Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 15. června 2017 o žádosti, aby byla Marine Le Penová zbavena imunity (2017/2021(IMM))

P8_TA(2017)0266 A8-0223/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost, aby byla Marine Le Penová zbavena imunity, kterou dne 9. prosince 2016 předložil státní zástupce odvolacího soudu v Aix-en-Provence Pascal Guinot a která byla oznámena na plenárním zasedání dne 19. ledna 2017,

–  poté, co paní Le Penová měla v souladu s čl. 9 odst. 6 jednacího řádu dne 29. května a 12. června 2017 možnost vyjádřit se,

–  s ohledem na články 8 a 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010 a 6. září 2011 a 17. ledna 2013(1),

–  s ohledem čl. 23 první pododstavec, čl. 29 první pododstavec, článek 30 a čl. 31 první pododstavec zákona ze dne 29. července 1881 a články 93-2 a 93-3 zákona ze dne 29. července 1982,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0223/2017),

A.  vzhledem k tomu, že státní zástupce odvolacího soudu v Aix-en-Provence požádal, aby byla poslankyně Evropského parlamentu Marine Le Penová zbavena poslanecké imunity v souvislosti s právními kroky týkajícími se údajného trestného činu;

B.  vzhledem k tomu, že podle článku 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie nemohou být členové Evropského parlamentu vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni pro své názory či hlasování během výkonu své funkce;

C.  vzhledem k tomu, že článek 9 Protokolu č. 7 stanoví, že v průběhu zasedání Evropského parlamentu jeho členové na území vlastního státu požívají imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu;

D.  vzhledem k tomu, že čl. 26 odst. 2 francouzské ústavy stanoví, že žádný člen parlamentu nesmí být v souvislosti s trestnou činností nebo jiným deliktním jednáním zadržen, vzat do vazby, ani proti němu nesmí být použita svobodu omezující opatření bez svolení předsednictva shromáždění, jehož je členem, a že toto svolení se nepožaduje v případě trestného činu nebo v případě jiného deliktního jednání, při němž byla osoba přistižena, nebo v případě konečného odsuzujícího rozsudku;

E.  vzhledem k tomu, že Marine Le Penová je obviněna ze skutku veřejné pomluvy občana vykonávajícího veřejnou volenou funkci, který je trestným činem podle francouzského práva, konkrétně podle čl. 23 prvního pododstavce, čl. 29 prvního pododstavce, článku 30 a čl. 31 prvního pododstavce zákona ze dne 29. července 1881 a článků 93-2 a 93-3 zákona ze dne 29. července 1982;

F.  vzhledem k tomu, že dne 28. července 2015 předložil Christian Estrosi hlavnímu vyšetřujícímu soudci v Nice žádost o připojení se k občanskoprávnímu řízení proti Marine Le Penové z důvodu veřejné pomluvy, jíž se dopustila vůči občanovi pověřenému výkonem dočasné veřejné volené funkce; vzhledem k tomu, že dotyčný uvádí, že dne 3. května 2015 v pořadu Le Grand Rendez-vous vysílaném současně na televizním kanálu iTÉLÉ a na rozhlasové stanici Europe 1 Marine Le Penová pronesla výroky, které představují tvrzení nebo obvinění na jeho adresu, kterými pohanila jeho čest a poškodila jeho pověst:

„Podívejte se, já jen vím, že pan Estrosi financoval Unii islámských organizací ve Francii (UOIF); byl odsouzen správním soudem, protože jedné mešitě UOIF dal tak nízké nájemné, že ho dokonce i správní soud klepl přes prsty, což ve skutečnosti odpovídá tomu, jak tito starostové nelegálně financují mešity, čímž porušují zákon z roku 1905; takže když někoho přistihnou, jak se chce přiživit na klientelismu, na koláči náboženské komunity, tak je samozřejmě třeba křičet hodně hlasitě, říkat věci, které šokují, ale já nijak nedbám na slova, větší váhu přikládám činům ...“; v odpovědi na otázku moderátora „Takže, je Estrosi komplicem džihádistů?“ měla paní Le Penová prohlásit: „Pomoc, poskytování prostředků, asistence – když někdo pomáhá islámskému fundamentalismu, aby se usadil, šířil a získával stoupence, pak je ten člověk tak nějak z morálního hlediska trochu jejich komplicem.“

G.  vzhledem k tomu, že Marine Le Penové byla v souladu s čl. 9 odst. 6 jednacího řádu dána dvakrát možnost se k této věci osobně vyjádřit; vzhledem k tomu, že však nevyužila ani možnosti předložit příslušnému výboru své písemné vyjádření;

H.  vzhledem k tomu, že údajný skutek Marine Le Penové nemá přímou či zřejmou spojitost s výkonem jejího mandátu poslankyně Evropského parlamentu a její výroky nejsou vyjádřenými názory či hlasováním při výkonu mandátu poslankyně Evropského parlamentu pro účely článku 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie;

I.  vzhledem k tomu, že s ohledem na článek 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie daná obvinění zjevně nesouvisejí s postavením Marine Le Penové jako poslankyně Evropského parlamentu, nýbrž že se týkají činností čistě vnitrostátní nebo regionální povahy, a že se na ně tudíž článek 8 nevztahuje;

J.  vzhledem k tomu, že imunity ve smyslu článku 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie lze paní poslankyni zbavit;

K.  vzhledem k tomu, že s ohledem na článek 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie není důvod se domnívat, že byla žádost o zbavení imunity podána ve snaze zabránit Marine Le Penové v její práci poslankyně nebo se záměrem ji politicky poškodit (fumus persecutionis);

1.  rozhodl, aby byla Marine Le Penová zbavena imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby okamžitě předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušnému orgánu Francouzské republiky a Marine Le Penové.

(1) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 1964, Wagner/Fohrmann a Krier, 101/63, ECLI:EU:C:1964:28; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 1986, Wybot/Faure a další, 149/85, ECLI:EU:C:1986:310; rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote/Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440; rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente, C-200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C 163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch/Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. června 2017 o případu ázerbájdžánského novináře Afgana Muhtarliho (2017/2722(RSP))

P8_TA(2017)0267 RC-B8-0414/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Ázerbájdžánu, zejména na usnesení o stavu lidských práv a o právním státě,

–  s ohledem na vztahy mezi EU a Ázerbájdžánem, které byly navázány v roce 1999 uzavřením dohody o spolupráci a partnerství, vytvořením Východního partnerství a účastí Ázerbájdžánu v Parlamentním shromáždění Euronest,

–  s ohledem na rozhodnutí ázerbájdžánského parlamentu (Milli Medžlis) ze dne 30. září 2016, kterým bylo zrušeno dřívější rozhodnutí ze dne 14. září 2015 o ukončení členství a účasti v Parlamentním shromáždění Euronest, a bylo tedy rozhodnuto zůstat jeho členem a dále se účastnit jeho činnosti;

–  s ohledem na to, že dne 14. listopadu 2016 byl Evropské komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (MK/VP) udělen mandát k tomu, aby jménem Unie a jejích členských států jednaly s Ázerbájdžánskou republikou o uzavření komplexní dohody, a s ohledem na to, že jednání o této dohodě byla zahájena dne 7. února 2017;

–  s ohledem na návštěvu ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva v Bruselu dne 6. února 2017;

–  s ohledem na nedávnou cestu delegace Výboru pro zahraniční věci do Ázerbájdžánu, která se uskutečnila dne 22. května 2017;

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu na ochranu všech osob před nuceným zmizením,

–  s ohledem na zprávu organizace Freedom House „Svoboda ve světě“ z roku 2017, v níž je tisk v Ázerbájdžánu označen za „nesvobodný“ a internet za „částečně svobodný“,

–  s ohledem na prohlášení MK/VP o odsouzení Mehmana Husejnova v Ázerbájdžánu ze dne 7. března 2017,

–  s ohledem na dohodu o přidružení mezi EU a Gruzií / dohodu o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu (AA/DFTA), která vstoupila v platnost dne 1. července 2016,

–  s ohledem na minulá prohlášení komisaře Rady Evropy pro lidská práva Nilse Muižniekse o pronásledování novinářů, občanských a lidskoprávních aktivistů a členů opozice v Ázerbájdžánu,

–  s ohledem na prohlášení ředitele Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE Michaela Georga Linka o údajném únosu ázerbájdžánského novináře a lidskoprávního aktivisty Afgana Muhtarliho dne 8. června 2017, který byl ve vazbě též údajně týrán;

–  s ohledem na prohlášení mluvčí MK/VP o protiprávním zadržování ázerbájdžánských občanů pobývajících v Gruzii,

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že ázerbájdžánský investigativní novinář Afgan Muhtarli, žijící od roku 2015 v exilu v Tbilisi, dne 29. května 2017 zmizel z Tbilisi a objevil se o několik hodin později v Baku;

B.  vzhledem k tomu, že podle vyjádření jeho právníka zastavili Afgana Muhtarliho neznámí muži, kteří měli údajně na sobě uniformy gruzínské kriminální policie; vtáhli ho do auta, zbili ho a odvezli na ázerbájdžánskou hranici, kde byla údajně na jeho dopadení vypsána odměna 10 000 EUR;

C.  vzhledem k tomu, že Afganu Muhtarlimu nyní hrozí trestní stíhání za nezákonné překročení státních hranic, pašování a útok na policejního činitele; vzhledem k tomu, že trestní sazby za tyto činy mohou činit až několik let odnětí svobody a že dne 31. května 2017 soud nařídil tříměsíční vyšetřovací vazbu;

D.  vzhledem k tomu, že Afgan Muhtarli působil v několika nezávislých sdělovacích prostředcích, jako je Radio Free Europe / Radio Liberty, a je znám svými kritickými články o ázerbájdžánských státních činitelích; vzhledem k tomu, že do gruzínského exilu se uchýlil proto, aby se vyhnul represím ze strany ázerbájdžánských státních orgánů;

E.  vzhledem k tomu, že Gruzie je smluvní stranou Evropské úmluvy o lidských právech a je proto její povinností zaručit bezpečnost ázerbájdžánských občanů žijících na jejím území a nedopustit, aby byli násilím navráceni do své země; vzhledem však k tomu, že ázerbájdžánští občané se stále častěji setkávají s tím, že gruzínské úřady odmítají prodloužit jejich povolení k pobytu;

F.  vzhledem k tomu, že gruzínský prezident Giorgi Margvelašvili prohlásil, že únos Afgana Muhtarliho je „závažným problémem pro [gruzínský] stát a jeho svrchovanost“;

G.  vzhledem k tomu, že gruzínské ministerstvo vnitra zahájilo ve věci únosu Afgana Muhtarliho vyšetřování podle § 143 trestního zákoníku (protiprávní věznění) a začala jednat o tomto případu se svými ázerbájdžánskými protějšky;

H.  vzhledem k tomu, že celkový stav lidských práv v Ázerbájdžánu je po několik posledních let zdrojem závažných obav; čelní představitelé nevládních organizací, lidskoprávní aktivisté, členové opozice, novináři a ostatní představitelé občanské společnosti jsou neustále terčem zastrašování, represí a pronásledování a údajně i mučení, mají zakázáno vycestovat ze země a je omezována jejich svoboda pohybu;

I.  vzhledem k tomu, že dne 17. května 2017 odvolací soud v Baku nařídil, aby se Lejla a Arif Junusovi, kteří získali politický azyl v Nizozemsku, vrátili do Ázejbájdžánu a zúčastnili se obnoveného soudního řízení;

J.  vzhledem k tomu, že dne 12. května 2017 obvodní soud v Sabailu na základě žádosti ministerstva dopravy, komunikací a vysokých technologií potvrdil rozhodnutí o blokování pěti zpravodajských serverů; těmi jsou ázerbájdžánská sekce Rádia svobodná Evropa (Radio Free Europe / Radio Liberty), Azadliq.info, Meydan TV a satelitní televizní stanice Turan TV a Azerbaijani Saadi;

K.  vzhledem k tomu, že je velmi cenné, že byly obnoveny vztahy mezi ázerbájdžánským parlamentem a Evropským parlamentem a že se Ázerbájdžán znovu zapojil do činnosti Parlamentního shromáždění Euronest;

L.  vzhledem k tomu, že Evropská unie a Ázerbájdžán zahájily dne 7. února 2017 jednání o nové dohodě, která bude vycházet ze zásad stanovených v přezkumu evropské politiky sousedství z roku 2015 a poskytne nový základ pro politický dialog a spolupráci mezi EU a Ázerbájdžánem;

1.  ostře odsuzuje únos Afgana Muhtarliho v Tbilisi a jeho následné protiprávní zadržování v Baku; soudí, že byla závažným způsobem porušena lidská práva, a odsuzuje toto závažné protiprávní jednání;

2.  vyzývá gruzínské státní orgány, aby rychle, důkladně, transparentně a účinně vyšetřily nucené zmizení Afgana Muhtarliho v Gruzii a jeho protiprávní převoz do Ázerbájdžánu a aby pachatele postavily před soud;

3.  domnívá se, že je velmi důležité, aby gruzínské státní orgány vyvinuly veškeré úsilí k tomu, aby byla nade vší pochybnost objasněna veškerá podezření z toho, že se na nuceném zmizení podíleli gruzínští státní agenti;

4.  připomíná, že je povinností gruzínských orgánů poskytovat ochranu všem cizím státním příslušníkům, kteří žijí v Gruzii nebo zde žádají o politický azyl, a kterým hrozí vážné riziko, že budou ve své zemi souzeni pro svou činnost v oblasti lidských práv či politickou činnost; v této souvislosti poukazuje na článek 3 Evropské úmluvy o lidských právech, jíž je Gruzie smluvní stranou;

5.  ostře odsuzuje trestní stíhání Afgana Muhtarliho na základě vykonstruovaných obvinění a opakuje, že důvodem jeho soudního stíhání je jeho nezávislá novinářská činnost;

6.  vyzývá ázejbájdžánské státní orgány, aby okamžitě a bez jakýchkoli dalších podmínek zprostily Afgana Muhtarliho všech obvinění a propustily ho z vazby, stejně jako všechny ostatní, kteří jsou vězněni za to, že uplatnili svá základní práva, jako je mimo jiné svoboda projevu; vyzývá gruzínské státní orgány, aby v případu Afgana Muhtarliho učinily veškeré nezbytné kroky vůči ázerbájdžánským orgánům s cílem dosáhnout toho, aby se mohl sejít se svou rodinou;

7.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že případ Afgana Muhtarliho je další ukázkou toho, že se ázerbájdžánské orgány zaměřují na kritiky režimu žijící v exilu a pronásledují jak je samotné, tak i jejich příbuzné doma; připomíná předchozí případy, kdy ázerbájdžánské orgány žádaly o vydání mezinárodního zatykače na ázerbájdžánské občany žijící v exilu, kteří kritizovali státní moc;

8.  vyzývá k okamžitému, plnému, věrohodnému a nestrannému vyšetření úmrtí ázerbájdžánského blogera a aktivisty Mehmana Galandarova, který zemřel dne 28. dubna 2017 ve vazbě;

9.  vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech politických vězňů, včetně novinářů, obránců lidských práv a ostatních občanských aktivistů, konkrétně Afgana Muhtarliho, Ilkina Rustamzadeha, Rašada Ramazanova, Seymura Haziho, Gijase Ibrahimova, Mehmana Husejnova, Bayrama Mammadova, Ilgara Mammadova, Araze Gulijeva, Tofiga Hasanliho, Igize Qahramanova, Afgana Sadygova a dalších, mimo jiné těch, na něž se vztahuje příslušný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, a požaduje, aby byli zproštěni všech obvinění a byla jim navrácena veškerá jejich politická a občanská práva, což se týká také dříve vězněných a nyní již propuštěných politických vězňů, jako jsou Intigam Alijev, Chadídža Ismailová a další;

10.  vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby přestaly pronásledovat Lejlu a Arifa Junusovy, a upozorňuje Interpol na to, že se jedná o politický motivovaný případ;

11.  znovu naléhavě vyzývá ázerbájdžánské státní orgány, aby ukončily praxi selektivního trestního stíhání a věznění novinářů, lidskoprávních aktivistů a všech ostatních kritiků vlády a aby všem zadržovaným osobám, včetně novinářů a politických a občanských aktivistů, zaručily jejich procesní práva a dbaly na to, aby byly v jejich případě uplatněny normy spravedlivého procesu;

12.  žádá ázerbájdžánské orgány, aby zaručily nezávislým skupinám a aktivistům občanské společnosti možnost působit bez neoprávněných překážek a bez strachu z perzekuce, což znamená, že by měly být mimo jiné zrušeny zákony výrazně omezující občanskou společnost, uvolněny bankovní účty nevládních skupin a jejich čelných představitelů a mělo by jim být povoleno získávat financování ze zahraničí;

13.  vyzývá ázerbájdžánskou vládu, aby se plně řídila veškerými rozhodnutími Evropského soudu pro lidská práva a plně spolupracovala s Benátskou komisí Rady Evropy, komisařem pro lidská práva a zmocněncem OSN pro zvláštní postupy a aby prováděla jejich doporučení, pokud jde o obhájce lidských práv, právo na svobodu sdružování a pokojného shromažďování a svobodu projevu a o svévolné zadržování, s cílem změnit právní předpisy a upravit postupy tak, aby plně odpovídaly závěrům odborníků;

14.  vítá, že v letech 2015 a 2016 bylo v Ázerbájdžánu propuštěno několik známých obránců lidských práv, novinářů a aktivistů;

15.  poukazuje na význam příznivého politického klimatu mezi vládou, opozičními silami a občanskou společností jako celkem;

16.  poukazuje na význam nové dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Ázerbájdžánem; zdůrazňuje, že ústředními prvky nové dohody musí být demokratické reformy, právní stát, řádná správa a dodržování lidských práv a základních svobod; připomíná, že po celou dobu jednání o nové dohodě bude situaci v zemi bedlivě sledovat, než rozhodne o tom, zda udělí svůj souhlas;

17.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské službě pro vnější činnost, Evropské radě, Komisi, prezidentům, vládám a parlamentům Ázerbájdžánu a Gruzie, Radě Evropy, OBSE a Radě OSN pro lidská práva.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. června 2017 o Pákistánu, zejména o situaci ochránců lidských práv a o trestu smrti (2017/2723(RSP))

P8_TA(2017)0268 RC-B8-0419/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Pákistánu,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 18. července 2016 týkající se Pákistánu,

–  s ohledem na pětiletý plán angažovanosti mezi EU a Pákistánem,

–  s ohledem na akční plán Pákistánu v oblasti lidských práv,

–  s ohledem na víceletý orientační program mezi EU a Pákistánem na období 2014–2020,

–  s ohledem na doporučení uvedená ve zprávách volební pozorovatelské mise EU v Pákistánu,

–  s ohledem na prohlášení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a její mluvčí o Pákistánu,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948, a zejména na její článek 18,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, k jehož signatářským zemím patří i Pákistán,

–  s ohledem na Úmluvu o právech dítěte,

–  s ohledem na ústavu Pákistánu,

–  s ohledem na obecné zásady EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení, na obecné zásady EU týkající se ochránců lidských práv a trestu smrti a na strategický rámec z roku 2012 pro oblast lidských práv a demokracie;

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že do roku 2015 platilo v Pákistánu moratorium na trest smrti, které bylo po masakru ve vojenské veřejné škole v Péšávaru, k němuž došlo v prosinci 2014, znovu zrušeno; vzhledem k tomu, že moratorium bylo původně zrušeno pouze pro případ teroristické činnosti, později však bylo jeho zrušení rozšířeno na všechny trestné činy, za něž se uděluje trest smrti;

B.  vzhledem k tomu, že Pákistán je v současné době jednou ze zemí, kde na výkon trestu smrti čeká nejvíce lidí na světě; vzhledem k tomu, že byly hlášeny případy poprav, které se uskutečnily v době probíhajícího odvolacího řízení;

C.  vzhledem k tomu, že se za porušení pákistánského „zákona proti rouhání“ (oddíl 295-C trestního zákoníku) nutně uděluje trest smrti; vzhledem k tomu, že v současnosti na soudní řízení z důvodu „rouhání“ čekají stovky osob a řada jich čeká na vykonání trestu smrti; vzhledem k tomu, že tento zákon obsahuje nejasné definice, které lze snadno zneužít k boji proti politickým disidentům nebo k umlčení legitimní kritiky na adresu státních institucí a dalších orgánů;

D.  vzhledem k tomu, že v březnu 2017 předseda vlády nařídil zákaz veškerého „rouhačského“ obsahu na internetu a pákistánské orgány požádaly společnosti zajišťující provoz sociálních médií, aby jim pomohly při vyhledávání Pákistánců, kteří jsou podezřelí z „rouhačství“; vzhledem k tomu, že dne 14. dubna 2017 byl Mašál Chán – student na univerzitě Abdula Walího Chána – poté, co byl obviněn ze zveřejnění „rouhačského“ materiálu na internetu, zlynčován skupinou dalších studentů; vzhledem k tomu, že dne 10. června 2017 pákistánský soud pro boj proti terorismu odsoudil Tajmúra Rezu k trestu smrti za to, že se na Facebooku údajně dopustil „rouhačství“; vzhledem k tomu, že Baba Džán a 12 dalších demonstrantů bylo odsouzeno k doživotnímu trestu odnětí svobody, což je nejpřísnější trest, který byl kdy udělen za účast na demonstraci;

E.  vzhledem k tomu, že pákistánské Národní shromáždění dne 18. dubna 2017 schválilo usnesení, v němž odsoudilo zlynčování Mašála Chána ze strany násilnického davu za údajné „rouhačství“; vzhledem k tomu, že v Senátu proběhla diskuze o reformách, které by ukončily zneužívání tohoto zákona;

F.  vzhledem k tomu, že na dobu dvou let, po kterou mělo dojít k upevnění systému civilního soudnictví, byly zavedeny vojenské soudy; vzhledem k tomu, že při rozvoji soudnictví bylo dosaženo jen nepatrného pokroku a že dne 22. března 2017 byly vojenské soudy zavedeny na základě kontroverzního rozhodnutí na další dva roky;

G.  vzhledem k tomu, že v Pákistánu dochází k mnohočetným případům zastrašování, napadení, zatýkání, mučení, pronásledování a zabíjení ochránců lidských práv, politických disidentů a členů náboženských menšin a skupin, mj. členů hnutí Ahmadíja; vzhledem k tomu, že podle informací, jež shromáždila pracovní skupina OSN pro případy násilného nebo nedobrovolného zmizení a nevládní organizace, se násilného mizení dopouštějí bezpečnostní orgány a orgány k prosazování práva, jako je policie a zpravodajské služby; vzhledem k tomu, že před soud nebyl úspěšně postaven ani jeden pachatel těchto činů;

