Evropský parlament,

–  s ohledem na výroční zprávu týkající se činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2016,

–  s ohledem na článek 15 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na články 24 a 228 SFEU,

–  s ohledem na článek 11 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na článek 41 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na článek 42 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na článek 43 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu č. 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv(1),

–  s ohledem na Evropský kodex řádné správní praxe(2), který Evropský parlament přijal 6. září 2001,

–  s ohledem na rámcovou dohodu o spolupráci uzavřenou mezi Evropským parlamentem a evropským veřejným ochráncem práv dne 15. března 2006, která vstoupila v platnost dne 1. dubna 2006,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o činnosti evropského veřejného ochránce práv,

–  s ohledem na čl. 220 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Petičního výboru (A8-0328/2017),

A.  vzhledem k tomu, že výroční zpráva o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2016 byla oficiálně předložena předsedovi Evropského parlamentu dne 17. května 2017 a že evropská veřejná ochránkyně práv paní Emily O’Reillyová dne 30. května 2017 v Bruselu prezentovala svou zprávu Petičnímu výboru;

B.  vzhledem k tomu, že na základě článků 24 a 228 SFEU je evropský veřejný ochránce práv oprávněn přijímat stížnosti týkající se případů nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí;

C.  vzhledem k tomu, že článek 15 SFEU stanoví, že „s cílem podpořit řádnou správu věcí veřejných a zajistit účast občanské společnosti jednají orgány, instituce a jiné subjekty Unie co nejotevřeněji“ a že „každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě, má právo na přístup k dokumentům orgánů, institucí a jiných subjektů Unie“; vzhledem k tomu, že při ochraně základních práv a svobod občanů je klíčové zajistit, aby byly občanům EU poskytovány vysoce kvalitní služby a aby správní útvary EU reagovaly na jejich potřeby a obavy;

D.  vzhledem k tomu, že v článku 41 Listiny základních práv je stanoveno, že „každý má právo na to, aby jeho záležitosti byly orgány, institucemi a jinými subjekty Unie řešeny nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě“;

E.  vzhledem k tomu, že článek 43 Listiny stanoví, že „každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě má právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv v případě nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí“;

F.  vzhledem k tomu, že hlavní prioritou evropského veřejného ochránce práv je zajistit, aby byla práva občanů plně respektována, a aby právo na řádnou správu orgánů, institucí nebo jiných subjektů EU odpovídalo co nejvyšším normám kvality;

G.  vzhledem k tomu, že v roce 2016 se na veřejnou ochránkyni práv obrátilo 15 797 občanů, z nichž 12 646 obdrželo radu prostřednictvím interaktivních pokynů na jejích internetových stránkách, zatímco ze zbývajících žádostí bylo 1 271 postoupeno pro informaci jinam a 1 880 bylo řešeno veřejnou ochránkyní práv jako stížnosti;

H.  vzhledem k tomu, že z celkového počtu 1 880 stížností, které veřejná ochránkyně práv v roce 2016 zpracovala, 711 spadalo do její působnosti a 1 169 do ní nespadalo;

I.  vzhledem k tomu, že v roce 2016 zahájila veřejná ochránkyně práv 245 šetření, z čehož bylo 235 zahájeno na základě stížnosti a 10 z vlastního podnětu, zatímco 291 šetření uzavřela (278 na základě stížností a 13 z vlastního podnětu); vzhledem k tomu, že předmětem většiny šetření byla Komise (58,8 %), poté následují agentury EU (12,3 %), Parlament (6,5 %), Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) (5,7 %), Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) (4,5 %), Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) (0,8 %) a ostatní instituce (11,4 %);

