Seznam 
Přijaté texty
Čtvrtek, 30. listopadu 2017 - Brusel
Uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události na rok 2017
 Návrh opravného rozpočtu č. 6/2017: snížení prostředků na platby a na závazky v souladu s aktualizovanými prognózami výdajů a aktualizací příjmů (vlastní zdroje a pokuty)
 Uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem zajištění výplat záloh ze souhrnného rozpočtu Unie na rok 2018
 Uvolnění prostředků z nástroje pružnosti za účelem financování okamžitých rozpočtových opatření k řešení přetrvávajících problémů v souvislosti s migrací, přílivem uprchlíků a bezpečnostními hrozbami
 Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2017/003 GR/Attica retail
 Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2017/005 FI/Retail
 Rozpočtový proces na rok 2018
 Žádost, aby byla Ana Gomesová zbavena imunity
 Změny výše prostředků na hospodářskou, sociální a územní soudržnost a prostředků v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost a v rámci cíle Evropská územní spolupráce ***I
 Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi EU a Egyptem: účast Egypta na Partnerství pro výzkum a inovace v oblasti Středomoří (PRIMA) ***
 Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi EU a Alžírskem: účast Alžírska na Partnerství pro výzkum a inovace v oblasti Středomoří (PRIMA) ***
 Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi EU a Jordánskem: účast Jordánska na Partnerství pro výzkum a inovace v oblasti Středomoří (PRIMA) ***
 Přistoupení Chile, Islandu a Baham k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 *
 Přistoupení Panamy, Uruguaye, Kolumbie a Salvadoru k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 *
 Přistoupení San Marina k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 *
 Přistoupení Gruzie a Jižní Afriky k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 *
 Přechodná opatření pro zmírnění dopadu zavedení IFRS 9 ***I
 Zřízení nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru ***I
 Pořadí nezajištěných dluhových nástrojů v insolvenční hierarchii ***I
 Povinnosti v oblasti daně z přidané hodnoty při poskytování služeb a prodeji zboží na dálku *
 Správní spolupráce a boj proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty *
 Situace v Jemenu
 Provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením

Uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události na rok 2017
PDF 403kWORD 45k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2017 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/344 ze dne 14. prosince 2016 o uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události na rok 2017 (COM(2017)0900 – C8-0408/2017 – 2017/2265(BUD))
P8_TA(2017)0452A8-0372/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0900 – C8-0408/2017),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(1), a zejména na článek 13 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(2), a zejména na článek 14 této dohody,

–  s ohledem na společný návrh schválený dohodovacím výborem dne 18. listopadu 2017 (A8-0359/2017) v rámci dohodovacího řízení o návrhu souhrnného rozpočtu na rok 2018,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/344 ze dne 14. prosince 2016 o uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události v roce 2017(3),

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0372/2017),

A.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament a Rada uvolnily prostředky z rozpětí pro nepředvídané události na rok 2017 ve výši 1 906,1 milionu EUR nad rámec stropů závazků v okruhu 3 (Bezpečnost a občanství) a v okruhu 4 (Globální Evropa);

B.  vzhledem k tomu, že v rámci této částky se Evropský parlament a Rada rozhodly započíst částku 575,0 milionu EUR proti nevyužitému rozpětí v okruhu 2 (Udržitelný růst: přírodní zdroje) v roce 2017 a dále započíst proti nepřiděleným rozpětím v okruhu 5 (Správa) částku 507,3 milionu EUR v roce 2017, částku 570,0 milionu EUR v roce 2018 a částku 253,9 milionu EUR v roce 2019;

C.  vzhledem k tomu, že dohodovací výbor svolaný v souvislosti se schvalováním rozpočtu na rok 2018 následně souhlasil s úpravou výše zmíněného započtení rozpětí pro nepředvídané události tak, aby byla částka započtená v okruhu 5 v roce 2018 snížena o 252,0 milionu EUR a odpovídající započtení bylo uvedeno v okruhu 5 v roce 2020;

1.  bere na vědomí návrh Komise, v rámci dohody o rozpočtu na rok 2018, aby se revidovalo započtení rozpětí pro nepředvídané události uvolněného v roce 2017, a tím se zvýšilo celkové rozpětí na závazky dostupné v roce 2018; vyjadřuje politování nad přehnaným zaměřením některých členských států na dostupná rozpětí pod stropy VFR, které často vede k přehlížení flexibility, kterou poskytují zvláštní nástroje;

2.  zdůrazňuje, že i bez revize započtení by celkové rozpětí pro závazky v dohodnutém rozpočtu na rok 2018 již činilo 1 348,3 milionu EUR, zatímco v rámci nástroje pružnosti a celkového rozpětí pro závazky je stále k dispozici více než 900 milionů EUR; poukazuje na to, že v průběhu roku 2018 by mělo být v rámci celkového rozpětí pro závazky a nástroje pružnosti k dispozici dalších 1,2 miliardy EUR;

3.  konstatuje, že tato revize započtení, ačkoliv není zásadně významná, uvolňuje další rozpětí ve výši 252 milionů EUR v roce 2018 namísto roku 2020, takže poskytuje další flexibilitu v dřívější fázi v rámci tohoto VFR;

4.  vyjadřuje politování nad skutečností, že Evropský parlament a Rada musí přistoupit k rozdělení daného započtení v okruhu 5 mezi roky 2018 a 2020, aby rozpočtu EU poskytly flexibilitu potřebnou v roce 2018; vyjadřuje znepokojení nad následným snížením rozpětí v okruhu 5, které bude důsledkem tohoto postupu v roce 2020; poukazuje na to, že přijetí takového krajního opatření je jasným signálem toho, že rozpočet EU nedostává zdroje nezbytné k provádění politik a programů Unie;

5.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

6.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

7.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/344 ze dne 14. prosince 2016 o uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události v roce 2017

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2018/9.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(2) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(3) Úř. věst. L 50, 28.2.2017, s. 57-58.


Návrh opravného rozpočtu č. 6/2017: snížení prostředků na platby a na závazky v souladu s aktualizovanými prognózami výdajů a aktualizací příjmů (vlastní zdroje a pokuty)
PDF 397kWORD 47k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2017 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 6/2017 na rozpočtový rok 2017: snížení prostředků na platby a na závazky v souladu s aktualizovanými prognózami výdajů a aktualizací příjmů (vlastních zdrojů a pokut) (14275/2017 – C8-0417/2017 – 2017/2217(BUD))
P8_TA(2017)0453A8-0379/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1), a zejména na článek 41 tohoto nařízení,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2017 přijatý s konečnou platností dne 1. prosince 2016(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(3),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(4),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 6/2017, který Komise přijala dne 9. října 2017 (COM(2017)0597),

–  s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 6/2017, který Rada přijala dne 27. listopadu 2017 a postoupila Evropskému parlamentu tentýž den (14275/2017 – C8-0417/2017),

–  s ohledem na články 88 a 91 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0379/2017),

A.  vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 6/2017 (NOR 6/2017) má aktualizovat jak výdajové, tak příjmové stránky rozpočtu a zohlednit tak nejnovější vývoj;

B.  vzhledem k tomu, že NOR 6/2017 snižuje na straně výdajů objem prostředků na platby o 7 719,7 milionu EUR, většinou v rozpočtových položkách v okruhu 1b (Hospodářská, sociální a územní soudržnost) a v menším rozsahu v okruzích 2 (Udržitelný růst – přírodní zdroje), 3 (Bezpečnost a občanství) a 4 (Globální Evropa) a ve Fondu solidarity Evropské unie (FSEU), a odpovídajícím způsobem proto snižuje příspěvky členských států;

C.  vzhledem k tomu, že NOR 6/2017 snižuje prostředky na závazky o 15,33 milionu EUR v okruhu 2 a uvolňuje 46 milionů EUR v prostředcích na závazky v FSEU;

D.  vzhledem k tomu, že na příjmové straně zahrnuje NOR 6/2017 také úpravy spojené s revizí prognózy tradičních vlastních zdrojů (tj. cel a dávek z cukru), základů daně z přidané hodnoty (DPH) a hrubého národního důchodu (HND) a se zanesením příslušných oprav pro Spojené království do rozpočtu za roky 2013 a 2016, jakož i jejich financování;

E.  vzhledem k tomu, že NOR 6/2017 zohledňuje celkovou konečnou částku získanou na pokutách ve výši 3 209,7 milionu EUR, která překročila původně plánovanou částku pro rozpočet na rok 2017, a rozdíl mezi oběma částkami (ve výši 2 209,7 milionu EUR) přiděluje na snížení příspěvků z vlastních zdrojů členských států do rozpočtu Unie;

F.  vzhledem k tomu, že NOR 6/2017 povede k převedení prostředků zpět do rozpočtů členských států ve výši 9 829,6 milionu EUR, které doplní 6 405 milionu EUR, jejichž převedení již bylo potvrzeno v opravném rozpočtu 2/2017;

1.  vyjadřuje vážné znepokojení nad přebytkem v prostředcích na platby ve výši 7 719,7 milionu EUR; je překvapen zejména situací evropských strukturálních a investičních fondů v podokruhu 1b, kde členské státy ve svých žádostech předložených v červenci snížily své prognózy ohledně žádostí o platby o 5,9 miliardy EUR kvůli neustálým prodlevám v plnění programů, čímž připravily mnoho potenciálních projektů a příjemců o podporu Unie; dále s politováním konstatuje, že členské státy nezahájily své vnitrostátní programy pro Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) a Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF) v očekávaném tempu a že řádně neprovádějí programy pro přemísťování uprchlíků, což vedlo ke krácení prostředků ve výši 287,6 milionu EUR v okruhu 3;

2.  bere na vědomí analýzu příčin nedostatečného plnění v podokruhu 1b vypracovanou Komisí, mezi něž patří důraz na absorpci prostředků na období 2007–2013, pozdní přijetí právních základů, zdlouhavé jmenování vnitrostátních orgánů, změny, které přinesl nový právní rámec, a omezené pobídky v důsledku pravidla zrušení závazků „N+3“; je znepokojen skutečností, že podle nejnovějších prognóz vývoje plateb vypracovaných Komisí lze očekávat nedostatečné čerpání prostředků i v následujících letech, takže se do příštího víceletého finančního rámce (VFR) přelije dodatečných 31 miliard EUR v prostředcích na platby; všímá si, že ne všechny členské státy mají s plněním stejné potíže; naléhá zejména na členské státy s velmi vysokou mírou nedostatečného plnění, aby s pomocí Komise přijaly nezbytná opatření k řádnému plnění společně schválených programů Unie;

3.  vyjadřuje politování nad prodlevami ve vyplácení prostředků Unie v přistupujících a sousedních zemích, které způsobily značné snížení plateb (o 702,2 milionu EUR) v době, kdy jich bylo nejvíce zapotřebí; uznává, že Unie někdy musí působit v nepředvídatelných situacích; vyzývá Komisi k přijetí nezbytných opatření, mj. i prostřednictvím intenzivnějšího politického dialogu a technické pomoci, aby těmto prodlevám zabránila;

4.  naopak s potěšením konstatuje, že programy Unie v podokruhu 1a (Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost) jsou obecně dobře plněny, jak dosvědčuje tento NOP a nedávné schválení souhrnného převodu, v jehož rámci podokruh 1a absorbuje významnou část nevyčerpaných prostředků na platby v jiných okruzích; zdůrazňuje, že tímto se potvrzuje, že neustálá snaha Rady o snížení prostředků v tomto podokruhu kvůli jeho údajně nedostatečné absorpční kapacitě je pomýlená;

5.  opětovně vyjadřuje politování nad tím, že částky získané v důsledku nedostatečného plnění programů Unie a částky vybrané formou pokut v rámci politiky Unie v oblasti hospodářské soutěže jsou určeny na snížení příspěvků členských států na základě HND namísto toho, aby byly použity na financování priorit Unie; zdůrazňuje, že NOR 6/2017 počítá s dodatečným převedením příspěvků na základě HND ve výši 9 829,6 milionu EUR zpět do rozpočtů členských států k již schváleným 6 405 milionům EUR v opravném rozpočtu 2/2017; upozorňuje na skutečnost, že neshoda mezi oběma složkami rozpočtového orgánu po čtení v Parlamentu a na začátku dohodovacího řízení ohledně výdajů z rozpočtu Unie na rok 2018 se týká pouze 3 619,8 milionu EUR v prostředcích na závazky a 2 182,4 milionu EUR v prostředcích na platby;

6.  schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 6/2017;

7.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 6/2017 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

8.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Účetnímu dvoru, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 51, 28.2.2017.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.


Uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem zajištění výplat záloh ze souhrnného rozpočtu Unie na rok 2018
PDF 396kWORD 44k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2017 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem zajištění výplat záloh ze souhrnného rozpočtu Unie na rok 2018 (COM(2017)0270 – C8-0161/2017 – 2017/2076(BUD))
P8_TA(2017)0454A8-0371/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0270 – C8-0161/2017),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 10 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3), a zejména na článek 11 této dohody,

–  s ohledem na výsledky trialogu ze dne 17. listopadu 2017,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0371/2017),

A.  vzhledem k tomu, že v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 661/2014(4), je na vyplácení záloh vyčleněna částka 50 000 000 EUR prostřednictvím prostředků zapsaných v souhrnném rozpočtu Unie;

1.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem zajištění výplat záloh ze souhrnného rozpočtu Unie na rok 2018

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2018/508.)

(1) Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 661/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 143).


Uvolnění prostředků z nástroje pružnosti za účelem financování okamžitých rozpočtových opatření k řešení přetrvávajících problémů v souvislosti s migrací, přílivem uprchlíků a bezpečnostními hrozbami
PDF 406kWORD 44k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2017 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z nástroje pružnosti za účelem financování okamžitých rozpočtových opatření k řešení přetrvávajících problémů v souvislosti s migrací, přílivem uprchlíků a bezpečnostními hrozbami (COM(2017)0271 – C8-0163/2017 – 2017/2077(BUD))
P8_TA(2017)0455A8-0370/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0271 – C8-0163/2017),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(1) (nařízení o VFR), a zejména na článek 11 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(2), a zejména na článek 12 této dohody,

–  s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018, který přijala Komise dne 29. června 2017 (COM(2017)0400), ve znění návrhu na změnu č. 1/2018 (COM(2017)0615),

–  s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018, který přijala Rada dne 4. září 2017 a postoupila Evropskému parlamentu dne 13. září 2017 (11815/2017 – C8-0313/2017),

–  s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu na rok 2018, který Evropský parlament přijal dne 25. října 2017(3),

–  s ohledem na společný návrh schválený dohodovacím výborem dne 18. listopadu 2017 (14587/17 – C8-0416/2017),

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0370/2017),

A.  vzhledem k tomu, že po posouzení všech možností pro přerozdělení prostředků na závazky v rámci okruhu 3 (Bezpečnost a občanství) se zdá být nutné uvolnit prostředky na závazky z nástroje pružnosti;

B.  vzhledem k tomu, že Komise navrhla uvolnit prostředky z nástroje pružnosti, aby doplnila financování souhrnného rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2018 nad rámec stropu okruhu 3 o částku 817,1 milionu EUR na financování opatření k řešení migrace, přílivu uprchlíků a bezpečnostních hrozeb;

C.  vzhledem k tomu, že dohodovací výbor svolaný k projednávání rozpočtu na rok 2018 souhlasil s tím, aby byla uvolněna další částka ve výši 20,2 milionu EUR v důsledku zvýšení prostředků v okruhu 3;

1.  konstatuje, že stropy okruhu 3 na rok 2018 neumožňují odpovídajícím způsobem financovat naléhavá opatření k řešení migrace, přílivu uprchlíků a bezpečnostních hrozeb;

2.  souhlasí proto s tím, aby byly z nástroje pružnosti uvolněny prostředky ve výši 837,2 milionu EUR v prostředcích na závazky;

3.  souhlasí dále s navrhovaným přidělením odpovídajících prostředků na platby ve výši 464 milionů EUR v roce 2018, 212,7 milionu EUR v roce 2019, 126,4 milionu EUR v roce 2020 a 34,2 milionu EUR v roce 2021;

4.  opakuje, že uvolnění prostředků z tohoto nástroje v souladu s článkem 11 nařízení o VFR znovu dokazuje, že je klíčové, aby byl rozpočet Unie flexibilnější;

5.  opakuje svůj dlouhodobý postoj, že prostředky na platby pocházející z prostředků na závazky, které byly původně uvolněny prostřednictvím nástroje pružnosti, je možné započítávat pouze nad rámec stropů VFR;

6.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

7.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

8.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z nástroje pružnosti za účelem financování okamžitých rozpočtových opatření k řešení přetrvávajících problémů v souvislosti s migrací, přílivem uprchlíků a bezpečnostními hrozbami

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2018/8.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(2) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2017)0408.


Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2017/003 GR/Attica retail
PDF 419kWORD 49k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2017 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost Řecka – EGF/2017/003 GR/Attica retail) (COM(2017)0613 – C8-0360/2017 – 2017/2229(BUD))
P8_TA(2017)0456A8-0367/2017

Evropský parlament

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0613 – C8-0360/2017),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1) (dále jen „nařízení o EFG“),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3) (IIA ze dne 2. prosince 2013), a zejména na bod 13 této dohody,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 7/2013, podle níž Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) vytváří skutečnou přidanou hodnotu EU, je-li využíván ke spolufinancování služeb pro propuštěné pracovníky nebo dávek, které v rámci stávajících systémů členských států pro podporu v nezaměstnanosti neexistují,

–  s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 IIA ze dne 2. prosince 2013,

–  s ohledem na svá usnesení o uvolnění prostředků z EFG, jež přijal od ledna 2007, včetně připomínek Výboru pro zaměstnanost a sociální věci k předloženým žádostem,

–  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0367/2017),

A.  vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo důsledky celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce;

B.  vzhledem k tomu, že Řecko předložilo žádost EGF/2017/003 GR/Attica retail o finanční příspěvek z EFG v návaznosti na 725 případů propuštění, k nimž došlo v devíti podnicích, jejichž činnost spadá do hospodářského odvětví klasifikovaného jako maloobchod v regionu Atika a v dalších deseti regionech(4);

C.  vzhledem k tomu, že žádost vychází z kritérií pro pomoc stanovených v čl. 4 odst. 2 nařízení o EFG;

D.  vzhledem k tomu, že Řecko, aby prokázalo souvislost mezi případy propuštění a celosvětovou finanční a hospodářskou krizí, argumentuje tím, že se řecké hospodářství po dobu šesti po sobě jdoucích let (2008–2013) nacházelo v závažné recesi; že mezi lety 2008–2016 klesl řecký HDP o 26,2 % veřejná spotřeba o 22,8 % a že v zemi je o 700 000 více nezaměstnaných; vzhledem k tomu, že kvůli splácení zahraničního dluhu musely řecké vlády od roku 2008 výrazně zvýšit daňové sazby, racionalizovat veřejné výdaje a snížit platy zaměstnanců ve veřejném sektoru, obzvláště pak starobní důchody, přičemž v důsledku kombinace politik, která byla uplatněna, došlo také ke snížení mezd v soukromém sektoru; vzhledem k tomu, že pokles příjmů vedl k poklesu spotřeby, což těžce dolehlo na maloobchodní odvětví;

1.  souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 2 nařízení o EFG jsou splněny, a Řecko má proto podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 2 949 150 EUR, což představuje 60 % celkových nákladů, které činí 4 915 250 EUR;

2.  bere na vědomí, že Komise dodržela lhůtu 12 týdnů od obdržení úplné žádosti řeckých orgánů, během níž měla posoudit, zda byly splněny podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku, a dne 23. října 2017 dokončila své posouzení a tentýž den o něm informovala Parlament;

3.  podotýká, že všech devět dotčených podniků vlastní obchody a supermarkety, které aktivně působí v oblasti prodeje spotřebních výrobků z maloobchodu; s politováním konstatuje, že v letech 2008–2015 došlo k propadu maloobchodního prodeje, a to od 60 % u obchodů se spotřebiči pro domácnost po 30 % u maloobchodního prodeje potravin a 23 % u supermarketů;

