Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2127(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0339/2017

Předložené texty :

A8-0339/2017

Rozpravy :

PV 30/11/2017 - 4
PV 30/11/2017 - 6
CRE 30/11/2017 - 4
CRE 30/11/2017 - 6

Hlasování :

PV 30/11/2017 - 8.23
CRE 30/11/2017 - 8.23
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0474

Přijaté texty
PDF 596kWORD 71k
Čtvrtek, 30. listopadu 2017 - Brusel Konečné znění
Provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením
P8_TA(2017)0474A8-0339/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2017 o provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením (2017/2127(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2, 9, 10, 19, 168 a čl. 216 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a na články 2 a 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 3, 15, 21, 23, 25 a 26 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením a její vstup v platnost v EU dne 21. ledna 2011 v souladu s rozhodnutím Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím(1),

–  s ohledem na Kodex chování mezi Radou, členskými státy a Komisí, kterým se stanoví vnitřní ujednání pro účely provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením Evropskou unií a zastoupení Evropské unie v souvislosti s touto úmluvou,

–  s ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením ze dne 2. října 2015 k první zprávě Evropské unie(2),

–  s ohledem na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (Řada evropských smluv č. 5, 1950) a její protokoly,

–  s ohledem na Evropskou sociální chartu (ETS č. 35, 1961, novelizovanou v roce 1996, ETS č. 163),

–  s ohledem na doporučení Výboru ministrů členským státům Rady Evropy Rec(2005)5 o ochraně žen proti násilí a doporučení CM/Rec(2007)17 o standardech a mechanismech rovnosti pohlaví,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) ze dne 18. prosince 1979 a na její opční protokol ze dne 6. října 1999,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, Mezinárodní pakt o ekonomických, sociálních a kulturních právech a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES(3),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(4),

–  s ohledem na návrh Komise ze dne 2. prosince 2015 na směrnici Evropského parlamentu a Rady o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se požadavků na přístupnost u výrobků a služeb (COM(2015)0615),

–  s ohledem na nový Evropský konsensus o rozvoji, „Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“, společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropském parlamentu a Komisi, a na závazek vyjádřený v tomto konsensu zohlednit specifické potřeby osob se zdravotním postižením v oblasti rozvojové spolupráce,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 2. února 2017 nazvaný „Zpráva o pokroku při provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením (2010–2020)“ (SWD(2017)0029),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. listopadu 2010 nazvané „Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020: Obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu“ (COM(2010)0636),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2016 o stavu základních práv v Evropské unii v roce 2015(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2016 o provádění směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání („směrnice o rovnosti v zaměstnání“)(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2016 o provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a to se zvláštním ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2015 o seznamu otázek, který přijal Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením v souvislosti s první zprávou Evropské unie(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 o mobilitě a začlenění osob se zdravotním postižením a o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. května 2009 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce(10),

–  s ohledem na brífink výzkumné služby Evropského parlamentu nazvaný „Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020“,

–  s ohledem na studii generálního ředitelství Evropského parlamentu pro vnitřní politiky Unie s názvem „Vícenásobná diskriminace na základě genderu a zdravotního postižení“,

–  s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030,

–  s ohledem na výroční zprávu evropské veřejné ochránkyně práv za rok 2016,

–  s ohledem na zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva o stavu základních práv za roky 2016 a 2017,

–  s ohledem na tematické zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva,

–  s ohledem na statistiky Eurostatu z roku 2014 týkající se přístupu osob se zdravotním postižením na trh práce, jejich přístupu ke vzdělání a odborné přípravě a chudoby a nerovnosti příjmů,

–  s ohledem na závěry Rady „Udržitelná evropská budoucnost: Reakce EU na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030“, zveřejněné dne 20. června 2017,

–  s ohledem na dobrovolný evropský rámec kvality sociálních služeb (SPC/2010/10/8),

–  s ohledem na novou městskou agendu (A/RES/71/256),

–  s ohledem na sendajský rámec pro snižování rizika katastrof,

–  s ohledem na závěry Rady o akčním plánu pro rovnost žen a mužů 2016–2020,

–  s ohledem na akční plán pro lidská práva a demokracii (2015–2019),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro kulturu a vzdělávání, na postoj v podobě pozměňovacích návrhů Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a na stanovisko Petičního výboru (A8-0339/2017),

A.  vzhledem k tomu, že jako plnoprávní občané(11) mají všechny osoby se zdravotním postižením rovná práva ve všech oblastech života a nárok na nezcizitelnou důstojnost, rovné zacházení, nezávislý život, soběstačnost a plné zapojení do společnosti;

B.  vzhledem k tomu, že se v Evropské unii podle odhadů nachází 80 milionů osob se zdravotním postižením, z nichž 46 milionů jsou ženy;

C.  vzhledem k tomu, že SFEU stanoví požadavek, aby Unie při stanovování a provádění svých politik a činností bojovala s diskriminací na základě zdravotního postižení (článek 10), a svěřuje jí pravomoc přijímat právní předpisy pro boj s takovou diskriminací (článek 19);

D.  vzhledem k tomu, že články 21 a 26 Listiny základních práv Evropské unie výslovně zakazují diskriminaci na základě zdravotního postižení a stanoví rovnou účast osob se zdravotním postižením na životě společnosti;

E.  vzhledem k tomu, že Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením je první mezinárodní smlouvou v oblasti lidských práv, kterou EU ratifikovala, a že ji podepsalo i všech 28 členských států EU a ratifikovalo 27 členských států; vzhledem k tomu, že EU je největším světovým dárcem rozvojové pomoci a jedním z nejvlivnějších subjektů na mezinárodní úrovni;

F.  vzhledem k tomu, že EU je odhodlána provádět Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 a cíle udržitelného rozvoje jak v EU, tak v rámci rozvojové spolupráce s partnerskými zeměmi;

G.  vzhledem k tomu, že Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením stanoví, že k osobám se zdravotním postižením patří osoby mající dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které v interakci s různými překážkami může bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnocenném základě s ostatními; vzhledem k tomu, že článek 9 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením je v tomto ohledu klíčový;

H.  vzhledem k tomu, že judikatura Soudního dvora Evropské unie podporuje skutečnost, že Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením je pro EU a její členské státy při provádění právních předpisů EU závazná, neboť patří mezi nástroje sekundárního práva(12); vzhledem k tomu, že v zájmu maximálního provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením je zcela nezbytné prosazovat stávající právo a politické nástroje EU;

I.  vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením představují rozmanitou skupinu, a vzhledem k tomu, že ženy, děti, starší osoby a jednotlivci s komplexními potřebami podpory nebo s dočasným či neviditelným zdravotním postižením čelí dalším překážkám a vícenásobným formám diskriminace;

J.  vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením čelí dodatečným výdajům, nižším příjmům a vyšší nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že příspěvky spojené se zdravotním postižením je třeba považovat za státní podporu, která má lidem pomáhat odstraňovat překážky, aby se mohli plně zapojit do společnosti, mimo jiné prostřednictvím zaměstnání;

K.  vzhledem k tomu, že děti se zdravotním postižením mají právo žít se svými rodinami či v rodinném prostředí tak, aby to bylo v souladu s jejich nejlepšími zájmy; vzhledem k tomu, že členové rodiny musí v zájmu péče o rodinného příslušníka se zdravotním postižením často omezit nebo ukončit profesní činnost;

L.  vzhledem k tomu, že zásady Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením se zdaleka neomezují jen na diskriminaci, ale vytyčují cestu ke stavu, v němž by osoby se zdravotním postižením i jejich rodiny plně požívaly lidských práv ve společnosti podporující začlenění;

M.  vzhledem k tomu, že jsou nadále přijímány nové i revidované právní předpisy, které neobsahují žádnou zmínku o Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením a přístupnosti; vzhledem k tomu, že přístupnost je nutnou podmínkou účasti; vzhledem k tomu, že EU má jako strana Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením povinnost zajistit intenzivní zapojení a aktivní účast osob se zdravotním postižením a organizací, které je zastupují, při vytváření a provádění právních předpisů a politik, přičemž má respektovat rozmanité pojetí zdravotního postižení;

N.  vzhledem k tomu, že stereotypy, nepochopení a předsudky jsou součástí základních příčin diskriminace včetně vícenásobné diskriminace, stigmatizace a nerovnosti;

O.  vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením často trpí nedostatkem podpory, ochrany, komunikace a informací o zdravotních službách a právech, o ochraně proti násilí a o péči o děti, a vzhledem k tomu, že mají k těmto službám a informacím pouze malý nebo žádný přístup; vzhledem k tomu, že by zdravotničtí pracovníci měli být řádně vyškoleni, pokud jde o specifické potřeby osob se zdravotním postižením;