H.  vzhledem k tomu, že vojenský soud v dubnu 2017 uznal indického státního příslušníka Kulbhúšana Jádava vinným a udělil mu trest smrti; vzhledem k tomu, že tento případ se v současné době projednává z důvodu, že mu nebylo přiznáno právo na přístup ke konzulárním službám, u Mezinárodního soudního dvora; vzhledem k tomu, že dne 4. května 2017 byl při útoku rozvášněného davu na policejní stanici v Balúčistánu, který byl zřejmě motivován údajným „rouhačstvím“, zabit desetiletý chlapec a pět dalších osob bylo zraněno; vzhledem k tomu, že dne 30. května 2017 vedlo údajné znásilnění náctileté dívky (která je v místních sdělovacích prostředcích označována pouze jako „Šumajla“) ze strany rodinného příslušníka v Rádžanpúru k tomu, že kmenový soud oběť odsoudil k smrti; vzhledem k tomu, že tyto případy nejsou nikterak ojedinělé;

I.  vzhledem k tomu, že případ Aasiye Norínové, která je známa spíše jako Asia Bíbíová, má v oblasti lidských práv v Pákistánu stále mimořádný význam; vzhledem k tomu, že Asia Bíbíová – pákistánská křesťanka – byla v roce 2010 pákistánským soudem uznána vinnou z rouhačství a odsouzena k trestu smrti oběšením; vzhledem k tomu, že pokud by byl trest vykonán, stala by se Asia Bíbíová první ženou, která kdy byla v Pákistánu právoplatně popravena za rouhačství; vzhledem k tomu, že o její propuštění žádala celá řada mezinárodních petic na základě toho, že byla perzekvována za své náboženské přesvědčení; vzhledem k tomu, že členové občanské domobrany zavraždili křesťanského ministra pro menšiny Šahbáze Bhattího a muslimského politika Salmána Tásíra, kteří ji obhajovali a vyslovili se proti „zákonům proti rouhačství“; vzhledem k tomu, že Asia Bíbíová je stále ve vězení a její rodina se skrývá nehledě na dočasné pozastavení výkonu trestu smrti;

J.  vzhledem k tomu, že přísná opatření zaměřená proti nevládním organizacím nijak nepolevují; vzhledem k tomu, že pod záminkou uplatňování celostátního programu proti terorismu dochází k zastrašování a pronásledování celé řady nevládních organizací, přičemž v několika případech došlo k zapečetění jejich kanceláří;

K.  vzhledem k tomu, že 12 milionů žen nemá průkaz totožnosti, a proto jim je upíráno právo zaregistrovat se k volbám; vzhledem k tomu, že několik pozorovatelských misí EU vydalo doporučení ohledně zlepšení volebního procesu při dalších volbách, které jsou naplánovány na rok 2018;

L.  vzhledem k tomu, že dne 1. ledna 2014 byl Pákistán začleněn do nového systému všeobecných preferencí (GSP+); vzhledem k tomu, že tento systém by měl poskytovat jednoznačné pobídky k dodržování základních lidských a pracovněprávních práv, k ochraně životního prostředí a k dodržování zásad řádného řízení;

M.  vzhledem k tomu, že EU je i nadále plně odhodlána pokračovat v rámci pětiletého plánu angažovanosti a plánu, který jej nahradí, v dialogu a ve spolupráci s Pákistánem;

1.  znovu zdůrazňuje jednoznačné odmítání trestu smrti ze strany EU, a to ve všech případech bez výjimky; vyzývá ke všeobecnému zrušení tohoto trestu; vyjadřuje hluboké znepokojení nad rozhodnutím Pákistánu zrušit moratorium na udělování trestu smrti a nad tím, že v současnosti dochází ke znepokojivému počtu poprav; vyzývá Pákistán ke znovuzavedení moratoria, s tím, že dlouhodobým cílem by mělo být úplné zrušení trestu smrti;

2.  je hluboce znepokojen zprávami o tom, že se v Pákistánu používá trest smrti po nesprávně proběhlých soudních řízeních a že dochází k popravám nezletilých osob a osob s duševním postižením a k údajnému mučení; vyzývá pákistánskou vládu, aby uvedla ustanovení týkající se trestu smrti v pákistánských právních předpisech do souladu s mezinárodním právem a mezinárodními normami, včetně pozastavení poprav za všechny trestné činy kromě úmyslného zabití, zákazu poprav mladistvých delikventů a osob s duševním postižením a moratoria na výkon poprav v případě probíhajícího odvolacího procesu;

3.  s politováním konstatuje, že v Pákistánu dochází ke zhoršení situace v oblasti dodržování lidských práv a právního státu, a zejména k nárůstu počtu mimosoudních poprav, k zastrašování novinářů, ochránců lidských práv, nevládních organizací a kritiků vlády a k používání síly vůči nim; připomíná, že povinností pákistánské vlády je zajistit dodržování základních práv; vítá, že Pákistán přijal akční plán v oblasti lidských práv, a vyzývá k tomu, aby se tento plán odrazil ve hmatatelném pokroku; varuje v této souvislosti, že EU bude velice znepokojena, pokud by se měli aktivisté i nadále stávat obětí těchto praktik a pokud by nebylo dosaženo pokroku;

4.  vyjadřuje své znepokojení nad volností, kterou mají pro své fungování bezpečnostní složky, a vyzývá pákistánskou vládu, aby zajistila lepší dohled nad jejich činností; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby urychleně a nestranně prošetřily všechny případy úmrtí ve vazbě a případy zabití ze strany bezpečnostních složek a také tvrzení týkající se mučení a aby stíhaly pachatele mimosoudního zabíjení a mučení;

5.  s politováním konstatuje, že se v Pákistánu využívají vojenské soudy, které vedou tajná řízení a vykonávají civilní soudní pravomoc; trvá na tom, aby pákistánské orgány zajistily mezinárodním pozorovatelům a organizacím na ochranu lidských práv přístup za účelem sledování, jak jsou vojenské soudy využívány; požaduje také, aby v souladu s mezinárodními normami v oblasti soudního řízení došlo k okamžitému a transparentnímu přechodu k nezávislým civilním soudům; poukazuje na to, že příslušníkům třetích zemí, kteří se dostanou před soud, musí být zajištěn přístup ke konzulárním službám a ochraně;

6.  je hluboce znepokojen tím, že se v Pákistánu nadále používá „zákon proti rouhačství“, a domnívá se, že to vyhrocuje atmosféru náboženské nesnášenlivosti; bere na vědomí zjištění Nejvyššího soudu Pákistánu, že osoby obviněné z „rouhačství“ „nadměrně a nenapravitelně trpí“, protože neexistují ochranné prostředky, které by bránily nesprávnému uplatňování těchto zákonů a jejich zneužívání; vyzývá proto pákistánskou vládu, aby zrušila oddíl 295-A, 295-B a 295-C trestního zákoníku a zavedla účinné procesní a institucionální záruky, které by bránily zneužívání obvinění z „rouhačství“; vyzývá pákistánskou vládu také k tomu, aby se více zasadila o odsouzení udavačství za údajné „rouhání“, a naléhavě ji vyzývá k tomu, aby sama nepoužívala „rouhačskou“ rétoriku;

7.  vyzývá pákistánskou vládu, aby urychleně přijala opatření na ochranu života a práv novinářů a blogerů; vyjadřuje své znepokojení nad žádostí pákistánských orgánů vůči platformám Twitter a Facebook, aby jim poskytly informace o svých uživatelích, aby bylo možné vyhledávat osoby podezřelé z „rouhačství“; vyzývá pákistánskou vládu a parlament, aby novelizovaly zákon o prevenci elektronických trestných činů z roku 2016 a zrušily nadmíru široká ustanovení o sledování a uchovávání údajů a uzavírání internetových stránek na základě nejasných kritérií; vyzývá také ke zmírnění veškerých trestů smrti udělených za „rouhačství“ nebo politický disent, včetně trestu uděleného Tajmúru Rezovi; vyzývá v této souvislosti pákistánského prezidenta, aby využil svého práva udělovat milost;

8.  bere na vědomí pokrok, jehož bylo dosaženo při uplatňování pětiletého plánu angažovanosti mezi EU a Pákistánem, vyjadřuje však naději, že nový strategický plán angažovanosti, který má být dokončen v roce 2017, bude ambiciózní a pomůže upevnit vztahy mezi EU a Pákistánem;

9.  naléhavě vyzývá pákistánskou vládu, aby co nejrychleji a nejpozitivněji vyřešila dosud probíhající případ Asie Bíbíové; doporučuje, aby byly vzhledem ke způsobu, jakým v minulosti zacházeli s oběťmi údajného rouhačství členové občanské domobrany a mimosoudní aktéři, přijaty kroky, které by zajistily bezpečnost Asie Bíbíové a její rodiny;

10.  připomíná, že udělení statusu GSP+ se váže na určité podmínky a že jedním ze základních požadavků v rámci tohoto systému je účinné uplatňování mezinárodních úmluv; naléhavě vyzývá pákistánskou vládu, aby se jednoznačně zasadila o uplatňování 27 základních úmluv a dosáhla v této oblasti pokroku;

11.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby v rámci pravidelného dialogu o otázce lidských práv upozorňovaly pákistánské orgány na tyto problémy;

12.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Evropské komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Pákistánu.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. června 2017 o situaci v oblasti lidských práv v Indonésii (2017/2724(RSP))

P8_TA(2017)0269 RC-B8-0424/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Indonésii, zejména na usnesení ze dne 19. ledna 2017(1),

–  s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Indonésií, která vstoupila v platnost dne 1. května 2014, a na společné tiskové prohlášení ze dne 29. listopadu 2016 po první schůzce smíšeného výboru EU–Indonésie zřízeného touto dohodou,

–  s ohledem na místní prohlášení EU ze dne 9. května 2017 o svobodě náboženského vyznání nebo přesvědčení a svobodě projevu,

–  s ohledem na zprávu Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva – kompilaci o Indonésii ze dne 17. února 2017 a na všeobecný pravidelný přezkum (třetí cyklus) a shrnutí příspěvků zúčastněných stran týkající se Indonésie ze dne 20. února 2017,

–  s ohledem na prohlášení mluvčí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 27. července 2016 o plánovaných popravách v Indonésii,

–  s ohledem na šestý dialog o lidských právech mezi EU a Indonésií, který proběhl dne 28. června 2016,

–  s ohledem na prohlášení z Bangkoku týkající se podpory globálního partnerství ASEAN–EU v oblasti společných strategických cílů ze dne 14. října 2016,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv ze dne 10. prosince 1948,

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o občanských a politických právech (ICCPR), kterou Indonésie ratifikovala v roce 2006,

–  s ohledem na Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1987,

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Indonésie je čtvrtou nejlidnatější zemí světa, třetí největší demokracií, největší převážně muslimskou zemí a různorodou společností, která čítá 255 milionů obyvatel různých etnik, jazyků a kultur;

B.  vzhledem k tomu, že Indonésie je důležitým partnerem EU; vzhledem k tomu, že vztahy mezi EU a Indonésií, která je členskou zemí G20, jsou silné; vzhledem k tomu, že EU a Indonésie sdílejí stejné hodnoty, pokud jde o lidská práva, správu věcí veřejných a demokracii;

C.  vzhledem k tomu, že v roce 2016 došlo k bezprecedentnímu množství agresivních, diskriminačních, ponižujících slovních útoků a hystericky nenávistných výroků na adresu osob LGBTI v Indonésii; vzhledem k tomu, že tyto útoky byly údajně přímo či nepřímo podněcovány vládními představiteli, státními institucemi a extremisty; vzhledem k tomu, že v roce 2017 se navíc charakter těchto útoků ještě zhoršil;

D.  vzhledem k tomu, že ve zvláštní autonomní provincii Aceh, v níž vládne právo šaría, jsou kriminalizovány konsenzuální sexuální styky osob téhož pohlaví a nemanželské sexuální vztahy a hrozí za ně trest do výše 100 ran a 100 měsíců odnětí svobody; vzhledem k tomu, že v květnu 2017 byli dva mladí muži usvědčení z homosexuálního vztahu odsouzeni k 85 ranám rákoskou; vzhledem k tomu, že zákaz mučení patří mezi základní a nezcizitelná práva;

E.  vzhledem k tomu, že v ostatních částech Indonésie není homosexualita nezákonná; vzhledem k tomu, že i přesto byla komunita LGBTI v posledních letech pod neustálým tlakem;

F.  vzhledem k tomu, že dne 21. května 2017 bylo v Jakartě během policejního zátahu v gay klubu zatčeno 141 mužů na základě obvinění z „porušení zákonů o pornografii“;

G.  vzhledem k tomu, že od ledna 2016 se ústavní soud v Indonésii zabývá peticí požadující, aby byl homosexuální a nemanželský sex prohlášen za trestný čin;

H.  vzhledem k tomu, že v Indonésii vzrůstá netolerantnost vůči náboženským menšinám, čemuž nahrávají diskriminační zákony a podzákonné předpisy, mj. zákon o rouhání, který oficiálně uznává pouze šest náboženských vyznání; vzhledem k tomu, že v červenci 2017 bylo podle zákonů o rouhání odsouzeno a posláno do vězení několik lidí;

I.  vzhledem k tomu, že v lednu 2017 Národní komise pro lidská práva (Komisi Nasional Hak Asaki Manusia) zjistila, že v některých provinciích, jako na Západní Jávě, se projevuje náboženská nesnášenlivost více než v jiných a že představitelé regionální státní správy často buď nesou odpovědnost za to, že příkoří tohoto druhu bylo trpěno, nebo se jej přímo dopouštěli;

J.  vzhledem k tomu, že je vážné znepokojení nad zastrašováním novinářů a násilnými útoky na ně; vzhledem k tomu, že by novináři měli mít přístup do všech částí země;

K.  vzhledem k tomu, že podle organizace Human Rights Watch se v letech 2010–2015 stalo obětí mrzačení ženských pohlavních orgánů 49 % dívek ve věku 14 let a mladších;

L.  vzhledem k tomu, že orgány v červenci 2016 popravily čtyři odsouzené překupníky drog a oznámily, že dalších 10 vězňů odsouzených k trestu smrti bude popraveno v roce 2017;

1.  váží si silného vztahu mezi EU a Indonésií a znovu připomíná důležitost pevných a dlouhodobých politických, hospodářských a kulturních vazeb mezi oběma stranami; zdůrazňuje důležitost dialogu o lidských právech mezi EU a Indonésií, který umožňuje otevřeně hovořit o lidských právech a demokracii, které jsou rovněž základem dohody o partnerství a spolupráci;

2.  požaduje intenzivnější parlamentní kontakty mezi EU a Indonésií, skrze něž lze konstruktivně diskutovat o různých otázkách, které zajímají jednu i druhou stranu, a jednou z nich jsou lidská práva; vyzývá indonéský parlament k posílení těchto meziparlamentních vztahů;

3.  vítá aktivní zapojení Indonésie na regionální i mnohostranné úrovni; zdůrazňuje, že Indonésie byla nedávno prověřována v rámci všeobecného pravidelného přezkumu během zasedání Rady pro lidská práva v květnu 2017; zdůrazňuje, že podobně jako v předchozích cyklech se Indonésie tomuto přezkumu podrobila dobrovolně;

4.  vyzývá orgány zvláštní autonomní provincie Aceh, aby zabránily dalšímu pronásledování homosexuálů a dekriminalizovaly homosexualitu prostřednictvím novelizace islámského trestního zákoníku; důrazně odsuzuje to, že dne 22. května 2017 byli v Acehu dva homosexuální muži ve věku 20 a 23 let potrestáni bitím rákoskou, přičemž to bylo poprvé, co orgány provincie Aceh přistoupily k trestu bití rákoskou za homosexuální praktiky; důrazně odsuzuje skutečnost, že homosexualita je podle islámského trestního zákoníku Acehu, který vychází z práva šaría, nezákonná; zdůrazňuje, že potrestání těchto dvou mužů představuje kruté, nelidské a ponižující zacházení a může se podle mezinárodního práva rovnat mučení; vyzývá navíc orgány, aby okamžitě opustily praxi veřejného bičování;

5.  vyjadřuje také znepokojení nad tím, že nesnášenlivost vůči indonéské komunitě LGBTI narůstá i za hranicemi zvláštní autonomní provincie Aceh; důrazně odsuzuje skutečnost, že navzdory tomu, že homosexualita není podle indonéského trestního zákoníku trestným činem, bylo dne 21. května 2017 v Jakartě během policejního zátahu v gay klubu zatčeno 141 mužů; naléhavě vyzývá orgány a vládní představitele, aby nevydávali veřejná prohlášení, která by diskriminovala osoby LGBTI nebo jiné menšiny v zemi; zdůrazňuje, že úkolem policie je vymáhat dodržování práva a chránit zranitelné menšiny, a nikoli je pronásledovat;

6.  odmítá tvrzení Indonéské psychiatrické společnosti, že homosexualita a „transgenderismus“ jsou duševními poruchami; vyzývá orgány, aby ukončily násilné zadržování osob LGBTI a skoncovaly i s veškerými formami „léčby“, která má tyto osoby „vyléčit“ z homosexuality, bisexuality či transsexuality, a aby tento zákaz důrazně prosazovaly;

7.  vítá prohlášení prezidenta Widoda ze dne 19. října 2016, v němž odsoudil diskriminaci osob LGBTI; vyzývá prezidenta Widoda, aby využil své klíčové pozice a veřejně odsoudil nesnášenlivost a trestné činy vůči osobám LGBTI, menšinám, ženám a organizacím či shromážděním v zemi;

8.  požaduje revizi zákona o rouhání, jelikož ohrožuje náboženské menšiny; podporuje doporučení OSN zrušit ustanovení článku 156 a čl. 156 písm. a) trestního zákoníku, zákon o předcházení zneužívání a hanobení náboženství a zákon o elektronických transakcích a údajích a stáhnout obvinění a zanechat stíhání osob obviněných z rouhání;

9.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že v Indonésii narůstá nesnášenlivost vůči etnickým, náboženským a sexuálním menšinám; naléhavě vyzývá indonéské orgány, aby vytrvaly ve svém úsilí o posílení náboženské tolerance a sociální rozmanitosti a aby toto úsilí zintenzivnily; důrazně odsuzuje veškeré projevy násilí, obtěžování a zastrašování namířené proti menšinám; žádá, aby se ti, kdo tyto činy páchají, ze svého jednání zodpovídali;

10.  vyjadřuje znepokojení nad vážným porušováním svobody sdělovacích prostředků; naléhavě vyzývá indonéskou vládu, aby trvala na tom, aby státní agentury uplatňovaly politiku nulové tolerance vůči fyzickému týrání novinářů, a aby zahraničním médiím zajistila volný vstup do země;

11.  vyzývá indonéské orgány, aby zrušily veškerá právní ustanovení, která nepřiměřeně omezují základní svobody a lidská práva; vyzývá indonéské orgány, aby provedly přezkum veškerých svých právních předpisů a zajistily jejich soulad s mezinárodními závazky země, zejména se závazky týkajícími se svobody projevu, myšlení, svědomí a náboženského vyznání, rovnosti před zákonem, zákazu diskriminace a práva na svobodu projevu a veřejné shromažďování;

12.  je znepokojen zprávami o přetrvávajícím násilí páchaném na ženách a o praktikách, které ženám ubližují, jako je například mrzačení ženských pohlavních orgánů; vyzývá indonéské orgány, aby prosazovaly dodržování právních předpisů týkajících se násilí páchaného na ženách, ukládaly tresty za všechny formy sexuálního násilí a přijaly právní předpisy za účelem odstranění nerovností mezi ženami a muži a posílení postavení žen;

13.  vítá pozastavení poprav osob odsouzených k trestu smrti za obchod s drogami do doby, než bude jejich případ přezkoumán; naléhavě vyzývá indonéskou vládu, aby všechny takové popravy i nadále zastavovala a konala s obviněnými nová soudní řízení v souladu s mezinárodními normami; vyzývá k okamžitému obnovení moratoria na trest smrti s vyhlídkou na jeho úplné zrušení;

14.  vyzývá indonéskou vládu, aby plnila veškeré své závazky a respektovala, chránila a prosazovala práva a svobody zakotvené v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech;

15.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Indonésie, generálnímu tajemníkovi Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), Mezivládní komisi sdružení ASEAN pro lidská práva a Radě OSN pro lidská práva.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2017)0002.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. června 2017 o provádění Evropského fondu pro strategické investice (2016/2064(INI))

P8_TA(2017)0270 A8-0200/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na článek 14 této listiny,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice(1) (nařízení o EFSI),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 31. května 2016 Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému účetnímu dvoru o řízení záručního fondu Evropského fondu pro strategické investice v roce 2015 (COM(2016)0353),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2016 Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvaného „Obnova investic v Evropě – Zhodnocení investičního plánu pro Evropu“ (COM(2016)0359,

–  s ohledem na výroční zprávu Evropské investiční banky Evropskému parlamentu a Radě o finančních a investičních operacích EIB v rámci EFSI za rok 2015(2),

–  s ohledem na hodnocení Komise ve formě pracovního dokumentu (SWD(2016)0297), hodnocení fungování Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) provedené Evropskou investiční bankou(3), audit ad hoc ve věci uplatňování nařízení (EU) 2015/1017 provedený firmou Ernst and Young(4) a na stanovisko Evropského účetního dvora(5),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) 2015/1017, pokud jde o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice, jakož i zavedení technických zlepšení daného fondu a Evropského centra pro investiční poradenství (COM(2016)0597),

–   s ohledem na pařížskou dohodu přijatou na 21. zasedání konference smluvních stran (COP 21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), jež se konalo v Paříži (Francie) v prosinci 2015,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(6),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů(7),

–  s ohledem na společná jednání Rozpočtového výboru a Hospodářského a měnového výboru podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu, jakož i na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu vydávání svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a Hospodářského a měnového výboru a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0200/2017),