4.  uznává, že zmíněná propuštění jsou přímo spojena s poklesem v odvětví od roku 2008; podotýká, že v letech 2008–2015 zaniklo 164 000 pracovních míst v maloobchodu, ve výrobních odvětvích a stavebnictví, což představuje 64,2 % celkového počtu zrušených pracovních míst;

5.  připomíná, že od roku 2008 hospodářská krize vytváří značný tlak na snižování kupní síly řeckých domácností; konstatuje, že výrazné omezení půjček podnikům a jednotlivcům mělo dopad na podniky v maloobchodním sektoru; s politováním konstatuje, že kombinace těchto dvou faktorů způsobila pokles indexu celkového obratu v maloobchodu, který se v období 2008–2016 snížil o více než 63 %; zdůrazňuje, že úsporná opatření přijatá od roku 2008, obzvláště snižování mezd, nové sjednávání nájemních smluv a odkládání splatnosti faktur, tuto situaci dále zhoršila; upozorňuje na skutečnost, že tento příklad ukazuje, že uplatněná opatření nemohla účinně a dlouhodobě vyřešit hospodářskou krizi;

6.  se znepokojením zdůrazňuje, že v regionu Atika, na nějž připadá více než 70 % případů propouštění, dosahuje míra nezaměstnanosti 22,9 %, zatímco v ostatních deseti regionech se pohybuje od 19,5 % v Egejské oblasti do 26,8 % v regionech Epirus a Západní Makedonie; je znepokojen tím, že tato propouštění mohou vést k dalšímu zhoršování situace v oblasti nezaměstnanosti, jemuž tyto regiony čelí od počátku hospodářské a finanční krize; především podotýká, že 31,8 % obyvatel regionu Atika je ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením;

7.  konstatuje, že Řecko plánuje pět druhů opatření: i) profesní poradenství, ii) školení, přeškolování a odborné vzdělávání, iii) příspěvek na zahájení podnikání, iv) příspěvek při hledání zaměstnání a příspěvek na odbornou přípravu, v) podpora na vytváření pracovních míst;

8.  konstatuje, že 85,2 % cílených příjemců jsou lidé ve věku nad 55 let, z čehož 24,8 % je starších 64 let; zdůrazňuje, že je politováníhodné, že se nepodařilo najít přijatelné řešení, které by jejich propuštění zabránilo, zejména vzhledem k tomu, že vysoký počet služebních let je při hledání zaměstnání přitěžujícím faktorem; vítá rozhodnutí Řecka poskytnout pracovníkům kurzy odborné přípravy odpovídající jejich potřebám, zejména potřebám starších příjemců, a aktuálním požadavkům trhu práce;

9.  konstatuje, že koordinovaný balíček individualizovaných služeb byl vypracován na základě konzultací s generálním sekretariátem a se zástupci Institutu práce Všeobecné konfederace řeckých pracovníků (GSEE), a tuto skutečnost vítá; připomíná, že intenzivní sociální dialog založený na vzájemné důvěře a sdílené odpovědnosti představuje nejlepší nástroj k hledání konsensuálních řešení a společných postojů při předjímání, prevenci a řízení procesů restrukturalizace; zdůrazňuje, že by pomohl předcházet ztrátě pracovních míst, a tudíž i případům využití EFG;

10.  konstatuje, že opatření na podporu příjmu budou představovat 34,72 % z celkového balíčku individualizovaných opatření, což je těsně pod maximálním stropem 35 % stanoveným nařízením, přičemž se jedná o mnohem větší procentní podíl, než byl navrhován v jiných nedávných případech; připomíná, že tyto akce jsou podmíněny aktivní účastí cílových příjemců pomoci na činnostech souvisejících s hledáním zaměstnání nebo s profesní přípravou;

11.  zdůrazňuje, že řecké orgány potvrdily, že na způsobilá opatření není čerpána žádná podpora z jiných finančních nástrojů EU;

12.  připomíná, že koncepce koordinovaného balíčku individualizovaných služeb podporovaných z EFG by se měla zaměřit na iniciativy, které podporují zaměstnanost, dovednosti pracovníků a zhodnocení jejich dosavadní kariéry s cílem přiblížit se podnikatelskému světu, včetně družstev, a měla by být koordinována se stávajícími programy Unie, včetně Evropského sociálního fondu; je přesvědčen, že pomocí jednotné strategie lze snížit riziko přemísťování výroby a vytvořit příznivé podmínky pro návrat průmyslové výroby do Unie; trvá na tom, že zodpovědná politika zahrnující prevenci a předcházení restrukturalizacím by měla mít přednost před jakýmkoli využitím EFG; trvá rovněž na významu skutečné průmyslové politiky na úrovni Unie, která přinese udržitelný růst podporující začlenění;

13.  připomíná, že ve svém usnesení ze dne 15. září 2016 o činnostech, dopadu a přidané hodnotě Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v letech 2007–2014(5) již vyjádřil znepokojení nad „rozdílem mezi prostředky požadovanými z EFG a částkami, které členské státy vracejí“; vybízí Komisi, aby i nadále nabádala členské státy k tomu, aby vypracovávaly realističtější odhady pravděpodobných nákladů s cílem minimalizovat potřebu následného zpětného získávání finančních prostředků;

14.  připomíná, že v souladu s článkem 7 nařízení o EFG by podoba koordinovaného balíčku individualizovaných služeb měla předjímat budoucí perspektivy trhu práce a požadované dovednosti a být slučitelná s přechodem na udržitelné hospodářství, jež účinně využívá zdroje;

15.  opětovně poukazuje na to, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou podle vnitrostátního práva nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví;

16.  znovu žádá Komisi, aby zajistila přístup veřejnosti ke všem dokumentům souvisejícím s žádostmi o pomoc z EFG;

17.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

18.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

19.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti Řecka – EGF/2017/003 GR/Attica retail

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2018/6.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(4) Východní Makedonie, Thrákie (EL11), Střední Makedonie (EL12), Západní Makedonie (EL13), Thesálie (EL14), Epirus (EL21), Západní Řecko (EL23), Střední Řecko (EL24), Peloponés (EL25), jižní Egejské moře (EL42) a Kréta (EL43).
(5) Přijaté texty, P8_TA(2016)0361.


Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2017/005 FI/Retail
PDF 416kWORD 46k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2017 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost Finska – EGF/2017/005 FI/Retail) (COM(2017)0618 – C8-0364/2017 – 2017/2231(BUD))
P8_TA(2017)0457A8-0366/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0618 – C8-0364/2017),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1) (dále jen „nařízení o EFG“),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3) (IIA ze dne 2. prosince 2013), a zejména na bod 13 této dohody,

–  s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 IIA ze dne 2. prosince 2013,

–  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0366/2017),

A.  vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo důsledky celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce;

B.  vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by se poskytovat co nejrychleji a co nejúčinněji;

C.  vzhledem k tomu, že Finsko podalo žádost EGF/2017/005 FI/Retail o finanční příspěvek z EFG v souladu s kritérii pro pomoc podle čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení o EFG poté, co tři společnosti působící v hospodářském odvětví, které je v rámci klasifikace NACE Revize 2 řazeno do oddílu 47 (Maloobchod, kromě motorových vozidel a motocyklů), a nacházejí se ve finských regionech úrovně NUTS 2 Länsi Suomi, Helsinki-Uusimaa, Etelä-Suomi a Pohjois- ja Itä-Suomi propustily 1 660 pracovníků; vzhledem k tomu, že se těchto opatření dle očekávání zúčastní 1 500 propuštěných pracovníků;

D.  vzhledem k tomu, že za finanční kontrolu akcí podporovaných z EFG odpovídají dotčené členské státy, jak stanoví čl. 21 odst. 1 nařízení o EFG;

1.  souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení o EFG jsou splněny a že Finsko má podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 2 499 360 EUR, což představuje 60 % celkových nákladů ve výši 4 165 600 EUR;

2.  bere na vědomí, že Komise dodržela lhůtu 12 týdnů od obdržení úplné žádosti finských orgánů, během níž měla posoudit, zda byly splněny podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku, a dne 23. října 2017 dokončila své posouzení a tentýž den o tom informovala Parlament;

3.  bere na vědomí argument Finska, že propouštění souvisí s velkými změnami ve struktuře světového obchodu způsobenými globalizací, konkrétně s prudkým nárůstem mezinárodního obchodování po internetu; zejména konstatuje, že od roku 2014 trvale klesají prodeje tradičních finských obchodních domů v důsledku zvýšení internetového prodeje maloobchodních výrobků ve Finsku a sílící obliby internetových obchodů se sídlem mimo EU u finských spotřebitelů;

4.  konstatuje, že všechny čtyři finské regiony na úrovni NUTS 2 byly postiženy propouštěním ve dvou velkých finských řetězcích obchodních domů; uznává, že obchodní domy se kvůli vzestupu elektronického obchodování, měnícím se nákupním návykům a slabé důvěře spotřebitelů potýkají se slábnoucím peněžním tokem a klesající ziskovostí;

5.  připomíná, že k propouštění došlo ve dvou velkých finských řetězcích obchodních domů a v jedné dceřiné společnosti, které se od roku 2015 kvůli vzestupu elektronického obchodování, měnícím se nákupním návykům a slabé důvěře spotřebitelů potýkají s výrazným propadem zisků a zhoršujícím se peněžním tokem; vyjadřuje politování nad tím, že na začátku roku 2017 musely dvě z dotčených společností zcela ukončit činnost;

6.  současně si je vědom toho, že se výrazně mění povaha pracovních pozic v maloobchodu a roste podíl míst na poloviční úvazek, která vyžadují nové dovednosti, např. znalost IT, prognostikování, analýzu dat, komunikaci, znalost zákazníků a logistiku; s politováním konstatuje, že 43 % finských zaměstnanců v maloobchodu starších 45 let tyto dovednosti postrádá; domnívá se, že překážky bránící opětovnému zaměstnání pracovníků nad 50 let jsou velmi vážným problémem, a se zájmem očekává hodnocení pilotních projektů v oblasti profesního poradenství, které byly zařazeny mezi opatření určená této skupině propuštěných zaměstnanců;

7.  zdůrazňuje, že velký počet propuštěných pracovníků je starší 55 let a že přes 76 % z nich jsou ženy; vzhledem k této situaci uznává, že je důležité přijmout aktivní opatření na trhu práce spolufinancovaná z EFG, která by zlepšila šanci uvedených zranitelných skupin na opětovné začlenění na trh práce; vítá, že zvláštní pozornost se věnuje tomu, aby navržená opatření byla uzpůsobena konkrétním potřebám cílových skupin;

8.  konstatuje, že Finsko plánuje zavést sedm typů opatření pro propuštěné pracovníky, jichž se tato žádost týká: i) koučování a další přípravná opatření, ii) opatření na podporu zaměstnanosti a podnikání, iii) odborná příprava a školení, iv) granty pro začínající podniky, v) pilotní projekty v oblasti profesního poradenství, vi) dotace mezd a vii) příspěvky na výdaje spojené s cestami a ubytováním; vítá, že se plánované pilotní projekty budou zabývat fyzickými, duševními či jinými problémy, které mohou představovat překážku pro opětovné zaměstnání pracovníků starších 50 let; konstatuje, že na kontrolu a podávání zpráv jsou přiděleny dostatečné prostředky;

9.  konstatuje, že opatření na podporu příjmu budou tvořit 22,05 % z celkového balíčku individualizovaných opatření, takže zdaleka nebyla využita maximální 35% výše stanovená v nařízení o EFG, a že tato opatření jsou podmíněna aktivním zapojením cílových příjemců do hledání zaměstnání nebo odborné přípravy;

10.  bere na vědomí, že koordinovaný balíček individualizovaných služeb byl vypracován na základě konzultací se zástupci středisek pro hospodářský rozvoj, dopravu a životní prostředí v regionech Uusimaa, Pirkanmaa, Pohjois-Pohjanmaa a Varsinais-Suomi, se zástupci úřadu pro zaměstnanost a hospodářský rozvoj v Uusimaa i se zástupci dotčených společností a odborů;

11.  konstatuje, že finské orgány poskytly záruky, že navrhované akce neobdrží finanční podporu z jiných fondů či finančních nástrojů Unie, že se zamezí jakémukoli dvojímu financování a že se navrhované akce budou doplňovat s akcemi financovanými ze strukturálních fondů;

12.  připomíná, že podoba koordinovaného balíčku individualizovaných služeb podporovaných z EFG by měla předjímat perspektivy budoucího trhu práce a požadované dovednosti a měla by být slučitelná s přechodem k udržitelnému hospodářství, které účinně využívá zdroje;

13.  opětovně poukazuje na to, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou podle vnitrostátního práva nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, nebo opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví;

14.  vyzývá Komisi, aby důrazně vyzvala vnitrostátní orgány, aby ve svých budoucích návrzích poskytly více údajů o odvětvích, která mají vyhlídky na růst, a proto lze očekávat, že budou přijímat nové pracovníky, a aby shromažďovaly podložené údaje o dopadu financování z EFG, a to i na kvalitu pracovních míst a míru opětovného začleňování na trh práce díky EFG;

15.  znovu žádá Komisi, aby zajistila přístup veřejnosti ke všem dokumentům souvisejícím s žádostmi o pomoc z EFG;

16.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

17.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

18.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti z Finska – EGF/2017/005 FI/Retail

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2018/7.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.


Rozpočtový proces na rok 2018
PDF 787kWORD 74k
Usnesení
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2017 o společném návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018 schváleném dohodovacím výborem v rámci rozpočtového procesu (14587/2017 – C8-0416/2017 – 2017/2044(BUD))
P8_TA(2017)0458A8-0359/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na společný návrh schválený dohodovacím výborem a na příslušná prohlášení Parlamentu, Rady a Komise (14587/2017 – C8-0416/2017),

–  s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018, který přijala Komise dne 29. června 2017 (COM(2017)0400),

–  s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018, který přijala Rada dne 4. září 2017 a postoupila Evropskému parlamentu dne 13. září 2017 (11815/2017 – C8-0313/2017),

–  s ohledem na návrh na změnu č. 1/2018 k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018, který předložila Komise dne 16. října 2017,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2017 o postoji Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018(1) a návrhy na změnu rozpočtu, které jsou jeho součástí,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(4),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(5),

–  s ohledem na článek 90 a článek 91 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu své delegace v dohodovacím výboru (A8-0359/2017),

1.  schvaluje společný návrh dohodnutý dohodovacím výborem, který sestává z následujících dokumentů tvořících celek:

   seznam rozpočtových položek, které se ve srovnání s návrhem rozpočtu nebo s postojem Rady nemění;
   souhrnné číselné údaje v rozpisu podle jednotlivých okruhů finančního rámce;
   číselné údaje po jednotlivých položkách u všech bodů rozpočtu;
   konsolidovaný dokument obsahující číselné údaje a konečné znění všech položek změněných během dohodovacího jednání;

2.  potvrzuje společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  bere na vědomí jednostranná prohlášení Komise a Rady, která jsou přílohou tohoto usnesení;

4.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2018 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto legislativní usnesení Radě, Komisi, ostatním dotčeným orgánům a institucím, jakož i vnitrostátním parlamentům.

PŘÍLOHA

18.11.2017

KONEČNÝ NÁVRH

Rozpočet na rok 2018 – Prvky společných závěrů

Tyto společné závěry se vztahují na následující oddíly:

1.  Rozpočet 2018

2.  Rozpočet 2017 – Návrh opravného rozpočtu 6/2017

3.  Prohlášení

Souhrnný přehled

A.  Rozpočet 2018

Podle prvků společných závěrů:

–  Celková výše prostředků na závazky v rozpočtu na rok 2018 je stanovena na 160 113,5 milionu EUR. Celkově tak zbývá pod stropy VFR na rok 2018 rozpětí ve výši 1 600,3 milionu EUR v prostředcích na závazky.

–  Celková výše prostředků na platby v rozpočtu na rok 2018 je stanovena na 144 681,0 milionu EUR.

–  Z nástroje pružnosti na rok 2018 se uvolňuje částka ve výši 837,2 milionů EUR v prostředcích na závazky pro okruh 3 Bezpečnost a občanství.

–  Celkové rozpětí pro závazky je využito ve výši 1 113,7 milionu EUR pro okruh 1a Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost a okruh 1b Hospodářská, sociální a územní soudržnost.

–  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady EU 2017/344 ze dne 14. prosince 2016 o uvolnění rozpětí pro nepředvídané události v roce 2017(6) se změní s cílem upravit způsob kompenzací tak, aby se částka kompenzovaná v okruhu 5 Správa v roce 2018 snížila z 570 milionů EUR na 318 milionů EUR a aby byla do téhož okruhu v roce 2020 začleněna odpovídající kompenzace ve výši 252 milionů EUR.

–  Výši prostředků na platby na rok 2018 související s uvolněním prostředků z nástroje pružnosti v letech 2014, 2016, 2017 a 2018 odhaduje Komise na 678,3 milionu EUR.

B.  Rozpočet na rok 2017

Podle prvků společných závěrů, Návrh opravného rozpočtu 6/2017 je přijat ve znění navrženém Komisí.

1.  Rozpočet 2018

1.1.  „Uzavřené“ položky

Pokud není dále v těchto závěrech uvedeno jinak, všechny rozpočtové položky, v nichž Rada ani Parlament nenavrhují žádné změny, a položky, u kterých ve svém čtení Parlament přijal změny provedené Radou v jejím čtení, se potvrzují.

U ostatních rozpočtových položek se dohodovací výbor dohodl na závěrech uvedených v bodech 1.2 až 1.7 níže.

1.2.  Horizontální aspekty

Decentralizované agentury

Příspěvek EU pro všechny decentralizované agentury (v prostředcích na závazky a v prostředcích na platby) a počet jejich pracovních míst jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2018 s výjimkou:

—  v rámci okruhu 3:

o Evropského policejního úřadu (EUROPOL, článek rozpočtu 18 02 04), jemuž je přiděleno 10 dodatečných pracovních míst a prostředky na závazky a platby se zvyšují o 3 690 000 EUR.

o Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO, článek rozpočtu 18 03 02), jemuž se zvyšují prostředky na závazky a platby o 5 000 000 EUR.

o Evropské jednotky pro soudní spolupráci (EUROJUST, rozpočtový článek 33 03 04), jemuž je přiděleno 5 dodatečných pracovních míst a prostředky na závazky a platby se zvyšují o 1 845 000.

—  v rámci okruhu 1a:

o Agentury pro evropský GNSS (GSA, článek rozpočtu 02 05 11), jemuž je přiděleno 5 dodatečných pracovních míst a prostředky na závazky a platby se zvyšují o 345 000 EUR.

o Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA, článek rozpočtu 12 02 06), v jehož případě došlo ke snížení prostředků na závazky a platby i počtu pracovních míst na úroveň návrhu rozpočtu.

Výkonné agentury

Příspěvek EU pro výkonné agentury (v prostředcích na závazky a na platby) a počet jejich pracovních míst se stanoví ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu na rok 2018 ve znění návrhu na změnu č. 1/2018.

Pilotní projekty / přípravné akce

Vedle přípravné akce navržené Komisí v návrhu rozpočtu na rok 2018 byl dohodnut komplexní soubor 87 pilotních projektů / přípravných akcí (PP/PA) navržených Parlamentem v celkové výši 100,0 milionu EUR v prostředcích na závazky.

Pokud se ukáže, že určitý pilotní projekt nebo přípravná akce spadá pod již existující právní základ, může Komise navrhnout převod prostředků pod odpovídající právní základ, aby se provádění projektu či akce usnadnilo.

Tento soubor je plně v mezích stropů pro pilotní projekty a přípravné akce stanovených ve finančním nařízení.

