Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na globální strategii pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie s názvem „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa“ představenou v Evropské radě na její schůzi ve dnech 28. a 29. června 2016,

–  s ohledem na společné prohlášení Parlamentu, Rady a zástupců vlád členských států, kteří se sešli v Radě a v Komisi ze dne 7. června 2017 o novém Evropském konsensu o rozvoji – „Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“,

–  s ohledem na summit Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji a na závěrečný dokument, který přijalo Valné shromáždění OSN dne 25. září 2015 s názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“ i na 17 cílů udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na zásady odpovědného investování v rámci zemědělských a potravinových systémů, které vypracoval Výbor pro celosvětové zajišťování potravin, s cílem přispět k prvnímu a druhému cíli udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na akční program s Addis-Abeby o financování rozvoje z roku 2015,

–  s ohledem na Pařížskou dohodu o změně klimatu z roku 2015,

–  s ohledem na africký summit pro akci, který se konal dne 16. listopadu 2016 a představoval africký rozměr konference COP 22,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. února 2016 o akčním plánu EU proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy (COM(2016)0087),

–  s ohledem na Dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou(1) dne 23. června 2000 (dále jen „dohoda z Cotonou“), a zejména na její revidovaná znění z roku 2005 a roku 2010,

–  s ohledem na společnou strategii EU–Afrika (JAES), kterou přijali hlavy států a předsedové afrických a evropských vlád na summitu v Lisabonu dne 9. prosince 2007, i na dva akční plány přijaté v Akkře v říjnu 2007 (na období 2008–2010) a v Tripolisu v listopadu 2010 (na období 2011–2013),

–  s ohledem na závěry 4. summitu EU-Afrika, který se konal v Bruselu ve dnech 2. a 3. dubna 2014, i na pracovní plán, který stanoví formát schůzí (káhirský formát) a osy spolupráce mezi oběma kontinenty na období 2014–2017, a na prohlášení EU-Afrika o migraci a mobilitě,

–  s ohledem na Agendu Africké unie (AU) 2063 přijatou v květnu 2014,

–  s ohledem na zprávu o návrzích doporučení týkajících se institucionální reformy Africké unie, kterou připravil rwandský prezident Paul Kagamé s názvem „Nutnost posílit naši unii“,

–  s ohledem na prohlášení ze 3. mezikontinentálního fóra občanské společnosti, které se konalo v Tunisu ve dnech 11. až 13. července 2017 a jež vyzvalo k posílení účasti organizací občanské společnosti a k tomu, aby se lidé stali ústředním prvkem strategie EU-Afrika,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, ze dne 7. června 2017 nazvané „Strategický přístup k odolnosti ve vnější činnosti EU“ (JOIN(2017)0021),

–  s ohledem na nařízení (EU) 2017/1601 Evropského parlamentu a Rady ze dne 26. září 2017 o Evropském fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD) a o zřízení záruky EFSD a záručního fondu EFSD(2),

–  s ohledem na návrh Komise ze dne 5. července 2016 týkající se nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 230/2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru (COM(2016)0447),

–  s ohledem na společné sdělení Evropské komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu a Radě ze dne 22. listopadu 2016 nazvané „Obnovené partnerství se zeměmi Afriky, Karibiku a Tichomoří“ (JOIN(2016)0052),,

–  s ohledem na různá sdělení Evropské komise o vztazích mezi EU a Afrikou, a zejména na sdělení ze dne 27. června 2007 nazvané „Od Káhiry k Lisabonu – Strategické partnerství EU-Afrika“ (COM(2007)0357), ze dne 17. října 2008 nazvané „Rok po Lisabonu: partnerství Afrika-EU v praxi“ (COM(2008)0617) a ze dne 10. listopadu 2010 o konsolidaci vztahů EU a Afriky: 1,5 miliardy lidí, 80 zemí, dva kontinenty, jedna budoucnost (COM(2010)0634),

–  s ohledem na společné sdělení Evropské komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu a Radě ze dne 4. května 2017 nazvané „Nové podněty pro partnerství mezi Afrikou a EU“ (JOIN(2017)0017) a na závěry zasedání Rady k tomuto tématu ze dne 19. června 2017,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o vzájemných vztazích mezi Unii a Afrikou a zeměmi AKT, a zejména na usnesení ze dne 4. října 2016 o budoucnosti vztahů mezi AKT a EU po roce 2020(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o svěřeneckém fondu EU pro Afriku: důsledky pro rozvoj a humanitární pomoc(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 o EU zprávě o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje za rok 2015(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2016 o zvýšení účinnosti rozvojové spolupráce(6),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro mezinárodní obchod, a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0334/2017),

A.  vzhledem k tomu, že Evropskou unii k africkým zemím váží historická pouta a že jejich osudy jsou úzce propojeny; vzhledem k tomu, že EU je hlavním partnerem Afriky v hospodářské a obchodní oblasti i v oblasti rozvoje, humanitární pomoci a bezpečnosti;

B.  vzhledem k tomu, že je třeba, aby partnerství mezi Afrikou a EU mělo novou vizi odrážející vývoj politické, hospodářské, environmentální a sociální situace na obou kontinentech; vzhledem k tomu, že je nezbytné přizpůsobit se novým aktérům na mezinárodní scéně, včetně Číny, a směřovat k posílenému, modernizovanému a političtějšímu partnerství a klást při tom důraz na obranu našich hlavních společných zájmů;

