Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2065(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0384/2017

Předložené texty :

A8-0384/2017

Rozpravy :

PV 11/12/2017 - 21
CRE 11/12/2017 - 21

Hlasování :

PV 12/12/2017 - 5.15
CRE 12/12/2017 - 5.15
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0488

Přijaté texty
PDF 376kWORD 58k
Úterý, 12. prosince 2017 - Štrasburk Konečné znění
Směrem ke strategii v oblasti digitálního obchodu
P8_TA(2017)0488A8-0384/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2017 „Směrem ke strategii v oblasti digitálního obchodu“ (2017/2065(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 207 odst. 3 a na článek 2018 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Všeobecnou dohodu o obchodu službami (GATS),

–  s ohledem na dohodu Světové obchodní organizace (WTO) o informačních technologiích (ITA),

–  s ohledem na pracovní program WTO v oblasti elektronického obchodu,

–  s ohledem na společné prohlášení ministrů informačních a komunikačních technologií skupiny G7 na setkání v Takamatsu, Kagawa, ve dnech 29. a 30. dubna 2016,

–  s ohledem na prohlášení ministrů zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o digitální ekonomice vydané v Cancúnu v roce 2016,

–  s ohledem na dynamickou koalici o obchodu v rámci Fóra pro správu internetu,

–  s ohledem na probíhající obchodní jednání EU se třetími zeměmi,

–  s ohledem na principiální dohodu ohlášenou Komisí dne 6. července 2017 týkající se Dohody o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu)(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 s názvem „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 s názvem „Digitalizace Evropského průmyslu“ (COM(2016)0180),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu – vybudování konkurenceschopné evropské ekonomiky založené na datech a znalostech“ (COM(2016)0178),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 23. června 2017 o překážkách v oblasti obchodu a investic (COM(2017)0338),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. ledna 2017 nazvané „Budování evropské ekonomiky založené na datech“ (COM(2017)0009),

–  s ohledem na návrh Komise týkající se nařízení Evropského parlamentu a Rady o respektování soukromého života a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích a o zrušení směrnice 2002/58/ES (nařízení o soukromí a elektronických komunikacích) (COM(2017)0010),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o rámci pro volný pohyb jiných než osobních údajů v Evropské unii předložený Komisí dne 13. září 2017 (COM(2017)0495),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 2. května 2017 s názvem „Digital4Development: začleňování digitálních technologií a služeb do rozvojové politiky EU“ (SWD(2017)0157),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2016 obsahující doporučení Evropského parlamentu určené Komisi ohledně jednání o dohodě o obchodu se službami (TISA)(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2015 obsahující doporučení Evropského parlamentu Evropské komisi týkající se jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP)(5),

–  s ohledem na summit Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji a na výstupní dokument, který přijalo Valné shromáždění OSN dne 25. září 2015, s názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, a na sedmnáct cílů udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na nadcházející 11. zasedání Konference ministrů WTO, které se bude konat v Buenos Aires v Argentině ve dnech 10.–13. prosince 2017 a na němž se bude pravděpodobně jednat i o elektronickém obchodu,

–  s ohledem na iniciativy Mezinárodní telekomunikační unie OSN na podporu rozvojových zemí (ITU-D),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 16 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

–  s ohledem na zprávy zvláštního zpravodaje OSN o ochraně svobody slova a svobody projevu a soukromém sektoru v digitálním věku (A/HRC/32/38) a o úloze poskytovatelů digitálního přístupu (A/HRC/35/22),

–  s ohledem na obecné zásady EU v oblasti lidských práv ohledně svobody projevu on-line a off-line, které přijala Rada pro zahraniční věci dne 12. května 2014,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat, řada evropských smluv č. 108, a na její dodatečný protokol,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o transatlantickém toku údajů(6),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o provádění strategie v oblasti obchodní politiky nazvanou „Obchod pro všechny – Uskutečňování progresivní obchodní politiky k využití potenciálu globalizace“ (COM(2017)0491),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0384/2017),

A.  vzhledem k tomu, že technologický vývoj, přístup k otevřenému internetu a digitalizace hospodářství jsou motorem růstu, neboť umožňují společnostem, zejména začínajícím podnikům, mikropodnikům a malým a středním podnikům, aby si vytvořily nové příležitosti v oblasti navrhování, objednávání, výroby, uvádění na trh nebo dodávání výrobků a služeb a aby našly zákazníky po celém světě rychleji a s nižšími náklady než kdykoli v minulosti; vzhledem k tomu, že rozvíjející se technologie, jako je například technologie distribuované účetní knihy, mají potenciál pozdvihnout digitální obchod zvýšením transparentnosti mezinárodních smluv a urychlit přenos hodnoty; vzhledem k tomu, že obchod se zbožím ve fyzické podobě je nahrazován stále větším objemem přeshraničních přenosů digitálního obsahu, což někdy zastírá rozdíl mezi zbožím a službami;