1.3.  Výdajové okruhy finančního rámce – prostředky na závazky

Poté, co vzal v úvahu výše uvedené závěry týkající se „uzavřených“ rozpočtových položek, agentur a pilotních projektů a přípravných akcí, se dohodovací výbor dohodl na tomto:

Okruh 1a – Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

Prostředky na závazky jsou ponechány ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2018, avšak s úpravami, na kterých se dohodl dohodovací výbor, jež jsou uvedeny v následující tabulce:

 

 

 

 

V EUR

Rozpočtová položka / program

Název

NR 2018 (včetně NZ1)

Rozpočet 2018

Rozdíl

1.1.11

Evropské družicové navigační systémy (EGNOS a Galileo)

 

 

-4 090 000

02 05 01

Vývoj a poskytování infrastruktury a služeb globální družicové navigace (Galileo) do roku 2020

623 949 000

621 709 000

-2 240 000

02 05 02

Poskytování satelitních služeb umožňujících zlepšit výkonnost systému GPS tak, aby postupně pokryl celý prostor Evropské konference civilního letectví (ECAC), do roku 2020 (EGNOS)

185 000 000

183 150 000

-1 850 000

1.1.13

Evropský program monitorování Země (Copernicus)

 

 

-10 370 000

02 06 01

Poskytování operačních služeb závislých na vesmírných pozorováních a údajích in situ (Copernicus)

130 664 000

129 364 000

-1 300 000

02 06 02

Vybudování schopnosti Unie k nezávislému pozorování Země (Copernicus)

507 297 000

498 227 000

-9 070 000

1.1.14

Evropský sbor solidarity

 

 

-30 000 000

15 05 01

Evropský sbor solidarity

68 235 652

38 235 652

-30 000 000

1.1.31

Horizont 2020

 

 

110 000 000

02 04 02 01

Vedoucí postavení v kosmu

173 389 945

184 528 490

11 138 545

02 04 02 03

Zvyšování inovací v malých a středních podnicích

36 937 021

43 178 448

6 241 427

06 03 03 01

Dosažení evropského dopravního systému, který účinně využívá zdroje, je šetrný k životnímu prostředí, bezpečný a plynulý

53 986 199

56 835 072

2 848 873

08 02 01 01

Posílení hraničního výzkumu v Evropské radě pro výzkum

1 827 122 604

1 842 122 604

15 000 000

08 02 02 01

Vedoucí postavení v nanotechnologiích, pokročilých materiálech, laserových technologiích, biotechnologiích a vyspělé výrobě a zpracování

518 395 125

524 204 453

5 809 328

08 02 03 03

Přechod na spolehlivou, udržitelnou a konkurenceschopnou energetickou soustavu

330 244 971

336 486 398

6 241 427

08 02 03 04

Dosažení evropského systému dopravy, který účinně využívá zdroje a je šetrný k životnímu prostředí, bezpečný a bezproblémový

230 777 055

239 323 675

8 546 620

08 02 03 05

Dosažení hospodářství, které účinně využívá zdroje a je odolné vůči změně klimatu, a udržitelných dodávek surovin

297 738 618

303 307 891

5 569 273

08 02 08

Nástroj pro malé a střední podniky

471 209 870

481 209 870

10 000 000

09 04 02 01

Vedoucí postavení v informačních a komunikačních technologiích

722 055 754

725 189 515

3 133 761

15 03 01 01

Akce Marie Skłodowska-Curie – Vytváření, rozvoj a předávání nových dovedností, poznatků a inovací

870 013 019

885 710 765

15 697 746

32 04 03 01

Přechod na spolehlivou, udržitelnou a konkurenceschopnou energetickou soustavu

300 984 111

320 757 111

19 773 000

1.1.4

Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME)

 

 

15 000 000

02 02 02

Zlepšení přístupu malých a středních podniků ke kapitálovému nebo dluhovému financování

199 554 000

214 554 000

15 000 000

1.1.5

Vzdělávání, odborná příprava a sport (Erasmus+)

 

 

54 000 000

15 02 01 01

Podpora špičkové kvality a spolupráce v evropském prostoru vzdělávání a odborné přípravy a její význam pro trh práce

1 955 123 300

1 979 123 300

24 000 000

15 02 01 02

Podpora špičkové kvality a spolupráce v rámci evropského prostoru mládeže a zapojení mladých lidí do evropského demokratického dění

182 672 916

212 672 916

30 000 000

1.1.7

Programy Cla, Fiscalis a Boj proti podvodům

 

 

-1 365 232

14 02 01

Podpora fungování a modernizace celní unie

80 071 000

78 860 555

-1 210 445

14 03 01

Zlepšení řádného fungování systémů zdanění

32 043 000

31 888 213

-154 787

1.1.81

Nástroj pro propojení Evropy (CEF) – energetika

 

 

-19 773 000

32 02 01 04

Příspěvek Unie k finančním nástrojům pro vytvoření příznivějšího prostředí pro soukromé investice do energetických projektů.

19 773 000

0

-19 773 000

1.1.DAG

Decentralizované agentury

 

 

-3 965 555

02 05 11

Agentura pro evropský GNSS

30 993 525

31 338 525

345 000

12 02 06

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA)

15 947 170

11 636 615

-4 310 555

1.1.OTH

Další opatření a programy

 

 

-2 346 000

02 03 02 01

Podpora normalizačních činností prováděných orgány CEN, CENELEC a ETSI

18 908 000

18 562 000

-346 000

26 02 01

Postupy zadávání a zveřejňování veřejných zakázek na dodávky, stavební práce a služby

8 500 000

7 500 000

-1 000 000

29 02 01

Poskytování kvalitních statistických informací, zavedení nových metod tvorby evropských statistik a posílení partnerství v rámci Evropského statistického systému

59 475 000

58 475 000

-1 000 000

1.1.PPPA

Pilotní projekty a přípravné akce

 

 

51 650 000

1.1.SPEC

Akce financované na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi

 

 

-2 900 000

01 02 01

Hospodářská a měnová unie a euro – koordinace, dohled a komunikace

12 000 000

11 500 000

-500 000

04 03 01 08

Pracovněprávní vztahy a sociální dialog

16 438 000

15 038 000

-1 400 000

06 02 05

Činnosti na podporu evropské dopravní politiky a práv cestujících, včetně komunikace

11 821 000

10 821 000

-1 000 000

 

Celkem

 

 

155 840 213

Výsledkem je dohodnutá úroveň prostředků na závazky ve výši 22 001,5 milionu EUR, bez rozpětí v rámci výdajového stropu okruhu 1a ve výši 21 239 milionů EUR, a využití celkového rozpětí pro závazky ve výši 762,5 milionu EUR.

Podokruh 1b – Hospodářská, sociální a územní soudržnost

Prostředky na závazky jsou ponechány ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2018, avšak s úpravami, na kterých se dohodl dohodovací výbor, jež jsou uvedeny v následující tabulce:

 

 

 

 

V EUR

Rozpočtová položka / program

Název

NR 2018 (včetně NZ1)

Rozpočet 2018

Rozdíl

1.2.5

Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (zvláštní nadrámcový příděl)

 

 

116 666 667

04 02 64

Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí

233 333 333

350 000 000

116 666 667

1.2.PPPA

Pilotní projekty a přípravné akce

 

 

7 700 000

 

Celkem

 

 

124 366 667

Výsledkem je dohodnutá úroveň prostředků na závazky ve výši 55 532,2 milionu EUR, bez rozpětí v rámci výdajového stropu okruhu 1b ve výši 55 181 milionů EUR, a využití celkového rozpětí pro závazky ve výši 351,2 milionu EUR.

Okruh 2 – Udržitelný růst: Přírodní zdroje

Prostředky na závazky jsou ponechány ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2018, avšak s úpravami, na kterých se dohodl dohodovací výbor, jež jsou uvedeny v následující tabulce:

 

 

 

 

V EUR

Rozpočtová položka / program

Název

NR 2018 (včetně NZ1)

Rozpočet 2018

Rozdíl

2.0.10

Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) – výdaje související s trhem a přímé platby

 

 

-229 900 000

05 03 01 10

Režim základní platby (RZP)

16 556 000 000

16 326 100 000

-229 900 000

2.0.PPPA

Pilotní projekty a přípravné akce

 

 

15 600 000

 

Celkem

 

 

-214 300 000

Snížení prostředků na závazky plně souvisí s vyššími účelově vázanými příjmy, které jsou k dispozici z přebytku EZZF ke dni 31. října 2017, jenž plně pokryje potřeby odvětví aktualizované v návrhu na změnu 1/2018. Návrh na změnu 1/2018 zvyšuje prostředky na platby na tyto aktualizované potřeby:

—  mladí zemědělci o 34 milionů EUR (rozpočtová položka 05 03 01 13),

—  zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí o 95 milionů EUR (rozpočtová položka 05 03 01 11),

—  ostatní opatření v odvětví vepřového masa, drůbeže, včelařství a ostatních živočišných produktů o 60 milionů EUR (rozpočtová položka 05 02 15 99)

—  vnitrostátní programy podpory pro odvětví vína o 7 milionů EUR (rozpočtová položka 05 02 09 08),

—  opatření pro skladování sušeného odstředěného mléka o 2 miliony EUR (rozpočtová položka 05 02 12 02).

V důsledku toho činí dohodnutá úroveň prostředků na závazky 59 285,3 milionu EUR, což v rámci výdajového stropu okruhu 2 ponechává rozpětí ve výši 981,7 milionu EUR.

Okruh 3 – Bezpečnost a občanství

Prostředky na závazky jsou ponechány ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2018, avšak s úpravami, na kterých se dohodl dohodovací výbor, jež jsou uvedeny v následující tabulce:

 

 

 

 

V EUR

Rozpočtová položka / program

Název

NR 2018 (včetně NZ1)

Rozpočet 2018

Rozdíl

3.0.11

Kreativní Evropa

 

 

3 500 000

15 04 01

Posilování finanční kapacity malých a středních podniků a malých a velmi malých organizací v evropském kulturním a tvůrčím prostředí a podpora rozvoje politiky a nových obchodních modelů

34 528 000

35 528 000

1 000 000

15 04 02

Dílčí program Kultura – Podpora přeshraničních činností a podněcování nadnárodního pohybu a mobility

68 606 000

71 106 000

2 500 000

3.0.8

Potraviny a krmiva

 

 

-6 500 000

17 04 01

Lepší nákazový status a vyšší úroveň ochrany zvířat v Unii

161 500 000

160 000 000

-1 500 000

17 04 02

Včasné zjištění škodlivých organismů rostlin a jejich eradikace

25 000 000

22 000 000

-3 000 000

17 04 03

Zajištění účinných, účelných a spolehlivých kontrol

57 483 000

55 483 000

-2 000 000

3.0.DAG

Decentralizované agentury

 

 

10 535 000

18 02 04

Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol)

116 687 271

120 377 271

3 690 000

18 03 02

Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO)

85 837 067

90 837 067

5 000 000

33 03 04

Evropská jednotka pro soudní spolupráci (Eurojust)

36 506 468

38 351 468

1 845 000

3.0.PPPA

Pilotní projekty a přípravné akce

 

 

12 650 000

 

Celkem

 

 

20 185 000

Výsledkem je dohodnutá úroveň prostředků na závazky ve výši 3 493,2 milionu EUR, bez rozpětí v rámci výdajového stropu okruhu 3 a uvolnění 837,2 milionu EUR prostřednictvím nástroje pružnosti.

Okruh 4 – Globální Evropa

Prostředky na závazky jsou ponechány ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2018, avšak s úpravami, na kterých se dohodl dohodovací výbor, jež jsou uvedeny v následující tabulce:

 

 

 

 

V EUR

Rozpočtová položka / program

Název

NR 2018 (včetně NZ1)

Rozpočet 2018

Rozdíl

4.0.1

Nástroj předvstupní pomoci (NPP II)

 

 

-95 000 000

05 05 04 02

Podpora pro Turecko – hospodářský, sociální a teritoriální rozvoj a příslušné postupné sbližování s acquis Unie

148 000 000

131 000 000

-17 000 000

22 02 01 01

Podpora pro Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, Černou Horu, Kosovo(7) a Srbsko – politické reformy a příslušné postupné sbližování s acquis Unie

189 267 000

199 267 000

10 000 000

22 02 03 01

Podpora pro Turecko – politické reformy a příslušné postupné sbližování s acquis Unie

217 400 000

167 400 000

-50 000 000

22 02 03 02

Podpora pro Turecko – hospodářský, sociální a teritoriální rozvoj a příslušné postupné sbližování s acquis Unie

274 384 000

236 384 000

-38 000 000

4.0.2

Evropský nástroj sousedství

 

 

50 000 000

22 04 01 03

Středomořské státy – Budování důvěry, bezpečnost, předcházení konfliktům a jejich řešení

262 072 675

296 072 675

34 000 000

22 04 01 04

Podpora mírového procesu a finanční pomoc Palestině a Agentuře OSN pro pomoc a podporu palestinským uprchlíkům (UNRWA)

293 379 163

299 379 163

6 000 000

22 04 02 02

Východní partnerství – Potírání chudoby a udržitelný rozvoj

351 556 726

361 556 726

10 000 000

4.0.3

Finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI)

 

 

20 000 000

21 02 07 03

Lidský rozvoj

193 374 058

205 874 058

12 500 000

21 02 20

Erasmus+ – Příspěvek z nástrojů rozvojové spolupráce (DCI)

94 928 673

102 428 673

7 500 000

4.0.4

Nástroj partnerství pro spolupráci s třetími zeměmi (PI)

 

 

-3 000 000

19 05 01

Spolupráce s třetími zeměmi při prosazování a podpoře zájmů Unie a společných zájmů

126 263 000

123 263 000

-3 000 000

4.0.OTH

Další opatření a programy

 

 

-1 083 000

13 07 01

Finanční podpora na posílení hospodářského rozvoje tureckého společenství na Kypru

32 473 000

34 473 000

2 000 000

21 02 40

Dohody o surovinách

5 583 000

2 500 000

-3 083 000

4.0.PPPA

Pilotní projekty a přípravné akce

 

 

8 900 000

SPEC

Akce financované na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi

 

 

1 000 000

19 06 01

Šíření informací o vnějších vztazích Unie

12 000 000

15 000 000

3 000 000

21 08 01

Vyhodnocení výsledků pomoci Unie, následná opatření a audit

30 676 000

29 176 000

-1 500 000

21 08 02

Koordinace a zvyšování povědomí o rozvojové problematice

13 036 000

12 536 000

-500 000

 

Celkem

 

 

-19 183 000

V důsledku toho činí dohodnutá úroveň prostředků na závazky  9 568,8 milionu EUR, což v rámci výdajového stropu okruhu 4 ponechává rozpětí ve výši 256,2 milionu EUR.

Okruh 5 – Správa

Počet míst v plánu pracovních míst orgánů a prostředky schválil dohodovací výbor ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2018 s výjimkou:

—  oddílu Parlamentu, kdy je schválen výsledek jeho čtení;

—  oddílu Rady, kdy je schválen výsledek jejího čtení;

—  Evropské služby pro vnější činnost, v jejímž případě je 800 000 EUR přiděleno do nově vytvořené rozpočtové položky 2 2 1 4 Kapacita pro strategickou komunikaci. Cílem tohoto opatření je poskytnout Evropské službě pro vnější činnost dostatek zdrojů, jež umožní pokrýt nástroje strategické komunikace, zajistit odborné poradenství v oblasti strategické komunikace, podpořit jazykovou pluralitu strategických komunikačních produktů a vytvořit v členských státech a sousedních zemích sítě specialistů zajišťujících, aby se nešířily dezinformace. Rozpočtová položka 3 0 0 4 Ostatní správní výdaje je snížena o 800 000 EUR k zajištění rozpočtové neutrality.

Mimoto je do všech oddílů rozpočtu na rok 2018 týkajících se orgánů a institucí zahrnut dopad automatické aktualizace platů, která se uplatní od 1. července 2017, a to následujícím způsobem:

 

v EUR

Evropský parlament

-2 796 000

Rada

-948 000

Komise (včetně důchodů)

-13 179 600

Soudní dvůr

-868 800

Účetní dvůr

-357 000

Evropský hospodářský a sociální výbor

-193 000

Výbor regionů

-146 000

Veřejný ochránce práv

-24 600

Evropský inspektor ochrany údajů

-13 459

Evropský úřad pro vnější činnost

-878 400

Celkem

-19 404 859

A konečně byla ve všech orgánech a institucích zjištěna další snížení ve výši 5 milionů EUR, pokud jde o výdaje týkající se budov, a to následujícím způsobem:

 

v EUR

Rada

-378 623

Komise (včetně důchodů)

-3 637 499

Soudní dvůr

-270 611

Účetní dvůr

-96 409

Evropský hospodářský a sociální výbor

-89 461

Výbor regionů

-63 393

Veřejný ochránce práv

-7 016

Evropský inspektor ochrany údajů

-9 526

Evropský úřad pro vnější činnost

-447 462

Celkem

-5 000 000

Ve výsledku a po zohlednění pilotních projektů a přípravných akcí (3,5 milionu EUR) navrhovaných ve výše uvedeném bodu 1.2 činí dohodnutá výše prostředků na závazky 9 665,5 milionu EUR, což v rámci výdajového stropu okruhu 5 ponechává rozpětí ve výši 362,5 milionu EUR, poté co bylo z rozpětí využito 318,0 milionů EUR pro kompenzaci prostředků uvolněných v roce 2017 z rozpětí pro nepředvídané události.

Zvláštní nástroje EFG, EAR, FSEU

Prostředky na závazky pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) a Rezervu pro mimořádnou pomoc (EAR) se stanoví ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu na rok 2018 ve znění návrhu na změnu č. 1/2018. Rezerva Fondu solidarity Evropské unie (FSEU) (článek rozpočtu 40 02 44) se ruší.