C.  vzhledem k tomu, že vztahy mezi EU a Afrikou se musí budovat na zásadách vzájemného porozumění a zájmů, i na sdílení společných hodnot v rámci oboustranného partnerství;

D.  vzhledem k tomu, že vztahy mezi EU a africkým kontinentem se utvářejí okolo různých právních nástrojů a různých politických strategií a že je vhodné posílit jejich vzájemné synergie a provázanost s cílem zvýšit účinnost a udržitelnost tohoto partnerství;

E.  vzhledem k tomu, že dohoda z Cotonou, která sjednocuje 79 států AKT, z toho 48 států subsaharské Afriky, a EU, je základním partnerstvím mezi Unií a Afrikou; vzhledem k tomu, že EU rovněž navázala vztahy s africkými zeměmi, které nejsou signatáři Dohody z Cotonou; vzhledem k tomu, že partnerství EU a zemí AKT vzniklo v době, kdy neměly země AKT ještě utvořeny své současné regionální nebo kontinentální struktury spolupráce; vzhledem k tomu, že vznik Africké unie v roce 2003 a JAES v roce 2007 znamenají zásadní zjednodušení různých politických rámců mezi EU a Afrikou; vzhledem k tomu, že v preambuli JAES je jasně uveden cíl „jednotného přístupu k Africe“;

F.  vzhledem k tomu, že EU udržuje politický a institucionální dialog s africkými zeměmi podporovaný prostřednictvím summitu EU-Afrika, mezivládní organizace Unie pro Středomoří a příkladů spolupráce AKT-EU, mimo jiné na parlamentní úrovni prostřednictvím Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU, delegace Evropského parlamentu v Parlamentním shromáždění Unie pro Středomoří nebo spolupráce s Panafrickým parlamentem;

G.  vzhledem k tomu, že 11. Evropský rozvojový fond (ERF) má k dispozici rozpočet 30,5 miliardy EUR, z čehož 900 milionů EUR je vyčleněno na africký mírový projekt, a že 1,4 miliardy EUR z rezervy EFR budou použity na svěřenský fond EU pro Afriku; vzhledem k tomu, že více než 5 miliard EUR bude směřovat na potřeby afrických zemí v rámci evropského nástroje sousedství a 845 milionů EUR bude poskytnuto na celoafrický program v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci za účelem provedení JAES;

H.  vzhledem k tomu, že budoucí summit AU-EU, který se bude konat ve městě Abidžan ve dnech 29. a 30. listopadu 2017 a jehož téma zní „Investovat do mládeže“, je příležitostí vytvořit, podpořit a rozvinout hospodářské podmínky skutečné rovnosti mezi partnery, kteří chtějí bránit hlavní společné zájmy;

I.  vzhledem k tomu, že nová společná strategie EU-Afrika bude muset být součástí budoucí dohody navazující na dohodu z Cotonou;

J.  vzhledem k tomu že EU je historickým partnerem a významným garantem bezpečnosti afrického kontinentu, jež je krajně důležitá; vzhledem k tomu, že bezpečnost a udržitelný růst evropského kontinentu úzce a bezprostředně závisí na stabilitě a rozvoji afrického kontinentu, a naopak;

K.  vzhledem k tomu, že trvalá podpora účinnému provádění africké struktury pro mír a bezpečnost a odhodlání EU, AU a dalších mezinárodních aktérů přítomných v Africe jsou zásadně důležité pro rozvoj a stabilitu afrického kontinentu;

L.  vzhledem k tomu, že migrace zastává v globální strategii EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku významné místo a že v rámci vnějších vztahů EU, včetně jejích vztahů s Afrikou, představuje prioritní téma; vzhledem k tomu, že Afrika a Evropa mají společné zájmy a odpovědnost v souvislosti s migrací a mobilitou, včetně boje proti obchodování s lidmi a převaděčství, a vzhledem k tomu, že zvládnutí migrace volá po globálních řešeních založených na solidaritě, společné odpovědnosti, dodržování práv migrantů a mezinárodního práva, i po účinném využívání nástrojů rozvojové spolupráce;

M.  vzhledem k tomu, že v Africe žije více než 218 milionů lidí v extrémní chudobě; vzhledem k tomu, že podíl osob žijících v extrémní chudobě v subsaharské Africe poklesl z 56 % v roce 1990 na 43 % v roce 2012; vzhledem k tomu, že 33 ze 47 nejméně rozvinutých zemí leží na africkém kontinentě, což činí z partnerství EU a Afriky nástroj nezbytný pro uskutečnění programu udržitelného rozvoje do roku 2030 a dosažení cílů udržitelného rozvoje, zejména vymýcení chudoby;

N.  vzhledem k tomu, že v Africe se potřeby infrastruktury odhadují na 75 miliard EUR ročně, spotřebitelský trh může v roce 2020 dosáhnout hodnoty 1 000 miliard dolarů, neustále narůstající přímé zahraniční investice by měly v roce 2020 dosáhnout hodnoty 144 miliard dolarů a současný počet obyvatel je na úrovni 1 miliardy;