J.  vzhledem k tomu, že evropská ochránkyně práv dostává každoročně velké množství stížností jednotlivců a organizací na správní útvary EU, a vzhledem k tomu, že tři hlavní problémy, jimiž se zabývala šetření, která byla veřejnou ochránkyní práv uzavřena v roce 2016, byly: transparentnost a přístup veřejnosti k informacím a dokumentům (29,6 %); řádné personální řízení, pokud jde o zaměstnance EU (28,2 %); kultura služeb (25,1 %); vzhledem k tomu, že mezi další problémy patřily přiměřenost využívání vlastního uvážení, mimo jiné při řízeních o nesplnění povinnosti, řádné finanční řízení grantů a smluv EU a dodržování procesních a základních práv; vzhledem k tomu, že význam těchto otázek zdůrazňuje klíčovou úlohu veřejné ochránkyně práv při zajišťování toho, aby rozhodovací procesy a správa na úrovni EU byly plně transparentní a nestranné s cílem chránit práva občanů a zvyšovat důvěru veřejnosti;

K.  vzhledem k tomu, že během své strategické činnosti v roce 2016 Úřad veřejného ochránce práv uzavřel pět strategických šetření a zahájil čtyři nová zabývající se mj. možnými střety zájmů zvláštních poradců a zpožděními chemických zkoušek, a vedle toho zahájil deset nových strategických iniciativ;

L.  vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv zahájila rozsáhlé strategické šetření zabývající se tím, jak Komise jmenuje své zvláštní poradce a jak provádí posouzení jejich střetu zájmů, jelikož tito poradci často pracují souběžně pro klienty v soukromém sektoru i pro EU;

M.  vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv uskutečnila šetření týkající se kodexu chování pro členy správní rady Evropské investiční banky (EIB) a dospěla k závěru, že nestanoví povinnost předkládat prohlášení o zájmech nebo zveřejňovat finanční zájmy;

N.  vzhledem k tomu, že finanční krize měla za následek také krizi hospodářskou a sociální, čímž oslabila důvěryhodnost orgánů a institucí EU;

O.  vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv dospěla k závěru, že skutečnost, že se Komise činná ve funkčním období 2009–2014 nezabývala tím, že jeden z bývalých komisařů porušil kodex chování komisařů, a správně nevyšetřila, zda je jeho pracovní smlouva v soukromém sektoru v souladu s povinnostmi vyplývajícími ze Smlouvy o EU, představuje nesprávný úřední postup; vzhledem k tomu, že případy nesprávného úředního postupu týkající se činností komisařů po skončení jejich mandátu, a to včetně předsedy Komise, zvyšují nedůvěru občanů vůči Komisi;

P.  vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv spolupracuje také s dalšími mezinárodními institucemi, jako je OSN, a je součástí rámce na úrovni EU podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, jehož úkolem je chránit, prosazovat a sledovat provádění úmluvy na úrovni orgánů EU;

Q.  vzhledem k tomu, že podle bleskového průzkumu Eurobarometr z března 2016 věnovaného občanství Evropské unie si je devět z deseti občanů Unie (87 %) vědomo svého statusu evropského občana a svého práva podat stížnost u Parlamentu, Komise či evropské veřejné ochránkyně práv;

1.  schvaluje výroční zprávu za rok 2016 předloženou evropskou veřejnou ochránkyní práv a oceňuje její jasnou a snadno pochopitelnou prezentaci obsahující nejdůležitější fakta a čísla o činnosti veřejné ochránkyně práv v roce 2016;

2.  blahopřeje Emily O’Reillyové k tomu, že odvádí skvělou práci při zlepšování kvality a přístupnosti služeb Úřadu evropského veřejného ochránce práv a že efektivně spolupracuje s Parlamentem, konkrétně s Petičním výborem, a s dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty EU, a pozitivně se angažuje;

3.  uznává úlohu strategických šetření a iniciativ a podporuje ty, které veřejná ochránkyně práv uskutečnila z vlastního podnětu a jež se věnují strategicky důležitým otázkám, které jsou ve veřejném zájmu evropských občanů; oceňuje úsilí veřejné ochránkyně práv o lepší využití její strategické činnosti tím, že umožňuje, aby obsahově podobné případy založené na stížnosti byly řešeny společně;