P.  vzhledem k tomu, že značná část ze čtyř milionů lidí, kteří každým rokem zakusí bezdomovectví, trpí zdravotním postižením a jakožto cílová skupina Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a strategie EU pro pomoc osobám se zdravotním postižením je převážně přehlížena;

Q.  vzhledem k tomu, že navzdory mnoha mezinárodním úmluvám, unijním a vnitrostátním právním předpisům a strategiím se osoby se zdravotním postižením stále plně nepodílejí na životě společnosti a nepožívají svých práv; vzhledem k tomu, že účasti osob se zdravotním postižením lze dosáhnout, pouze pokud budou v souladu s článkem 29 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením zapojeny do politického a veřejného života, v němž jsou často nedostatečně zastoupeny;

R.  vzhledem k tomu, že zpráva Komise o pokroku ukazuje, že provádění povinností plynoucích z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením na úrovni EU i na úrovni členských států má evidentní zpoždění; vzhledem k tomu, že ve strategii přetrvávají problémy a nedostatky a že ke sladění politiky, právních předpisů a programů EU s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením je zapotřebí dlouhodobá perspektiva;

S.  vzhledem k tomu, že model nezávislého života, jak zdůrazňuje Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, zabezpečuje nejvyšší možnou úroveň přístupnosti; vzhledem k tomu, že přístup k ostatním službám, například k dostupné dopravě a kulturním a volnočasovým aktivitám, je také součástí kvalitního života a může přispívat k začlenění osob se zdravotním postižením;

T.  vzhledem k tomu, že je zásadně důležité uplatňovat inkluzivní a aktivní přístup na trh práce, neboť je jedním z hlavních prostředků, které podporují nezávislost osob se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že přístup na trh práce činí v současnosti 58,5 % ve srovnání s 80,5 % u osob bez zdravotního postižení, přičemž některé skupiny čelí další diskriminaci na základě druhu postižení, a vzhledem k tomu, že sociální hospodářství poskytuje osobám se zdravotním postižením četné příležitosti k zaměstnání;

U.  vzhledem k tomu, že důraznější pokyny na evropské úrovni a náležité zdroje, jakož i odborná příprava v otázkách zdravotního postižení by mohly posílit účinnost a nezávislost orgánů pro rovné zacházení na vnitrostátní úrovni;

V.  vzhledem k tomu, že jednou ze čtyř priorit stanovených Komisí po Pařížském prohlášení o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání je „podpořit vzdělávání znevýhodněných dětí a mladých lidí zajištěním toho, že systémy vzdělávání a odborné přípravy budou zaměřeny na jejich potřeby“;

W.  vzhledem k tomu, že celkové náklady spojené s tím, že se osoby se zdravotním postižením nacházejí mimo trh práce, převyšují náklady spojené s jejich začleněním na trh práce; vzhledem k tomu, že to zvláště platí pro osoby s vícenásobnými potřebami podpory, u nichž mohou být rodinní příslušníci nuceni stát se pečovateli;

X.  vzhledem k tomu, že počet osob se zdravotním postižením v zaměstnání může být nižší, než naznačují údaje, neboť mnoho z nich spadá do kategorie „nezaměstnatelných“ osob nebo pracuje v chráněném odvětví či v bezpečnějším prostředí, nemá status zaměstnance a neobjeví se tudíž v oficiálních údajích a statistikách;

Y.  vzhledem k tomu, že je nutné podporovat a vybízet zaměstnavatele s cílem zajistit, aby bylo v plném rozsahu posíleno postavení osob se zdravotním postižením, od vzdělávání po zaměstnání; vzhledem k tomu, že za tímto účelem jednou z cest, jak bojovat proti diskriminaci při přijímání osob se zdravotním postižením, je zvyšování informovanosti mezi zaměstnavateli;

Z.  vzhledem k tomu, že opatření na pracovišti jsou zásadně důležitá pro podporu pozitivního duševního zdraví a předcházení duševním nemocem a psychosociálnímu postižení;

AA.  vzhledem k tomu, že EU je největším dárcem rozvojové pomoci a zaujímá vedoucí úlohu v oblasti programů podporujících začlenění osob se zdravotním postižením;

AB.  vzhledem k tomu, že diskriminace v zaměstnání není izolovaným problémem; vzhledem k tomu, že diskriminace ve vzdělávání, odborné přípravě a bydlení a nedostatečný přístup k dopravě jsou rovnocenné diskriminaci v zaměstnání;

AC.  vzhledem k tomu, že 75 % osob s těžkým zdravotním postižením v EU nemá možnost se plně zapojit do trhu práce; vzhledem k tomu, že nedostatečná zaměstnanost i nezaměstnanost mohou být problémem zejména pro osoby trpící poruchami autistického spektra, pro osoby neslyšící a s poruchami sluchu a pro osoby slepé nebo hluchoslepé;

AD.  vzhledem k tomu, že potenciálními prostředky provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením by mohly být cíle udržitelného rozvoje a pilíř sociálních práv;

AE.  vzhledem k tomu, že nedostatečná způsobilost k právním úkonům představuje značnou překážku ve výkonu volebního práva, mimo jiné v evropských volbách;

AF.  vzhledem k tomu, že 34 % žen se zdravotními problémy nebo se zdravotním postižením zažilo ve svém životě fyzické nebo sexuální násilí, jehož se dopustil jejich partner;

AG.  vzhledem k tomu, že podle čl. 168 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) jsou členské státy odpovědné za stanovení své zdravotní politiky a poskytování zdravotní péče, což dokládá klíčový význam konzultací s členskými státy a jejich zapojení tak, aby byla Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením úspěšná;

AH.  vzhledem k tomu, že článek 25 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením posiluje právo osob se zdravotním postižením na dosažení nejvýše možné úrovně zdraví bez diskriminace;

AI.  vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením mohou obzvláště trpět nedostatky ve službách zdravotní péče, což vede k chování, které ohrožuje zdraví, a k vyšší míře předčasných úmrtí;

Klíčové oblasti činnosti

Přístupnost

1.  uznává význam holistické definice a uplatňování přístupnosti a její hodnotu jako základ k tomu, aby osoby se zdravotním postižením požívaly rovných příležitostí a skutečného sociálního začlenění a účasti ve společnosti, jak jsou uznány v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením a v souladu s obecným komentářem č. 2 Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením, a to s ohledem na různorodost potřeb osob se zdravotním postižením a s podporou stále rostoucího významu konceptu „univerzálního designu“ jakožto zásady EU;

2.  připomíná Komisi její povinnost zahrnovat otázky zdravotního postižení a rozvíjet a prosazovat přístupnost ve všech oblastech politiky jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru, a doporučuje, aby byla v rámci hierarchie Komise zřízena oddělení s odbornými znalostmi v otázkách přístupnosti, která by ověřovala plnění této povinnosti;

3.  vyzývá Komisi, aby stanovila závazné požadavky týkající se přístupnosti veřejných prostor, a zejména zastavěného prostředí;

4.  vyzývá členské státy, aby plně prováděly a nepřetržitě monitorovaly veškeré právní předpisy týkající se přístupnosti, včetně směrnice o audiovizuálních mediálních službách, telekomunikačního balíčku a směrnice o přístupnosti webových stránek, jakož i příslušné dopravní předpisy a předpisy týkající se práv cestujících; vyzývá v této souvislosti EU, aby koordinovala a monitorovala provádění zmíněných předpisů mimo prosazování ratifikace Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením na vnitřní i vnější úrovni;

5.  doufá, že spolutvůrci právních předpisů EU neprodleně přijmou Evropský akt přístupnosti; doporučuje, aby s cílem plně provádět Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením konečný text podporoval dostupnost produktů a služeb pro osoby se zdravotním postižením a pro lidi s funkčními omezeními; zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí zavést komplexní evropská pravidla týkající se přístupnosti veřejných prostor a zastavěného prostředí a také přístupu ke všem druhům dopravy;

6.  vyjadřuje své znepokojení nad tím, že monitorování některých částí právních předpisů, například směrnice o přístupnosti webových stránek(13) nebo nařízení o přístupnosti železniční dopravy (TSI-PRM)(14), probíhá pomocí sebehodnocení jednotlivých odvětví a členských států a že je neprovádí nezávislý subjekt; doporučuje proto, aby Komise zdokonalila své hodnocení souladu a vzala v úvahu vývoj právních předpisů týkajících se dohledu s cílem zajistit, aby byla práva osob se zdravotním postižením dodržována, mimo jiné například při provádění nařízení (ES) č. 261/2004(15);

7.  připomíná, že plnění všech povinností souvisejících s přístupností vyžaduje dostatečné financování na unijní, vnitrostátní a místní úrovni; vyzývá EU, aby zajistila, aby všechny programy financování byly přístupné, aby se řídily konceptem univerzálního designu a zahrnovaly samostatný rozpočet pro přístupnost; vyzývá členské státy, aby stimulovaly veřejné investice s cílem zajistit osobám se zdravotním postižením přístupnost jak fyzického, tak i digitálního prostředí;