O.  vzhledem k tomu, že v africkém vývozu stále převládají suroviny a nezpracované produkty a že udělování obchodních preferencí absorbovalo velkou část tohoto vývozu; vzhledem k tomu, že volný přístup na trh pro většinu afrických produktů zvyšuje kapacitu afrických zemí a zvyšuje jejich konkurenceschopnost a účast na světových trzích, je-li doprovázen mimo jiné politikami zaměřenými na trvalou udržitelnou industrializaci a produktivitu venkova jako hlavní cesty pro rozvoj;

P.  vzhledem k tomu, že je třeba zohlednit demografickou dynamiku, s vědomím toho, že do roku 2050 by podle určitých odhadů mohlo v Africe žít 2,5 miliardy lidí, především mladých, zatímco v Evropě se očekává podstatně starší populace; vzhledem k tomu, že je proto klíčové vytvořit miliony pracovních míst a napomoci osamostatnění žen a mladých lidí a podpořit jej, zejména pomocí vzdělávání, přístupu ke zdravotní péči a odborné přípravy na Africkém kontinentu;

Zesílení politického dialogu mezi EU a Afrikou: podmínka pro obnovené strategické partnerství

1.  bere na vědomí sdělení nazvané „Nové podněty pro partnerství mezi Afrikou a EU“, jehož účelem je dát nový impuls partnerství mezi Afrikou a EU s cílem toto partnerství posílit a prohloubit a orientovat se přitom na prosperitu a stabilitu obou kontinentů v souladu se závazky přijatými v rámci cílů udržitelného rozvoje, nového Evropského konsensu o rozvoji, který slouží jako soubor pokynů pro evropskou rozvojovou politiku, Globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky EU a Agendy 2063;

2.  připomíná, že Afrika je klíčovým strategickým partnerem EU a považuje za zásadně důležité zintenzivnit vztahy mezi EU a AU prostřednictvím revidovaného a rozšířeného dialogu, což zahrnuje zásady transparentnosti a řádné správy s cílem zavést oboustranně výhodnou situaci a rovnoprávnou a udržitelnou spolupráci, abychom mohli čelit společným výzvám a mít z toho společný prospěch, při zajištění zásady vlastnictví a se zohledněním zvláštních okolností a úrovně rozvoje každé z partnerských zemí;

3.  vyzývá k tomu, aby se budoucí partnerství soustřeďovalo na prioritní oblasti stanovených AU i EU, jako jsou:

4.  připomíná, že nejlepší způsob, jak realizovat vlastní odpovědnost představuje rozpočtová podpora, kdy vlády obdrží prostředky k tomu, aby rozhodly o svých potřebách a prioritách; připomíná, že obecná nebo odvětvová rozpočtová podpora umožňuje podpořit rozvojové politiky a zajistit maximální absorpční kapacitu;

5.  vítá skutečnost, že ústředním tématem 5. summitu AU-EU, který se bude konat v listopadu 2017 na Pobřeží slonoviny, bude mládež, s ohledem na její význam pro budoucnost obou kontinentů;

6.  připomíná význam a účinnost spolupráce mezi zeměmi AKT a EU a výsledky dosažené v oblasti rozvoje; zdůrazňuje, že je třeba zachovat tento právně závazný rámec v období po roce 2020; trvá na potřebě posílit tuto spolupráci za současného rozvíjení regionálního rozměru, a to i prostřednictvím posílené spolupráce mezi Africkou unií, regionálními ekonomickými společenstvími a dalšími regionálními organizacemi; vyzývá ke strategičtějšímu, pragmatickému, komplexnímu a strukturovanému přístupu k politickému dialogu v rámci jednání o dohodě po uplynutí platnosti dohody z Cotonou;

7.  vyzývá k posílení parlamentního rozměru AKT–EU; zdůrazňuje, že Smíšené parlamentní shromáždění AKT–EU je jedinou platformou pro interakci a hraje klíčovou úlohu při posílení demokracie, právního státu a dodržování lidských práv;

8.  zdůrazňuje, že přezkum evropské politiky sousedství (EPS) nabízí příležitosti ke zlepšení koordinace politiky sousedství s politikou určenou pro jiné africké státy pomocí vytvoření rozšířených rámců spolupráce v regionálních otázkách, jako je bezpečnost., energetika nebo i migrace;

9.  znovu potvrzuje, že je nutné zastávat v rámci partnerství mezi Afrikou a EU koordinovaný přístup mezi členskými státy EU navzájem a mezi EU a jejími členskými státy, jak je uvedeno v článku 210 SFEU; podobně připomíná, že dodržování zásady politické soudržnosti EU pro rozvoj je nezbytné ve všech evropských a afrických iniciativách s cílem dosáhnout cílů udržitelného rozvoje;

10.  požaduje plné začlenění zásady soudržnosti politik do obchodních vztahů EU s Afrikou, což znamená začlenění vymahatelných doložek o obchodu a udržitelném rozvoji do všech obchodních dohod EU s africkými zeměmi v souladu se závazkem přijatým Komisí v rámci strategie „Obchod pro všechny“;

11.  připomíná, že je důležité, aby členské státy splnily svůj závazek přidělit 0,7 % svého HNP na oficiální rozvojovou pomoc, aby bylo možné posílit vztahy v oblasti spolupráce s Afrikou;

12.  sdílí projevenou vůli prohloubit spojenectví v otázkách globální správy mezi EU a Afrikou; zdůrazňuje v tomto ohledu nutnost posílit dialog s Africkou unií a význam zajištění její finanční nezávislosti v souladu s rozhodnutím z Kigali ohledně financování a snížení její závislosti na externím financování; bere na vědomí návrhy přeložené ve zprávě, kterou vypracoval Paul Kagamé, která je zaměřená na posílení AU s cílem poskytnout impuls procesu politické africké integrace.