1.  bere na vědomí velkou investiční mezeru v Evropě, kterou Komise odhaduje na 200–300 miliard EUR ročně; v této souvislosti upozorňuje zejména na potřeby, které existují v Evropě v oblasti vysoce rizikového financování, zejména pokud jde o financování malých a středních podniků (MSP), výzkumu a vývoje, IKT a dopravní, komunikační a energetická infrastruktury, neboť jsou to oblasti nezbytné pro zachování inkluzivního hospodářského rozvoje; je znepokojen tím, že nejnovější údaje o národních účtech nenaznačují od zahájení činnosti Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) žádný nárůst investic, což vyvolává obavy, že pokud nedojde ke změně, bude pokračovat tlumený růst a přetrvávat vysoká míra nezaměstnanosti, především u mladých lidí a nových generací; zdůrazňuje, že zacelení této investiční mezery vytvořením prostředí, které by bylo příznivé pro investice do určitých strategických oblastí, má klíčový význam pro oživení růstu, boj proti nezaměstnanosti, podporu rozvoje silného, udržitelného a konkurenceschopného průmyslu a dosahování dlouhodobých politických cílů EU;

2.  zdůrazňuje úlohu EFSI, kterou je přispívat k řešení obtíží a odstraňovat překážky v oblasti financování a realizovat strategické, transformační a produktivní investice s vysokou přidanou hodnotou pro hospodářství, životní prostředí a společnost, reformovat a modernizovat hospodářství členských států, vytvářet růst a pracovní místa, pro něž nebylo navzdory ekonomické proveditelnosti možné získat tržní financování, a podněcovat soukromé investice ve všech regionech EU;

3.  připomíná úlohu Parlamentu stanovenou v nařízení, zejména pokud jde o monitorování provádění fondu EFSI; uznává, že je příliš brzy na konečné celkové hodnocení fungování EFSI a jeho dopadu na hospodářství EU na základě získaných poznatků, zastává však názor, že předběžné hodnocení založené na komplexních údajích o vybraných a zamítnutých projektech a souvisejících rozhodnutích má zásadní význam pro určení případných oblastí vyžadujících zlepšení v EFSI 2.0 a v následujícím období; žádá Komisi, aby v okamžiku, kdy bude mít tyto údaje k dispozici, předložila neprodleně komplexní hodnocení;

Adicionalita

4.  připomíná, že účelem EFSI je zajistit adicionalitu tím, že pomůže řešit selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace a podpoří operace, které by v rámci stávajících finančních nástrojů Unie nebo soukromých zdrojů bez využití EFSI nebylo možné provést, nebo ne v tomtéž rozsahu; konstatuje však, že je zapotřebí dále vyjasnit koncept adicionality;

5.  připomíná, že projekty podporované z EFSI, jejichž cílem je vytvářet pracovní místa, udržitelný růst, hospodářskou, územní a sociální soudržnost v souladu s obecnými cíli stanovenými v článku 9 nařízení o EFSI, jsou považovány za projekty zajišťující adicionalitu v případě, že nesou riziko, jež odpovídá zvláštním činnostem EIB ve smyslu článku 16 statutu EIB a ve smyslu pokynů pro politiku úvěrových rizik EIB; připomíná, že projekty podporované z EFSI mají obvykle významnější rizikový profil než projekty podporované z běžných operací EIB; zdůrazňuje, že EFSI může podporovat projekty EIB, které nesou riziko nižší, než je minimální riziko spojené se zvláštními činnostmi EIB pouze v případě, že je k zajištění adicionality nutné využít záruku EU;

6.  upozorňuje, že ačkoli jsou všechny projekty schvalované v rámci EFSI uváděny jako „zvláštní činnosti“, z nezávislého hodnocení vyplynulo, že některé projekty mohly být financovány bez využití záruky EU;

7.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s EIB a řídícími strukturami EFSI vypracovala seznam veškerého financování EIB s podporou EU, které spadá do kritérií adicionality, a aby poskytla jasné a komplexní vysvětlení údajů dokládajících, že tyto projekty by nebylo možné realizovat jinými prostředky;

8.  konstatuje, že může dojít k rozporu mezi kvalitativními a kvantitativními cíli EFSI ve smyslu toho, že za účelem dosažení cíle, kterým je přilákání soukromých investic, může EIB financovat méně rizikové investice, kde zájem investorů již existuje; naléhavě žádá řídící struktury EIB a EFSI, aby zajistily skutečnou adicionalitu, jak stanoví článek 5 nařízení o EFSI, a zaručily, aby selhání trhů a nepříznivé situace byly řešeny v plném rozsahu;

9.  vyzývá EIB, aby při správě fondů a pokud jde o původ jakéhokoli příspěvku od veřejných, soukromých a třetích stran zajistila transparentnost a poskytla konkrétní údaje, včetně údajů týkajících se konkrétních projektů a zahraničních investorů, a upozorňuje na požadavky na podávání zpráv Parlamentu obsažené v nařízení o EFSI; opětovně poukazuje na skutečnost, že všichni přispěvatele ze třetích zemí, kteří budou případně do tohoto fondu v budoucnu přispívat, musejí dodržovat veškerá pravidla EU v oblasti zadávání veřejných zakázek, pracovního práva a předpisů na ochranu životního prostředí, a očekává, že sociální a environmentální kritéria vztahující se na projekty EIB budou plně dodržena i v rozhodnutích o financování projektů EFSI;

Srovnávací přehled a výběr projektů

10.  upozorňuje, že jak stanoví nařízení, než je projekt vybrán pro podporu z EFSI, musí projít hloubkovou kontrolou a rozhodovacími procesy jak na úrovni EIB, tak řídících struktur EFSI; připomíná, že navrhovatelé projektů se vyjádřili, že si přejí rychlou zpětnou vazbu a zvýšenou transparentnost, a to jak pokud jde o kritéria výběru, tak pokud jde o částku a typ/tranši případné podpory z EFSI; požaduje zajištění srozumitelnějších informací, aby se tak povzbudili navrhovatelé projektů k podávání žádostí o podporu z EFSI, a to i tím, že se žadatelům o financování z EFSI zpřístupní srovnávací tabulky; požaduje, aby byla zvýšena transparentnost rozhodovacího procesu, pokud jde o kritéria výběru a finanční podporu, a aby se rozhodovací proces zrychlil a zároveň se zajistila náležitá hloubková kontrola s cílem chránit zdroje EU; zdůrazňuje, že pro zjednodušení postupu hodnocení, zejména v případě investičních platforem, by měly být podporovány hloubkové kontroly, které budou společně provádět EIB a národní podpůrné banky, nebo jimiž EIB národní podpůrné banky pověří;

11.  zastává názor, že kritéria, podle nichž jsou projekty a způsobilé protistrany posuzovány, je nutné dále vyjasnit; požaduje proto další informace od řídících orgánů EFSI o hodnoceních provedených u všech projektů schválených v rámci EFSI, zvláště pokud jde o jejich adicionalitu a přínos pro růst a jejich potenciál vytvářet pracovních příležitosti, jak definuje nařízení; požaduje v souvislosti se způsobilými protistranami přísnější pravidla týkající se správy a řízení takovýchto typů subjektů, na základě nichž by se staly přijatelnými partnery EFSI, a to v souvislosti s dodržováním zásad EU a norem Mezinárodní organizace práce (MOP);

12.  připomíná, že srovnávací přehled je nástrojem, který investičnímu výboru slouží ke stanovení priorit, pokud jde o použití záruky EU pro operace, které vykazují lepší výsledky a vyšší přidanou hodnotu, a že investiční výbor musí tento nástroj využívat odpovídajícím způsobem; hodlá vyhodnotit to, zda je srovnávací přehled řádně respektován, uplatňován a používán, a to včetně jeho ukazatelů; žádá, aby byla řádně uplatňována kritéria výběru projektů a aby se tento proces stal transparentnějším; připomíná, že podle přílohy tohoto nařízení musí investiční výbor při určování prioritních projektů přikládat všem pilířům stejný význam bez ohledu na to, zda jsou výsledky v pilíři vyjádřeny numericky nebo zda hodnocení tvoří kvalitativní a kvantitativní ukazatele; vyjadřuje politování nad tím, že pilíři 3, jenž se týká se technických aspektů navrhovaných projektů, je v současném srovnávacím přehledu přikládána stejná váha jako pilířům 1 a 2, které se týkají významnějších žádoucích výsledků; kritizuje skutečnost, že sama EIB připouští, že odborníci v investičním výboru využívají čtvrtý pilíř jen pro informační účely, nikoli pro přijímání rozhodnutí; požaduje, aby s výjimkou obchodně citlivých informací byly srovnávací přehledy zveřejňovány po přijetí konečného rozhodnutí o příslušných projektech;

13.  uznává, že příprava nových inovačních projektů může trvat několik let a že EIB čelí tlaku, aby dosáhla cíle ve výši 315 miliard EUR, a proto neměla jinou možnost než zahájit činnost EFSI okamžitě; vyjadřuje však znepokojení nad tím, že EIB při provádění EFSI dosud velkou měrou využívala stávajících připravených investičních projektů s nižší mírou rizika a tím omezovala své vlastní konvenční financování; obává se, že EFSI neposkytuje doplňkové financování pro inovační projekty s vysokým rizikem; zdůrazňuje, že i pokud projekt splní podmínky pro zvláštní činnost, nutně z toho nevyplývá, že je rizikový; zařazení do skupiny zvláštních činností totiž může vycházet i ze skutečnosti, že financování projektu je strukturováno uměle rizikově, což znamená, že i projekty s velmi nízkým rizikem mohou být snadno vyhodnoceny jako vysoce rizikové; zdůrazňuje, že by projektová kritéria v žádném případě neměla být ohýbána jen proto, aby bylo dosaženo politického cíle, jímž je vygenerovat investice ve výši 315 miliard EUR;

14.  žádá, aby EIB předložila odhad své potenciální roční úvěrové kapacity ve střednědobém výhledu s ohledem na EFSI a možný vývoj v oblasti regulace a aby pokračovala ve své vlastní úvěrové činnosti v objemu 70–75 miliard EUR ročně a využívala k tomu zisky, částky splacené v rámci programů atd. a aby EFSI uplatňovala jako doplňkový nástroj; konstatuje, že by to znamenalo, že objem obchodních transakcí EIB by dosáhl nejméně 90 miliard EUR, nikoli celkové částky 75 miliard EUR;

15.  zastává názor, že je důležité jednat o tom, zda je předpokládaný pákový efekt ve výši 15 vhodný k tomu, aby umožnil využít EFSI na podporu vysoce kvalitních projektů s vyšším rizikem, a vybízí Komisi, aby poskytla v této věci hodnocení; připomíná, že tento pákový efekt ve výši 15 je založen na portfoliu a odráží zkušenosti EIB v oblasti financování, jehož s cílem je řešit selhání trhu; vyzývá, aby byly posouzeny veřejné cíle, jichž má EFSI dosáhnout jako doplněk požadavku na objem; navrhuje také, aby byly zohledněny cíle Unie, které byly stanoveny na pařížské konferenci o klimatu (COP21); vyzývá EIB, aby zveřejnila dosud dosažený pákový efekt a použitou metodu výpočtu;

16.  zdůrazňuje, že malé projekty se často potýkají s obtížemi při získávání financování, které potřebují; se znepokojením konstatuje, že malé projekty jsou na základě své velikosti odrazovány od podávání žádostí o financování z EFSI či dokonce prohlášeny za nezpůsobilé pro toto financování; poukazuje na významný dopad, který může i malý projekt mít v celostátním nebo regionálním měřítku; zdůrazňuje, že je nutné posílit technickou pomoc Evropského centra pro investiční poradenství (EIAH), které slouží k tomu, aby radilo a pomáhalo navrhovatelům menších projektů při strukturování a spojování projektů prostřednictvím investičních platforem nebo rámcových dohod; vyzývá řídící radu, aby se touto otázkou zabývala a předložila návrhy k nápravě situace;

Odvětvová diverzifikace

17.  zdůrazňuje, že EFSI je nástrojem založeným na poptávce, jenž by však měl být veden politickými cíli, které stanoví nařízení a definuje řídící rada; vyzývá k rozsáhlejší propagaci a poskytování informací odvětvím, která mají neuspokojenou poptávku po investicích, avšak nedokázala EFSI využívat v plné míře; v této souvislosti konstatuje, že na makroekonomické úrovni EU by měla být přijata další opatření na podporu poptávky po investicích;

18.  vítá, že do financování z EFSI byla zahrnuta všechna odvětví vymezená v nařízení o EFSI; poukazuje však na to, že určitá odvětví jsou zastoupena nedostatečně, zejména odvětví sociální infrastruktury, zdravotnictví a vzdělávání, na která jsou určena pouhá 4 % schváleného financování EFSI; konstatuje, že by to mohlo být způsobeno řadou důvodů, například skutečností, že některá odvětví nemají zkušenosti nebo technické znalosti, pokud jde o získání přístupu k EFSI, nebo některá odvětví již při zahájení činnosti EFSI nabízela lepší investiční příležitosti z hlediska v praxi připravených a bankami financovatelných projektů; v této souvislosti vyzývá EIB, aby projednala, jak zlepšit odvětvovou diverzifikaci a propojit ji s cíli stanovenými v nařízení, a aby se zabývala i otázkou, zda by měla být podpora z EFSI rozšířena i na další odvětví;

19.  připomíná, že klimatická dohoda COP 21, kterou EU podpořila, vyžaduje výraznou změnu orientace směrem k udržitelným investicím, což by měl EFSI v plném rozsahu podpořit; zdůrazňuje, že by investice z EFSI měly být v souladu s tímto závazkem; poukazuje na to, že je nutné posílit podávání zpráv o změně klimatu;

20.  poukazuje na potřebu zvýšit procentní podíl zdrojů vyčleněných na dlouhodobé projekty, jako jsou telekomunikační sítě nebo projekty zahrnující relativně vysoký stupeň rizika, které jsou často spojené se vznikem vyspělejších nových technologií; konstatuje, že investice do širokopásmové infrastruktury a 5G, kybernetické bezpečnosti, digitalizace tradiční ekonomiky, mikroelektroniky a vysoce výkonné výpočetní techniky by mohly dále zmenšit digitální propast;

21.  vyjadřuje politování nad tím, že v počáteční fázi nebyly stanoveny mezní hodnoty koncentrace; připomíná, že největším dílem do EFSI přispělo dopravní odvětví, přičemž jeho příspěvek měl hodnotu 2,2 miliardy EUR z celkové částky 8 miliard EUR, což představuje více než 25 % celkového záručního fondu; se znepokojením poukazuje na to, že dopravní odvětví získalo k dnešnímu datu pouze zhruba 13 % veškerých uvolněných investic poskytnutých v rámci nástroje EFSI pro infrastrukturu a inovace, což je hluboko pod hranicí 30 % stanovenou pro jednotlivá odvětví; vyzývá investiční výbor, aby věnoval zvláštní pozornost projektům dopravního odvětví, jelikož jsou tyto projekty v investičním portfoliu stále velmi málo zastoupeny a doprava hraje významnou úlohu při zajišťování hospodářského růstu a bezpečnosti spotřebitelů;

Řízení

22.  konstatuje, že řídící struktury EFSI byly v rámci EIB zavedeny v plném rozsahu; zastává názor, že v zájmu zlepšení efektivnosti a odpovědnosti EFSI by měly být projednány možnosti úplného oddělení řídící struktury EFSI od řídící struktury EIB;

23.  připomíná, že výkonný ředitel odpovídá za každodenní řízení EFSI, připravuje zasedání investičního výboru a předsedá jim a zastupuje EFSI navenek; připomíná, že výkonnému řediteli je nápomocen zástupce výkonného ředitele; vyjadřuje politování nad tím, že v praxi nejsou jasně určeny příslušné úlohy, zejména úloha zástupce výkonného ředitele; vyzývá EIB, aby se zamyslela nad jasnější formulací úkolů výkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele s cílem zajistit transparentnost a odpovědnost; domnívá se, že je důležité, aby výkonný ředitel, kterému by byl nápomocen zástupce výkonného ředitele, i nadále připravoval pořad jednání zasedání investičního výboru; dále navrhuje, že by výkonný ředitel měl vypracovat postupy pro řešení případných střetů zájmů v rámci investičního výboru, podávat zprávy řídící radě, navrhovat sankce za porušení povinností i prostředky jejich prosazování; je přesvědčen, že autoritu výkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele při plnění těchto úkolů by zvýšila jejich větší autonomie vůči EIB; vyzývá proto EIB, aby zkoumala možnosti zvýšení nezávislosti výkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele;

24.  připomíná, že odborníci v investičním výboru nesou odpovědnost za výběr projektů pro EFSI, poskytování záruky EU a schvalování operací s investičními platformami a národními podpůrnými bankami nebo institucemi; dále připomíná, že tito odborníci jsou nezávislí; vyjadřuje proto znepokojení v souvislosti s doloženými případy střetu zájmů členů investičního výboru, kterým je v budoucnosti nutné za všech okolností zabránit;

25.  domnívá se, že výběr projektů není dostatečně transparentní; zdůrazňuje, že EIB by měla zlepšit zveřejňování informací o projektech, které schvaluje v rámci EFSI, a to s řádným zdůvodněním adicionality a srovnávacím přehledem, a také o tom, jakou mírou projekty přispívají k dosahování cílů EFSI, přičemž by měl být zvláštní důraz kladen na očekáváný dopad operací EFSI na investiční mezeru v Unii;

26.  vybízí EIB, aby se zabývala možnými způsoby posílení spolupráce v rámci investičního výboru za pomoci výkonného ředitele a řídící rady; domnívá se, že je důležité, aby se výkonný ředitel účastnil zasedání řídící rady, což mu umožňuje informovat řídící radu o budoucích činnostech;

27.  navrhuje projednat možné cesty zvýšení transparentnosti řídících struktur EFSI pro Parlament a doplnění dalšího řádného člena řídící rady, kterého by jmenoval Parlament; naléhavě žádá řídící orgány EFSI, aby proaktivně sdílely informace s Parlamentem;

Národní podpůrné banky

28.  připomíná, že díky svému know-how mají národní podpůrné banky pro úspěch EFSI zásadní význam, neboť jsou blízké místním trhům a dobře je znají; domnívá se, že dosud není v potřebné míře využíváno součinnosti; upozorňuje na riziko, že EIB vytlačí místní instituce, a vyzývá EIB, aby zlepšila svoji schopnost přilákat vnitrostátní partnery a partnery na nižší než celostátní úrovni; žádá EIB, aby podporovala posílení stávajících veřejných bankovních struktur, aby mezi těmito institucemi aktivně usnadňovala výměnu osvědčených postupů a tržních znalostí; je přesvědčen, že národní podpůrné banky by proto měly usilovat o uzavření dohod s Evropským investičním fondem (EIF); uznává, že EFSI a EIB jsou stále ochotnější sjednávat s národními podpůrnými bankami více vedlejších/podřízených tranší, a naléhavě je vyzývá, aby tak postupovaly i nadále; vyzývá EIB, aby projednala, zda by nebylo užitečné zohlednit v řídící radě i odborné zkušenosti národních podpůrných bank;

Investiční platformy

29.  připomíná, že prostřednictvím pomoci při financování a propojování finančních prostředků z různých zdrojů by měly být umožňovány diverzifikované investice se zeměpisným nebo tematickým zaměřením; upozorňuje, že první investiční platforma byla zřízena až ve třetím čtvrtletí roku 2016 a že toto prodlení je významnou překážkou toho, aby prostředky z fondu EFSI bylo možné využít i v případě menších projektů, a brání rozvoji přeshraničních projektů; zdůrazňuje, že je třeba zjednodušit pravidla pro vytváření investičních platforem; požaduje, aby EIB a Evropské centrum pro investiční poradenství (EIAH) podporovaly využívání investičních platforem jakožto prostředku pro dosažení zeměpisné a tematické diverzifikace investic;

30.  naléhavě žádá řídící orgány EFSI, aby věnovaly větší pozornost investičním platformám s cílem maximalizovat jejich možné přínosy při překonávání investičních překážek, zejména v členských státech s méně rozvinutými finančními trhy; vyzývá EIB, aby zúčastněným subjektům, včetně celostátních, místních a regionálních subjektů, poskytovala více informací o platformách a podmínkách a kritériích upravujících jejich zřizování; uznává úlohu místních a regionálních orgánů při určování strategických projektů a podporuje jejich účast;

31.  navrhuje diskusi o dalších metodách podporování investičních platforem, jako jsou například přednostní schvalování projektů předložených prostřednictvím platformy, sdružování menších projektů a skupinových smluv a zřizování mechanismů k financování seskupení smluv; je přesvědčen, že by měly být zvláště prosazovány nadnárodní platformy, neboť mnoho energetických a digitálních projektů má nadnárodní rozměr;

Finanční nástroje

32.  připomíná, že EIB pro účely EFSI vyvinula nové finanční nástroje, aby poskytovala individuálně přizpůsobené produkty pro vysoce rizikové financování; naléhavě vyzývá EIB, aby svou přidanou hodnotu zvýšila tím, že se zaměří na rizikovější finanční produkty, jako jsou podřízené finance a nástroje kapitálového trhu; vyjadřuje obavy ohledně kritiky navrhovatelů projektů, podle nichž nejsou nabízené nástroje financování slučitelné s potřebami jejich projektů (vysoce rizikové projekty často potřebují peníze hned na počátku pro startovní investice, a nikoli v menších částkách vyplácených ročně), a je znepokojen i tím, že investoři zdůrazňují, že v současné době nejsou schopni podílet se na financování z EFSI kvůli nedostatku vhodných nástrojů soukromého kapitálu; vyzývá EIB, aby se ve spolupráci s navrhovateli projektů a investory touto problematikou zabývala; vyzývá dále EIB, aby posoudila, jak může rozvoj „zelených“ dluhopisů maximalizovat potenciál EFSI při financování projektů, které mají příznivý dopad na životní prostředí nebo klima;

Zeměpisná diverzifikace

33.  vítá, že do konce roku 2016 obdrželo financování z EFSI všech 28 zemí; se znepokojením však konstatuje, že k 30. červnu 2016 získaly 91 % země EU-15, zatímco země EU-13 obdržely pouze 9 % podpory z EFSI; vyjadřuje politování nad tím, že z podpory EFSI nejvíce těžil jen omezený počet zemí, v nichž je nedostatek investic již dnes pod průměrem EU; konstatuje, že v rámci přijímajících zemí často panuje nerovné zeměpisné rozdělení projektů financovaných z EFSI; domnívá se, že hrozí riziko územní koncentrace, a zdůrazňuje, že je třeba věnovat větší pozornost méně rozvinutým regionům všech 28 členských států; vyzývá EIB, aby poskytovala další technickou podporu těm zemím a regionům, jež z EFSI měly menší prospěch;

