvrté směrnice o boji proti praní peněz;

Opatření č. 12 – Internetový prodej finančních služeb

37.  zdůrazňuje, že je třeba přizpůsobit stávající právní rámec EU digitálnímu světu s cílem čelit rizikům ohrožujícím ochranu spotřebitele v souvislosti s on-line prodejem na dálku, což vytvoří nové obchodní příležitosti po evropské začínající podniky a podniky nabízející finanční technologie; poukazuje na spotřebitelská rizika spojená s on-line hazardními hrami, které se vydávají za finanční produkty, jako jsou binární opce; domnívá se, že má-li se zajistit ochrana spotřebitelů a zabránit vzniku právních mezer, je nezbytné vykonávat důsledný a harmonizovaný evropský dohled; zdůrazňuje, že evropské normy pro ochranu spotřebitelů se uplatňují bez ohledu na to, zda se prodej uskutečňuje prostřednictvím tradičních či moderních distribučních kanálů;

38.  zdůrazňuje význam kybernetické bezpečnosti a vyjadřuje politování nad tím, že akční plán Komise se touto otázkou nezabývá; vyzývá proto Komisi, aby zajistila, aby tyto otázky byly zahrnuty do činnosti její pracovní skupiny;

39.  zdůrazňuje, že je nezbytné zachovat kamenné pobočky bank, které poskytují zásadní službu veřejnosti a které jsou obzvláště přínosné pro malé a střední podniky, starší a zranitelné spotřebitele, u nichž existuje menší pravděpodobnost využívání elektronického bankovnictví a kteří upřednostňují osobní interakci; uznává, že uzavírání poboček zhoršuje finanční infrastrukturu na místní úrovni a může být pro komunitu velmi škodlivé;

40.  konstatuje, že častější využívání údajů zákazníků nebo dat velkého objemu finančními institucemi může být pro spotřebitele přínosné, např. v podobě potřebám lépe uzpůsobených, segmentovanějších a levnějších nabídek založených na účinnější alokaci rizik a kapitálu; na druhou stranu vyjadřuje znepokojení nad rozvojem dynamické tvorby cen a rizikem, že to povede ke zhoršení situace pro spotřebitele, což by mohlo mít nepříznivý dopad na srovnatelnost nabídek, a tím i na účinnost hospodářské soutěže a na sdílení a rozložení rizik v pojišťovnictví;

o
o   o

41.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66.
(2) Úř. věst. L 263, 7.10.2009, s. 11.
(3) Úř. věst. L 266, 9.10.2009, s. 11.
(4) Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34.
(5) Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349.
(6) Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73.
(7) Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214.
(8) Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 1.
(9) Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35.
(10) Úř. věst. L 26, 2.2.2016, s. 19.
(11) Přijaté texty, P8_TA(2016)0434.
(12) Přijaté texty, P8_TA(2017)0211.
(13) Přijaté texty, P8_TA(2017)0027.

Právní upozornění - Ochrana soukromí