13.  zdůrazňuje úlohu, kterou hraje občanská společnost, včetně nevládních organizací, organizací založených na náboženském vyzvání, organizací chránicích zájmy mladých a práva žen, soukromého sektoru, odborů, parlamentních shromáždění, místních orgánů a diaspory, z nichž každá nese specifické rysy, při upevňování politického dialogu mezi EU a Afrikou pro zajištění partnerství zaměřeného na lidi;

14.  zdůrazňuje, že je nezbytné posílit zapojení občanské společnosti do partnerství mezi Afrikou a EU a podporovat posilování jejich kapacit, zejména předáváním zkušeností, a zajistit jejich zapojení do navrhování a provádění příslušných reforem a politik; domnívá se, že pro veřejnou odpovědnost je zásadní zapojení organizací občanské společnosti; podporuje různé platformy, jež byly zřízeny pro to, aby učinily z občanské společnosti klíčového aktéra tohoto partnerství, a zejména každoročního společného fóra, jehož cílem je prosazování plánu partnerství mezi EU a Afrikou; vyjadřuje však politování nad tím, že každoroční společné fórum nebylo nikdy svoláno, a naléhavě žádá EU a AU, aby poskytly finanční a politické prostředky nezbytné pro zajištění významné účasti všech zúčastněných stran na partnerství, včetně rámce pro 5. summit AU–EU;

Učinit státy a společnosti odolnější ve prospěch všech lidí, zejména mládeže, pro naplnění cílů udržitelného rozvoje

15.  domnívá se, že je nezbytné učinit z odolnosti v jejím pětinásobném rozměru hlavní osu nové strategie EU-Afrika;

Politická odolnost

16.  zdůrazňuje, že je důležité posilovat řádnou správu, demokracii, právní stát, dodržování lidských práv, ale rovněž vyvinout úsilí v boji proti korupci na obou kontinentech, vzhledem k tomu že jde o prvky neoddělitelné od udržitelného rozvoje;

17.  vyzývá v této souvislosti k otevřenému a inkluzivnímu dialogu založenému na vzájemném respektu a k tomu, aby se tyto hodnoty a zásady staly hlavní osou spolupráce, zejména pokud jde o podmíněnost rozvojové pomoci striktním dodržováním těchto zásad;

18.  zdůrazňuje, že problémy v oblasti správy věcí veřejných v Africe je třeba bezpodmínečně řešit s větším odhodláním, aby mohly být budovány spravedlivější, stabilnější a bezpečnější společnosti; zdůrazňuje, že je nutné nadále dodržovat a podporovat lidská práva a správu na základě mezinárodních a stávajících právních nástrojů, předpisů, zásad a mechanismů, včetně afrických regionálních správních orgánů, jako jsou Africká charta lidských práv a práv národů a její protokoly, Africká charta pro demokracii, volby a veřejnou správu, Africká komise pro lidská práva a práva národů a Africký soud pro lidská práva a práva národů, aby se tak posílil institut vlastnictví;

19.  připomíná význam úlohy Mezinárodního trestního soudu v boji proti beztrestnosti a hodnoty míru, bezpečnosti, rovnosti, spravedlnosti a obnovy, které tato instituce šíří; znovu vyzývá Evropskou unii a africké státy, aby nadále podporovaly Římský statut a Mezinárodní trestní soud; naléhavě vyzývá všechny signatáře Římského statutu, aby jej co nejdříve ratifikovaly;

20.  podporuje uspořádání společné konference na vysoké úrovni mezi Africkou unií a EU o volebních postupech, demokracii a správě v Africe a Evropě a žádá, aby do ní byly plně zapojeny Evropský parlament, Panafrický parlament, Smíšené parlamentní shromáždění AKT-EU a Parlamentní shromáždění Unie pro Středomoří; vyzývá k posílení vazeb mezi různými shromážděními s cílem podpořit součinnost a soudržnost společných opatření;

Odolnost z hlediska bezpečnosti

21.  znovu připomíná úzkou souvislost mezi bezpečností a rozvojem; poukazuje na nutnost lepšího propojení bezpečnostních otázek a rozvojových cílů v zájmu řešení konkrétních problémů nestabilních států a podpory odolnějších států a společností; konstatuje, že by to mělo být provedeno prostřednictvím konkrétních nástrojů a dodatečného financování;

22.  vyzývá k posílení spolupráce mezi EU a Afrikou v oblasti bezpečnosti a soudnictví, pokud jde o mezinárodní právní rámec, za účelem komplexního řešení problémů a účinnějšího potírání organizované trestné činnosti, obchodování s lidmi a pašeráctvím, zejména v souvislosti s dětmi, a terorismu; zastává názor, že opatření EU by měla odpovídat strategiím přijatým africkými zeměmi, zejména strategiím v oblasti míru a bezpečnosti obsaženým v Agendě 2063;

