Choisissez la langue de votre document :
- bg - български
- es - español
- cs - čeština
- da - dansk
- de - Deutsch
- et - eesti keel
- el - ελληνικά
- en - English
- fr - français
- ga - Gaeilge
- hr - hrvatski
- it - italiano
- lv - latviešu valoda
- lt - lietuvių kalba
- hu - magyar
- mt - Malti
- nl - Nederlands
- pl - polski
- pt - português
- ro - română
- sk - slovenčina
- sl - slovenščina
- fi - suomi
- sv - svenska
|
 Požadavky na přístupnost u výrobků a služeb ***I |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(Řádný legislativní postup: první čtení)
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kambodža, zejména případ Kema Sokhy |
| ||||||
Evropský parlament, – s ohledem na svá předchozí usnesení o Kambodži, – s ohledem na místní prohlášení EU ze dne 5. září 2017 k uzavření redakce Cambodia Daily, ze dne 30. června 2017 k propuštění pěti obránců lidských práva a ze dne 22. února 2017 k politické situaci v Kambodži a na prohlášení mluvčí delegace EU ze 3. září 2017 a 25. srpna 2017 k omezením prostoru pro politickou činnost v Kambodži, – s ohledem na zprávu zvláštní zpravodajky OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Kambodži ze dne 5. září 2016 a na její prohlášení ze dne 18. srpna 2017, – s ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro lidská práva ke druhé pravidelné zprávě o Kambodži ze dne 27. dubna 2015, – s ohledem na zprávu členů parlamentů sdružení ASEAN zabývajících se otázkou lidských práv z března 2017, – s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv ze dne 10. prosince 1948, – s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966, – s ohledem na obecné zásady EU týkající se obránců lidských práv z roku 2008, – s ohledem na dohodu o spolupráci mezi Evropským společenstvím a Kambodžským královstvím z roku 1997, – s ohledem na Úmluvu Mezinárodní organizace práce o svobodě sdružování a ochraně práva organizovat se, – s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 8. března 1999 o právu a povinnosti jednotlivců, skupin a společenských orgánů prosazovat a chránit všeobecně uznávaná lidská práva a základní svobody, – s ohledem na mírové dohody podepsané v Paříži v roce 1991, v jejichž článku 15 je zakotven závazek chránit lidská práva a základní svobody v Kambodži, a to i ze strany mezinárodních signatářů, – s ohledem na kambodžskou ústavu, zejména na její článek 41, v němž jsou zakotvena práva a svobody projevu a shromažďování, článek 35 o právu na účast v politickém procesu a článek 80 o parlamentní imunitě, – s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že v Kambodži narůstá počet případů zatčení příslušníků politické opozice, lidskoprávních aktivistů a představitelů občanské společnosti; B. vzhledem k tomu, že vůdce kambodžské opozice Kem Sokha byl zatčen dne 3. září 2017 při zásahu, který byl podle všech informací proveden bez sebemenšího respektování záruk na řádný proces a při němž nebyla respektována ani jeho parlamentní imunita; C. vzhledem k tomu, že Kem Sokha je obviněn ze „zločinného spolčení s cizími státními příslušníky“ podle článku 443 kambodžského trestního zákoníku – jeho jednání kvalifikoval městský soud v Phnompenhu jako akt velezrady; vzhledem k tomu, že v případě uznání vinným by mu mohl hrozit trest až 30 let odnětí svobody; D. vzhledem k tomu, že Kem Sokha byl údajně zatčen bez zatýkacího rozkazu a nebylo mu umožněno spojit se s právním zástupcem; vzhledem k tomu, že byl obviněn na základě videozáznamu projevu, který pronesl v roce 2013 a který byl od té doby veřejně k dispozici; vzhledem k tomu, že lidskoprávní organizace vyjádřily znepokojení nad tím, že prohlášení kambodžské vlády ohrožují jeho právo na spravedlivý proces a zásadu presumpce neviny; E. vzhledem k tomu, že bývalý velitel armády Rudých Khmerů a současný předseda vlády Hun Sen je u moci již přes 30 let; vzhledem k tomu, že Sam Rainsy, bývalý předseda hlavní opoziční strany, Kambodžské národní strany záchrany (CNRP), setrvává v exilu, do něhož sám odešel po dřívějších stíháních na základě vykonstruovaných, politicky motivovaných obvinění; F. vzhledem k tomu, že ve volbách do místních zastupitelstev, které se konaly dne 4. června 2017, CNRP oproti roku 2012 výrazně posílila, a to i přes zásadní nedostatky při volebním procesu, z nichž nejvýraznější bylo zastrašování svobodných sdělovacích prostředků a kritických občanů, skutečnost, že opozice neměla rovný přístup do rozhlasu a televize, instituce zapojené do konání voleb ovládala vládnoucí strana, kandidátům opozice bylo vyhrožováno smrtí a neexistoval nezávislý mechanismus řešení sporů; vzhledem k tomu, že všeobecné volby se mají v zemi uskutečnit v červenci 2018; G. vzhledem k tomu, že byli též uvězněni další dva opoziční poslanci a nejméně osm dalších je stíháno na základě obvinění z trestných činů; vzhledem k tomu, že trest odnětí svobody si nyní odpykává 11 členů a příznivců opoziční strany, jde o tresty v rozpětí od sedmi do 20 let, které byly uloženy na základě vykonstruovaných obvinění z organizování vzpoury proti veřejné moci nebo účasti na této vzpouře v souvislosti s demonstrací z července 2014; H. vzhledem k tomu, že změny zákona o politických stranách, které schválil kambodžský parlament v roce 2017, umožňují rozpustit stranu, pokud jsou její čelní představitelé uznáni vinnými ze spáchání trestného činu; vzhledem k tomu, že kambodžské ministerstvo vnitra má rozsáhlé pravomoci umožňující mu pozastavit činnost politických stran, nesplňují-li vágně stanovená kritéria; vzhledem k tomu, že dne 11. září 2017 pohrozil kambodžský předseda vlády Hun Sen, že CNRP bude rozpuštěna, pokud bude i nadále podporovat vazebně stíhaného vůdce Kema Sokhu; I. vzhledem k tomu, že byl vydán zatýkací rozkaz na předsedu mládežnické organizace CNRP; J. vzhledem k tomu, že k zatčení Kem Sokhy došlo v situaci, kdy jsou ukládána stále větší omezení činnosti nevládních organizací, lidskoprávních organizací a občanské společnosti, mj. jsou předmětem daňových a regulatorních kontrol a jejich představitelé jsou vystaveni zastrašování a hrozbám násilí; vzhledem k tomu, že zákon o sdruženích a nevládních organizacích z roku 2015 byl předmětem velké kritiky mezinárodního společenství za to, že dává státním orgánům rozsáhlé a svévolné pravomoci k represi nevládních organizací; K. vzhledem k tomu, že v posledních týdnech bylo zastaveno vysílání velkého množství rozhlasových stanic, které vysílaly pořady převzaté z jiných velmi uznávaných rozhlasových stanic; vzhledem k tomu, že tyto stanice byly zrušeny vládou s poukazem na porušení právních předpisů typu „vysílání pořadů z jiného zdroje bez vyžádání souhlasu“; vzhledem k tomu, že ukončení jejich činnosti výrazně omezuje přístup k vysílání nezávislých médií, zejména v oblastech mimo Phnompenh; vzhledem k tomu, že tyto nezávislé vysílací stanice se věnovaly politicky citlivým tématům, jako je korupce, nelegální těžba dřeva a porušování lidských práv; L. vzhledem k tomu, že v dubnu 2016 bylo pět obránců lidských práv z Kambodžského sdružení pro lidská práva a rozvoj (ADHOC) drženo ve vazbě více než 400 dnů na základě obvinění z uplácení v souvislosti s případem stíhání Kema Sokhy a nyní čekají na soud; vzhledem k tomu, že aktivistka protestující proti záborům půdy Tep Vannyová byla opakovaně terčem šikany ze strany státních orgánů a v současné době si odpykává trest odnětí svobody na základě politicky motivovaných obvinění; M. vzhledem k tomu, že dne 4. září 2017 byl Cambodia Daily, nezávislý deník založený v roce 1993, donucen uzavřít svou redakci poté, co obdržel daňové vyúčtování s nedoplatkem ve výši 6,3 milionu USD; N. vzhledem k tomu, že dne 23. srpna 2017 oznámila kambodžská vláda, že na základě zákona o sdruženích a nevládních organizacích vyhostila ze země nevládní americký Národní demokratický institut (NDI) a nařídila jeho mezinárodnímu osazenstvu do sedmi dnů opustit zemi; O. vzhledem k tomu, že kambodžská vláda nedávno iniciovala vyšetřování organizace Situation Room, konsorcia nevládních organizací, které společně působily jako útvar monitorující průběh voleb, a to pro údajné porušování nového zákona o nevládních uskupeních a s poukazem na to, že sloužila jako základna možné „barevné revoluce“ s cílem svrhnout vládu; 1. vyjadřuje své hluboké znepokojení nad zhoršováním podmínek pro opoziční politiky a lidskoprávní aktivisty v Kambodži a odsuzuje veškeré akty násilí, politicky motivovaná obvinění, svévolné zadržování, vyslýchání, vynášení rozsudků a usvědčování těchto jedinců; 2. důrazně odsuzuje zatčení předsedy CNRP Kema Sokhy na základě řady obvinění, která jsou podle všeho politicky motivovaná; vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Kema Sokhy a k tomu, aby byl zproštěn všech obvinění a aby ustalo vyhrožování dalším opozičním zákonodárcům zatčením; 3. odsuzuje veřejné výroky předsedy vlády a vysokých státních představitelů o předpokládané vině Kema Sokhy, které porušují presumpci neviny a právo na spravedlivý proces, na které má nárok podle kambodžských a mezinárodních lidskoprávních předpisů; vyzývá předsedu vlády, aby ochránil parlamentní imunitu členů parlamentu; 4. naléhavě vyzývá kambodžské orgány, aby zrušily zatýkací rozkaz vydaný na opozičního vůdce a zákonodárce Sama Rainsyho a aby jej zprostily všech obvinění a aby propustily a zprostily obvinění další představitele opozice a obránce lidských práv, kteří byli odsouzeni, obviněni a uvězněni, konkrétně poslance Národního shromáždění Uma Sama Ana, senátora Honga Soka Houra a aktivistku hájící práva na půdu Tep Vannyovou; 5. naléhavě vyzývá kambodžskou vládu, aby v zemi zaručila svobodu projevu a svobodu sdělovacích prostředků, přičemž veškeré daňové a jiné záležitosti by měly být vyřešeny v rámci odpovídajícího zákonného procesu; naléhavě vyzývá vládu, aby znovu umožnila vysílání rozhlasovým stanicím, jimž byla ukončena činnost; vyjadřuje znepokojení nad uzavřením Národního demokratického institutu (NDI) bez řádného řízení; 6. naléhavě vyzývá kambodžskou vládu, aby u všech přijatých opatření zajistila řádný proces, včetně práva na odvolání, a aby respektovala právo na svobodu sdružování a projevu; 7. vyzývá kambodžskou vládu, aby usilovala o posílení demokracie a právního státu a dodržovala lidská práva a základní svobody, což zahrnuje plné dodržování ustanovení ústavy týkajících se pluralismu a svobody sdružování a projevu; 8. připomíná kambodžské vládě, že musí plnit své povinnosti a závazky týkající se demokratických zásad a základních lidských práv, které jsou základním prvkem dohody o spolupráci s Evropskou unií; 9. vyjadřuje vážné znepokojení nad stále probíhajícími zábory půdy and systémem omezené a částečné kompenzace, který nedávno spustila kambodžská vláda; vyzývá kambodžskou vládu, aby obnovila dialog s partnery, mj. s Evropskou unií a občanskou společností, s cílem vytvořit systém komplexní kompenzace vztahující se na všechny; 10. zdůrazňuje, že důvěryhodný demokratický proces vedoucí volbám do Národního shromáždění v červenci 2018 vyžaduje prostředí, ve kterém politické strany, občanská společnost a sdělovací prostředky mohou plnit své legitimní role beze strachu a bez toho, aby byly terčem hrozeb a svévolných omezení; 11. naléhavě vyzývá kambodžskou vládu, aby uskutečnila doporučení vysokého komisaře OSN pro lidská práva a aby smysluplně spolupracovala při přípravě nadcházející zprávy zvláštní zpravodajky OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Kambodži; 12. upozorňuje na důležitost mise EU a mezinárodních misí pro sledování průběhu voleb a jejich příspěvek k tomu, aby byly volby spravedlivé a svobodné; žádá Národní volební výbor Kambodže (NEC) a příslušné státní orgány, aby zajistily, aby všichni oprávnění voliči, včetně migrujících pracovníků a osob vazebně stíhaných, měli přístup k možnostem přihlásit se k volbám a dostatek času k tomu, aby je mohli využít; 13. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Evropské službě pro vnější činnost, vládám a parlamentům členských států a vládě a Národnímu shromáždění Kambodže. | |||||||
| Gabon: potlačování opozice |
| |||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na svá předchozí usnesení o Gabonu, zejména na usnesení ze dne 2. února 2017 o krizi právního státu v Demokratické republice Kongo a v Gabonu(1), – s ohledem na společné prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a komisaře pro mezinárodní spolupráci a rozvoj Nevena Mimici o Gabonu vydané dne 24. září 2016 v návaznosti na vyhlášení oficiálních výsledků volby prezidenta z roku 2016 gabonským ústavním soudem, – s ohledem na tiskovou zprávu Africké unie ze dne 1. září 2016, v níž odsuzuje násilí páchané během povolebního konfliktu v Gabonu a vyzývá k jeho mírovému urovnání, – s ohledem na závěry Rady o nových podnětech pro partnerství mezi Afrikou a EU z června 2017, – s ohledem na společné prohlášení mluvčího místopředsedkyně, vysoké představitelky Federiky Mogheriniové a komisaře pro mezinárodní spolupráci a rozvoj Nevena Mimici ze dne 11. září 2016, – s ohledem na vystoupení EU ze dne 9. března 2017, které bylo předneseno na 34. zasedání Rady OSN pro lidská práva v rámci 2. bodu interaktivního dialogu s vysokým komisařem, – s ohledem na usnesení Africké komise pro lidská práva a práva národů č. 359(LIX) ze dne 4. listopadu 2016 o situaci v oblasti lidských práv v Gabonské republice, – s ohledem na gabonskou ústavu, – s ohledem na revidovanou Dohodu o partnerství z Cotonou, – s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů z června 1981, – s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966, – s ohledem na závěrečnou zprávu mise EU pro sledování voleb, – s ohledem na Africkou chartu pro demokracii, volby a veřejnou správu, – s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že prezidentské volby v Gabonu ze srpna 2016 byly údajně zmanipulovány; vzhledem k tomu, že ve dnech následujících po volbách byl parlament země zničen požárem, několik protestujících bylo zabito a stovky jich byly zatčeny; vzhledem k tomu, že i přes poměrnou stabilizaci bezpečnostní situace zůstává v zemi i nadále značné politické a sociální napětí, které jen zhoršuje neutěšená ekonomická situace; B. vzhledem k tomu, že jednou z charakteristických rysů demokracie je respektování ústavy, která je základem státu, jeho orgánů a právního státu; vzhledem k tomu, že pokud by byly volby v Gabonu svobodné, důvěryhodné a transparentní, přispělo by to značnou měrou k řešení problematiky pokroku v oblasti demokracie a demokratického předání moci, která stojí před středoafrickým regionem; vzhledem k tomu, že parlamentní volby v Gabonu, které byly původně naplánovány na prosinec 2016, byly už dvakrát odloženy, tentokrát na duben 2018, což přesahuje lhůtu danou ústavou; C. vzhledem k tomu, že podle několika mezinárodních a nevládních organizací dochází v Gabonu od té doby k násilí, zejména k násilí, které vypuklo po volbách v srpnu 2016, mj. k zatýkání, zabíjení a případům násilného zmizení; vzhledem k tomu, že jsme v Gabonu svědky rostoucího politického násilí, zejména v hlavním městě Libreville, kde bylo údajně napadeno několik domů patřících členům politické opozice; D. vzhledem k tomu, že gabonské orgány ostře zasáhly proti členům opozice a občanské společnosti, kteří vyjádřili nesouhlas se stávající vládou; vzhledem k tomu, že skupiny zabývající se lidskými právy přinášejí neustále informace o zhoršování situace z hlediska lidských práv a svobody projevu a shromažďování, mj. o používání nepřiměřeného násilí při zákrocích proti účastníkům pokojných demonstrací, o svévolném zatýkání a zadržování a o politicky motivovaných soudních řízeních; E. vzhledem k tomu, že podle celé řady tvrzení, která se objevila před volbami v roce 2016 i po nich, je režim Aliho Bonga spojen s porušováním lidských práv, jako je svévolné zatýkání a dlouhodobé zadržování v nelidských podmínkách, mučení, mimosoudní zabíjení a případy násilného zmizení civilních osob a novinářů, kteří vystoupili proti jeho režimu nebo znovuzvolení; F. vzhledem k tomu, že Gabon je smluvní stranou Mezinárodní úmluvy o ochraně všech osob před nuceným zmizením a v současné době začleňuje její ustanovení do vlastního práva a že má povinnost informovat Organizaci spojených národů o pokroku, kterého dosáhl od ratifikace této úmluvy v roce 2011, a o událostech, k nimž došlo po volbách v roce 2016; vzhledem k tomu, že výbor OSN pro případy násilného zmizení projednává v současné době zprávu Gabonu a hodnotí, jak proces začleňování ustanovení úmluvy do právních předpisů této země probíhá; G. vzhledem k tomu, že prezident Ali Bongo zahájil v rámci snahy o urovnání krize vyvolané jeho znovuzvolením „národní dialog“, kterého se podle ministerského předsedy Emmanuela Issozeho Ngondeta zúčastnili zástupci 1 200 skupin v rámci občanské společnosti a přibližně 50 politických stran; vzhledem k tomu, že Jean Ping a další hlavní opoziční vůdci tyto rozhovory bojkotovali; H. vzhledem k tomu, že dne 18. srpna 2017 kandidát na prezidenta Jean Ping vyzval lid Gabonu k „občanské neposlušnosti“ a k vyhnání prezidenta; I. vzhledem k tomu, že v poslední době byly v souvislosti s pokojnými nepovolenými demonstracemi na podporu Jeana Pinga zadrženy desítky lidí, z nichž někteří stále zůstávají ve vazbě; J. vzhledem k tomu, že dne 2. září 2017 bylo vůdci politické opozice a bývalému kandidátovi na prezidenta Jeanu Pingovi a vůdcům více než dvaceti opozičních stran zabráněno v opuštění země, aniž by o tomto omezení věděli a aniž by byl zveřejněn seznam osob, kterých se toto omezení týká; vzhledem k tomu, že toto opatření bylo dne 8. září 2017 zrušeno; K. vzhledem k tomu, že vláda zakázala politickým oponentům, kteří protestují proti vítězství Aliho Bonga, aby vystupovali ve veřejných a soukromých sdělovacích prostředcích; L. vzhledem k tomu, že u francouzských soudů byly v souvislosti s případy závažného porušování lidských práv a protiprávně nabytého majetku podány individuální žaloby proti několika významným gabonským představitelům; M. vzhledem k tomu, že francouzské soudní orgány v návaznosti na žalobu podanou francouzskou pobočkou organizace Transparency International a jedním gabonským státním příslušníkem právě dokončily vyšetřování protiprávně nabitých zisků z Gabonu, které byly investovány ve Francii, a nalezly a zabavily majetek v hodnotě 50 až 60 milionů eur; vzhledem k tomu, že se při vyšetřování ukázalo, že na bankovní účet, který se používal k získávání majetku ve Francii pro Bongovu rodinu, přišla také platba ve výši 1,3 milionu eur; N. vzhledem k tomu, že volební pozorovatelská mise EU, kterou pozvala gabonská vláda ke sledování prezidentských voleb, dospěla ve své závěrečné zprávě k závěru, že volební proces, a zejména sčítání volebních výsledků a postup odvolání postrádají transparentnost; vzhledem k tomu, že uvedená mise dospěla k závěru, že tyto anomálie zpochybňují integritu postupu sčítání hlasů a konečného výsledku voleb; 1. připomíná, že Gabon se v rámci dohody z Cotonou zavázal k respektování demokracie, zásad právního státu a lidských práv, mezi něž patří svoboda projevu, shromažďování a přístupu ke sdělovacím prostředkům, řádná veřejná správa a transparentnost při zastávání politických funkcí; 2. připomíná Gabonu jeho úkoly a povinnosti coby státní strany, mj. nutnost poskytovat jasné a konkrétní informace o reformách přijatých od ratifikace uvedené úmluvy, o násilí po volbách a o opatřeních přijatých za účelem zjištění pravdy a zajištění toho, aby se odpovědné osoby dostaly před soud; 3. poukazuje na zásadní úlohu, kterou hraje opozice v demokratické společnosti; důrazně odsuzuje tlak a pronásledování, kterému je vystavena opozice v Gabonu; považuje za nepřijatelné, aby bylo několika vedoucím členům gabonské opozice, včetně kandidáta prezidentských voleb v roce 2016 Jeana Pinga, dočasně upřeno právo opustit zemi; připomíná, že gabonské právní předpisy obsahují toto výjimečné opatření pouze v případě osob, které jsou předmětem trestního vyšetřování; domnívá se proto, že uvedené opatření je svévolné povahy; 4. důrazně odsuzuje soustavné hrozby, útoky, používání nátlaku a přísných omezení a zastrašování, se kterými se v Gabonu potýkají členové opozice, obránci lidských práv a novináři; vyzývá gabonské orgány, aby dodržovaly právo opozice na pokojné protesty a okamžitě propustily všechny osoby, které jsou stále neprávem zadržovány, a aby ukončily pronásledování, zastrašování a perzekuci opozice a přijaly konkrétní opatření, která by zajistila svobodu projevu; 5. naléhavě vyzývá gabonskou vládu, aby v zájmu zdokonalení volebního rámce a jeho plné transparentnosti a důvěryhodnosti provedla jeho důkladnou a rychlou reformu a aby přitom zohlednila doporučení volební pozorovatelské mise EU; zdůrazňuje, že gabonské orgány musejí zaručit plnou a loajální spolupráci se všemi příslušnými zainteresovanými stranami na vnitrostátní a mezinárodní úrovni, aby se zajistilo, že příští parlamentní volby, které už měly dávno proběhnout, budou plně transparentní a spravedlivé a budou se konat ve svobodném, demokratickém a bezpečném prostředí, kde by nebyl nikdo vyloučen; 6. bere na vědomí intenzivní politický dialog mezi EU a Gabonem, který v současnosti probíhá v souladu s ustanoveními dohody z Cotonou; naléhavě všechny zainteresované strany vyzývá k plné spolupráci a k dosažení pokroku v rámci tohoto procesu; 7. vyjadřuje proto pochybnosti o inkluzivním charakteru, a tím i důvěryhodnosti a relevanci národního dialogu, který zahájila gabonská vláda; konstatuje, že Jean Ping a jeho Koalice za novou republiku se tohoto dialogu odmítla zúčastnit; 8. je přesvědčen, že současný hluboký politický a sociální rozkol v Gabonu si žádá jasnou politickou odpověď, aby byla v zemi zachována stabilita, vzrostla míra důvěry mezi gabonskými občany a státní instituce nabyly skutečné legitimity; vyzývá k tomu, aby volby v Gabonu a případy porušování práva, k nimž od té doby došlo, prošetřila mezinárodní vyšetřovací komise pod vedením OSN, s cílem zjistit, jak by bylo možné zahájit politický dialog, který by vedl k řešení krize, a zároveň zajistit demokratická práva gabonského lidu; 9. naléhavě žádá zejména Francii, aby vzhledem ke svým silným historickým vazbám ke Gabonu využila veškerého svého politického a hospodářského vlivu na gabonskou vládu a hrála v tomto ohledu v rámci orgánů EU konstruktivní úlohu; 10. vyzývá delegaci Evropské unie v Gabonu, aby i nadále pečlivě sledovala vývoj v této zemi a využila všech vhodných opatření, nástrojů a intenzivního politického dialogu na prosazování zásadních prvků dohody z Cotonou a podporu prodemokratických hnutí; 11. vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, Komisi a členské státy, aby přehodnotily svou politiku vůči Gabonu a zvážily zavedení cílených sankcí proti osobám odpovědným za volební podvody a za následné násilí, které v Gabonu vypuklo; 12. znovu opakuje svou výzvu adresovanou gabonské vládě, aby zavedla soudní a sankční režim, který by zajistil, aby zatýkání a udělování trestů odpovídalo závažnosti spáchaného trestného činu; 13. naléhavě vyzývá gabonskou vládu, aby v reakci na obavy mezinárodního společenství přijala konkrétní kroky a urychleně vytvořila konzultační platformu pro skutečně inkluzivní, transparentní a nestranný dialog; vyzývá navíc opozici, aby posoudila důvěryhodnost tohoto procesu; 14. vyzývá všechny politické aktéry, aby prokázali odpovědnost a zdrženlivost a zejména aby se zdrželi podněcování k násilí; 15. vyzývá účastníky příštího setkání mezi EU a Afrikou na nejvyšší úrovni, které se bude konat v Abidžanu, aby situaci v Gabonu zařadili na pořad jednání a aby Gabonu připomněli jeho závazky v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu; 16. vitá vyšetřování protiprávně nabytých zisků z Gabonu, které provedla Francie, a vyjadřuje naději, že se před soud dostanou všechny osoby, které byly zapojeny do nezákonné činnosti; vyzývá k naprosté transparentnosti, pokud jde o 1,3 milionu eur převedených na účet spojený s Bongovou rodinou v jedné francouzské bance; 17. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Africké unii, prezidentovi a parlamentu Gabonu, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, Radě OSN pro lidská práva a Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT–EU.