B.  vzhledem k tomu, že sběr údajů, agregace údajů a schopnost přenést je přes hranice má potenciál stát se klíčovou hnací silou inovací, produktivity a hospodářské konkurenceschopnosti;

C.  vzhledem k tomu, že globalizace a digitalizace našich ekonomik a mezinárodního obchodu umožňují podnikům růst a vytvářet hospodářské příležitosti pro občany; vzhledem k tomu, že digitalizace tradičních odvětví má dopady na dodavatelské řetězce i výrobní a servisní modely, což by mohlo vést k vytváření pracovních míst v nových odvětvích, ale také ke ztrátě stávajících pracovních míst a k nejistotě zaměstnání, neboť stále více úkolů, které obvykle vykonává člověk, je buď automatizováno, nebo externalizováno, nebo obojí; v tomto ohledu zdůrazňuje, že musí být zavedena nezbytná opatření sociální podpory, aby byly přínosy rozloženy v celé společnosti, jako například silné politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, aktivní politiky pro trh práce a opatření k překlenutí digitální propasti;

D.  vzhledem k tomu, že digitální ekonomika vyžaduje rámec založený na pravidlech včetně moderních pravidel pro obchod, který dokáže sladit rychlé změny na trhu s právy spotřebitelů a poskytne prostor pro utváření politiky a pro nové regulační iniciativy, jež vládám umožní chránit a posilovat lidská práva;

E.  vzhledem k tomu, že nezbytnou podmínkou pro obchod založený na pravidlech a pro rozvoj digitální ekonomiky je přístup ke svobodnému a bezpečnému internetu; vzhledem k tomu, že klíčovou součástí strategie EU v oblasti digitálního obchodu by měla být zásada neutrality sítě, aby byla zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž a inovace v digitální ekonomice a současně svoboda projevu na internetu;

F.  vzhledem k tomu, že klíčovými výzvami v oblasti konektivity, a tedy i digitálního obchodu, jsou nadále investice do infrastruktury a přístup k dovednostem;

G.  vzhledem k tomu, že OSN a rozvojové cíle tisíciletí zdůrazňují, že poskytnutí všeobecného a cenově dostupného přístupu k internetu lidem v nejméně rozvinutých zemích do roku 2020 bude pro posílení rozvoje klíčové, neboť rozvoj digitální ekonomiky by mohl být hnací silou zaměstnanosti a růstu a elektronický obchod by mohl být příležitostí k rozšíření počtu malých vývozců, objemu vývozu a jeho diverzifikace;

H.  vzhledem k tomu, že ačkoli ženy jako podnikatelky a zaměstnankyně mohou těžit z lepšího přístupu na světové trhy a jako spotřebitelé z nižších cen, stále existuje řada překážek a nerovností, které brání jejich účasti na globální ekonomice, neboť mnoho žen v zemích s nízkými a středními příjmy stále nemá přístup k internetu;

I.  vzhledem k tomu, že elektronický obchod se rychle rozvíjí i v rozvojových zemích;

J.  vzhledem k tomu, že vlády po celém světě se zapojují do digitálního ochranářství tím, že staví překážky, které brzdí v přístupu k trhu a přímým investicím nebo vytvářejí nespravedlivé výhody pro domácí společnosti; vzhledem k tomu, že řada dalekosáhlých opatření, která jsou přijímána ve třetích zemích ve jménu národní (kybernetické) bezpečnosti, má stále větší negativní dopad na obchod s produkty IKT;

K.  vzhledem k tomu, že zahraniční společnosti v současnosti těží z mnohem širšího přístupu na evropský trh, než mají Evropané ve třetích zemích; vzhledem k tomu, že mnozí z našich obchodních partnerů stále více uzavírají své trhy a uchylují se k digitálnímu protekcionismu; vzhledem k tomu, že EU by měla založit svou strategii v oblasti digitálního obchodu na zásadách vzájemnosti, spravedlivé hospodářské soutěže, inteligentní regulace a transparentnosti s cílem obnovit důvěru spotřebitelů a rovné podmínky pro podniky;

L.  vzhledem k tomu, že je třeba odstranit zeměpisné blokování a že v budoucnosti by nemělo docházet k žádným formám neodůvodněné diskriminace na vnitřním trhu kvůli státní příslušnosti, místu bydliště či místu usazení zákazníků;