23.  zdůrazňuje potřebu spolupráce v oblasti bezpečnosti mezi EU, Africkou unií, regionálními organizacemi a dalšími příslušnými politickými subjekty v Africe s cílem zvýšit kapacity rozvojových zemí, reformovat jejich bezpečnostní odvětví, podporovat činnosti v oblasti odzbrojení, demobilizace a opětovného začlenění bývalých bojovníků;

24.  připomíná, že terorismus je celosvětovou hrozbou týkající se míru a stability v regionu, udržitelného rozvoje i vnitřní bezpečnosti, což je třeba řešit koordinovaným úsilím národních vlád, regionálních a mezinárodních organizací i evropských agentur; vyzývá k posílení spolupráce v rámci strategie EU-Afrika s cílem zabránit beztrestnosti, prosazovat právní stát a rozšířit policejní a soudní kapacity, a usnadnit tak výměnu informací a osvědčených postupů, ale i prevenci, potírání a boj proti financování terorismu a jeho stíhání; konstatuje, že protiteroristická strategie by měla rovněž zahrnovat opatření na podporu dialogu mezi vyznáními a předcházení radikalizaci zejména mladých lidí v Africe i Evropě, která vede k násilnému extremismu;

25.  zdůrazňuje význam různých misí a operací EU v Africe; vítá ustavení sdružené armády zemí skupiny G5 Sahel; vyzývá k posílení evropských mírových a bezpečnostních opatření ve spolupráci s africkými a mezinárodními partnery a k podpoře plného zprovoznění africké struktury pro mír a bezpečnost; požaduje počáteční příspěvek EU do mírového fondu Africké unie na činnosti v rámci okruhu „mediace a diplomacie“;

Odolnost v oblasti životního prostředí

26.  připomíná, že Afrika je zvlášť zranitelná vůči dopadům změny klimatu; považuje za zásadní, aby EU vytvořila strategický přístup k budování odolnosti vůči změně klimatu a podporovala africké země, zejména nejméně rozvinuté, v jejich úsilí o snížení emisí skleníkových plynů a o přizpůsobení se změně klimatu; zdůrazňuje význam změny klimatu, která násobí riziko konfliktu, sucha, hladomoru a migrace, jak se ukázalo při nedávném vypuknutí hladomoru v Jižním Súdánu, Nigérii a Somálsku; připomíná v této souvislosti, že je nezbytné prosazovat a dodržovat závazek přijatý v Paříži v roce 2015 poskytnout do roku 2020 rozvojovým zemím 100 miliard dolarů; vyzývá k zavedení nových forem spolupráce EU a Afriky za účelem snížení překážek týkajících se financování a přenosu technologií;

27.  zdůrazňuje, že Afrika má bohaté a rozmanité přírodní prostředí; žádá, aby byla ochrana biologické rozmanitosti v centru politické agendy Africká unie–EU; vyzývá k tomu, aby byla strategie EU-Afrika uplatňována v souladu s prioritami Akčního plánu EU pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy, a k ochraně přírodního dědictví, zejména přírodních parků;

28.  vybízí k větším investicím v oblasti obnovitelných zdrojů energie a oběhového hospodářství s cílem dále stimulovat činnosti, které přispívají k respektování životního prostředí a tvorbě pracovních příležitostí; připomíná, že zajištění přístupu k dostupné, spolehlivé, udržitelné a moderní energii má zásadní význam pro uspokojování základních lidských potřeb, pro téměř všechny druhy hospodářské činnosti a je jedním z klíčových činitelů rozvoje; požaduje, aby EU dále podporovala Africkou iniciativu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů (AREI), a vítá návrh Komise zahájit nové partnerství EU a Afriky v oblasti výzkumu a inovací týkající se změny klimatu a udržitelné energie;

29.  vyzývá k uzavření partnerství EU a Afriky se zaměřením na zemědělství a dlouhodobé potravinové zabezpečení a na podporu synergií mezi potravinovým zabezpečením a klimatickými opatřeními; naléhavě v této souvislosti vyzývá EU, aby zintenzivnila svou pomoc udržitelnému zemědělství, zemědělskému lesnictví a agroekologickým postupům respektujícím tradiční využívání půdy a zajistila přístup k půdě, vodě a otevřeným zdrojům osiv; vyzývá dále EU k podpoře drobných producentů/zemědělců a pastevců s cílem dosáhnout potravinového zabezpečení prostřednictvím budování infrastruktury a investování do ní v souladu se zásadami odpovědného investování do zemědělství a potravinových systémů Výboru pro celosvětové zajišťování potravin (CFS) a k podpoře zřizování družstev; zdůrazňuje rovněž kapacity a zkušenosti, které organizace občanské společnosti získaly na úrovni komunit v souvislosti s udržitelným zemědělstvím;