1.4.  Prostředky na platby

Celková výše prostředků na platby v rozpočtu na rok 2018 je stanovena ve výši uvedené v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2018, a to s následujícími úpravami, na kterých se dohodl dohodovací výbor:

1.  Zaprvé je zohledněna dohodnutá výše prostředků na závazky u nerozlišených výdajů, u nichž je výše prostředků na platby stejná jako výše prostředků na závazky. To zahrnuje dodatečné snížení zemědělských výdajů o 229,9 milionů EUR. Celkově tak dochází ke snížení prostředků o 255,3 milionu EUR;

2.  Výše prostředků na platby u všech nových pilotních projektů a přípravných akcí navržených Parlamentem je stanovena na úrovni 50 % odpovídajících prostředků na závazky nebo ve výši navržené Parlamentem, navrhuje-li EP nižší úroveň. Pokud jde o prodloužení stávajících pilotních projektů a přípravných akcí, rovná se výše prostředků na platby výši stanovené v návrhu rozpočtu, navýšené o 50 % odpovídajících nových prostředků na závazky, nebo výši navržené Parlamentem, navrhuje-li EP nižší úroveň. Celkově tak dochází ke zvýšení prostředků o 50,0 milionu EUR;

3.  Byly dohodnuty úpravy následujících rozpočtových položek v důsledku vývoje prostředků na závazky u rozlišených výdajů:

 

 

 

 

V EUR

Rozpočtová položka / program

Název

NR 2018 (včetně NZ1)

Rozpočet 2018

Rozdíl

1.1.14

Evropský sbor solidarity

 

 

-22 501 000

15 05 01

Evropský sbor solidarity

51 177 000

28 676 000

-22 501 000

1.1.5

Vzdělávání, odborná příprava a sport (Erasmus+)

 

 

12 000 000

15 02 01 01

Podpora špičkové kvality a spolupráce v evropském prostoru vzdělávání a odborné přípravy a její význam pro trh práce

1 845 127 000

1 857 127 000

12 000 000

1.1.DAG

Decentralizované agentury

 

 

-3 965 555

02 05 11

Agentura pro evropský GNSS

30 993 525

31 338 525

345 000

12 02 06

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA)

15 947 170

11 636 615

-4 310 555

1.1.OTH

Další opatření a programy

 

 

-900 000

26 02 01

Postupy zadávání a zveřejňování veřejných zakázek na dodávky, stavební práce a služby

8 200 000

7 300 000

-900 000

3.0.DAG

Decentralizované agentury

 

 

10 535 000

18 02 04

Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol)

116 687 271

120 377 271

3 690 000

18 03 02

Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO)

85 837 067

90 837 067

5 000 000

33 03 04

Evropská jednotka pro soudní spolupráci (Eurojust)

36 506 468

38 351 468

1 845 000

4.0.1

Nástroj předvstupní pomoci (NPP II)

 

 

-76 300 000

05 05 04 02

Podpora pro Turecko – hospodářský, sociální a teritoriální rozvoj a příslušné postupné sbližování s acquis Unie

120 000 000

107 200 000

-12 800 000

22 02 01 01

Podpora pro Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, Černou Horu, Kosovo(8) a Srbsko – politické reformy a příslušné postupné sbližování s acquis Unie

219 000 000

221 500 000

2 500 000

22 02 03 01

Podpora pro Turecko – politické reformy a příslušné postupné sbližování s acquis Unie

86 000 000

48 500 000

-37 500 000

22 02 03 02

Podpora pro Turecko – hospodářský, sociální a teritoriální rozvoj a příslušné postupné sbližování s acquis Unie

291 000 000

262 500 000

-28 500 000

4.0.2

Evropský nástroj sousedství

 

 

12 500 000

22 04 01 03

Středomořské státy – budování důvěry, bezpečnost, předcházení konfliktům a jejich řešení

125 000 000

133 500 000

8 500 000

22 04 01 04

Podpora mírového procesu a finanční pomoc Palestině a Agentuře OSN pro pomoc a podporu palestinským uprchlíkům (UNRWA)

260 000 000

261 500 000

1 500 000

22 04 02 02

Východní partnerství – Potírání chudoby a udržitelný rozvoj

320 000 000

322 500 000

2 500 000

4.0.3

Finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI)

 

 

16 900 000

21 02 07 03

Lidský rozvoj

170 000 000

179 400 000

9 400 000

21 02 20

Erasmus+ – Příspěvek z nástrojů rozvojové spolupráce (DCI)

95 995 100

103 495 100

7 500 000

4.0.OTH

Další opatření a programy

 

 

1 000 000

13 07 01

Finanční podpora na posílení hospodářského rozvoje tureckého společenství na Kypru

25 000 000

26 000 000

1 000 000

4.0.SPEC

Akce financované na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi

 

 

1 500 000

19 06 01

Šíření informací o vnějších vztazích Unie

13 700 000

15 200 000

1 500 000

 

Celkem

 

 

-49 231 555

4.  K dalšímu snížení prostředků na závazky dochází v těchto rozpočtových položkách:

 

 

 

 

V EUR

Rozpočtová položka / program

Název

NR 2018 (včetně NZ1)

Rozpočet 2018

Rozdíl

1.2.12

Přechodové regiony

 

 

-55 000 000

04 02 61

Evropský sociální fond – Přechodové regiony – Cíl Investice pro růst a zaměstnanost

1 345 000 000

1 305 000 000

-40 000 000

13 03 61

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) – Přechodové regiony – Cíl Investice pro růst a zaměstnanost

2 750 463 362

2 735 463 362

-15 000 000

1.2.13

Konkurenceschopnost (rozvinutější regiony)

 

 

-90 000 000

04 02 62

Evropský sociální fond – Rozvinutější regiony – Cíl Investice pro růst a zaměstnanost

2 882 000 000

2 847 000 000

-35 000 000

13 03 62

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) – rozvinutější regiony – Cíl Investice pro růst a zaměstnanost

3 497 060 077

3 442 060 077

-55 000 000

1.2.2

Evropská územní spolupráce

 

 

-90 500 000

13 03 64 01

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) – Evropská územní spolupráce

1 004 701 248

914 201 248

-90 500 000

1.2.31

Technická pomoc

 

 

-4 500 000

13 03 65 01

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) – Provozní technická pomoc

72 000 000

69 000 000

-3 000 000

13 03 66

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) – Inovační opatření v oblasti udržitelného rozvoje měst

43 321 859

41 821 859

-1 500 000

 

Celkem

 

 

-240 000 000

1.  Rezerva Fondu solidarity Evropské unie (článek rozpočtu 40 02 44) se ruší (-EUR 88,0 milionu).

Tato opatření poskytnou prostředky na platby ve výši 144 681,0 milionu EUR, což představuje snížení o 582,5 milionu EUR oproti návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2018.

1.5.  Rezerva

Vedle rezerv uvedených v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu 1/2018 neexistují žádné další rezervy, s výjimkou rozpočtové položky 22 02 03 01 Podpora pro Turecko – politické reformy a příslušné postupné sbližování s acquis Unie, v jejímž případě bylo 70 000 000 EUR v prostředcích na závazky a 35 000 000 EUR v prostředcích na platby vloženo do rezervy do doby, než bude splněna následující podmínka:

„Tato částka bude uvolněna, jakmile Komise ve své každoroční zprávě dospěje k závěru, že Turecko dosáhlo dostatečného měřitelného pokroku v oblastech právního státu, demokracie, lidských práv a svobody tisku.“

Poznámka k rozpočtové položce 22 02 03 01 bude odpovídajícím způsobem upravena.

1.6.  Poznámky k rozpočtu

Není-li v předchozích odstavcích výslovně uvedeno jinak, jsou návrhy změn, které k poznámkám k rozpočtu předložil Evropský parlament nebo Rada, schváleny, s výjimkou poznámek k rozpočtovým položkám uvedeným ve dvou následujících tabulkách:

—  rozpočtové položky, v jejichž případě jsou návrhy na změny předložené Evropským parlamentem schváleny se změnou, kterou navrhla Komise ve svém dopisu o proveditelnosti.

Rozpočtová položka

Název

06 02 01 01

Odstranění úzkých míst, zlepšení interoperability železnic, doplnění chybějících spojení a zlepšování přeshraničních úseků

09 05 01

Dílčí program MEDIA – Působení na nadnárodní a mezinárodní úrovni a podněcování nadnárodního pohybu a mobility

18 04 01 01

Evropa pro občany – Posilování paměti a zvyšování příležitostí k účasti na občanském životě na úrovni Unie

21 02 07 03

Lidský rozvoj

22 02 03 02

Podpora hospodářského, sociálního a teritoriálního rozvoje a příslušného postupného sbližování s acquis Unie

—  rozpočtové položky, v jejichž případě jsou příslušné poznámky k rozpočtu schváleny tak, jak byly uvedeny v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu 1/2018 a aktualizace EZZF.

Rozpočtová položka

Název

02 02 01

Podpora podnikání a zlepšení konkurenceschopnosti unijních podniků a jejich přístupu na trhy

02 03 04

Nástroje pro správu a řízení vnitřního trhu

05 02 08 03

Operační fondy pro organizace producentů

05 03 01 01

Režim jednotných plateb (RJP)

05 03 01 10

Režim základní platby (RZP)

05 04 60 01

Podpora udržitelného rozvoje venkova a územně a environmentálně vyváženějšího a inovativnějšího odvětví zemědělství v Unii, které je šetrnější vůči klimatu

08 02 02 02

Zlepšení přístupu k rizikovému financování pro investice do výzkumu a inovací

09 05 05

Opatření v multimediální oblasti

13 03 61

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) – Přechodové regiony – Cíl Investice pro růst a zaměstnanost

13 03 62

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) – Rozvinutější regiony – Cíl Investice pro růst a zaměstnanost

13 06 01

Pomoc členským státům v případě závažné přírodní katastrofy, která má vážné následky pro životní podmínky, životní prostředí nebo hospodářství

18 02 01 02

Předcházení přeshraniční organizované trestné činnosti, boj proti ní a lepší řešení bezpečnostních rizik a krizí

18 03 01 01

Posílení a rozvoj společného evropského azylového systému, podpora solidarity a sdílení odpovědnosti mezi členskými státy

21 04 01

Lepší úcta k lidským právům a základním svobodám a jejich lepší dodržování a podpora demokratických reforem

23 02 01

Poskytování rychlé a účinné humanitární a potravinové pomoci odvíjející se od skutečných potřeb

33 02 07

Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE)

Přitom se rozumí, že změny učiněné Evropským parlamentem nebo Radou nemohou měnit nebo rozšiřovat oblast působnosti stávajícího právního základu ani zasahovat do administrativní autonomie orgánů a že dané akce mohou být financovány z dostupných zdrojů.

1.7.  Nové rozpočtové položky

Rozpočtová nomenklatura navržená Komisí v návrhu rozpočtu, ve znění návrhu na změnu 1/2018, je schválena, s výjimkou:

—  nových pilotních projektů a přípravných akcí navrhovaných ve výše uvedeném bodu 1.2 a

—  nové rozpočtové položky 2 2 1 4 v oddílu Evropské služby pro vnější činnost navrhované ve výše uvedeném bodu 1.3.

2.  Rozpočet na rok 2017

Návrh opravného rozpočtu (NOR) 6/2017 se schvaluje ve znění navrženém Komisí.

3.  Prohlášení

3.1.  Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o prostředcích na platby

„Evropský parlament a Rada připomínají, že s ohledem na plnění rozpočtu je nezbytné zajistit řádný vývoj plateb ve vztahu k prostředkům na závazky, aby se předešlo abnormální výši neuhrazených faktur na konci roku.

Evropský parlament a Rada žádají Komisi, aby i nadále pečlivě a aktivně sledovala provádění programů na období 2014–2020. Za tímto účelem vyzývají Komisi, aby včas předložila aktualizované údaje týkající se stavu provádění a odhady požadavků na prostředky na platby v roce 2018.

Rada a Evropský parlament v patřičnou dobu přijmou veškerá nezbytná rozhodnutí ohledně řádně odůvodněných potřeb, aby se zamezilo akumulaci nadměrného objemu neuhrazených faktur a zajistila se řádná úhrada platebních nároků.“

3.2.  Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady(9) a Komise týkající se Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí

„Parlament, Rada a Komise připomínají, že snížení nezaměstnanosti, a nezaměstnanosti mladých lidí především, představuje nadále vysokou a společnou politickou prioritu, a za tímto účelem znovu potvrzují své odhodlání optimálně využívat rozpočtové prostředky, které jsou na boj proti nezaměstnanosti tohoto druhu k dispozici, a to zejména prostřednictvím Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí.

Vítají proto navýšení částky přidělené na tuto iniciativu v roce 2018. Důležité však není pouze poskytnout odpovídající finanční prostředky v rozpočtu EU, je třeba, aby byly současně také zavedeny správné postupy pro jejich účelné plnění.

V tomto směru je nezbytné, aby Parlament, Rada a Komise účinně spolupracovaly s cílem zajistit nejvyšší možný dopad přijatých opatření.

Rada a Evropský parlament se tudíž zavazují k přednostnímu posouzení změny nařízení o společných ustanoveních, kterou přijetí rozpočtu na rok 2018 vyžaduje.

Komise usnadní urychlené schválení těchto změn v programech s cílem provést Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí.“

3.3.  Jednostranné prohlášení Komise týkající se Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí

„Snížení nezaměstnanosti mladých lidí je nadále vysokou politickou prioritou. Komise se zavazuje, že bude trend provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) bedlivě sledovat. Pokud se tento trend zrychlí a absorbční kapacita by to umožňovala, Komise prostřednictvím opravného rozpočtu navrhne, aby byly finanční prostředky pro YEI navýšeny, přičemž toto navýšení by bylo financováno z celkového rozpětí pro závazky v souladu s článkem 14 nařízení o víceletém finančním rámci.

Komise očekává, že Rada a Evropský parlament pak takový případný návrh opravného rozpočtu projednají co nejrychleji.“

3.4.  Jednostranné prohlášení Rady o snížení počtu zaměstnanců o 5 %

„Rada připomíná, že cílovým rokem pro naplnění cíle 5% snížení počtu zaměstnanců je rok 2017. Nicméně cíl v oblasti snížení zaměstnanců zatím všechny orgány, instituce a subjekty nesplnily, a proto Rada naléhavě vyzývá, aby se v zájmu dodržení dohody pokračovalo v úsilí i v roce 2018.

Je nezbytné, aby cíl v podobě 5% snížení počtu zaměstnanců splnily všechny orgány, instituce a subjekty a aby bylo plnění tohoto cíle sledováno až do jeho úplného dosažení. S přihlédnutím k výše uvedenému Rada vyzývá Komisi, aby pokračovala v hodnocení výsledků celého procesu s cílem vyvodit patřičné závěry pro budoucnost.“

(1) Texty přijaté tohoto dne, P8_TA(2017)0408.
(2) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.
(3) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(5) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(6) Úř. věst. L 50, 28.2.2017, s. 57.
(7) Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244(1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.
(8) Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244(1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.
(9) Spojené království toto prohlášení nepodporuje.


Žádost, aby byla Ana Gomesová zbavena imunity
PDF 401kWORD 45k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2017 o žádosti, aby byla Ana Gomesová zbavena imunity (2017/2096(IMM))
P8_TA(2017)0459A8-0363/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost, aby byla Ana Gomesová zbavena imunity, kterou dne 30. května 2017 předalo stálé zastoupení Portugalska při Evropské unii a již podepsal zástupce státního zástupce v rámci trestního řízení vedeného státním zastupitelstvím pro okres Vila Reale, pobočku soudu s obecnou příslušností v Peso da Régua (ref. č. NUIPC 430/16.6T9LSBP) a která byla oznámena na plenárním zasedání dne 12. června 2017,

–  poté, co Ana Gomesoá dostala možnost vyjádřit se, v souladu s čl. 9 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 8 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011 a 17. ledna 2013(1),

–  s ohledem na čl. 157 odst. 2 Ústavy Portugalské republiky a článek 11 statutu poslanců národního shromáždění Portugalské republiky,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0363/2017),

A.  vzhledem k tomu, že státní zástupce ze státního zastupitelství pro okres Vila Reale, pobočky soudu s obecnou příslušností v Peso da Régua, předložil žádost o to, aby Ana Gomesová byla zbavena poslanecké imunity v souvislosti s výroky, které poslankyně Gomesová pronesla v rozhovoru pro deník Diàrio de Noticias a jež tento deník zveřejnil dne 29. dubna 2016 na internetu; vzhledem k tomu, že tato žádost byla předložena, aby proti poslankyni Gomesové mohlo být zahájeno trestní řízení a aby mohla být v rámci tohoto řízení vyslechnuta;

B.  vzhledem k tomu, že ve zmíněném článku se hovořilo o prohlídkách souvisejících s loděnicemi ve Vianě a že poslankyně Gomesová ve spojitosti s prodejem trajektu Atlantida, který byl podle ní prodán „za babku“, prohlásila: „Je to signál, že se něco hýbe v případě flagrantní korupce.“;

C.  vzhledem k tomu, že podle nahlášených skutečností je poslankyně Gomesová teoreticky podezřelá ze tří trestných činů, totiž z urážky organizace, orgánu nebo právnické osoby, tj. trestných činů ve smyslu čl. 187 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a článku 183 trestního zákoníku, jichž se dopustila vůči dvěma poškozeným stranám, a vzhledem k tomu že, trestní sazba za takový trestný čin je odnětí svobody až na dva roky nebo peněžitý trest ve výši nejméně 120 denních sazeb;

D.  vzhledem k tomu, že podle článku 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie poslanci Evropského parlamentu nemohou být vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni pro své názory či hlasování během výkonu své funkce;

E.  vzhledem k tomu, že článek 5 jednacího řádu Evropského parlamentu stanoví, že při výkonu svých pravomocí s ohledem na výsady a imunity jedná Parlament v zájmu zachování své integrity jakožto demokratického zákonodárného shromáždění a s cílem zajistit nezávislost poslanců při plnění jejich povinností;

F.  vzhledem k tomu, že Soudní dvůr Evropské unie uznal, že prohlášení poslance učiněné mimo Evropský parlament může představovat vyjádření názoru během výkonu jeho funkce ve smyslu článku 8 Protokolu č. 7, jedná-li se o subjektivní hodnocení vyjádřené v přímé a zjevné souvislosti s výkonem funkce daného poslance Evropského parlamentu, a přitom není důležité místo, kde k prohlášení došlo, ale jeho samotný obsah a povaha;

G.  vzhledem k tomu, že v dnešní době se politické diskuse vedou stále častěji mimo prostory Parlamentu, prostřednictvím komunikačních prostředků, které sahají od tiskových prohlášení přes rozhovory až k blogům a internetu;

H.  vzhledem k tomu, že prohlášení poslankyně Gomesové pronesená při dotčeném rozhovoru byla učiněna během výkonu funkce poslankyně Evropského parlamentu a zejména v rámci povinností vyplývajících z její funkce místopředsedkyně vyšetřovacího výboru pověřeného prošetřením údajných porušení a nesprávného úředního postupu při uplatňování práva Unie v souvislosti s praním peněz, vyhýbáním se daňovým povinnostem a daňovými úniky;

I.  vzhledem k tomu, že tvrzení poslankyně Gomesové jsou přímo spjata s jejími prohlášeními v televizním pořadu „TVI24 – Cara a Cara – Ana Gomesová versus Carlos Abreu Amorim“ (TVI24 – Z očí do očí – Ana Gomesová versus Carlos Abreu Amorim) vysílaném dne 29. listopadu 2013, v souvislosti s nimiž Evropský parlament její poslaneckou imunitu ochránil(2);

J.  vzhledem k tomu, že prohlášení poslankyně Gomesové byla tedy učiněna v rámci jejího působení v Evropském parlamentu;

1.  rozhodl, že se Ana Gomesová nezbavuje imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušnému úřadu Portugalské republiky a Aně Gomesové.

(1) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 1964, Wagner/Fohrmann a Krier, 101/63, ECLI:EU:C:1964:28; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 1986, Wybot/Faure a další, 149/85, ECLI:EU:C:1986:310; rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote/Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440; rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente, C-200/07 et C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C-163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch/Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23.
(2) Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 13. listopadu 2014 o žádosti, aby byla paní Ana Gomesová zbavena imunity (Úř. věst. C 285, 5.8.2016, s. 19).


Změny výše prostředků na hospodářskou, sociální a územní soudržnost a prostředků v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost a v rámci cíle Evropská územní spolupráce ***I
PDF 408kWORD 42k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2017 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o změny výše prostředků na hospodářskou, sociální a územní soudržnost a prostředků v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost a v rámci cíle Evropská územní spolupráce (COM(2017)0565 – C8-0342/2017 – 2017/0247(COD))
P8_TA(2017)0460A8-0358/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2017)0565),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 177 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0342/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  po konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem,

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na dopis Rozpočtového výboru,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A8-0358/2017),

A.  vzhledem k tomu, že z důvodu naléhavosti lze přikročit k hlasování před uplynutím lhůty osmi týdnů stanovené v článku 6 Protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 30. listopadu 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/..., kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o změny výše prostředků na hospodářskou, sociální a územní soudržnost a prostředků na cíl Investice pro růst a zaměstnanost a cíl Evropská územní spolupráce

P8_TC1-COD(2017)0247


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2017/2305.)


Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi EU a Egyptem: účast Egypta na Partnerství pro výzkum a inovace v oblasti Středomoří (PRIMA) ***
PDF 314kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2017 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropskou unií a Egyptskou arabskou republikou, kterou se stanoví podmínky pro účast Egyptské arabské republiky na Partnerství pro výzkum a inovace v oblasti Středomoří (PRIMA) (11965/2017 – C8-0345/2017 – 2017/0196(NLE))
P8_TA(2017)0461A8-0353/2017

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (11965/2017),

–  s ohledem na návrh Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropskou unií a Egyptskou arabskou republikou, kterou se stanoví podmínky pro účast Egyptské arabské republiky na Partnerství pro výzkum a inovace v oblasti Středomoří (PRIMA) (11926/2017),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1324 ze dne 4. července 2017 o účasti Unie na Partnerství pro výzkum a inovace v oblasti Středomoří (PRIMA), realizovaném společně několika členskými státy(1),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 186 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0345/2017),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0353/2017),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Egyptské arabské republiky.

(1) Úř. věst. L 185, 18.7.2017, s. 1.


Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi EU a Alžírskem: účast Alžírska na Partnerství pro výzkum a inovace v oblasti Středomoří (PRIMA) ***
PDF 314kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2017 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropskou unií a Alžírskou demokratickou a lidovou republikou, kterou se stanoví podmínky pro účast Alžírské demokratické a lidové republiky na Partnerství pro výzkum a inovace v oblasti Středomoří (PRIMA) (11964/2017 – C8-0346/2017 – 2017/0197(NLE))
P8_TA(2017)0462A8-0354/2017

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (11964/2017),

–  s ohledem na návrh Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropskou unií a Alžírskou demokratickou a lidovou republikou, kterou se stanoví podmínky pro účast Alžírské demokratické a lidové republiky na Partnerství pro výzkum a inovace v oblasti Středomoří (PRIMA) (11924/2017),

–  s ohledem na rozhodnutí (EU) 2017/1324 Evropského parlamentu a Rady ze dne 4. července 2017 o účasti Unie na Partnerství pro výzkum a inovace v oblasti Středomoří (PRIMA), realizovaném společně několika členskými státy(1),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 186 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0346/2017),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0354/2017),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Alžírské demokratické a lidové republiky.

(1) Úř. věst. L 185, 18.7.2017, s. 1.


Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi EU a Jordánskem: účast Jordánska na Partnerství pro výzkum a inovace v oblasti Středomoří (PRIMA) ***
PDF 314kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2017 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropskou unií a Jordánským hášimovským královstvím, kterou se stanoví podmínky pro účast Jordánského hášimovského království na Partnerství pro výzkum a inovace v oblasti Středomoří (PRIMA) (11966/2017 – C8-0343/2017 – 2017/0200(NLE))
P8_TA(2017)0463A8-0355/2017

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (11966/2017),

–  s ohledem na návrh uzavření dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropskou unií a Jordánským hášimovským královstvím, kterou se stanoví podmínky pro účast Jordánského hášimovského království na Partnerství pro výzkum a inovace v oblasti Středomoří (PRIMA) (11927/2017),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1324 ze dne 4. července 2017 o účasti Unie na Partnerství pro výzkum a inovace v oblasti Středomoří (PRIMA), realizovaném společně několika členskými státy(1),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 186 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0343/2017),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0355/2017),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Jordánského hášimovského království.

(1) Úř. věst. L 185, 18.7.2017, s. 1.


Přistoupení Chile, Islandu a Baham k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 *
PDF 316kWORD 41k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2017 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se Rumunsko opravňuje, aby v zájmu Evropské unie přijalo přistoupení Chile, Islandu a Baham k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 (COM(2017)0360 – C8-0234/2017 – 2017/0150(NLE))
P8_TA(2017)0464A8-0364/2017

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (COM(2017)0360),

–  s ohledem na čl. 38 čtvrtý pododstavec Haagské úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980,

–  s ohledem na čl. 81 odst. 3 a čl. 218 odst. 6 druhý pododstavec písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0234/2017),

–  s ohledem na stanovisko Soudního dvora(1), že prohlášení o přijetí přistoupení k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 spadá do výlučné vnější pravomoci Evropské unie,

–  s ohledem na článek 78c a čl. 108 odst. 8 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0364/2017),

1.  schvaluje rozhodnutí, kterým se Rumunsko opravňuje, aby v zájmu Evropské unie přijalo přistoupení Chile, Islandu a Baham k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států, jakož i Stálému výboru Haagské konference mezinárodního práva soukromého.

(1) Stanovisko Soudního dvora ze dne 14. října 2014, 1/13, ECLI:EU:C:2014:2303.


Přistoupení Panamy, Uruguaye, Kolumbie a Salvadoru k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 *
PDF 316kWORD 41k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2017 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se Rakousko a Rumunsko opravňují, aby v zájmu Evropské unie přijaly přistoupení Panamy, Uruguaye, Kolumbie a Salvadoru k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 (COM(2017)0369 – C8-0231/2017 – 2017/0153(NLE))
P8_TA(2017)0465A8-0362/2017

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (COM(2017)0369),

–  s ohledem na čl. 38 čtvrtý pododstavec Haagské úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980,

–  s ohledem na čl. 81 odst. 3 a čl. 218 odst. 6 druhý pododstavec písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0231/2017),

–  s ohledem na stanovisko Soudního dvora(1), že prohlášení o přijetí přistoupení k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 spadá do výlučné vnější pravomoci Evropské unie,

–  s ohledem na článek 78c a čl. 108 odst. 8 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0362/2017),

1.  schvaluje rozhodnutí, kterým se Rakousko a Rumunsko opravňují, aby v zájmu Evropské unie přijaly přistoupení Panamy, Uruguaye, Kolumbie a Salvadoru k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států, jakož i Stálému výboru Haagské konference mezinárodního práva soukromého.

(1) Stanovisko Soudního dvora ze dne 14. října 2014, 1/13, ECLI:EU:C:2014:2303.


Přistoupení San Marina k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 *
PDF 316kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2017 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se Chorvatsko, Nizozemsko, Portugalsko a Rumunsko opravňují, aby v zájmu Evropské unie přijaly přistoupení San Marina k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 (COM(2017)0359 – C8-0232/2017 – 2017/0149(NLE))
P8_TA(2017)0466A8-0360/2017

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (COM(2017)0359),

–  s ohledem na čl. 38 čtvrtý pododstavec Haagské úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980,

–  s ohledem na čl. 81 odst. 3 a čl. 218 odst. 6 druhý pododstavec písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0232/2017),

–  s ohledem na stanovisko Soudního dvora(1), že prohlášení o přijetí přistoupení k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 spadá do výlučné vnější pravomoci Evropské unie,

–  s ohledem na článek 78c a čl. 108 odst. 8 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0360/2017),

1.  schvaluje rozhodnutí, kterým se Chorvatsko, Nizozemsko, Portugalsko a Rumunsko opravňují, aby v zájmu Evropské unie přijaly přistoupení San Marina k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států, jakož i Stálému výboru Haagské konference mezinárodního práva soukromého.

(1) Stanovisko Soudního dvora ze dne 14. října 2014, 1/13, ECLI:EU:C:2014:2303.


Přistoupení Gruzie a Jižní Afriky k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 *
PDF 319kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2017 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se Lucembursko a Rumunsko opravňují, aby v zájmu Evropské unie přijaly přistoupení Gruzie a Jižní Afriky k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 (COM(2017)0357 – C8-0233/2017 – 2017/0148(NLE))
P8_TA(2017)0467A8-0361/2017

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (COM(2017)0357),

–  s ohledem na čl. 38 čtvrtý pododstavec Haagské úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980,

–  s ohledem na čl. 81 odst. 3 a čl. 218 odst. 6 druhý pododstavec písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0233/2017),

–  s ohledem na stanovisko Soudního dvora(1), že prohlášení o přijetí přistoupení k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 spadá do výlučné vnější pravomoci Evropské unie,

–  s ohledem na článek 78c a čl. 108 odst. 8 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0361/2017),

1.  schvaluje rozhodnutí, kterým se Lucembursko a Rumunsko opravňují, aby v zájmu Evropské unie přijaly přistoupení Gruzie a Jižní Afriky k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států, jakož i Stálému výboru Haagské konference mezinárodního práva soukromého.

(1) Stanovisko Soudního dvora ze dne 14. října 2014, 1/13, ECLI:EU:C:2014:2303.


Přechodná opatření pro zmírnění dopadu zavedení IFRS 9 ***I
PDF 406kWORD 45k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2017 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zveřejňování informací, a kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012 (COM(2016)0850 – C8-0158/2017 – 2016/0360B(COD))
P8_TA(2017)0468A8-0255/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0850),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0158/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 8. listopadu 2017(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 30. března 2017(2),

–  s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů ze dne 18. května 2017 povolit Hospodářskému a měnovému výboru rozdělit výše zmíněný návrh Komise a vypracovat na tomto základu dvě samostatné legislativní zprávy;

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. listopadu 2017 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0255/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo bude mít v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 30. listopadu 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/..., kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o přechodná opatření pro zmírnění dopadu zavedení IFRS 9 na kapitál a pro zacházení s některými expozicemi vůči subjektům veřejného sektoru denominovanými v národní měně kteréhokoli členského státu jako s velkými expozicemi

P8_TC1-COD(2016)0360B


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2017/2395.)

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
(2) Úř. věst. C 209, 30.6.2017, s. 36.


Zřízení nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru ***I
PDF 406kWORD 43k
Usnesení
Text
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2017 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru (COM(2016)0447 – C8-0264/2016 – 2016/0207(COD))
P8_TA(2017)0469A8-0261/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0447),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 209 odst. 1 a čl. 212 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0264/2016),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 27. října 2017 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0261/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  schvaluje společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise, které je přílohou tohoto usnesení a které bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie, řadě L, společně s konečným zněním legislativního aktu;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 30. listopadu 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/..., kterým se mění nařízení (EU) č. 230/2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru

P8_TC1-COD(2016)0207


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2017/2306.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení týkající se zdrojů financování opatření pomoci podle článku 3a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru:

Evropský parlament, Rada a Komise se dohodly, že budování kapacit na podporu rozvoje a podporu bezpečnosti v zájmu rozvoje by mělo být financováno v rámci okruhu IV víceletého finančního rámce na období 2014–2020, a to především prostřednictvím přerozdělení prostředků, přičemž je třeba zachovat v nejvyšší možné míře finanční rovnováhu mezi všemi nástroji. Aniž jsou dotčeny výsady rozpočtového orgánu v rámci ročního rozpočtového procesu, nemělo by navíc takové přerozdělení prostředků zahrnovat použití finančních prostředků vyčleněných na opatření podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014–2020.


Pořadí nezajištěných dluhových nástrojů v insolvenční hierarchii ***I
PDF 397kWORD 46k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2017 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o pořadí nezajištěných dluhových nástrojů v insolvenční hierarchii (COM(2016)0853 – C8-0479/2016 – 2016/0363(COD))
P8_TA(2017)0470A8-0302/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0853),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu  se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0479/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. listopadu 2017 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0302/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo bude mít v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 30. listopadu 2017 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/..., kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o pořadí nezajištěných dluhových nástrojů v insolvenční hierarchii

P8_TC1-COD(2016)0363


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice (EU) 2017/2399.)

(1) Úř. věst. C 132, 26.4.2017, s. 1.
(2) Úř. věst. C 173, 31.5.2017, s. 41.


Povinnosti v oblasti daně z přidané hodnoty při poskytování služeb a prodeji zboží na dálku *
PDF 530kWORD 48k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2017 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a směrnice 2009/132/ES, pokud jde o určité povinnosti v oblasti daně z přidané hodnoty při poskytování služeb a prodeji zboží na dálku (COM(2016)0757 – C8-0004/2017 – 2016/0370(CNS))
P8_TA(2017)0471A8-0307/2017

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2016)0757),

–  s ohledem na článek 113 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0004/2017),

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0307/2017),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh směrnice
Bod odůvodnění -1 (nový)
(-1)   Rozdíl mezi očekávanými příjmy z DPH a skutečně vybranou DPH (výpadek příjmů z DPH) v Unii činil v roce 2015 přibližně 152 miliard EUR a přeshraniční podvody způsobují v Unii ztráty příjmů z DPH ve výši přibližně 50 miliard EUR ročně, z čehož vyplývá, že DPH je důležitou otázku, kterou je třeba řešit na úrovni Unie, a že je nezbytné zavést definitivní režim DPH založený na zásadě místa určení.
Pozměňovací návrh 2
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 3
(3)  Při posouzení těchto zvláštních režimů zavedených dne 1. ledna 2015 bylo zjištěno několik oblastí ke zlepšení. Zaprvé by pro mikropodniky usazené v členském státě, jež takové služby příležitostně poskytují do jiných členských států, mělo být sníženo zatížení, které je spojeno s povinnostmi v oblasti DPH v jiných členských státech než v členském státě usazení. V rámci celého Společenství by proto měla být zavedena prahová hodnota, do jejíhož dosažení tyto poskytnuté služby a dodané zboží zůstávají předmětem DPH v členském státě usazení. Zadruhé, velmi zatěžující je požadavek povinného dodržování požadavků všech členských států, do nichž je dodáváno zboží a jsou poskytovány služby, v oblasti fakturace a vedení záznamů. Proto, aby se zatížení podniků snížilo na nezbytné minimum, měla by se fakturace a vedení záznamů řídit pravidly platnými v členském státě identifikace dodavatele, jenž zvláštní režimy používá. Zatřetí, osoby povinné k dani neusazené ve Společenství, avšak registrované k DPH v členském státě (např. proto, že provádějí příležitostná plnění, která v tomto členském státě jsou předmětem DPH) nemohou použít ani zvláštní režim pro osoby povinné k dani neusazené ve Společenství, ani zvláštní režim pro osoby povinné k dani usazené ve Společenství. V důsledku toho se navrhuje, že takovým osobám povinným k dani by mělo být povoleno používat zvláštní režim pro osoby povinné k dani neusazené ve Společenství.
(3)  Při posouzení těchto zvláštních režimů zavedených dne 1. ledna 2015 bylo zjištěno několik oblastí ke zlepšení. Zaprvé by pro mikropodniky usazené v členském státě, jež takové služby příležitostně poskytují do jiných členských států, mělo být sníženo zatížení, které je spojeno s povinnostmi v oblasti DPH v jiných členských státech než v členském státě usazení. V rámci celého Společenství by proto měla být zavedena prahová hodnota, do jejíhož dosažení tyto poskytnuté služby a dodané zboží zůstávají předmětem DPH v členském státě usazení. Zadruhé, velmi zatěžující je požadavek povinného dodržování požadavků všech členských států, do nichž je dodáváno zboží a jsou poskytovány služby, v oblasti fakturace. Proto, aby se zatížení podniků snížilo na nezbytné minimum, měla by se fakturace řídit pravidly platnými v členském státě identifikace dodavatele, jenž zvláštní režimy používá. Zatřetí, osoby povinné k dani neusazené ve Společenství, avšak registrované k DPH v členském státě (např. proto, že provádějí příležitostná plnění, která v tomto členském státě jsou předmětem DPH) nemohou použít ani zvláštní režim pro osoby povinné k dani neusazené ve Společenství, ani zvláštní režim pro osoby povinné k dani usazené ve Společenství. V důsledku toho se navrhuje, že takovým osobám povinným k dani by mělo být povoleno používat zvláštní režim pro osoby povinné k dani neusazené ve Společenství.
Pozměňovací návrh 3
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 3 a (nový)
(3a)   Ačkoliv systém zjednodušeného jednoho správního místa (MOSS) byl hodnocen převážně pozitivně, 99 % příjmů z DPH zpracovaných prostřednictvím MOSS přiznává pouze 13 % registrovaných podniků, což dokazuje, že členské státy musí MOSS prosazovat u většího počtu malých a středních podniků, aby tak bylo možné překonat překážky bránící přeshraničnímu elektronickému obchodu.
Pozměňovací návrh 4
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9 a (nový)
(9a)   Tato pozměňující směrnice by mohla vést ke zvýšení administrativních nákladů na malé zásilky, jelikož na příslušných balíčcích musí být rozlišovací značka, která označuje, že byl použit dovozní režim DPH, a pošty musí balíčky třídit podle toho, zda byl použit tento režim. Členské státy a Komise by měly věnovat velkou pozornost dopadům na poštovní služby.
Pozměňovací návrh 5
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 14
(14)  Datum použití ustanovení této směrnice musí podle potřeby zohlednit dobu potřebnou pro zavedení opatření nezbytných pro provedení této směrnice a pro to, aby mohly členské státy přizpůsobit svůj IT systém pro registraci a pro přiznávání a odvod daně.
(14)  Datum použití ustanovení této směrnice by podle potřeby mělo zohlednit dobu potřebnou pro zavedení opatření nezbytných pro provedení této směrnice a pro to, aby mohly členské státy a podniky přizpůsobit svůj IT systém pro registraci a pro přiznávání a odvod daně.
Pozměňovací návrh 6
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 17 a (nový)
(17a)   Návrh Komise je pouze základním stavebním kamenem pro vyřešení výpadku příjmů z DPH; za účelem účinného boje proti podvodům týkajícím se DPH v Unii jsou nutná další opatření,
Pozměňovací návrh 7
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 (nový)
Směrnice 2006/112/ES
Čl. 14 – odst. 3 a (nový)
-1)  V článku 14 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„3a. Jestliže se osoba povinná k dani, která jedná vlastním jménem, avšak na účet jiné osoby, podílí na prodeji na dálku u zboží dovezeného ze třetích zemí nebo území v zásilkách, jejichž skutečná hodnota nepřekračuje 150 EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně, a má roční obrat, který ve stávajícím kalendářním roce překračuje 1 000 000 EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně, včetně případů kdy je pro účely prodeje na dálku použito telekomunikační sítě, rozhraní nebo portálu, má se za to, že toto zboží obdržela i poskytla samotná osoba povinná k dani.“
Pozměňovací návrh 8
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2
Směrnice 2006/112/ES
Čl. 58 – odst. 2 – písm. b
b)  služby jsou poskytovány příjemcům nacházejícím se v kterémkoli jiném členském státě než členském státě uvedeném pod písmenem a);
b)  služby jsou poskytovány příjemcům nacházejícím se v kterémkoli jiném členském státě než členském státě uvedeném pod písmenem a); a
Pozměňovací návrh 9
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2
Směrnice 2006/112/ES
Čl. 58 – odst. 2 – písm. c
c)  celková hodnota takto poskytnutých služeb, bez DPH, nepřekračuje v průběhu stávajícího kalendářního roku částku 10 000 EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně a nepřekročila tuto částku ani v předchozím kalendářním roce.
c)  celková hodnota takto poskytnutých služeb, bez DPH, nepřekračuje v průběhu stávajícího kalendářního roku částku 35 000 EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně a nepřekročila tuto částku ani v předchozím kalendářním roce.
Pozměňovací návrh 10
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6
Směrnice 2006/112/ES
Čl. 369 – odst. 2 – pododstavec 2
Členský stát identifikace určí období, po něž jsou tyto záznamy osobou povinnou k dani neusazenou ve Společenství uchovávány.
Záznamy se uchovávají po dobu pěti let od konce kalendářního roku, ve kterém bylo plnění uskutečněno.
Pozměňovací návrh 11
Návrh směrnice
Čl. 2 – název
Změny směrnice 2006/112/ES s účinkem ode dne 1. ledna 2021.
Změny směrnice 2006/112/ES s účinkem ode dne 1. dubna 2021.
Pozměňovací návrh 12
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1
S účinkem od 1. ledna 2021 se směrnice 2006/112/ES mění takto:
S účinkem od 1. dubna 2021 se směrnice 2006/112/ES mění takto:
Pozměňovací návrh 13
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 6
Směrnice 2006/112/ES
Název V – kapitola 3 a – čl. 59 c – odst. 1 – písm. c
c)  celková hodnota dodaného zboží nebo poskytnutých služeb, bez DPH, na něž se vztahují tato ustanovení, nepřekračuje v průběhu stávajícího kalendářního roku částku 10 000 EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně a nepřekročila tuto částku ani v předchozím kalendářním roce.
c)  celková hodnota dodaného zboží nebo poskytnutých služeb, bez DPH, na něž se vztahují tato ustanovení, nepřekračuje v průběhu stávajícího kalendářního roku částku 35 000 EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně a nepřekročila tuto částku ani v předchozím kalendářním roce.
Pozměňovací návrh 14
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 7
Směrnice 2006/112/ES
Čl. 143 – odst. 1 – písm. c a
ca)  dovoz zboží, kdy je přiznána DPH ve zvláštním režimu podle hlavy XII kapitoly 6 oddílu 4 a kdy bylo příslušnému celnímu orgánu v členském státě dovozu nejpozději při předložení dovozního prohlášení poskytnuto identifikační číslo pro DPH dodavatele nebo zprostředkovatele, který jedná na účet dodavatele, přidělené podle článku 369q;
ca)  dovoz zboží, kdy je přiznána DPH ve zvláštním režimu podle hlavy XII kapitoly 6 oddílu 4 a kdy bylo příslušnému celnímu orgánu v členském státě dovozu nejpozději při předložení dovozního prohlášení poskytnuto identifikační číslo pro DPH dodavatele nebo zprostředkovatele, který jedná na účet dodavatele, přidělené podle článku 369q, přičemž Komise specifikuje prostřednictvím aktu přesnou povahu dovozního prohlášení;
Pozměňovací návrh 15
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 21
Směrnice 2006/112/ES
Čl. 369 b – odst. 1
Členské státy povolí použití tohoto zvláštního režimu osobě povinné k dani provádějící prodej zboží na dálku uvnitř Společenství a osobě povinné k dani neusazené v členském státě spotřeby poskytující služby osobě nepovinné k dani, která je usazena nebo má bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, v tomto členském státě. Tento režim se použije na všechno toto zboží dodané nebo služby poskytnuté ve Společenství.
Členské státy povolí použití zvláštního režimu uvedeného v této kapitole osobě povinné k dani provádějící prodej zboží na dálku uvnitř Společenství a osobě povinné k dani neusazené v členském státě spotřeby poskytující jakékoli služby osobě nepovinné k dani bez ohledu na to, kde je tato osoba nepovinná k dani usazena nebo kde má bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje. Tento režim se použije na všechno toto zboží dodané nebo služby poskytnuté ve Společenství.
Pozměňovací návrh 16
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 29
Směrnice 2006/112/ES
Čl. 369 l – odst. 1 – bod 5 a (nový)
5a)   Pokud se se zbožím obchoduje v cizích měnách, jeho hodnota, která v souladu s tímto odstavcem nesmí překročit 150 EUR, se stanoví měnovým přepočtem podle článku 53 celního kodexu Unie.
Pozměňovací návrh 17
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 30
Směrnice 2006/112/ES
Čl. 369 y – odst. 1
Jestliže se osoba, které je určeno dovezené zboží obsažené v zásilkách, jejichž skutečná hodnota nepřekračuje 150 EUR, nerozhodne pro uplatnění standardního režimu pro dovoz zboží, včetně uplatnění snížené sazby DPH v souladu s čl. 94 odst. 2, povolí členský stát dovozu osobě, jež předkládá zboží k celnímu řízení na území Společenství, využít zvláštní režimy pro přiznání a platbu DPH při dovozu zboží, jehož odeslání nebo přeprava je v tomto členském státě ukončena.
Jestliže pro dovoz zboží obsaženého v zásilkách o skutečné hodnotě nepřesahující 150 EUR není použit zvláštní režim podle kapitoly 6 oddílu 4, povolí členský stát dovozu osobě, jež předkládá zboží k celnímu řízení na účet osoby, jíž je zboží určeno na území Společenství, využít zvláštní režimy pro přiznání a platbu DPH při dovozu zboží, jehož odeslání nebo přeprava je v tomto členském státě ukončena.
Pozměňovací návrh 18
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 30
Směrnice 2006/112/ES
Čl. 369 z – odst. 1 – písm. b
b)  za výběr DPH od osoby, jíž je zboží určeno, odpovídá osoba, která předkládá zboží k celnímu řízení na území Společenství.
b)  za výběr DPH od osoby, jíž je zboží určeno, odpovídá osoba, která proclívá zboží v celním řízení na území Společenství.
Pozměňovací návrh 19
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 30
Směrnice 2006/112/ES
Čl. 369 z – odst. 2
2.  Členské státy zajistí, aby osoba, která předkládá zboží k celnímu řízení na území Společenství, přijala přiměřená opatření k zajištění toho, že osoba, jíž je zboží určeno, odvede daň správně.
2.  Členské státy zajistí, aby osoba, která proclívá zboží v celním řízení na území Společenství, přijala přiměřená opatření k zajištění toho, že osoba, jíž je zboží určeno, odvede daň správně.
Pozměňovací návrh 20
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1
Hlava IV směrnice 2009/132/ES se s účinkem od 1. ledna 2021 zrušuje.
Hlava IV směrnice 2009/132/ES se s účinkem od 1. dubna 2021 zrušuje.
Pozměňovací návrh 21
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – pododstavec 4
Předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 2 a 3 této směrnice budou používat od 1. ledna 2021.
Předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 2 a 3 této směrnice budou používat od 1. dubna 2021.