34.  bere na vědomí, že počet schválených projektů souvisí s HDP; uznává, že větší členské státy jsou schopny využít výhody rozvinutějších kapitálových trhů, a tudíž budou s větší pravděpodobností těžit z tržního nástroje, jako je EFSI; zdůrazňuje, že nižší podporu EFSI v zemích EU-13 lze přičíst dalším faktorům, jako je malá velikost projektů, periferní zeměpisná poloha daného regionu a konkurence evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondy); se znepokojením však konstatuje, že některé země z EFSI těží neúměrně více, a zdůrazňuje, že je nutné více diverzifikovat zeměpisné rozložení, obzvláště v klíčových sektorech, a dosáhnout tak mj. zvýšení produktivity a udržitelnosti ekonomik se zvláštním důrazem na technologický rozvoj; žádá Komisi, aby dále zkoumala a mapovala příčiny stávajícího zeměpisného rozložení;

Evropské centrum pro investiční poradenství (EIAH)

35.  přikládá mimořádný význam činnosti centra EIAH; zastává názor, že poslání centra, kterým je působit jako jednotné kontaktní místo pro komplexní poradenskou a technickou pomoc během všech fází projektového cyklu, do značné míry reaguje na narůstající potřebu technické pomoci mezi orgány a navrhovateli projektů;

36.  je potěšen tím, že centrum EIAH vyvíjí činnost již od září 2015 a prošlo rychlou zaváděcí fází; uznává, že kvůli omezené době, po niž centrum existuje, a nedostatku pracovníků v počáteční fázi nejsou všechny služby centra EIAH plně rozvinuty a že se činnost zaměřuje především na poskytování podpory pro vývoj a strukturování projektů, politické poradenství a prověřování projektů; zdůrazňuje, že je třeba, aby EIAH nabralo odborníky z různých oblastí s cílem lépe zaměřovat své poradenství, komunikaci a podporu v sektorech, které dosud v plné míře nevyužívají EFSI;

37.  je přesvědčen, že centrum EIAH má potenciál plnit přínosnou úlohu při řešení mnoha nedostatků při provádění EFSI; pevně věří, že centrum proto musí zaujmout proaktivnější postoj, pokud jde o poskytování pomoci v oblastech, jako je zřizování investičních platforem, a to i s ohledem na jejich důležitost při financování menších projektů; zdůrazňuje také úlohu centra EIAH při poskytování poradenství ohledně kombinování dalších zdrojů financování Unie s EFSI;

38.  obdobně má za to, že centrum EIAH může aktivně přispívat k zeměpisné a odvětvové diverzifikaci, a to nejen tím, že bude při poskytování svých služeb pokrývat všechny regiony a více odvětví, ale i tím, že bude nápomocno EIB při zahajování operací; je přesvědčen, že centrum EIAH může hrát důležitou úlohu z hlediska přínosu pro cíl hospodářské, sociální a územní soudržnosti;

39.  připomíná, že nařízení o EFSI uděluje centru EIAH mandát posilovat místní znalosti s cílem usnadnit poskytování podpory z EFSI v celé Unii; je přesvědčen, že je v této oblasti třeba dosáhnout značných zlepšení, a zejména posílit spolupráci s příslušnými vnitrostátními institucemi; přikládá velký význam poskytování služeb na místní úrovni, a to mj. v zájmu zohlednění konkrétní situace a místních potřeb, zejména v zemích, které nemají zkušené národní podpůrné instituce nebo národní podpůrné banky; zastává názor, že pro zohlednění uvedených skutečností by měly být posíleny vazby s dalšími místními poskytovateli;

40.  očekává, že centrum EIAH bez dalšího prodlení dokončí své náborové postupy a dosáhne plného stavu zaměstnanců; vyjadřuje však pochybnosti nad tím, zda bude předpokládaná personální kapacita dostačovat k tomu, aby centrum EIAH poskytovalo požadované poradenské služby a vyrovnalo se se zvýšenou pracovní zátěží, jakož i s širším mandátem;

41.  zdůrazňuje, že centrum EIAH musí zlepšit kvalitu svých služeb, posílit komunikaci a zvýšit povědomí a znalosti zúčastněných stran o činnostech centra; zastává názor, že pro dosažení tohoto cíle by měly být využity všechny relevantní komunikační kanály, včetně kanálů na celostátní a místní úrovni;

Evropský portál investičních projektů (EIPP)

42.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise zahájila činnost Evropského portálu investičních projektů (EIPP) až dne 1. června 2016, téměř rok po přijetí nařízení o EFSI; konstatuje, že portál nyní funguje a aktuálně uvádí 139 projektů, domnívá se však, že tento stav je stále velmi vzdálen od potenciálu, který byl očekáván v době přijetí nařízení o EFSI;

43.  zastává názor, že portál EIPP nabízí navrhovatelům projektů uživatelsky přívětivou platformu pro transparentní zvýšení viditelnosti jejich investičních projektů; je však přesvědčen, že klíčem k úspěchu portálu je významně zvýšit jeho viditelnost, aby byl jak mezi investory, tak mezi navrhovateli projektů obecně uznán za užitečný, spolehlivý a účinný nástroj; naléhavě žádá Komisi, aby v tomto smyslu aktivně vyvíjela činnost prostřednictvím důsledných komunikačních aktivit;

44.  konstatuje, že náklady spojené se zřízením, vývojem, řízením, podporou, údržbou a hostingem portálu EIPP nyní hradí rozpočet EU v rámci ročního přídělu ve výši 20 milionů EUR stanoveného pro centrum EIAH; připomíná však, že poplatky vybírané od soukromých navrhovatelů projektů, kteří na portálu registrují své projekty, se v případě portálu EIPP považují za vnější účelově vázaný příjem pro EIPP a v budoucnosti budou jeho hlavním zdrojem financování;

Záruka

45.  připomíná, že Unie v rámci EFSI poskytuje EIB neodvolatelnou a nepodmíněnou záruku na finanční a investiční operace; je přesvědčen, že záruka EU umožnila EIB podstupovat vyšší riziko v rámci nástroje pro infrastrukturu a investice (IIW) a dovolila posílit a předsunout financování malých a středních podniků a podniků se střední tržní kapitalizací v rámci iniciativ COSME a InnovFin podporovaných ze speciálního nástroje pro MSP (SMEW); je přesvědčen, že prahová hodnota ve výši 25 milionů EUR, kterou zřejmě EIB uplatňuje u svých běžných úvěrových operací, by se neměla uplatňovat na EFSI s cílem navýšit financování menších projektů a usnadnit přístup MSP a dalším potenciálním příjemcům;

46.  zdůrazňuje, že v důsledku rozsáhlého využití, které bylo odrazem vysoké poptávky na trhu, byl nástroj pro malé a střední podniky na základě stávajícího právního rámce dále posílen o 500 milionů EUR z dluhopisového portfolia nástroje pro infrastrukturu a inovace; vítá, že díky pružnosti nařízení o EFSI bylo poskytnuto dodatečné financování malým a středním podnikům a malým podnikům se střední tržní kapitalizací; hodlá pečlivě sledovat přidělování záruky v rámci obou nástrojů; dále konstatuje, že k 30. červnu 2016 dosáhly operace podepsané v rámci IIW pouze 9 % celkového cílového objemu;

47.  připomíná, že záruční fond EU je financován především z rozpočtu EU; bere na vědomí všechna relevantní hodnocení, která naznačují, že stávající dotační míra záručního fondu ve výši 50 % je z hlediska krytí případných ztrát podle všeho opatrná a obezřetná a rozpočet Unie by byl chráněn již při revidované cílové míře ve výši 35 %; hodlá přezkoumat, zda by měly návrhy nižší cílové míry vliv na kvalitu a povahu vybraných projektů; zdůrazňuje, že dosud nebylo uplatněno žádné čerpání v důsledku selhání operací EIB nebo EIF;

Budoucí financování, kapacita fondu

48.  konstatuje, že Komise navrhla rozšíření EFSI, a to jak z hlediska doby trvání, tak z hlediska finanční kapacity, a že toto rozšíření by mělo vliv na rozpočet EU; vyjadřuje svůj záměr předložit návrhy na alternativní financování;

49.  připomíná, že členské státy byly vyzvány, aby přispěly do EFSI s cílem rozšířit jeho kapacitu, a umožnit mu tak podporovat větší počet rizikovějších investic; vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli jsou tyto investice považovány za jednorázové opatření ve smyslu článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik(8) a článku 3 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku(9), členské státy se této iniciativy nechopily; požaduje informace od EIB a Komise, zda v mezidobí podnikly kroky k tomu, aby přesvědčily členské státy, aby přispívaly do EFSI, a zda by mohly být schopny přilákat další investory; vyzývá Komisi a EIB, aby zvýšily své úsilí v tomto směru;

Doplňkovost s jinými zdroji financování EU

50.  konstatuje, že povědomí o překrývání a konkurenci mezi EFSI a finančními nástroji rozpočtu EU na straně Komise a EIB vedlo k přijetí pokynů, které doporučují kombinaci financování z EFSI a ESI fondů; zdůrazňuje, že žádná kombinace financování z EFSI a ESI fondů by neměla mít v konečném důsledku negativní dopady na úroveň či orientaci grantového financování z ESI fondů; poukazuje však na přetrvávající rozdíly z hlediska kritérií způsobilosti, nařízení, časového rámce pro podávání zpráv a uplatňování pravidel státní podpory, které brání kombinovanému využití; vítá, že Komise se těmito problémy začala zabývat ve svém návrhu revize finančního nařízení, a vyjadřuje naději, že tato revize proběhne včas, aby bylo možné zjednodušit kombinované financování a vyhnout se vytváření konkurence a překrývání; je přesvědčen, že je zapotřebí další úsilí a že za tímto účelem mají klíčový význam druhý a třetí pilíř investičního plánu;

51.  navrhuje, aby Komise ve svých pravidelných zprávách uváděla seznam projektů, které využily možnosti spojení grantů Nástroje pro propojení Evropy (CEF) s prostředky z EFSI;

52.  konstatuje, že projekty dopravní infrastruktury realizované v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru by standardně měly být založeny na zásadě „uživatel platí“, aby tak bylo sníženo zatížení veřejných rozpočtů a daňových poplatníků v souvislosti s výstavbou a údržbou infrastruktury; konstatuje, že je důležité koordinovat různé typy financování z prostředků EU a neprosazovat financování založené na partnerství veřejného a soukromého sektoru na úkor strukturálních fondů, aby tak bylo zajištěno, že cíle politiky EU v oblasti dopravy budou plněny v celé EU;

Daně

53.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že EIB se prostřednictvím EFSI v některých případech snaží o podporu projektů, které byly strukturovány s využitím firem v daňových rájích; naléhavě žádá EIB a EIF, aby nepoužívaly struktury pro vyhýbání se daňovým povinnostem, zejména systémy agresivního daňového plánování nebo postupy, které nesplňují zásady řádné správy EU v oblasti daní, které stanoví příslušné právní předpisy Unie, včetně doporučení a sdělení Komise, ani se do takových struktur nezapojovaly; zdůrazňuje, že žádný projekt ani navrhovatel projektu nesmí být závislý na osobě či společnosti působící v zemi, která je uvedena na připravovaném společném unijním seznamu nespolupracujících daňových jurisdikcí;

Komunikační a propagační činnost

54.  připomíná, že mnoho navrhovatelů projektů nemá povědomí o existenci EFSI nebo dostatečně jasnou představu o tom, co jim EFSI může nabídnout, ani o specifických kritériích způsobilosti a konkrétních krocích, které je třeba při podávání žádosti o financování učinit; zdůrazňuje, že je třeba se dále snažit – včetně cílené technické pomoci v členských státech, pro něž byl EFSI doposud méně přínosný, v příslušném jazyce EU – o zvýšení povědomí o tom, co vlastně EFSI je, které konkrétní produkty a služby může nabídnout a jaká je úloha investičních platforem a národních podpůrných bank;

55.  požaduje, aby byl za účelem posílení informovanosti a usnadnění místního přístupu k dotčeným informacím zajištěn překlad veškerých informačních materiálů a materiálů, které jsou součástí procesu financování, do všech jazyků členských států;

56.  vyjadřuje obavu, že přímá podpora finančním zprostředkovatelům, kteří pak nesou odpovědnost za přidělování financování z EU, by mohla vést k situacím, kdy si konečný příjemce není vědom toho, že využívá financování z EFSI, a žádá, aby byla nalezena řešení, která zlepší viditelnost EFSI; vyzývá proto EIB, aby do smluv týkajících se EFSI zahrnula zvláštní doložku, která navrhovateli projektu vyjasní, že získané financování umožnil EFSI / rozpočet EU;

Rozšíření

57.  uznává, že EFSI sám (a v omezeném rozsahu) pravděpodobně nebude schopen vyplnit investiční mezeru v Evropě, přesto však tvoří ústřední pilíř investičního plánu EU a ukazuje odhodlání EU tento problém řešit; žádá, aby byly předloženy další návrhy na trvalé posílení investic v Evropě;

o
o   o

58.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské investiční bance a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1. (2) http://www.eib.org/attachments/strategies/efsi_2015_report_ep_council_en.pdf (3) http://www.eib.org/attachments/ev/ev_evaluation_efsi_en.pdf, září 2016. (4) Zpráva ze dne 14. listopadu 2016, https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/ey-report-on-efsi_en.pdf (5) Úř. věst. C 465, 13.12.2016, s. 1. (6) Úř. věst. C 268, 14.8.2015, s. 27. (7) Úř. věst. C 195, 12.6.2015, s. 41. (8) Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1. (9) Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. června 2017 o evropském programu pro ekonomiku sdílení (2017/2003(INI))

P8_TA(2017)0271 A8-0195/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o směřování k Aktu o jednotném digitálním trhu(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o strategii pro jednotný trh(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2016 o nových příležitostech pro malé dopravní podniky, včetně obchodních modelů založených na užší spolupráci(3),

–  s ohledem na schůzi pracovní skupiny Rady na vysoké úrovni o konkurenceschopnosti a růstu konanou dne 12. září 2016 a na diskusní dokument předsednictví k tomuto tématu(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2016 nazvané „Evropský program pro ekonomiku sdílení“ (COM(2016)0356),

–  s ohledem sdělení Komise ze dne 25. května 2016 nazvané „On-line platformy a jednotný digitální trh, Příležitosti a výzvy pro Evropu“ (COM(2016)0288),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2015 nazvané „Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky“ (COM(2015)0550),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192),

–  s ohledem na zasedání Rady pro konkurenceschopnost a jeho výsledek ze dne 29. září 2016,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu(5) (směrnice o službách),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu)(6),

–  having regard to s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách)(7),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele(8),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 25. května 2016 o pokynech o provádění směrnice 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách (SWD(2016)0163),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES („obecné nařízení o ochraně osobních údajů“)(9),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 7. prosince 2016 nazvané „Ekonomika sdílení a on-line platformy – společný pohled měst a regionů“(10),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. prosince 2016 k otázce ekonomiky sdílení(11),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0195/2017),

A.  vzhledem k tomu, že ekonomika sdílení zaznamenala v posledních letech rychlý růst, pokud jde o uživatele, transakce a příjmy, přetvořila způsob, jakým jsou poskytovány produkty a služby, a stala se výzvou pro zavedené obchodní modely v mnoha oblastech;

B.  vzhledem k tomu, že ekonomika sdílení má pro občany EU sociální přínosy;

C.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky (MSP), které podle údajů z roku 2014 tvoří 99,8 % všech podniků mimo finanční sektor a na něž připadají dvě ze tří pracovních míst z celkového počtu, jsou hlavním motorem evropského hospodářství;

D.  vzhledem k tomu, že pouze 1,7 % podniků v EU plně využívá vyspělé digitální technologie a 41 % je nevyužívá vůbec; vzhledem k tomu, že digitalizace všech odvětví má klíčový význam pro zachování a zvýšení konkurenceschopnosti EU;

E.  vzhledem k tomu, že podle nedávné studie Komise využívá 17 % evropských spotřebitelů služby poskytované ekonomikou sdílení a 52 % o nabízených službách ví(12);

F.  vzhledem k tomu, že neexistují oficiální statistiky o objemu zaměstnání v rámci ekonomiky sdílení;

G.  vzhledem k tomu, že ekonomika sdílení nabízí mladým lidem, migrantům, pracovníkům na částečný úvazek a seniorům příležitost proniknout na trh práce;

H.  vzhledem k tomu, že modely ekonomiky sdílení mohou pomoci posílit účast žen na trhu práce a v ekonomice, neboť nabízí možnosti pružných forem podnikání a zaměstnání;

I.  vzhledem k tomu, že nedávné sdělení Komise nazvané „Evropský program pro ekonomiku sdílení“ sice představuje dobrý začátek pro účinnou podporu a regulaci tohoto odvětví, do další analýzy a doporučení v této oblasti je však třeba začlenit hledisko rovnosti žen a mužů a zvážit ustanovení příslušných právních předpisů namířených proti diskriminaci;

J.  vzhledem k tomu, že cílem vnitřního trhu EU je rovněž podpora sociální spravedlnosti a ochrany definovaných v článku 3 Smlouvy o Evropské unii a článku 9 Smlouvy o fungování Evropské unie;

Obecné úvahy

1.  vítá sdělení o evropském programu pro ekonomiku sdílení a zdůrazňuje, že by měl představovat první krok směrem k vyvážené, komplexnější a ambicióznější strategii EU v oblasti ekonomiky sdílení;

2.  je přesvědčen, že rozvíjí-li se ekonomika sdílení zodpovědně, vytváří významné příležitosti pro občany a spotřebitele, kteří mají prospěch ze zesílené konkurence, služeb přizpůsobených na míru, většího výběru a nižších cen; zdůrazňuje, že růst v tomto odvětví je poháněn spotřebiteli, kterým umožňuje zaujmout aktivnější postoj;

3.  zdůrazňuje, že je nutné odstranit překážky, zdvojování a roztříštěnost bránící přeshraničnímu rozvoji, a umožnit tak růst podnikání;

4.  vyzývá členské státy, aby zajistily právní srozumitelnost a nenahlížely na ekonomiku sdílení jako na hrozbu tradiční ekonomice; zdůrazňuje význam regulace ekonomiky sdílení způsobem, který ji usnadňuje a umožňuje, nikoli omezuje;

5.  souhlasí s tím, že ekonomika sdílení přináší nové a zajímavé podnikatelské příležitosti, pracovní místa a růst a často hraje významnou úlohu při transformaci ekonomického systému v systém nejen pouze účinnější, ale rovněž sociálně a environmentálně udržitelnější, což umožňuje lepší přidělování zdrojů a aktiv, která jinak nejsou dostatečně využívána, a tak přispívá k přechodu k oběhovému hospodářství;

6.  zároveň uznává, že ekonomika sdílení může mít významný dopad na dlouho zavedené a regulované modely podnikání v mnoha strategických odvětvích, jako je doprava, ubytování, pohostinství, služby, maloobchod a finance; chápe problémy plynoucí ze situace, kdy pro podobné ekonomické subjekty existují různé právní normy; je toho názoru, že ekonomika sdílení posiluje postavení spotřebitelů, nabízí nové pracovní příležitosti a má potenciál usnadňovat dodržování daňových předpisů, přesto však zdůrazňuje, že je důležité zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitelů, zachovat v plném rozsahu práva pracovníků a zajistit dodržování daňových předpisů; uznává, že ekonomika sdílení má vliv na městské i venkovské prostředí;

7.  upozorňuje, že podnikatelé, spotřebitelé a příslušné orgány nemají jasno, jak v některých oblastech uplatňovat stávající právní předpisy, a proto je zapotřebí zabývat se šedými zónami v oblasti regulace, a vyjadřuje znepokojení nad nebezpečím roztříštěnosti jednotného trhu; je si vědom toho, že nebudou-li tyto změny řádně řízeny, mohly by vyústit v právní nejistotu ohledně platných právních předpisů a vést k omezením při uplatňování individuálních práv a ochraně spotřebitelů; domnívá se, že regulace musí odpovídat digitálnímu věku, a je hluboce znepokojen negativním dopadem právní nejistoty a složitostí předpisů na evropské začínající podniky a neziskové organizace zapojené do ekonomiky sdílení;

8.  domnívá se, že nezbytnou podmínkou pro vzkvétající ekonomiku sdílení v EU je rozvoj dynamického, jasného a ve vhodných případech harmonizovaného právního prostředí a zavedení rovných podmínek;

Ekonomika sdílení v EU

9.  zdůrazňuje, že je nutné považovat ekonomiku sdílení nejen za soubor nových obchodních modelů nabízejících zboží a služby, ale také za novou formu integrace ekonomiky a společnosti, neboť nabízené služby vycházejí ze široké škály vztahů, čímž dochází k zakotvení ekonomických vztahů do vztahů sociálních a k vytváření nových forem společenství a nových obchodních modelů;

10.  všímá si, že ekonomika sdílení v Evropě má určité specifické rysy a odráží také evropskou strukturu podnikání, která spočívá především v malých a středních podnicích a mikropodnicích; zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit takové podnikatelské prostředí, ve kterém mají platformy pro spolupráci možnost se rozšiřovat a být vysoce konkurenceschopné na světovém trhu;

11.  konstatuje, že evropští podnikatelé vykazují silnou náchylnost k vytváření platforem pro spolupráci pro sociální účely, a potvrzuje nárůst zájmu o ekonomiku sdílení, jež vychází z obchodních modelů založených na spolupráci;

12.  zdůrazňuje význam předcházení veškerým formám diskriminace tak, aby byl zaručen účinný a rovný přístup ke službám založeným na spolupráci;

13.  domnívá se, že ty služby nabízené v rámci ekonomiky sdílení, které jsou veřejně inzerovány a nabízeny za účelem zisku, spadají do oblasti působnosti směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování(13), a proto by měly být v souladu se zásadou rovného zacházení se ženami a muži;

Regulační rámec EU: „peers“ (subjekty na stejné úrovni), spotřebitelé, platformy pro spolupráci

14.  uznává, že zatímco některé části ekonomiky sdílení podléhají regulaci, včetně regulace na místní a vnitrostátní úrovni, jiné části této ekonomiky se mohou ocitat v regulačních šedých zónách, neboť není vždy jasné, které právní předpisy EU se na ně vztahují, což vede ke značným rozdílům mezi jednotlivými členskými státy kvůli vnitrostátním, regionálním a místním předpisům i judikatuře a vyúsťuje v roztříštěnost jednotného trhu;