4.  vítá odhodlání veřejné ochránkyně práv neprodleně a účinně reagovat na potřeby a problémy občanů EU a podporuje nové pracovní metody a nový racionalizovaný postup při řešení případů zavedený v roce 2016, který umožňuje větší flexibilitu a účinnost a má značný dopad na větší počet občanů;

5.  souhlasí s tím, že kvůli současným a nebývalým problémům, jimž EU čelí, jako je např. nezaměstnanost, hospodářská a sociální nerovnost, migrační krize a brexit, je potřeba, aby všechny orgány, instituce a další subjekty Unie včetně veřejné ochránkyně práv intenzivněji a důsledněji pracovaly na zajištění co nejvyšší úrovně sociální spravedlnosti, zodpovědnosti a transparentnosti na úrovni EU;

6.  zdůrazňuje, že je třeba zlepšit sociální dialog;

7.  zdůrazňuje, že ve stávající hospodářské situaci má důvěra mezi občany a orgány klíčový význam;

8.  konstatuje, že Úřad evropského veřejného ochránce práv dosud dosáhl druhé nejvyšší míry plnění svých rozhodnutí nebo doporučení; doporučuje, aby veřejná ochránkyně práv byla i nadále ostražitá, zjišťovala důvody pro neplnění svých rozhodnutí a informovala Parlament o případech, kdy k neplnění jejích rozhodnutí ze strany správních útvarů EU dochází opakovaně;

9.  bere na vědomí snižování počtu šetření týkajících se orgánů EU, která vedla veřejná ochránkyně práv v roce 2016 (245 v roce 2016, 261 v roce 2015); naléhavě vyzývá orgány, instituce a další subjekty EU, aby v přiměřené lhůtě odpovídaly a reagovaly na kritické připomínky ze strany veřejné ochránkyně práv a zlepšovaly míru plnění jejích doporučení nebo rozhodnutí;

10.  konstatuje, že v roce 2016 byla většina případů, jež veřejná ochránkyně práv řešila, uzavřena do 12 měsíců a že průměrná doba potřebná k uzavření šetření činila 10 měsíců a pouze 30 % případů bylo uzavřeno za 12 a více měsíců; naléhavě vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby dále zlepšovala své pracovní postupy a zkracovala dobu potřebnou pro řešení stížností, a to zejména u případů, které jsou po 12 měsících stále neuzavřeny, nikoli však na úkor efektivity své práce;

11.  konstatuje, že šetření týkající se transparentnosti, a zejména otázek souvisejících s transparentností rozhodovacích procesů, transparentností lobbingu a přístupu k dokumentům EU, tvoří největší podíl případů, jimiž se veřejná ochránkyně práv zabývá, poté následují další problémy v různých oblastech, od porušování základních práv a etických otázek až po smlouvy a granty EU;

12.  zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou má transparentnost, řádná správa a institucionalizovaný systém brzd a protivah pro činnost orgánů EU; lituje, že šetření spojená s transparentností a přístupem k informacím a dokumentům soustavně tvoří více než 20 % všech stížností předkládaných veřejné ochránkyni práv a představují pro občany EU dlouhodobě největší problém; vyzývá orgány EU, aby proaktivně zveřejňovaly informace a dokumenty s cílem zvýšit transparentnost a omezit případy nesprávného úředního postupu;

13.  domnívá se, že maximální transparentnost a přístup k dokumentům uchovávaným orgány EU musí být pravidlem; připomíná judikaturu Soudního dvora EU, která stanoví, že občané Unie mají právo na veřejný přístup k dokumentům orgánů, institucí a dalších subjektů EU a že případné odchylky a výjimky z tohoto práva je třeba vždy posuzovat s ohledem na zásady transparentnosti a demokracie, což je nezbytná podmínka pro výkon jejich demokratických práv; domnívá se, že je zapotřebí revidovat nařízení (ES) č. 1049/2001 s cílem usnadnit veřejné ochránkyni práv kontrolu nad zpřístupňováním dokumentů Parlamentu, Rady a Komise;