| ||||||||||
| Laos, zejména případy Somphoneho Phimmasoneho, Lody Thamavongové a Soukaneho Chaithada |
| ||||||
Evropský parlament, – s ohledem na svá předchozí usnesení o Laosu, – s ohledem na výsledek 8. zasedání Smíšeného výboru Evropské unie a Laoské lidově demokratické republiky konaného dne 17. února 2017 ve Vientiane, – s ohledem na prohlášení Delegace Evropské unie ze dne 3. Května 2017 určené Laoské LDR, které bylo vydáno ve Vientiane při příležitosti Světového dne svobody tisku, – s ohledem na Deklaraci OSN o obhájcích lidských práv z roku 1998, – s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv ze dne 10. prosince 1948, – s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966, – s ohledem na Dohodu o spolupráci mezi EU a Laoskou lidově demokratickou republikou ze dne 1. prosince 1997, – s ohledem na Chartu sdružení ASEAN, – s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že v březnu 2017 byli tři laoští pracovníci, pan Somphone Phimmasone, pan Soukane Chaithad a paní Lod Thammavongová odsouzeni k trestu odnětí svobody na dobu 12 až 20 let a k pokutě odpovídající deseti tisícům eur za kritizování vlády v sociálních médiích v souvislosti s údajnou korupcí, odlesňováním a porušováním lidských práv v době, kdy pracovali v Thajsku; vzhledem k tomu, že tito tři byli rovněž obviněni z účasti na protivládní demonstraci před laoským velvyslanectvím v Thajsku v prosinci 2015; B. vzhledem k tomu, že státní televize dne 25. května 2016 odvysílala záběr na pana Phimmasoneho, Chaithada a paní Thammavongovou ve vazbě na policejním ústředí ve Vientiane; vzhledem k tomu, že ve zpravodajském příspěvku bylo uvedeno, že tito tři byli zatčeni za ohrožování národní bezpečnosti z důvodu využívání sociálních médií k poškozování pověsti vlády; C. vzhledem k tomu, že v roce 2012 byl vientianskou policií zadržen občanský aktivista pan Sombath Somphone a od té doby je nezvěstný; vzhledem k tomu, že v případě pana Sompawna Khantisouka, podnikatele působícího v oblasti ochrany životního prostředí, který násilně zmizel v roce 2007, dosud nedošlo k žádnému pokroku, pokud jde o jeho nalezení; vzhledem k tomu, že v roce 2015 byl na čtyři a půl roku vězení za online kritiku vlády odsouzen polský státní příslušník pan Bounthanh Thammavong; D. vzhledem k tomu, že prostor občanské společnosti čelí v Laosu přísným omezením; vzhledem k tomu, že Laos v roce 2016 předsedal Sdružení národů jihovýchodní Asie, ale odmítl uspořádat tradiční paralelní zasedání občanské společnosti, čímž donutil občanské fórum ASEAN, aby se místo toho sešlo v Timoru-Leste; E. vzhledem k tomu, že laoská vláda nepřijala žádné zásadní kroky ke zlepšení ubohé situace v oblasti lidských práv, včetně zacházení s menšinami, a nadále přísně omezuje svobodu projevu, sdružování a pokojného shromažďování; vzhledem k tomu, že absence norem spravedlivého soudního procesu, korupce v soudnictví a beztrestnost za porušování lidských práv zůstávají neomezené; F. vzhledem k tomu, že laoské orgány nadále pronásledují a utiskují náboženské menšiny, zejména křesťany; vzhledem k tomu, že byly zaznamenány četné případy konfiskace majetku, žhářských útoků na kostely a domy, bití křesťanů za oslavy Vánoc a případy nuceného zřeknutí se křesťanské víry; G. vzhledem k tomu, že Laos podepsal, ale neratifikoval Mezinárodní úmluvu o ochraně všech osob před násilným zmizením; H. vzhledem k tomu, že v Laosu neexistuje pluralita sdělovacích prostředků a že stávající produkce sdělovacích prostředků je přísně kontrolována státem; vzhledem k tomu, že zákon o sdělovacích prostředcích z roku 2008 byl v listopadu 2016 pozměněn, a to tak, že zavedl další omezení bránící kritice vládní politiky ve sdělovacích prostředcích a vyžaduje, aby novináři předkládali své zprávy před jejich zveřejněním k vládní cenzuře; I. vzhledem k tomu, že laoská vláda v roce 2014 vydala dekret zakazující online kritiku vlády a vládnoucí Lidové revoluční strany Laosu (LRSL); 1. důrazně odsuzuje trest odnětí svobody uložený Somphonemu Phimmasonemu, Soukanemu Chaithadovi a Lod Thammavongové a vyzývá k jejich okamžitému propuštění; 2. se znepokojením konstatuje, že tato rozhodnutí doplňují seznam zatčených a násilně zmizelých aktivistů a demonstrantů, kteří vyjadřovali kritické názory na otázky od sporů o půdu až po obvinění z korupce a zneužívání moci; 3. opětovně vyzývá laoskou vládu, aby ukončila pronásledování a svévolné zadržování obhájců lidských práv, nezávislých novinářů a sociálních aktivistů a aby dodržovala právo na svobodu projevu a sdružování a práva menšin; připomíná Laosu jeho mezinárodní závazky, které mu plynou ze smluv v oblasti lidských práv, jež ratifikoval; 4. naléhavě žádá laoskou vládu, aby dodržovala své mezinárodní závazky a chránila svobodu projevu a pokojného shromažďování a aby ratifikovala Mezinárodní úmluvu na ochranu všech osob před nuceným zmizením, kterou Laos podepsal v roce 2008; 5. je vážně znepokojen rozšířeným porušováním lidských práv, včetně násilných zmizení a absence spravedlivého soudního procesu; vyzývá laoské orgány, aby dostály svým mezinárodním závazkům v oblasti lidských práv tím, že bezodkladně objasní místo, kde se nachází nejméně 10 nezvěstných osob, včetně Sombatha Somphoneho a Sompawna Khantisouka, a aby poskytly podrobné informace o obvinění uvězněných aktivistů a důkazy proti těmto osobám; 6. vyzývá k transparentnímu, důkladnému a nestrannému vyšetření všech otevřených případů násilného zmizení, zveřejnění informací ohledně toho, kde se zmizelé osoby nacházejí a ke stíhání pachatelů; 7. odsuzuje pronásledování náboženských menšin, zejména křesťanů; vyzývá vládu, aby okamžitě ukončila veškeré činnosti zaměřené vůči křesťanům a aby postavila před soud osoby zodpovědné za žhářské útoky a násilí; 8. vyzývá laoské orgány, aby umožnily specializovaným agenturám OSN a zástupcům humanitárních organizací neomezený přístup, aby mohli navštívit politické vězně a všechny etnické a náboženské menšiny v Laosu; 9. vyzývá laoskou vládu, aby přijala opatření na podporu vzniku politického systému mnoha stran a aby zajistila právo občanů být volen bez schválení LRSL; 10. podporuje úsilí o zvýšení úrovně připojení k internetu v Laosu; naléhavě žádá laoskou vládu, aby vytvářela prostředí příznivé pro svobodu projevu a aby ukončila sledování osob na internetu a útoky proti těmto osobám; v tomto ohledu naléhavě žádá vládu, aby zrušila represivní prvky zákona z roku 2015 o prevenci a boji proti počítačové trestné činnosti; 11. vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby případ Somphoneho Phimmasoneho, Lod Thammavongové a Soukaneho Chaithada urgentně projednala s laoskou vládou; vyzývá delegaci EU v Laosu, aby pozorně sledovala situaci v oblasti lidských práv v zemi, a zejména právo být přítomen při jakémkoli řízení proti Phimmasonemu, Thammavongové a Chaithadovi, a aby laoské orgány i nadále upozorňovala na případy uvězněných a nezvěstných osob; 12. vyzývá ESVČ, aby tyto otázky přednostně zařadila na pořad jednání příštího zasedání Smíšeného výboru Evropské unie a Laoské lidově demokratické republiky a příštího summitu setkání Asie-Evropa, který se bude konat v Bruselu v roce 2018; 13. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Laosu, generálnímu tajemníkovi sdružení ASEAN a Radě OSN pro lidská práva. | |||||||
| Myanmar, zejména situace Rohingyů |
| |||||||||||||||
Evropský parlament, — s ohledem na svá předchozí usnesení o Myanmaru a o situaci Rohingyů, zejména na usnesení ze dne 7. července 2016(1) a 15. prosince 2016(2), a na svá usnesení ze dne 16. března 2017 o prioritách EU pro zasedání Rady OSN pro lidská práva v roce 2017(3) a na usnesení ze dne 13. června 2017 o osobách bez státní příslušnosti v jižní a jihovýchodní Asii(4), — s ohledem na závěry Rady ze dne 20. června 2016 o strategii EU vůči Myanmaru/Barmě, — s ohledem na společné sdělení Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 1. června 2016 Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Prvky strategie EU vůči Myanmaru/Barmě: zvláštní partnerství pro demokracii, mír a prosperitu“ (JOIN(2016)0024), — s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové ze dne 30. března 2016 o nástupu nové vlády Myanmarského svazu do funkce, — s ohledem na prohlášení mluvčí místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 2. prosince 2016 o nedávné eskalaci násilí v Myanmaru/Barmě a na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 6. září 2017 o situaci v Arakanském státě, — s ohledem na společnou tiskovou zprávu o třetím dialogu mezi EU a Myanmarem o lidských právech ze dne 25. listopadu 2016, — s ohledem na závěry Rady ze dne 4. prosince 2015 o problematice osob bez státní příslušnosti, — s ohledem na nedávné brífinky vysokého komisaře OSN pro lidská práva a zvláštní zpravodajky OSN pro stav lidských práv v Myanmaru/Barmě týkající se zhoršující se situace v oblasti lidských práv v severní části Arakanského státu, které se uskutečnily ve dnech 29. listopadu a 18. listopadu 2016, — s ohledem na zprávu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 20. června 2016 s názvem „Stav lidských práv Rohingyjských muslimů a ostatních menšin v Myanmaru“ na zprávu zvláštního zpravodaje OSN o situaci v oblasti lidských práv v Myanmaru ze dne 18. března 2016, — s ohledem na úmluvu OSN z roku 1951 o právním postavení uprchlíků a na protokol k této úmluvě z roku 1967, — s ohledem na Úmluvu o právním postavení osob bez státní příslušnosti z roku 1954 a na Úmluvu o omezení případů bezdomovectví z roku 1961, — s ohledem na globální akční plán Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHRC) pro období 2014–2024 týkající se vyřešení problému osob bez státní příslušnosti; — s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948, — s ohledem na prohlášení, které zvláštní zpravodajka OSN pro stav lidských práv v Myanmaru Yanghee Leeová vydala dne 20. ledna 2017 po skončení své mise do Myanmaru a v níž uvedla, že „situace je nyní horší než kdykoli v průběhu posledních několika let“; — s ohledem na závěrečnou zprávu Poradní komise pro Arakanský stát ze srpna 2017; — s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966 a na Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech z téhož roku, — s ohledem na Chartu Sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN), — s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst 4 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky uvádí, že v uplynulých dvou týdnech uprchlo před násilím, k němuž dochází v Arakanském státě, více než 300 000 muslimských Rohingyů; B. vzhledem k tomu, že Arakanský stát v Myanmaru je domovem přibližně jednoho milionu Rohingyů, převážně muslimské menšiny, která je vystavena represím a soustavnému vážnému porušování lidských práv, kdy jsou ohroženy jejich životy a bezpečnost, je jim upíráno právo na zdravotní péči a na vzdělání, jsou posíláni na nucené práce, bývají obětí sexuálního násilí a jsou omezována jejich politická práva; C. vzhledem k tomu, že od roku 1982, kdy byl přijat zákon o barmském občanství, jsou Rohingyové osobami bez státní příslušnosti; tento zákon vedl k rozsáhlému omezení jejich svobody pohybu a k tomu, že jsou nuceni sídlit v táborech; D. vzhledem k tomu, že dne 25. srpna 2017 zaútočila skupina rohingyjských povstalců na několik policejních stanic a na vojenskou základnu v Arakanském státě; vzhledem k tomu, že tento útok vyvolal masivní vojenskou protiofenzivu, která byla spojena se závažným a rozsáhlým porušováním lidských práv, kdy dochází k zabíjení, znásilňování a mučení; vzhledem k tomu, že organizace na ochranu lidských práv, především Human Rights Watch, s využitím satelitním snímkům informují o rozsáhlém bourání domů a dalších budov v některých oblastech v severní části Arakanského státu, které jsou v současné době pro nevládní organizace a nezávislé pozorovatele nepřístupné; E. vzhledem k tomu, že podle platné myanmarské ústavy nepodléhá armáda civilnímu dohledu, má značný vliv na vládu a disponuje rozsáhlými pravomocemi v oblasti národní bezpečnosti; F. vzhledem k tomu, že uprchlíci z Myanmaru, mezi nimiž je mnoho žen a dětí, procházejí zrádnými oblastmi, jsou terčem ostřelování, musí využívat nebezpečných cest, hrozí jim smrt hladem a nemají přístup k lékařské péči; vzhledem k tomu, že po cestě již zahynulo několik desítek osob; vzhledem k tomu, že bangladéšská pobřežní stráž našla těla nejméně 20 uprchlíků; G. vzhledem k tomu, že Bangladéš podal myanmarským orgánům stížnost na to, že na jednom z úseků hranice s Bangladéšem kladou nášlapné miny, které mají zabránit Rohingyjským muslimům prchajícím před násilím vrátit se do Myanmaru; H. vzhledem k tomu, že mezinárodní pracovníci OSN a nevládních organizací nesmějí vstupovat do oblastí postižených tímto konfliktem a agentury OSN nejsou schopny poskytovat Rohingyům humanitární pomoc, tedy potraviny, vodu a léky; I. vzhledem k tomu, že vysoký komisař OSN pro lidská práva Zaíd Raád Zaíd Husajn dne 10. září 2017 prohlásil, že situace v Myanmaru „se zdá být učebnicovým příkladem etnické čistky“; J. vzhledem k tomu, že Čína a Rusko zablokovaly v březnu 2017 přijetí prohlášení Rady bezpečnosti OSN o situaci rohingyjské menšiny v Myanmaru; 1. ostře odsuzuje veškeré útoky, k nimž došlo v Arakanském státě; je hluboce znepokojen tím, že zvyšuje závažnost a rozsah porušování lidských práv, včetně zabíjení, násilných střetů, ničení civilního majetku a vysídlování stovek tisíců civilistů; 2. naléhavě vyzývá vojenské a bezpečnostní síly, aby neprodleně zastavily zabíjení, zastrašování a znásilňování Rohingyů a vypalování jejich domů; 3. připomíná myanmarským orgánům, že je jejich povinností chránit všechny civilisty před násilím, a to bez jakékoli diskriminace, a vyšetřovat závažné případy porušování lidských práv a stíhat jejich pachatele v souladu s normami a závazky v oblasti lidských práv; 4. vyzývá Myanmarské orgány, aby okamžitě umožnily ničím neomezený přístup nezávislým pozorovatelům, mezinárodním lidskoprávním organizacím, novinářům a jiným mezinárodním pozorovatelům a Organizaci spojených národů, zejména vyšetřovací misi, kterou v březnu ustavila Rada OSN pro lidská práva, aby mohlo proběhnout nezávislé a nestranné vyšetřování závažného porušování lidských práv, jehož se údajně dopouštějí všechny strany; 5. důrazně žádá, aby organizace poskytující humanitární pomoc měly přístup do všech oblastí, v nichž probíhá konflikt, a ke všem vysídleným osobám bez jakékoli diskriminace, aby humanitární pracovníci mohli lidem v ohrožení poskytovat pomoc; 6. vyzývá myanmarskou vládu, aby z hranice s Bangladéšem okamžitě odstranila veškeré nášlapné miny; 7. žádá myanmarskou vládu a zejména státní poradkyni Aun Schan Su Ťij, aby jednoznačně odsoudily veškeré podněcování k rasové nebo náboženské nenávisti a aby bojovaly proti sociální diskriminaci a násilnostem páchaným na rohingyjské menšině; dále důrazně žádá myanmarskou vládu, aby respektovala univerzální právo na svobodu náboženského vyznání a přesvědčení; připomíná státní poradkyni, že musí usilovat o to, aby byla provedena doporučení obsažená v závěrečné zprávě Poradního výboru pro Arakanský stát, o jejíž vypracování sama požádala; lituje, že od doby, kdy mluvčí strany Aun Schan Su Ťij vydal dne 18. května 2015 prohlášení, že myanmarská vláda musí vrátit rohingyjské menšině státní občanství, se situace dramaticky zhoršila; 8. připomíná nositelce Sacharovovy ceny z roku 1990 Aun Schan Su Ťij, že cena je udělována osobnostem, které – kromě jiných kritérií – brání lidská práva a bojují za práva menšin a dodržování mezinárodního práva; poukazuje na to, že je třeba zvážit, zda by bylo možné Sacharovovu cenu odebrat, pokud její laureáti tato kritéria po udělení ceny přestanou splňovat; 9. oceňuje úsilí Bangladéše, který – konfrontován s touto humanitární katastrofou – pomáhá zajišťovat bezpečnost stovek tisíců rohingyjských uprchlíků; důrazně vybízí státní orgány Bangladéše a dalších zemí sousedících s Myanmarem, aby přijímaly všechny osoby, které prchají před násilím v Arakanském státě, a aby dodržovaly zásadu nenavracení; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily finanční a hmotnou pomoc poskytovanou těmto uprchlíkům; 10. připomíná své doporučení, aby vlády zemí, do nichž přicházejí rohingyjští uprchlíci, úzce spolupracovaly s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, který disponuje odbornými znalostmi potřebnými k prověřování statusu uprchlíky a má mandát chránit uprchlíky a osoby bez státního občanství; vyzývá EU a OSN, aby v tomto směru poskytovaly sousedům Myanmaru podporu; 11. dále vyzývá sdružení ASEAN a regionální vlády, aby neprodleně učinily kroky ke zvýšení tlaku na vládu Myanmaru, která musí učinit přítrž porušování práv, chránit veškeré civilní obyvatelstvo v Arakanském státě a poskytovat podporu uprchlíkům; 12. podporuje úsilí o prohloubení politického procesu, jehož základem je provádění doporučení Kofiho Annana; vyzývá Radu bezpečnosti a Valné shromáždění OSN k přijetí účinných diplomatických a politických opatření s cílem dosáhnout toho, aby myanmarská vláda začala dodržovat své závazky vůči rohingyjské menšině, pokud jde o zajištění ochrany a přístupu k pomoci; v této souvislosti vyzývá Valné shromáždění a Radu bezpečnosti OSN k přijetí rezoluce odsuzují porušování lidských práv a požadující, aby byl zajištěn přístup do Arakanského státu a aby pachatelé závažných činů proti mezinárodnímu právu nesli za své jednání vždy odpovědnost bez ohledu na to, ke které straně náleží; dále vyzývá Radu OSN pro lidská práva, aby na svém zářijovém zasedání v roce 2017 přijala rezoluci, která prodlouží mandát její vyšetřovací mise; 13. vyzývá Čínu a ostatní mezinárodní a regionální aktéry, aby s využitím všech komunikačních možností požadovali ukončení násilností a usilovali o mírové řešení konfliktu; 14. vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členské státy EU, aby výrazně zvýšily tlak, který vyvíjejí na vládu Myanmaru a bezpečnostní síly s cílem donutit je, aby přestaly porušovat lidská práva a plně spolupracovaly s vyšetřovateli OSN a mezinárodními humanitárními organizacemi a aby zajistily stíhání pachatelů závažných případů porušení mezinárodního práva; v této souvislosti vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členské státy EU, aby aktivně podporovaly okamžité akce na úrovni OSN a daly jasně najevo, že EU je ochotna uvažovat o sankcích proti jednotlivcům i organizacím a zvažovat i důsledky v kontextu obchodních preferencí, jichž Myanmar využívá, pokud by závažné a přitom beztrestné porušování mezinárodního práva nadále pokračovalo; 15. žádá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby informovala Parlament o iniciativách EU v rámci OSN a v kontextu Rady EU pro zahraniční věci; 16. žádá EU a její členské státy, aby vybízely zástupce Rohingyů k podávání zpráv a prohlášení o situaci na místě; 17. podporuje snahy o to, aby v místě mohli působit nezávislí pozorovatelé pod vedením OSN s cílem zmírnit humanitární krizi; vyzývá myanmarské orgány, aby nezávislým pozorovatelům, zejména vyšetřovací misi, kterou v březnu 2017 vyslala do Myanmaru Rada OSN pro lidská práva, okamžitě poskytla ničím neomezený přístup do dané oblasti; 18. podporuje vytvoření kanceláře vysokého komisaře OSN pro lidská práva v Myanmaru, která byla vybavena plným mandátem; 19. vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly globální akční plán Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva 2014–2024 s cílem ukončit bezdomovectví; 20. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vládě a parlamentu Myanmaru, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi, vládám a parlamentům členských států EU, generálnímu tajemníkovi ASEAN, mezivládní komisi pro lidská práva ASEAN, zvláštní zpravodajce OSN pro stav lidských práv v Myanmaru, vysokému komisaři OSN pro uprchlíky a Radě OSN pro lidská práva.