15.  vítá úmysl Komise řešit stávající roztříštěnost, ale s politováním konstatuje, že její sdělení nevnáší dostatečnou jasnost, pokud jde o uplatnění stávajících právních předpisů EU na různé modely ekonomiky sdílení; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby členské státy posílily prosazování stávajících právních předpisů, a vyzývá Komisi, aby se zasadila o vytvoření rámce prosazování, jenž by členské státy podporoval v jejich úsilí, zejména pokud jde o směrnici o službách a spotřebitelské acquis; vyzývá Komisi, aby v této souvislosti v plné míře využila všechny nástroje, které má k dispozici, včetně řízení o nesplnění povinnosti, kdykoli je zjištěno nesprávné nebo nedostatečné provádění daných právních předpisů;

16.  zdůrazňuje, že požadavky týkající se přístupu na trh pro platformy pro spolupráci a poskytovatele služeb musí být nezbytné, odůvodněné a přiměřené, jak je stanoveno ve Smlouvách a sekundárních právních předpisech, jakož i jednoduché a jasné; zdůrazňuje, že by toto hodnocení mělo přihlížet k tomu, zda jsou služby poskytovány profesionály nebo soukromými osobami, přičemž by na „peers“ (subjekty na stejné úrovni) poskytující služby měly být uplatňovány méně přísné právní požadavky, zároveň je však nutné zajistit standardy kvality a vysokou úroveň ochrany spotřebitele a zohledňovat rozdíly mezi odvětvími;

17.  uznává, že zavedení i noví provozovatelé a služby napojení na digitální platformy a ekonomiku sdílení se musí vyvíjet v podnikatelsky příznivém prostředí, v němž existují zdravá hospodářská soutěž a transparentnost, pokud jde o změny v právních předpisech; souhlasí, že při posuzování požadavků pro přístup na trh v kontextu směrnice o službách, by členské státy měly zohlednit zvláštní rysy podniků působících v rámci ekonomiky sdílení;

18.  naléhavě žádá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vydala další pokyny ke stanovení účinných kritérií pro rozlišení mezi neprofesionály a profesionály, které je pro spravedlivý rozvoj ekonomiky sdílení rozhodující; poukazuje na to, že tyto pokyny by měly přinést jasnost a právní jistotu a měly by zohlednit mj. odlišné právní předpisy v členských státech a jejich hospodářské okolnosti, jako je výše příjmu, charakteristické rysy různých odvětví, podmínky mikropodniků a malých podniků a obchodní účel činnosti; zastává názor, že dalším krokem kupředu by mohly být soubor obecných zásad a kritérií na úrovni EU a soubor prahových hodnot na úrovni vnitrostátní, a vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu vypracovala studii;

19.  upozorňuje na skutečnost, že stanovení prahových hodnot sice může zajistit odpovídající dělicí čáry mezi subjekty na stejné úrovni („peers“) a podniky, zároveň však může způsobit nepoměr mezi mikropodniky a malými podniky na jedné straně a „peers“ na straně druhé; domnívá se, že mezi srovnatelnými kategoriemi poskytovatelů služeb je třeba důrazně prosazovat rovné podmínky; vyzývá k tomu, aby se pro všechny provozovatele podniků, zejména mikropodniků a malých podniků, odstranily zbytečná regulační zátěž a neopodstatněné požadavky na přístup na trh, které rovněž brzdí inovace;

20.  vítá iniciativu Komise, která si klade za cíl zajistit odpovídající spotřebitelské právo a předcházet tomu, aby byla ekonomika sdílení zneužívána za účelem obcházení právních předpisů; domnívá se, že spotřebitelé by měli mít zaručenou vysokou a účinnou míru ochrany bez ohledu na to, zda služby poskytují profesionálové nebo „peers“, a zdůrazňuje zejména význam ochrany spotřebitelů při transakcích peer-to-peer, přičemž uznává, že jistou formu ochrany může zajistit samoregulace;

21.  vyzývá k přijetí kroků, které zaručí plné využívání pravidel ochrany spotřebitele a jejich neustálé dodržování ze strany příležitostných poskytovatelů služeb na stejném nebo srovnatelném základě jako u profesionálních poskytovatelů služeb;

22.  poznamenává, že by spotřebitelé měli mít přístup k informacím o tom, zda nemohou být recenze dalších uživatelů služeb ovlivňovány ze strany poskytovatele, například placenou reklamou;

23.  upozorňuje na to, že je třeba vyjasnit otázku ochrany spotřebitelů v případech sporů, a vyzývá platformy pro spolupráci, aby pro postupy vyřizování stížností a urovnávání sporů zajistily účinné systémy, které spotřebitelům umožní využívat svých práv;

24.  upozorňuje na to, že obchodní modely v rámci ekonomiky sdílení se z velké části zakládají na dobré pověsti, a v tomto ohledu vyzdvihuje jako zásadní transparentnost; domnívá se, že obchodní modely v rámci ekonomiky sdílení podpořené technologií posilují v řadě případů postavení spotřebitelů a umožňují jim jednat aktivně; zdůrazňuje, že v ekonomice sdílení jsou stále zapotřebí předpisy na ochranu spotřebitelů, zejména tam, kde trhům dominují jisté subjekty a kde přetrvávají asymetrická informovanost, nedostatečný výběr či nedostatečná hospodářská soutěž; zdůrazňuje, že je důležité zaručit spotřebitelům odpovídající informace o platném právním režimu každé transakce a souvisejících právech a právních závazcích;

25.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve vyjasnila režimy odpovědnosti platforem pro spolupráci, aby bylo možné zlepšit odpovědné chování a zvýšit transparentnost a právní jistotu, a tím i důvěru uživatelů; uznává, že jistota chybí zejména v otázce, zda platforma poskytuje základní služby, nebo nabízí pouze služby informační společnosti podle směrnice o elektronickém obchodu; vyzývá proto Komisi, aby v souvislosti s těmito aspekty vydala pokyny a aby zvážila, zda jsou zapotřebí další opatření k tomu, aby byl regulační rámec účinnější; podněcuje zároveň platformy pro spolupráci, aby v tomto ohledu přijaly dobrovolná opatření;

26.  vyzývá Komisi k dalšímu přezkoumání právních předpisů EU, jehož cílem bude omezit nejistoty a zaručit větší právní jistotu, pokud jde o předpisy uplatňované na obchodní modely v rámci ekonomiky sdílení, a posoudit, zda jsou vhodné nové nebo změněné předpisy, zejména v souvislosti s aktivními zprostředkovateli a jejich požadavky na informace a transparentnost, neplnění povinnosti a odpovědnost;

27.  domnívá se, že každý nový regulační rámec by měl využít samosprávné schopnosti platforem a mechanismy vzájemného hodnocení, které prokázaly účinnost a ohledy na spokojenost spotřebitele se službami v rámci ekonomiky sdílení; je přesvědčen, že samy platformy pro spolupráci mohou sehrát aktivní úlohu v tvorbě takového nového regulačního prostředí tím, že budou uvádět na pravou míru asymetrické informace, zejména pomocí digitálních reputačních mechanismů za účelem budování důvěry uživatelů; zároveň poznamenává, že samosprávné kapacity platforem pro spolupráci nenahrazují stávající potřebné předpisy, jako je směrnice o službách, směrnice o elektronickém obchodu, spotřebitelské právo EU a další použitelné předpisy;

28.  domnívá se tudíž, že digitální mechanismy budování důvěry jsou neoddělitelnou součástí ekonomiky sdílení; vítá veškeré snahy a iniciativy, které platformy pro spolupráci vyvíjejí k tomu, aby zabraňovaly narušování, a rovněž k tomu, aby zvyšovaly důvěru v mechanismy hodnocení a vzájemného hodnocení i jejich transparentnost, stanovovaly spolehlivá kritéria dobré pověsti, zaváděly záruky či pojištění, ověřovaly totožnost „peers“ a výrobců-spotřebitelů a rozvíjely bezpečné a transparentní platební systémy; považuje tento nový technologický vývoj, např. dvoucestné mechanismy hodnocení, nezávislé kontroly hodnocení a dobrovolné přijetí certifikačních systémů, za dobrý příklad, jak předcházet zneužívání, manipulacím, podvodům a falešné zpětné vazbě; vyzývá platformy pro spolupráci, aby vycházely z osvědčených postupů a zvyšovaly povědomí o právních povinnostech svých uživatelů;

29.  poukazuje na to, že v zájmu zaručení přiměřenosti a transparentnosti algoritmů je naprosto klíčové objasnit metody, podle kterých fungují na algoritmech založené automatizované systémy rozhodování; žádá Komisi, aby tuto otázku prozkoumala také z hlediska právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže; vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy, soukromým sektorem a příslušnými regulačními orgány usilovala o stanovení účinných kritérií pro rozvoj zásad odpovědnosti týkající se algoritmů pro platformy pro spolupráci založené na informacích;

30.  zdůrazňuje, že je zapotřebí posuzovat využívání údajů tam, kde by mohly mít různé dopady na různé segmenty společnosti, předcházet diskriminaci a prověřovat případná poškozování soukromí způsobená velkými objemy dat; připomíná, že EU již obecným nařízením o ochraně osobních údajů vypracovala komplexní rámec pro ochranu údajů, a vyzývá proto platformy ekonomiky sdílení, aby otázku ochrany údajů nezanedbávaly a aby poskytovatelům služeb a uživatelům podávaly transparentní informace o nashromážděných osobních údajích a o způsobu, kterým se tyto údaje zpracovávají;

31.  konstatuje, že řada pravidel z acquis EU je již uplatnitelná na ekonomiku sdílení; vyzývá Komisi, aby posoudila potřebu dalšího rozvoje právního rámce EU, aby bylo možné v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy a se zkušenostmi členských států předcházet větší roztříštěnosti jednotného trhu; domnívá se, že tento rámce by měl být podle potřeby harmonizovaný, ale také pružný, z technologického hlediska neutrální a připravený na budoucnost a vedle všech specifických odvětvových předpisů, které by mohly být zapotřebí, by ho měla tvořit kombinace obecných zásad a zvláštních pravidel;

32.  zdůrazňuje význam soudržných právních předpisů, které zaručují pro všechny řádné fungování vnitřního trhu, a vyzývá Komisi, aby v oblasti práv pracovníků a spotřebitelů spíše zachovala stávající pravidla a právní předpisy, než aby zaváděla nové, které by mohly vést k roztříštění vnitřního trhu;

Hospodářská soutěž a dodržování daňových předpisů

33.  oceňuje skutečnost, že růst ekonomiky sdílení přinesl větší hospodářskou soutěž a podnítil stávající provozovatele k tomu, aby se zaměřovali na skutečné požadavky spotřebitelů; vyzývá Komisi, aby podporovala rovné podmínky pro hospodářskou soutěž, pokud jde o srovnatelné služby mezi jednotlivými platformami pro spolupráci a mezi nimi a tradičními podniky; zdůrazňuje význam nalezení a řešení překážek bránících vzniku a rozšiřování podnikání založeného na spolupráci, zejména začínajících podniků; v této souvislosti zdůrazňuje potřebu volného toku dat, přenosnosti dat a interoperability, které usnadňují přechod mezi platformami a předcházejí situacím závislosti zákazníků na určitém poskytovateli (tzv. lock-in) a jsou klíčovými faktory pro otevřenou a spravedlivou soutěž a pro posílení postavení uživatelů platforem pro spolupráci, a to s přihlédnutím k oprávněným zájmům všech účastníků trhu a při zachování ochrany informací o uživatelích a jejich osobních údajů;

34.  oceňuje větší sledovatelnost ekonomických operací, kterou umožňují internetové platformy v zájmu dodržování daňových předpisů a jejich prosazování, je však znepokojen obtížemi, jež vyvstávají v některých odvětvích; zdůrazňuje, že ekonomika sdílení by nikdy neměla být využívána jako způsob, jak se vyhnout daňovým povinnostem; dále zdůrazňuje naléhavou potřebu spolupráce mezi příslušnými orgány a platformami pro spolupráci v oblasti dodržování daňových předpisů a výběru daní; uznává, že tyto otázky se v některých státech řešily, a bere na vědomí zdařilou spolupráci v této oblasti mezi veřejným a soukromým sektorem; vyzývá Komisi, aby mezi členskými státy usnadnila výměnu osvědčených postupů, aby do ní zapojila příslušné orgány a zúčastněné strany, aby vyvinula účinná a inovativní řešení, která povedou k lepšímu dodržování a prosazování daňových předpisů, což zároveň odstraní riziko přeshraničních daňových podvodů; podněcuje platformy pro spolupráci, aby v tomto ohledu zastávaly aktivní úlohu; vyzývá členské státy, aby ve vzájemné spolupráci zpřesnily informace, které musí různé hospodářské subjekty zapojené do ekonomiky sdílení oznamovat orgánům daňové správy v rámci svých povinností podávat daňové informace podle vnitrostátních právních předpisů;

35.  souhlasí s tím, že na podniky poskytující srovnatelné služby by měly být uplatňovány funkčně podobné daňové povinnosti, ať už v tradiční ekonomice, či ekonomice sdílení, a domnívá se, že daně by se měly platit tam, kde jsou vytvářeny zisky a kde se jedná o víc než o pouhé příspěvky na náklady, a to s ohledem na zásadu subsidiarity a rovněž v souladu s vnitrostátním a místním daňovým právem;

Dopad na trh práce a na práva pracovníků

36.  zdůrazňuje, že digitální revoluce má významný dopad na trh práce a že nově se objevující trendy v ekonomice sdílení jsou součástí aktuálního trendu v rámci digitalizace společnosti;

37.  konstatuje, že ekonomika sdílení zároveň otevírá nové příležitosti a nové flexibilní cesty k práci pro všechny uživatele, zejména pro osoby samostatně výdělečně činné, pro nezaměstnané, pro osoby momentálně vzdálené od trhu práce nebo osoby, které by se jinak do trhu práce zapojit nemohly, a tudíž by mohla sloužit jako místo vstupu na trh práce, především pro mladé lidi a skupiny na okraji společnosti; poukazuje však na to, že v některých případech může tento vývoj vést rovněž k nejistým situacím; zdůrazňuje, že na jedné straně je nezbytná flexibilita trhu práce a na druhé jsou nutné hospodářské a sociální jistoty pracovníků, a to v souladu se zvyky a tradicemi v členských státech;

38.  vyzývá Komisi, aby prověřila, do jaké míry se stávající předpisy Unie mohou uplatňovat na digitální trh práce, a zajistila jejich náležité provádění a prosazování; vyzývá členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami proaktivně a na základě principu předvídání posuzovaly potřebu modernizace stávajících právních předpisů, včetně systémů sociálního zabezpečení, tak aby při zajišťování ochrany pracovníků držely krok s technologickým vývojem; vyzývá Komisi a členské státy, aby koordinovaly systémy sociálního zabezpečení s cílem zajistit exportovatelnost dávek a sčítání dob pojištění v souladu s právními předpisy Unie i členských států; vybízí sociální partnery k případné aktualizaci kolektivních smluv, aby existující standardy ochrany mohly být uplatňovány také ve světě digitální práce;

39.  upozorňuje na mimořádný význam, který má v souvislosti se službami v rámci ekonomiky sdílení ochrana práv pracovníků – v první řadě právo pracovníků sdružovat se, právo na kolektivní vyjednávání a akce v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy; připomíná, že všichni pracovníci v rámci ekonomiky sdílení jsou podle převládající situace buď zaměstnanci, nebo osoby samostatně výdělečně činné, a musí být podle toho klasifikováni; vyzývá členské státy a Komisi, aby v rámci svých příslušných pravomocí zajistily spravedlivé pracovní podmínky a odpovídající právní a sociální ochranu všem pracovníkům v rámci ekonomiky sdílení, a to bez ohledu na jejich postavení;

40.  vyzývá Komisi, aby zveřejnila pokyny pro uplatňování práva Unie na různé typy platformových obchodních modelů, aby bylo v případě nutnosti možné vyplnit mezery v právních předpisech týkajících se zaměstnanosti a sociálního zabezpečení; domnívá se, že velký potenciál platformové ekonomiky z hlediska transparentnosti umožňuje v souladu s cílem vymáhání stávajících právních předpisů dobrou sledovatelnost; vyzývá členské státy, aby v souvislosti s on-line platformami prováděly dostatečné inspekce práce, aby ukládaly sankce za porušování pravidel, zejména pokud jde o pracovní podmínky a podmínky zaměstnání, a vydávaly specifické požadavky na kvalifikace; vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost nehlášené práci a nepravé samostatně výdělečné činnosti v tomto odvětví a začlenily platformovou ekonomiku do programu evropské platformy pro boj proti nehlášené práci; vyzývá členské státy, aby na inspekce poskytovaly dostatečné zdroje;

41.  zdůrazňuje, že je důležité zaručit základní práva a přiměřené sociální zabezpečení pro rostoucí počet samostatně výdělečně činných pracovníků, kteří jsou klíčovými aktéry ekonomiky sdílení, včetně práva na kolektivní vyjednávání a kolektivní akce, a to i s ohledem na jejich odměňování;

42.  vyzývá členské státy, aby uznaly, že ekonomika sdílení přinese i narušení, a aby tak pro některá odvětví připravily absorpční opatření na podporu odborné přípravy a podporovaly odbornou přípravu a podporu při změně pracovního místa;

43.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit přenositelnost hodnocení a recenzí pro pracovníky platforem sdílení, neboť představují jejich „hodnotu“ na digitálním trhu, a usnadnit převoditelnost a akumulaci hodnocení a recenzí mezi různými platformami při dodržování pravidel o ochraně osobních údajů a o ochraně soukromí všech zúčastněných subjektů; upozorňuje na potenciál nekalých a svévolných praktik, pokud jde o on-line hodnocení, které mohou mít dopad na pracovní podmínky a práva pracovníků platforem a na jejich možnosti získat pracovní místo; je přesvědčen, že mechanismy hodnocení a recenzí by měly být vyvíjeny transparentním způsobem a že pracovníci by měli být informováni a konzultováni na odpovídající úrovni v souladu s právními předpisy a praxí členských států, pokud se jedná o obecná kritéria používaná pro vyvíjení těchto mechanismů;

44.  zdůrazňuje význam nejnovějších dovedností v měnícím se světě zaměstnanosti a také význam toho, abychom zajistili, aby všichni pracovníci mohli získat odpovídající dovednosti vyžadované v digitální společnosti a ekonomice; vyzývá Komisi, členské státy a podniky v rámci ekonomiky sdílení, aby zpřístupnily celoživotní učení a rozvoj digitálních dovedností; je přesvědčen, že jsou zapotřebí nové veřejné a soukromé investice a možnosti financování pro celoživotní učení a odbornou přípravu, zejména pro mikropodniky a malé podniky;

45.  zdůrazňuje význam teleworkingu a smartworkingu v rámci ekonomiky sdílení a doporučuje v tomto ohledu, aby byly tyto formy práce postaveny na roveň tradičním formám;

46.  vyzývá Komisi, aby prověřila, do jaké míry je směrnice o agenturním zaměstnávání (2008/104/EC(14)) použitelná pro konkrétní on-line platformy; domnívá se, že řada zprostředkovatelských on-line platforem se svou strukturou podobá agenturám práce (trojúhelníkový smluvní vztah mezi: zaměstnancem agentury práce / pracovníkem platformy; agenturou práce / on-line platformou; uživatelským podnikem / klientem);

47.  vyzývá vnitrostátní veřejné služby zaměstnanosti a síť EURES, aby lépe komunikovaly o příležitostech, které nabízí ekonomika sdílení;

48.  vyzývá Komisi, členské státy a sociální partnery, aby pracovníkům platforem poskytovali adekvátní informace o pracovních podmínkách, podmínkách zaměstnání, právech zaměstnanců a pracovních vztazích jak s platformami, tak s uživateli; domnívá se, že platformy by měly v zájmu plnění zákonných požadavků proaktivně poskytovat uživatelům a pracovníkům informace o platném regulačním rámci;

49.  upozorňuje na nedostatek údajů týkajících se změn ve světě zaměstnanosti, které přinesla ekonomika sdílení; vyzývá členské státy a Komisi (ve spolupráci se sociálními partnery), aby shromažďovaly spolehlivější a komplexnější údaje v tomto ohledu, a vybízí členské státy, aby již existujícímu vnitrostátnímu subjektu svěřily pravomoc monitorovat a vyhodnocovat nové trendy na pracovním trhu sdílení; vyzdvihuje význam, který má v této souvislosti výměna osvědčených postupů mezi jednotlivými členskými státy; zdůrazňuje význam monitorování pracovního trhu a pracovních podmínek v ekonomice sdílení pro boj proti protiprávním praktikám;

Místní rozměr ekonomiky sdílení

50.  konstatuje, že rostoucí počet místních orgánů a vlád je již dnes aktivní při regulaci a podpoře ekonomiky sdílení a soustředí se na postupy sdílení jakožto subjekt svých politik i jakožto organizační zásadu nových podob správy založené na sdílení a participativní demokracie;

51.  konstatuje, že celostátní, regionální a místní orgány mají široký manévrovací prostor při přijímání konkrétních a specifických pokynů s cílem věnovat se jasně stanoveným cílům veřejného zájmu s přiměřenými opatřeními, plně v souladu s právními předpisy EU; proto vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy při tvorbě jejich politik a při přijímání pravidel v souladu s právem EU;

52.  konstatuje, že prvními iniciátory jsou města, kde městské podmínky, jako je hustota obyvatelstva a fyzická blízkost, usnadňují přijímání postupů založených na spolupráci, rozšiřují pozornost z inteligentních měst („smart cities“) na „města sdílení“ (sharing cities) na usnadňují přechod na infrastrukturu přizpůsobenou potřebám občanů; je rovněž přesvědčen, že ekonomika sdílení může nabídnout významné příležitosti pro vnitřní periferie a venkovské oblasti a znevýhodněné oblasti, může s sebou přinést nové a inkluzivní formy rozvoje, může mít pozitivní sociálně-ekonomické dopady a může pomoci vyloučeným komunitám s nepřímými přínosy pro odvětví cestovního ruchu;

Podpora ekonomiky sdílení

53.  poukazuje na význam odpovídajících schopností a dovedností a odborné přípravy, aby bylo co nejvíce jednotlivcům umožněno hrát aktivní úlohu v ekonomice sdílení a plně rozvinout její potenciál;