14.  vyzývá Komisi, aby zlepšila transparentnost a přístup k dokumentům a informacím, pokud jde o postupy „EU Pilot“ související s obdrženými peticemi a již uzavřenými postupy „EU Pilot“ a řízeními o nesplnění povinnosti; zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise ve spolupráci s Parlamentem zajišťovala pravidelné následné kontroly; vybízí veřejnou ochránkyni práv, aby pokračovala ve strategickém šetření transparentnosti Komise při vyřizování stížností na porušení právních předpisů podle postupů „EU Pilot“, a naléhavě ji vyzývá, aby byla odhodlaná a bdělá, až bude v průběhu roku 2017 pokračovat ve vyšetřování této věci; domnívá se, že nepřiměřená prodlení při vyřizování zahájených řízení o nesplnění povinnosti a postupů „EU Pilot“ by rovněž mohla spadat do kategorie nesprávných úředních postupů;

15.  oceňuje odhodlání veřejné ochránkyně práv dosáhnout co nejvyšší úrovně transparentnosti rozhodovacího procesu EU; zdůrazňuje, že je třeba kontrolovat provádění doporučení veřejné ochránkyně práv ohledně transparentnosti třístranných jednání; vyzývá Radu a Komisi, aby zveřejňovaly příslušné informace ohledně rozhodnutí přijatých na třístranných jednáních; znovu připomíná, že je zapotřebí úplná a posílená transparentnost obchodních dohod a jednání, a vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby nadále usilovala o kontrolu transparentnosti během jednání o všech obchodních dohodách EU s třetími zeměmi a zároveň měla na paměti, že by to nemělo oslabovat vyjednávací pozici EU;

16.  znovu připomíná, jak je během jednání mezi EU a Spojeným královstvím o jeho vystoupení z Unie důležitá transparentnost ze strany všech orgánů EU, aniž by byla ohrožena vyjednávací pozice stran; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby během celého jednání o vystoupení Spojeného království z Unie sledovala dodržování transparentnosti;

17.  vyzývá k větší transparentnosti, pokud jde o rozhodovací proces EU v ekonomických a finančních záležitostech, zejména v oblasti bankovního dohledu prováděného Evropskou centrální bankou; dále podporuje doporučení veřejné ochránkyně práv týkající se zvýšené transparentnosti Evropské investiční banky a Euroskupiny a posílení jejich vnitřních etických pravidel a zároveň uznává její nedávné úsilí v tomto ohledu a skutečnost, že se nařízení (ES) č. 1049/2001 na Euroskupinu nevztahuje, jelikož se ve smyslu Smluv nejedná ani o orgán, ani o instituci; vyzývá k plnění doporučení veřejné ochránkyně práv týkajících se mechanismu EIB pro vyřizování stížností a zdůrazňuje význam nezávislého mechanismu pro vyřizování stížností; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby hrála aktivnější úlohu při zajišťování toho, aby nový mechanismus EIB pro vyřizování stížností byl i nadále důvěryhodný a účinný a zároveň dodržoval zásady funkční nezávislosti, transparentnosti, přístupnosti, včasného provádění a dostatečných zdrojů;

18.  plně podporuje konečný cíl veřejné ochránkyně práv, tj. přispět k posílení struktur a institutů odpovědnosti a transparentnosti na úrovni EU a zkvalitnit demokracii v Evropě;