| ||||||||||||||||
| Dohoda mezi EU a Chilskou republikou o obchodu s ekologickými produkty *** |
| ||||||
(Souhlas) Evropský parlament, – s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (05530/2017), – s ohledem na návrh Dohody mezi Evropskou unií a Chilskou republikou o obchodu s ekologickými produkty (05551/2017), – s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 4 prvním pododstavcem, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) a čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0144/2017), – s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu, – s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0257/2017), 1. uděluje souhlas s uzavřením dohody; 2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Chile. | |||||||
| Protokol k Dohodě o přidružení mezi EU a Chilskou republikou (přistoupení Chorvatska) *** |
| ||||||
(Souhlas) Evropský parlament, – s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (06750/2017), – s ohledem na Třetí dodatkový protokol k dohodě zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Chilskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (06905/2017), – s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 217 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem i) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0225/2017), – s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu, – s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0277/2017), 1. uděluje souhlas s uzavřením protokolu; 2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Chile. | |||||||
| Modernizace obchodního pilíře dohody o přidružení mezi EU a Chilskou republikou |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na dohodu zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Chilskou republikou na straně druhé, která byla uzavřena v roce 2002, a na její obchodní pilíř, který vstoupil v platnost dne 1. února 2003(1) (dále jen „dohoda o přidružení“), – s ohledem na závěr šestého zasedání Rady přidružení EU–Chile, které se konalo v dubnu 2015(2), – s ohledem na závěrečné prohlášení, které přijal smíšený poradní výbor dne 5. října 2016(3), – s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 nazvané „Obchod pro všechny – Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497) a na diskusní dokumenty Komise z května 2017 o využití potenciálu globalizace(4) a z dubna 2017 o sociálním rozměru Evropy(5), – s ohledem na rozsudky a stanoviska Soudního dvora Evropské unie (C-350/12 P, 2/13, 1/09) a na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 6. ledna 2015, jímž uzavřela své šetření z vlastní iniciativy OI/10/2014/RA o šíření informací a přístupu k dokumentům(6), a s ohledem na stanovisko Soudního dvora č. 2/15 ze dne 16. května 2017, – s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2016 obsahující doporučení Evropského parlamentu Komisi k jednání o dohodě o obchodu se službami (TiSA)(7), – s ohledem na pozměňovací návrhy, které Parlament přijal dne 4. července 2017(8) k návrhu směrnice o zveřejňování informací o dani z příjmu ze strany některých podniků a poboček, – s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o provádění doporučení Parlamentu z roku 2010 týkajících se sociálních a environmentálních norem, lidských práv a sociální odpovědnosti podniků(9), a ze dne 25. listopadu 2010 o politice mezinárodního obchodu v kontextu naléhavých otázek spojených se změnou klimatu(10), – s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu nazvanou „Účinky ustanovení týkajících se lidských práv v globální dohodě mezi EU a Mexikem a v dohodě o přidružení mezi EU a Chile“(11), – s ohledem na pokyny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o nadnárodních podnicích, na obecné zásady Organizace spojených národů (OSN) v oblasti podnikání a lidských práv, tripartitní deklaraci Mezinárodní organizace práce (MOP) o zásadách pro nadnárodní podniky a sociální politiku a na agendu MOP na podporu důstojné práce, – s ohledem na Rámcovou úmluvu Organizace spojených národů o změně klimatu z roku 2015 (Pařížská dohoda), která vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016(12) a již ratifikovalo také Chile, – s ohledem na společné prohlášení Smíšeného parlamentního výboru EU–Chile ze dne 3. listopadu 2016(13), – s ohledem na článek 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na články 8, 207 odst. 3 a 217 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), – s ohledem na návrh pokynů pro jednání přijatý Komisí dne 24. května 2017, – s ohledem na článek o Chile v ročence Mezinárodní pracovní skupiny pro záležitosti domorodých národů (IWGIA) nazvaný „Domorodý svět roku 2016“(14), – s ohledem na čl. 108 odst. 4 a článek 52 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0267/2017), A. vzhledem k tomu, že strategie „Obchod pro všechny“ stanovuje, že „Komise musí provádět obchodní politiku, z níž může těžit společnost jako celek a jež prosazuje kromě hlavních ekonomických zájmů evropské a univerzální standardy a hodnoty, klade větší důraz na udržitelný rozvoj, lidská práva, daňové úniky, ochranu spotřebitelů a na odpovědný a spravedlivý obchod“; B. vzhledem k tomu, že EU a Chile jsou blízkými partnery se společnými hodnotami a společným závazkem prosazovat účinné multilaterální řízení obchodu a dodržování lidských práv a také sdílenou prosperitu a bezpečnost v rámci globálního systému založeného na pravidlech; vzhledem k tomu, že Unie je pro Chile třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem; vzhledem k tomu, že Chile je významným regionálním hráčem a jednou z nejrychleji rostoucích jihoamerických ekonomik za poslední desetiletí a že v zemi stále probíhá reformní úsilí; C. vzhledem k tomu, že současná dohoda o přidružení včetně jejího obchodního pilíře byla uzavřena v roce 2002 a od počátku svého provádění v roce 2003 byla velmi prospěšná pro obě strany, neboť vedla ke zdvojnásobení obchodu se zbožím a k nárůstu obchodu se službami a investic(15); vzhledem k tomu, že však jak EU, tak Chile od té doby uzavřely modernější a ambicióznější obchodní dohody; D. vzhledem k tomu, že v roce 2016 vyvezla EU do Chile zboží v hodnotě více než 8,6 miliardy EUR a Chile vyvezlo do EU zboží v hodnotě 7,4 miliardy EUR; vzhledem k tomu, že v roce 2015 hodnota obchodu EU se službami s Chile dosáhla výše 3,8 miliardy EUR a hodnota obchodu Chile výše 2 miliard EUR; vzhledem k tomu, že stav přímých zahraničních investic EU v Chile dosáhl výše 42,8 miliardy EUR(16); E. vzhledem k tomu, že současná dohoda o přidružení mimo jiné nezahrnuje zvláštní kapitoly týkající se investic, MSP, práv duševního vlastnictví, energetiky a rovnosti žen a mužů, nezahrnuje ani kapitolu o obchodu a udržitelném rozvoji včetně povinnosti posilovat pracovní a environmentální standardy a prosazování osvědčených postupů v oblastech jako je sociální odpovědnost podniků a záruka udržitelnosti; F. vzhledem k tomu, že jakákoli obchodní jednání EU musí chránit právo a schopnost vlád provádět regulaci ve veřejném zájmu, jako je ochrana a podpora veřejného zdraví, sociální služby, sociální ochrana a ochrana spotřebitele, veřejné vzdělávání, bezpečnost, životní prostředí, dobré životní podmínky zvířat, veřejná mravnost, soukromí a ochrana údajů a také podpora a ochrana kulturní rozmanitosti; G. vzhledem k tomu, že jakákoli obchodní jednání EU musí zaručit nejvyšší úroveň sociální, pracovní a environmentální ochrany, jíž zúčastněné strany dosáhly, a může sloužit jako nástroj k prosazování agendy sociální spravedlnosti a udržitelného rozvoje jak v EU, tak na celém světě; vzhledem k tomu, že modernizace dohody o přidružení by měla být vnímána jako příležitost pro EU a její členské státy k tomu, aby ve svých obchodních dohodách dále prosazovaly společné vysoké standardy a závazky, zvláště v oblasti pracovních práv, ochrany životního prostředí, práv spotřebitelů a veřejného sociálního zabezpečení; vzhledem k tomu, že Komise oznámila úvahu o různých způsobech, jak tyto závazky prosazovat, která se bude týkat také sankčního mechanismu; H. vzhledem k tomu, že Smíšený poradní výbor EU–Chile zahrnující organizace občanské společnosti obou stran uspořádal ve dnech 4. a 5. října 2016 svou první schůzi s cílem monitorovat provádění stávající dohody o přidružení a jednat o její aktualizaci a s cílem začlenit příspěvky občanské společnosti a podpořit dialog a spolupráci mezi EU a Chile přesahující vládní úroveň; vzhledem k tomu, že se v souvislosti s modernizovanou dohodou nesmí opakovat značné zpoždění při zřizování smíšeného poradního výboru; vzhledem k tomu, že jakmile modernizovaná dohoda vstoupí v platnost, měla by se účast občanské společnosti zakládat na jasných strukturách, vyváženém členství a mandátech k podávání zpráv; I. vzhledem k tomu, že se EU i Chile zapojily do mnohostranných jednání o další liberalizaci obchodu se službami (TiSA); J. vzhledem k tomu, že Chile není smluvní stranou, ale pozorovatelem Dohody WTO o vládních zakázkách (GPA) a že se neúčastní vícestranných jednání o dohodě o environmentálních produktech (EGA); K. vzhledem k tomu, že článek 45 dohody o přidružení mezi EU a Chile z roku 2002 v kapitole o spolupráci zahrnuje ustanovení o tom, že by měla „podporovat posilování politik a programů, které zlepšují, zaručují a rozšiřují rovnoměrnou účast žen a mužů ve všech oblastech politického, hospodářského, sociálního a kulturního života“; L. vzhledem k tomu, že Chile je signatářem transpacifického partnerství (TPP), jehož budoucnost se dnes ukazuje jako nejistá, vzhledem k tomu, že se všemi signatáři TPP podepsalo dohody o volném obchodu a je všeobecně považováno za stabilního a spolehlivého partnera; M. vzhledem k tomu, že se Chile v roce 2010 jako první jihoamerická země stalo členem OECD a má zdravý makroekonomický rámec; N. vzhledem k tomu, že je důležité maximalizovat příležitosti, které současná dohoda o přidružení díky modernizaci svého obchodního pilíře nejinkluzívnějším způsobem nabízí podnikům, zvláště MSP, a občanům jak v EU, tak v Chile; vzhledem k tomu, že by se v tomto smyslu dalo učinit více, mimo jiné včetně šíření dostupných informací, což by mohlo mít významný multiplikační účinek, pokud jde o přínosy pro smluvní strany dohody o přidružení; O. vzhledem k tomu, že Chile má se 17 členskými státy EU dvoustranné investiční smlouvy, jejichž obsah neodráží poslední vývoj a osvědčené postupy v investiční politice a které by byly nahrazeny a přestaly by se uplatňovat, jakmile vstoupí v platnost dohoda mezi Unií a Chile obsahující kapitolu o investicích; P. vzhledem k tomu, že nepřiměřeně přísné podmínky v chilských právních předpisech, s nimiž musí být v souladu rybářské lodě EU, brání těmto lodím ve využívání přístavních zařízení v Chile, pokud jde o přistání, překládku, doplnění paliva nebo získání lovného zařízení; Q. vzhledem k tomu, že současné schéma vývozu Chile ostře kontrastuje s evropským schématem vývozu, neboť v chilském schématu výrazně převládá vývoz surovin, jako je měď, ovoce a zelenina 1. doporučuje Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ) následující kroky:
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě, Komisi, ESVČ, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Chilské republiky.
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Prodloužení evropského statistického programu do roku 2020 ***I |
| ||||||||||
| |||||||||||
(Řádný legislativní postup: první čtení) Evropský parlament, – s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0557), – s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 338 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0367/2016), – s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, – s ohledem na protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, který je připojen ke Smlouvám, – s ohledem na protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality, který je připojen ke Smlouvám, – s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. prosince 2016(1), – po konzultaci s Výborem regionů, – s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. června 2017 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, – s ohledem na článek 59 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0158/2017), 1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; 2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; 3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. září 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/..., kterým se mění nařízení (EU) č. 99/2013 o evropském statistickém programu na období let 2013 až 2017 prodloužením tohoto programu do roku 2020
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2017/1951.)
| |||||||||||
| Evropské fondy rizikového kapitálu a evropské fondy sociálního podnikání ***I |
| ||||||||||||
| |||||||||||||
(Řádný legislativní postup: první čtení) Evropský parlament, – s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0461), – s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0320/2016), – s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, – s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 12. září 2016(1), – s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. prosince 2016(2), – s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 29. června 2017 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, – s ohledem na článek 59 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0120/2017), 1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; 2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; 3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. září 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/..., kterým se mění nařízení (EU) č. 345/2013 o evropských fondech rizikového kapitálu a nařízení (EU) č. 346/2013 o evropských fondech sociálního podnikání
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2017/1991.)
| |||||||||||||
| Víceletý plán pro populace žijící při dně v Severním moři a rybolov využívající tyto populace ***I |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(Řádný legislativní postup: první čtení)
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Transparentnost, odpovědnost a integrita v orgánech EU |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na své rozhodnutí ze dne 15. dubna 2014 o změnách interinstitucionální dohody o rejstříku transparentnosti(1), – s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), a zejména na její články 9 a 10, – s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), – s ohledem na své usnesení ze dne 8. května 2008 k vytvoření rámce pro činnost zástupců zájmových skupin (lobbistů) při orgánech a institucích Evropské unie(2), – s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 25. listopadu 2014 nejednat s neregistrovanými lobbisty a zveřejňovat informace o jednáních s lobbisty, – s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2014 o přístupu veřejnosti k dokumentům (čl. 104 odst. 7) v letech 2011–2013(3), – s ohledem na zásady transparentnosti a integrity lobbistické činnosti přijaté Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), – s ohledem na své rozhodnutí ze dne 13. prosince 2016 o celkové revizi jednacího řádu Evropského parlamentu(4), – s ohledem na článek 52 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0133/2017), A. vzhledem k tomu, že Unie „dodržuje zásadu rovnosti svých občanů, kterým se dostává od jejích orgánů stejné pozornosti“ (článek 9 Smlouvy o Evropské unii); vzhledem k tomu, že „každý občan má právo podílet se na demokratickém životě Unie“ a „rozhodnutí jsou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům“ (čl. 10 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a podobně vyjádřeno v 13. bodě odůvodnění preambule a v čl. 1 odst. 2 a článku 9 této smlouvy); vzhledem k tomu, že „orgány, instituce a jiné subjekty Unie jednají co nejotevřeněji“ (čl. 15 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie); B. vzhledem k tomu, že orgány EU již dosáhly pokroku a staly se otevřenějšími, a pokud jde o transparentnost, odpovědnost a integritu, mají ve většině ohledů již nyní náskok oproti vnitrostátním a regionálním politickým institucím; C. vzhledem k tomu, že nedílnou součástí demokracie je dialog mezi tvůrci právních předpisů a společností stejně jako zastoupení zájmů, a vzhledem k tomu, že odpovídající zastoupení různých zájmů v legislativním procesu představuje pro poslance významný zdroj informací a odborných znalostí a je zásadní pro řádné fungování pluralitní společnosti; D. vzhledem k prohlubující se propasti mezi EU a jejími občany a k potřebě zvýšit zájem o záležitosti EU ze strany sdělovacích prostředků musí orgány EU usilovat o dosažení co nejvyšších standardů v oblasti transparentnosti, odpovědnosti a integrity; vzhledem k tomu, že tyto zásady jsou klíčovými a vzájemně se doplňujícími prvky při prosazování řádné správy v orgánech EU a při zajišťování větší otevřenosti ve fungování EU a jejím rozhodovacím procesu a že by měly být hlavními zásadami kultury v orgánech EU; E. vzhledem k tomu, že důvěra občanů v orgány EU má zásadní význam pro demokracii, řádnou správu a účinnou tvorbu politik; vzhledem k tomu, že je zapotřebí odstraňovat mezery v zodpovědnosti v rámci EU a směřovat ke způsobům kontroly, které charakterizuje větší míra spolupráce a které slučují demokratický dohled, kontrolu a auditní činnosti, přičemž je také třeba zajistit větší transparentnost; F. vzhledem k tomu, že netransparentní a jednostranné zastoupení zájmů může vést ke korupci a představovat značnou hrozbu a vážnou výzvu pro integritu tvůrců politik a důvěru občanů v orgány EU; vzhledem k tomu, že korupce má výrazné finanční důsledky a je vážnou hrozbou pro demokracii, právní stát a veřejné investice; G. vzhledem k tomu, že právní akt coby nový základ pro povinný rejstřík transparentnosti vyžaduje právní definici činností, na něž se rejstřík vztahuje, která by pomohla vyjasnit stávající nejednoznačné definice a výklady pojmů transparentnost, integrita a odpovědnost; H. vzhledem k tomu, že v některých členských státech již byly národní rejstříky transparentnosti zavedeny; I. vzhledem k tomu, že v souladu s požadavkem transparentnosti stanoveným v čl. 15 odst. 3 SFEU a také s článkem 42 Listiny základních práv a ustálenou judikaturou Soudního dvora EU mají všichni občané Unie právo na přístup k dokumentům orgánů, institucí a jiných subjektů Unie(5); Zajištění toho, aby rejstřík transparentnosti byl v co největší míře povinný 1. vítá rozhodnutí předsednictva požádat své správní útvary o vytvoření vzoru pro všechny zpravodaje a navrhovatele s cílem zavést dobrovolnou legislativní stopu, která by umožnila zjistit, se kterými zástupci zájmových skupin a organizacemi zpravodajové a navrhovatelé konzultovali; tento vzor by měl být k dispozici i v podobě nástroje IT; 2. připomíná svou revizi jednacího řádu ze dne 13. prosince 2016, podle níž by se poslanci měli v praxi systematicky setkávat pouze s těmi zástupci zájmových skupin, kteří jsou zaregistrováni v rejstříku transparentnosti, a žádá, aby byly zahrnuty schůze zástupců zájmových skupin s generálními tajemníky, generálními řediteli a generálními tajemníky politických skupin; žádá poslance a jejich spolupracovníky, aby kontrolovali, zda jsou zástupci zájmových skupin, s nimiž se mají setkat, zaregistrováni, a pokud ne, aby je požádali, aby tak co nejdříve a ještě před konáním schůze učinili; naléhavě vyzývá Radu, aby zavedla podobné ustanovení, které se bude vztahovat na stálá zastoupení; domnívá se, že je nutné, aby byla subjektům zaregistrovaným v rejstříku transparentnosti uložena povinnost předkládat doklady o tom, že předložené informace jsou pravdivé; 3. připomíná definici pojmu „jednání se zástupci zájmových skupin“, která je stanovena ve sdělení Komise ze dne 25. listopadu 2014 o zveřejňování informací o jednání; připomíná ustanovení o tom, které informace nemusí být podle nařízení (ES) č. 1049/2001 sděleny; je přesvědčen, že ustanovení o takovýchto jednáních by se neměla omezovat jen na „dvoustranná“ jednání a měla by zahrnovat i jednání s mezinárodními organizacemi; 4. je přesvědčen, že zpravodajové, stínoví zpravodajové a předsedové výborů by měli pomocí legislativní stopy zveřejňovat svá jednání se zástupci zájmových skupin, na něž se vztahuje rejstřík transparentnosti, ohledně dokumentů, za něž jsou odpovědní, a že jakékoli výjimky by měly sloužit k ochraně života a svobody informujících osob, které jednají v dobré víře; 5. vyzývá předsednictvo, aby zajistilo, že poslanci budou moci na svých online profilech na stránkách Parlamentu zveřejňovat informace o jednáních se zástupci zájmových skupin, pokud si to přejí; 6. vyzývá Komisi, aby zásadu, podle níž je možné jednat pouze s organizacemi či samostatně výdělečně činnými osobami, které jsou zaregistrovány v rejstříku transparentnosti, rozšířila na všechny příslušné zaměstnance Komise (od úrovně vedoucího oddělení výše); 7. naléhavě vyzývá Komisi, aby zveřejňovala informace o jednáních všech příslušných zaměstnanců Komise, kteří se podílejí na procesu tvorby politik EU, s externími organizacemi a aby přitom zohledňovala předpisy na ochranu údajů; v případě ostatních zaměstnanců přítomných na těchto jednáních by měl být zveřejněn odkaz na oddělení nebo útvar; 8. podporuje výzvu Komise orgánům EU a jejich zaměstnancům, ale i agenturám EU, aby nezvali neregistrované zástupce zájmových skupin, kteří spadají do oblasti působnosti rejstříku transparentnosti, v roli řečníků, neposkytovali záštitu nad jejich akcemi a nepořádali takovéto akce v prostorách EU a aby jim neumožnili účast v poradních orgánech Komise; 9. vyzývá Komisi, aby prostřednictvím jednotného kontaktního místa online zajistila, aby veškeré informace o činnosti zástupců zájmových skupin v souvislosti s