8.  vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby zvýšily přístupnost pomocí podpory rozvoje IKT a podpory veškerých iniciativ, včetně začínajících podniků působících v oblasti bezpečnosti osob se zdravotním postižením;

9.  je zastáncem vypracovávání studie o osvědčených postupech, pokud jde o nezávislý život v EU, a využívání těchto postupů;

10.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření, která zajistí, že tísňové číslo 112 bude plně přístupné všem osobám s jakýmkoli druhem zdravotního postižení a že všechny aspekty politik a programů zaměřených na snižování rizika katastrof budou inkluzivní a přístupné všem osobám se zdravotním postižením;

11.  je znepokojen tím, že při zadávání veřejných zakázek není na vnitrostátní úrovni dostatečně uplatňována předběžná podmínka kupovat podle zásad přístupnosti, kterou je třeba dodržet před podpisem zakázky; doporučuje za tímto účelem vytvořit portál, na němž by – podobně jako v případě zelených veřejných zakázek – byly k dispozici všechny pokyny o přístupnosti;

12.  důrazně doporučuje, aby postupy pro řešení stížností týkající se práv cestujících byly plně přístupné a vstřícné k osobám se zdravotním postižením a aby větším počtem stejně rozsáhlých povinností vymáhat plnění byly pověřeny vnitrostátní donucovací orgány;

13.  zdůrazňuje zejména, že přístupnost je jednou z hlavních zásad Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a předpokladem pro výkon dalších práv zakotvených v této úmluvě; zdůrazňuje, že ve svých peticích si evropští občané stále opakovaně stěžují na problémy s přístupností a na přítomnost architektonických překážek; zdůrazňuje, že právo na přístupnost, vymezené v článku 9 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, musí být uplatňováno komplexně, s cílem zajistit přístup osob se zdravotním postižením do okolního prostředí, k dopravě, veřejným zařízením a službám a také k informačním a komunikačním technologiím; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že přístupnost bude významnou prioritou a že bude lépe začleněna do všech oblastí politiky týkajících se osob se zdravotním postižením;

14.  konstatuje, že strategie pro jednotný digitální trh by měla být uplatňována tak, aby zajišťovala plný přístup osob se zdravotním postižením ke všem aspektům tohoto trhu;

Účast

15.  vítá projekt evropského průkazu osob se zdravotním postižením; vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy do budoucí dlouhodobé iniciativy zahrnula všechny země s cílem dosáhnout oblasti působnosti jakou má evropská parkovací karta a zahrnout přístup ke službám umožňující účast v kulturním životě a cestovním ruchu;

16.  je znepokojen tím, že se nadále využívá lékařský model zdravotního postižení, který se zaměřuje na lékařské diagnózy osob se zdravotním postižením spíše než na překážky v prostředí, kterým čelí; naléhavě žádá Komisi, aby zahájila přezkum tohoto přístupu, zejména v oblasti shromažďování údajů; vyzývá členské státy, aby hledaly cesty ke stanovení společné definice zdravotního postižení;

17.  vítá pokrok, k němuž došlo v souvislosti s Marrákešskou smlouvou; poukazuje na to, že Soudní dvůr Evropské unie ve svém stanovisku ze dne 14. února 2017 uvedl, že EU má výlučnou pravomoc k uzavření Marrákešské smlouvy, protože soubor závazků vyplývajících z této smlouvy spadá do oblasti, kterou již velkou měrou upravují společné předpisy EU; doporučuje, aby EU a členské státy vytvořily akční plán s cílem zajistit plné provedení smlouvy; vyzývá EU, aby neratifikovala možnost týkající se ekonomické zátěže;

18.  domnívá se, že evropské strukturální a investiční fondy musí, zejména v příštím programovém období, přistoupit k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením a že by měly nadále jakožto prioritní záležitost podporovat deinstitucionalizaci a měly by také financovat podpůrné služby s cílem umožnit osobám se zdravotním postižením uplatnění práva na nezávislý život ve společenství; je přesvědčen, že by Komise měla pečlivě sledovat, zda členské státy uplatňují předběžnou podmíněnost týkající se přechodu od institucí ke komunitním službám, které musí být konkrétní a musí být průběžně transparentně posuzovány s ohledem na kvalitu; je přesvědčen, že návrhy projektů finančně podporované EU, včetně projektů v rámci Evropského fondu pro strategické investice a půjček Evropské investiční banky, by měly respektovat přístupnost na základě konceptu univerzálního designu; domnívá se, že se za účelem dosažení těchto cílů nelze spoléhat pouze na finanční nástroje;

19.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit volný přístup ke komunikaci, jež bude přizpůsobena druhu zdravotního postižení, a zdůrazňuje, že to má zásadní význam pro účast osob se zdravotním postižením v občanském životě;

20.  je znepokojen překážkami, které osobám v opatrovnictví a osobám v ústavní péči v celé Evropě brání v účasti na životě společnosti, a vyzývá Komisi, aby zajistila, aby osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům mohly uplatňovat veškerá práva zakotvená ve Smlouvách a právních předpisech Evropské unie; vyzývá členské státy, aby podporovaly účast na životě společnosti urychlením procesu deinstitucionalizace a přechodem od rozhodování v zastoupení k podporovanému rozhodování;

21.  vyzývá Komisi, aby do svých pravidelných zpráv o provádění směrnic Rady 93/109/ES(16) a 94/80/ES(17) zahrnula i posouzení toho, zda jsou vykládány způsobem, který je v souladu s článkem 29 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

22.  zdůrazňuje skutečnost, že ženy a dívky se zdravotním postižením čelí dvojí diskriminaci, a to jak na základě pohlaví, tak zdravotního postižení, a mohou být dokonce v mnoha případech vystaveny vícenásobné diskriminaci na základě pohlaví a zdravotního postižení v kombinaci se sexuální orientací, věkem, náboženským vyznáním nebo etnickým původem;

23.  opakuje, že ženy se zdravotním postižením jsou často více znevýhodněny než jejich mužské protějšky a že jsou častěji vystaveny riziku chudoby a sociálního vyloučení;

24.  domnívá se, že by Evropský institut pro rovnost žen a mužů měl na evropské úrovni a na úrovni členských států poskytnout pokyny týkající se specifické situace žen a dívek se zdravotním postižením a že by měl hrát aktivní úlohu jako obhájce za účelem zajištění rovných práv a potírání diskriminace;

25.  připomíná, že boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení osob se zdravotním postižením je úzce propojen s otázkou zajištění lepších podmínek pro rodinné příslušníky, kteří jsou často činní jako neplacení pečovatelé, přičemž nejsou považováni za zaměstnané osoby; vybízí proto členské státy, aby předložily vnitrostátní strategie na podporu neformálních pečovatelů, což jsou většinou příbuzné osob se zdravotním postižením;

26.  zdůrazňuje, že se zvyšuje počet starších osob a že se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zdravotní postižení vyskytuje častěji u žen, jež jsou zvláště zasaženy tímto jevem vzhledem ke své delší střední délce života; zdůrazňuje, že proto dojde k poměrnému nárůstu počtu žen se zdravotním postižením;

27.  zdůrazňuje hodnotu nástrojů mikrofinancování pro vytváření pracovních míst a růst; vyzývá členské státy, aby se zasadily o snadnější dostupnost těchto nástrojů pro ženy se zdravotním postižením;

28.  zdůrazňuje, že v zájmu zajištění nezávislého života pro osoby se zdravotním postižením je nutné podporovat výzkum a inovace zaměřené na vývoj produktů určených k pomoci osobám se zdravotním postižením při výkonu každodenních činností;

Rovnost

29.  zdůrazňuje, že jádrem strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením je rovnost a zákaz diskriminace;

30.  vyzývá Komisi, aby se zdravotním postižením zabývala ve svém Strategickém závazku v oblasti rovnosti žen a mužů na období 2016–2019;

31.  vyjadřuje hluboké politování nad dlouhodobou patovou situací v Evropské radě, pokud jde o pokrok ohledně směrnice proti diskriminaci, a vyzývá členské státy, aby přispěly k přijetí horizontální směrnice o zákazu diskriminace(18) směrem k pragmatickému řešení, které by mělo rozšířit ochranu osob se zdravotním postižením před diskriminací ve všech oblastech života, mimo jiné i uznáním skutečnosti, že upírání přiměřených opatření je formou diskriminace, vícenásobné diskriminace a diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám;