M.  vzhledem k tomu, že při všech obchodních jednáních je třeba podpořit stavební kameny, které zachovají otevřený internet na jednotném digitálním trhu EU, včetně zásad, jako je spravedlivá soutěž, neutralita sítě a ochrana zprostředkovatelů z hlediska právní odpovědnosti; vzhledem k tomu, že celosvětový rozměr digitálního obchodu činí WTO přirozeným místem pro jednání o mnohostranném rámci založeném na pravidlech; vzhledem k tomu, že vhodnou platformou pro zahájení tohoto procesu je 11. zasedání Konference ministrů WTO v prosinci 2017;

N.  vzhledem k tomu, že je Evropská unie vázána Listinou základních práv EU, včetně jejího článku 8 týkajícího se práva na ochranu osobních údajů, článkem 16 SFEU týkajícím se téhož základního práva a článkem 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU); vzhledem k tomu, že právo na soukromí je všeobecným lidským právem; vzhledem k tomu, že vysoké normy ochrany údajů napomáhají budování důvěry evropských občanů v digitální ekonomiku, čímž podporují rozvoj digitálního obchodu; vzhledem k tomu, že prosazování vysokých norem ochrany údajů, zejména pokud jde o citlivé údaje, a usnadnění mezinárodního obchodu v digitálním věku musí jít ruku v ruce, aby byly podporovány svoboda projevu a informací, elektronický obchod a šifrování a aby nedocházelo k digitálnímu protekcionismu, hromadnému sledování, kybernetické špionáži a internetové cenzuře;

O.  vzhledem k tomu, že digitální obchod musí chránit ohrožené volně žijící a planě rostoucí druhy, a vzhledem k tomu, že internetová tržiště musí zakazovat prodej těchto druhů a produktů z nich na svých platformách;

P.  vzhledem k tomu, že soukromé společnosti stanovují stále důležitější normy a standardy v digitální ekonomice, které budou mít přímý dopad na občany a spotřebitele, jakož i na vnitřní a mezinárodní obchod, a současně urychlují vývoj technologických řešení v zájmu zachování obchodní činnosti a zákaznické základny;

Q.  vzhledem k tomu, že doporučení OECD proti erozi základu daně a přesouvání zisku a plány EU na společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob zdůraznily nutnost vyřešit řadu výzev, včetně těch, které přináší digitální ekonomika; vzhledem k tomu, že daně by měly být placeny tam, kde jsou vytvářeny zisky; vzhledem k tomu, že praktikám přesouvání zisku a vyhýbání se daňovým povinnostem by měl zabránit transparentnější, účinnější a spravedlivější systém pro výpočet daňového základu; vzhledem k tomu, že je nezbytný soudržný přístup EU ke zdanění digitální ekonomiky, aby bylo dosaženo spravedlivého a efektivního zdanění všech podniků s cílem vytvořit rovné podmínky; vzhledem k tomu, že obchodní dohody by měly zahrnovat doložku o řádné daňové správě, která by opětovně potvrdila závazek stran plnit dohodnuté mezinárodní normy v boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem;

R.  vzhledem k tomu, že podle údajů OECD je až 5 % zboží dováženého do EU paděláno, což vede ke značným ztrátám pracovních míst a daňových příjmů;

S.  vzhledem k tomu, že předmětem obchodních jednání by neměla být citlivá odvětví, jako jsou audiovizuální služby, a základní práva, jako je ochrana osobních údajů;

T.  vzhledem k tomu, že digitální obchod se musí zaměřit rovněž na podporu růstu malých a středních podniků a začínajících podniků, a nikoli pouze nadnárodních společností;

U.  vzhledem k tomu, že Mexiko splňuje podmínky pro přistoupení k Úmluvě Rady Evropy č. 108 o ochraně údajů;

V.  vzhledem k tomu, že ochrana osobních údajů je v obchodních dohodách nezpochybnitelná, a vzhledem k tomu, že ochrana údajů je vždy vyloučena z mandátů k obchodním jednáním EU;

W.  vzhledem k tomu, že obchodní dohody mohou sloužit jako nástroj k posílení digitálních práv; vzhledem k tomu, že zahrnutí ustanovení o neutralitě sítě, zákazu požadavků na nucenou neopodstatněnou lokalizaci údajů, bezpečnosti údajů, zabezpečení zpracovávání údajů a jejich uchovávání, šifrování a odpovědnosti zprostředkovatelů v obchodních dohodách může posílit zejména ochranu svobody slova;

1.  zdůrazňuje, že EU jako společenství hodnot a největší světový vývozce služeb by měla stanovovat normy v mezinárodních a pravidlech a dohodách o digitálních obchodních tocích, jež by byly založené na třech prvcích: (1) zajištění přístupu digitálního zboží a služeb na trh ve třetích zemích, (2) zajištění toho, aby obchodní pravidla vytvářela hmatatelné přínosy pro spotřebitele a (3) zajištění a podpora dodržování lidských práv;