19.  bere na vědomí závěry, k nimž veřejná ochránkyně práv dospěla ve věci nesprávného úředního postupu v souvislosti s kodexem chování komisařů; zdůrazňuje význam vysokých morálních a etických norem ve správních útvarech EU a bere na vědomí rozhodnutí Komise prodloužit období „vychladnutí“ pro bývalé komisaře na dva roky a pro bývalé předsedy Komise na tři roky, je však rozhodně přesvědčen o tom, že přísnější etická pravidla musí platit ve všech orgánech a institucích EU, a to jak pro politiky, tak pro zaměstnance, s cílem zajistit dodržování povinnosti jednat čestně a uvážlivě i plnou nezávislost na soukromém sektoru; vyzývá Komisi, aby zajistila proaktivní zveřejňování a úplnou transparentnost, pokud jde o činnost bývalých komisařů po odchodu z funkce; podporuje doporučení veřejné ochránkyně práv, aby došlo k další revizi kodexu v souladu s povinnostmi vyplývajícími ze Smluv, a to tím, že pravidla budou explicitnější a snadno proveditelná, čímž se v každém jednotlivém případě zajistí důvěryhodnost, nestrannost a neexistence střetu zájmů; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby i nadále dohlížela na úroveň nezávislosti etického výboru Komise, který zasedá ad hoc;

20.  bere na vědomí kroky Komise v reakci na doporučení veřejné ochránkyně práv ohledně toho, jak jsou prováděny předpisy upravující tzv. fenomén „otáčivých dveří“ a vztahující se na zaměstnance EU, a těší se na navazující šetření veřejné ochránkyně práv, které vyhodnotí, jak nové předpisy fungují v praxi;

21.  vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby i nadále usilovala o zajištění včasného zveřejňování jmen všech úředníků EU zapojených do případů „otáčivých dveří“ a aby zajistila plnou transparentnost všech souvisejících informací;

22.  podporuje závazek veřejné ochránkyně práv, že zlepší transparentnost lobbingu v EU, a vyzývá Komisi, aby v plném souladu s návrhy veřejné ochránkyně práv usilovala o zlepšení rejstříku transparentnosti EU a učinila z něj povinný centrální uzel v oblasti transparentnosti pro všechny orgány, instituce a agentury EU; zdůrazňuje, že je za tímto účelem třeba přijmout jasná opatření a soudržné a efektivní harmonogramy; zdůrazňuje význam větší transparentnosti, a to i s ohledem na informace o financování, zájmové skupiny a finanční zájmy;

23.  vítá strategické šetření veřejné ochránkyně práv ohledně toho, jak Komise provádí posouzení střetu zájmů v případě jejích zvláštních poradců; vyzývá Komisi, aby plně provedla doporučení veřejné ochránkyně práv ohledně postupu jmenování zvláštních poradců a posuzovala v jeho rámci případný potenciální střet zájmů před a po jejich jmenování a poskytovala veřejnosti přístup k informacím o dokumentech a schůzích;

24.  podporuje strategické šetření veřejné ochránkyně práv týkající se expertních skupin Komise; naléhavě vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby zajistila, že v nových předpisech Komise budou stanoveny lepší postupy pro řešení střetů zájmů a vyvážené a rovné zastoupení všech zúčastněných subjektů, včetně těch z občanské společnosti, a že všichni odborníci budou uváděni v rejstříku transparentnosti EU;

25.  bere na vědomí postoj Komise týkající se transparentnosti jejích schůzek s lobbisty z tabákového průmyslu a opatření v oblasti transparentnosti prováděná Generálním ředitelstvím Komise pro zdraví; znovu vyzývá Komisi, aby změnila svou dosavadní praxi a dosáhla plné transparentnosti své práce tím, že bude na internetu zveřejňovat údaje o všech schůzkách s lobbisty nebo jejich právními zástupci a zápisy z těchto schůzek, v souladu s jejími povinnostmi vyplývajícími z Rámcové úmluvy OSN o kontrole tabáku (FCTC);