32.  je velmi znepokojen stávajícími údaji o diskriminaci a zneužívání osob se zdravotním postižením; je nadále znepokojen případy nedostatečného oznamování, které je zapříčiněno nedostupností mechanismů podávání stížností a oznamování, nedostatkem důvěry a nízkou informovaností o právech; trvá na tom, že by měly být shromažďovány údaje rozčleněné podle pohlaví, a doporučuje v tomto ohledu vývoj nové metody shromažďování údajů, zvláště pokud jde o případy odepření nástupu na palubu a odmítnutí či nedostupnost pomoci;

33.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že všechny vnitrostátní orgány pro rovné zacházení budou mít mandát v oblasti zdravotního postižení a odpovídající zdroje a budou nezávislé s cílem poskytnout obětem diskriminace potřebnou pomoc, a aby zaručily, že jakékoli rozšíření mandátu těchto orgánů bude provázet navýšení lidských zdrojů;

34.  vyzývá EU a členské státy, aby financovaly odborné vzdělávání a vyvíjely modely osvědčených postupů s osobami se zdravotním postižením a pro ně, jakož i pro jejich organizace, odbory, federace zaměstnavatelů, orgány pro rovné zacházení a úředníky, a to na základě zásady zákazu diskriminace, která zahrnuje i vícenásobnou diskriminaci, diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám a přiměřené úpravy;

35.  vyzývá EU, aby při vytváření rámce navazujícího na program Horizont 2020 pro výzkum a vývoj vyvíjela výzkumné programy zaměřené na zásady rovnosti;

Zaměstnání

36.  zdůrazňuje, že přístup na trh práce je komplexní otázka, která vyžaduje provádění podpůrných opatření vedoucích k situaci výhodné jak pro jednotlivce, tak pro zaměstnavatele, při zajištění sociálního začlenění, a že by měla zahrnovat přístupná náborová řízení, přístupnou dopravu na pracoviště a z pracoviště, kariérní postup a soustavnou odbornou přípravu, jakož i přiměřenou úpravu a přístupná pracoviště; vyzývá Komisi, aby aktualizovala příručku osvědčených postupů pro podporované zaměstnávání osob se zdravotním postižením v EU a ESVO/EHP;

37.  vybízí k přijetí opatření pozitivní diskriminace, včetně zavedení minimální procentní míry pro zaměstnání osob se zdravotním postižením ve veřejném a soukromém odvětví;

38.  vyjadřuje politování nad tím, že odepření přiměřené úpravy nepředstavuje diskriminaci v rámci směrnice o rovnosti v zaměstnání(19), což kritizoval Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením; připomíná, že článek 1 směrnice o rovném zacházení v zaměstnání zakazuje jakoukoli formu diskriminace na základě zdravotního postižení;

39.  vyzývá členské státy k zajištění toho, aby lákavé podpory nevytvářely překážku účasti na trhu práce, a žádá, aby byla oddělena podpora poskytovaná z důvodu zdravotního postižení od podpory příjmu s ohledem na další péči a ostatní možné potřeby osob se zdravotním postižením, což jim umožní žít důstojný život a mít přístup na trh práce; vyzývá v tomto ohledu členské státy, aby zajistily, aby podpora spojená se zdravotním postižením nebyla odebírána na základě skutečnosti, že je osoba zaměstnána;

40.  vyzývá Komisi, aby v souladu se zásadami obsaženými v bratislavském prohlášení a madridském prohlášení o sociální ekonomice podpořila sociální podniky jako důležitý zdroj pracovních příležitostí pro osoby se zdravotním postižením;

41.  vyzývá členské státy, aby v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením zvážily odstranění všech právních překážek zaměstnatelnosti, mimo jiné například opatření, která jsou v rozporu s článkem 12 této úmluvy a která osobám se zdravotním postižením znemožňují podepsat pracovní smlouvu, otevřít si bankovní účet a mít přístup ke svým peněžním prostředkům, což má za následek jejich vyloučení z finančního hlediska, či vnitrostátních ustanovení prohlašujících určité kategorie osob se zdravotním postižením za „práce neschopné“;

42.  zdůrazňuje význam účinné integrace a rehabilitace, jakož i aktivačních a retenčních opatření v rámci stárnoucí společnosti, jež umožňují lidem vrátit se do práce či v ní zůstat po nemoci nebo poté, co utrpí postižení na fyzické, duševní či citové úrovni;

43.  připomíná, že zatěžování osob se zdravotním postižením a jejich partnerů tím, že musejí nést náklady na péči, snižuje nejen jejich současný příjem, ale rovněž jejich vyhlídky na zaměstnání a budoucí příjem v pokročilém věku;

44.  chápe, že opatření ke sladění osobního a pracovního života včetně dobrovolného flexibilního a inkluzivního pracovního uspořádání, jako je „chytrá práce“ (smartworking), práce na dálku (teleworking) a pružná pracovní doba, mohou být pro osoby se zdravotním postižením prospěšná a mít pozitivní vliv na duševní zdraví tím, že zajistí zabezpečení a stabilitu pro všechny, avšak je znepokojen tím, že by digitální pracovní prostředí mohlo vytvořit nové překážky, pokud tato pracoviště nebudou přístupná a nebudou přijata přiměřená opatření;

45.  vyzývá Komisi, aby začlenila postupy, které se osvědčily i neosvědčily, do budoucích zpráv s cílem umožnit zaměstnavatelům účinně provádět právní předpisy týkající se osob se zdravotním postižením;

46.  je znepokojen tím, že v některých členských státech nejsou osoby se zdravotním postižením pracující v chráněných dílnách formálně uznány podle práva jako pracovníci, je jim vyplácena nižší než minimální mzda a nemají nárok na stejné sociální výhody jako běžní pracovníci;

47.  je zvláště znepokojen mladými lidmi se zdravotním postižením a osobami, které jsou nezaměstnané delší dobu; vyzývá členské státy, aby přednostně vyvíjely úsilí směrem k začlenění mladých osob se zdravotním postižením na pracovní trh, například zavedením zvláštních poradenských center v oblasti kariéry s cílem poskytovat studentům a nezaměstnaným mladým lidem poradenství o jejich budoucí kariéře, nebo v rámci programu záruk pro mladé lidi;

48.  vyzývá Komisi a členské státy, aby dále prosazovaly rozmanitost jako obchodní model, a vybízí k tomu, aby byly přijímány tzv. listiny rozmanitosti, které se zasazují o přidanou hodnotu osob se zdravotním postižením na pracovišti;

49.  vyzývá EU k zajištění toho, aby práva osob se zdravotním postižením a jejich rodin byla zahrnuta do navrhovaného balíčku předpisů o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem;

Vzdělávání a odborná příprava

50.  je znepokojen tím, že v různých členských státech EU zůstávají mnohé děti se zdravotním postižením vyloučeny z kvalitního inkluzivního vzdělávání, což je například výsledkem politik segregace a také architektonických překážek, které představují formu diskriminace dětí a mladých lidí se zdravotním postižením;

51.  zdůrazňuje, že vzdělání a odborná příprava jsou nezbytně nutné pro zaměstnatelnost osob se zdravotním postižením a že by měli být do tohoto procesu zapojeni zaměstnavatelé s cílem zohledňovat potřeby osob se zdravotním postižením, také, avšak nikoli výlučně, zohledněním možných výhod, které mohou přinášet nové technologie v oblastech, jako je hledání zaměstnání nebo osobní rozvoj a větší nezávislost;

52.  vyzývá Komisi a členské státy, aby odstranily právní, fyzické a organizační překážky, jimž čelí všechny osoby se zdravotním postižením, a aby zaručily inkluzivní vzdělávání a celoživotní učení;

53.  vyzývá orgány a instituce EU a členské státy, aby stážistům zajistily přiměřené ubytování, a žádá, aby osobám se zdravotním postižením byly přístupné postupy předkládání žádostí o stáže a aby jim byly nabízeny specifické stáže, včetně motivačního školení pro zaměstnavatele;

54.  vyzývá instituce EU a členské státy, aby zajistily, že programy Erasmus+ a jiné programy pro mládež, například systém záruk pro mladé lidi a Evropský sbor solidarity, budou plně přístupné osobám se zdravotním postižením, že za tímto účelem budou zajištěny přiměřené úpravy odpovídající potřebám těchto osob, a že jim budou v zájmu podpory jejich účasti k dispozici informace o jejich přístupových právech; doporučuje, aby se za tímto účelem maximálně využívaly stávající nástroje, jako například ty, které poskytuje platforma inkluzivní mobility MappED!;

55.  vyjadřuje politování nad tím, že nová agenda dovedností nezahrnuje specifický cíl pro osoby se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že stávající nízká zaměstnanost osob se zdravotním postižením a jejich diskriminace na trhu také představují plýtvání cennými dovednostmi; vyzývá proto Komisi, aby potřeby osob se zdravotním postižením zohlednila ve všech budoucích iniciativách souvisejících s dovednostmi;