orgány EU, o prohlášeních o zájmech, potvrzených střetech zájmů a o expertních skupinách byly veřejnosti snadno dostupné; 10. vybízí Komisi k přijetí opatření k dosažení lepší vyváženosti tím, že posílí nedostatečně zastoupené zájmy; 11. domnívá se, že pověřený zpravodaj, stínový zpravodaj nebo předseda výboru má mezi poslanci Evropského parlamentu, vzhledem k úloze, jakou hraje v tvorbě právních předpisů EU, zvláštní odpovědnost za transparentnost svých styků se zástupci zájmových skupin; 12. je přesvědčen, že subjekty registrované v rejstříku transparentnosti by měly povinně každý měsíc včas aktualizovat údaje o výdajích na činnosti spadající do oblasti působnosti rejstříku, pokud tyto výdaje překročí úroveň stanovenou pro danou kategorii; 13. domnívá se, že všechny registrované subjekty by měly mít povinnost zveřejňovat v rejstříku transparentnosti seznam všech dárců a jejich příslušných darů přesahujících hodnotu 3 000 EUR a uvádět povahu a roční hodnoty jednotlivých darů; jednotlivé dary v hodnotě vyšší než 12 000 EUR musí být nahlášeny okamžitě; 14. opakuje svou dlouhodobou výzvu, aby měl evropský rejstřík transparentnosti zakotvení v právním aktu, není-li možné prostřednictvím interinstitucionální dohody odstranit všechny nedostatky a stanovit, že rejstřík bude v plném rozsahu povinný pro všechny zástupce zájmových skupiny; domnívá se, že návrh tohoto právního aktu by mohl zohledňovat pokrok, jehož bylo dosaženo díky změnám v interinstitucionální dohodě a v parlamentním kodexu chování; připomíná Komisi, že Parlament ve svém rozhodnutí ze dne 15. dubna 2014 vyzval k tomu, aby byl do konce roku 2016 předložen v souladu s článkem 352 SFEU legislativní návrh o povinném rejstříku transparentnosti; 15. opakuje svou výzvu Radě, včetně jejích přípravných orgánů, aby se k rejstříku transparentnosti co možná nejdříve připojila; vyzývá členské státy, aby přijaly právní předpisy na podporu transparentnosti zastupování zájmů; vyzývá členské státy, aby zavedly předpisy, podle nichž by měli zástupci zájmových skupin povinnost transparentně informovat o svých jednáních s politiky a veřejnou správou daného členského státu, je-li účelem tohoto jednání ovlivnění procesu přijímání evropských právních předpisů; Transparentnost, odpovědnost a integrita při jednání se zástupci zájmových skupin 16. připomíná své rozhodnutí ze dne 13. prosince 2016 o zrušení výsad osobám, které nejsou ochotny spolupracovat při vyšetřování nebo slyšení a na schůzích výborů, jež jsou pověřeny zjištěním potřebných údajů; vyzývá Komisi, aby ještě více pozměnila kodex chování pro registrované subjekty s cílem motivovat je k tomu, aby neposkytovaly, zcela v dobré víře, během takovýchto slyšení a schůzí výborů nedostatečné či zavádějící informace; domnívá se, že v souladu s tímto kodexem chování by subjektům registrovaným v rejstříku transparentnosti mělo být zakázáno zaměstnávat jednotlivce nebo organizace, které zastírají zájmy nebo strany, jimž slouží; 17. domnívá se, že odborné poradenské společnosti, advokátní kanceláře a samostatně výdělečně činní poradci by měli uvádět přesný rozsah činností spadajících do působnosti rejstříku, přičemž uznává, že určitým osobám mohou vnitrostátní právní předpisy v některých členských státech bránit ve splnění požadavků rejstříku transparentnosti; 18. trvá na tom, aby registrované subjekty, včetně advokátních kanceláří a poradenských společností, uvedly v rejstříku transparentnosti všechny klienty, jejichž jménem provádějí činnosti související se zastupováním zájmů, které spadají do působnosti rejstříku; vítá rozhodnutí různých advokátních komor a sdružení právníků o uznání rozdílů mezi soudními činnostmi právníků a dalšími činnostmi spadajícími do oblasti působnosti rejstříku transparentnosti; dále vyzývá Radu evropských advokátních komor a sdružení právníků, aby povzbuzovala své členy k přijetí podobných opatření, přičemž uznává, že určitým osobám mohou vnitrostátní právní předpisy v některých členských státech bránit ve splnění požadavků rejstříku transparentnosti; 19. poukazuje na to, že v některých členských státech existují zákonná ustanovení upravující pravidla, jimiž se řídí výkon povolání, jež konkrétně objektivně brání advokátním kancelářím, aby se zapsaly do rejstříku transparentnosti a sdělovaly informace o svých zákaznících, které rejstřík vyžaduje; vnímá však také podstatné riziko vyplývající ze situace, kdy tato zákonná ustanovení mohou být rovněž zneužita s cílem zabránit zveřejnění informací požadovaných pro řádný zápis do rejstříku; v této souvislosti vítá zřetelnou ochotu profesních organizací právníků spolupracovat na zajištění toho, aby tato odmítnutí poskytnout informace byla v zájmu dané profese omezena výlučně na informace, u nichž právní předpisy takové odmítnutí objektivně dovolují; vyzývá Komisi a předsedu Evropského parlamentu, aby zabezpečili, že tato ochota bude mít praktické důsledky, a aby výsledek co nejdříve začlenili do pozměněné dohody; 20. v souladu s článkem 15 SFEU a článkem 11 SEU žádá předsednictvo, aby všem neregistrovaným organizacím či osobám, které provádějí činnosti spadající působnosti rejstříku transparentnosti, uložilo povinnost registrace před vstupem do prostor Parlamentu; domnívá se, že skupinové návštěvy by měly být z těchto pravidel vyňaty; zdůrazňuje, že Evropský parlament jakožto sněmovna evropských občanů by měl vůči občanům zachovávat politiku otevřených dveří a že by neměly být vytvářeny žádné zbytečné překážky, které by občany od návštěvy Evropského parlamentu odrazovaly; 21. vyjadřuje politování nad tím, že podle Transparency International byla více než polovina zápisů ve veřejném rejstříku lobbistů EU v roce 2015 nepřesných, neúplných nebo nesmyslných; 22. žádá předsednictvo a generálního tajemníka, aby usnadnili reaktivační postup nezbytný pro průkazy lobbistů zřízením reaktivačního zařízení s cílem odstranit zbytečně dlouhé čekání na získání přístupu do prostor; žádá, aby bylo zrušeno omezení, podle kterého mají do prostor Parlamentu přístup nejvýše čtyři držitelé průkazů zároveň; 23. připomíná své rozhodnutí ze dne 13. prosince 2016 týkající se průkazů osob z okruhu poslance a vyzývá generálního tajemníka, aby změnil pravidla týkající se průkazů a povolení ke vstupu do prostor Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2013 tak, aby každá osoba starší 18 let, která požádá o průkaz osoby z okruhu poslance, musela podepsat dokument zaručující, že nebude vykonávat činnost spadající do působnosti rejstříku transparentnosti; 24. považuje za nezbytné, aby byl co nejdříve zaveden řádný systém kontroly podání s cílem zajistit, aby subjekty zapsané do rejstříku poskytovaly smysluplné, přesné, aktuální a úplné informace; vyzývá v tomto ohledu k výraznému navýšení zdrojů oddělení pro transparentnost v Evropském parlamentu a společného sekretariátu rejstříku pro transparentnost; 25. domnívá se, že oddělení pro transparentnost a společný sekretariát rejstříku transparentnosti by měly každý rok zkontrolovat prohlášení o registrovaných subjektech, a to na základě náhodného výběru v dostatečném množství tak, aby byly poskytnuty smysluplné, přesné, aktuální, úplné údaje; 26. s odkazem na čl. 4 odst. 2 a čl. 5 odst. 2 SEU je přesvědčen, že demokraticky volené a kontrolované státní instituce na celostátní, regionální a místní úrovni a jejich zastoupení u orgánů EU by stejně jako zastoupení jejich vnitřních subjektů, formálních i neformálních sdružení a zastřešujících organizací složených výlučně z těchto subjektů neměly spadat do působnosti rejstříku transparentnosti EU, pokud jednají ve veřejném zájmu, neboť jsou součástí víceúrovňového systému správy EU; Obrana integrity před střetem zájmů 27. vyzývá ty orgány a instituce EU, které stále nemají kodex chování, aby takovýto dokument co nejdříve vypracovaly; považuje za politováníhodné, že Rada a Evropská rada dosud nepřijaly kodex chování pro své členy; naléhavě vyzývá Radu, aby zavedla zvláštní etický kodex, včetně sankcí, který by řešil konkrétní rizika spojená s delegáty jednotlivých členských států; trvá na tom, že Rada musí být odpovědná a transparentní stejně jako ostatní orgány; rovněž žádá, aby byl vypracován kodex chování pro členy a zaměstnance dvou poradních orgánů EU, Výboru regionů a Evropského hospodářského a sociálního výboru; vyzývá agentury EU, aby přijaly pokyny ohledně jednotné politiky prevence a řešení střetů zájmů členů správních rad a ředitelů, odborníků ve vědeckých výborech a členů odvolacích senátů a aby přijaly a prováděly jasnou politiku týkající se střetů zájmů v souladu s plánem opatření přijímaných na základě společného přístupu k decentralizovaným agenturám EU; 28. domnívá se, že všichni úředníci EU včetně dočasných zaměstnanců, akreditovaných parlamentních asistentů, smluvních zaměstnanců a národních odborníků by měli být vybízeni k účasti na školení týkající se toho, jak mají jednat se zástupci zájmových skupin a řešit problematiku střetů zájmů; 29. zdůrazňuje, že je třeba usilovat o větší integritu a zlepšit etický rámec jasnými a přísnějšími kodexy chování a etickými zásadami, a umožnit tak, aby se vyvinula společná a efektivní kultura bezúhonnosti u všech institucí a agentur EU; 30. uznává, že účinek přechodu z veřejného sektoru do sektoru soukromého („efekt otáčivých dveří“) může poškozovat vztahy mezi orgány a zástupci zájmových skupin; vyzývá orgány EU, aby rozvíjely systematický a přiměřený přístup k této problematice; domnívá se, že veškeré předpisy týkající se „otáčivých dveří“ by se měly rovněž vztahovat na předsedu Rady; 31. žádá, aby byla zpřísněna omezení pro bývalé členy Komise, a to tak, že bude prodlouženo „minimální období po skončení pracovního poměru“ na dobu tří let a že toto období bude povinné přinejmenším pro veškeré činnosti spadající do oblasti působnosti rejstříku transparentnosti; 32. je přesvědčen, že rozhodnutí o nových rolích vyšších úředníků a bývalých komisařů musí přijmout orgán, který bude určen způsobem, jenž je v co největší možné míře nezávislý na osobách, které budou jeho rozhodnutími dotčeny; 33. požaduje, aby všechny orgány EU v souladu s předpisy EU o ochraně údajů každoročně zveřejňovaly informace o vysokých úřednících, kteří odešli ze správních orgánů EU, a o jejich nových rolích; 34. domnívá se, že by se mělo zvážit přechodné období v délce 18 měsíců na konci funkčního období externích a ad hoc členů Výboru pro kontrolu regulace, v souvislosti se zlepšováním právní úpravy, a členů správní rady Evropské investiční banky, během kterého nebudou moci u členů řídících orgánů EIB ani u zaměstnanců banky lobbovat za svůj podnik, klienta či zaměstnavatele; Integrita a vyvážené složení odborných skupin 35. vítá záměr Komise navázat na doporučení veřejné ochránkyně práv zaměřená proti střetům zájmů v odborných skupinách a jednoznačně podporuje myšlenku, že by se měl zveřejňovat dostatečně podrobný životopis každého osobně jmenovaného odborníka v rejstříku expertních skupin a prohlášení o zájmech každého osobně jmenovaného odborníka v rejstříku expertních skupin; 36. podporuje výzvu veřejné ochránkyně práv, aby záznam v rejstříku transparentnosti byl podmínkou jmenování do odborných skupin v případě členů, kteří nejsou státními úředníky a nepobírají veškerý svůj příjem nebo jeho převážnou část od státních institucí, jakými jsou například univerzity, za předpokladu, že tyto univerzity nejsou financovány zástupci zájmových skupin či hospodářskými a obchodními zúčastněnými stranami; 37. domnívá se, že ustanovení obsahující obecná kritéria pro vymezení hospodářských a jiných než hospodářských zájmů, jak doporučuje veřejná ochránkyně práv a na základě prohlášení o zájmech dotyčných odborníků, by pomohlo Komisi vybírat odborníky zastupující jednotlivé zájmy vyváženějším způsobem; 38. naléhavě vyzývá Komisi, aby na svých internetových stránkách zveřejňovala všechny zápisy ze schůzí odborných skupin, včetně rozmanitosti zastoupených názorů; 39. naléhavě vyzývá Komisi k zajištění toho, aby se během konzultací zkoumaly otevřené otázky a neusilovalo se pouze o potvrzení zvoleného politického směru; Integrita voleb do Evropského parlamentu 40. domnívá se, že podle volebního práva EU musí nominace kandidátů v rámci stran probíhat demokraticky a tajně a členové musí mít možnost se k nim řádně vyjádřit a že osoby odsouzené pravomocným rozsudkem z důvodu korupce poškozující finanční zájmy EU nebo členských států by měly ztratit právo kandidovat ve volbách po dobu přiměřenou závažnosti trestného činu; konstatuje, že v některých členských státech již tento postup pro vyloučení kandidátů existuje; domnívá se, že společné minimální normy pro různé postupy a právní rámce jednotlivých členských států, pokud jde o vyloučení kandidátů z důvodu korupce, by mohly být stanoveny novým nástrojem, například směrnicí; Posílení právní odpovědnosti členů Komise 41. vyzývá Komisi, aby na základě osvědčených postupů členských států, pokud jde o ministerské předpisy, předložila legislativní návrh, který by stanovil povinnosti v oblasti transparentnosti a práva komisařů, a to v souladu s postupem spolurozhodování; 42. žádá, aby rozhodnutí o stanovení odměny pro komisaře, včetně jejich platů, které od založení Evropských společenství přijímá výlučně Rada, bylo přijímáno v rámci postupu spolurozhodování; 43. poukazuje na to, že některé členské státy nemají ministerské předpisy, které vylučují možnost, aby zastánci úřadu byli jedinými vlastníky či spoluvlastníky podniků; Střety zájmů ve sdíleném řízení a ve třetích zemích v souvislosti se správou finančních prostředků EU 44. domnívá se, že mají-li podniky, které vlastní úřední osoby EU, možnost požádat o finanční prostředky EU či obdržet tyto prostředky jako subdodavatelé, přičemž za řádné využívání těchto prostředků a za kontrolu jejich využívání nesou odpovědnost samotní vlastníci a úřední osoby, vzniká závažný střet zájmů; 45. žádá Komisi, aby do veškerých budoucích zákonů EU týkajících se plateb začlenila ustanovení o tom, že podniky, jejichž majitelem je úřední osoba v členském státě EU a ve třetích zemích, nemohou požádat o finanční prostředky EU ani takové prostředky obdržet; Realizace cíle dosažení plného zpřístupnění dokumentů a transparentnosti v zájmu odpovědnosti v legislativním procesu 46. připomíná své výzvy Komisi a Radě uvedené v usnesení ze dne 28. dubna 2016 o přístupu veřejnosti k dokumentům v letech 2014–2015(6), v němž:
Transparentnost vnějšího zastoupení a jednání EU 47. vítá nedávnou judikaturu Soudního dvora EU, která posiluje právo Parlamentu na informace o mezinárodních jednáních, a závazek orgánů navázat na odstavec 40 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů tím, že budou jednat o zdokonalené spolupráci a o sdílení informací; bere na vědomí, že jednání byla zahájena na konci roku 2016, a vyzývá v této souvislosti Radu, Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby se skutečně zavázaly k tomu, že co nejdříve dosáhnou s Parlamentem dohody o zdokonalené spolupráci a o sdílení informací s Parlamentem po celý životní cyklus mezinárodních dohod, a aby pro to činily vše nezbytné, neboť tak bude možné upevnit legitimitu a zvýšit demokratický dohled nad vnější činností EU; 48. konstatuje, že přestože je mezi Parlamentem a Komisí uzavřena interinstitucionální dohoda, mezi Parlamentem a Radou takováto dohoda neexistuje; 49. vyzdvihuje úsilí Komise, jež v poslední době vynakládá na posílení transparentnosti obchodních jednání; přesto se domnívá, že Rada a Komise by měly zlepšit své pracovní metody způsobem, který povede k lepší spolupráci s Parlamentem, pokud jde o přístup k dokumentům, informacím a rozhodování ve všech otázkách a jednáních týkajících se společné obchodní politiky (jako jsou informace ohledně jednání – včetně analýz, mandátů a vývoje jednání –, smíšené nebo výlučné povahy obchodních dohod a jejich dočasného uplatňování, činností a rozhodnutí přijatých subjekty vytvořenými obchodními nebo investičními dohodami, schůzí odborníků, aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů); lituje v této souvislosti, že Rada poslancům Evropského parlamentu a veřejnosti neposkytla mandáty k vyjednávání pro všechny dohody, jež jsou v současné době projednávány, vítá však skutečnost, že po roce jednání mezi Komisí a Parlamentem o přístupu k dokumentům souvisejícím s jednáními o transatlantickém obchodním a investičním partnerství bylo konečně dosaženo provozní dohody, jež všem poslancům EP zajišťuje přístup k těmto dokumentům, čímž se jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství stala transparentnějšími než kdy dříve; vítá v tomto ohledu cíl generálního ředitelství Komise pro obchod využít stávající iniciativy pro transparentnost jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství jako modelu pro všechna obchodní jednání, jak je uvedeno v obchodní strategii „Obchod pro všechny“, a tento krok provést; 50. zdůrazňuje, že, jak upozornil ESD, zásadní aspekty transparentnosti vyplývají z demokratické povahy řízení v rámci EU a že pokud jsou důvěrné informace veřejně nedostupné, jako v případě obchodních jednání, musí být tyto informace přístupné poslancům, kteří obchodní politiku kontrolují jménem občanů; domnívá se, že přístup k utajovaným informacím je pro kontrolu ze strany Parlamentu zásadní a že by tento orgán měl na druhé straně plnit svou povinnost a tyto informace řádně spravovat; domnívá se, že by měla existovat jasná kritéria pro označování dokumentů jako „utajovaných“, aby se zabránilo nejednoznačnosti a svévolným rozhodnutím, a také že by měl být dokument odtajněn, jakmile již není potřeba jej označovat jako utajovaný; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda lze podkladový dokument pro jednání zveřejnit ihned poté, co je dotčený dokument dokončen na vnitřní úrovni; konstatuje, že judikatura ESD jasně uvádí, že v případě, že se na určitý dokument pocházející z některého orgánu EU vztahuje výjimka z práva na přístup veřejnosti, musí tento orgán jasně vysvětlit, jak by mohlo zpřístupnění dotčeného dokumentu konkrétně a skutečně poškodit zájem chráněný touto výjimkou, a že toto riziko musí být důvodně předvídatelné, a nikoli čistě hypotetické; vyzývá Komisi, aby prováděla doporučení evropské veřejné ochránkyně práv z července 2014 se zvláštním zřetelem na přístup k dokumentům pro všechna jednání a o uveřejňování pořadů jednání a záznamů ze schůzí s osobami a organizacemi spadajícími do oblasti působnosti rejstříku transparentnosti; vyzývá Komisi, aby ještě před jednáními, konečnými návrhy pořadů jednání a zprávami po jednáních zpřístupňovala Parlamentu a veřejnosti také návrhy pořadů kol jednání; 51. domnívá se, že EU musí při rozšiřování transparentnosti obchodních jednání převzít vedoucí úlohu, a to nejen pokud jde o dvoustranné, ale pokud možno i vícestranné a mnohostranné procesy, aby tato jednání nebyla o nic méně transparentní než jednání v rámci Světové obchodní organizace; zdůrazňuje však, že Komise musí rovněž přesvědčit své partnery v jednání, aby zvýšili transparentnost i na své straně s cílem zajistit, aby šlo o vzájemný proces, ve kterém nedojde ke zhoršení vyjednávací pozice EU, a rovněž začlenit očekávanou úroveň transparentnosti do analýz rozsahu působnosti s potenciálními partnery v jednání; zdůrazňuje, že zvýšená transparentnost je v zájmu všech partnerů, s nimiž EU jedná, a zúčastněných stran po celém světě a že může posílit globální podporu pro obchod založený na pravidlech; 52. připomíná, že je důležité, aby se legislativní proces v oblasti společné obchodní politiky zakládal na statistických údajích Unie v souladu s čl. 338 odst. 2 SFEU a na posouzeních dopadu a posouzeních dopadu na udržitelnost splňujících nejvyšší normy nestrannosti a spolehlivosti, což je zásada, kterou by se měly řídit všechny příslušné revize v rámci politiky Komise pro zlepšování právní úpravy; domnívá se, že posouzení dopadů na jednotlivá odvětví by obchodním dohodám EU zajistilo vyšší úroveň spolehlivosti a legitimity; 53. opětovně ve svém usnesení ze dne 12. dubna 2016(7) vyzývá Komisi, aby vypracovala evropský kodex chování týkající se transparentnosti, integrity a odpovědnosti, který by představoval obecné pokyny, jimiž by se měli řídit zástupci EU v mezinárodních organizacích a orgánech; vyzývá k zajištění užší politické soudržnosti a koordinace mezi globálními institucemi díky zavedení komplexních standardů demokratické legitimity, transparentnosti, odpovědnosti a integrity; domnívá se, že zastoupení EU v multilaterálních orgánech a institucích by mělo být racionalizováno a kodifikováno s cílem posílit transparentnost, integritu a odpovědnost účasti Unie v těchto orgánech, její vliv a prosazování právních předpisů, které přijala, prostřednictvím demokratického procesu; žádá přijetí interinstitucionální dohody s cílem formalizovat dialog mezi zástupci EU a Parlamentem, který by měl vést Evropský parlament za účelem vytvoření pokynů týkajících se přijímání a soudržnosti evropských stanovisek před nadcházejícími významnými mezinárodními jednáními; Transparentnost a odpovědnost v oblasti veřejných výdajů 54. domnívá se, že zveřejňování údajů o rozpočtu a výdajích v EU by mělo zajistit jejich transparentnost a související odpovědnost, a to i na úrovni členských států s ohledem na sdílené řízení; Transparentnost a odpovědnost při správě ekonomických záležitostí v eurozóně 55. domnívá se, že rozhodnutí, která jsou přijímána v rámci Euroskupiny, Hospodářského a finančního výboru, „neformálních“ setkání Rady ECOFIN a eurosummitů, musí být v nezbytných případech institucionalizována a musí být transparentní a vykazatelná z hlediska odpovědnosti, mj. i uveřejňováním zápisů programů a příslušných jednání, čímž se dosáhne rovnováhy mezi kýženou transparentností a nezbytnou ochranou