2.  zdůrazňuje, že ačkoli se strategie pro jednotný digitální trh zabývá mnoha problémy v oblasti digitálního obchodu, podniky v EU i nadále čelí značným globálním překážkám, jako jsou např. netransparentní regulace, vládní zásahy a neopodstatněné požadavky na lokalizaci nebo uchovávání údajů; zdůrazňuje, že některé z klíčových kroků strategie pro jednotný digitální trh, jako je např. iniciativa EU v oblasti cloud computingu a reforma autorského práva, mají mezinárodní rozměr, kterým by se mohla věnovat evropská strategie pro digitální obchod;

3.  zdůrazňuje, že je třeba překlenout digitální propast s cílem minimalizovat potenciální negativní sociální a rozvojové dopady; zdůrazňuje v tomto ohledu, že je důležité podporovat účast žen v oborech STEM (věda, technika, inženýrské obory a matematika), odstranit překážky bránící celoživotnímu učení a odstranit rozdíly mezi ženami a muži v přístupu k novým technologiím a jejich využívání; vyzývá Komisi, aby dále prozkoumala souvislost mezi současnou obchodní politikou a rovností žen a mužů a možnosti zlepšování hospodářského postavení žen prostřednictvím obchodu;

4.  poukazuje na to, že síťové účinky digitální ekonomiky umožňují, aby velký podíl na trhu měla jedna společnost nebo malý počet společností, což by mohlo vést k nadměrné koncentraci trhu; zdůrazňuje, že v obchodních dohodách je třeba prosazovat spravedlivou a účinnou hospodářskou soutěž, zejména mezi poskytovateli digitálních služeb, jako jsou online platformy, a uživateli, například mikropodniky, malými a středními podniky a startupy, a rozšiřovat možnosti volby pro zákazníky, snižovat transakční náklady, zajistit nediskriminační přístup ke všem subjektům trhu a zabránit vytváření dominantních postavení, která narušují trhy; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité učinit neutralitu sítě klíčovou součástí strategie pro digitální obchod; domnívá se, že strategie pro digitální obchod musí být doplněna posíleným a účinným mezinárodním rámcem pro politiku v oblasti hospodářské soutěže, mimo jiné prohloubením spolupráce mezi orgány pro hospodářskou soutěž a důraznými kapitolami o hospodářské soutěži v obchodních dohodách; vyzývá Komisi, aby zajistila dodržování pravidel pro hospodářskou soutěž ze strany podniků a společností a aby zabránila diskriminaci konkurentů na úkor zájmů spotřebitelů;

5.  zdůrazňuje, že přístup k bezpečnému širokopásmovému internetovému připojení a k digitálním platebním metodám, účinná ochrana spotřebitele, zejména mechanismy nápravy pro přeshraniční prodej online, a předvídatelné celní postupy jsou základními prvky pro umožnění digitálního obchodu, udržitelného rozvoje a inkluzivního růstu;

6.  domnívá se, že obchodní dohody by měly zajišťovat užší spolupráci mezi subjekty pro ochranu spotřebitelů, a vítá iniciativy na podporu opatření zaměřených na zvýšení důvěry spotřebitelů v obchodních dohodách, například pravidla pro elektronické podpisy a smlouvy a nevyžádaná sdělení; zdůrazňuje, že je nutné chránit práva spotřebitelů, která nesmí být v žádném případě oslabována;

7.  zdůrazňuje, že v rozvojových zemích tvoří většinu podniků malé a střední podniky, které současně zaměstnávají většinu pracovníků v odvětví výroby a služeb; připomíná, že usnadnění přeshraničního elektronického obchodu může mít přímý dopad na zlepšení životních podmínek a životní úrovně a zrychlení hospodářského rozvoje;

8.  připomíná, že žádná ustanovení v obchodních dohodách nesmí EU a jejím členským státům bránit v tom, aby zachovávaly, zlepšovaly a uplatňovaly své předpisy o ochraně údajů; připomíná, že osobní údaje mohou být předávány do třetích zemí, aniž by byla využívána obecná pravidla v obchodních dohodách, pokud jsou a budou splněny požadavky zakotvené v kapitole IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(7) a v kapitole V nařízení (EU) 2016/679; uznává, že základním mechanismem pro zajištění předávání osobních údajů z EU do třetí země jsou rozhodnutí o přiměřenosti, včetně parciálních a odvětvových rozhodnutí; konstatuje, že EU přijala rozhodnutí o přiměřenosti pouze se čtyřmi z 20 největších obchodních partnerů; připomíná, že je třeba zaručit, zejména prostřednictvím dialogů o přiměřenosti, předávání údajů ze třetích zemí do EU;