26.  vítá praktická doporučení veřejné ochránkyně práv pro interakci úředních osob s lobbisty; naléhavě vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby zvýšila povědomí o těchto doporučeních mezi zaměstnanci všech orgánů a institucí EU prostřednictvím vzdělávacích školení, seminářů a souvisejících podpůrných opatření, a vyzývá všechny orgány a instituce EU, aby uplatňovaly kodex řádné správní praxe vydaný veřejnou ochránkyní práv a opatření v oblasti transparentnosti vyplývající z Rámcové úmluvy OSN o kontrole tabáku (FCTC); opakovaně vyzývá k účinnému zkvalitnění kodexu řádné správní praxe, a to tím, že se v průběhu stávajícího legislativního období přijme příslušné závazné nařízení;

27.  oceňuje strategické šetření veřejné ochránkyně práv ohledně přístupu k dokumentům souvisejícím s přípravnými orgány Rady, včetně jejích výborů, pracovních skupin a Výboru stálých zástupců (COREPER), při diskusích o návrzích legislativních aktů EU; vybízí veřejnou ochránkyni práv, aby vyzvala Radu ke zvýšení transparentnosti, pokud jde o její schůzky se zúčastněnými stranami a přijímaná rozhodnutí, k dodržování požadavků na přístup k dokumentům a k poskytování tohoto přístupu včas a bez zpoždění;

28.  oceňuje činnost veřejné ochránkyně práv zaměřenou na otázky veřejného zájmu, jako jsou základní práva, bezpečnost a účinnost léčiv, ochrana životního prostředí a zdraví a zabezpečení proti environmentálním rizikům; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby sledovala provádění svých návrhů určených Evropské agentuře pro chemické látky ohledně odrazujících opatřeních v oblasti testování na zvířatech při registrování nových kosmetických produktů na trhu, a úřadu EPSO ohledně uplatňování zásady „vyšší moci“ a transparentnosti výběrových řízení EPSO;

29.  uznává, že veřejná ochránkyně práv má zkušenosti s řešením případů nesprávných úředních postupů v orgánech a institucích EU týkajících se sexuálního obtěžování a zneužívání na pracovišti, jak tomu bylo v případě stížnosti 1283/2012/AN; s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2017 o potírání sexuálního obtěžování a zneužívání v EU a na své rozhodnutí zřídit pracovní skupinu nezávislých odborníků, která posoudí situaci ohledně sexuálního obtěžování a zneužívání v Parlamentu, vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby rovněž přezkoumala situaci ohledně sexuálního obtěžování a zneužívání v orgánech, institucích, subjektech, úřadech a agenturách EU a aby vydala doporučení a poskytla osvědčené postupy pro předcházení výskytu nových případů v orgánech a institucích EU;

30.  podporuje úlohu veřejné ochránkyně práv při utváření proaktivní a transparentní politiky v oblasti klinických hodnocení prováděných Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) a zejména doporučení veřejné ochránkyně práv ohledně schválení přípravku Humira, jednoho z celosvětově nejprodávanějších léčiv, jež se používá k léčbě Crohnonovy choroby; vybízí veřejnou ochránkyni práv, aby nadále kontrolovala agenturu EMA ve snaze zajistit, aby splňovala nejvyšší normy v oblasti transparentnosti a přístupu k informacím o klinických hodnoceních, a konkrétně takových norem, které jsou ve veřejném zájmu a jsou hodnotné pro doktory, pacienty i výzkumníky;

31.  vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby dále prošetřila postupy v agenturách EU, se zvláštním důrazem na Evropský úřad pro bezpečnost potravin a na Evropskou agenturu pro chemické látky, pokud jde o dokumenty týkající se firmy Monsanto (tzv. Monsanto papers) a možné dopady z hlediska mlčenlivosti a střetu zájmů;