finanční, měnové či hospodářské politiky Unie nebo členského státu; Transparentnost a odpovědnost týkající se rozpočtu EU 56. konstatuje, že v roce 2014 bylo uzavřeno celkem 40 případů týkajících se zaměstnanců EU a členů orgánů a institucí EU; zdůrazňuje, že toto číslo je nízké a ukazuje, že podvody a korupce nejsou v rámci orgánů a institucí EU časté(8); 57. zdůrazňuje, že v roce 2014 se nejvyšší počet potenciálních případů podvodů, které byly nahlášeny Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), týkal využití Evropských strukturálních fondů (549 z 1 417 případů podezření); zdůrazňuje, že úřad OLAF doporučil, aby bylo zpět vymáháno 476,5 milionu EUR pocházejících ze strukturálních fondů v roce 2014; konstatuje, že na základě doporučení úřadu OLAF získaly příslušné orgány v roce 2014 zpět 22,7 milionu EUR; vyzývá členské státy k tomu, aby se řádné přidělování prostředků EU stalo jejich prioritou a aby vyvinuly co největší úsilí o zpětné získání prostředků v případech, kdy nebyly přiděleny řádně(9); 58. vyzývá Komisi, aby provedla revizi tzv. balíčků šesti a dvou opatření, na jejímž základě bude Parlamentu poskytnuta větší kontrolní pravomoc, pokud jde o přijímání klíčových dokumentů v rámci evropského semestru, a obzvláště účinné prostředky, kterými se zaručí dodržování zásad subsidiarity a proporcionality; 59. vyzývá Euroskupinu, aby zapojila Parlament do monitorování provádění smluvních podmínek dohodnutých s příjemci finanční pomoci poskytnuté v rámci Evropského mechanismu stability; Ochrana oznamovatelů a boj proti korupci 60. vítá šetření evropské veřejné ochránkyně práv ohledně toho, zda orgány a instituce EU dodržují svůj závazek zavést interní pravidla pro whistleblowing; vyjadřuje politování nad zjištěním veřejné ochránkyně práv, že některé orgány EU pravidla na ochranu oznamovatelů dosud neprovedly náležitým způsobem; zdůrazňuje, že taková pravidla doposud přijaly pouze Parlament, Komise, úřad veřejného ochránce práv a Evropský účetní dvůr; požaduje od Parlamentu studii týkající se mechanismu pro ochranu akreditovaných parlamentních asistentů v případě, že se stanou oznamovateli; 61. je přesvědčen, že účinná ochrana oznamovatelů je klíčovou zbraní v boji proti korupci, a opakuje proto svou výzvu ze dne 25. listopadu 2015(10), aby Komise do června 2016 „navrhla legislativní rámec EU pro účinnou ochranu informátorů a podobných osob“(11) a zohlednila přitom hodnocení předpisů na vnitrostátní úrovni s cílem zajistit minimální pravidla pro ochranu oznamovatelů; 62. žádá Komisi, aby opatření týkající se diskrečního práva a vyloučení u zadávání veřejných zakázek uplatňovala důsledně, přičemž v každém takovém případě musí být provedeny náležité kontroly správnosti daného rozhodnutí, a aby uplatňovala kritéria vyloučení s cílem vyřadit společnosti, u nichž nastává jakýkoli střet zájmů, což má zásadní význam pro zachování důvěryhodnosti institucí; 63. domnívá se, že dokonce i v orgánech a institucích EU se oznamovatelé příliš často setkávají spíše se stíháním než s podporou; vyzývá Komisi, aby předložila návrh na změnu nařízení upravujícího úřad veřejného ochránce práv, aby se rozšířila jeho působnost a aby se z něj stalo hlavní kontaktní místo pro oznamovatele, kteří čelí špatnému zacházení; vyzývá Komisi, aby navrhla patřičné navýšení rozpočtu úřadu veřejného ochránce práv, díky němuž bude moci tento nový náročný úkol plnit; 64. žádá, aby EU co nejdříve podala přihlášku ke členství ve Skupině států proti korupci (GRECO), která vznikla v rámci Rady Evropy, a aby byl Parlament průběžně informován o stavu této žádosti; vyzývá Komisi, aby do nadcházející zprávy zahrnula přehled největších korupčních problémů v členských státech, politická doporučení k jejich řešení a následná opatření, která přijme Komise, a to zvláště s přihlédnutím k negativnímu dopadu korupčních činností na fungování vnitřního trhu; 65. domnívá se, že osobám odsouzeným konečným rozsudkem z důvodu korupce v EU nebo společnostem vedeným či vlastněným takovými osobami, které se korupce nebo zneužití veřejných prostředků dopustily s cílem obohatit svou společnost a byly z tohoto důvodu odsouzeny konečným rozsudkem, by mělo být po dobu nejméně tří let účinně zakázáno uzavírat s Evropskou unií smlouvy o veřejných zakázkách nebo využívat jejích fondů; vyzývá Komisi, aby revidovala svůj vylučovací systém; zdůrazňuje, že společnosti, které Komise vyloučila z účasti ve veřejných soutěžích týkajících se prostředků EU, by měly být automaticky zařazeny na veřejný seznam, aby se lépe chránily finanční zájmy EU a umožnila se kontrola ze strany široké veřejnosti; 66. konstatuje, že od 12. listopadu 2008, kdy se Evropská unie stala smluvní stranou Úmluvy Organizace spojených národů proti korupci (UNCAC), se nezapojila do přezkumného mechanismu, který je stanoven v úmluvě, ani neučinila první krok, kterým je dokončení sebehodnocení týkajícího se provádění povinností vyplývajících z úmluvy; vyzývá Evropskou unii, aby plnila své povinnosti vyplývající z UNCAC tím, že dokončí sebehodnocení, jakým způsobem plní své povinnosti vyplývající z této úmluvy a jak se podílí na mechanismu vzájemného přezkumu; vyzývá Komisi, aby co nejdříve zveřejnila svou příští protikorupční zprávu EU a začlenila do ní kapitolu o orgánech a institucích EU; vyzývá Komisi, aby na úrovni orgánů EU i členských států ještě důkladněji analyzovala prostředí, v kterém se politiky provádějí, aby bylo možné zjistit, jaké jsou rozhodující inherentní faktory, zranitelné oblasti a rizikové faktory, které vytvářejí podmínky pro korupci; 67. připomíná svůj postoj ze dne 16. dubna 2014 týkající se návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie(12) a požaduje v této věci přijetí rychlého rozhodnutí; Integrita v předpisech EU 68. vyzývá Komisi, aby hledala systematické záruky, jak zamezit střetům zájmů v oblasti regulace průmyslových produktů a prosazování politik; vyzývá Komisi, aby se zabývala stávajícími strukturálními střety zájmů v oblasti posouzení rizik regulovaných produktů veřejnými orgány, konkrétně tím, že posouzení těchto produktů je výlučně či převážně založeno na studiích prováděných žadateli nebo třetími stranami placenými žadateli, zatímco nezávislý výzkum je ignorován či opomíjen; trvá na tom, že výrobci by měli stále předkládat studie, přičemž velké společnosti a malé a střední podniky by měly sdílet náklady na základě svého poměrného podílu na trhu, aby se zajistila spravedlnost, ale trvá i na tom, aby všichni posuzovatelé měli povinnost v rámci svého posuzování plně zohledňovat nezávislé vědecké poznatky; vyzývá Komisi, aby především provedla přezkum svého „sdělení o obecných zásadách a normách pro konzultace zúčastněných stran“ z roku 2002; dává ke zvážení, že v zájmu vyřešení otázek vyplývajících ze selektivního potlačování nepříznivých výsledků výzkumu by se předchozí registrace vědeckých studií a hodnocení s údaji o jejich rozsahu a předpokládaném datu dokončení mohla stát přínosem pro regulační a politický proces; zdůrazňuje význam odpovídajících zdrojů pro rozvoj interních odborných znalostí ve specializovaných agenturách EU, včetně možnosti provádět výzkum a zkoušky, které lze zveřejnit, čímž by se zvýšila přitažlivost veřejných služeb při poskytování poradenství oblasti regulace, aniž by byla narušena akademická kariéra vědeckých pracovníků, a to v zájmu zajištění řádného a nezávislého vědeckého poradenství pro tvorbu politik; Posilování odpovědnosti Komise a jejích agentur vůči Parlamentu 69. vyzývá Komisi, aby vypracovala právní úpravu platnou pro všechny agentury EU, která přizná Parlamentu spolurozhodovací pravomoci při jmenování ředitelů těchto agentur a jejich odvolávání z funkce a přímé právo klást jim otázky a zvát je na slyšení; 70. zdůrazňuje, že v agenturách EU je zapotřebí nezávislých odborníků a že musí být kladen větší důraz na odstranění střetů zájmu v rámci panelů těchto agentur; konstatuje, že v současnosti nejsou odborníci z řady agentur, včetně Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), placeni; vyzývá k tomu, aby se odborníkům v regulačních agenturách, jež zastupují například neziskové organizace nebo akademické obce, dostalo odpovídajících náhrad; vyzdvihuje význam odpovídajících zdrojů pro rozvoj interního odborného zázemí v rámci specializovaných agentur EU; 71. vyzývá úřad EFSA, Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA) a Evropskou agenturu pro chemické látky (ECHA), aby bezodkladně provedly revizi svých politik týkajících se nezávislosti a jednoznačně zajistily svou naprostou nezávislost na hospodářských odvětvích, která regulují, a zabránily tak, aby v případě jejich zaměstnanců a odborníků docházelo ke střetům zájmů; 72. podporuje postup, podle kterého mohou vnitrostátní parlamenty zvát komisaře a klást jim otázky; 73. připomíná v této souvislosti, že pravomoc zřizovat vyšetřovací komise je nedílnou součástí parlamentních systémů na celém světě a že Lisabonská smlouva stanoví zvláštní legislativní postup pro přijetí pravidel pro výkon vyšetřovacího práva podle čl. 226 odst. 3 SFEU; zdůrazňuje, že v souladu se zásadou loajální spolupráce by se Parlament, Rada a Komise měly dohodnout na přijetí nového nařízení; 74. vyzývá Radu a Komisi, aby urychleně rozhodly o návrhu přijatém Parlamentem dne 23. května 2012 k nařízení Evropského parlamentu o podrobných pravidlech pro výkon vyšetřovacího práva Evropského parlamentu(13); o 75. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Budoucnost programu Erasmus+ |
| |||||||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), – s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na článek 14 této listiny, – s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES(1), – s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2017 o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES(2), – s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o programu Erasmus+ a dalších nástrojích na podporu mobility v oblasti odborného vzdělávání a přípravy – celoživotním pojetí učení(3), – s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o úloze mezikulturního dialogu, kulturní rozmanitosti a vzdělávání při prosazování základních hodnot Unie(4), – s ohledem na otázku týkající se programu Erasmus+ položenou Komisi (O-000062/2017 – B8-0326/2017), – s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že s ohledem na současný kontext by 30. výročí vzniku programu Erasmus+ nemělo být pouze důvodem k oslavám, ale také příležitostí zamyslet se nad tím, jak dosáhnout toho, aby byl program přístupnější a více začleňující, a jak zlepšit rozvoj evropských občanů a organizací činných v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu; B. vzhledem k tomu, že vzdělání je základním lidským právem a veřejným statkem, který by měl být dostupný všem zájemcům, zejména studentům s nižšími příjmy; 1. zdůrazňuje, že Erasmus je jedním z nejúspěšnějších programů EU a zásadním nástrojem na podporu činností v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu i pro přibližování Evropy jejím občanům; bere na vědomí mimořádně pozitivní dopad programu na soukromý i profesní život více než 9 000 000 účastníků z Evropy i dalších zemí, včetně sousedních a kandidátských zemí, kteří se do programu zapojili v průběhu posledních 30 let; 2. zdůrazňuje úlohu programu Erasmus+, který prostřednictvím mobility a strategické spolupráce přispěl ke zvýšení kvality institucí zajišťujících vzdělání a odbornou přípravu v EU a konkurenceschopnosti evropského školství, k vytvoření silné evropské znalostní ekonomiky a k dosažení cílů strategie Evropa 2020; 3. domnívá se, že program Erasmus+ a program, který jej nahradí, by se měly zaměřit zejména na celoživotní učení a mobilitu a zahrnout formální, neformální a informální vzdělávání; dále se domnívá, že program tímto způsobem může podpořit rozvoj dovedností a klíčových kompetencí pro osobní, sociální a profesní seberealizaci, které společně s podporou demokratických hodnot, sociální soudržnosti, aktivního občanství a integrace přistěhovalců a uprchlíků umožňují širší mezikulturní dialog; 4. zdůrazňuje, že je třeba soudržného přístupu k politikám v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu, zejména využitím příležitostí k průřezovým opatřením a synergií s jinými fondy a programy EU; v této souvislosti konstatuje, že nadcházející obnova rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže je ideální příležitostí ke sladění priorit programu, který má nahradit program Erasmus+, s novou strategií EU pro mládež a dalšími programy financovanými EU; 5. domnívá se, že Erasmus+ by měl být také považován za klíčový nástroj strategie EU na podporu cílů udržitelného rozvoje na celém světě; 6. s ohledem na vysokou míru a význam mobility mezi vzdělávacími zařízeními a organizacemi na kontinentu a ve Spojeném království konstatuje, že jednání o brexitu by měla vést ke vzájemně uspokojivé dohodě o postavení studentů a učitelů z EU účastnících se programů mobility v rámci programu Erasmus+ ve Spojeném království a naopak; Nezaměstnanost mladých lidí a osobní a sociální seberealizace 7. zastává názor, že program Erasmus+ se výrazně rozvinul, což umožňuje většímu počtu účastníků využít programu, zlepšit své znalosti a odstranit nedostatky v dovednostech a kompetencích, zejména poté, co byl program Erasmus+ obohacen o odvětví dobrovolnictví, informálního a neformálního vzdělávání a odborné přípravy a jeho geografický rozsah se rozšířil i o oblasti mimo EU; 8. uznává, že vysokoškolští studenti, kteří se účastní programu mobility, mají dvakrát větší pravděpodobnost, že budou rok po skončení studia zaměstnáni, než jejich kolegové, kteří se programu mobility neúčastní, a že téměř 90 %(5) všech studentů odborného vzdělávání a přípravy účastnících se programů mobility uvádí, že se jejich uplatnitelnost na trhu práce v důsledku této zkušenosti zlepšila; konstatuje nicméně s politováním, že mladí lidé jsou nejvíce ohroženi nezaměstnaností; uznává proto, že je třeba, aby program Erasmus+ výrazným způsobem podporoval opatření zaměřená na zajištění lepších pracovních příležitostí; 9. zdůrazňuje, že dobrovolnická činnost podporuje rozvoj účasti občanů a aktivní občanství a zároveň pomáhá zvýšit šance účastníků na nalezení zaměstnání; zdůrazňuje proto, že financování v rámci programu Erasmus+ by mělo být součástí širší politické strategie, jejímž cílem je vytvářet v Evropě prostředí příznivé pro dobrovolnickou činnost, přičemž stávající úspěšné iniciativy by neměly být zdvojovány, ale posilovány; připomíná však, že případná kvalitní pracovní místa nelze nikdy nahradit neplacenou dobrovolnickou činností; 10. poukazuje na to, že program Erasmus+ by se měl zaměřit na inovace a rozvoj a klást větší důraz na posílení klíčových dovedností a schopností, jako je sebevědomí, kreativita, podnikatelský duch, přizpůsobivost, kritické myšlení, komunikační dovednosti, týmová práce a schopnost žít a pracovat v multikulturním prostředí; zdůrazňuje skutečnost, že tyto schopnosti lze lépe rozvíjet vyváženou kombinací formálního, neformálního a informálního učení a že osvojování klíčových kompetencí je velmi důležité od útlého věku a mělo by být dále podporováno vyššími investicemi do činností zaměřených na mobilitu v raných fázích vzdělávání a odborné přípravy; 11. konstatuje, že program Erasmus+ by měl podporovat užší vztahy mezi zařízeními poskytujícími vzdělání a odbornou přípravu a podnikatelskou sférou s cílem zvýšit kvalifikace a zaměstnatelnost účastníků programu a konkurenceschopnost evropského hospodářství; 12. zdůrazňuje, že odborné vzdělávání a příprava v rámci programu Erasmus+ sehrává významnou úlohu, neboť účastníkům programu pomáhá rozvíjet dovednosti a získávat zkušenosti požadované na trhu práce, čímž zlepšuje jejich zaměstnatelnost a sociální začleňování; vybízí ke zlepšování odborného vzdělávání a přípravy v rámci programu Erasmus+ za účelem jeho modernizace, zpřístupnění, zjednodušení a přizpůsobení digitálnímu věku; 13. uznává, že existuje velký potenciál pro rozšíření mobility studentů v oblasti odborného vzdělávání a přípravy na krátkodobé a dlouhodobější pobyty (Erasmus Pro) s cílem zvětšit příspěvek EU k boji proti nezaměstnanosti mladých lidí; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zajistily více příležitostí pro mobilitu studentů v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a posílily aspekt odborného učňovského vzdělávání v rámci programu, a to jednak uznáním vlastní hodnoty učňovského vzdělání, jednak podporou vnitrostátních reforem zaměřených na další rozvoj odborné přípravy a kvalifikací a podporu jejich uznávání; současně zdůrazňuje, že stáž je příležitostí ke vzdělání, která nenahrazuje placené zaměstnání; Sociální začlenění a dostupnost 14. vyjadřuje politování nad tím, že z důvodu socioekonomických faktorů, omezených finančních prostředků, rostoucích nerovností mezi členskými státy i uvnitř členských států a složitých postupů pro podávání přihlášek a administrativního řízení využívá programu méně než 5 % mladých Evropanů; vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily otevřenost a dostupnost programu, zvětšily jeho přínos pro konečné příjemce, a co nejvíce zvýšily podporu zejména pro osoby ze znevýhodněného prostředí a osoby se zvláštními potřebami; 15. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby program Erasmus+ učinily ještě inkluzivnějším, a oslovily tak větší počet mladých lidí prostřednictvím různých nástrojů, a to zejména digitálních, a organizací, včetně institucí formálního a neformálního vzdělávání na všech úrovních, mládežnických, uměleckých a základních sportovních organizací, dobrovolnických organizací a dalších zúčastněných subjektů z řad občanské společnosti, a to uplatňováním strategie pro začleňování a rozmanitost prostřednictvím programu a zaměřením na ty, kteří mají zvláštní potřeby a méně příležitostí; 16. připomíná, že nedostatečná koordinace a přenositelnost práv mezi sociálními systémy v EU představuje vážnou překážku mobility osob se zdravotním postižením navzdory úsilí o to, aby programy Erasmus + a jiné iniciativy v oblasti mobility byly inkluzivnější; vyzývá Komisi a členské státy, aby intenzivněji spolupracovaly a zlepšily tak mobilitu zranitelných osob; 17. uznává, že jednou z hlavních překážek zapojení většího počtu studentů do mobility v oblasti vysokoškolského vzdělávání je nejasné a nedůsledné uznávání kreditů v rámci evropského systému přenosu a akumulace kreditů (ECTS) získaných během období mobility; vyzývá členské státy a příslušné orgány, především vysokoškolské instituce, aby v plném rozsahu uplatňovaly studijní smlouvy jako povinnou součást procesu mobility a aby zajistily hladké uznávání kreditů ECTS získaných v období, kdy se studenti účastní vysokoškolské mobility v rámci programu Erasmus+; 18. domnívá se, že mladší generace by měly dostat více příležitostí k utváření budoucnosti programu, protože jsou nejpovolanější k tomu, aby zdokonalily jeho vizi a posunuly ho na vyšší úroveň v souladu se svými současnými a budoucími potřebami i problémy, jimž čelí při práci, dobrovolnické činnosti a studiu; 19. vyzývá k určité míře flexibility při navrhování nového programu, aby se zaručilo, že bude schopen rychle reagovat na nově vznikající problémy a strategické priority na evropské i mezinárodní úrovni; zdůrazňuje skutečnost, že veškeré nové iniciativy by měly doplňovat iniciativy stávající a měly by disponovat rozpočtem, který bude dostatečný pro zajištění jejich efektivního fungování; Evropská identita a aktivní občanství 20. je pevně přesvědčen, že program Erasmus+ by měl i nadále podněcovat aktivní občanství, občanské vzdělávání a mezikulturní porozumění a rozvíjet smysl pro evropskou identitu; trvá proto na tom, aby všechny činnosti týkající se mobility v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a formálního a neformálního učení financované z programu Erasmus+ zvyšovaly rovněž povědomí mladých lidí o přidané hodnotě evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a stimulovaly je k účasti na evropských tématech; 21. domnívá se, že případné začlenění mobility v oblasti vzdělávání do programů vysokoškolského vzdělávání a odborné přípravy by mohlo být přínosné jak pro osobní a profesní rozvoj studentů, tak pro podporu mezikulturního porozumění; 22. vyzývá Komisi, aby vypracovala evropský elektronický studentský průkaz, který by studentům umožnil přístup ke službám v celé Evropě; Financování programu 23. vyjadřuje politování nad tím, že nízká míra úspěšnosti projektů zahájených v rámci některých z akcí programu Erasmus+, omezené granty a vysoký zájem o účast na programu mohou ohrozit úspěch programu Erasmus+ jako stěžejního programu EU; je pevně přesvědčen, že program Erasmus+ by měl být v konečném důsledku zaměřen na všechny mladé lidi a že na tyto ambicióznější vyhlídky pro další programové období programu Erasmus+ musí být poskytnuto výrazně více finančních prostředků, což by se mělo odrážet ve zvýšení rozpočtu, aby se využil plný potenciál programu; vyzývá proto členské státy, Komisi a příslušné zúčastněné strany, aby v očekávání nadcházejících jednání o víceletém finančním rámci (VFR) program Erasmus více a viditelněji podporovaly; 24. zdůrazňuje, že je důležité plynulé zavádění nového programu Erasmus+, přičemž jeho rozpočet musí být strategicky plánován od samého počátku; vybízí k tomu, aby ke zvýšení příspěvků členských států do grantů na mobilitu z programu Erasmus+ byly využívány regionální a sociální fondy; připomíná, že důsledné uplatňování pravidel programu vnitrostátními agenturami, včetně dodržování společných norem kvality, hodnocení projektů a správních postupů, je zásadní pro zaručení soudržného provádění programu Erasmus+; o 25. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.