56.  vyzývá členské státy, aby vyvinuly účinná opatření zaměřená na boj proti segregaci a vyloučení studentů se zdravotním postižením ve školách a ve výukovém prostředí a aby v této souvislosti vyvinuly vnitrostátní transformační programy s cílem zajistit kvalitní inkluzivní a odborné jak formální tak neformální vzdělávání, také pro osoby se zdravotním postižením, jež vyžadují vysokou úroveň podpory, a to na základě doporučení výboru UNCRPD;

57.  poukazuje na význam školení a přeškolování pedagogického personálu, zejména s ohledem na podporu osob s komplexními potřebami;

58.  doporučuje lépe využívat Evropskou agenturu pro speciální a inkluzivní vzdělávání s cílem maximalizovat její stávající pravomoci;

59.  zdůrazňuje, že je zásadní připravovat učitele a školitele na práci s dětmi se zdravotním postižením a poskytovat jim dostatečnou podporu; vybízí členské státy, aby vypracovaly návrhy inkluzivního vzdělávání, školení a průběžného profesního rozvoje učitelů a školitelů za přispění různých subjektů, zejména organizací zastupujících osoby se zdravotním postižením a odborných pracovníků se zdravotním postižením;

60.  vyzývá, vzhledem k vysokému počtu mladých lidí se zdravotním postižením nebo se zvláštními vzdělávacími potřebami předčasně opouštějících vzdělávací systém, k dalšímu zkoumání možností, jež nabízí celoživotní vzdělávání, a k poskytování atraktivních alternativ; je přesvědčen, že klíčovou součástí Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením je podpora programů celoživotního vzdělávání pro tyto osoby;

61.  vybízí k výměně osvědčených postupů v oblasti inkluzivního a celoživotního vzdělávání mezi učiteli, zaměstnanci, správními subjekty a studenty a žáky se zdravotním postižením;

62.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že přes dosažená zlepšení jsou osoby se zdravotním postižením stále vysoce ohroženy nezaměstnaností a že méně než 30 % z nich dokončilo terciární nebo ekvivalentní vzdělání ve srovnání s přibližně 40 % u osob bez zdravotního postižení; žádá proto členské státy a Komisi, aby věnovaly zvláštní pozornost obtížím, se kterými se potýkají mladí lidé se zdravotním postižením a/nebo SVP při přechodu ze střední a vysoké školy nebo odborné přípravy do zaměstnání;

63.  vybízí veřejné instituce a podniky v EU k provádění politik rozmanitosti a vnitrostátních chart rozmanitosti;

64.  zdůrazňuje, že se mladí lidé se zdravotním postižením méně účastní fyzické aktivity než jejich vrstevníci bez zdravotního postižení a že školy hrají důležitou úlohu při osvojování si zdravého životního stylu; zdůrazňuje tudíž, že je důležité podporovat větší zapojení mladých lidí s postižením do fyzických aktivit; vyzývá členské státy, aby urychleně odstranily všechny stávající překážky, které brání účasti zdravotně postižených osob nebo osob se zvláštními potřebami ve sportovních činnostech;

65.  připomíná, že je třeba překlenout digitální propast a zajistit, aby osoby se zdravotním postižením mohly plně využívat přínosy digitální unie; zdůrazňuje v této souvislosti, že je důležité, aby osoby se zdravotním postižením zlepšovaly své digitální dovednosti a kompetence, zejména prostřednictvím projektů financovaných z programu Erasmus+, a vyzývá členské státy, aby zranitelným občanům – včetně osob se zdravotním postižením – zajistily ochranu na internetu prostřednictvím účinných opatření proti projevům nenávisti, kyberšikaně a všem formám diskriminace na internetu a prostřednictvím většího důrazu na digitální a mediální gramotnost jakožto součást neformálního i formálního vzdělávání; vyzývá dále členské státy, aby dětem se zdravotním postižením bezplatně zpřístupnily vhodné vzdělávací technologické nástroje, které jim umožní plně se zapojit do vzdělávací činnosti a odborné přípravy;

Sociální ochrana

66.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že strategie EU pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2030 bude zahrnovat zvláštní iniciativy na propagaci inkluzivních systémů sociální ochrany v celé EU, které zaručí osobám se zdravotním postižením během celého života přístup k výhodám a službám; vyzývá členské státy, aby stanovily minimální úroveň sociální ochrany pro osoby se zdravotním postižením, která zajistí jejich adekvátní životní úroveň;

67.  vyzývá spolunormotvůrce, aby zvážili začlenění osob se zdravotním postižením jako specifické cílové skupiny do nařízení o koordinaci sociálního zabezpečení(20);

68.  naléhavě vyzývá členské státy, aby při hodnocení a určování zdravotního postižení uplatňovaly zásadu vzájemného uznávání, která by se měla podřídit a nesmí odporovat modelu zdravotního postižení založenému na lidských právech podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, přičemž budou zohledňovány environmentální a společenské překážky, s nimiž se daná osoba setkává, a do procesu budou zapojeni všechny příslušné subjekty s cílem zajistit, že životní úroveň osob se zdravotním postižením nebudou ohrožovat například ekonomické ozdravné programy;

69.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že Evropský pilíř sociálních práv začlení zdravotní postižení do všech aspektů;

70.  doporučuje, aby se Evropský sociální fond (ESF), program Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a budoucí sociální fondy EU využívaly nejen pro opatření na stimulaci zaměstnanosti, ale také pro účely sociálního začlenění; zdůrazňuje význam rehabilitace jakožto prostředku sociálního začlenění, který zajišťuje, aby osoby se zdravotním postižením zůstávaly aktivní v rámci komunity;

71.  doporučuje, aby členské státy přijaly specifická opatření, například finanční podporu a respitní péči, s cílem prosazovat inkluzivní systémy sociální ochrany v celé EU, které zaručí odpovídající životní úroveň, výhody a přístup ke službám pro všechny osoby se zdravotním postižením během celého života;

72.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily, že propuštění osob se zdravotním postižením z ústavní péče nikdy nepovede k jejich bezdomovectví z důvodu nedostatku přiměřených a/nebo dostupných ubytovacích kapacit pro zajištění péče v komunitě;

Zdraví

73.  vyzývá členské státy, aby v plné míře provedly směrnici z roku 2011 o právech pacientů v přeshraniční zdravotní péči(21); doporučuje, aby Komise zahrnula do transpozice této směrnice i výrazný prvek týkající se zdravotního postižení, aby se tak osobám se zdravotním postižením zaručil přístup k cenově dostupné a kvalitní přeshraniční zdravotní péči; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby provedla posouzení dopadu této směrnice s ohledem na její přezkum s cílem ji sladit s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením a aby vypracovala pokyny pro celou EU ohledně začlenění aspektu zdravotního postižení do činnosti vnitrostátních kontaktních míst se společnými kritérii výkonnosti, včetně konkrétních doporučení týkajících se zdravotního postižení; vybízí členské státy, aby zdravotnickým pracovníkům poskytly vhodné vzdělání a odbornou přípravu týkající se specifických potřeb pacientů se zdravotním postižením;

74.  vyjadřuje své znepokojení nad porušováním práv, včetně porušování lidských práv, ve službách péče o duševní zdraví a v pečovatelských službách, které mělo v mnoha případech závažný dopad na kvalitu poskytovaných služeb, a poukazuje na to, že uvedené služby musí být zaměřeny na uzdravení pacientů, odpovídajícím způsobem financovány a poskytovány v souladu s modelem založeným na lidských právech;

75.  vyzývá členské státy, aby zajistily takové služby péče o duševní zdraví, které respektují způsobilost k právům a právním úkonům a vyžadují, aby informovaný souhlas s léčbou a hospitalizací udělovala osoba se zdravotním postižením, a nikoli zastupující rozhodovací subjekt, mimo jiné s přihlédnutím k asistovaným rozhodovacím opatřením;

76.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že služby elektronického zdravotnictví, zdravotní služby a péče budou plně přístupné a uživatelsky bezpečné pro všechny osoby se zdravotním postižením včetně těch, které mají intelektuální postižení a komplexní potřeby, a pro jejich rodinné příslušníky;

77.  poukazuje na naléhavou potřebu řešit všeobecný nedostatek přístupu k multidisciplinární odborné péči o osoby se zdravotním postižením a dlouhé čekací doby pacientů v systémech, v nichž je tento přístup zajištěn, neboť tato situace je hlavní překážkou rovného přístupu k preventivní zdravotní péči a léčbě a často vede ke zhoršení stavu pacienta se zdravotním postižením a ke zbytečné zátěži pro systémy zdravotní péče;

78.  poukazuje na to, že by systémy zdravotní péče měly zajišťovat odhalení sexuálního násilí nebo zneužívání, jejich ohlašování a prevenci;