54.  zdůrazňuje, že IKT umožňují rychlý a účinný vývoj inovativních nápadů v rámci ekonomiky sdílení, přičemž propojují účastníky, ať již v pozici uživatelů, nebo v pozici poskytovatelů služeb, zlepšují jejich postavení a usnadňují jim přístup na trh a uplatnění na trhu a zpřístupňují odlehlé a venkovské oblasti;

55.  vyzývá Komisi, aby jednala proaktivně a podněcovala spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem, zejména s ohledem na zájem o elektronické identifikátory, zvyšovala důvěru spotřebitelů a poskytovatelů služeb v transakce on-line na základě rámce EU pro vzájemné uznávání systémů elektronické identifikace, a aby odstraňovala další existující překážky bránící růstu ekonomiky sdílení, například překážky bránící poskytování přeshraničních systémů pojištění;

56.  poukazuje na to, že zavádění služeb 5G zásadně promění logiku našich ekonomik a nabídne větší různorodost a dostupnost služeb; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je důležité, aby byl zajištěn konkurenční trh pro inovativní podniky, jejichž úspěch bude v konečném důsledku rozhodovat o síle našich ekonomik;

57.  poukazuje na to, že narůstá význam ekonomiky sdílení v energetickém odvětví, v němž tak mají spotřebitelé, výrobci, jednotlivci a společenství možnost účinně se zapojit do několika decentralizovaných fází cyklu obnovitelné energie, včetně vlastní výroby a spotřeby, skladování a distribuce, v souladu s klimatickými a energetickými cíli Unie;

58.  poukazuje na to, že ekonomika sdílení vzkvétá zejména ve společenstvích, ve kterých jsou modely vzájemného sdílení poznatků a vzdělávání pevně ukotvené, čímž se vytváří a upevňuje kultura otevřených inovací; zdůrazňuje význam soudržných politik a zavádění vysokorychlostních pevných a bezdrátových sítí jakožto nezbytné podmínky pro plnohodnotnou realizaci potenciálu ekonomiky sdílení a pro využívání výhod, které nabízí model sdílení; připomíná proto, že je nezbytné zajistit všem občanům v EU odpovídající přístup k sítím, zejména v méně obydlených, odlehlých nebo venkovských oblastech, kde ještě není k dispozici dostačující konektivita;

59.  zdůrazňuje, že ekonomika sdílení pro svůj rozvoj a růst potřebuje podporu a že musí zůstat otevřena výzkumu, inovacím a novým technologiím, aby byla atraktivní pro investory; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že právní předpisy a politiky EU jsou adaptované na budoucí vývoj, přičemž se obzvláště zaměří na otvírání nevýlučných a na experimentování zaměřených prostorů prosazujících digitální konektivitu a gramotnost, na podporu evropských podnikatelů a nových, inovativních podniků, na zavádění pobídek pro program Industry 4.0, centra inovací, klastry a inkubátory a současně na rozvíjení spolupráce a součinnosti s tradičními podnikatelskými modely;

60.  zdůrazňuje složitou povahu odvětví dopravy v rámci ekonomiky sdílení i mimo ni; konstatuje, že toto odvětví podléhá přísné regulaci; poukazuje na potenciál modelu ekonomiky sdílení pro výrazné posílení účinnosti a udržitelného rozvoje dopravního systému (mj. prostřednictvím plynulého multimodálního výdeje lístků a cestování v rámci jediné cesty pro uživatele dopravy s aplikacemi ekonomiky sdílení) a jeho zabezpečení a bezpečnosti a pro lepší zpřístupnění odlehlých oblastí a snížení nežádoucích externalit příliš hustého provozu;

61.  vyzývá příslušné orgány, aby podporovaly přínosnou koexistenci sdílených dopravních služeb a konvenčního dopravního systému; vyzývá Komisi, aby zahrnula ekonomiku sdílení do své práce na nových technologiích v oblasti dopravy (spojená vozidla, autonomní vozidla, integrovaný digitální prodej jízdenek a inteligentní dopravní systémy) z důvodu jejich silné interakce a přirozené součinnosti;

62.  zdůrazňuje, že platformy a jejich uživatelé potřebují právní jistotu, má-li být zajištěn rozvoj ekonomiky sdílení v odvětví dopravy v EU; konstatuje, že v oblasti mobility je důležité jasně rozlišovat mezi, na jedné straně, i) sdílením vozidel a sdílením nákladů v souvislosti s cestou, kterou řidič plánoval pro vlastní potřebu, a ii) regulovanými dopravními službami pro cestující na straně druhé;

63.  připomíná, že podle odhadů Komise je největším odvětvím ekonomiky sdílení na základě vytvořeného obchodu vzájemné ubytovávání, zatímco největším odvětvím z hlediska příjmů platformy je vzájemná doprava;

64.  zdůrazňuje, že sdílení domova představuje v odvětví cestovního ruchu představuje znamenité využití zdrojů a nedostatečně využitého prostoru, a to zejména v oblastech, které tradičně netěží z turistického ruchu;

65.  v této souvislosti odsuzuje předpisy zavedené některými veřejnými orgány, které se snaží omezit poskytování turistického ubytování prostřednictvím ekonomiky sdílení;

66.  poukazuje na obtíže, kterým čelí evropské platformy sdílení při získávání přístupu k rizikovému kapitálu a při své strategii rozšiřování a které jsou ještě zdůrazněny malým rozsahem a roztříštěností domácích trhů a kritickým nedostatkem přeshraničních investic; vyzývá Komisi a členské státy, aby plně využívaly stávající finanční nástroje k investicím do ekonomiky sdílení a aby podporovaly iniciativy k usnadnění přístupu k financování, zejména pro nové, inovativní podniky (tzv. start-ups) a malé a střední podniky;

67.  zdůrazňuje, že systémy financování založené na spolupráci – jako skupinové financování – jsou důležitým doplňkem tradičních kanálů financování v rámci účinného ekosystému financování;

68.  konstatuje, že služby poskytované malými a středními podniky v odvětví ekonomiky sdílení nejsou vždy dostatečně přizpůsobeny potřebám osob se zdravotním postižením a seniorům; vyzývá k vytvoření nástrojů a programů zaměřených na podporu příslušných provozovatelů tak, aby zohledňovali potřeby osob se zdravotním postižením;

69.  vyzývá Komisi, aby usnadnila a podporovala přístup k odpovídajícímu financování pro evropské podnikatele, kteří působí v oblasti ekonomiky sdílení, a to mj. i v rámci programu EU pro výzkum a inovace – Horizont 2020;

70.  bere na vědomí rychlý rozvoj a rychlé šíření inovativních technologií a digitálních nástrojů, například Blockchains a DLT (technologie distribuované účetní knihy), a to i ve finančním sektoru; zdůrazňuje, že používání těchto decentralizovaných technologií by mohlo umožnit účinné vzájemné transakce a propojení v rámci ekonomiky sdílení vedoucí k vytvoření nezávislých trhů nebo sítí a v budoucnu i k nahrazení úlohy zprostředkovatelů, kterou dnes hrají platformy sdílení;

o
o   o

71.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0009. (2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0237. (3) Přijaté texty, P8_TA(2016)0455. (4) http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-11834-2016-INIT/en/pdf (5) Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36. (6) Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1. (7) Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22. (8) Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 11. (9) Úř. věst L 119, 4.5.2016, s. 1. (10) ECON-VI/016. (11) Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 33. (12) Bleskový průzkum Eurobarometru 438 (březen 2016) na téma „Využívání kooperativních platforem“. (13) Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37. (14) Úř. věst. L 327, 5.12.2008, s. 9.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. června 2017 o on-line platformách a jednotném digitálním trhu (2016/2276(INI))

P8_TA(2017)0272 A8-0204/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. května 2016 nazvané „On-line platformy a jednotný digitální trh – příležitosti a výzvy pro Evropu“ (COM(2016)0288) a na průvodní pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0172),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2016 nazvané „Evropský program pro ekonomiku sdílení“ (COM(2016)0356) a na průvodní pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0184),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Akční plán EU pro „eGovernment“ na období 2016–2020 – urychlování digitální transformace veřejné správy“ (COM(2016)0179) a na průvodní pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2016)0108 a SWD(2016)0109),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Digitalizace evropského průmyslu – dosažení maximálních přínosů jednotného digitálního trhu“ (COM(2016)0180) a na průvodní pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0110),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192) a na průvodní pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0100),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu – vybudování konkurenceschopné evropské ekonomiky založené na datech a znalostech“ (COM(2016)0178) a na průvodní pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0106),

–  s hledem na sdělení Komise ze dne 10. ledna 2017 nazvané „Budování evropské ekonomiky založené na datech“ (COM(2017)0009) a průvodní pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0002),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o Evropské iniciativě v oblasti cloud computingu(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o směřování k Aktu o jednotném digitálním trhu(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací a nařízení (EU) č. 531/2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii(4),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 531/2012, pokud jde o pravidla pro velkoobchodní trhy s roamingem (COM(2016)0399),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (COM(2016)0590),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu (COM(2016)0593),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu(5) (směrnice o elektronickém obchodu),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)(6),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii(7) (směrnice o bezpečnosti sítí a informací),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb s ohledem na měnící se situaci na trhu (COM(2016)0287) (směrnice o audiovizuálních mediálních službách),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (COM(2016)0283),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu (COM(2015)0634),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 25. května 2016 nazvaný „Návod pro provádění/uplatňování směrnice 2005/29/ES týkající se nekalých obchodních praktik“ (SWD(2016)0163),

–  s ohledem na obecné pokyny pro odvětví informačních a komunikačních technologií k provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, které zveřejnila Komise v červnu roku 2013,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 15. září 2016 nazvaný „Předběžná zpráva o šetření v oblasti elektronického obchodování“ (SWD(2016)0312),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvanému „On-line platformy a jednotný digitální trh – příležitosti a výzvy pro Evropu“(8),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na společná jednání Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a na stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A8-0204/2017),

A.  vzhledem k tomu, že důvodem existence jednotného digitálního trhu je zamezit roztříštěnosti kvůli vnitrostátním právním předpisům a odstranit technické, právní a daňové překážky s cílem umožnit podnikům, občanům a spotřebitelům plně využívat výhod digitálních nástrojů a služeb;

B.  vzhledem k tomu, že digitalizace a nové technologie nadále mění způsoby komunikace, přístup k informacím i chování občanů, spotřebitelů a společností, a vzhledem k tomu, že čtvrtá průmyslová revoluce povede k digitalizaci všech aspektů ekonomiky a společnosti;

C.  vzhledem k tomu, že vývoj v používání internetu a mobilních zařízení nabízí nové podnikatelské příležitosti podnikům všech velikostí a vytváří nové a alternativní obchodní modely, které využívají nových technologií a přístupu na celosvětový trh, je však zároveň zdrojem nových problémů;

D.  vzhledem k tomu, že měnící se vývoj a používání internetových platforem k široké škále činností, včetně obchodních činností a sdílení zboží a služeb, změnily způsoby, jakými uživatelé a společnosti interagují s poskytovateli obsahu, obchodníky a dalšími jednotlivci nabízejícími zboží a služby;

E.  vzhledem k tomu, že směrnice o elektronickém obchodu osvobozuje zprostředkovatele od odpovědnosti za obsah jen tehdy, pokud nemají povědomí o předávaných nebo hostovaných informacích ani kontrolu nad nimi; pokud jsou si však zprostředkovatelé vědomi porušení nebo protiprávní činnosti či informací, ukládá jim tato směrnice, aby po zjištění této skutečnosti neprodleně jednali s cílem tyto protiprávní informace či činnosti odstranit nebo k nim znemožnit přístup;

F.  vzhledem k tomu, že mnohé on-line platformy a služby informační společnosti nabízejí snadnější přístup ke zboží, službám a digitálnímu obsahu a rozšiřují svou činnost ve vztahu ke spotřebitelům a dalším subjektům;

G.  vzhledem k tomu, že Komise provádí řadu posouzení předpisů na ochranu spotřebitele a mezipodnikové (B2B) praxe, kterou používají on-line platformy ve vztahu ke svým uživatelům z řad podniků;

H.  vzhledem k tomu, že tvořivost a inovace jsou hnací silou digitální ekonomiky, a vzhledem k tomu, že je tedy nutné zajistit vysokou úroveň ochrany práv duševního vlastnictví;

Obecný úvod

1.  vítá sdělení nazvané „On-line platformy a jednotný digitální trh – příležitosti a výzvy pro Evropu“;

2.  vítá jednotlivé iniciativy, které již byly navrženy v rámci strategie pro jednotný digitální trh v Evropě; zdůrazňuje význam koordinace a soudržnosti těchto iniciativ; domnívá se, že dosažení jednotného digitálního trhu je nezbytné k posílení konkurenceschopnosti EU, vytváření vysoce kvalitních a vysoce kvalifikovaných pracovních míst a podpoře růstu digitální ekonomiky v Evropě;

3.  uznává, že on-line platformy prospívají dnešní digitální ekonomice a společnosti rozšiřováním výběru, který mají spotřebitelé k dispozici, a tvorbou a formováním nových trhů; upozorňuje však, že on-line platformy představují nové politické a regulační výzvy;

4.  připomíná, že se mnoho politik EU vztahuje i na on-line platformy, ale poznamenává, že v některých případech nejsou právní předpisy řádně vymáhány nebo jsou v členských státech vykládány různým způsobem; zdůrazňuje, že dříve než začneme uvažovat o otázce, zda je zapotřebí doplnit stávající právní rámec, aby došlo k nápravě této situace, je důležité řádně provádět a vymáhat právní předpisy EU;

5.  vítá pokračující práci na aktualizaci a doplnění stávajícího právního rámce s cílem uzpůsobit jej potřebám digitálního věku; domnívá se, že pro rozvoj on-line a digitálního podnikání v Evropě je klíčové efektivní a atraktivní regulační prostředí;

Definice platforem

6.  bere na vědomí, že by bylo velmi obtížné dospět na úrovni EU k jediné, právně relevantní definici on-line platforem, jež by obstála i v budoucnosti, a to z důvodů, jako je např. velká různorodost existujících on-line platforem a oblastí jejich činnosti nebo rychle se měnící prostředí digitálního světa; v každém případě je toho názoru, že jediná unijní definice či uplatňování univerzálního přístupu by EU nepomohly k úspěchu v platformové ekonomice;

7.  zároveň si je vědom skutečnosti, že je důležité zabránit roztříštěnosti vnitřního trhu EU, k níž by mohlo dojít na základě šíření regionálních nebo vnitrostátních pravidel a definic, i že je nutné poskytnout jistotu a rovné podmínky jak podnikům, tak spotřebitelům;

8.  domnívá se proto, že by on-line platformy měly být v příslušných odvětvových právních předpisech na úrovni EU rozlišovány a definovány podle svých charakteristických rysů, klasifikací a zásad a s využitím přístupu vycházejícího z konkrétních problémů;

9.  vítá pokračující práci Komise týkající se on-line platforem, včetně konzultací se zúčastněnými stranami a provedení posouzení dopadu; je toho názoru, že tento druh přístupu založeného na důkazech je nezbytný k dosažení komplexního porozumění dané oblasti; vyzývá Komisi, aby v nutných případech navrhla na základě této hloubkové analýzy regulační či jiná opatření;

10.  konstatuje, že on-line platformy mezi podnikem a spotřebitelem (B2C) a platformy mezi spotřebiteli (C2C) působí v rámci velmi rozmanité škály činností, k nimž patří elektronický obchod, sdělovací prostředky, vyhledávače, komunikace, platební systémy, poskytování práce, operační systémy, doprava, reklama, distribuce kulturního obsahu, ekonomika sdílení a sociální sítě, dále konstatuje, že ačkoli některé společné rysy umožňují identifikaci těchto subjektů, mohou mít on-line platformy řadu podob a k jejich identifikaci lze zaujmout řadu různých přístupů;

11.  konstatuje, že on-line platformy mezi podnikem a spotřebitelem a on-line platformy mezi spotřebiteli mají ve větší či menší míře určité společné charakteristické rysy, jako je například: působení na mnohostranných trzích, umožnění stranám, které patří do dvou či více odlišných skupin uživatelů, navázat přímý kontakt elektronickým způsobem, propojování různých typů uživatelů, nabízení on-line služeb přizpůsobených na míru preferencím uživatelů a vycházejících z údajů, které tito uživatelé poskytli, klasifikace nebo vytváření odkazů na obsah (např. pomocí algoritmů), zboží a služby, jež jsou nabízeny nebo umisťovány na internet třetími stranami, či shromáždění několika stran za účelem prodeje určitého zboží, poskytnutí služby nebo výměny či sdílení obsahu, informací, zboží nebo služeb;

12.  zdůrazňuje, že je velmi důležité vyjasnit postupy používané při přijímání rozhodnutí založených na algoritmech a prosazovat transparentnost používání těchto algoritmů; z tohoto důvodu vyzývá Komisi a členské státy, aby prověřily možné chyby a předpojatosti při používání těchto algoritmů, aby se zabránilo jakékoli diskriminaci, nekalým praktikám nebo narušování soukromí;

13.  domnívá se však, že by se mělo jasně rozlišovat mezi platformami mezi podnikem a spotřebitelem (B2C) a mezipodnikovými (B2B) platformami v souvislosti s nově se objevujícími mezipodnikovými on-line platformami, jež jsou klíčové pro rozvoj průmyslového internetu, jako jsou služby založené na cloudu nebo platformy pro sdílení údajů umožňující komunikaci mezi produkty internetu věcí; vyzývá Komisi, aby řešila překážky na jednotném trhu, které brání růstu takových platforem;

Usnadnění udržitelného růstu evropských on-line platforem

14.  konstatuje, že on-line platformy používají internet jako prostředek interakce a působí jako zprostředkovatelé mezi jednotlivými stranami, a jsou tak přínosem pro uživatele, spotřebitele i podniky, neboť jim usnadňují přístup na celosvětový trh; konstatuje, že on-line platformy mohou přispívat k úpravě nabídky a poptávky v oblasti zboží a služeb, a to na základě komunitního smýšlení, sdíleného přístupu, dobré pověsti a důvěry;

15.  konstatuje, že on-line platformy a aplikace, z nichž mnohé pochází od evropských subjektů zabývajících se vývojem aplikací, využívají ohromného a neustále se zvyšujícího počtu připojených mobilních zařízení, PC, laptopů a jiných výpočetních zařízení a jsou na nich ve stále větší míře k dispozici;

16.  poukazuje na to, že zajištění dostatečných investic pro zavádění vysokorychlostních širokopásmových sítí a jiné digitální infrastruktury za účelem dosažení cílů v oblasti konektivity gigabitové společnosti musí být nejvyšší prioritou, neboť jejich zavedení má klíčový význam pro to, aby občané a podniky mohli mít prospěch z rozvoje technologie 5G a obecně aby byla zajištěna konektivita na celém území členských států;

17.  zdůrazňuje, že stále běžnější používání chytrých zařízení, včetně chytrých telefonů a tabletů, dále rozšířilo a zlepšilo přístup k novým službám, jako jsou on-line platformy, čímž se posílila jejich úloha v ekonomice a ve společnosti, zejména mezi mladými lidmi, ale rovněž stále více ve všech věkových skupinách; konstatuje, že digitalizace se bude dále zvyšovat spolu s rychlým rozvojem internetu věcí, který by měl podle očekávání do roku 2020 propojit 25 miliard objektů;

18.  považuje přístup k on-line platformám prostřednictvím vysoce kvalitních technologií za důležitý pro všechny občany a podniky, nejen pro ty, kteří již jsou aktivní on-line; zdůrazňuje význam předcházení rozdílům, které by případně mohly vzniknout kvůli nedostatečným digitálním dovednostem nebo nerovnosti v přístupu k technologiím; zdůrazňuje, že je nezbytný odhodlaný přístup k rozvíjení digitálních dovedností na úrovní členských států i EU;

19.  upozorňuje na rychle se rozvíjející trhy v rámci on-line platforem, které jsou novou příležitostí pro výrobky a služby; bere na vědomí celosvětovou a přeshraniční povahu těchto trhů; zdůrazňuje, že celosvětové trhy v rámci on-line platforem nabízejí spotřebitelům výběr ze široké škály produktů a efektivní cenovou soutěž; konstatuje, že dohoda o „roamingu za cenu domácího volání“ podporuje přeshraniční rozměr on-line platforem, neboť díky ní je používání on-line služeb cenově dostupnější;

20.  konstatuje rostoucí úlohu on-line platforem při sdílení a poskytování přístupu ke zprávám a dalším informacím, které jsou cenné jak pro občany, tak pro fungování demokracie; je toho názoru, že on-line platformy mohou rovněž působit rovněž jako nástroje umožňující elektronickou veřejnou správu (e-governance);

21.  naléhavě vyzývá Komisi, aby nadále podporovala růst evropských on-line platforem a začínajících podniků a posilovala jejich schopnost rozšiřovat se a obstát v celosvětové konkurenci; vyzývá Komisi, aby u on-line platforem zachovala politiku příznivou pro inovace s cílem usnadnit vstup na trh; vyjadřuje politování nad nízkým podílem EU, pokud jde o tržní kapitalizaci on-line platforem; zdůrazňuje, že je důležité odstranit překážky, které brání hladkému přeshraničnímu fungování on-line platforem a narušují fungování evropského jednotného digitálního trhu; zdůrazňuje, že je důležité zabránit diskriminaci a usnadnit přechod mezi platformami nabízejícími slučitelné služby;

22.  zdůrazňuje, že ke klíčovým faktorům patří otevřené prostředí, jednotná pravidla, dostupnost dostatečného připojení, interoperabilita existujících aplikací a dostupnost otevřených standardů;

23.  bere na vědomí významné přínosy, které mohou mít on-line platformy pro malé a střední podniky a začínající podniky; konstatuje, že on-line platformy jsou často nejsnazším a nejvhodnějším prvním krokem pro malé podniky, které chtějí působit on-line a využívat on-line distribuční kanály; konstatuje, že on-line platformy umožňují malým a středním podnikům a začínajícím podnikům přístup na celosvětové trhy, aniž by musely neúměrně investovat do vybudování nákladné digitální infrastruktury; zdůrazňuje význam transparentnosti a spravedlivého přístupu k platformám a připomíná, že rostoucí dominantní postavení některých on-line platforem by nemělo omezovat podnikatelskou svobodu;