Správní spolupráce a boj proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty *
PDF 497kWORD 45k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2017 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty (COM(2016)0755 – C8-0003/2017 – 2016/0371(CNS))
P8_TA(2017)0472A8-0306/2017

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2016)0755),

–  s ohledem na článek 113 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0003/2017),

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0306/2017),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1 a (nový)
(1a)   Výpadek příjmů z DPH v Unii činí podle odhadů 12,8 % neboli 152 miliard EUR ročně, včetně přeshraničních podvodů souvisejících s DPH ve výši 50 miliard EUR ročně, což z DPH činí důležitou otázku, kterou je třeba řešit na úrovni Unie.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  Jelikož v rámci zvláštních režimů členský stát identifikace vybírá a kontroluje DPH jménem členských států spotřeby, je vhodné zajistit mechanismus, jehož prostřednictvím by členský stát identifikace dostával poplatek od příslušných členských států spotřeby, který mu náklady spojené s výběrem a kontrolou nahradí. Protože však stávající systém, kdy je poplatek strháván z částek DPH, které mají být členským státem identifikace převedeny členským státům spotřeby, způsoboval správcům daně komplikace, zejména při vypořádávání náhrad, měl by být takový poplatek vypočten a hrazen ročně vně zvláštních režimů.
(5)  Jelikož v rámci zvláštních režimů členský stát identifikace vybírá a kontroluje DPH jménem členských států spotřeby, je vhodné zajistit mechanismus, jehož prostřednictvím by členský stát identifikace dostával poplatek od příslušných členských států spotřeby, který mu náklady spojené s výběrem a kontrolou nahradí. Protože však stávající systém, kdy je poplatek strháván z částek DPH, které mají být členským státem identifikace převedeny členským státům spotřeby, způsoboval správcům daně komplikace, zejména při vypořádávání náhrad, měl by být takový poplatek vypočten a hrazen ročně vně zvláštních režimů, a pokud se mezi různými národními měnami platí vratky, měl by být používán platný směnný kurz zveřejněný Evropskou centrální bankou.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  Aby se zjednodušilo shromažďování statistických údajů týkajících se uplatňování zvláštních režimů, měla by být Komise zmocněna mít automaticky přístup k všeobecným informacím týkajícím se zvláštních režimů, které jsou uchovávány v elektronických systémech členských států, s výjimkou údajů o jednotlivých osobách povinných k dani.
(6)  Aby se zjednodušilo shromažďování statistických údajů týkajících se uplatňování zvláštních režimů, měla by být Komise zmocněna mít automaticky přístup k všeobecným informacím týkajícím se zvláštních režimů, které jsou uchovávány v elektronických systémech členských států, s výjimkou údajů o jednotlivých osobách povinných k dani. Členské státy je třeba vybízet k tomu, aby zajistily, aby tyto všeobecné informace byly zpřístupněny i dalším příslušným vnitrostátním orgánům, pokud tomu tak již není, a to s cílem bojovat proti podvodům v oblasti DPH a praní peněz.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)   K včasnému dosažení cílů tohoto nařízení je třeba, aby byla komunikace mezi Komisí a členskými státy dostatečná a účinná.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 a (nový)
(9a)   Využití informačních technologií v boji proti podvodům by mohlo umožnit, aby příslušné orgány odhalovaly podvodné sítě rychleji a ve větším rozsahu. Cílený a vyvážený přístup využívající nových technologií by mohl zmenšit nutnost všeobecných opatření členských států v boji proti podvodům a současně zvýšit účinnost politiky zaměřené na boj proti podvodům.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b
Nařízení (EU) č. 904/2010
Oddíl 3 – pododdíl 1 – čl. 47 a – odst. 1
Ustanovení tohoto oddílu se použijí ode dne 1. ledna 2021.
Ustanovení tohoto oddílu se použijí ode dne 1. ledna 2021. Členské státy si okamžitě vyměňují veškeré informace uvedené v pododdíle 2, pokud není výslovně stanoveno jinak.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b
Nařízení (EU) č. 904/2010
Oddíl 3 – pododdíl 3 – čl. 47 j – odst. 4
4.  Každý členský stát sdělí ostatním členským státům a Komisi podrobnosti o příslušné osobě odpovědné za koordinaci správních šetření v tomto členském státě.
4.  Každý členský stát sdělí ostatním členským státům a Komisi podrobnosti o příslušné osobě odpovědné za koordinaci správních šetření v tomto členském státě. Tyto informace budou zveřejněny na internetových stránkách Komise.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b
Nařízení (EU) č. 904/2010
Oddíl 3 – pododdíl 4 – čl. 47l – odst. 3 a (nový)
Do dvou let od data použitelnosti tohoto nařízení Komise provede přezkum s cílem zajistit životaschopnost a nákladovou účelnost poplatku a případně přijme nápravná opatření.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b
Nařízení (EU) č. 904/2010
Oddíl 3 – pododdíl 5 – čl. 47 m – odst. 1
Členské státy umožní Komisi přístup ke statistickým informacím, jež uchovávají ve svém elektronickém systému podle čl. 17 odst. 1 písm. d). Tyto informace neobsahují žádné osobní údaje.
Členské státy umožní Komisi přístup ke statistickým informacím, jež uchovávají ve svém elektronickém systému podle čl. 17 odst. 1 písm. d). Tyto informace neobsahují žádné osobní údaje a omezují se na informace nezbytné pro příslušné statistické účely.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b
Nařízení (EU) č. 904/2010
Oddíl 3 – pododdíl 6 – čl. 47 n – odst. 1 – písm. f
f)  informace, které mají být zpřístupněny Komisi podle článku 47m, jakož i technické prostředky pro získávání těchto informací.
f)  informace, které mají být zpřístupněny Komisi podle článku 47m, jakož i technické prostředky pro získávání těchto informací. Komise zajistí, aby získávání údajů nepředstavovalo pro členské státy nepřiměřenou administrativní zátěž.

Situace v Jemenu
PDF 267kWORD 52k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2017 o situaci v Jemenu (2017/2849(RSP))
P8_TA(2017)0473RC-B8-0649/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Jemenu, zejména na usnesení ze dne 15. června 2017(1) a ze dne 25. února 2016(2)o humanitární situaci v Jemenu a ze dne 9. července 2015 o situaci v Jemenu(3),

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 8. října 2016 o útoku v Jemenu, ze dne 19. října 2016 o příměří v Jemenu a ze dne 21. listopadu 2017 o situaci v Jemenu,

–  s ohledem na prohlášení komisaře EU pro humanitární pomoc a řešení krizí Christose Stylianidese ze dne 11. listopadu 2017 o humanitární situaci v Jemenu,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 3. dubna 2017 o situaci v Jemenu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o útocích na nemocnice a školy jako porušování mezinárodního humanitárního práva(4) a na své usnesení ze dne 27. února 2014 o používání bezpilotních letounů vybavených zbraněmi(5),

–  s ohledem na obecné zásady EU na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN (RB OSN) týkající se Jemenu, zejména na rezoluce 2342 (2017), 2266 (2016) 2216 (2015), 2201 (2015) a 2140 (2014),

–  s ohledem na prohlášení zvláštního vyslance OSN pro Jemen Ismaíla uld šajcha Ahmada ze dne 30. ledna, 12. července, 19. srpna a 26. října 2017 o situaci v Jemenu,

–  s ohledem na prohlášení bývalého zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti Stephena O’Briena učiněné v RB OSN dne 12. července 2017,

–  s ohledem na společné prohlášení Světového potravinového programu (WFP), Dětského fondu OSN (UNICEF) a Světové zdravotnické organizace (WHO) ze dne 16. listopadu 2017, které vyzývá k okamžitému uvolnění humanitární blokády v Jemenu,

–  s ohledem na dárcovskou konferenci OSN na vysoké úrovni věnovanou řešení humanitární krize v Jemenu, která se uskutečnila dne 25. dubna 2017 a při níž byla přislíbena pomoc ve výši 1,1 miliardy USD k překlenutí nedostatku finančních prostředků pro rok 2017 vyčísleného na 2,1 miliardy USD,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady OSN pro lidská práva ze září 2017 vyšetřit všechna údajná porušení lidských práv, k nimž mělo dojít během konfliktu v Jemenu,

–  s ohledem na prohlášení předsedy Rady bezpečnosti OSN ze dne 15. června 2017, v němž byly všechny strany v Jemenu vyzvány, aby se konstruktivním způsobem zapojily do jednání, která budou vedena v dobré víře a usilovat o řešení konfliktu, a na jeho prohlášení ze dne 9. srpna 2017 o hrozbě hladomoru v Jemenu,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že jednotlivá kola jednání zprostředkovaných OSN nevedla dosud v Jemenu ke smysluplnému pokroku, pokud jde o nalezení politického řešení; vzhledem k tomu, že strany konfliktu a jejich regionální a mezinárodní podporovatelé, včetně Saúdské Arábie a Íránu, nedosáhly dohody o příměří nebo jakéhokoliv jiného druhu smíru a že boje a nahodilé bombové útoky nepolevují; vzhledem k tomu, že ani jedna strana nedosáhla vojenského vítězství a je nepravděpodobné, že se to v budoucnu změní; vzhledem k tomu, že prioritou by jak pro EU, tak pro celé mezinárodní společenství mělo být nalezení politického řešení konfliktu v Jemenu pod záštitou mírové iniciativy OSN;

B.  vzhledem k tomu, že humanitární situace v Jemenu je i nadále katastrofická; vzhledem k tomu, že Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) označila situaci v Jemenu za „nejhorší potravinovou krizi na světě“; vzhledem k tomu, že Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) uvedl, že 20,7 milionu osob v Jemenu potřebuje pomoc, a to zejména potravinovou pomoc, přičemž 7 milionů z nich čelí „potravinové krizi“; vzhledem k tomu, že 2,2 milionu dětí trpí vážnou akutní podvýživou, přičemž každých deset minut umírá jedno dítě z příčin, kterým by šlo předejít; vzhledem k tomu, že bylo vnitřně vysídleno 2,9 milionu osob a že počet navrácených osob činí 1 milion;

C.  vzhledem k tomu, že podle OSN bylo při leteckých útocích a pozemních bojích následujících poté, co do občanské války v Jemenu zasáhla v březnu 2015 koalice vedená Saúdskou Arábií, zabito více než 8 000 osob, z toho 60 % civilistů, a zraněno více než 50 000 osob, včetně velkého počtu dětí; vzhledem k tomu, že boje odehrávající se na zemi i ve vzduchu znemožnily pracovníkům Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva provádějícím kontrolu na místě dostat se do oblasti a ověřit počet civilních obětí; vzhledem k tomu, že uvedené počty tedy zahrnují pouze případy usmrcených a zraněných osob, které se OHCHR podařilo ověřit a potvrdit;

D.  vzhledem k tomu, že pokračujícími boji a humanitární krizí jsou obzvláště zasaženy zranitelné skupiny obyvatelstva, ženy a děti; vzhledem k tomu, že počet civilních obětí nadále roste;

E.  vzhledem k tomu, že podle aliance „Zachraňte děti“ zemře v Jemenu každý den 130 dětí; vzhledem k tomu, že 1,6 milionu dětí nechodilo do školy již před začátkem konfliktu a poté muselo ze školy odejít dalších nejméně 1,8 milionu dětí;

F.  vzhledem k tomu, že podle Světové zdravotnické organizace je více než polovina všech zdravotnických zařízení uzavřena v důsledku poškození, zničení nebo nedostatku finančních prostředků a je kritický nedostatek zdravotnických potřeb; vzhledem k tomu, že 30 000 klíčových zdravotníků nedostává již více než rok plat;

G.  vzhledem k tomu, že zničení infrastruktury a kolaps veřejných služeb přispěly k vypuknutí epidemie cholery; vzhledem k tomu, že úřad OCHA dne 2. listopadu 2017 oznámil, že v zemi bylo od 27. dubna 2017 nahlášeno téměř 895 000 případů podezření na onemocnění cholerou a takřka 2 200 souvisejících úmrtí; vzhledem k tomu, že ve více než polovině případů podezření na onemocnění cholerou se jedná o děti; vzhledem k tomu, že skutečný počet případů nakažení cholerou lze jen velmi obtížně přesně určit, neboť přístup do mnoha regionů je omezený a mnoho pacientů s podezřením na toto onemocnění je léčeno před stanovením celkové diagnózy;

H.  vzhledem k tomu, že téměř 90 % základních potravin v zemi se dováží; vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodaj OSN pro nepříznivý dopad jednostranných sankčních opatření již v minulosti zdůraznil, že letecká a námořní blokáda Jemenu, kterou zavedly koaliční síly, je jednou z hlavních příčin pokračující humanitární katastrofy; vzhledem k tomu, že tato blokáda omezila a narušila vývoz a dovoz potravin, paliva a zdravotnických potřeb i humanitární pomoci; vzhledem k tomu, že nepřiměřená zdržení anebo odepření přístupu plavidel do jemenských přístavů představují podle mezinárodního práva nezákonná jednostranná sankční opatření;

I.  vzhledem k tomu, že humanitární situace v Jemenu se ještě zhoršila poté, co koalice vedená Saúdskou Arábií dne 6. listopadu 2017 zahájila blokádu pozemních, námořních i vzdušných hranic Jemenu; vzhledem k tomu, že námořní přístav Aden a pozemní přechod Al Wadí na hranicích se Saúdskou Arábií byly opět otevřeny; avšak vzhledem k tomu, že přístavy Hudajdá a Salíf i letiště v San´á, jež v březnu 2015 padly do rukou povstalců z kmene Hútí a přes které do Jemenu přicházelo přibližně 80 % dovozu, včetně obchodního a humanitárního zboží, nadále podléhají blokádě; vzhledem k tomu, že dárcovské organizace varují, že pokud nebude blokáda odstraněna, bude Jemen čelit největšímu hladomoru na světě za poslední desítky let, který si vyžádá miliony obětí;

J.  vzhledem k tomu, že rezoluce RB OSN 2216 explicitně stanoví, aby Výbor pro sankce označoval osoby, které „brání dodávkám humanitární pomoci do Jemenu“;

K.  vzhledem k tomu, že letecké útoky vedené koalicí ve městě San´á a v jeho okolí jsou v posledních týdnech intenzivnější a mají za následek civilní oběti a ničení infrastruktury; vzhledem k tomu, že existuje obvinění, že v důsledku desítek leteckých útoků vedených Saúdskou Arábií, při nichž je používána také mezinárodně zakázaná kazetová munice, jsou v rozporu s válečným právem plošně zabíjeni a zraňováni civilisté; vzhledem k tomu, že povstalci z kmene Hútí dne 4. listopadu 2017 zaútočili balistickými raketami na hlavní mezinárodní civilní letiště v Rijádu; vzhledem k tomu, že na území Saúdské Arábie byly letos vypáleny desítky dalších raket; vzhledem k tomu, že válečné právo zakazuje úmyslné a nerozlišující útoky na civilisty; vzhledem k tomu, že tyto útoky jsou považovány za válečné zločiny, a osoby, které je páchají, mohou být za tyto zločiny souzeny;

L.  vzhledem k tomu, že situace v Jemenu představuje velké riziko pro stabilitu v tomto regionu, zejména v oblasti Afrického rohu, Rudého moře a v širší oblasti Blízkého východu; vzhledem k tomu, že se al-Káidě na Arabském poloostrově (AQAP) podařilo využít zhoršující se politické a bezpečnostní situace v Jemenu a rozšířit svou oblast vlivu a zvýšit počet a rozsah teroristických útoků; vzhledem k tomu, že organizace AQAP a takzvaný Islámský stát (ISIS / Dá‘iš) zapustily v Jemenu kořeny a páchají teroristické útoky, při kterých umírají stovky lidí;