9.  vyzývá Komisi, aby si jako prioritu vytyčila urychlení přijetí rozhodnutí o přiměřenosti, pokud třetí země prostřednictvím svých vnitrostátních právních předpisů nebo svých mezinárodních závazků zajistí úroveň ochrany, která bude „v zásadě rovnocenná“ ochraně zaručené v EU; vyzývá Komisi, aby přijala a zveřejnila aktualizované a podrobné závazné postupy a konkrétní harmonogram pro plnění těchto rozhodnutí, v plném souladu s pravomocemi vnitrostátních orgánů dohledu a se stanoviskem Parlamentu;

10.  připomíná, že možnost přístupu k datům spolu s možností shromažďovat, zpracovávat a předávat data přes hranice je čím dál důležitější pro jakýkoli druh společnosti, která na mezinárodní úrovni dodává zboží a poskytuje služby; konstatuje, že se to týká údajů osobní i neosobní povahy a rovněž komunikace mezi stroji;

11.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve vypracovala pravidla pro přeshraniční datové přenosy, která budou v plném souladu se současnými a budoucími pravidly o ochraně údajů a soukromí EU; dále vyzývá Komisi, aby do obchodních dohod EU začlenila horizontální ustanovení plně zachovávající právo stran chránit osobní údaje a soukromí, za předpokladu, že toto právo není neopodstatněně uplatňováno s cílem obejít pravidla pro přeshraniční předávání údajů za účelem jiným, než je ochrana osobních údajů; domnívá se, že by tato pravidla a ustanovení měla být součástí veškerých nových a nedávno zahájených obchodních jednání se třetími zeměmi; zdůrazňuje, že veškerá pravidla v tomto duchu by měla být vyňata z oblasti působnosti jakékoli budoucí kapitoly upravující ochranu investic;

12.  vyzývá Komisi, aby přísně zakázala neodůvodněné požadavky na lokalizaci dat v dohodách o volném obchodu; domnívá se, že odstranění těchto požadavků by mělo být hlavní prioritou, a zdůrazňuje, že by měly být dodržovány příslušné právní předpisy v oblasti ochrany údajů; s politováním konstatuje, že tyto požadavky se používají jako určitá forma necelních překážek obchodu a digitálního protekcionismu; domnívá se, že tento protekcionismus významně omezuje příležitosti evropských podniků na trzích třetích zemí a oslabuje přínos digitálního obchodu k efektivitě;

13.  vyzývá Komisi, aby v souladu s postojem Parlamentu co nejdříve předložila svůj postoj k přeshraničním přenosům dat, k neopodstatněným požadavkům na lokalizaci údajů a k zárukám ochrany údajů v obchodních jednáních, s cílem zahrnout je do všech nových a nedávno zahájených jednání a zabránit tomu, aby EU byla při mezinárodních jednáních odsunuta do pozadí;

14.  vyzývá Komisi, aby bojovala s opatřeními třetích zemí, jako jsou politiky podporující nákup místního zboží, požadavky na místní obsah nebo nucené transfery technologií, pokud nejsou odůvodněny programy OSN na překonání digitální propasti nebo výjimkami souvisejícími s obchodními aspekty práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), pro zajištění toho, aby mohly evropské společnosti působit ve spravedlivém a předvídatelném prostředí;

15.  zdůrazňuje, že EU by měla nadále na bilaterální, plurilaterální i multilaterální úrovni usilovat o zajištění toho, aby třetí země nabízely stejnou míru otevřenosti vůči zahraničním investicím, jakou projevuje EU, a aby zachovaly rovné pracovní podmínky pro hospodářské subjekty EU; vítá návrh nařízení EU, kterým se stanoví rámec pro přezkum přímých zahraničních investic do Unie, a podporuje jeho cíle pro lepší ochranu kritických infrastruktur a technologií;

16.  zdůrazňuje, že strategie v oblasti digitálního obchodu musí být plně v souladu se zásadou neutrality sítě a musí zajistit, aby se s veškerým provozem na internetu nakládalo stejně, bez diskriminace, omezení či narušování, nezávisle na odesílateli, příjemci, druhu, obsahu, zařízení, službě nebo aplikaci; dále připomíná, že opatření pro řízení provozu by měla být povolena pouze ve výjimečných případech, kdy jsou nezbytně nutná, a to pouze po nezbytně dlouhou dobu, aby byly dodrženy právní požadavky, byla zachována celistvost a bezpečnost sítě nebo aby se zabránilo hrozícímu přetížení sítě;

17.  zdůrazňuje, že zavádění přiměřené infrastruktury, pokud se týká pokrytí, kvality a bezpečnosti a podpory neutrální sítě, a přístup k této infrastruktuře, zejména ve venkovských, horských a vzdálených oblastech, má pro digitalizaci evropského průmyslu a posilování elektronické správy klíčový význam;