| ||||||||||||||||||
| Nová agenda dovedností pro Evropu |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), – s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 14 a 15 této listiny, – s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou EU ratifikovala v roce 2010, – s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (dále jen „ET 2020“)(1), – s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2010 o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy(2), – s ohledem na doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé(3), – s ohledem na doporučení Rady ze dne 15. února 2016 o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce(4), – s ohledem na závěry Rady ze dne 20. května 2014 o účinném vzdělávání učitelů, – s ohledem na závěry Rady ze dne 20. května 2014 o zajišťování kvality na podporu vzdělávání a odborné přípravy, – s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi(5), – s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení(6), – s ohledem na doporučení Rady ze dne 28. června 2011 o politikách snížení míry předčasného ukončování školní docházky(7), – s ohledem na usnesení Rady ze dne 28. listopadu 2011 o obnoveném evropském programu pro vzdělávání dospělých(8), – s ohledem na závěry Rady ze dne 15. června 2011 o systému předškolního vzdělávání a péče: nejlepší start do života pro všechny naše děti, – s ohledem na usnesení Rady ze dne 15. listopadu 2007 nazvané „Novými dovednostmi k novým povoláním“(9), – s ohledem na závěry Rady o snižování míry předčasných odchodů ze vzdělávání a o podpoře úspěchu ve škole(10), – s ohledem na závěry Rady ze dne 17. února 2013 o investicích do vzdělávání a odborné přípravy – reakce na sdělení „Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností v zájmu dosažení lepších socioekonomických výsledků“ a na „Roční analýzu růstu pro rok 2013“(11), – s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení(12), – s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o vytvoření podmínek na trhu práce příznivých pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem(13), – s ohledem na sdělení Komise s názvem „Digitalizace evropského průmyslu – Dosažení maximálních přínosů jednotného digitálního trhu“ (COM(2016)0180) ze dne 19. dubna 2016, konkrétně na část související s digitálními dovednostmi, – s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. listopadu 2012 nazvané „Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností pro dosažení lepších socioekonomických výsledků“ (COM(2012)0669), – s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 nazvané „Erasmus+ a další nástroje na podporu mobility v oblasti odborného vzdělávání a přípravy – celoživotní pojetí učení(14), – s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o politikách zaměřených na dovednosti v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí(15), – s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2015 o Iniciativě zelené zaměstnanosti: využít potenciál zeleného hospodářství k tvorbě pracovních míst(16), – s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o podpoře podnikání mladých prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy(17), – s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o vytvoření konkurenceschopného pracovního trhu EU pro 21. století: přizpůsobení dovedností a kvalifikace poptávce a pracovním příležitostem jako cesta k překonání krize(18), – s ohledem na závěry Rady o Evropském paktu pro rovnost žen a mužů na období let 2011–2020(19), – s ohledem na závěry Rady o úloze předškolního a základního vzdělávání při podpoře kreativity, inovativnosti a digitálních kompetencí, – s ohledem na závěry Rady ze dne 20. února 2017 o posilování dovedností žen a mužů na trhu práce v EU(20), – s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o úloze mezikulturního dialogu, kulturní rozmanitosti a vzdělávání při prosazování základních hodnot Unie(21), – s ohledem na publikaci Komise Průvodce sociální Evropou z března 2013 s názvem „Sociální ekonomika a sociální podnikání“(22), – s ohledem na agendu důstojné práce Mezinárodní organizace práce (MOP), – s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci na období 2014–2020(23), – s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru SOC/546 ze dne 22. února 2017, – s ohledem na článek 52 jednacího řádu, – s ohledem na společná jednání Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro kulturu a vzdělávání podle článku 55 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0276/2017), A. vzhledem k tomu, že Listina základních práv Evropské unie zaručuje právo na přístup k odborné přípravě a celoživotnímu učení; B. vzhledem k tomu, že dovednosti mají strategický význam pro zaměstnatelnost, růst, inovace a sociální soudržnost, že roste komplexnost pracovních míst napříč všemi odvětvími a povoláními a vzhledem k tomu, že existuje zvýšená poptávka po relativních dovednostech, a to i v případě pracovních míst s nízkou kvalifikací; C. vzhledem k tomu, že blahobyt a zajištění našich sociálních výdobytků spočívají výhradně na schopnostech a know-how našich společností; D. vzhledem k tomu, že osoby s nízkou kvalifikací čelí zvýšenému riziku nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení; E. vzhledem k tomu, že země s nejvyšším podílem dospělých s nízkou způsobilostí v oblasti základních dovedností a digitálních dovedností mají nižší úrovně produktivity práce a nakonec i horší vyhlídky na růst a konkurenceschopnost; F. vzhledem k tomu, že Evropský parlament sdílí a podporuje úsilí Komise investovat do lidského kapitálu jako základního zdroje pro konkurenceschopnost EU a vzhledem k tomu, že nezbytným předpokladem pro kvalitu vzdělávání je kvalita učitelů; G. vzhledem k tomu, že mnoho pracovních míst s nízkou úrovní dovedností nyní vyžaduje vyšší čtenářskou a numerickou gramotnost a další základní dovednosti, a dokonce i nízce kvalifikovaná pracovní místa v odvětví služeb zahrnují stále náročnější nerutinní pracovní úkoly(24); H. vzhledem k tomu, že z nedávné studie PIAAC (Program pro mezinárodní hodnocení kompetencí dospělých) vypracované Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vyplývá, že přibližně 70 milionům dospělých Evropanů chybí základní dovednosti, jako jsou čtení, psaní a matematická gramotnost, což je pro tyto lidi překážkou při hledání důstojného pracovního místa a dosažení dobré životní úrovně; I. vzhledem k tomu, že do roku 2025 bude 49 % všech pracovních míst (včetně nových pracovních míst a míst vzniklých při nahrazování odcházejících pracovníků) v EU vyžadovat vysokou kvalifikaci a 40 % střední kvalifikaci, zatímco pouze 11 % nízkou nebo žádnou kvalifikaci(25); J. vzhledem k tomu, že rozšířením přístupu k celoživotnímu učení mohou vzniknout nové možnosti aktivního začleňování a silnějšího sociálního zapojení, obzvláště pro méně kvalifikované osoby, nezaměstnané, osoby se zvláštními potřebami, starší osoby a migranty; K. vzhledem k tomu, že členské státy musejí najít způsoby, jak ochránit nebo podporovat dlouhodobější investice do vzdělávání, výzkumu, inovací, energetiky a činnosti v oblasti klimatu a investovat do modernizace systémů vzdělávání a odborné přípravy, včetně celoživotního učení; L. vzhledem k tomu, že EU je platformou s nejlepším předpokladem ke sdílení osvědčených postupů a podpoře vzájemného učení mezi členskými státy; M. vzhledem k tomu, že články 165 a 166 SFEU stanoví, že všeobecné vzdělávání, včetně vysokoškolského a odborného vzdělávání, spadá do působnosti členských států; N. vzhledem k tomu, že evropská spolupráce na půdě vzdělávání je dobrovolná, čímž se vzdělávání zásadně odlišuje od politiky zaměstnanosti, která je mnohem důsledněji převedena na úroveň Unie; O. vzhledem k tomu, že schopnosti a dovednosti jdou ruku v ruce, a proto by vazba mezi nimi měla být v nové agendě dovedností dále posilována; P. vzhledem k tomu, že pokud jde o typy potřebných dovedností, hraje rozhodující úlohu rozvoj odvětví orientovaných na budoucnost; Q. vzhledem k tomu, že z evropského průzkumu dovedností a pracovních míst vyplynulo, že přibližně 45 % dospělých pracovníků v EU se domnívá, že by jejich dovednosti mohly být v práci lépe rozvíjeny nebo lépe využívány; R. vzhledem k tomu, že podle Mezinárodní organizace práce (MOP) má 25 až 45 % evropských pracovníků buď příliš nízkou nebo příliš vysokou kvalifikaci, než je zapotřebí pro práci, kterou vykonávají; vzhledem k tomu, že tato situace z velké části nastala v důsledku rychlé změny ve struktuře hospodářství členských států; S. vzhledem k tomu, že nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi je znepokojujícím jevem, který má dopad na jednotlivce i podniky, způsobuje, že některé kvalifikace chybí nebo jsou nedostatečně zastoupeny, a je jednou z příčin nezaměstnanosti(26); vzhledem k tomu, že 26 % dospělých zaměstnanců v EU postrádá dovednosti potřebné pro svou práci; T. vzhledem k tomu, že více než 30 % vysoce kvalifikovaných mladých pracuje na místech, která neodpovídají jejich talentu ani aspiracím, a přitom 40 % evropských zaměstnavatelů tvrdí, že se jim nedaří nalézt osoby s dovednostmi, které potřebují, aby se jejich podniky rozvíjely a inovovaly; U. vzhledem k tomu, že v současné době má téměř 23 % obyvatel ve věku 20–64 let nízkou úroveň vzdělání (předškolní, základní nebo nižší sekundární vzdělávání); vzhledem k tomu, že jednotlivci s nízkou kvalifikací mají méně pracovních příležitostí a jsou rovněž více vystaveni nejistotě v zaměstnání a ve srovnání s osobami s vysokou kvalifikací je u nich dvakrát vyšší pravděpodobnost, že se budou potýkat s dlouhodobou nezaměstnaností(27); V. vzhledem k tomu, že jednotlivci s nízkou úrovní dovedností mají nejen omezené pracovní příležitosti, ale jsou také více ohroženy dlouhodobou nezaměstnaností a je pro ně obtížnější získat přístup ke službám a plně se zapojit do společnosti; W. vzhledem k tomu, že jednotlivci často disponují dovednostmi, které nejsou rozpoznány, využívány nebo náležitě odměňovány; vzhledem k tomu, že dovednosti získané mimo formální prostředí, prostřednictvím pracovních zkušeností, dobrovolnické činnosti, občanské angažovanosti, nebo dalších relevantních zkušeností, nejsou vždy započítávány do kvalifikace nebo dokumentovány, a jsou tudíž nedostatečně oceňovány; X. vzhledem k tomu, že kulturní a tvůrčí odvětví přispívají k dobrým sociálním podmínkám, inovacím a zaměstnanosti a stimulují hospodářský rozvoj EU, přičemž zaměstnávají více než 12 milionů osob v EU, což činí 7,5 % všech osob zaměstnaných v rámci celého hospodářství, a přispívají k ekonomice s 5,3 % celkové hrubé přidané hodnoty EU a dalšími 4 % nominálního hrubého domácího produktu EU vytvořenými průmyslovými odvětvími špičkových výrobků(28); Y. vzhledem k tomu, že mezi základní zásady EU zakotvené ve Smlouvách patří rovnost žen a mužů, která je jedním z cílů a povinností Unie; vzhledem k tomu, že systematické začleňování zásady rovnosti žen a mužů do všech jejích činností, jako např. přístup ke vzdělávání a odborné přípravě je zvláštním posláním Unie; Z. vzhledem k tomu, že na úrovni EU je skupina NEET (lidé, kteří nejsou zaměstnáni a neúčastní se ani vzdělávání ani odborné přípravy) jednou ze skupin nejvíce ohrožených nezaměstnaností mladých; vzhledem k tomu, že na problematiku diskriminace na základě pohlaví a rovnosti od raného věku dále poukazuje to, že u žen je v průměru 1,4krát(29) vyšší pravděpodobnost, že se ocitnou ve skupině NEET, než u mužů; AA. vzhledem k tomu, že pro dobré životní podmínky jednotlivců a dosažení úspěchu jsou důležité sociální a emoční dovednosti spolu s kognitivními dovednostmi; AB. vzhledem k tomu, že přístup k příležitostem získat kvalitní formální, informální a neformální vzdělání nebo odbornou přípravu musí představovat právo každého jednotlivce ve všech fázích života, aby mohl nabýt průřezových dovedností, jako jsou matematická gramotnost, digitální a mediální gramotnost, kritické myšlení, sociální dovednosti, dovednosti v oblasti cizích jazyků a dovednosti potřebné pro život; vzhledem k tomu, že je v tomto ohledu nutné, aby měli pracovníci možnost získat volno pro osobní rozvoj a vzdělávání v rámci celoživotního vzdělávání; AC. vzhledem k tomu, že je zásadně důležité, aby cílem získávání dovedností nebylo jen zvyšování zaměstnatelnosti, ale také rozvoj účasti občanů a úcty k demokratickým hodnotám a toleranci, v neposlední řadě jako prostředek k předcházení radikalizaci a nesnášenlivosti každého druhu; AD. vzhledem k tomu, že v rychle se měnícím, stále více globalizovaném a digitalizovaném světě jsou klíčovými prvky průřezové a přenositelné dovednosti, sociální dovednosti, interkulturní dovednosti, digitální dovednosti, řešení problémů, podnikání a tvůrčí myšlení; AE. vzhledem k tomu, že digitální přeměna stále probíhá a že společenské potřeby a potřeby trhu práce se neustále vyvíjí; AF. vzhledem k tomu, že posílení digitálních dovedností a sebedůvěry je nezbytným předpokladem budování silných společností a napomáhání jednotě a integraci v rámci EU; AG. vzhledem k tomu, že naše systémy vzdělávání a odborné přípravy v současnosti procházejí významnou digitální transformací, která má dopad na proces výuky a vzdělávání; vzhledem k tomu, že poskytování účinných digitálních dovedností má zásadní význam pro to, aby pracovní síla byla připravena na současné i budoucí technologické změny; AH. vzhledem k tomu, že navzdory nedávnému nárůstu počtu osob, které se účastní digitálního vzdělávání nebo odborné přípravy v EU, je stále ještě třeba vykonat mnoho pro to, aby byla evropská ekonomika v souladu s novou digitální dobou a aby se překlenula propast mezi počtem uchazečů o zaměstnání a počtem neobsazených pracovních míst; AI. vzhledem k tomu, že do vzdělávacích systémů je třeba začlenit nové digitální transformace s cílem i nadále pomáhat lidem, aby se naučili kriticky myslet a získali sebejistotu a nezávislost; vzhledem k tomu, že tak ale musí být učiněno v symbióze s předměty, které jsou již vyučovány; AJ. vzhledem k tomu, že aby budoucí agenda dovedností mohla být využívána i v budoucnosti, měla by být začleněna do širších úvah o profesní gramotnosti v souvislosti s narůstající digitalizací a robotizací evropských společností; AK. vzhledem k tomu, že vedle jazykových znalostí a digitálních a podnikatelských schopností by měl být důraz kladen na průřezové schopnosti, jako jsou občanské a sociální schopnosti, a na výchovu k občanství; AL. vzhledem k tomu, že schopnosti v oblasti podnikání je třeba chápat v širší souvislosti jako schopnosti, které vyžadují smysl pro iniciativu co se týče účasti na společenských aktivitách a které rovněž vyžadují podnikatelské myšlení, a vzhledem k tomu, že by proto tyto schopnosti měly být v nové agendě dovedností dále zdůrazněny jako životní dovednosti, které jsou jednotlivcům užitečné v jejich osobním i profesním životě, přičemž zároveň přináší prospěch společenstvím; AM. vzhledem k tomu, že v zájmu zajištění inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a vytváření pracovních míst pro mladé lidi je v EU zapotřebí podporovat odborné způsobilosti v oborech přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM); AN. vzhledem k tomu, že se očekává, že poptávka po odbornících z oborů přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematiky (STEM) a odborných pracovnících se zvýší o přibližně 8 % v roce 2025, což je výrazně vyšší nárůst než byla prognóza průměrného růstu 3 % pro všechna povolání; vzhledem k tomu, že se rovněž očekává zvýšení zaměstnanosti v oborech příbuzných STEM o přibližně 6,5 % v porovnání se současným stavem a stavem v roce 2025(30); AO. vzhledem k tomu, že špatná pověst a nízká atraktivnost odborného vzdělávání a přípravy spolu s nízkou kvalitou odborného vzdělávání v některých členských státech brání studentům v nastoupení kariéry ve slibných oblastech a v odvětvích s nedostatkem pracovních sil; AP. vzhledem k tomu, že při řešení otázky dovedností, zejména nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a pracovními příležitostmi, je třeba vzít v úvahu zvláštní výzvy, jimž čelí venkovské oblasti; AQ. vzhledem k tomu, že zelený sektor byl jedním z hlavních čistých tvůrců pracovních míst v Evropě během recese a měl by být dále podporován v nové agendě dovedností; AR. vzhledem k tomu, že v důsledku stárnutí obyvatelstva v Evropě se zvyšuje poptávka po zdravotnických pracovnících, sociální péči a zdravotnických službách; AS. vzhledem k tomu, že v učení dětí základním dovednostem je rodina naprosto zásadní; Rozvoj dovedností pro život a dovedností pro povolání 1. vítá sdělení Komise nazvané „Nová agenda dovedností pro Evropu: Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti“, přijaté v červnu 2016; 2. uznává, že vzdělávání a odborná příprava spadají do pravomoci členských států a že EU může pouze podporovat, koordinovat nebo doplňovat činnosti členských států; 3. domnívá se, že v EU musí dojít ke změně paradigmatu, pokud jde o cíle a fungování odvětví vzdělávání; souhlasí se zaměřením na zdokonalení evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy v souladu s rychle se měnícím hospodářským, technologickým a společenským prostředím, což by zajistilo přístup ke kvalitnímu vzdělání ve všech fázích; 4. podotýká, že ačkoli požadavky na dovednosti se dynamicky vyvíjejí, hlavní pozornost v rámci balíčku dovedností je soustředěna na naléhavé potřeby pracovního trhu; zdůrazňuje v tomto ohledu, že je důležité úzce spolupracovat s Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) s cílem předvídat potřeby v oblasti dovedností, vytvořit nástroj, který by umožnil předvídat tyto potřeby v celoevropském měřítku, a zlepšovat celoživotní učení, aby bylo možné se adaptovat na nové situace na trhu práce a podporovat schopnosti jednotlivců přizpůsobovat se, aktivní občanství a sociální začleňování; 5. vyzývá členské státy, aby se ve svých vzdělávacích a školících programech a učebních plánech soustředily nejen na rozvoj dovedností potřebných pro zaměstnatelnost, čtenářské, numerické, digitální a mediální gramotnosti, ale rovněž na dovednosti, které jsou z širšího hlediska relevantní pro společnost, jako jsou průřezové a přenositelné dovednosti nebo sociální dovednosti, tzv. „soft skills“ (např. vůdčí, sociální a mezikulturní schopnosti, manažerské dovednosti, podnikání, finanční gramotnost, dobrovolnictví, znalosti cizích jazyků, vyjednávání) a aby upřednostňovaly další rozvoj těchto dovedností také v programech odborné přípravy a vzdělávání, včetně posílení evropských řemeslných dovedností; 6. požaduje, aby měl každý jednotlivec v jakékoliv fázi života právo na skutečný přístup k dovednostem tak, aby mohl získat základní dovednosti potřebné ve 21. století; 7. je si vědom významu internacionalizace vzdělávání a rostoucího počtu studentů a pracovníků, kteří se účastní programů mobility; v této souvislosti zdůrazňuje význam programu Erasmus+; 8. dále podotýká, že různé studie dokládají, že mobilita vybavuje lidi jak specifickými odbornými dovednostmi, tak průřezovými a přenositelnými soubory dovedností, jako je kritické myšlení a podnikání, a poskytuje jim lepší možnosti pracovního uplatnění; uznává, že stávající rozpočet EU určený na mobilitu ve vzdělávání nemusí být dostatečný k dosažení cíle 6 % mobility ve vzdělávání, který má být splněn do roku 2020; 9. vybízí členské státy, aby důkladněji propracovaly možnost meziodvětvové mobility mezi školami jako celkem; zdůrazňuje, že mobilita v oblasti odborného vzdělávání a přípravy potřebuje zvýšenou podporu a propagaci a že by se v této souvislosti mělo věnovat více pozornosti přeshraničním oblastem; 10. poukazuje na to, že vzdělávání a odborná příprava by měly přispívat k osobnímu rozvoji a růstu mladých lidí, aby se z nich stali aktivní a zodpovědní občané připravení žít a pracovat v technologicky vyspělé a globalizované ekonomice, a měly by jim zajistit klíčový soubor schopností pro celoživotní učení, které jsou definovány jako kombinace znalostí, dovedností a postojů potřebných k osobnímu naplnění a rozvoji, aktivnímu občanství a zaměstnanosti; 11. zdůrazňuje, že klíčovými předpoklady pro rozvoj dovedností jsou kvalitní předškolní vzdělávání a péče; 12. konstatuje, že za poskytování vzdělání a péče jsou zodpovědné členské státy, a současně je vyzývá, aby zvýšily kvalitu předškolního vzdělávání a péče a rozšířily přístup k nim, aby se zabývaly tím, že neexistuje dostatečná infrastruktura, která by nabízela kvalitní a dostupné služby péče o děti pro každou výši příjmů a aby zvážily možnost poskytnout bezplatný přístup rodinám, které žijí v chudobě a jsou vyloučeny ze společnosti; 13. zdůrazňuje, že hnacími faktory v hospodářství EU jsou tvořivost a inovace a měly by být zohledňovány ve vnitrostátních a evropských politických strategiích; 14. vítá cíle nové agendy dovedností, jejímž účelem je zajistit, aby odborné vzdělávání a příprava byly pro žáky první volbou, odpovídaly poptávce na trhu práce a měly vztah k budoucím pracovním požadavkům, prostřednictvím zapojení zaměstnavatelů do vytváření a provádění výukových programů; 15. vyzývá členské státy, aby se vedle podpory „adekvátních odborných dovedností“ soustředily rovněž na aspekty vzdělávání, které jsou více založené na pracovní činnosti a praktičtější a které podporují podnikatelské myšlení, inovativnost a tvořivost, pomáhají lidem kriticky myslet, porozumět konceptu udržitelnosti a zároveň si vážit základních práv a hodnot, jimiž jsou lidská důstojnost, svoboda, demokracie, tolerance, respekt, a plně se účastnit demokratického procesu a společenského života jako občané s otevřenou myslí; 16. nicméně zastává názor, že je třeba přijmout celostní přístup ke vzdělávání a rozvoji dovedností, v němž by v centru celého procesu stál studující, a zajistit dostatečné investice do politik v oblasti celoživotního učení; kromě toho je přesvědčen, že vzdělávání a odborná příprava musí být přístupné a finančně dostupné pro všechny a je třeba více usilovat o to, aby se jej mohly účastnit nejvíce zranitelné skupiny obyvatel; 17. vybízí členské státy, aby při úvahách o dovednostech nezbytných pro život více zapojovaly občanskou společnost, odborníky a rodiny, kteří mají zkušenost se situací v terénu; 18. vyzývá členské státy, aby se rovněž věnovaly boji s genderovými stereotypy, jelikož ženy představují 60 % čerstvých absolventů; zdůrazňuje, že míra jejich zaměstnanosti je stále nižší než míra zaměstnanosti mužů a jejich zastoupení je v mnoha odvětvích nedostatečné; 19. vyzývá členské státy, aby lépe přizpůsobily dovednosti nabídce pracovních míst na trhu práce, zejména, aby poskytovaly kvalitní učňovskou přípravu, která lidem pomůže být flexibilní ve své vzdělávací dráze a později na trhu práce; 20. uznává význam duálních systémů vzdělávání(31), zdůrazňuje však, že systém, který se používá v jednom členském státě, nelze slepě okopírovat v jiném členském státě; vybízí k výměně osvědčených modelů, do níž by měly být zapojeni sociální partneři; 21. připomíná v tomto ohledu potřebu posílené spolupráce mezi členskými státy s cílem poučit se z osvědčených postupů, které vedou ke snížení míry nezaměstnanosti, jako jsou učňovská příprava a celoživotní učení; 22. připomíná roli Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání Cedefop, k jehož hlavním úkolům patří spojovat politické činitele, sociální partnery, badatele a odborné pracovníky z různých členských států, aby si vyměňovali názory a zkušenosti, mimo jiné prostřednictvím vytvoření odvětvových platforem; 23. zdůrazňuje, že kultura, tvořivost a umění významným způsobem přispívají k osobnímu rozvoji, zaměstnanosti a růstu v celé EU, přinášejí inovaci, podněcují soudržnost, prohlubují mezikulturní vztahy a vzájemné porozumění a zachovávají evropskou identitu, kulturu a hodnoty; vyzývá, aby Komise a členské státy i nadále podporovaly kulturní a tvůrčí odvětví, aby tak mohl být uvolněn a plně využit jejich potenciál; 24. zdůrazňuje, že dnešní situace, kdy do EU přichází velký počet migrantů, uprchlíků a žadatelů o azyl, vyžaduje dlouhodobější přístup zaměřený na státní příslušníky třetích zemí, včetně posouzení jejich dovedností, schopností a znalostí, které musí být zviditelněny, a dále zavedení mechanismu pro uznávání a potvrzování dovedností; 25. připomíná, že nově příchozí s sebou přináší nové dovednosti a znalosti a vyzývá k rozvíjení nástrojů, které umožní ve více jazycích poskytovat informace o stávajících možnostech formálního a neformálního učení, profesního vzdělávání, stáží a dobrovolné práce; domnívá se, že v zájmu usnadnění vstupu na trh práce a snazšího začlenění migrantů, uprchlíků a žadatelů o azyl do společnosti je důležité prohlubovat mezikulturní dialog; 26. vítá návrhy Komise týkající se nástroje dovednostního profilu určeného státním příslušníkům třetích