M.  vzhledem k tomu, že bylo uvaleno mezinárodní zbrojní embargo vůči povstalcům z kmene Hútí a stoupencům bývalého prezidenta Sáliha podporovaným Íránem; vzhledem k tomu, že podle 18. výroční zprávy EU o vývozu zbraní pokračují členské státy EU i po vyhrocení konfliktu ve schvalování dodávek zbraní do Saúdské Arábie, čímž porušují společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008 ke kontrole vývozu zbraní; vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 25. února 2016 o humanitární situaci v Jemenu vyzval Parlament místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku k zahájení iniciativy, jejímž cílem by bylo uvalit v souladu se společným postojem 2008/944/SZBP zbrojní embargo EU na Saúdskou Arábii;

N.  vzhledem k tomu, že podle UNICEF se zcela přerušilo vzdělávání 2 milionů dětí; vzhledem k tomu, že podle úřadu OCHA je v současnosti více než 1 700 škol nepoužitelných, neboť byly poškozeny při konfliktu, slouží k ubytování vnitřně vysídlených osob nebo jsou okupovány ozbrojenými skupinami; vzhledem k tomu, že jsou zaznamenávány případy náboru a využívání dětí k boji nebo vykonávání vojenských povinností; vzhledem k tomu, že tisíce učitelů, kteří nedostali více než rok plat, bylo nuceno opustit svou práci a najít si jiný zdroj obživy; vzhledem k tomu, že v důsledku zničení klíčové infrastruktury je i to malé procento škol, které ještě fungují, dostupné jen s obtížemi;

O.  vzhledem k tomu, že novinářům je opakovaně bráněno v přístupu do Jemenu, a to zejména koalicí vedenou Saúdskou Arábií, která jim rovněž nedovoluje účastnit se letů OSN s dodávkami pomoci, které míří do hlavního města San’á ovládaného hútíjskými povstalci;

P.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí zařadit určité osoby na seznam cílů v rámci operací bezpilotních letounů je činěno často bez soudních rozhodnutí nebo příkazů; vzhledem k tomu, že útoky na určité osoby a jejich následné zavraždění se provádí bez řádného soudního procesu;

Q.  vzhledem k tomu, že od počátku konfliktu vyčlenila Evropská unie na humanitární pomoc 171,7 milionu EUR; vzhledem k tomu, že prioritou humanitární pomoci EU je zdraví, výživa, zajišťování potravin, ochrana, přístřeší a voda a hygienické zázemí;

R.  vzhledem k tomu, že navzdory setkání na vysoké úrovni, které se konalo v dubnu 2017 v Ženevě s cílem přijmout závazky týkající se humanitární krize v Jemenu a během něhož různé země a organizace přislíbily pomoc ve výši 1,1 miliardy USD, do 21. listopadu 2017 poskytli dárci finanční prostředky, jejichž souhrn představuje pouze 56,9 % humanitární výzvy OSN vyhlášené na pomoc Jemenu na rok 2017, která má činit 2,3 miliardy USD;

1.  co nejdůrazněji odsuzuje pokračující násilí v Jemenu a veškeré útoky namířené na civilní obyvatelstvo a civilní infrastrukturu, které jsou válečnými zločiny; je vážně znepokojen alarmujícím zhoršením humanitární situace v Jemenu; vyjadřuje hluboké politování nad ztrátami na životech v tomto konfliktu a nad mimořádně velkým utrpením osob, jimž se nedostává humanitární pomoci a životně důležitých potřeb a které uvízly uprostřed bojů, byly vysídleny nebo ztratily možnost obživy, a vyjadřuje upřímnou soustrast rodinám obětí; znovu potvrzuje, že je odhodlán Jemen a jeho lid nadále podporovat;

2.  znovu vyjadřuje plnou podporu úsilí generálního tajemníka OSN a zvláštního vyslance generálního tajemníka pro Jemen, jehož cílem je dosáhnout obnovení jednání; zdůrazňuje, že obnovit mír a zachovat jednotu, svrchovanost, nezávislost a územní celistvost Jemenu lze pouze vyjednáním politického a inkluzivního řešení konfliktu; vyzývá všechny mezinárodní i regionální aktéry, aby se konstruktivně zapojili do jednání s jemenskými stranami s cílem umožnit zmírnění konfliktu a vyjednání smíru; naléhavě žádá Saúdskou Arábii a Írán, aby usilovaly o ukončení bojů v Jemenu a zlepšení bilaterálních vztahů; vyzývá Írán, aby okamžitě upustil od poskytování přímé či zprostředkované podpory hútíjským silám v Jemenu;

3.  vyzývá všechny strany konfliktu, aby co nejdříve uzavřely dohodu o ukončení bojů, na jejíž dodržování bude dohlížet OSN, jako první krok k obnovení mírových rozhovorů pod vedením OSN; naléhá na všechny strany, aby se v dobré víře a bez předběžných podmínek co nejdříve zapojily do nového kola mírových jednání pod vedením OSN; vyjadřuje politování nad rozhodnutím hútíjských bojovníků a jejich spojenců odmítnout Ismaíla Uld šajcha Ahmada jako mírového vyjednavače;

4.  vyzývá místopředsedkyni, vysokou představitelku, aby urychleně předložila návrh integrované strategie EU pro Jemen a opětovně se pokusila prosadit jemenskou mírovou iniciativu pod záštitou OSN; opakuje svou podporu úsilí, které vyvíjí Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) s cílem zprostředkovat obnovení jednání, a naléhavě vyzývá všechny strany konfliktu, aby v této věci zaujaly konstruktivní přístup a nekladly pro obnovení jednání žádné předběžné podmínky; zdůrazňuje, že zásadní význam pro usnadnění návratu k politickému řešení budou mít opatření na budování důvěry, jako je propuštění politických vězňů, okamžité kroky k dosažení udržitelného příměří, mechanismus pro stahování ozbrojených sil pod dohledem OSN, usnadnění přístupu humanitárních a obchodních dodávek a neformální iniciativy („track II“) zahrnující aktéry z politické a bezpečnostní sféry i z občanské společnosti;

5.  vyjadřuje hluboké politování nad uzavřením jemenských námořních přístavů, letišť a hraničních přechodů Saúdskou Arábií a jejími koaličními partnery, což vedlo k dalšímu zhoršení situace v zemi; považuje opatření koalice vedoucí k obnově provozu v přístavu Aden a k otevření hraničního přechodu al Wadí za krok správným směrem; naléhavě vyzývá koalici, aby zajistila okamžité obnovení činnosti v přístavech Hudajdá a Salíf a otevření pozemních hranic pro humanitární pomoc a dodávky základních obchodních komodit;

6.  zdůrazňuje, že Rada bezpečnosti OSN vybízí k tomu, aby byla s ohledem na řešení humanitární krize i budování důvěry mezi zúčastněnými stranami způsobem, který povede k politickým jednáním, urychleně uzavřena dohoda o vyslání dalších pozorovatelů působících v rámci mechanismu OSN pro ověřování a inspekce, zvýšení kapacity všech jemenských přístavů a zlepšení přístupu na letiště v San’á;

7.  vyzývá všechny zapojené strany, aby humanitárním pracovníkům umožnily okamžitý a úplný přístup k oblastem zasaženým konfliktem, aby se pomoc dostala ke všem potřebným, a vyzývá k zajištění bezpečnosti humanitárních pracovníků; vyzývá Radu a Radu bezpečnosti OSN, aby v rámci provádění rezoluce Rady bezpečnosti 2216 zjistila, kdo brání poskytování humanitární pomoci v Jemenu, a aby na dotyčné osoby uvalila cílené sankce;

8.  odsuzuje nerozlišující letecké útoky vedené koalicí, které mají za následek civilní oběti, včetně dětí, a ničení civilní a zdravotnické infrastruktury; odsuzuje podobné nerozlišující útoky, jichž se dopouští hútíjské a spojenecké síly a v jejichž důsledku umírají civilisté, a odsuzuje rovněž skutečnost, že tyto skupiny používají nemocnice a školy jako základny, z nichž tyto útoky podnikají;

9.  odsuzuje plošné raketové útoky na města v Saúdské Arábii, zejména na hlavní civilní mezinárodní letiště v Rijádu – Mezinárodní letiště Krále Chálida, které dne 4. listopadu 2017 provedly povstalci z kmene Hútí a stoupenci bývalého prezidenta Sáliha;

10.  naléhavě žádá všechny strany, aby umožnily přístup novinářů do země, a to i na všechna území a frontové linie v rámci celé země; konstatuje, že zablokováním přístupu novinářů do země Jemen způsobil, že tamější krize není sdělovacími prostředky dostatečně pokryta, což ztěžuje úsilí humanitárních pracovníků o přilákání pozornosti mezinárodního společenství a dárců k této katastrofické situaci; vítá nedávné propuštění Jahjáa Abdalraqíba al-Džubajhího, Ábida Mahzírího a Kámila al-Chuzáního a naléhavě vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech zbývajících uvězněných novinářů;

11.  vyzývá všechny strany, aby dodržovaly mezinárodní humanitární právo a mezinárodní právo v oblasti lidských práv s cílem zajistit ochranu civilistů a aby upustily od přímých útoků na civilní infrastrukturu, zejména na zdravotnická zařízení a vodovodní systémy;

12.  připomíná, že úmyslné útoky na civilní obyvatelstvo a civilní infrastrukturu, včetně nemocnic a zdravotnického personálu, představují vážné porušování mezinárodního humanitárního práva; naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, aby zajistilo mezinárodní trestní stíhání osob, které mají na svědomí porušení mezinárodního práva, k nimž došlo v Jemenu; v tomto ohledu plně podporuje rozhodnutí Rady OSN pro lidská práva provést komplexní vyšetřování trestných činů spáchaných během konfliktu v Jemenu;

13.  plně podporuje úsilí členských států EU a třetích zemí o zavedení mezinárodních mechanismů pro shromažďování důkazů a o pohnání k odpovědnosti každého, kdo závažným způsobem porušil lidská práva a mezinárodní humanitární právní předpisy; zdůrazňuje, že má-li být dosaženo dlouhodobého řešení konfliktu, je nutné zajistit, aby příslušné osoby nesly za tato porušení odpovědnost; vítá v tomto ohledu zřízení skupiny předních mezinárodních a regionálních odborníků s pověřením sledovat stav lidských práv v Jemenu a zpravovat o něm a důkladně prošetřit všechny případy údajného porušování a zneužívání mezinárodních lidskoprávních předpisů a dalších příslušných oblastí mezinárodního práva, kterých se od března 2015 dopustily všechny strany konfliktu; vyjadřuje politování nad skutečností, že úsilí o zahájení nezávislého šetření bylo zablokováno;

14.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že nestabilitu v Jemenu využívají teroristické a extremistické organizace, jako jsou ISIS/Dá´iš a AQAP; naléhavě vyzývá jemenskou vládu, aby se zhostila své povinnosti v boji proti organizacím ISSS/Dá’iš a AQAP; zdůrazňuje, že je nutné, aby všechny strany konfliktu přijaly rozhodná opatření proti těmto skupinám, jejichž činnost představuje vážnou hrozbu pro vyjednání smíru a pro bezpečnost nejen v tomto regionu; potvrzuje odhodlání EU postavit se extremistickým skupinám a jejich ideologiím na odpor a zdůrazňuje, že je nutné, aby strany konfliktu v dotčeném regionu učinily totéž;

15.  vyzývá Radu, aby účinně prosazovala dodržování mezinárodního humanitárního práva, jak je stanoveno v příslušných obecných zásadách EU; připomíná, že je zejména nutné, aby všechny členské státy EU důsledně uplatňovaly pravidla EU stanovená ve společném postoji 2008/944/SZBP; připomíná v této souvislosti své usnesení ze dne 25. února 2016 o humanitární situaci v Jemenu, v němž vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni, aby iniciovala uvalení zbrojního embarga EU na Saudskou Arábii na základě závažných tvrzení o porušování mezinárodního humanitárního práva Saudskou Arábií v Jemenu a na základě skutečnosti, že pokud by byl i nadále povolen prodej zbraní do Saudské Arábie, došlo by k porušení ustanovení společného postoje 2008/944/SZBP;

16.  podporuje výzvu EU určenou všem stranám konfliktu, aby učinily veškeré nezbytné kroky k předcházení všem formám násilí, včetně sexuálního a genderového násilí, v situacích ozbrojeného konfliktu a k jejich řešení; důrazně odsuzuje porušování práv dítěte a je znepokojen skutečností, že děti mají omezený přístup dokonce i k základní zdravotní péči a vzdělávání; odsuzuje nábor a využívání dětských vojáků v konfliktech ať už vládními silami, nebo ozbrojenými opozičními skupinami;

17.  vítá závazky učiněné na dárcovském setkání na vysoké úrovni týkajícím se humanitární krize v Jemenu a zdůrazňuje potřebu koordinované humanitární činnosti pod vedením OSN s cílem zmírnit utrpení obyvatel Jemenu; vyzývá k okamžitému uvolnění prostředků, které byly Jemenu přislíbeny, a k plnému financování plánu OSN z roku 2017 týkajícího se reakce v oblasti humanitární pomoci Jemenu;

18.  vítá skutečnost, že EU a její členské státy jsou připraveny posílit humanitární pomoc obyvatelům v celé zemi, a reagovat tak na rostoucí potřeby, a uvolnit svou rozvojovou pomoc za účelem financování projektů v klíčových odvětvích;

19.  rozhodně podporuje úsilí náměstka generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti a koordinátora nouzové pomoci Marka Lowcocka a jeho předchůdce Stephena O’ Briena o zmírnění utrpení jemenského lidu;

20.  vyzývá EU a její členské státy, aby kromě úsilí humanitárního a politického charakteru vyvíjely též snahy o budování míru a odolnosti, mimo jiné podporou subjektů občanské společnosti a místních hospodářských a správních struktur, a zajistily tak rychlé obnovení základních služeb a základní infrastruktury, podnítily místní hospodářství a podpořily mír a sociální soudržnost;

21.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, generálnímu tajemníkovi Rady pro spolupráci v Zálivu, generálnímu tajemníkovi Ligy arabských států a vládě Jemenu.

(1) Přijaté texty: P8_TA(2017)0273.
(2) Přijaté texty: P8_TA(2016)0066.
(3) Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 93.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2016)0201.
(5) Úř. věst. C 285, 29.8.2017, s. 110.


Provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením
PDF 596kWORD 71k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2017 o provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením (2017/2127(INI))
P8_TA(2017)0474A8-0339/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2, 9, 10, 19, 168 a čl. 216 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a na články 2 a 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 3, 15, 21, 23, 25 a 26 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením a její vstup v platnost v EU dne 21. ledna 2011 v souladu s rozhodnutím Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím(1),

–  s ohledem na Kodex chování mezi Radou, členskými státy a Komisí, kterým se stanoví vnitřní ujednání pro účely provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením Evropskou unií a zastoupení Evropské unie v souvislosti s touto úmluvou,

–  s ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením ze dne 2. října 2015 k první zprávě Evropské unie(2),

–  s ohledem na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (Řada evropských smluv č. 5, 1950) a její protokoly,

–  s ohledem na Evropskou sociální chartu (ETS č. 35, 1961, novelizovanou v roce 1996, ETS č. 163),

–  s ohledem na doporučení Výboru ministrů členským státům Rady Evropy Rec(2005)5 o ochraně žen proti násilí a doporučení CM/Rec(2007)17 o standardech a mechanismech rovnosti pohlaví,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) ze dne 18. prosince 1979 a na její opční protokol ze dne 6. října 1999,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, Mezinárodní pakt o ekonomických, sociálních a kulturních právech a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES(3),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(4),

–  s ohledem na návrh Komise ze dne 2. prosince 2015 na směrnici Evropského parlamentu a Rady o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se požadavků na přístupnost u výrobků a služeb (COM(2015)0615),

–  s ohledem na nový Evropský konsensus o rozvoji, „Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“, společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropském parlamentu a Komisi, a na závazek vyjádřený v tomto konsensu zohlednit specifické potřeby osob se zdravotním postižením v oblasti rozvojové spolupráce,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 2. února 2017 nazvaný „Zpráva o pokroku při provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením (2010–2020)“ (SWD(2017)0029),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. listopadu 2010 nazvané „Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020: Obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu“ (COM(2010)0636),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2016 o stavu základních práv v Evropské unii v roce 2015(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2016 o provádění směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání („směrnice o rovnosti v zaměstnání“)(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2016 o provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a to se zvláštním ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2015 o seznamu otázek, který přijal Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením v souvislosti s první zprávou Evropské unie(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 o mobilitě a začlenění osob se zdravotním postižením a o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. května 2009 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce(10),

–  s ohledem na brífink výzkumné služby Evropského parlamentu nazvaný „Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020“,

–  s ohledem na studii generálního ředitelství Evropského parlamentu pro vnitřní politiky Unie s názvem „Vícenásobná diskriminace na základě genderu a zdravotního postižení“,

–  s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030,

–  s ohledem na výroční zprávu evropské veřejné ochránkyně práv za rok 2016,

–  s ohledem na zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva o stavu základních práv za roky 2016 a 2017,

–  s ohledem na tematické zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva,

–  s ohledem na statistiky Eurostatu z roku 2014 týkající se přístupu osob se zdravotním postižením na trh práce, jejich přístupu ke vzdělání a odborné přípravě a chudoby a nerovnosti příjmů,

–  s ohledem na závěry Rady „Udržitelná evropská budoucnost: Reakce EU na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030“, zveřejněné dne 20. června 2017,

–  s ohledem na dobrovolný evropský rámec kvality sociálních služeb (SPC/2010/10/8),

–  s ohledem na novou městskou agendu (A/RES/71/256),

–  s ohledem na sendajský rámec pro snižování rizika katastrof,

–  s ohledem na závěry Rady o akčním plánu pro rovnost žen a mužů 2016–2020,

–  s ohledem na akční plán pro lidská práva a demokracii (2015–2019),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro kulturu a vzdělávání, na postoj v podobě pozměňovacích návrhů Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a na stanovisko Petičního výboru (A8-0339/2017),

A.  vzhledem k tomu, že jako plnoprávní občané(11) mají všechny osoby se zdravotním postižením rovná práva ve všech oblastech života a nárok na nezcizitelnou důstojnost, rovné zacházení, nezávislý život, soběstačnost a plné zapojení do společnosti;

B.  vzhledem k tomu, že se v Evropské unii podle odhadů nachází 80 milionů osob se zdravotním postižením, z nichž 46 milionů jsou ženy;

C.  vzhledem k tomu, že SFEU stanoví požadavek, aby Unie při stanovování a provádění svých politik a činností bojovala s diskriminací na základě zdravotního postižení (článek 10), a svěřuje jí pravomoc přijímat právní předpisy pro boj s takovou diskriminací (článek 19);

D.  vzhledem k tomu, že články 21 a 26 Listiny základních práv Evropské unie výslovně zakazují diskriminaci na základě zdravotního postižení a stanoví rovnou účast osob se zdravotním postižením na životě společnosti;

E.  vzhledem k tomu, že Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením je první mezinárodní smlouvou v oblasti lidských práv, kterou EU ratifikovala, a že ji podepsalo i všech 28 členských států EU a ratifikovalo 27 členských států; vzhledem k tomu, že EU je největším světovým dárcem rozvojové pomoci a jedním z nejvlivnějších subjektů na mezinárodní úrovni;

F.  vzhledem k tomu, že EU je odhodlána provádět Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 a cíle udržitelného rozvoje jak v EU, tak v rámci rozvojové spolupráce s partnerskými zeměmi;

G.  vzhledem k tomu, že Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením stanoví, že k osobám se zdravotním postižením patří osoby mající dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které v interakci s různými překážkami může bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnocenném základě s ostatními; vzhledem k tomu, že článek 9 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením je v tomto ohledu klíčový;

H.  vzhledem k tomu, že judikatura Soudního dvora Evropské unie podporuje skutečnost, že Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením je pro EU a její členské státy při provádění právních předpisů EU závazná, neboť patří mezi nástroje sekundárního práva(12); vzhledem k tomu, že v zájmu maximálního provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením je zcela nezbytné prosazovat stávající právo a politické nástroje EU;