30.  vítá iniciativy EU, které vyžadují lepší hospodaření s přírodními zdroji a transparentnější obchodování s nimi; domnívá se, že udržitelné hospodaření a obchod s přírodními zdroji, jako jsou nerostné suroviny, dřevo a volně žijící druhy, by umožnilo zemím bohatým na zdroje a jejich obyvatelům dále využívat jejich výhod; připomíná potřebu zavést v rámci právních předpisů EU týkajících se konfliktních minerálů doplňující opatření v rámci uceleného přístupu, který vybízí k uplatňování mezinárodních standardů řádné péče definovaných v pokynech OECD; vyzývá k vypracování společné charty EU a Afriky o udržitelném hospodaření s přírodními zdroji;

Hospodářská odolnost

31.  domnívá se, že stabilní regulační a institucionální prostředí a zdravé hospodářství jsou nezbytné prvky pro zajištění konkurenceschopnosti, investic, tvorbu pracovních míst, zlepšování životní úrovně a udržitelný růst; zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba zvýšit on-line dostupnost právních informací v oblasti obchodního práva; připomíná, že hospodářský růst bez nestranného státu nezaručuje systematicky sociální rozvoj či pokrok, a trvá na tom, že je třeba zajistit přerozdělování bohatství, poskytování služeb občanům a posílit rovné příležitosti;

32.  vyzývá k užší spolupráci mezi evropskými a africkými soukromými sektory a ke koncentraci investic, zejména prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru na základě přísného etického kodexu a zásad sociální odpovědnosti v klíčových odvětvích, jako jsou:

33.  zdůrazňuje skutečnost, že regionální integrace je hnací silou hospodářského rozvoje a nezbytným prvkem v globalizovaném světě; vyzývá k podpoře spolupráce mezi zeměmi Jihu, která odráží postupnou přeměnu afrického kontinentu; podporuje vytvoření kontinentální zóny volného obchodu v Africe a cíl zvýšit do roku 2050 obchod v rámci Afriky o 50 %; připomíná rovněž rozvojové perspektivy nabízené v rámci dohod o hospodářském partnerství a obchodních dohod mezi EU a africkými zeměmi, které umožňují podporovat udržitelný rozvoj, lidská práva a spravedlivý a etický obchod; zdůrazňuje, že je třeba vypracovat pravidla původu podporující rozvoj, účinné ochranné doložky, asymetrické liberalizační harmonogramy, chránit vznikající průmyslová odvětví a zjednodušit celní postupy a zvýšit jejich transparentnost; připomíná, že dohody o hospodářském partnerství mají pomoci zemím AKT rozšířit jejich trhy, podpořit obchod se zbožím a posílit investice a že tyto dohody počítají s pomalým, postupným a asymetrickým uvolňováním obchodu se zbožím mezi EU a zeměmi AKT;

34.  požaduje transparentnost v obchodních dohodách a plné zapojení všech zúčastněných stran, včetně občanských společností dotčených zemí, prostřednictvím formálních konzultací do budoucích jednání a provádění dohod, o nichž se v současné době jedná;

35.  vyzývá EU a její členské státy, aby lépe koordinovaly své programy pomoci na podporu obchodu a také podporovaly součinnost se svými investičními politikami pro Afriku; vyzývá dále ke zvýšení jejich finančních závazků pro iniciativy v oblasti pomoci na podporu obchodu, technické pomoci a budování kapacit, což je pro africké země, zejména nejméně rozvinuté země, zásadní;

36.  domnívá se, že soukromý sektor, od mikropodniků až po malé a střední podniky, družstva a nadnárodní společnosti, hraje rozhodující úlohu při tvorbě pracovních míst a v procesu rozvoje a že přispívá k financování rozvoje; zdůrazňuje zvláštní úlohu malých a středních podniků a malých rodinných podniků a vyzývá k podpoře individuálních iniciativ; vítá v tomto ohledu zřízení Evropského fondu pro udržitelný rozvoj, který by měl být zaměřen na podporu soukromého sektoru v afrických zemích, zejména místních podniků a malých a středních podniků v nestabilních zemích, a měl by tak podporovat investice a tvorbu udržitelných pracovních míst, zejména pro ženy a mladé lidi;

37.  připomíná povinnosti, které musí soukromý sektor splnit podle pokynů OSN a OECD a znovu vyzývá členské státy EU a Africké unie, aby se konstruktivně zapojily do mezivládní pracovní skupiny OSN pro nadnárodní společnosti a další obchodní podniky, pokud jde o lidská práva, a usilovaly o vytvoření mezinárodní závazné smlouvy na základě obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, která by stanovovala, jak mají společnosti dodržovat lidská práva a povinnosti v oblasti sociálních a pracovních norem a norem týkajících se životního prostředí;

38.  zdůrazňuje potřebu vytvářet důstojná pracovní místa a propojovat je s investicemi, což by se mělo uskutečňovat v rámci partnerství EU-Afrika; vyzývá k dodržování norem MOP v tomto ohledu; zdůrazňuje význam interakce mezi sociálními, ekonomickými a institucionálními subjekty a vyzývá k posílení úlohy sociálních partnerů prostřednictvím zvýšení účinnosti sociálního dialogu na všech příslušných úrovních, což přispívá ke kolektivnímu vyjednávání;

39.  vyjadřuje politování nad tím, že každoročně je z Afriky vyvedeno prostřednictvím nezákonných finančních toků na 50 miliard dolarů, což je víc než celoroční oficiální rozvojová pomoc (ODA) a omezuje to snahy týkající se mobilizace domácích příjmů; vyzývá proto obě strany, aby:

40.  vyzývá dále k účinnému uplatňování hlavních zásad OSN týkajících se zahraničního dluhu a lidských práv a zásad Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) pro podporu odpovědného poskytování a přijímání úvěrů; vítá úsilí OSN o vytvoření mezinárodního mechanismu pro opětovné projednání státního dluhu;

41.  vyzývá k většímu finančnímu začleňování v Africe, například žen, prostřednictvím rozvoje elektronického bankovnictví s cílem bojovat proti polarizaci africké společnosti; připomíná, že převody finančních prostředků tvoří pro rozvojové země větší objem peněz než celková oficiální rozvojová pomoc a mohou významně přispět k dosažení cílů Agendy 2030; vyzývá proto EU, aby dále podporovala úsilí Africké unie o zlepšení mechanismů převodů finančních prostředků;

Sociální odolnost

42.  uznává význam demografického růstu v Africe, který vyžaduje dlouhodobou strategii s cílem rozvíjet udržitelnou, inkluzivní a participativní společnost; zdůrazňuje rovněž potřebu zajistit nediskriminaci zranitelných skupin, například osob se zdravotním postižením a původních obyvatel; uznává, že rostoucí počet obyvatel v Africe představuje jak výzvu pro místní ekonomiku, tak příležitost pro tento kontinent; vyzývá proto EU, aby dostála svému závazku podporovat vhodné veřejné politiky a investice do vzdělávání a zdravotnictví, včetně sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, a zajistila, aby mladí lidé byli schopni přijímat informovaná rozhodnutí týkající se sexuálního a reprodukčního zdraví, rovnosti žen a mužů a práv dětí, bez čehož nelze dosáhnout sociální, hospodářské a environmentální odolnosti;

43.  zdůrazňuje, že míra urbanizace Afriky se neustále zvyšuje, což představuje sociální, hospodářský a ekologický problém; vyzývá k přijetí řešení, která zmírní tlak na města a sníží problémy nekontrolované urbanizace;

44.  vyzývá EU a Africkou unii, aby posílily africké vnitrostátní vzdělávací systémy, včetně kapacity jejich administrativní struktury, a investovaly minimálně 20 % svých vnitrostátních rozpočtů do vzdělávání a zvyšovaly podporu EU pro globální partnerství pro vzdělávání a nadaci Education Cannot Wait (Vzdělání nemůže čekat);

45.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit univerzální, inkluzivní, rovný a dlouhodobý přístup ke kvalitnímu vzdělávání na všech úrovních od raného dětství a pro všechny, se zvláštním zaměřením na dívky, a to i v mimořádných a krizových situacích;

46.  zdůrazňuje, že je třeba investovat do lidského kapitálu a spojit mladé lidi s realitou světa a vybavit je dovednostmi, které odpovídají stávajícím a budoucím potřebám trhu práce prostřednictvím zlepšování vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy, a to formálních i neformálních, samostatné výdělečné činnosti a podnikání;

47.  domnívá se, že je důležité podpořit africké země v zavádění účinných veřejných systémů zdravotní péče a zajistit dostupnost a přístup ke kvalitní zdravotní péči pro všechny a zejména odstranit překážky, kterým čelí ženy a další zranitelné skupiny, včetně dětí, osob se zdravotním postižením a osob LGBTI;

48.  požaduje zavedení minimálního všeobecného pojištění pomocí vytvoření vnitrostátních plošných systémů zdravotní péče; zdůrazňuje, že je třeba vyškolit o další milion kvalifikovaných odborníků v oblasti zdravotnictví více, než se plánuje na základě současných trendů, aby byly do roku 2030 splněny minimální standardy Světové zdravotnické organizace (WHO);

49.  zdůrazňuje, že infekční nemoci představují hlavní hrozbu pro sociální odolnost; vyzývá Komisi, aby zintenzivnila vědeckou a lékařskou spolupráci mezi oběma kontinenty, např. partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních, EDCTP2, a investovala do vědy, technologií a inovací s cílem překonat prostřednictvím rozvojové spolupráce stále příliš velkou zátěž nemocí souvisejících s chudobou a zanedbávaných nemocí;

50.  připomíná, že je třeba více investovat do přístupu ke zdravotní péči pro matky a do sexuální a reprodukční zdravotní péče s cílem snížit úmrtnost matek a dětskou úmrtnost a bojovat proti tradičním praktikám, jako je mrzačení ženských pohlavních orgánů a nucené sňatky nebo sňatky dětí;

51.  zdůrazňuje význam rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen v rámci spolupráce EU-Afrika; zdůrazňuje pozitivní úlohu a účast žen v politické a ekonomické oblasti, v předcházení konfliktům a budování trvalého míru;

52.  konstatuje, že kultura je hybnou silou i důležitou složkou rozvoje a že může podporovat sociální začleňování, svobodu projevu a budování identity, občanské osamostatňování a předcházení konfliktům a zároveň posilovat hospodářský růst; vyzývá proto EU a Africkou unii, aby podporovaly mezikulturní politický dialog i kulturní rozmanitost a prosazovaly strategie na ochranu kultury a dědictví; zdůrazňuje, že demokracie je univerzální hodnotou, kterou je možné začlenit do všech kultur; uznává rovněž úlohu sportu jako zdroje a hnací síly sociálního začleňování a rovnosti žen a mužů