18.  vyjadřuje hluboké politování nad praktikami třetích zemí, které podmiňují přístup na trh u software, jež společnosti hodlají prodávat, zpřístupněním jeho zdrojových kódů a jejich předáním státním orgánům; domnívá se, že tato opatření jako paušální požadavek pro přístup na trh jsou nepřiměřená; vyzývá Komisi, aby zakázala vládám, které uzavřely dohody o volném obchodu, aby se účastnily podobných aktivit; zdůrazňuje, že by výše uvedené nemělo bránit státním orgánům v prosazování transparentnosti softwaru, podpoře zveřejňování zdrojového kódu prostřednictvím bezplatného softwaru s otevřeným zdrojovým kódem a sdílení dat prostřednictvím otevřených licencí na poskytování údajů;

19.  připomíná, že v některých případech jsou požadavky na místní přítomnost nezbytné k zajištění účinného obezřetnostního dohledu nebo regulačního dohledu a prosazování; znovu proto vyzývá Komisi, aby přistoupila na omezené závazky v režimu 1, s cílem zabránit regulatorní arbitráži;

20.  je toho názoru, že digitální obchod by měl být dále usnadněn v rámci zadávání veřejných zakázek, včetně využívání možnosti poskytovat služby na dálku, a poskytnutí možnosti, aby evropské podniky, zejména malé a střední, získaly přístup k veřejným a soukromým zakázkám;

21.  konstatuje, že požadavky na přenos technologií ve prospěch rozvoje by neměly být znemožněny pravidly týkajícími se digitálního obchodu;

22.  vyzývá Komisi, aby orgánům třetích zemí zakázala požadovat zpřístupnění nebo převod podrobností o technologii (šifrování) použité v produktech jako podmínku pro výrobu, prodej nebo distribuci těchto produktů;

23.  konstatuje, že ochrana práv duševního vlastnictví a investice do výzkumu a vývoje představují základní podmínku ekonomiky EU založené na znalostech, a že pro boj proti obchodu s padělaným zbožím v celém hodnotovém řetězci je klíčová mezinárodní spolupráce; vybízí proto Komisi, aby usilovala o celosvětové uplatňování mezinárodních norem, jako je Dohoda WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví a smlouvy uzavřené Světovou organizací duševního vlastnictví (WIPO) týkající se internetu; připomíná, že v celé EU je zapotřebí právní ochrana nových výtvorů na internetu i mimo něj, neboť to povzbudí investice a povede k dalším inovacím; zdůrazňuje však, že obchodní dohody nejsou vhodným místem pro rozšiřování úrovně ochrany práv a neměly by v nich proto být rozšířeny pravomoci na vymáhání práv duševního vlastnictví; zdůrazňuje, že by neměl být zpochybňován na základě práv duševního vlastnictví přístup k lékům ve třetích zemích; zdůrazňuje, že obchod s padělaným zbožím vyžaduje výrazně odlišný přístup k porušování práv duševního vlastnictví v digitální ekonomice;

24.  vybízí Komisi, aby pozorně sledovala program domény nejvyšší úrovně Internetového sdružení pro přidělování jmen a čísel (ICANN), který rozšiřuje názvy domén na tisíce generických jmen, a aby v souladu se svým závazkem ke svobodnému a otevřenému internetu zaručila ochranu držitelů práv, zejména práv souvisejících se zeměpisnými označeními;

25.  vyzývá Komisi, aby využila obchodní dohody k tomu, aby zabránila smluvním stranám v omezování podílu zahraničního kapitálu, aby stanovila prokonkurenční pravidla ke vstupu na velkoobchodní trh pro zavedené sítě operátorů, aby zajistila transparentní a nediskriminační licenční pravidla a poplatky a aby zabezpečila skutečný přístup ke koncovým infrastrukturám na exportních trzích telekomunikačním operátorům z EU; připomíná, že konkurence založená na pravidlech v odvětví telekomunikací vede ke kvalitnějším službám a nižším cenám;

26.  vyzývá Komisi, aby nadále usilovala o vyvinutí souboru závazných multilaterálních pravidel pro elektronické obchodování ve WTO a nadále se zaměřovala na konkrétní a realistické výsledky;

27.  vyzývá Komisi, aby urychleně obnovila jednání o dohodě o obchodu se službami (TISA) v souladu s doporučeními přijatými Parlamentem; zastává názor, že by EU měla využít této příležitosti k tomu, aby se ujala vedoucí pozice při stanovování nejmodernějších globálních digitálních standardů;