24.  naléhavě vyzývá Komisi, aby upřednostňovala opatření, která umožní vznik evropských začínajících podniků a on-line platforem a rozšiřování jejich činnosti; zdůrazňuje, že snazší financování a investice do začínajících podniků s využitím všech stávajících finančních nástrojů mají zásadní význam pro rozvoj on-line platforem vznikajících v Evropě, zejména prostřednictvím přístupu k rizikovému kapitálu a různým kanálům, jako je bankovnictví nebo veřejné finance, nebo prostřednictvím alternativních možností financování, například skupinového financování a skupinového investování;

25.  konstatuje, že některé on-line platformy umožňují ekonomiku sdílení a přispívají k růstu v Evropě; vítá sdělení Komise o ekonomice sdílení a zdůrazňuje, že by mělo představovat první krok směrem ke komplexnější strategii EU v této oblasti, která podporuje rozvíjení nových obchodních modelů; zdůrazňuje, že tyto nové obchodní modely vytvářejí pracovní místa, posilují podnikání a nabízejí nové služby, širší výběr a lepší ceny pro občany a spotřebitele a dále vytvářejí flexibilitu a nové příležitosti, ale mohou rovněž vést ke vzniku nových problémů a rizik pro zaměstnance;

26.  poukazuje na to, že členské státy v uplynulých desetiletích zlepšily pracovní a sociální normy a systémy sociální ochrany, a zdůrazňuje, že rovněž v digitální oblasti je třeba rozvíjet sociální rozměr; konstatuje, že narůstající digitalizace má dopady na pracovní trhy, na nové vymezení pracovních míst a na smluvní vztahy mezi zaměstnanci a podniky; konstatuje, že je důležité zajistit dodržování pracovních a sociálních práv a řádné vymáhání stávajících právních předpisů, aby se dále posílily systémy sociálního zabezpečení a kvalita zaměstnanosti; vyzývá rovněž členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery a dalšími relevantními zúčastněnými stranami posoudily potřebu modernizace stávající právní úpravy, zejména systémů sociálního zabezpečení, aby držela krok s technologickým vývojem a aby byla zároveň zajištěna ochrana pracovníků a důstojné pracovní podmínky a obecné přínosy pro celou společnost;

27.  vyzývá členské státy, aby zajistily odpovídající sociální zabezpečení pro samostatně výdělečně činné pracovníky, kteří jsou na digitálním trhu práce klíčovými aktéry; rovněž vyzývá členské státy, aby případně vytvořily nové mechanismy ochrany, a zajistily tak odpovídající krytí pracovníků on-line platforem a rovněž nediskriminaci a rovnost žen a mužů, a aby sdílely osvědčené postupy na evropské úrovni;

28.  konstatuje, že on-line zdravotní platformy mohou podporovat inovační činnosti tím, že budou vytvářet a umožňovat přenos příslušných znalostí od účastnících se spotřebitelů zdravotní péče do prostředí inovativní zdravotní péče; zdůrazňuje, že nové inovační platformy budou spoluvytvářet a formovat příští generaci produktů v oblasti inovativní zdravotní péče tak, aby přesně odpovídaly aktuálním nenaplněným potřebám;

Vyjasnění odpovědnosti zprostředkovatelů

29.  konstatuje, že stávající omezená odpovědnost zprostředkovatelů EU je jednou z hlavních otázek, které účastníci vznesli v probíhající diskusi o on-line platformách; konstatuje, že konzultace ohledně regulačního prostředí pro platformy ukázaly relativní podporu stávajícího rámce obsaženého ve směrnici o elektronickém obchodu, ale rovněž potřebu odstranit určité nedostatky v jejím vymáhání; domnívá se proto, že režim odpovědnosti by měl být dále vyjasněn, neboť jde o zásadní pilíř, na němž spočívá digitální ekonomika EU; domnívá se, že je třeba, aby Komise vypracovala pokyny pro uplatňování rámce odpovědnosti zprostředkovatelů, aby mohly on-line platformy plnit své povinnosti a dodržovat předpisy týkající se odpovědnosti, aby se posílila právní jistota a zvýšila důvěra uživatelů; vyzývá Komisi, aby za tímto účelem podnikla další kroky, a připomíná, že platformy, které nemají neutrální úlohu definovanou ve směrnici o elektronickém obchodu, nemohou žádat o výjimku z odpovědnosti;

30.  zdůrazňuje, že navzdory tomu, že prostřednictvím služeb, jako jsou platformy pro obsah nahraný uživateli a služby agregace obsahu, se dnes spotřebovává více tvůrčího obsahu než kdykoli dříve, kreativní odvětví nezaznamenala srovnatelný nárůst příjmu z nárůstu spotřeby; zdůrazňuje, že za jednu z hlavních příčin se považuje přesun hodnoty, k čemuž dochází v důsledku nejasností ohledně statusu těchto on-line služeb z hlediska autorského práva a předpisů týkajících se elektronického obchodu; zdůrazňuje, že byl vytvořen nespravedlivý trh, který ohrožuje rozvoj jednotného digitálního trhu a jeho hlavní subjekty, kterými jsou kulturní a kreativní odvětví;

31.  vítá závazek Komise zveřejnit pokyny pro odpovědnost zprostředkovatelů, neboť pokud jde o stávající předpisy a jejich uplatňování v některých členských státech, vyskytují se určité nejasnosti; domnívá se, že pokyny posílí důvěru uživatelů v on-line služby; naléhavě žádá Komisi, aby předložila své návrhy; vyzývá Komisi, aby upozornila na rozdíly v předpisech pro on-line a off-line prostředí a aby, pokud je to vhodné a možné, vytvořila stejné podmínky pro srovnatelné služby on-line i off-line a aby zohlednila zvláštnosti každé z těchto oblastí, vývoj společnosti, potřebu vyšší transparentnosti a právní jistoty a potřebu nebránit inovacím;

32.  domnívá se, že digitální platformy jsou prostředkem pro zajištění širšího přístupu ke kulturním a autorským dílům a kulturnímu a kreativnímu odvětví nabízejí skvělé příležitosti k vývoji nových obchodních modelů; zdůrazňuje, že je třeba zvážit, jak by tento proces mohl fungovat s větší právní jistotou a respektem pro držitele práv; zdůrazňuje význam transparentnosti a zajištění rovných podmínek; v tomto ohledu se domnívá, že ochrana držitelů práv v rámci autorského práva a duševního vlastnictví je nezbytná, aby bylo možné zajistit uznávání hodnot a stimulaci inovací, kreativity, investic a vytváření obsahu;

33.  naléhavě žádá on-line platformy, aby zintenzivnily opatření pro boj proti nezákonnému a škodlivému obsahu; vítá pokračující práce na směrnici o audiovizuálních mediálních službách a záměr Komise předložit návrhy opatření pro platformy pro sdílení videonahrávek s cílem chránit nezletilé osoby a odstraňovat obsah související s nenávistnými výroky; konstatuje, že chybí odkazy na obsah související s podněcováním k terorismu; žádá, aby byla věnována zvláštní pozornost prevenci šikany a násilí vůči zranitelným osobám;

34.  domnívá se, že předpisy v oblasti odpovědnosti pro on-line platformy by měly umožňovat efektivní řešení otázek souvisejících s nezákonným obsahem a zbožím, díky např. uplatňování náležité péče při současném zachování vyváženého přístupu příznivého pro inovace; naléhavě vyzývá Komisi, aby definovala a dále objasnila postupy pro oznamování a odstraňování a aby poskytovala pokyny pro dobrovolná opatření k řešení podobného obsahu;

35.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byla přijata opatření proti šíření falešných zpráv; vyzývá on-line platformy, aby uživatelům poskytovaly nástroje k veřejnému označení falešných zpráv, aby ostatní uživatelé mohli být informováni o tom, že věrohodnost obsahu byla zpochybněna; poukazuje zároveň na to, že svobodná výměna názorů má zásadní význam pro demokracii a že právo na ochranu soukromí se vztahuje i na oblast sociálních médií; zdůrazňuje hodnotu svobodného tisku, který poskytuje občanům důvěryhodné informace;

36.  vyzývá Komisi, aby důkladně analyzovala současnou situaci a právní rámec s ohledem na falešné zprávy a aby ověřila možnost legislativního zásahu za účelem omezení dalšího šíření falešného obsahu;

37.  zdůrazňuje, že je třeba, aby on-line platformy bojovaly proti nezákonnému zboží a obsahu a nekalým praktikám (např. další prodej vstupenek za předražené ceny) prostřednictvím regulačních opatření doplněných účinnými samoregulačními opatřeními (např. prostřednictvím jasných podmínek pro používání a odpovídajících mechanismů pro identifikaci osob, které podmínky opakovaně porušují, nebo vytvořením specializovaných týmů pro moderování obsahu a vysledování nebezpečných produktů) nebo hybridními opatřeními;

38.  vítá odvětvový kodex chování pro boj proti on-line šíření nelegálních nenávistných projevů, který byl schválen v roce 2016 a který Komise podpořila, a žádá Komisi, aby nalezla odpovídající a přiměřené prostředky, které by on-line platformám umožnily odhalovat a odstraňovat nezákonné zboží a obsah;

39.  domnívá se, že dodržování obecného nařízení o ochraně údajů a směrnice o bezpečnosti sítí a informací je zásadní, pokud jde o vlastnictví údajů; konstatuje, že uživatelé jsou často vybízení, aby sdíleli své osobní údaje s on-line platformami; zdůrazňuje, že uživatele je třeba informovat o přesné povaze shromažďovaných údajů a o způsobech, jak budou využity; trvá na tom, že je nezbytné, aby uživatelé měli kontrolu nad shromažďováním a využíváním svých osobních údajů; zdůrazňuje, že by rovněž měla existovat možnost osobní data nesdílet; konstatuje, že „právo být zapomenut“ platí rovněž pro on-line platformy; vyzývá on-line platformy, aby zajistily anonymitu údajů, pokud je zpracovávají třetí osoby;

40.  vyzývá Komisi, aby urychleně dokončila svůj přezkum potřebnosti formálních postupů pro oznamování protiprávního obsahu a přijímání opatření, neboť se to jeví jako slibný prostředek pro harmonizované posílení režimu odpovědnosti v celé EU;

41.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila své praktické pokyny týkající se tržního dohledu nad výrobky prodávanými on-line;

Vytváření rovných podmínek

42.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila rovné podmínky pro poskytovatele služeb on-line platforem a jiných služeb, s nimiž soutěží, a to i mezi podniky navzájem a mezi spotřebiteli; zdůrazňuje, že regulační jistota je klíčová pro vytvoření prosperující digitální ekonomiky; konstatuje, že konkurenční tlaky se liší mezi jednotlivými odvětvími a jednotlivými subjekty v rámci odvětví; připomíná, že proto jsou málokdy vhodná univerzální řešení; domnívá se, že všechna navrhovaná regulační opatření a řešení přizpůsobená okolnostem musí zohledňovat zvláštní znaky platforem, aby se zajistila spravedlivá hospodářská soutěž a rovné podmínky;

43.  upozorňuje na skutečnost, že se velikost on-line platforem značně liší, od nadnárodních podniků až po mikropodniky; zdůrazňuje, že je důležité, aby mezi on-line platformami probíhala spravedlivá a efektivní hospodářská soutěž, která bude podporovat možnost výběru pro spotřebitele a zabrání vzniku monopolů nebo dominantního postavení, které narušují trhy prostřednictvím zneužívání tržní síly; zdůrazňuje, že základním opatřením, pokud jde o prevenci selhání trhu a vyvarování se patových situací, je usnadnění přechodu na jinou on-line platformu nebo on-line službu;

44.  konstatuje, že on-line platformy mění vysoce regulovaný tradiční obchodní model; zdůrazňuje, že případné reformy stávajícího regulačního rámce by se měly zaměřovat na harmonizaci předpisů a zmírňování jejich roztříštěnosti, s cílem zajistit otevřený a konkurenční trh pro on-line platformy a zaručit vysoké standardy ochrany zákazníků; zdůrazňuje, že je zapotřebí zabránit nadměrné regulaci a pokračovat v procesu programu REFIT a v provádění zásady zlepšování právní úpravy; zdůrazňuje, že je důležité zajistit v nezbytném a možném rozsahu technologickou neutralitu soudržnosti předpisů, které platí on-line i off-line v rovnocenných situacích; zdůrazňuje, že regulační jistota podporuje hospodářskou soutěž, investice a inovace;

45.  zdůrazňuje význam investic do infrastruktury jak v městských, tak venkovských oblastech; zdůrazňuje, že spravedlivá hospodářská soutěž zajišťuje investice do kvalitních vysokorychlostních širokopásmových služeb; zdůrazňuje, že cenově dostupný přístup ke spolehlivé vysokorychlostní infrastruktuře a plné zavedení takové infrastruktury, jako jsou ultrarychlé připojení a telekomunikace, podporuje poskytování a využívání služeb on-line platforem; zdůrazňuje nutnost neutrality sítě a spravedlivého a nediskriminačního přístupu k on-line platformám jako nezbytné podmínky pro inovace a skutečně konkurenční trh; naléhavě vyzývá Komisi, aby zjednodušila finanční systémy pro související iniciativy napomáhající procesu digitalizace s cílem využít Evropský fond pro strategické investice (EFSI), evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) a program Horizont 2020 a příspěvky z rozpočtů členských států; vyzývá Komisi, aby posoudila potenciál partnerství veřejného a soukromého sektoru a společných technologických iniciativ;

46.  vyzývá Komisi, aby zvážila stanovení harmonizovaného přístupu k právu uživatelů platforem na opravu, na popření výroku a na shovívavost;

47.  vyzývá Komisi, aby vytvořila rovné podmínky, pokud jde o nároky na náhradu škody vznesené proti platformám kvůli cirkulaci očerňujících skutečností, které uživatele neustále poškozují;

Informování a posilování postavení občanů a spotřebitelů

48.  zdůrazňuje, že internet budoucnosti nemůže uspět bez důvěry uživatelů v on-line platformy, větší transparentnosti, rovných podmínek, ochrany osobních údajů, lepší kontroly reklamy a jiných automatizovaných systémů a on-line platforem, které dodržují všechny platné právní předpisy a respektují oprávněné zájmy uživatelů;

49.  zdůrazňuje, jak důležitá je transparentnost v souvislosti se shromažďováním údajů a jejich používáním, a domnívá se, že on-line platformy musí odpovídajícím způsobem reagovat na obavy uživatelů tím, že budou řádně žádat o jejich souhlas v souladu s obecným nařízením o ochraně údajů a budou je účinněji a jasněji informovat o tom, jaké osobní údaje se shromažďují, jak jsou sdíleny a využívány v souladu s rámcem EU pro ochranu údajů, přičemž musí být zachována možnost vzít zpět svůj souhlas s jednotlivými ustanoveními, aniž by tím úplně pozbyli přístupu k určité službě;

50.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření k zajištění plného dodržování práva občanů na soukromí a práva na ochranu jejich osobních údajů v digitálním prostředí; upozorňuje na to, že je důležité řádně provádět obecné nařízení o ochraně osobních údajů, přičemž se musí plně uplatňovat ochrana soukromí již ve stadiu návrhu („privacy by design“) a standardní nastavení ochrany soukromí („privacy by default“);

51.  konstatuje, že je důležité vyjasnit otázky týkající se přístupu k údajům, vlastnictví údajů a odpovědnosti za ně, a vyzývá Komisi, aby důkladněji posoudila současný regulační rámec s ohledem na tyto otázky;

52.  podtrhuje, že přeshraniční povaha on-line platforem je obrovskou výhodou při rozvíjení jednotného digitálního trhu, požaduje však rovněž lepší spolupráci mezi vnitrostátními orgány veřejné moci; žádá, aby stávající služby a mechanismy na ochranu spotřebitele spolupracovaly a zajišťovaly účinnou ochranu spotřebitele v souvislosti s činností on-line platforem; dále upozorňuje v této souvislosti na důležitost nařízení o přeshraničním vymáhání právních předpisů a přeshraniční spolupráci; vítá záměr Komise dále v rámci kontroly účelnosti právních předpisů EU týkajících se spotřebitele a marketingu v roce 2017 vyhodnotit případnou další potřebu aktualizace stávajících předpisů na ochranu spotřebitele v souvislosti s platformami;

53.  podněcuje on-line platformy k tomu, aby nabízely zákazníkům jasné, komplexní a spravedlivé obchodní podmínky a zajistily uživatelsky vstřícnou prezentaci svých podmínek, způsobu zpracovávání údajů, právních a obchodních záruk a možných nákladů, aby se zvýšila ochrana spotřebitele, byla posílena důvěra a zákazníci si byli více vědomi práv spotřebitelů, neboť právě to je pro úspěch on-line platforem životně důležité;

54.  zdůrazňuje, že přísné normy ochrany spotřebitele týkající se on-line platforem jsou nezbytné nejen v mezipodnikové (B2B) praxi, ale také ve vztazích mezi spotřebiteli (C2C);

55.  vyzývá k posouzení stávajících právních předpisů a samoregulačních mechanismů s cílem zjistit, zda uživatelům, spotřebitelům a podnikům poskytují odpovídající ochranu, a to s ohledem na narůstající počet stížností na některé platformy a na vyšetřování těchto platforem, které zahájila Komise;

56.  zdůrazňuje, jak je důležité poskytnout uživatelům jasné, nestranné a transparentní informace k tom, jaká kritéria jsou používána k filtrování, řazení, sponzorování, personalizaci nebo hodnocení informací, které jsou jim prezentovány; zdůrazňuje, že je nutné jasně rozlišovat mezi sponzorovaným a jakýmkoli jiným obsahem;

57.  vyzývá Komisi, aby se zabývala některými otázkami spojenými se systémy hodnocení platforem, jako jsou falešné recenze a odstraňování negativních recenzí, s cílem získat konkurenční výhodu; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby byly recenze spolehlivější a aby platformy dodržovaly stávající povinnosti, a učinit v tomto ohledu opatření proti takovým praktikám, jako jsou nepovinné režimy; vítá pokyny k provádění směrnice o nekalých obchodních praktikách;

58.  vyzývá Komisi, aby posoudila, zda je zapotřebí vypracovat kritéria a limity stanovující podmínky, za kterých by mohly být on-line platformy podrobeny dalšímu dohledu nad trhem, a poskytnout on-line platformám pokyny s cílem usnadnit jim včasné plnění stávajících povinností a pokynů, zejména v oblasti ochrany spotřebitele a pravidel hospodářské soutěže;

59.  zdůrazňuje, že i v digitální éře musí být chráněna práva autorů a tvůrců, a připomíná důležitost kreativního odvětví pro zaměstnanost a ekonomiku v EU; vyzývá Komisi, aby posoudila stávající směrnici o dodržování práv duševního vlastnictví(9), s cílem předejít záměrnému zneužívání procesů podávání zpráv a zajistit, aby všechny články v hodnotovém řetězci, včetně zprostředkovatelů, jimiž jsou například poskytovatelé internetových služeb, mohli účinněji bojovat proti padělkům přijetím proaktivních, přiměřených a účinných opatření s cílem zajistit jejich vysledovatelnost a zamezit propagaci a distribuci padělaného zboží vzhledem k tomu, že padělky představují riziko pro spotřebitele;

60.  zdůrazňuje, že je třeba obnovit rovnováhu při sdílení hodnoty duševního vlastnictví, zejména na platformách distribuujících chráněný audiovizuální obsah;

61.  vyzývá k užší spolupráci mezi platformami a držiteli práv za účelem zajištění řádného výkonu práv a boje proti porušování práv duševního vlastnictví na internetu; připomíná, že toto porušování může představovat skutečný problém nejen pro společnosti, ale i pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, kteří musí být o nezákonném obchodu s padělky informováni; opětovně proto žádá, aby byl ve spolupráci s příslušnými platebními službami uplatňován princip „follow the money“ s cílem připravit padělatele o prostředky, které potřebují ke své hospodářské činnosti; zdůrazňuje, že vhodným prostředkem k zajištění vysoké úrovně spolupráce mezi platformami, uživateli a všemi ostatními hospodářskými subjekty je revize směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví a správné uplatňování směrnice o elektronickém obchodu;

62.  vyzývá Komisi, aby dále prosazovala platformu pro urovnávání sporů mezi spotřebiteli zahrnujících nákupy on-line, aby zlepšila její uživatelskou vstřícnost a sledovala, dodržují-li obchodníci svou povinnost umístit na svých internetových stránkách odkaz na tuto platformu, aby bylo možné lépe řešit narůstající počet stížností na několik on-line platforem;

Zvyšování důvěry on-line a podpora inovací

63.  zdůrazňuje, že pokud jde o zvyšování důvěry, spočívají prioritní opatření v efektivním vymáhání ochrany údajů a práv spotřebitelů na on-line trzích v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů a se směrnicí o bezpečnosti sítí a informací, jak ve veřejné politice, tak u podniků; zdůrazňuje, že ochrana spotřebitele a údajů vyžaduje řadu různých opatření a technických prostředků v oblasti ochrany soukromí na internetu a internetové a kybernetické bezpečnosti; vyzdvihuje význam transparentnosti v souvislosti se shromažďováním údajů a zabezpečením plateb;

64.  konstatuje, že platby on-line skýtají vysokou úroveň transparentnosti, která pomáhá chránit práva spotřebitelů a podnikatelů a minimalizovat rizika podvodů; vítá také nové inovativní alternativní platební způsoby, jako jsou virtuální měny a elektronické peněženky; konstatuje, že transparentnost usnadňuje srovnávání cen a transakčních nákladů a zlepšuje sledovatelnost ekonomických transakcí;

65.  zdůrazňuje, že pro vznik nových nápadů a inovací je klíčové spravedlivé a předvídatelné prostředí podporující inovace, stejně jako investice do výzkumu a vývoje a zvyšování kvalifikace pracovníků; zdůrazňuje význam otevřených údajů a otevřených standardů pro rozvoj nových on-line platforem a inovace; připomíná, že přezkum provádění směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru(10) se má uskutečnit v roce 2018; konstatuje, že otevřené, pokročilé a sdílené zkušební sítě a otevřená aplikační programovací rozhraní mohou být pro Evropu výhodou;

66.  zdůrazňuje důležitost odhodlaného přístupu ze strany Komise a zvláště členských států k rozvíjení digitálních dovedností s cílem vytvořit vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, protože právě to je podmínkou pro zajištění vysoké míry zaměstnanosti za spravedlivých podmínek po celé EU a současně odstranit digitální negramotnost, která přiživuje digitální propast a vyloučení; domnívá se tudíž, že rozvoj a zlepšování digitálních dovedností jsou nezbytně nutné a vyžadují značné investice do vzdělávání a celoživotního učení:

67.  domnívá se, že platformy, na nichž je uloženo značné množství chráněných děl, která jsou k dispozici veřejnosti, by měly s příslušnými držiteli práv uzavírat licenční dohody za účelem spravedlivého sdílení zisku s autory, tvůrci a příslušnými držiteli práv, ledaže tito držitelé práv nevyvíjejí žádnou činnost, tudíž se na ně vztahuje výjimka podle článku 14 směrnice o elektronickém obchodu; zdůrazňuje, že tyto licenční dohody a jejich uplatňování musí respektovat základní práva uživatelů;

Dodržování mezipodnikových vztahů a právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže

68.  vítá kroky Komise s cílem lépe prosazoval dodržování práva hospodářské soutěže v digitálním prostředí, a zdůrazňuje, že je třeba přijímat včasná rozhodnutí v případech týkajících se hospodářské soutěže vzhledem k rychlému tempu vývoje digitálního odvětví; konstatuje však, že právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže musí být v některých ohledech uzpůsobeny digitálnímu prostředí, aby mohly plnit svůj účel;

69.  je znepokojen problematickými neférovými mezipodnikovými obchodními praktikami ze strany některých on-line platforem, jako je netransparentnost (např. u výsledků vyhledávání, používání osobních údajů nebo tvorby cen), jednostranné změny obchodních podmínek, podpora reklamy nebo sponzorovaných výsledků, zatímco se snižuje viditelnost neplacených výsledků, možné neférové obchodní podmínky, například pokud jde o možnosti platby, a možné zneužívání dvojí úlohy platforem coby zprostředkovatelů a konkurentů; konstatuje, že tato dvojí úloha může vytvářet ekonomické pobídky pro on-line platformy, aby diskriminačním způsobem zvýhodňovaly své vlastní produkty a služby a stanovovaly diskriminační mezipodnikové podmínky; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu přijala vhodná opatření;

70.  vyzývá Komisi, aby navrhla prorůstový a prospotřebitelský cílený legislativní rámec pro mezipodnikové vztahy založený na zásadách předcházení zneužívání tržní síly a zajištění toho, aby se platformy, které slouží jako vstupní brána k navazujícím trhům, nestaly také strážci; soudí, že by takovýto rámec měl sloužit k zamezení negativním dopadům na spokojenost spotřebitelů a podporovat hospodářskou soutěž a inovace; dále doporučuje, aby byl tento rámec technologicky neutrální a schopný řešit současná rizika, například ve vztahu k trhu mobilních operačních systémů, ale také budoucí rizika spojená s novými technologiemi založenými na internetu, jako je internet věcí nebo umělá inteligence, díky nimž se bude dále upevňovat postavení platforem, které budou ještě důležitějším mezičlánkem mezi on-line podniky a spotřebiteli;

71.  vítá cílené zjišťování stavu zaměřené na praxi v oblasti B2B, které má Komisí provést do jara 2017, a naléhavě žádá, aby byly provedeny účinné kroky k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže;

72.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby právní předpisy a orgány EU v oblasti hospodářské soutěže ve vhodných případech zaručovaly rovné podmínky, a to i s ohledem na ochranu spotřebitele a daňové otázky;

73.  poukazuje na nedávná odhalení týkající se mimo jiných věcí i velkých společností v digitálním odvětví a jejich praktik daňového plánování v EU; vítá v této spojitosti úsilí, které vyvíjí Komise v boji proti vyhýbání se daňové povinnosti, a vyzývá členské státy a Komisi, aby navrhly další reformy ve snaze zabránit praktikám vyhýbání se daňové povinnosti v EU; žádá praktické kroky, které zajistí, aby všechny společnosti, včetně společností v digitálním odvětví, platily své daně ve členských státech, v nichž vyvíjejí své hospodářské činnosti;

74.  upozorňuje na rozdíly v právním prostředí ve 28 členských státech a na specifika digitálního odvětví, v němž často není zapotřebí, aby byla společnost fyzicky přítomna v zemi daného trhu; vyzývá členské státy, aby přizpůsobily svůj systém daně z přidané hodnoty (DPH) zásadě země určení(11);

Pozice EU ve světě

75.  upozorňuje na to, že přítomnost EU na světovém trhu je politováníhodně nízká, především kvůli současné roztříštěnosti digitálního trhu, právní nejistotě a nedostatku financování a kapacit k uvádění technologických inovací na trh, v důsledku čehož je pro evropské společnosti obtížné, aby na celosvětové úrovni zaujímaly v této nové, globální konkurenční ekonomice přední místa a konkurovaly hráčům ve zbytku světa; podněcuje k vytvoření takového prostředí pro začínající podniky a rychle se rozvíjející podniky, které bude živnou půdou pro rozvoj a vytváření pracovních míst na místní úrovni;

76.  vyzývá evropské orgány, aby zajistily rovné podmínky pro hospodářské subjekty z EU a z třetích zemí, např. pokud jde o zdanění a podobné záležitosti;

77.  je přesvědčen, že EU má potenciál stát se významným aktérem v digitálním prostředí, a domnívá se, že by EU měla vytvářet podmínky pro prostředí příznivé pro inovace v Evropě tím, že zajistí nepropustný právní rámec chránící všechny zúčastněné strany;

o
o   o

78.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, Evropské radě a vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2017)0052. (2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0009. (3) Přijaté texty, P8_TA(2017)0010. (4) Úř. věst. L 310, 26.11.2015, s. 1. (5) Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1 (6) Úř. věst L 119, 4.5.2016, s. 1. (7) Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1. (8) Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 119. (9) Směrnice 2004/48/ES (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45). (10) Směrnice 2003/98/ES (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 90). (11) Viz usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2016 na téma „Směrem k definitivnímu systému DPH a boj proti podvodům v oblasti DPH“ – Přijaté texty, P8_TA(2016)0453.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. června 2017 o humanitární situaci v Jemenu (2017/2727(RSP))

P8_TA(2017)0273 RC-B8-0407/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Jemenu, zejména na usnesení ze dne 25. února 2016 o humanitární situaci v Jemenu(1) a ze dne 9. července 2015 o situaci v Jemenu(2),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 3. dubna 2017 týkající se Jemenu,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 8. října 2016 o útoku v Jemenu a na její prohlášení ze dne 19. října 2016 o příměří v Jemenu,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN týkající se Jemenu, zejména na rezoluce 2216 (2015), 2201 (2015) a 2140 (2014),

–  s ohledem na setkání na vysoké úrovni, které se konalo dne 25. dubna 2017 v Ženevě a jehož cílem bylo přijmout závazky týkající se humanitární krize v Jemenu,

–  s ohledem na výzvu zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva a mezinárodní sankce Idrisse Jazairyho ze dne 12. dubna 2017 k ukončení námořní blokády Jemenu,

–  s ohledem na prohlášení vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zaída Raáda Zaída Husajna ze dne 10. října 2016 o hrůzném útoku na smuteční hosty pohřbu v Jemenu, ze dne 10. února 2017 o civilním obyvatelstvu v Jemenu, které se ocitlo v situaci uprostřed válčících stran, a ze dne 24. března 2017 o více než 100 civilních obětech zabitých za jediný měsíc, mezi nimiž byli rybáři a uprchlíci, a to dva roky po vypuknutí konfliktu v Jemenu,

–  s ohledem na prohlášení zvláštního vyslance OSN pro Jemen Ismaíla Uld šajcha Ahmada ze dne 21. října a 19. listopadu 2016 a ze dne 30. ledna 2017,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že humanitární situace v Jemenu je katastrofická; vzhledem k tomu, že v únoru 2017 Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) označila situaci v Jemenu za „nejhorší potravinovou krizi na světě“; vzhledem k tomu, že Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) uvedl, že v květnu 2017 potřebovalo v Jemenu potravinovou pomoc 17 milionů osob, přičemž 7 milionů těchto osob čelí „potravinové krizi“; vzhledem k tomu, že 2,2 milionu osob trpí vážnou akutní podvýživou, přičemž každých deset minut umírá jedno dítě z příčin, kterým by šlo předejít; vzhledem k tomu, že byly vnitřně vysídleny 2 miliony osob a že počet navrácených osob činí 1 milion;

B.  vzhledem k tomu, že probíhající konflikt má na tuto zemi a její obyvatele devastující dopady; vzhledem k tomu, že i přes mezinárodní výzvy k politickému řešení krize nedokázaly strany konfliktu dosáhnout smíru a boje pokračují; vzhledem k tomu, že ani jedna strana nedosáhla vojenského vítězství a je nepravděpodobné, že se to v budoucnu změní;

C.  vzhledem k tomu, že od března 2015 bylo podle OSN v důsledku násilí zabito přibližně 10 000 a zraněno více než 40 000 osob; vzhledem k tomu, že boje odehrávající se na zemi i ve vzduchu znemožňují pracovníkům Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) provádějícím kontrolu na místě dostat se do oblasti a ověřit počet civilních obětí, z čehož vyplývá, že uvedené počty zahrnují pouze případy usmrcených a zraněných osob, které se OHCHR podařilo ověřit a potvrdit; vzhledem k tomu, že válka silně zasáhla jemenskou civilní infrastrukturu a instituce, které jsou čím dál tím méně schopny zajišťovat základní služby; vzhledem k tomu, že zdravotnický systém je na pokraji kolapsu a klíčoví zdravotníci v přední linii nedostávají již měsíce plat;

D.  vzhledem k tomu, že v Jemenu vypukla druhá epidemie cholery a akutního vodnatého průjmu, v důsledku čehož existuje podezření na více než 100 000 případů nákazy cholerou a v období od 27. dubna do 8. června 2017 zemřelo v celé zemi téměř 800 osob;

E.  vzhledem k tomu, že pokračujícími boji a humanitární krizí jsou obzvláště zasaženy zranitelné skupiny, ženy a děti, a vzhledem k tomu, že bezpečnost a dobré životní podmínky žen a dívek vyvolávají mimořádné znepokojení; vzhledem k tomu, že v důsledku narůstajícího násilí v Jemenu trpí zejména děti, přičemž podle záznamů OSN bylo1 540 dětí zabito a 2 450 dětí zraněno;

F.  vzhledem k tomu, že v důsledku násilí nebylo v minulém školním roce schopno pokračovat ve vzdělávání více než 350 000 dětí, čímž podle údajů organizace UNICEF celkový počet dětí v Jemenu, které nechodí do školy, přesáhl 2 miliony; vzhledem k tomu, že dětem, které nechodí do školy, hrozí, že budou naverbovány do boje;

G.  vzhledem k tomu, že téměř 90 % základních potravin v zemi se dováží; vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva a mezinárodní sankce zdůraznil, že vzdušná a námořní blokáda, kterou vůči Jemenu od března 2015 uplatňují koaliční síly, je jednou z hlavních příčin humanitární katastrofy, neboť násilí, které se rozpoutalo v celé zemi, a obecný nedostatek paliva přispěly k přerušení potravinářských distribučních sítí v zemi;

H.  vzhledem k tomu, že stabilní a bezpečný Jemen s řádně fungující vládou má zásadní význam pro mezinárodní úsilí v boji proti extremismu a násilí nejen v tomto regionu a také pro mír a stabilitu v samotném Jemenu;

I.  vzhledem k tomu, že situace v Jemenu představuje velké riziko pro stabilitu v tomto regionu, zejména v oblasti Afrického rohu, Rudého moře a v širší oblasti Blízkého východu; vzhledem k tomu, že se al-Káidě na Arabském poloostrově (AQAP) podařilo využít zhoršující se politické a bezpečnostní situace v Jemenu a rozšířit svou oblast vlivu a zvýšit počet a rozsah teroristických útoků; vzhledem k tomu, že organizace AQAP a takzvaný Islámský stát (ISIS) / Dá‘iš zapustily v Jemenu kořeny a páchají teroristické útoky, při kterých umírají stovky lidí;

J.  vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 25. února 2016 Parlament vyzval k přijetí opatření, jehož cílem by bylo uplatňovat zbrojní embargo EU vůči Saúdské Arábii, v souladu se společným postojem Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008;

K.  vzhledem k tomu, že hútíjské i spojenecké síly byly obviněny ze závažného porušování válečného práva v souvislosti s kladením zakázaných protipěchotních nášlapných min, špatným zacházením se zadrženými a plošným odpalováním raket do obydlených oblastí v Jemenu a na jihu Saúdské Arábie;

L.  vzhledem k tomu, že celková částka humanitární pomoci, kterou EU poskytla Jemenu v letech 2015 a 2016, dosáhla 120 milionů EUR; vzhledem k tomu, že v roce 2017 bylo na pomoc vyčleněno 46 milionů EUR; vzhledem k tomu, že navzdory setkání na vysoké úrovni, které se konalo v dubnu 2017 v Ženevě s cílem přijmout závazky týkající se humanitární krize v Jemenu a během něhož různé země a organizace oficiální přislíbily pomoc ve výši 1,1 miliardy USD, dárci do 9. května 2017 poskytli finanční prostředky, jejichž částka představovala pouze 28 % humanitární výzvy OSN ve výši 2,1 miliardy USD vyhlášené pro Jemen pro rok 2017; vzhledem k tomu, že v roce 2017 se očekává uvolnění dalších 70 milionů EUR na rozvojovou pomoc;

1.  je hluboce znepokojen dramatickým zhoršováním humanitární situace v Jemenu, která se vyznačuje obecným nedostatkem potravin a závažnou podvýživou, útoky, při nichž není brán ohled na civilní obyvatelstvo a zdravotnické a humanitární pracovníky, a ničením civilní a zdravotnické infrastruktury, pokračujícími leteckými útoky, pozemními boji a ostřelováním, a to navzdory opakovaným výzvám k opětovnému ukončení bojů;

2.  vyjadřuje hluboké politování nad ztrátami na životech v tomto konfliktu a utrpením osob zasažených boji a vyjadřuje upřímnou soustrast rodinám obětí; znovu potvrzuje, že je odhodlán Jemen a jeho lid nadále podporovat; naléhavě vyzývá všechny strany, aby usilovaly o okamžité vyhlášení příměří a o návrat k jednacímu stolu; opakuje, že podporuje územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Jemenu;

3.  je velmi znepokojen tím, že letecké útoky a pozemní boje, které přinesly smrt tisíců civilistů a vedly k vysídlení a ztrátě živobytí ohrožujícím životy mnohých osob, prohloubily destabilizaci Jemenu, ničí fyzickou infrastrukturu v této zemi, vytvořily živnou půdu pro expanzi teroristických a extremistických organizací, jako je Islámský stát / Dá’iš a AQAP, a vyostřily již tak kritickou humanitární situaci;

4.  co nejdůrazněji odsuzuje veškeré útoky a násilí namířené proti civilnímu obyvatelstvu, včetně bombardování, používání kazetové munice, raketového ostřelování, palby, ostřelování ze zálohy, balistického ostřelování a používání protipěchotních nášlapných min, jakož i útoky ničící civilní infrastrukturu včetně škol, zdravotnických zařízení, obytných oblastí, tržnic, vodovodních systémů, přístavů a letišť;

5.  naléhavě vyzývá vládu Jemenu, aby se zhostila své povinnosti v boji proti organizaci Islámský stát / Dá’iš a AQAP, jež ze současné nestability těží; připomíná, že všechny teroristické činy jsou neomluvitelnými zločiny bez ohledu na jejich motivaci a bez ohledu na to, kdy, kde a kým byly spáchány; zdůrazňuje, že je nutné, aby všechny strany konfliktu přijaly rozhodná opatření proti těmto skupinám, jejichž činnost představuje vážnou hrozbu pro vyjednání smíru a pro bezpečnost nejen v tomto regionu;

6.  opětovně vyzývá všechny strany a jejich regionální a mezinárodní podporovatele, aby dodržovali mezinárodní humanitární právo a mezinárodní ujednání v oblasti lidských práv a zajistili tak ochranu civilistů a aby se již přímo nezaměřovali na civilní infrastrukturu, zejména na zdravotnická zařízení a systémy pro zásobování vodou; připomíná, že úmyslné útoky na civilní obyvatelstvo a civilní infrastrukturu, včetně nemocnic a zdravotnického personálu, představují vážné porušování mezinárodního humanitárního práva; naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, aby zajistilo mezinárodní trestní stíhání osob, které mají na svědomí porušení mezinárodního práva, k nimž došlo v Jemenu; v této souvislosti podporuje výzvu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zaída Raáda Zaída Husajna, aby byl vytvořen nezávislý mezinárodní subjekt, který by provedl komplexní vyšetření zločinů spáchaných během konfliktu v Jemenu; zdůrazňuje, že má-li být dosaženo trvalého řešení konfliktu, je nutné zajistit, aby příslušné osoby nesly za tato porušení odpovědnost;

7.  připomíná, že konflikt v Jemenu nelze v žádném případě vyřešit vojenskou cestou a že tuto krizi je možné vyřešit pouze na základě inkluzivního procesu jednání vedeného Jemenci, který bude zahrnovat všechny dotčené strany s výrazným zastoupení žen a jehož prostřednictvím lze dosáhnout inkluzivního politického řešení; opakuje svou podporu úsilí, které vyvíjí generální tajemník OSN, zvláštní vyslanec OSN pro Jemen a Evropská služba pro vnější činnost s cílem zprostředkovat obnovení jednání, a vyzývá všechny strany konfliktu, aby v této věci zaujaly konstruktivní přístup a nekladly pro obnovení jednání žádné předběžné podmínky; zdůrazňuje, že zásadní význam pro usnadnění návratu k politickému řešení bude mít provádění opatření na budování důvěry, jako jsou okamžité kroky k dosažení udržitelného příměří, mechanismus pro monitorované stahování ozbrojených sil, usnadnění přístupu humanitárních a obchodních dodávek a propuštění politických vězňů;

8.  naléhavě vyzývá Saúdskou Arábii a Írán, aby zlepšily dvoustranné vztahy a usilovaly společně o ukončení bojů v Jemenu;

9.  podporuje výzvu EU určenou všem stranám konfliktu, aby učinily veškeré nezbytné kroky k předcházení všem formám násilí, včetně sexuálního a genderového násilí, v situacích ozbrojeného konfliktu a k jejich řešení; důrazně odsuzuje porušování práv dítěte a je znepokojen skutečností, že děti mají omezený přístup dokonce i k základní zdravotní péči a vzdělávání; odsuzuje nábor a využívání dětských vojáků v konfliktech; vyzývá EU a mezinárodní společenství, aby podpořily rehabilitaci demobilizovaných děti a jejich začlenění do společnosti;

10.  žádá všechny strany konfliktu, aby pracovaly na odstranění veškerých logistických a finančních překážek, které brzdí dovoz a distribuci potravin a zdravotnických potřeb pro postižené civilní obyvatelstvo; především naléhavě vyzývá příslušné strany, aby zajistily plné a účinné fungování hlavních bran obchodu, jako jsou přístavy Hudajdá a Aden; zdůrazňuje jejich význam jako životně důležitého spojení pro humanitární pomoc a pro základní zásobování; vyzývá k opětovnému otevření letiště v San'á pro komerční lety, aby mohly být do Jemenu letecky dopravovány naléhavě potřebné léky a komodity a aby mohli být Jemenci, kteří potřebují lékařské ošetření, letecky přepravováni z Jemenu;

11.  vyzývá Radu, aby účinně prosazovala dodržování mezinárodního humanitárního práva, jak je stanoveno v příslušných obecných zásadách EU; připomíná, že je zejména nutné důsledně uplatňovat pravidla EU stanovená ve společném postoji Rady 2008/944/SZBP o vývozu zbraní; v této souvislosti připomíná své usnesení ze dne 25. února 2016;

12.  zdůrazňuje, že je nezbytné posílit pozici místních orgánů a budovat jejich kapacitu pro poskytování služeb a zapojit jemenskou diasporu a mezinárodní nevládní organizace do podpory klíčových sektorů v oblasti služeb; zdůrazňuje zejména, že je naléhavě potřebné, aby EU a další mezinárodní aktéři řešili epidemii cholery a podpořili jemenské zdravotnictví, aby nedošlo k jeho kolapsu, mimo jiné tak, že usnadní poskytování vybavení a vyplácení mezd zdravotníkům v přední linii, jejichž přítomnost je pro humanitární pomoc kriticky důležitá;

13.  vítá skutečnost, že EU a její členské státy jsou rovněž připraveny posílit humanitární pomoc pro obyvatelstvo v celé zemi, a reagovat tak na rostoucí potřeby, a mobilizovat svou rozvojovou pomoc za účelem financování projektů v klíčových odvětvích; vítá závazky učiněné na setkání na vysoké úrovni týkajícím se humanitární krize v Jemenu a zdůrazňuje potřebu koordinované humanitární činnosti pod vedením OSN s cílem zmírnit utrpení obyvatel Jemenu; dále naléhavě vyzývá všechny země, aby splnily závazky, které učinily na tomto setkání s cílem přispět k řešení humanitárních potřeb;

14.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby okamžitě předložila integrovanou strategii EU pro Jemen a dodala mírové iniciativě pod záštitou OSN nový podnět; v tomto ohledu vyzývá ke jmenování zvláštního zástupce EU pro Jemen;

15.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, generálnímu tajemníkovi Rady pro spolupráci v Zálivu, generálnímu tajemníkovi Ligy arabských států a vládě Jemenu.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0066. (2) Přijaté texty, P8_TA(2015)0270.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. června 2017 o financování politických stran a politických nadací na evropské úrovni (2017/2733(RSP))

P8_TA(2017)0274 B8-0405/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací(1),

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že nadnárodní politické strany a nadace přispívají k utváření širšího evropského politického vědomí a k vyjadřování vůle občanů Unie;

B.  vzhledem k tomu, že financování evropských politických stran a nadací by mělo podporovat politické činnosti v souladu se zásadami Unie, být transparentní a nezneužitelné;

C.  vzhledem k tomu, že článek 6 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 zřizuje Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace, který má být vytvořen do 1. září 2016 a jehož úkolem má být rozhodování o tom, zda registrace a rušení registrací evropských politických stran a politických nadací jsou v souladu s postupy a podmínkami stanovenými v tomto nařízení;

1.  lituje řady nedostatků nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, zejména pokud jde o úroveň spolufinancování (vlastních zdrojů) a možnost, aby poslanci Evropského parlamentu byli členy více stran;

2.  vyzývá Komisi, aby nedostatky pečlivě přezkoumala a co nejdříve navrhla revizi tohoto nařízení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 1.