79.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zvýšily počet služeb poskytujících multidisciplinární posuzování a opětovné přehodnocení pro dospělé osoby se zdravotním postižením s cílem vypracovat individualizované plány, které se mohou provádět prostřednictvím územních zdrojů (jako jsou např. služby domácí/denní/stacionární péče) a jež by odpovídaly zjištěným biopsychologickým a sociálním nárokům;

80.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby plně využívaly rámec evropských referenčních sítí za účelem vytvoření a rozšíření přístupu k multidisciplinární a specializované zdravotní péči pro osoby se zdravotním postižením obecně, a zejména pro osoby s vzácným postižením;

81.  zdůrazňuje, že Komise v Akčním plánu pro zaměstnanost v oblasti zdravotnictví v EU a programu EU týkajícím se účinných, přístupných a stabilních systémů zdravotnictví nevěnuje dostatek pozornosti problematice zdravotních postižení, o níž konkrétně ani jeden z těchto dokumentů nepojednává;

82.  zdůrazňuje úspěch druhé společné akce týkající se demence a zároveň doufá, že farmaceutické podniky, které jsou zapojeny do iniciativy pro inovativní léčiva, vyčlení na následující tříleté období další prostředky;

83.  vyzývá Komisi, aby předložila strategii zaměřenou na poskytování pomoci osobám s vážným zdravotním postižením, jimž zemřou příbuzní, kteří o ně denně pečovali (viz nedávno přijatý italský zákon dopo di noi);

84.  naléhavě vyzývá Komisi, aby provedla důkladnou analýzu nedostatků vyplývajících z rozdílů mezi závěrečnými připomínkami OSN a její zprávou o pokroku, zejména pokud jde o prioritní oblast ochrany zdraví Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením;

85.  vyzývá v souladu s kontrolním seznamem WHO pro bezpečný porod k důslednému prosazování poskytování místní porodní péče jako veřejné služby v členských státech, aby se snížil počet případů zdravotního postižení zaviněného porodními komplikacemi a zajistil bezpečný porod pro matky i děti;

86.  je potěšen pokrokem v odvětví evropské telemedicíny, jež by mohla zásadním způsobem změnit možnosti osob se zdravotním postižením, pokud jde o přístup ke službám; je dále přesvědčen, že zavedení technologie 4G, nástup technologie 5G a rozšíření internetu věcí povedou k lepšímu poskytování zdravotní péče pro osoby se zdravotním postižením; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby odvětví evropské zdravotní technologie nebylo zatěžováno nadměrnou regulací a aby mělo odpovídající přístup k financování.

Vnější činnost

87.  vyzývá k tomu, aby vnější činnost EU byla plně v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením;

88.  vyzývá EU k zajištění toho, aby pro osoby se zdravotním postižením byla plně přístupná rozvojová spolupráce a humanitární činnost a aby tyto osoby začleňovala;

89.  vyzývá k tomu, aby EU do oficiálního podávání zpráv o rozvojové pomoci zavedla ukazatel týkající se práv osob se zdravotním postižením;

90.  vyzývá EU, aby zajistila, že bude hrát klíčovou roli při zajišťování toho, že osoby se zdravotním postižením nebudou opomíjeny v rámci rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, jak je stanoveno v Evropském konsensu o rozvoji, a aby se zabývala i řešením vícenásobné diskriminace, které čelí zranitelné osoby a marginalizované skupiny;

91.  vyzývá Komisi, aby převzala vedoucí úlohu při dosahování cílů udržitelného rozvoje ve vnější činnosti, které zohlední problematiku zdravotního postižení nezávisle na nové Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením, a aby za tímto účelem přijala jasný, transparentní a inkluzivní program pro plnění těchto cílů;

92.  lituje, že ukazatel cílů udržitelného rozvoje EU, který se týká zaměstnanosti, není rozčleněn s ohledem na zdravotní postižení; vyzývá EU, aby ve spolupráci s partnerskými zeměmi vybízela k rozčlenění dat podle typu postižení;

93.  vyzývá EU a její partnery, aby osoby se zdravotním postižením a organizace, které je zastupují, začlenily do všech etap vytváření politiky a projektů, a to i v terénu v partnerských zemích za aktivní účasti organizací osob se zdravotním postižením;

94.  opakuje, že ženy se zdravotním postižením často čelí ještě větším problémům a rizikům v zemích zapojených do konfliktů a ve válečných zónách; zdůrazňuje proto, že je zapotřebí chránit ženy se zdravotním postižením ve vnějších politikách EU;

Povinnosti v rámci orgánů a institucí EU

95.  naléhavě vyzývá orgány a instituce EU, aby zpřístupnily fungování, obsah, dokumenty, videa a internetové služby svých externích a interních webových stránek, a to i v rámci veřejných konzultací, a aby podávaly veřejně zprávy o dodržování pokynů, doporučení a závazků v souvislosti s přístupností webových stránek;

96.  vyjadřuje politování nad tím, že se dosud neprovádí projekt INSIGN, který umožňuje nezávislou komunikaci pro hluché a nedoslýchavé během jejich interakce s orgány a institucemi EU pomocí jejich spojení s tlumočníky ve znakovém jazyce a tvůrci titulků v členských státech, ačkoli Komise financovala vývoj prototypu servisní platformy, která byla v roce 2014 úspěšně testována v Evropském parlamentu;

97.  vyzývá orgány a instituce EU, aby – na pouhé požádání – zajistily přístup ke všem svým veřejným jednáním, a to i prostřednictvím tlumočení ve znakovém jazyce, přepisu mluveného projevu do písemné podoby a dokumentů v Braillově písmu, jakož i pomocí dalších augmentativních a alternativních metod komunikace, a aby zajistily fyzickou dostupnost svých budov; uznává, že je obtížné zajišťovat titulky u všech živých přenosů a videozáznamů z jednání; vyzývá však orgány, aby nadále monitorovaly technologický vývoj v této oblasti s cílem zlepšit dostupnost v budoucnu;

98.  doporučuje evropským orgánům a institucím, aby v souladu s unijní politikou mnohojazyčnosti EU udělily prioritu tlumočení z a do národních znakových jazyků, spíše než do mezinárodního znakového jazyka;

99.  naléhavě vyzývá členské státy k zajištění toho, aby byly jejich volby do Evropského parlamentu přístupné pro osoby a zahrnovaly osoby, které v současnosti žijí v ústavech, nebo jim byl ustanoven opatrovník;

100.  uznává, že chybí přístupné a inkluzivní volební procesy pro osoby se zdravotním postižením, zejména osoby s mentálním postižením, jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států; naléhavě vyzývá Evropský parlament, aby zajistil, že budou plně přístupné jeho komunikační materiály týkající se voleb do Evropského parlamentu;

101.  vyzývá evropské školy, školky a střediska péče o děti školního věku, aby všem dětem zaměstnanců orgánů a institucí EU poskytovaly kvalitní inkluzivní vzdělávání v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením, a to i dětem s komplexními potřebami komplexní nebo s potřebami vysoké míry podpory;

102.  vyzývá EU, aby usnadnila poskytování přiměřených úprav a dalších forem zaměstnanecké podpory, jako je „chytrá“ práce (smartworking) zaměstnancům se zdravotním postižením včetně akreditovaných parlamentních asistentů v rámci orgánů a institucí EU;

103.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala společná pravidla, prováděcí ustanovení, oblast působnosti, zastoupení osob se zdravotním postižením, přístupnost a postupy svého Společného systému zdravotního pojištění a uvedla jej do souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením;

104.  naléhavě vyzývá orgány, agentury a subjekty EU, aby zřídily kontaktní místa, a zdůrazňuje potřebu horizontálního mechanismu interinstitucionální koordinace napříč generálními ředitelstvími a orgány EU; vyzývá k tomu, aby nezbytná ujednání k dosažení těchto cílů byla součástí strategie provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením;

105.  naléhavě vyzývá orgány a instituce, aby přijaly komplexní politiky náboru, udržení a služebního postupu zaměstnanců, včetně dočasných pozitivních opatření, s cílem aktivně a výrazně zvýšit počet úředníků nebo zaměstnanců a stážistů se zdravotním postižením, včetně psychosociálního postižení a mentální retardace, v souladu s článkem 5 směrnice 2000/78/ES;

106.  připomíná úlohu meziskupiny pro osoby se zdravotním postižením Evropského parlamentu při provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením, v souladu s úmluvou OSN jako platformou, v jejímž rámci se setkávají poslanci Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů a zástupci organizací a občanské společnosti na celostátní i místní úrovni; konstatuje, že meziskupina je privilegovaným fórem pro podporu diskusí a debat, které zajistí provádění strategie v praxi;