28.  připomíná, že od roku 1998 dodržují členové WTO moratorium na tarify pro elektronické přenosy; zdůrazňuje, že tyto tarify by přinesly zbytečné dodatečně náklady podnikům a spotřebitelům; vyzývá Komisi, aby přeměnila toto moratorium v trvalou dohodu o zákazu tarifů v elektronickém přenosu pod podmínkou pečlivé analýzy důsledků v oblasti 3D tisku;

29.  bere na vědomí úsilí WTO o prosazení jejího pracovního programu v oblasti elektronického obchodu; žádá Komisi, aby se snažila dosáhnout dalšího rozšíření dohody WTO o informačních technologiích, tak aby zahrnovala více výrobků a větší počet členů WTO, a bere na vědomí ministerskou konferenci WTO v Buenos Aires, která se má konat v prosinci 2017; žádá Komisi, aby s evropskými podniky a členskými státy co nejdříve prokonzultovala svůj postoj k elektronickému obchodu a dalším otázkám digitálního obchodu, které mají být na konferenci dohodnuty, aby byl zajištěn jednotný postoj EU;

30.  vyzývá Komisi, aby využila obchodní dohody k podpoře interoperability norem IKT, z níž budou mít prospěch spotřebitelé i výrobci, zejména v kontextu bezpečného internetu věcí, 5G a kybernetické bezpečnosti, a aby neobcházela legitimní fóra pro mnohostranné řízení, která přispěla k otevřenému internetu;

31.  podporuje sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Priority pro normalizaci IKT pro jednotný digitální trh“ (COM(2016)0176); zdůrazňuje, že zatímco normalizace v oblasti IKT musí i nadále probíhat pod vedením průmyslu a musí být dobrovolná a založená na konsenzu, zásadách transparentnosti, otevřenosti, nestrannosti, účinnosti, relevantnosti a soudržnosti, ke zvýšení konkurenceschopnosti je zapotřebí stanovit jasnější soubor priorit týkajících se normalizace v oblasti IKT a zajistit jim politickou podporu na vysoké úrovni; konstatuje, že v rámci tohoto procesu by se měly využít nástroje evropského normalizačního systému, přičemž tento proces by měl zahrnovat širokou škálu zainteresovaných stran, a to jak v rámci EU, tak i na mezinárodní úrovni, aby bylo v souladu se společnou iniciativou pro normalizaci zajištěno vytvoření zdokonalených normalizačních postupů; vyzývá Komisi, aby podporovala vznik celosvětových průmyslových norem pro klíčové technologie 5G a strukturu sítí pod vedením EU, a to obzvláště na základě využití výsledků získaných v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti 5G technologií na úrovni hlavních unijních a mezinárodních normalizačních orgánů;

32.  poukazuje na význam mezinárodních norem týkajících se digitálních zařízení a služeb, zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti; požaduje, aby Komise usilovala o zavedení základních opatření zaměřených na kybernetickou bezpečnost výrobků v rámci internetu věcí a služeb založených na cloud computingu;

33.  domnívá se, že zvláštní pozornost je třeba věnovat rostoucímu počtu spotřebitelů a jednotlivců, kteří prodávají a kupují zboží na internetu a kteří se v souvislosti se zbožím zakoupeným on-line potýkají se zatěžujícími celními postupy; připomíná, že je nutné zavést zjednodušený celní režim nepodléhající zdanění ani clu pro zboží prodávané na internetu, které je bez použití vráceno; připomíná, že cílem dohody WTO o usnadnění obchodu je urychlit celní postupy a zlepšit jejich odpovědnost a transparentnost; zdůrazňuje, že je třeba digitalizovat celní informace a celní správu prostřednictvím on-line registrace a zpracování informací, což by mělo zlepšit odbavení na hranicích, spolupráci při odhalování podvodů, protikorupční úsilí a transparentnost cen souvisejících s cly; je toho názoru, že by byla pro spotřebitele výhodná širší možnost využívat nástroje, jako je on-line urovnávání sporů;

34.  vyzývá Komisi, aby vybídla signatáře obchodních dohod, aby do kapitoly o telekomunikacích svých dohod o volném obchodu zahrnuli ustanovení, která zajistí, aby mezinárodní roamingové poplatky i poplatky za volání a SMS do zahraničí byly transparentní, spravedlivé, rozumné a orientované na spotřebitele; vyzývá Komisi, aby podpořila politiky, které budou prosazovat maloobchodní ceny za roaming orientované na náklady, s cílem dosáhnout snížení těchto cen, podpořit transparentnost a zabránit nekalým nebo jakkoli negativním obchodním praktikám vůči spotřebitelům;