zemí a doufá, že v této věci dojde k rychlému pokroku; doporučuje, aby nová agenda dovedností pro Evropu byla ve svém přístupu k dovednostem migrantů v souladu s akčním plánem pro integraci státních příslušníků třetích zemí; zdůrazňuje, že ke zvyšování kvalifikací migrantů by se mělo přistupovat komplexněji, mimo jiné i pomocí sociálního podnikání, občanské výchovy a neformálního učení, a že by se pozornost neměla soustřeďovat pouze na transparentnost, porovnatelnost a včasné zjištění profilu dovedností a kvalifikací migrantů; 27. domnívá se, že je nutné koordinovaným způsobem předcházet tzv. odlivu mozků a určit vhodná opatření pro využívání dostupných dovedností, aby se v evropských zemích zabránilo ztrátám lidského kapitálu; 28. připomíná, že investice do kapacity dnešního vzdělávání budou rozhodující pro kvalitu stávajících i budoucích pracovních míst, pro kvalifikaci pracovní síly, dobré sociální podmínky a demokratické zapojení do společnosti; 29. vyzývá členské státy, aby se zabývaly otázkou stárnutí obyvatelstva tím, že budou rozvíjet konkrétní dovednosti v oblasti zdraví, dobrých životních podmínek a předcházení nemocem; Úloha vzdělávání při boji s nezaměstnaností, sociálním vyloučením a chudobou 30. domnívá se, že konkurenceschopnost, hospodářský růst a sociální soudržnost EU do velké míry závisí na systémech vzdělávání a odborné přípravy, díky nimž lidé nezaostávají; 31. trvá na tom, že vzdělávání a odborná příprava jsou nejen klíčovými faktory při posilování zaměstnatelnosti, ale rovněž při podpoře osobního růstu, sociálního začleňování, sociální soudržnosti a aktivního občanství, a domnívá se proto, že rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání a odpovídajícím investicím do dovedností a schopností jsou stěžejní pro řešení problému vysoké míry nezaměstnanosti a sociálního vyloučení, zejména mezi nejzranitelnějšími a nejvíce znevýhodněnými skupinami obyvatel (jako jsou např. lidé, kteří nejsou zaměstnáni a neúčastní se ani vzdělávání ani odborné přípravy, dlouhodobě nezaměstnaní, méně kvalifikované osoby, uprchlíci a osoby se zdravotním postižením); připomíná, že v tomto ohledu má prvořadý význam realistická předpověď budoucích požadavků na dovednosti; 32. s politováním konstatuje, že investice do vzdělávání jsou stále nedostatečné a že po sobě následující škrty v rozpočtech na vzdělávání zasahují nejvíce studenty a dospělé osoby pocházející ze znevýhodněných socioekonomických poměrů; 33. vyjadřuje své hluboké znepokojení nad skutečností, že mezi roky 2010 a 2014 poklesla v EU jako celku míra investic do vzdělávání o 2,5 %(32); zdůrazňuje, že má-li vzdělávání plnit svou úlohu v boji proti nezaměstnanosti, sociálnímu vyloučení a chudobě, je zapotřebí, aby byly vzdělávací systémy řádně financovány; 34. zdůrazňuje, že podle OECD(33) vzdělanější lidé přispívají k demokratičtější společnosti a udržitelnému hospodářství, jsou méně závislí na veřejné podpoře a lépe odolávají poklesům ekonomiky; zdůrazňuje proto, že investice do kvalitního vzdělávání a inovací jsou klíčové nejen pro boj proti nezaměstnanosti, chudobě a sociálnímu vyloučení, ale také pro EU, aby mohla úspěšně konkurovat na globálních trzích; vyzývá Komisi a členské státy, aby obnovily veřejné investice do předškolního, základního a sekundárního vzdělávání pro všechny, a zejména pro děti ze znevýhodněného prostředí, alespoň na úroveň z doby před krizí; 35. zdůrazňuje, že přístup k příležitostem, jak získat vzdělání nebo odbornou přípravu, musí představovat právo pro každého jedince v jakékoli fázi života, aby mohl nabýt průřezových dovedností, jako jsou matematická gramotnost, digitální a mediální gramotnost, kritické myšlení, sociální dovednosti a dovednosti potřebné pro život; domnívá se, že nová agenda dovedností je krokem správným směrem, který podporuje společný závazek naplňovat jednotnou vizi klíčového významu politik celoživotního vzdělávání; 36. zdůrazňuje úlohu externích sdružení a nevládních organizací, které děti obohacují o další dovednosti a sociální kompetence, jako je umění nebo rukodělné činnosti, napomáhají dětem k integraci, lepšímu porozumění jejich okolí, solidaritě při vzdělávání a v životě a zlepšují osvojování vzdělávacích kompetencí celých tříd; 37. připomíná, že lidé se zdravotním postižením mají speciální požadavky, a proto potřebují odpovídající podporu, aby mohli získávat dovednosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby při vytváření svých programů vzdělávání a odborné přípravy v rámci provádění nové agendy dovedností zvolily inkluzivní přístup, včetně využití pracovníků poskytujících podporu při výuce a poskytování informací o dovednostech, odborné přípravě a možnostech financování, které by byly dostupnější a přístupnější co možná nejvíce skupinám obyvatel s ohledem na širokou škálu zdravotních postižení; zdůrazňuje, že pro mnoho osob se zdravotním postižením je podnikání možným řešením na podporu jejich účasti na trhu práce; poukazuje v této souvislosti na to, že je důležité zlepšovat digitální dovednosti lidí s postižením a na zásadní úlohu, kterou mají přístupné technologie; 38. konstatuje, že ačkoli je stále více uznáván potenciál kvalitního vzdělávání a péče v raném věku při snižování míry předčasných odchodů ze vzdělávání a při pokládání pevných základů pro další učení, nová agenda dovedností postrádá pokrokovou vizi, pokud jde o ranější fáze vzdělávání; vyzývá proto členské státy, aby investovaly do vysoké kvality předškolního vzdělávání a péče, a tím zvýšily kvalitu a rozšířily přístup k nim, a aby přijaly opatření, která budou mít za cíl snížit míru předčasných odchodů ze vzdělávání; 39. vyzývá členské státy, aby podpořily zejména rámec pro kvalitu služeb předškolní výchovy a péče z roku 2014(34) a trvá na tom, že musí být k dispozici příslušné programy, které všem mladým lidem, již předčasně ukončili základní či středoškolské vzdělávání, poskytnou novou šanci; domnívá se, že dokončení sekundárního vzdělávání je žádoucí; 40. poznamenává, že vzdělání by nemělo pouze poskytovat dovednosti a způsobilost k uplatnění na pracovním trhu, ale mělo by také přispívat k osobnímu rozvoji a růstu mladých lidí a vytvářet z nich aktivní a odpovědné občany; 41. vyzývá členské státy, aby investovaly do inkluzivního vzdělávání reagujícího na změny ve společnosti a zajišťujícího rovný přístup a příležitosti pro všechny, včetně mladých lidí s různým socioekonomickým zázemím a zranitelných a znevýhodněných skupin; 42. vyzývá členské státy, aby rozšířily možnosti vzdělávání a odborné přípravy „druhé šance“ pro lepší integraci rizikových skupin do trhu práce; 43. vítá návrhy opatření Komise v oblasti rozvoje dovedností s cílem omezit nerovnosti ve vzdělávání i znevýhodňování osob v průběhu jejich života, a umožnit tak evropským občanům účinně bojovat proti nezaměstnanosti a zajišťovat v Evropě konkurenceschopnost a inovaci, upozorňuje však na řadu administrativních překážek, které dosahování těchto cílů ztěžují, a to v oblasti mobility odborníků, uznávání kvalifikací a výuky odborných dovedností; 44. za tímto účelem vyzývá členské státy, aby zajistily, že systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) bude řádně fungovat, usnadňovat lepší výměnu údajů a zlepšovat správní spolupráci, aniž by vytvářel zbytečné administrativní překážky, a aby zavedly jednodušší a rychlejší postupy uznávání odborných kvalifikací a požadavků na průběžný profesní rozvoj kvalifikovaných odborníků, kteří mají v úmyslu pracovat v jiném členském státě, a zabránily jakékoli formě diskriminace; 45. vyzývá Komisi a zejména členské státy, aby usnadnily přístup k rozvoji dovedností pro zranitelné občany tím, že posoudí, zda je třeba vytvářet specifické nástroje, jako jsou místní informační střediska EU, a zvláštní ukazatele v rámci klíčových schopností, které by zohledňovaly potřeby znevýhodněných skupin; Podpora příležitostí v rámci celoživotního učení 46. zdůrazňuje důležitost celoživotního učení pro sebezdokonalování pracovníků, včetně obeznámenosti s aktuálním stavem stále se měnících pracovních podmínek(35) a vytváření příležitostí pro všechny s cílem pěstovat v Evropě kulturu učení v každém věku; podněcuje Komisi a členské státy k tomu, aby podporovaly celoživotní učení a investovaly do něj zejména v zemích, v nichž účast na něm nedosahuje referenčního prahu 15 %; 47. vyjadřuje hluboké znepokojení nad nepřijatelnou situací, kdy 70 milionům Evropanů chybí základní dovednosti; vítá proto zahájení iniciativy prohlubování dovedností a trvá na jejím rychlém uplatňování a monitorování; vyzývá dále Komisi a členské státy, aby podněcovaly nepřetržitý přístup k programům zvyšování kvalifikace, rekvalifikačním programům a celoživotnímu učení tím, že zavedou různé programy zajišťující větší přístup a motivaci, které budou uzpůsobeny individuálním potřebám každého členského státu, a to pro nezaměstnané i zaměstnané osoby; 48. domnívá se, že iniciativa prohlubování dovedností by měla zahrnovat individualizované posouzení vzdělávacích potřeb, kvalitní nabídku učení a systematickou validaci získaných dovedností a kompetencí, což umožní, aby byly na trhu práce snadno uznávány; zdůrazňuje, že je třeba zajistit obecný přístup k širokopásmovému připojení s cílem umožnit digitální gramotnost; považuje za politováníhodné, že Evropský parlament nebyl do utváření této iniciativy zapojen; 49. zdůrazňuje, že rozvoj dovedností musí být společným úkolem poskytovatelů vzdělávání, zaměstnavatelů a odborových svazů a členské státy by tudíž měly zajistit úzký dialog se sociálními partnery; trvá na tom, že na procesu odborné přípravy, navrhování a poskytování odborné přípravy by se měli podílet všichni příslušní aktéři na trhu práce za účelem vybavení pracovníků nezbytnými dovednostmi během celé jejich kariéry a s cílem zajistit konkurenceschopnost podniků a současně zvýšit osobní rozvoj, kvalitu pracovních míst a profesní vyhlídky a rozvoj; 50. zdůrazňuje, že je třeba vypracovat komplexní systémy vzdělávání a odborné přípravy s cílem poskytnout studujícím různé typy dovedností: základní dovednosti (gramotnost, matematická gramotnost a digitální dovednosti), pokročilé všeobecné dovednosti (např. dovednosti v oblasti řešení problémů a vzdělávání), odborné a technické dovednosti, dovednosti specifické pro jednotlivá povolání nebo odvětvové dovednosti a sociálně-emoční dovednosti; 51. zdůrazňuje, že zásadním krokem při vytváření účinnějších programů odborné přípravy je porozumění konkrétním potřebám osob s nízkou kvalifikací a poskytování odborné přípravy těmto osobám; připomíná, že klíčovými prvky účinného vzdělávacího procesu jsou schopnost reakce a adaptabilita ve světle získaných zkušeností a měnících se okolností; 52. trvá na tom, že klíčem k úspěchu této iniciativy je podpora a poradenství osobám ve znevýhodněných situacích, včetně osob se zdravotním postižením, dlouhodobě nezaměstnaných osob a nedostatečně zastoupených skupin, které si nemusí být vědomy přínosů, které má zvyšování úrovně jejich dovedností či příležitostí pro rekvalifikaci nebo prohlubování dovedností; 53. vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly zvláštní opatření zaměřená na rekvalifikaci a uznávání dovedností rodičů, kteří se vracejí do práce po období, v němž se věnovali péči o závislé rodinné příslušníky; 54. vyzývá k zapojení a k vzájemnému dialogu všech příslušných zúčastněných stran na vnitrostátní a evropské úrovni, ale také na místní a regionální úrovni, aby tak byla reflektována skutečná situace na trhu práce a byly splněny potřeby tohoto trhu; 55. připomíná potřebu celoživotního učení v širším kontextu profesní gramotnosti; Posílení vazeb mezi vzděláváním a zaměstnáním 56. připomíná, že na podporu udržitelného růstu, sociální soudržnosti, tvorby pracovních míst, inovace a podnikání, a to zejména pro malé a střední podniky a řemesla, je klíčové odstranit z pracovního trhu rozdíly a nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a prosazovat příležitosti pro sociální mobilitu včetně odborné a učňovské přípravy; vybízí proto členské státy, aby podporovaly odborné vzdělávání v souladu s hospodářskými požadavky; 57. zdůrazňuje, že je nutné usilovat o pružnější, osobnější a individualizovanější(36) přístup k profesnímu rozvoji a celoživotnímu vzdělávání a odborné přípravě po celou dobu pracovního postupu a osobního rozvoje jednotlivce, uznává úlohu, kterou mohou hrát jak veřejné, tak soukromé subjekty při dosahování tohoto cíle, a zároveň uznává, že klíčovým prvkem politiky vzdělávání a nabývání dovedností musí být – již od rané fáze vzdělávání každého jednotlivce – vedení a poradenství zaměřené na individuální potřeby, preference a na hodnocení a rozvoj individuálních dovedností; 58. vyzývá členské státy a sociální partnery, aby společně vypracovali a zavedli opatření, v jejichž rámci by bylo poskytováno volno na vzdělávání a odbornou přípravu a na školení při zaměstnání; dále je vyzývá k tomu, aby všem pracovníkům, a zejména těm, kteří se nacházejí ve znevýhodněné situaci, obzvláště ženám, zpřístupnili učení v rámci práce i mimo ni, včetně placeného studijního volna; 59. zdůrazňuje, že politiky týkající se dovedností by měly brát v úvahu nejen probíhající změny na trhu práce, ale měly by být natolik univerzální, aby rozvíjely schopnost pracovníků učit se a pomáhaly jim vyrovnat se s budoucími výzvami; 60. zdůrazňuje, že rozvoj dovedností musí být společným úkolem poskytovatelů vzdělávání i zaměstnavatelů; trvá na tom, že průmysl/zaměstnavatelé by se měli podílet na poskytování nezbytných dovedností pracovníkům s cílem zajistit konkurenceschopnost podniků a současně zvýšit sebedůvěru lidem; 61. znovu opakuje, že za účelem posílení zaměstnatelnosti, inovací a aktivního občanství, včetně ekologického občanství, musí jít základní dovednosti ruku v ruce s jinými klíčovými kompetencemi a schopnostmi, jako např. s tvořivostí, povědomím o přírodě, smyslem pro iniciativu, kompetencemi v oblasti cizích jazyků, kritickým myšlením, mimo jiné prostřednictvím elektronické a mediální gramotnosti, a dovednostmi odrážejícími rozvíjející se odvětví; 62. zdůrazňuje obrovský potenciál obnovitelných zdrojů energie a snah o efektivnější využívání zdrojů a energetickou účinnost pro inovace a zaměstnanost; vyzývá Komisi a členské státy, aby při provádění nové agendy dovedností zohledňovaly energetické a environmentální otázky vzhledem k příležitostem, které nabízejí pro vzdělávání a zaměstnanost; 63. zdůrazňuje, že je třeba zavést individualizovanou podporu pro studenty, učně a zaměstnance na pracovišti s cílem zajistit účast všech osob na trhu práce; 64. uznává význam podpory učňovské přípravy, která je založena na vzdělávání zaměřeném na praxi, a stáží jakožto nástrojů k dalšímu usnadnění začlenění jednotlivců na trh práce, např. vytvářením vazeb či výměnami dovedností mezi generacemi; 65. konstatuje, že učňovské vzdělávání, stáže a specifické odborné vzdělávání jsou považovány za nejúčinnější druhy odborné přípravy, pokud jde o prevenci návratu mladých osob ke statusu NEET; konstatuje, že bylo zdůrazněno, že nabídka duálního systému odborného vzdělávání a akademického vzdělávání a odborné přípravy zmenšuje skupinu NEET, neboť mladým lidem umožňuje, aby pokračovaly ve vzdělávání/odborné přípravě, a že přispívá k jejich lepší zaměstnatelnosti a zvyšuje pravděpodobnost, že jejich přechod k zaměstnání/kariéře bude hladší; zdůrazňuje, že makroekonomická analýza ukazuje, že k nejlepším výsledkům vede kombinace duálního systému vzdělání a odborné přípravy a aktivních politik zaměstnanosti; 66. vyzývá členské státy, aby podporovaly odbornou přípravu na pracovišti, odbornou přípravu v mezipodnikovém rámci a rozvoj dovedností pro pracovníky malých a středních podniků; 67. žádá, aby byla zavedena konkrétní opatření s cílem usnadnit přechod mladých lidí ze vzdělávání do zaměstnání zajištěním kvalitních placených stáží a učňovské přípravy, které mladým lidem umožní profesní přípravu na pracovišti, nebo také programů přeshraničních výměn, jako je Erasmus pro mladé podnikatele, které dají mladým lidem možnost uplatnit své nadání v praxi a disponovat řadou práv a přístupem k odpovídajícímu zaměstnání a sociální ochraně podle vnitrostátních právních předpisů a praxe, stejně jako dospělí pracovníci; požaduje, aby členské státy zvláště podporovaly malé a střední podniky, aby také tyto podniky mohly přijímat stážisty a náhradníky; 68. vyzývá členské státy k vytvoření kvalitního rámce, který nebude umožňovat, aby byly stáže a vzdělávání zaměřené na praxi využívány jako zdroje levné pracovní síly; poukazuje na to, že při vytváření kvalitních pracovních míst a předcházení vykořisťování je rovněž nezbytné porozumět základním normám pro bezpečnost a ochranu zdraví a právům na pracovišti; za tímto účelem vyzývá členské státy, aby zavedly kvalitní vnitrostátní právní rámce pro stáže a učňovskou přípravu, které budou především zajišťovat ochranu zaměstnání a náležitý rozsah sociálního zabezpečení; 69. vyzývá Komisi, aby předložila rámec kvality pro učňovské vzdělávání, a členské státy, aby ho následně podpořily(37); 70. je přesvědčen o tom, že pro předvídání budoucích požadavků na dovednosti je nezbytné aktivní zapojení občanské společnosti, zejména mládežnických a komunitních organizací, sociálních partnerů, poskytovatelů vzdělávání a odborné přípravy a specializovaných služeb podpory na všech úrovních, zejména pak do fáze přípravy a provádění programů odborné kvalifikace, které zajišťují skutečný a účinný přechod z formálního vzdělávání do učebních praxí založených na pracovní činnosti („učení se prací“) a kvalitním pracovním místě; 71. zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby kvalifikace byly pro zaměstnavatele smysluplné, čehož se docílí tak, že budou do jejich navrhování zapojeni aktéři na trhu práce; Klíčová úloha neformálního a informálního učení 72. trvá na důležitosti uznávání neformálního a informálního učení s cílem oslovit studující a posílit jejich postavení; uznává, že toto obzvláště platí pro osoby ve zranitelné nebo znevýhodněné situaci, jako jsou pracovníci s nízkou kvalifikací či uprchlíci, kteří potřebují mít k postupům uznávání přednostní přístup; 73. s politováním konstatuje, že zaměstnavatelé a poskytovatelé vzdělávání dostatečně neuznávají hodnotu a relevantnost dovedností, schopností a znalostí nabytých v rámci neformálního a informálního učení; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba usilovat o překonání nedostatečného povědomí všech zúčastněných subjektů o otázkách uznávání; 74. uznává, že nedostatečná srovnatelnost a jednotnost postupů uznávání jednotlivých zemí EU, zejména pokud jde o odborné vzdělávání a přípravu, představuje další překážku; uznává dále, že zajištění skutečného přístupu, uznávání a finanční podpory navíc stále představuje skutečnou výzvu, zejména v případě znevýhodněných skupin, jako jsou jednotlivci s nízkou kvalifikací, kteří potřebují prioritní přístup k uznávání; 75. vyzývá Komisi a členské státy, aby o možnostech postupu uznávání zvyšovaly povědomí; v tomto ohledu vítá pokrok, jehož bylo v posledních několika letech dosaženo v souvislosti s prováděním doporučení Rady o uznávání neformálního a informálního učení do roku 2018; nicméně je toho názoru, že aby se umožnilo uznávání, je třeba vyvinout větší úsilí o zavedení právních rámců a vytvoření komplexních validačních strategií; 76. připomíná, že mnoho stávajících evropských nástrojů transparentnosti, jako je evropský rámec kvalifikací či evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu, bylo vyvinuto izolovaně; zdůrazňuje, že k tomu, aby jednotlivci mohli lépe hodnotit pokrok, kterého dosáhli, a příležitosti, které se jim nabízejí, a zužitkovat výsledky vzdělávání získané v různých kontextech, je třeba, aby byli lépe koordinováni a podporováni v rámci systémů zajišťování kvality a začleněni do vnitrostátního kvalifikačního rámce, aby tak mohla být budována důvěra různých odvětví a aktérů, včetně zaměstnavatelů; 77. trvá na tom, že je třeba přeorientovat se na úlohu neformálního vzdělávání, které je stěžejní pro posílení postavení osob, zejména zranitelnějších a více znevýhodněných osob, včetně osob se zvláštními potřebami a osob se zdravotním postižením, a osob s nízkou kvalifikací a omezenými příležitostmi, pokud jde o přístup k formálnímu vzdělávání; je přesvědčen o tom, že poskytovatelé neformálního vzdělávání a nevládní organizace mají dobré předpoklady pro to, aby oslovily osoby ze znevýhodněných skupin, které stojí stranou formálního vzdělávacího systému, a měly by být při plnění této úlohy lépe podporovány, aby se zajistilo, že novou agendu dovedností budou využívat ty osoby, které podporu potřebují nejvíc; 78. uznává význam dobrovolnické činnosti jako jednoho z nástrojů nabývání znalostí, zkušeností a dovedností, které zvyšují zaměstnatelnost a přispívají k získání odborné kvalifikace; 79. zdůrazňuje, že neformální učení, a to i prostřednictvím dobrovolnické činnosti, hraje zásadní úlohu při stimulaci rozvoje přenositelných znalostí, mezikulturních kompetencí a dovedností potřebných pro život, jako jsou týmová práce, tvořivost a smysl pro iniciativu, a zároveň posiluje sebevědomí a motivaci k učení; 80. dále zdůrazňuje, že velký význam mají také informální vzdělávací programy, výtvarné a sportovní činnosti a mezikulturní dialog, neboť aktivně zapojují občany do společenských a demokratických procesů a zvyšují jejich odolnost vůči propagandě vedoucí k radikalizaci; zdůrazňuje, že neformální a informální učení jsou zásadní pro integraci osob, které mají s nalezením práce největší těžkosti, a jsou tudíž zranitelné, vyzývá v tomto směru členské státy, aby zajistily úplné a včasné provádění doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení; 81. podtrhuje hodnotu průřezových dovedností získaných prostřednictvím sportu v rámci neformálního a informálního učení a dále zdůrazňuje spojitost mezi sportem, zaměstnatelností, vzděláním a odbornou přípravou; 82. zdůrazňuje, že informální a neformální prostředí poskytuje rovněž příležitosti k aktivnímu prosazování společných hodnot, jako je svoboda, tolerance a nediskriminace, k získávání znalostí o občanských záležitostech, udržitelnosti a lidských právech, včetně práv žen a dětí; 83. vyzývá členské státy, aby zaváděly postupy uznávání výsledků informálního a neformálního vzdělávání s cílem zajistit úspěch postupů pro rozšiřování dovedností a s využitím osvědčených postupů těch členských států, které již mají takové nástroje k dispozici(38); připomíná v tomto ohledu význam politické reakce, která by byla zaměřena na skupiny, které jsou nejvíce vzdáleny od trhu práce; 84. zdůrazňuje, že neformální a informální prostředí, které se široce uplatňuje v rámci komunitního vzdělávání a práce se skupinami, které jsou nedostatečně zastoupeny v hlavním proudu akademického vzdělávání a vzdělávání dospělých, hraje klíčovou úlohu z hlediska začleňování marginalizovaných a zranitelných osob; souhlasí v této souvislosti s tím, že je třeba brát v potaz hledisko a potřeby žen a dívek, osob se zdravotním postižením, osob LGBTI, migrantů a uprchlíků a příslušníků národnostních menšin; 85. zdůrazňuje význam pracovně-profesního poradenství, které poskytuje podporu jednotlivcům s nízkou kvalifikací; připomíná v tomto ohledu, že je důležité zajistit v členských státech veřejné a soukromé služby zaměstnanosti z hlediska kapacity i kvality; 86. vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily zavedení společných nástrojů pro hodnocení dovedností v návaznosti na rámec Europass; 87. vyzývá členské státy, aby nadále rozvíjely své systémy uznávání a zvyšovaly informovanost o tom, kde a jak lze o uznání požádat; vybízí je k vytváření přístupnějších, atraktivnějších a otevřenějších způsobů získávání dalšího vzdělávání, např. pokračování v odborném vzdělávání a přípravě; Podpora digitálních dovedností, dovedností v oborech STEM a podnikatelských dovedností 88. poukazuje na skutečnost, že v dnešní společnosti je zajištění základních digitálních dovedností nezbytným předpokladem osobního i profesního naplnění, avšak domnívá se, že je třeba vynaložit další úsilí, aby byli lidé vybaveni specifičtějšími kompetencemi v digitální oblasti, a mohli tak používat digitální technologie inovativním a tvůrčím způsobem; 89. poukazuje na to, že je třeba vymezit dovednosti nezbytné pro nové technologie a podporovat rozvoj patřičných digitálních dovedností, které se mohou uplatnit v prostředí společností se střední tržní kapitalizací, mikropodniků a malých a středních podniků; upozorňuje především na to, že v digitální éře probíhá rozvoj dovedností v kontextu náhlých změn, které mohou destabilizovat trhy práce, a tudíž je vhodné, aby takové změny doprovázelo celoživotní učení; 90. je přesvědčen o tom, že by měl