107.  vyzývá evropské orgány a instituce, aby plně konzultovaly a účinně zapojovaly zaměstnance a poslance se zdravotním postižením do formulování, provádění a monitorování svých vnitřních pravidel, politik a postupů, včetně služebního řádu, přiměřených úprav a ustanovení o přístupnosti;

Rozdíly ve zprávě o pokroku ve vztahu k závěrečným připomínkám

108.  lituje, že webové stránky orgánů a institucí EU nejsou v souladu s úrovní AAA standardů přístupnosti; vyzývá orgány a instituce, aby tohoto cíle co nejdříve dosáhly;

109.  vyjadřuje politování nad tím, že právní předpisy EU a členských států týkající se dopravy dosud nejsou plně provedeny na vnitrostátní úrovni; doporučuje, aby za tímto účelem byly v každém členském státě zřízeny vnitrostátní donucovací orgány;

110.  bere na vědomí pokrok, k němuž došlo v přístupnosti železniční dopravy; žádá, aby stejnou úroveň měly předpisy týkající se přístupnosti u všech ostatních druhů dopravy, včetně letecké dopravy, aby byly vyřešeny případy, kdy proti sobě stojí bezpečnost a přístupnost;

111.  poznamenává, že ve zprávě Komise o pokroku se nehovoří o horizontální směrnici o rovném zacházení;

112.  považuje za politováníhodné, že nastal jen malý pokrok ve věci ratifikace opčního protokolu k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením Evropskou unií;

113.  konstatuje, že Komise dosud neprovedla průřezový, komplexní přezkum svých právních předpisů s cílem zajistit jejich plnou harmonizaci s ustanoveními Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

114.  vítá aktualizovaný seznam nástrojů, včetně těch přijatých teprve nedávno, lituje však toho, že nebylo revidováno prohlášení o pravomocích a že seznam nástrojů neobsahuje nástroje, které nejsou výslovně určeny zdravotně postiženým, nicméně pro ně mají svůj význam;

115.  lituje toho, že Komise nijak nepokročila, pokud jde o prosazování práv žen a dívek se zdravotním postižením ve všech jejích politikách a programech týkajících se rovnosti pohlaví a v začlenění genderové perspektivy do jejích strategií pro pomoc osobám se zdravotním postižením;

116.  velmi oceňuje, že EU podepsala Úmluvu Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu (Istanbulská úmluva), a vyzývá Radu, aby ji urychleně ratifikovala;

117.  lituje toho, že současné evropské politiky týkající se práv dítěte nezahrnují v dostatečné míře komplexní na právech založenou strategii pro chlapce a dívky se zdravotním postižením nebo záruky ochrany jejich práv a že se strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením dostatečně nezabývají právy chlapců a dívek se zdravotním postižením a neprosazují je; vyzývá Komisi, aby v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením a s Úmluvou OSN o právech dítěte věnovala zvláštní pozornost dětem se zdravotním postižením; zdůrazňuje zvláště, že ženy a dívky se zdravotním postižením potřebují vzory;

118.  konstatuje, že EU neuspořádala komplexní kampaň s cílem zvýšit informovanost o Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením a bojovat proti předsudkům vůči osobám se zdravotním postižením;

Směrem k ucelené a účinné strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2030

Horizontální otázky

119.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že cílem budoucí strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením bude plné provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením ve všech oblastech politiky EU a při zohlednění přístupnosti, účasti, zákazu diskriminace a rovnosti, což by se mělo týkat všech článků této úmluvy, a že strategie zahrne odpovídající rozpočet, harmonogram pro realizaci a monitorovací mechanismus a bude také mít stejnou právní platnost jako strategie současná; uvědomuje si, že tato strategie může uspět, pouze pokud budou zapojeny všechny zúčastněné strany včetně občanské společnosti;

120.  zdůrazňuje, že strategie na období 2020–2030 by měla být založena na průřezovém, komplexním přezkumu veškerých právních předpisů a politiky EU, aby byla zajištěna plná harmonizace s ustanoveními Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a měla by obsahovat revidované prohlášení o pravomocích;

121.  vyzývá Komisi, aby podněcovala k opatřením souvisejícím s účinným znovuzačleňováním a rehabilitací ve snaze snížit nebo eliminovat dopady určité nemoci nebo fyzického, mentálního nebo emocionálního postižení na výdělečnou schopnost dané osoby;

122.  doporučuje Komisi, aby zajistila, aby jakákoli budoucí strategie a související proces konzultací byly transparentní, srozumitelné a plně přístupné a aby obsahovaly jasné ukazatele a srovnávací kritéria;

123.  konstatuje, že soubor ukazatelů u cílů udržitelného rozvoje EU nezahrnuje osoby se zdravotním postižením u cíle 4 (vzdělávání), cíle 5 (rovnost pohlaví) a cíle 8 (důstojná práce a hospodářský růst); vyzývá proto k tomu, aby budoucí strategie používala globální ukazatele cílů udržitelného rozvoje s cílem monitorovat provádění hlavních opatření a politik EU v oblasti zaměstnanosti;

124.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby budoucí strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením byla konzistentní s dalšími iniciativami a strategiemi EU s cílem podporovat zaměstnanost a začlenění osob se zdravotním postižením, zvláště žen;

125.  doporučuje, aby strategie po roce 2020 zahrnula veřejné zakázky a standardizaci jako horizontální otázky s cílem zvýšit zaměstnávání osob se zdravotním postižením a upřednostnit shromažďování a výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy;

126.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, aby projekty financované EU byly v souladu s přístupem k lidským právům podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a aby nebyly financovány žádné projekty, které by vedly k výsledkům, jež nejsou přístupné, vylučují osoby se zdravotním postižením nebo neodpovídají standardům přístupnosti;

127.  vyzývá Komisi, aby navrhla dostupný nástroj hodnocení s průběžným monitorováním včetně specifických ukazatelů a hmatatelných cílů;

128.  vyzývá EU a členské státy, aby po ratifikaci Istanbulské úmluvy ze strany EU přijaly zvláštní opatření k řešení problému násilí páchaného na ženách a dívkách se zdravotním postižením; naléhavě žádá Komisi, aby vypracovala komplexní evropskou strategii pro boj proti násilí páchanému na ženách, se zvláštním důrazem na ženy a dívky se zdravotním postižením;

129.  je si vědom toho, že ženy se zdravotním postižením, zejména s mentálním postižením, jsou více ohroženy násilím na základě pohlaví, sexuálním obtěžováním a dalšími formami zneužití; uznává rovněž, že kvůli jejich závislému postavení může dojít k tomu, že nejsou schopny toto zneužití rozpoznat či je nahlásit; zdůrazňuje, že provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením je třeba přizpůsobit tak, aby bylo možné uplatnit preventivní opatření, která by zabránila veškerým druhům zneužití a umožnila poskytovat kvalitní, dostupnou a individuálně přizpůsobenou podporu obětem násilí;

130.  vyzývá EU, aby zohlednila Evropskou strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením ve všech právních předpisech EU a v procesu evropského semestru; vyzývá v této souvislosti k zahájení skutečného strukturovaného dialogu mezi EU a organizacemi zastupujícími osoby se zdravotním postižením za účelem vypracování návrhu strategie na období po roce 2020;

131.  doporučuje, aby budoucí strategie zahrnula zásadní úlohu podpůrných služeb pro to, aby osoby se zdravotním postižením mohly uplatňovat svá lidská práva;

132.  doporučuje, aby budoucí strategie zahrnula i otázky týkající se školení zaměstnanců, které jsou zásadní, má-li být poskytována podpora podle zásad Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

Dodatečné oblasti činnosti

133.  naléhavě vyzývá k zahrnutí rovnosti, genderového hlediska a zákazu diskriminace, včetně například osob LGBTQI se zdravotním postižením, které jsou vystaveny vícenásobné diskriminaci, do všech oblastí budoucí strategie; vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly kampaně a školicí kursy ve snaze zvýšit informovanost o Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením a o potřebě respektovat odlišnost, s cílem bojovat proti diskriminaci, stigmatizaci a předsudkům vůči osobám se zdravotním postižením, osobám s psychosociálním postižením, s poruchami učení či autismem;

134.  zdůrazňuje, že je třeba vynaložit více úsilí k překonání stereotypů a předsudků vůči zdravotnímu postižení ve sdělovacích prostředcích s cílem změnit převládající sociální normy, které je ze společnosti vylučují; vyzývá Komisi a členské státy, aby investovaly do iniciativ na podporu veřejné informovanosti s cílem zajistit prezentování osob se zdravotním postižením jako rovnoprávných občanů a působit tak proti stereotypům týkajícím se zdravotního postižení;

135.  poukazuje na spojitost mezi pohlavím a zdravotním postižením, zvláště pokud jde o informovaný souhlas s užíváním antikoncepce, nucenou sterilizaci a přístup k reprodukčním právům; vyzývá členské státy, aby zvážily potřebu zhodnotit své právní předpisy z tohoto hlediska;