35.  uznává, že zásady směrnice o elektronickém obchodu (2000/31/ES) přispěly k rozvoji digitální ekonomiky tím, že vytvořily příznivé podmínky pro inovace a zaručily svobodu projevu a svobodu podnikání; připomíná, že Komise je při obchodních jednáních povinna dodržovat acquis EU;

36.  vyzývá Komisi, aby digitální technologie a služby dále začleňovala do rozvojové politiky EU, jak je mimo jiné stanoveno v programu Digital4Development; vyzývá Komisi, aby využila obchodní dohody ke zlepšování a prosazování digitálních práv; uznává, že pouze 53,6 % všech domácností na světě má přístup k internetu; vyjadřuje politování nad tím, že stále existuje významná digitální propast; vyzývá Komisi, aby zvýšila investice do digitální infrastruktury v zemích globálního Jihu s cílem překonat tuto digitální propast, mimo jiné podporou partnerství veřejného a soukromého sektoru, s tím, že je třeba nadále dodržovat zásady účinnosti rozvoje; v tomto ohledu bere na vědomí příspěvek Mezinárodní telekomunikační unie OSN na podporu rozvojových zemí (ITU-D) k vytváření, rozvoji a zlepšování telekomunikačních zařízení a zařízení a sítí IKT; naléhavě vyzývá Komisi, aby investice do širokopásmové infrastruktury v rozvojových zemích podmínila tím, že budou respektovat svobodný, otevřený a bezpečný internet a rozvoj odpovídajících řešení k podpoře přístupu k mobilnímu internetu, a aby zajistila, že tyto investice budou plně přispívat k plnění těchto cílů; zdůrazňuje, že tyto investice mají význam především pro místní mikropodniky, malé a střední podniky, zejména v rozvojových zemích, aby byly schopny digitální interakce s nadnárodními společnostmi a měly přístup ke globálním hodnotovým řetězcům; připomíná, že usnadnění přeshraničního elektronického obchodu může mít přímý dopad na zlepšení životních podmínek a životní úrovně a zrychlení hospodářského rozvoje; připomíná, že by toto úsilí mohlo přispět k rovnosti žen a mužů, neboť značný počet těchto společností vlastní a provozují ženy; připomíná, že by digitální obchod mohl být zdrojem také pro veřejné orgány a napomoci tak k rozvoji elektronické správy;

37.  zdůrazňuje, že je velmi důležité, aby jakákoli strategie v oblasti digitálního obchodu byla plně v souladu se zásadou soudržnosti politik v oblasti rozvoje a aby zejména podpořila začínající podniky a mikropodniky, malé a střední podniky v provozování přeshraničního elektronického obchodu a umožnila jim tuto činnost, přičemž připomíná, že by tak mohla přispět k rovnosti žen a mužů;

38.  domnívá se, že i digitální otázky by měly být výrazněji obsaženy v politice pomoci EU na podporu obchodu s cílem usnadnit růst elektronického obchodu prostřednictvím zvýšené podpory inovací a infrastruktury a přístupu k financování, zejména prostřednictvím iniciativ zaměřených na mikrofinancování, jakož i pomoci při zvyšování internetového zviditelňování podnikatelských subjektů z rozvojových zemí působících v oblasti elektronického obchodu, usnadňování přístupu k platformám a propagování dostupnosti řešení pro elektronické platby a přístupu k nákladově efektivní logistice a zásilkovým službám;

39.  zdůrazňuje, že jakákoli strategie v oblasti digitálního obchodu včetně jejích doprovodných opatření musí být plně v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 a přispívat k její realizaci; konstatuje, že cíl udržitelného rozvoje č. 4 (kvalitní vzdělávání): poskytující všem dívkám a chlapcům bezplatné, spravedlivé a kvalitní základní a střední vzdělání), cíl udržitelného rozvoje č. 5 (dosažení rovnosti pohlaví a posílení postavení všech žen a dívek), cíl udržitelného rozvoje č. 8.10 (podpora inkluzivního a udržitelného hospodářského růstu, zejména prostřednictvím posílení kapacit domácích finančních institucí a rozšíření přístupu k finančním službám), jakož i cíl udržitelného rozvoje č. 9.1 (budování spolehlivé a odolné infrastruktury a zaměření se na rovný přístup pro všechny) a cíl udržitelného rozvoje č. 9.3 (zlepšování přístupu malých podniků, zejména v rozvojových zemích, k finančním službám, včetně dostupných úvěrů, a jejich začlenění do hodnotových řetězců a trhů) jsou v této souvislosti obzvlášť důležité;

40.  zavazuje se aktualizovat svou strategii v oblasti digitálního obchodu každých 5 let;

41.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, a ESVČ.

(1) Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1.
(2) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2016)0299.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2016)0041.
(5) Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 35.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2016)0233.
(7) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

Právní upozornění - Ochrana soukromí