32.  vítá šetření veřejné ochránkyně práv, která byla zahájena v návaznosti na stížnosti osob se zdravotním postižením, a podporuje její činnost jakožto aktivního účastníka rámce na úrovni EU podle Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením i její přínos k provádění evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením; opětovně zdůrazňuje, že plně podporuje provádění této úmluvy na úrovni EU;

33.  vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby zajistila, že Komise zohlední její návrhy a doporučení při budoucí revizi nástroje evropské občanské iniciativy s cílem zajistit, aby postupy a podmínky požadované pro tuto iniciativu byly skutečné jasné, jednoduché, snadno uplatnitelné a přiměřené;

34.  vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby zajistila, že Komise pomůže vytvořit infrastrukturu poskytující právní poradenství ohledně evropských občanských iniciativ a právní rámec, který bude chránit jejich členy;

35.  připomíná, že oznamovatelé jsou klíčovými figurami při odhalování případů nesprávného úředního postupu, a vyjadřuje se ve prospěch opatření na podporu účinného whistleblowingu a na zlepšení ochrany oznamovatelů před odvetou a vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby nadále posuzovala provádění nových vnitřních pravidel pro whistleblowing v orgánech a institucích EU; podporuje pokračování šetření veřejné ochránkyně práv zahájených v roce 2015 a souvisejících s vnitřními pravidly orgánů a institucí EU pro whistleblowing; vítá vlastní pravidla veřejné ochránkyně práv v této oblasti a vybízí ostatní orgány a instituce EU, aby je použily jako vodítko; znovu žádá, aby byla otázka oznamování upravena horizontálním právním předpisem EU o ochraně oznamovatelů, který stanoví vhodné cesty a postupy k ohlašování všech podob nesprávného úředního postupu a rovněž přiměřené záruky a právní ochranná opatření pro zúčastněné osoby na všech úrovních;

36.  navrhuje, aby byl revidován statut evropského veřejného ochránce práv tak, aby měl pravomoc prošetřit údajné nedodržení nařízení (ES) č. 1049/2001 ohledně přístupu veřejnosti k dokumentům orgánů a institucí EU a rozhodovat o zpřístupnění příslušných dokumentů;

37.  vítá iniciativu veřejné ochránkyně práv usilující o zjištění osvědčených postupů, které používají správní orgány EU, a její snahu upozornit na ně prostřednictvím „ceny veřejného ochránce práv za řádnou správu“ širokou veřejnost;

38.  vybízí veřejnou ochránkyni práv, aby nadále spolupracovala s vnitrostátními veřejnými ochránci práv prostřednictvím Evropské sítě veřejných ochránců práv; podporuje myšlenku výroční konference Evropské sítě veřejných ochránců práv, která byla v roce 2016 poprvé uspořádána v Bruselu, a závazek Komise k efektivnější spolupráci s touto sítí;

39.  je otevřen myšlence konání budoucích výročních konferencí Evropské sítě veřejných ochránců práv v prostorách Parlamentu, vzhledem k přímým vazbám mezi Petičním výborem a veřejnou ochránkyní práv;

40.  připomíná, že Evropská síť veřejných ochránců práv by mohla hrát významnou úlohu při obraně práv občanů EU během jednání o vystoupení Spojeného království z EU;

41.  oceňuje veřejnou ochránkyni práv za uskutečňování schůzek s jednotlivými vnitrostátními ochránci práv, jakož i s organizacemi občanské společnosti a obchodními organizacemi; naléhavě vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby tyto schůzky zopakovala ve všech členských státech a aby nadále zvyšovala povědomí o tom, co může Úřad evropského veřejného ochránce práv udělat pro evropské občany a firmy;

42.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení a zprávu Petičního výboru předal Radě, Komisi, evropské veřejné ochránkyni práv, vládám a parlamentům členských států a jejich veřejným ochráncům práv nebo obdobným příslušným subjektům.

(1) Úř. věst. L 113, 4.5.1994, s. 15. (2) Úř. věst. C 72 E, 21.3.2002, s. 331.