136.  naléhavě vyzývá EU, aby zohlednila problematiku práv dětí se zdravotním postižením ve všech oblastech budoucí strategie;

137.  uznává, že způsobilost k právům a právním úkonům je jedním z předpokladů uplatňování lidských práv včetně hlasovacího práva a že jakákoli nová strategie musí směřovat k tomu, aby v žádné oblasti života nebyla nikomu odpírána způsobilost k právním úkonům na základě zdravotního postižení; zdůrazňuje za tímto účelem, že by EU měla přijmout odpovídající opatření s cílem zajistit, aby mohly všechny osoby se zdravotním postižením uplatňovat veškerá svá práva zakotvená se Smlouvách a v právních předpisech Evropské unie, jako je přístup ke spravedlnosti, zboží a službám, včetně bankovních služeb, zaměstnání a zdravotní péče, a také právo hlasovat v evropských volbách a spotřebitelská práva v souladu s Úmluvou, a podněcovat k jiným než donucovacím opatřením a k informovanému rozhodování v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením;

138.  důrazně naléhá na Komisi, aby do nové strategie zařadila veškerá možná opatření k zajištění svobody a bezpečnosti všech osob se všemi druhy zdravotního postižení v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením a s doporučeními výboru;

139.  důrazně naléhá na Komisi, aby v budoucích právních úpravách financování zachovala zásadu partnerství a zajistila, aby byla plně dodržována;

140.  vyzývá Komisi, aby podporovala strukturální zapojení osob se zdravotním postižením a organizací, které je zastupují, do všech rozhodovacích procesů, jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU, a aby financovala budování kapacit organizací osob se zdravotním postižením s cílem umožnit osobám se zdravotním postižením, aby se zapojily do strukturované účasti na všech rozhodnutích, která se jich týkají; vyzývá členské státy, aby i nadále pořádaly školení o Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením s cílem zajistit, aby osoby se zdravotním postižením znaly svá práva, a bylo tak možno předcházet diskriminaci;

141.  připomíná, že Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením vyjádřil hluboké znepokojení nad nejistou situací osob se zdravotním postižením v současné migrační krizi v EU; důrazně naléhá na Komisi, aby zohlednila problematiku zdravotního postižení ve své migrační a uprchlické politice a zajistila, aby veškeré financování EU směřující k řešení této humanitární krize začleňovalo také osoby se zdravotním postižením;

142.  důrazně vyzývá členské státy, aby rozčleňovaly údaje podle druhů zdravotního postižení a aby úzce spolupracovaly s Eurostatem při shromažďování srovnatelných údajů o zdravotním postižení v různých oblastech, což zahrnuje osoby žijící v ústavní péči, přičemž je třeba strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením propojit s procesem plnění cílů udržitelného rozvoje a s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030;

143.  zdůrazňuje potřebu měřitelných a porovnatelných kvantitativních a kvalitativních ukazatelů týkajících se mimo jiné přístupnosti, rovnoprávnosti, zaměstnání, sociální ochrany, zdraví, výsledků ve škole a počtů studentů v inkluzivním vzdělávání, aby bylo možno posoudit, jak EU a členské státy naplňují Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, a naléhavě žádá, aby byly shromažďovány údaje s cílem napomáhat uplatňování těchto ukazatelů;

144.  naléhavě vyzývá EU, aby ve spolupráci s osobami se zdravotním postižením a s organizacemi, které je zastupují, vytvořila systém ukazatelů založených na lidských právech a také systém sběru srovnatelných komplexních údajů, s údaji rozčleněnými podle pohlaví, věku, venkovské nebo městské populace a druhu postižení;

145.  uvědomuje si, že diskriminace a porušování práv hrozí obzvláště osobám s mentálním postižením a že tyto osoby jsou často umístěny v ústavech, kde nemají přístup ke vzdělávání a žádnou možnost sebeurčení;

146.  důrazně naléhá na Komisi a členské státy, aby přijaly další opatření s cílem dosáhnout až k těm nejzranitelnějším, jako jsou bezdomovci se zdravotním postižením;

147.  zdůrazňuje, že je třeba neustále monitorovat provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením v souladu s článkem 33 této úmluvy a v konzultaci s organizacemi zdravotně postižených;

148.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby práce skupiny EU na vysoké úrovni pro boj proti rasismu, xenofobii a jiným formám nesnášenlivosti, pokud jde o lepší zaznamenávání zločinů z nenávisti a sběr údajů o nich, v plné míře zahrnula zločiny z nenávisti páchané na osobách se zdravotním postižením;

149.  naléhavě vyzývá členské státy, aby vyčlenily dostatečné a stálé finanční a lidské zdroje na monitorovací rámce zřízené podle čl. 33 odst. 2 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, aby mohly plnit své funkce nezávisle;

150.  naléhavě vyzývá Komisi, aby poskytla odpovídající zdroje na monitorovací rámec EU, aby mohl nezávisle a odpovídajícím způsobem plnit své funkce;

151.  připomíná, že Petiční výbor (PETI) obdrží každý rok značný počet peticí popisujících obtíže, s nimiž se každodenně potýkají osoby se zdravotním postižením v celé EU, které se týkají osmi hlavních oblastí činnosti vymezených v Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením a dalších problémů souvisejících s přístupností, jako je přístup ke zdravotní péči a sociální ochraně, vzdělávání a odborné přípravě, na pracovní trh, pohyb v zastavěném prostředí a využívání dopravy, přístup ke zboží a službám, k informacím a komunikacím a možnost účasti na politickém, veřejném a kulturním životě;

152.  vyzývá všechny členské státy, aby ratifikovaly Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a podepsaly opční protokol;

153.  zdůrazňuje, že v souvislosti s rámcem EU pro Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením plní Petiční výbor (spolu s evropským veřejným ochráncem práv, jehož úlohou je chránit občany v případě nesprávného úředního postupu) ochrannou funkci prostřednictvím petičního procesu, který předkladateli petice umožňuje podat stížnost na porušení práv ze strany evropských, státních a místních orgánů; zdůrazňuje, že petice obdržené výborem názorně ukazují, že k politikám zaměřeným na osoby se zdravotním postižením je třeba přijmout efektivní, horizontální a nediskriminační přístup založený na lidských právech; zdůrazňuje úlohu Agentury Evropské unie pro základní práva při posilování základních práv osob se zdravotním postižením v EU a při podpoře provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením ze strany EU;

154.  zdůrazňuje, že většina peticí předložených evropskými občany se týká obtíží při podávání žádostí, při uznávání skutečností a v souvislosti s pozdní výplatou invalidního důchodu ze strany příslušných orgánů; zdůrazňuje, že těmto problémům by měla být věnována zvláštní pozornost v rámci provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením a její oblasti činnosti zaměřené na sociální ochranu, v souladu s článkem 28 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, který upravuje přiměřenou životní úroveň a sociální ochranu;

o
o   o

155.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 35.
(2) UNCRPD/C/EU/CO/1.
(3) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.
(4) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2016)0485.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2016)0360.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2016)0318.
(8) Úř. věst. C 353, 27.9.2016, s. 41.
(9) Úř. věst. C 131 E, 8.5.2013, s. 9.
(10) Úř. věst. C 212 E, 5.8.2010, s. 23.
(11) V souvislosti s tímto usnesením by se mělo pojmem „plnoprávní občané“ ve smyslu Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením rozumět – že by všechny osoby se zdravotním postižením měly plně požívat všech lidských práv.
(12) Rozsudek Soudního dvora ze dne 11. dubna 2013, HK Danmark, spojené věci C-335/11 a C-337/11, ECLI:EU:C:2013:222, body 29–30; rozsudek Soudního dvora ze dne 18. března 2014, Z, C-363/12, ECLI:EU:C:2014:159, bod 73; Rozsudek Soudního dvora ze dne 22. května 2014, Glatzel, C-356/12, ECLI:EU:C:2014:350, bod 68.
(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).
(14) Nařízení Komise (EU) č. 1300/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technických specifikacích pro interoperabilitu týkajících se přístupnosti železničního systému Unie pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 110).
(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. L 46, 17.2.2004, s. 1).
(16) Směrnice Rady 93/109/ES ze dne 6. prosince 1993, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky (Úř. věst. L 329, 30.12.1993, s. 34).
(17) Směrnice Rady 94/80/ES ze dne 19. prosince 1994, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a práva být volen v obecních volbách pro občany Unie s bydlištěm v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky (Úř. věst. L 368, 31.12.1994, s. 38).
(18) Návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426).
(19) Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16).
(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 200, 7.6.2004, s. 1).
(21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45).

Právní upozornění - Ochrana soukromí