být kladen větší důraz na výuku oborů, jako jsou přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika (obory STEM), aby se zlepšilo digitální vzdělávání a vyučování; žádá o začlenění umění a kreativního učení do programu vzdělávání v oborech STEM vzhledem k úzké souvislosti mezi kreativitou a inovacemi a dále se domnívá, že by dívky a mladé ženy měly od raného věku být vedeny ke studiu oborů STEM; 91. trvá na tom, že je třeba do procesů výuky a vzdělávání začlenit nové technologie a zprostředkovat vzdělávání, při kterém by se mohly uplatňovat přímé zkušenosti z reálného života, a zároveň je třeba osnovy pro výuku zaměřenou na IKT a sdělovací prostředky přizpůsobit věku, zohledňovat vývoj a zdraví dítěte a včas začít s vedením k zodpovědnému využívání technologií a posílením kritického myšlení, s cílem vybavit studenty adekvátním souborem dovedností, schopností a znalostí a zajistit rozvoj celé škály digitálních dovedností, které ve stále více digitální ekonomice potřebují jednotlivci i společnosti; znovu připomíná, že je třeba podporovat dívky a mladé ženy ve studiu informačních a komunikačních technologií; 92. dále zdůrazňuje, že v zájmu vytvoření a provádění strategií v oblasti digitálních dovedností je třeba zaujmout cílenější přístup, který bude více založený na spolupráci a koordinaci; 93. vybízí Komisi, aby za tímto účelem navýšila finanční prostředky v evropských rámcových programech i v Evropském fondu pro strategické investice (EFSI), a pomohla tak inovativním a reflexivním evropským společnostem podporujícím začlenění dosáhnout toho, aby se všichni občané, a zejména lidé ze znevýhodněného socio-ekonomického prostředí nebo lidé žijící v odlehlých oblastech, lidé se zdravotním postižením, starší lidé i nezaměstnaní mohli plně zapojit do pracovního trhu; 94. vítá návrh Komise, aby byla členským státům adresována výzva k vypracování komplexní národní strategie pro digitální dovednosti, přičemž by se měly zvláště zaměřit na zmírňování digitální propasti, především pokud jde o starší osoby; poukazuje nicméně na to, že mají-li být tyto strategie účinné, je třeba zajistit možnosti celoživotního učení pro pedagogické pracovníky, pevné pedagogické vedení a inovace na všech úrovních vzdělávání přizpůsobené jednotlivým úrovním a založené na jasné vizi mediální pedagogiky, která bude odpovídat věku a vývojovému stupni, a na počátečním a dalším vzdělávání učitelů, rozšiřováním dovedností a výměnách osvědčených postupů; 95. zdůrazňuje, že mediální gramotnost umožňuje občanům zaujímat kritický postoj k různým formám médií, a rozšiřuje tak prostředky a možnosti, které nabízí „digitální gramotnost“; 96. vyzývá členské státy, aby zintenzivnily své úsilí o zlepšení mediální gramotnosti ve školních osnovách a v osnovách kulturně vzdělávacích institucí a aby rozvíjely iniciativy na celostátní, regionální nebo místní úrovni, které by zahrnovaly veškeré úrovně formálního, informálního a neformálního vzdělávání a odborné přípravy; 97. připomíná, že soubor digitálních dovedností musí zahrnovat digitální a mediální gramotnost a také kritické a kreativní myšlení, aby se studenti nestali pouhými uživateli technologií, ale aktivními tvůrci, inovátory a zodpovědnými občany v digitalizovaném světě; 98. vyzývá členské státy, aby na všech úrovních vzdělávání zajistily příležitosti ke vzdělávání v oblasti IKT a k rozvíjení digitálních dovedností a mediální gramotnosti; v této souvislosti zdůrazňuje význam otevřených vzdělávacích zdrojů, které zajišťují přístup pro všechny; 99. zdůrazňuje, že je nutné zahrnout prvky výuky podnikatelských dovedností, a to včetně sociálního podnikání, do všech úrovní vzdělávání a různých školních předmětů, jelikož posílení podnikatelského ducha u dětí již v raném věku zvýší uplatnitelnost na trhu práce, přispěje ke snižování nezaměstnanosti mladých lidí a podpoří kreativitu, kritické myšlení a vůdčí schopnosti, které jsou užitečné pro vytváření sociálních projektů a přispívají k rozvoji místních komunit; v této souvislosti dále zdůrazňuje význam využívání získaných zkušeností a koncepce „poučení z neúspěchu“; 100. domnívá se, že vzdělávání v oblasti podnikání by mělo zahrnovat sociální rozměr, neboť ten oživuje hospodářství a současně zmírňuje chudobu, sociální vyloučení a další sociální problémy, a že by se mělo zabývat rovněž tématy jako spravedlivý obchod, sociální podniky a alternativní modely podnikání, jako jsou například družstva, s cílem dosáhnout sociálnějšího, inkluzivnějšího a udržitelnějšího hospodářství; 101. připomíná, že kreativní odvětví patří mezi sektory s nejvyšší mírou soukromého podnikání a růstu a že kreativní způsob výuky rozvíjí přenositelné dovednosti, jako jsou např. kreativní myšlení, schopnost řešit problémy, týmová práce a vynalézavost; uznává, že umění a mediální odvětví jsou pro mladé lidi obzvláště zajímavá; 102. poukazuje na skutečnost, že podnikání vyžaduje rozvoj průřezových dovedností, jako je kreativita, kritické myšlení, schopnost práce v týmu a podnikavost, které přispívají k osobnímu i pracovnímu rozvoji mladých lidí a usnadňují jejich přechod na trh práce; domnívá se, že je proto zapotřebí usnadňovat a podporovat zapojení podnikatelů do vzdělávacího procesu; 103. naléhavě vyzývá k aktivnímu dialogu, sdílení dat a spolupráci mezi akademickou sférou, dalšími vzdělávacími institucemi a subjekty, sociálními partnery a pracovním prostředím za účelem vytvoření vzdělávacích programů, které vybaví mladé lidi požadovanými dovednostmi, schopnostmi a znalostmi; Modernizace odborného vzdělávání a přípravy a zaměření na hodnotu učení se prací 104. vyzývá Komisi, členské státy a sociální partnery, aby vypracovali a zavedli opatření, v jejichž rámci by bylo poskytováno volno na vzdělávání a odbornou přípravu a na odborné a celoživotní vzdělávání, a to i v jiných členských státech, než ze kterého pocházejí; vyzývá je dále, aby všem pracovníkům, zejména znevýhodněným, zpřístupnili vzdělávání na pracovišti i mimo něj, včetně studijních pobytů, a kladli přitom důraz na ženy zaměstnané v odvětvích, v nichž jsou strukturálně nedostatečně zastoupeny(39); 105. znovu poukazuje na důležitost odborného vzdělávání a přípravy jakožto relevantní formy vzdělávání, která nejen podporuje zaměstnatelnost a získávání odborné kvalifikace, ale vede také k rovným příležitostem pro všechny občany, včetně občanů náležejících k sociálně zranitelným a znevýhodněným skupinám; 106. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily odpovídající investice do odborného vzdělávání a přípravy a prostřednictvím komplexního a participativního vzdělávacího přístupu zajistily jejich větší relevantnost pro studenty, zaměstnavatele a společnost, aby je přizpůsobily potřebám pracovního trhu tak, že je začlení do vzdělávacího systému prostřednictvím participativního, integrovaného a koordinovaného přístupu a zaručí vysoké standardy kvalifikace a kvality odborného vzdělávání a přípravy; zdůrazňuje, že je zapotřebí užší spolupráce mezi odborným vzděláváním a přípravou a poskytovateli vysokoškolského vzdělávání, aby se zajistil úspěšný přechod absolventů odborného vzdělávání a přípravy k vysokoškolskému vzdělávání; 107. domnívá se, že je důležité usilovat o to, aby bylo možné snáze přecházet mezi akademickým a profesním vzděláváním; 108. zdůrazňuje, že je třeba posílit praxi poskytování poradenství v oblasti dalšího vzdělávání a profesní orientace jak v rámci vzdělávacího systému, tak v rámci vzdělávání dospělých, a to s důrazem na dovednosti a kompetence, které jsou potřebné v perspektivních oborech a odvětvích jednotlivých zemí s vysokou přidanou hodnotou a investičním potenciálem; 109. vítá iniciativy Komise, jejichž cílem je podporovat odborné vzdělávání a přípravu; je si vědom toho, že mobilita v odborném vzdělávání a přípravě ještě nenaplnila svůj potenciál; domnívá se, že další finanční prostředky pro instituce odborného vzdělávání a přípravy by mohly přispět ke zvýšení mobility v odborném vzdělávání a přípravě a také ke zvýšení kvality, relevantnosti a inkluzivnosti odborného vzdělávání a přípravy; 110. zdůrazňuje, že je třeba prozkoumat možnost meziodvětvové mobility nejen v rámci povolání učitele v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, ale rovněž mezi školami jako celkem; 111. má za to, že hlavní odpovědnost za kvalitu odborného vzdělávání a přípravy leží na členských státech a na regionální úrovni; žádá Komisi, aby propagovala odborné vzdělávání a přípravu a usnadňovala výměnu osvědčených postupů; 112. vyzývá členské státy, aby prostřednictvím odpovídajících investic a kvalifikovaných pracovníků vytvořily nový image odborného vzdělávání a přípravy, posílily napojení na pracovní trh a zaměstnavatele a zlepšily povědomí o odborném vzdělávání a přípravě jakožto hodnotné cestě k získání vzdělání a zaměstnání; 113. vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily přitažlivost a status odborného vzdělávání a přípravy a mobility v rámci odborného vzdělávání a přípravy jako důležité volby v rámci profesní dráhy jednotlivce a dbaly na to, aby mladí lidé a jejich rodiny měli přístup k informacím o možnostech odborného vzdělávání a přípravy, byly zajištěny dostatečné investice pro zvýšení kvality a relevantnosti odborného vzdělávání a přípravy, byl zajištěn přístup pro všechny, vznikaly užší vazby mezi akademickým vzděláváním a odborným vzděláváním a přípravou a byla podporována genderová vyváženost a nediskriminace u programů odborného vzdělávání a přípravy; 114. požaduje konkrétní cíle, jako je zavedení plně funkčního systému přenosu kreditů a uznávání využíváním evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu; 115. vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvářely a vzájemně si porovnávaly osvědčené postupy partnerství mezi vzděláváním a odbornou přípravou s cílem snížit počet odchodů ze vzdělávání nebo odborné přípravy a počet těch, kteří nejsou zaměstnáni a neúčastní se ani vzdělávání ani odborné přípravy; doporučuje, aby tak bylo provedeno prostřednictvím spolupráce mezi středními školami a podniky s cílem mj. formou odborné přípravy vytvořit příležitosti tzv. druhé šance, dosáhnout větší integrace mezi systémy a lépe uzpůsobit dovednosti skutečným potřebám; 116. vybízí členské státy, aby v koordinaci s místními a regionálními hospodářskými subjekty zavedly kvalitní duální vzdělávací systémy a systémy odborného vzdělávání v návaznosti na výměnu osvědčených postupů a v souladu se specifickou povahou každého vzdělávacího systému, s cílem překonat stávající a budoucí nesoulad v dovednostech; 117. vyzývá členské státy, aby zlepšily shromažďování údajů mapující trajektorie profesní dráhy absolventů odborného vzdělávání a přípravy, aby bylo možné zlepšovat vyhlídky na získání zaměstnání, posuzovat kvalitu odborného vzdělávání a přípravy a formovat volbu profesní dráhy studenta; 118. připomíná, že je třeba více podporovat mobilitu studentů i učitelů; vyzývá proto členské státy, aby do svých vnitrostátních programů zahrnuly podporu mobility s cílem přispět ke zvýšení podílu mladých lidí, kteří získají zkušenosti v zahraničí; Učitelé a školitelé 119. je přesvědčen, že učitelé a školitelé hrají klíčovou roli v tom, jaké mají žáci výsledky; zdůrazňuje proto, že je nutné investovat do počátečního a průběžného profesního rozvoje učitelů ve všech odvětvích vzdělávání a podporovat jej, zajistit kvalitní zaměstnání a zavést služby v oblasti celoživotního profesního poradenství, což musí být trvalou prioritou v celé EU; 120. zdůrazňuje, že zlepšení postavení a rozšiřování dovedností všech učitelů, školitelů, mentorů a vychovatelů by bylo předpokladem pro realizaci nové agendy dovedností a že je třeba vyvinout další úsilí s cílem přilákat mladé lidi k práci ve vzdělávání a motivovat učitele, aby v profesi zůstali, například zlepšením politik k udržení učitelů; konstatuje, že to vyžaduje respekt vůči učitelům a jejich docenění, atraktivní odměňování a pracovní podmínky, lepší přístup k dalšímu vzdělávání během pracovní doby, zejména v digitální didaktice, a také opatření na ochranu proti násilí a obtěžování ve vzdělávacích institucích a k předcházení těmto jevům; vyzývá členské státy, aby usilovaly o větší rovnost žen a mužů v učitelském povolání; zdůrazňuje, že posilování inovativních postupů výuky a učení se a usnadnění mobility a výměny osvědčených postupů by bylo krokem vpřed k dosažení tohoto cíle; 121. připomíná, že vzdělávání učitelů v některých členských státech výrazně negativně ovlivnila hospodářská a finanční krize; zdůrazňuje, že je důležité investovat do učitelů, školitelů a vychovatelů a vybavovat je novými dovednostmi a metodami výuky v souladu s technologickým a společenským vývojem; 122. vyzývá členské státy, aby výrazně investovaly do celoživotního vzdělávání učitelů, včetně získávání praktických zkušeností v zahraničí, zajistily jejich průběžný profesní rozvoj a pomohly jim rozvinout nové dovednosti, jako jsou dovednosti v oblasti IKT, podnikatelské dovednosti či dovednosti související s inkluzivním vzděláváním; zdůrazňuje, že v tomto ohledu by všem pedagogickým zaměstnancům měly být poskytnuty placené dny na vzdělávání v odpovídajícím měřítku pro rozšíření jejich dovedností; 123. zdůrazňuje, že v rámci odborného vzdělávání a přípravy je třeba rozvíjet kompetence učitelů umožňující naučit studenty v úzké spolupráci s malými a středními podniky podnikatelským dovednostem; klade proto důraz na podporu flexibilních postupů přijímání pracovníků (např. učitelů s odbornou praxí); 124. doporučuje členským státům, aby vytvořily pobídky, aby se dařilo přijímat zájemce o učitelské povolání s vysokou úrovní odborných předpokladů a aby byla odměněna práce učitelů s dobrými výsledky; Provádění nové agendy dovedností pro Evropu: výzvy a doporučení 125. vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání, s cílem lépe odhadovat a předvídat budoucí požadavky na dovednosti a lépe je přizpůsobovat volným pracovním místům na trhu práce; 126. zdůrazňuje, že ve spolupráci se všemi příslušnými zainteresovanými stranami, včetně sociálních partnerů, organizací občanské společnosti a poskytovatelů neformálního vzdělávání, služeb zaměstnanosti a místních orgánů, je třeba novou agendu dovedností dále propracovat, provádět a monitorovat; vyzývá Komisi, aby přispívala k podpoře širších partnerství s těmito subjekty; 127. vyzývá Komisi a členské státy, aby při provádění uvedené iniciativy kladly velký důraz na koordinaci různých organizací přímo či nepřímo zapojených do rozvoje dovedností, jako jsou ministerstva, místní orgány, veřejné vzdělávací a jiné agentury, vzdělávací instituce a instituce poskytující odbornou přípravu a nevládní organizace; 128. vyzývá Komisi a členské státy, aby pokračovaly v úsilí o zvyšování viditelnosti odborného vzdělávání a přípravy a posilovaly jejich kvalitu a atraktivitu; vyzývá Komisi, aby podnítila členské státy ke stanovení dalších cílů v zájmu stimulace vzdělávání zaměřeného na praxi v rámci programů odborné přípravy a vzdělávání; 129. vyzývá k užší spolupráci mezi odborným vzděláváním a přípravou a poskytovateli vysokoškolského vzdělávání s cílem odstranit stávající nedostatky, pokud jde o zajištění úspěšného přechodu absolventů odborného vzdělávání a přípravy k vysokoškolskému vzdělávání; v této souvislosti doporučuje, aby se získávaly znalosti z osvědčených postupů v různých členských státech, které zavedly účinné systémy duálního vzdělávání; 130. žádá Komisi a členské státy, aby přijaly koordinovaný a integrovaný přístup v sociálních politikách, vzdělávání a zaměstnání s cílem umožnit stálý vývoj odborného vzdělávání a přípravy přizpůsobující se situaci a aby osoby, které projdou tímto vzděláváním a přípravou, mohly mít přístup k vyšším stupňům studií a odborné přípravy; 131. zdůrazňuje, že je třeba zlepšit chápání a srovnatelnost různých kvalifikací v jednotlivých členských státech; vítá navrhovanou revizi a další rozvoj evropského rámce kvalifikací a vyzývá k posílení spolupráce mezi členskými státy a všemi zúčastněnými stranami; vyzývá k větší soudržnosti nástrojů EU pro kvalifikaci, zejména evropského rámce kvalifikací, evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET) a evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy; 132. vyzývá Komisi a členské státy, aby se nadále soustředily na to, aby všichni jejich občané jakéhokoli věku měli možnost rozvíjet své digitální dovednosti a schopnosti, aby zároveň podpořily digitální transformaci ekonomiky a společnosti a změnu způsobů učení, práce i podnikání a soustředily se také na širší společenské dopady těchto změn; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby vzaly na vědomí záměr Komise soustředit se na pozitivní aspekty této transformace prostřednictvím strategie EU pro elektronické dovednosti; vyzývá k dalšímu zapojení občanské společnosti a sociálních partnerů do Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa; 133. souhlasí s plánem odvětvové spolupráce v oblasti dovedností, který vypracovala Komise v rámci pilotního programu pro šest odvětví, a podporuje jeho pokračování; 134. vyzývá Komisi a členské státy, aby se nadále soustředily na digitální dovednosti, zejména na digitální transformaci ekonomiky a změnu způsobů práce i podnikání, a bere na vědomí záměr Komise soustředit se na pozitivní aspekty této transformace prostřednictvím strategie EU pro elektronické dovednosti; 135. vyzývá členské státy, aby zařadily rané vzdělávání v oblasti podnikání(40), včetně sociálního podnikání, do učebních osnov s cílem rozvinout individuální podnikatelské myšlení svých občanů jako klíčové kompetence, která podporuje osobní rozvoj, aktivní občanství, sociální začleňování a zaměstnatelnost; 136. vybízí Komisi, aby vypracovala příslušné rámce kompetencí pro další klíčové schopnosti, jako jsou např. finanční gramotnost a digitální a podnikatelské dovednosti; 137. zastává názor, že má-li navrhovaná iniciativa „Cesty prohlubování dovedností“ přinést reálné změny, je třeba vzít v úvahu zkušenost s prováděním záruky pro mladé lidi; domnívá se, že je zejména třeba usilovat o rychlejší provádění, mít integrovaný přístup s doplňujícími sociálními službami a podpořit lepší spolupráci se sociálními partnery, např. odbory a sdruženími zaměstnavatelů, a dalšími zúčastněnými stranami; 138. domnívá se, že vybavení lidí minimálním souborem dovedností je důležité, ale nedostatečné, neboť je stěžejní zajistit, aby každý jednotlivec byl motivován k získání pokročilých dovedností a schopností, a dokázal se tak lépe přizpůsobit budoucím výzvám, zejména pokud jde o zranitelné skupiny, u nichž hrozí riziko nejistých pracovních poměrů; 139. vyjadřuje politování nad tím, že chybí finanční prostředky na provádění návrhů, což může představovat významnou překážku při přijímání opatření, která mohou přinést skutečnou změnu na vnitrostátní úrovni, ale zastává názor, že členské státy by měly být vybízeny k tomu, aby plně využívaly stávajících dostupných finančních zdrojů na podporu provádění agendy, zejména Evropského sociálního fondu; zdůrazňuje, že navrhované zdroje financování, především Evropský sociální fond a program Erasmus+, jsou již k dispozici na vnitrostátní úrovni; vyzývá proto Komisi, aby podpořila členské státy ve větším poskytování a v efektivním vynakládání finančních prostředků do oblasti dovedností, neboť se jedná o důležitou investici do lidského kapitálu, který má nejen sociální, ale i hospodářský přínos; 140. vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci národních strategií pro digitální dovednosti poskytly finanční prostředky za účelem překlenutí stávající technologické a digitální propasti mezi vzdělávacími institucemi a institucemi pro odbornou přípravu, které jsou dobře vybaveny, a těmi, které dobře vybaveny nejsou, a aby podporovaly zvyšování dovedností učitelů a školitelů v oblasti technologií s cílem držet krok s rozrůstajícím se digitalizovaným prostředím; 141. důrazně doporučuje, aby se řešil problém tzv. digitální propasti a aby měli všichni rovné příležitosti, aby tak mohli získat přístup k digitálním technologiím a také schopnostem, postojům a motivaci, což jsou nezbytné prvky pro digitální účast; 142. žádá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly také při řešení otázek, jako je špatný prospěch žáků v některých studijních oborech, nízká účast na vzdělávání dospělých, předčasné ukončování školní docházky, sociální začleňování, občanská angažovanost, genderové rozdíly a míra zaměstnanosti absolventů; 143. vyzývá členské státy, aby vedly konzultace se sociálními partnery, podpořily spolupráci a posílily součinnost mezi formálními, neformálními a informálními poskytovateli vzdělávání, regiony a místními orgány a zaměstnavateli a občanskou společností s cílem oslovit širší skupinu pracovníků s nízkou kvalifikací a lépe zohlednit jejich specifické potřeby; 144. vyzývá k větší flexibilitě ve vzdělávání, pokud jde o místo, způsob poskytování výuky a výukové metody, které by sloužily k přilákání různých studentů a k naplnění jejich potřeb a zároveň podporovaly možnosti vzdělávání pro všechny občany; 145. vítá navrhovanou revizi rámce klíčových schopností, který představuje cenný referenční zdroj a stanoví společnou koncepci rozvoje průřezových dovedností, a vyzývá k posílení jeho dopadu na vnitrostátní úrovni, mimo jiné v rámci učebních osnov a odborné přípravy učitelů; vyzývá Komisi, aby zajistila propojení rámce klíčových schopností s doporučením Rady z roku 2012 o uznávání neformálního a informálního učení; 146. vítá plánovanou revizi evropského rámce kvalifikací, která by měla přispět ke zlepšení srozumitelnosti stávající dovedností a kvalifikací v různých zemích EU; zdůrazňuje, že takový nástroj má zásadní význam pro rozvoj profesní mobility, zejména v příhraničních oblastech, a že je třeba zajistit větší viditelnost dovedností, schopností a znalostí získaných prostřednictvím neformálního a informálního vzdělávání; 147. vyzývá členské státy, aby při provádění procesu rozšiřování dovedností zaujaly komplexní přístup, který bude zároveň poskytovat různé příležitosti, jež berou v úvahu konkrétní potřeby na místní, regionální a odvětvové úrovni (např. mezikulturní dovednosti, občanské dovednosti, dovednosti v oblasti životního prostředí, jazykové dovednosti, dovednosti v oblasti zdravotnictví a v rodinné sféře) a nesoustředí se jen na poskytování základních dovedností; 148. vyzývá Komisi, aby podpořila úsilí členských států prostřednictvím vzájemných vzdělávacích aktivit a výměny osvědčených postupů; 149. vítá a podporuje revizi rámce Europass, zejména přechod od používání Europassu jako nástroje pro dokumenty k Europassu jako službě, a úsilí více zviditelnit různé druhy vzdělávání a schopnosti, zejména ty, které byly získány mimo rámec formálního vzdělávání; 150. domnívá se, že revize by měla zajistit, aby znevýhodněné skupiny, jako jsou osoby se zdravotním postižením, lidé s nízkou kvalifikací, senioři nebo dlouhodobě nezaměstnaní, mohly mít prospěch z takových nástrojů a považuje za klíčové zajistit, aby byla zaručena jejich dostupnost i pro osoby se zdravotním postižením; 151. domnívá se, že nerovnosti mezi muži a ženami v oblasti rozvoje dovedností by měly být v nové agendě dovedností lépe řešeny; 152. vítá iniciativu, jejímž cílem je zavést systém pro sledování absolventů s cílem poskytnout podložené a odpovídající informace k vypracování osnov a vzdělávacích nabídek; žádá o podobný systém pro rozsáhlé sledování absolventů odborného vzdělávání a přípravy; 153. žádá, aby byla v rámci programu Erasmus+, který nabízí a podporuje inkluzivní vzdělávání a odbornou přípravu pro mladé lidi, školitele, dobrovolníky, učně, stážisty a mladé pracovníky, trvale poskytována podpora a aby byla tato podpora navýšena; 154. vyzývá Komisi, aby provedla analýzu vnitrostátních systémů kvalifikace a navrhla jejich úpravu tak, aby odpovídaly měnícím se potřebám nově vznikajících profesí; zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy podporovaly učitele tím, že jim usnadní přístup k informacím o nejmodernějších technologiích, a připomíná v této souvislosti platformu eTwinning, kterou vybudovala Komise; 155. vyzývá Komisi, aby vyhlásila Evropský rok vzdělávání dospělých, který přispěje ke zvyšování povědomí o hodnotě vzdělávání dospělých a tzv. aktivního stárnutí v celé Evropě, a aby poskytla dostatečný časový prostor pro jeho přípravu na evropské i vnitrostátní úrovni; 156. vyzývá Komisi, aby každoročně pořádala tzv. evropské fórum dovedností, aby si mohli příslušné orgány, vzdělávací instituce, pracovníci, studenti, zaměstnavatelé a zaměstnanci vyměňovat osvědčené postupy, pokud jde o prognózování odborných dovedností, vývoj a ověřování; o 157. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Právní upozornění - Ochrana soukromí |