Zavést strategii pro mobilitu a migraci, které přispějí k rozvoji obou kontinentů

53.  připomíná, že migrace a mobilita mezi Evropou a Afrikou a v jejich rámci mají hospodářský, sociální, environmentální a politický dopad a že tento problém musí oba kontinenty řešit koordinovaně a uceleným způsobem a ve spolupráci se zeměmi původu, tranzitu a cílovými zeměmi a že je třeba maximálně využít synergií a využívat příslušné politiky, prostředky a nástroje EU založené na solidaritě, sdílení odpovědnosti, respektu a lidské důstojnosti; připomíná v této souvislosti, že je vhodné posílit dialog EU-Afrika před jednáními o obou globálních dohodách o migraci a uprchlících, které mají být vypracovány do roku 2018 pod záštitou OSN, s cílem identifikovat pokud možno sdílené priority;

54.  připomíná, že je třeba posílit pozitivní dopad migrace a mobility, aby tyto jevy byly vnímány jako reciproční nástroje rozvoje obou kontinentů; zdůrazňuje, že to vyžaduje pečlivě navrženou, vyváženou a udržitelnou politickou reakci založenou na skutečnostech s dlouhodobou strategií, která zohlední demografické perspektivy a hlavní příčiny migrace;

55.  uznává, že násilné konflikty, pronásledování, nerovnost, porušování lidských práv, slabá veřejná správa, korupce, terorismus, represivní režimy, přírodní katastrofy, změna klimatu, nezaměstnanost a chronická chudoba vedly v posledních letech k přesunům obyvatelstva a k nárůstu migrace do Evropy; připomíná nicméně, že více než 85 % obyvatel Afriky, kteří odpouštějí vlastní zemi, zůstává na tomto kontinentu;

56.  podporuje různé iniciativy přijímané na evropské úrovni pro boj proti základním příčinám nelegální migrace: partnerství v oblasti migrace, svěřenské fondy pro Afriku a Evropský fond pro udržitelný rozvoj; vyzývá k zajištění jejich uplatňování a k jejich dalšímu rozvíjení pružným, účinným, jednotným a transparentním způsobem a k posílení možné součinnosti různých nástrojů, programů a činností, jak v rámci vnitřních, tak i vnějších opatření; zdůrazňuje potřebu intenzivnější spolupráce v oblasti ochrany hranic;

57.  opakuje svou výzvu k podpoře legální migrace v souladu s doporučeními Valletského akčního plánu; dále zdůrazňuje, že rozvojová pomoc by neměla být podmiňována spoluprací v otázkách migrace;

58.  vyzývá členské státy, aby nabídly místa pro znovuusídlení značného počtu uprchlíků; vyzývá v této souvislosti k vytvoření evropského rámce pro znovuusídlování, jímž se mohou členské státy snadno řídit; dále vyzývá Evropskou unii a její členské státy, aby spolupracovaly s africkými zeměmi, které čelí pohybům uprchlíků či dlouhodobým krizovým situacím, a poskytovaly jim pomoc při zvyšování jejich kapacit, pokud jde o azyl, a zlepšování systémů ochrany;

59.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zvýšily svůj finanční příspěvek do svěřenských fondů a dalších nástrojů, jejichž cílem je posílit inkluzivní a udržitelný růst a podporovat tvorbu pracovních míst, a přispět tak k řešení základních příčin migrace; žádá rovněž, aby byla v tomto ohledu posílena kontrolní úloha Evropského parlamentu s cílem zajistit, aby byla partnerství v oblasti migrace a finanční nástroje v souladu s právním základem, zásadami a závazky EU;

60.  vyzývá EU a Africkou unii, aby podporovaly výměny mezi studenty, učiteli, podnikateli a výzkumnými pracovníky mezi oběma kontinenty; vítá návrh Komise zavést nástroj pro mládež Afriky, rozšířit rozsah programu Erasmus + a nástroje EU na podporu odborného vzdělávání a přípravy; vyzývá k diskusi o uznávání osvědčení a diplomů ze strany EU vydaných africkými školami a univerzitami; konstatuje, že je nezbytné zajistit cirkulační migraci pro udržitelný rozvoj a zabránit odlivu mozků z Afriky;

61.  uznává zvláštní místo diaspory jak v přijímajících zemích, tak v zemích původu, která zasílá významné finanční prostředky a je rozvojovým partnerem na vnitrostátní a regionální úrovni; vyjadřuje své přání, aby diaspora mohla působit jako zdroj informací pro řešení skutečných potřeb lidí, nebezpečí souvisejícího s nelegální migrací a problémů souvisejících s integrací v přijímajících zemích;

o
o   o

62.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi Africké unie, Radě AKT, jakož i Panafrickému parlamentu a předsednictvu Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU.

(1) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3. (2) Úř. věst. L 249, 27.9.2017, s. 1. (3) Přijaté texty, P8_TA(2016)0371. (4) Přijaté texty, P8_TA(2016)0337. (5) Přijaté texty, P8_TA(2016)0246. (6) Přijaté texty, P8_TA(2016)0437.