I.  vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením představují rozmanitou skupinu, a vzhledem k tomu, že ženy, děti, starší osoby a jednotlivci s komplexními potřebami podpory nebo s dočasným či neviditelným zdravotním postižením čelí dalším překážkám a vícenásobným formám diskriminace;

J.  vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením čelí dodatečným výdajům, nižším příjmům a vyšší nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že příspěvky spojené se zdravotním postižením je třeba považovat za státní podporu, která má lidem pomáhat odstraňovat překážky, aby se mohli plně zapojit do společnosti, mimo jiné prostřednictvím zaměstnání;

K.  vzhledem k tomu, že děti se zdravotním postižením mají právo žít se svými rodinami či v rodinném prostředí tak, aby to bylo v souladu s jejich nejlepšími zájmy; vzhledem k tomu, že členové rodiny musí v zájmu péče o rodinného příslušníka se zdravotním postižením často omezit nebo ukončit profesní činnost;

L.  vzhledem k tomu, že zásady Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením se zdaleka neomezují jen na diskriminaci, ale vytyčují cestu ke stavu, v němž by osoby se zdravotním postižením i jejich rodiny plně požívaly lidských práv ve společnosti podporující začlenění;

M.  vzhledem k tomu, že jsou nadále přijímány nové i revidované právní předpisy, které neobsahují žádnou zmínku o Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením a přístupnosti; vzhledem k tomu, že přístupnost je nutnou podmínkou účasti; vzhledem k tomu, že EU má jako strana Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením povinnost zajistit intenzivní zapojení a aktivní účast osob se zdravotním postižením a organizací, které je zastupují, při vytváření a provádění právních předpisů a politik, přičemž má respektovat rozmanité pojetí zdravotního postižení;

N.  vzhledem k tomu, že stereotypy, nepochopení a předsudky jsou součástí základních příčin diskriminace včetně vícenásobné diskriminace, stigmatizace a nerovnosti;

O.  vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením často trpí nedostatkem podpory, ochrany, komunikace a informací o zdravotních službách a právech, o ochraně proti násilí a o péči o děti, a vzhledem k tomu, že mají k těmto službám a informacím pouze malý nebo žádný přístup; vzhledem k tomu, že by zdravotničtí pracovníci měli být řádně vyškoleni, pokud jde o specifické potřeby osob se zdravotním postižením;

P.  vzhledem k tomu, že značná část ze čtyř milionů lidí, kteří každým rokem zakusí bezdomovectví, trpí zdravotním postižením a jakožto cílová skupina Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a strategie EU pro pomoc osobám se zdravotním postižením je převážně přehlížena;

Q.  vzhledem k tomu, že navzdory mnoha mezinárodním úmluvám, unijním a vnitrostátním právním předpisům a strategiím se osoby se zdravotním postižením stále plně nepodílejí na životě společnosti a nepožívají svých práv; vzhledem k tomu, že účasti osob se zdravotním postižením lze dosáhnout, pouze pokud budou v souladu s článkem 29 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením zapojeny do politického a veřejného života, v němž jsou často nedostatečně zastoupeny;

R.  vzhledem k tomu, že zpráva Komise o pokroku ukazuje, že provádění povinností plynoucích z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením na úrovni EU i na úrovni členských států má evidentní zpoždění; vzhledem k tomu, že ve strategii přetrvávají problémy a nedostatky a že ke sladění politiky, právních předpisů a programů EU s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením je zapotřebí dlouhodobá perspektiva;

S.  vzhledem k tomu, že model nezávislého života, jak zdůrazňuje Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, zabezpečuje nejvyšší možnou úroveň přístupnosti; vzhledem k tomu, že přístup k ostatním službám, například k dostupné dopravě a kulturním a volnočasovým aktivitám, je také součástí kvalitního života a může přispívat k začlenění osob se zdravotním postižením;

T.  vzhledem k tomu, že je zásadně důležité uplatňovat inkluzivní a aktivní přístup na trh práce, neboť je jedním z hlavních prostředků, které podporují nezávislost osob se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že přístup na trh práce činí v současnosti 58,5 % ve srovnání s 80,5 % u osob bez zdravotního postižení, přičemž některé skupiny čelí další diskriminaci na základě druhu postižení, a vzhledem k tomu, že sociální hospodářství poskytuje osobám se zdravotním postižením četné příležitosti k zaměstnání;

U.  vzhledem k tomu, že důraznější pokyny na evropské úrovni a náležité zdroje, jakož i odborná příprava v otázkách zdravotního postižení by mohly posílit účinnost a nezávislost orgánů pro rovné zacházení na vnitrostátní úrovni;

V.  vzhledem k tomu, že jednou ze čtyř priorit stanovených Komisí po Pařížském prohlášení o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání je „podpořit vzdělávání znevýhodněných dětí a mladých lidí zajištěním toho, že systémy vzdělávání a odborné přípravy budou zaměřeny na jejich potřeby“;

W.  vzhledem k tomu, že celkové náklady spojené s tím, že se osoby se zdravotním postižením nacházejí mimo trh práce, převyšují náklady spojené s jejich začleněním na trh práce; vzhledem k tomu, že to zvláště platí pro osoby s vícenásobnými potřebami podpory, u nichž mohou být rodinní příslušníci nuceni stát se pečovateli;

X.  vzhledem k tomu, že počet osob se zdravotním postižením v zaměstnání může být nižší, než naznačují údaje, neboť mnoho z nich spadá do kategorie „nezaměstnatelných“ osob nebo pracuje v chráněném odvětví či v bezpečnějším prostředí, nemá status zaměstnance a neobjeví se tudíž v oficiálních údajích a statistikách;

Y.  vzhledem k tomu, že je nutné podporovat a vybízet zaměstnavatele s cílem zajistit, aby bylo v plném rozsahu posíleno postavení osob se zdravotním postižením, od vzdělávání po zaměstnání; vzhledem k tomu, že za tímto účelem jednou z cest, jak bojovat proti diskriminaci při přijímání osob se zdravotním postižením, je zvyšování informovanosti mezi zaměstnavateli;

Z.  vzhledem k tomu, že opatření na pracovišti jsou zásadně důležitá pro podporu pozitivního duševního zdraví a předcházení duševním nemocem a psychosociálnímu postižení;

AA.  vzhledem k tomu, že EU je největším dárcem rozvojové pomoci a zaujímá vedoucí úlohu v oblasti programů podporujících začlenění osob se zdravotním postižením;

AB.  vzhledem k tomu, že diskriminace v zaměstnání není izolovaným problémem; vzhledem k tomu, že diskriminace ve vzdělávání, odborné přípravě a bydlení a nedostatečný přístup k dopravě jsou rovnocenné diskriminaci v zaměstnání;

AC.  vzhledem k tomu, že 75 % osob s těžkým zdravotním postižením v EU nemá možnost se plně zapojit do trhu práce; vzhledem k tomu, že nedostatečná zaměstnanost i nezaměstnanost mohou být problémem zejména pro osoby trpící poruchami autistického spektra, pro osoby neslyšící a s poruchami sluchu a pro osoby slepé nebo hluchoslepé;

AD.  vzhledem k tomu, že potenciálními prostředky provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením by mohly být cíle udržitelného rozvoje a pilíř sociálních práv;

AE.  vzhledem k tomu, že nedostatečná způsobilost k právním úkonům představuje značnou překážku ve výkonu volebního práva, mimo jiné v evropských volbách;

AF.  vzhledem k tomu, že 34 % žen se zdravotními problémy nebo se zdravotním postižením zažilo ve svém životě fyzické nebo sexuální násilí, jehož se dopustil jejich partner;

AG.  vzhledem k tomu, že podle čl. 168 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) jsou členské státy odpovědné za stanovení své zdravotní politiky a poskytování zdravotní péče, což dokládá klíčový význam konzultací s členskými státy a jejich zapojení tak, aby byla Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením úspěšná;

AH.  vzhledem k tomu, že článek 25 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením posiluje právo osob se zdravotním postižením na dosažení nejvýše možné úrovně zdraví bez diskriminace;

AI.  vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením mohou obzvláště trpět nedostatky ve službách zdravotní péče, což vede k chování, které ohrožuje zdraví, a k vyšší míře předčasných úmrtí;

Klíčové oblasti činnosti

Přístupnost

1.  uznává význam holistické definice a uplatňování přístupnosti a její hodnotu jako základ k tomu, aby osoby se zdravotním postižením požívaly rovných příležitostí a skutečného sociálního začlenění a účasti ve společnosti, jak jsou uznány v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením a v souladu s obecným komentářem č. 2 Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením, a to s ohledem na různorodost potřeb osob se zdravotním postižením a s podporou stále rostoucího významu konceptu „univerzálního designu“ jakožto zásady EU;

2.  připomíná Komisi její povinnost zahrnovat otázky zdravotního postižení a rozvíjet a prosazovat přístupnost ve všech oblastech politiky jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru, a doporučuje, aby byla v rámci hierarchie Komise zřízena oddělení s odbornými znalostmi v otázkách přístupnosti, která by ověřovala plnění této povinnosti;

3.  vyzývá Komisi, aby stanovila závazné požadavky týkající se přístupnosti veřejných prostor, a zejména zastavěného prostředí;

4.  vyzývá členské státy, aby plně prováděly a nepřetržitě monitorovaly veškeré právní předpisy týkající se přístupnosti, včetně směrnice o audiovizuálních mediálních službách, telekomunikačního balíčku a směrnice o přístupnosti webových stránek, jakož i příslušné dopravní předpisy a předpisy týkající se práv cestujících; vyzývá v této souvislosti EU, aby koordinovala a monitorovala provádění zmíněných předpisů mimo prosazování ratifikace Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením na vnitřní i vnější úrovni;

5.  doufá, že spolutvůrci právních předpisů EU neprodleně přijmou Evropský akt přístupnosti; doporučuje, aby s cílem plně provádět Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením konečný text podporoval dostupnost produktů a služeb pro osoby se zdravotním postižením a pro lidi s funkčními omezeními; zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí zavést komplexní evropská pravidla týkající se přístupnosti veřejných prostor a zastavěného prostředí a také přístupu ke všem druhům dopravy;

6.  vyjadřuje své znepokojení nad tím, že monitorování některých částí právních předpisů, například směrnice o přístupnosti webových stránek(13) nebo nařízení o přístupnosti železniční dopravy (TSI-PRM)(14), probíhá pomocí sebehodnocení jednotlivých odvětví a členských států a že je neprovádí nezávislý subjekt; doporučuje proto, aby Komise zdokonalila své hodnocení souladu a vzala v úvahu vývoj právních předpisů týkajících se dohledu s cílem zajistit, aby byla práva osob se zdravotním postižením dodržována, mimo jiné například při provádění nařízení (ES) č. 261/2004(15);

7.  připomíná, že plnění všech povinností souvisejících s přístupností vyžaduje dostatečné financování na unijní, vnitrostátní a místní úrovni; vyzývá EU, aby zajistila, aby všechny programy financování byly přístupné, aby se řídily konceptem univerzálního designu a zahrnovaly samostatný rozpočet pro přístupnost; vyzývá členské státy, aby stimulovaly veřejné investice s cílem zajistit osobám se zdravotním postižením přístupnost jak fyzického, tak i digitálního prostředí;

8.  vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby zvýšily přístupnost pomocí podpory rozvoje IKT a podpory veškerých iniciativ, včetně začínajících podniků působících v oblasti bezpečnosti osob se zdravotním postižením;

9.  je zastáncem vypracovávání studie o osvědčených postupech, pokud jde o nezávislý život v EU, a využívání těchto postupů;

10.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření, která zajistí, že tísňové číslo 112 bude plně přístupné všem osobám s jakýmkoli druhem zdravotního postižení a že všechny aspekty politik a programů zaměřených na snižování rizika katastrof budou inkluzivní a přístupné všem osobám se zdravotním postižením;

11.  je znepokojen tím, že při zadávání veřejných zakázek není na vnitrostátní úrovni dostatečně uplatňována předběžná podmínka kupovat podle zásad přístupnosti, kterou je třeba dodržet před podpisem zakázky; doporučuje za tímto účelem vytvořit portál, na němž by – podobně jako v případě zelených veřejných zakázek – byly k dispozici všechny pokyny o přístupnosti;

12.  důrazně doporučuje, aby postupy pro řešení stížností týkající se práv cestujících byly plně přístupné a vstřícné k osobám se zdravotním postižením a aby větším počtem stejně rozsáhlých povinností vymáhat plnění byly pověřeny vnitrostátní donucovací orgány;

13.  zdůrazňuje zejména, že přístupnost je jednou z hlavních zásad Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a předpokladem pro výkon dalších práv zakotvených v této úmluvě; zdůrazňuje, že ve svých peticích si evropští občané stále opakovaně stěžují na problémy s přístupností a na přítomnost architektonických překážek; zdůrazňuje, že právo na přístupnost, vymezené v článku 9 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, musí být uplatňováno komplexně, s cílem zajistit přístup osob se zdravotním postižením do okolního prostředí, k dopravě, veřejným zařízením a službám a také k informačním a komunikačním technologiím; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že přístupnost bude významnou prioritou a že bude lépe začleněna do všech oblastí politiky týkajících se osob se zdravotním postižením;

14.  konstatuje, že strategie pro jednotný digitální trh by měla být uplatňována tak, aby zajišťovala plný přístup osob se zdravotním postižením ke všem aspektům tohoto trhu;

Účast

15.  vítá projekt evropského průkazu osob se zdravotním postižením; vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy do budoucí dlouhodobé iniciativy zahrnula všechny země s cílem dosáhnout oblasti působnosti jakou má evropská parkovací karta a zahrnout přístup ke službám umožňující účast v kulturním životě a cestovním ruchu;

16.  je znepokojen tím, že se nadále využívá lékařský model zdravotního postižení, který se zaměřuje na lékařské diagnózy osob se zdravotním postižením spíše než na překážky v prostředí, kterým čelí; naléhavě žádá Komisi, aby zahájila přezkum tohoto přístupu, zejména v oblasti shromažďování údajů; vyzývá členské státy, aby hledaly cesty ke stanovení společné definice zdravotního postižení;

17.  vítá pokrok, k němuž došlo v souvislosti s Marrákešskou smlouvou; poukazuje na to, že Soudní dvůr Evropské unie ve svém stanovisku ze dne 14. února 2017 uvedl, že EU má výlučnou pravomoc k uzavření Marrákešské smlouvy, protože soubor závazků vyplývajících z této smlouvy spadá do oblasti, kterou již velkou měrou upravují společné předpisy EU; doporučuje, aby EU a členské státy vytvořily akční plán s cílem zajistit plné provedení smlouvy; vyzývá EU, aby neratifikovala možnost týkající se ekonomické zátěže;

18.  domnívá se, že evropské strukturální a investiční fondy musí, zejména v příštím programovém období, přistoupit k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením a že by měly nadále jakožto prioritní záležitost podporovat deinstitucionalizaci a měly by také financovat podpůrné služby s cílem umožnit osobám se zdravotním postižením uplatnění práva na nezávislý život ve společenství; je přesvědčen, že by Komise měla pečlivě sledovat, zda členské státy uplatňují předběžnou podmíněnost týkající se přechodu od institucí ke komunitním službám, které musí být konkrétní a musí být průběžně transparentně posuzovány s ohledem na kvalitu; je přesvědčen, že návrhy projektů finančně podporované EU, včetně projektů v rámci Evropského fondu pro strategické investice a půjček Evropské investiční banky, by měly respektovat přístupnost na základě konceptu univerzálního designu; domnívá se, že se za účelem dosažení těchto cílů nelze spoléhat pouze na finanční nástroje;

19.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit volný přístup ke komunikaci, jež bude přizpůsobena druhu zdravotního postižení, a zdůrazňuje, že to má zásadní význam pro účast osob se zdravotním postižením v občanském životě;

20.  je znepokojen překážkami, které osobám v opatrovnictví a osobám v ústavní péči v celé Evropě brání v účasti na životě společnosti, a vyzývá Komisi, aby zajistila, aby osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům mohly uplatňovat veškerá práva zakotvená ve Smlouvách a právních předpisech Evropské unie; vyzývá členské státy, aby podporovaly účast na životě společnosti urychlením procesu deinstitucionalizace a přechodem od rozhodování v zastoupení k podporovanému rozhodování;

21.  vyzývá Komisi, aby do svých pravidelných zpráv o provádění směrnic Rady 93/109/ES(16) a 94/80/ES(17) zahrnula i posouzení toho, zda jsou vykládány způsobem, který je v souladu s článkem 29 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

22.  zdůrazňuje skutečnost, že ženy a dívky se zdravotním postižením čelí dvojí diskriminaci, a to jak na základě pohlaví, tak zdravotního postižení, a mohou být dokonce v mnoha případech vystaveny vícenásobné diskriminaci na základě pohlaví a zdravotního postižení v kombinaci se sexuální orientací, věkem, náboženským vyznáním nebo etnickým původem;

23.  opakuje, že ženy se zdravotním postižením jsou často více znevýhodněny než jejich mužské protějšky a že jsou častěji vystaveny riziku chudoby a sociálního vyloučení;

24.  domnívá se, že by Evropský institut pro rovnost žen a mužů měl na evropské úrovni a na úrovni členských států poskytnout pokyny týkající se specifické situace žen a dívek se zdravotním postižením a že by měl hrát aktivní úlohu jako obhájce za účelem zajištění rovných práv a potírání diskriminace;

25.  připomíná, že boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení osob se zdravotním postižením je úzce propojen s otázkou zajištění lepších podmínek pro rodinné příslušníky, kteří jsou často činní jako neplacení pečovatelé, přičemž nejsou považováni za zaměstnané osoby; vybízí proto členské státy, aby předložily vnitrostátní strategie na podporu neformálních pečovatelů, což jsou většinou příbuzné osob se zdravotním postižením;

26.  zdůrazňuje, že se zvyšuje počet starších osob a že se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zdravotní postižení vyskytuje častěji u žen, jež jsou zvláště zasaženy tímto jevem vzhledem ke své delší střední délce života; zdůrazňuje, že proto dojde k poměrnému nárůstu počtu žen se zdravotním postižením;

27.  zdůrazňuje hodnotu nástrojů mikrofinancování pro vytváření pracovních míst a růst; vyzývá členské státy, aby se zasadily o snadnější dostupnost těchto nástrojů pro ženy se zdravotním postižením;

28.  zdůrazňuje, že v zájmu zajištění nezávislého života pro osoby se zdravotním postižením je nutné podporovat výzkum a inovace zaměřené na vývoj produktů určených k pomoci osobám se zdravotním postižením při výkonu každodenních činností;

Rovnost

29.  zdůrazňuje, že jádrem strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením je rovnost a zákaz diskriminace;

30.  vyzývá Komisi, aby se zdravotním postižením zabývala ve svém Strategickém závazku v oblasti rovnosti žen a mužů na období 2016–2019;

31.  vyjadřuje hluboké politování nad dlouhodobou patovou situací v Evropské radě, pokud jde o pokrok ohledně směrnice proti diskriminaci, a vyzývá členské státy, aby přispěly k přijetí horizontální směrnice o zákazu diskriminace(18) směrem k pragmatickému řešení, které by mělo rozšířit ochranu osob se zdravotním postižením před diskriminací ve všech oblastech života, mimo jiné i uznáním skutečnosti, že upírání přiměřených opatření je formou diskriminace, vícenásobné diskriminace a diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám;

32.  je velmi znepokojen stávajícími údaji o diskriminaci a zneužívání osob se zdravotním postižením; je nadále znepokojen případy nedostatečného oznamování, které je zapříčiněno nedostupností mechanismů podávání stížností a oznamování, nedostatkem důvěry a nízkou informovaností o právech; trvá na tom, že by měly být shromažďovány údaje rozčleněné podle pohlaví, a doporučuje v tomto ohledu vývoj nové metody shromažďování údajů, zvláště pokud jde o případy odepření nástupu na palubu a odmítnutí či nedostupnost pomoci;

33.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že všechny vnitrostátní orgány pro rovné zacházení budou mít mandát v oblasti zdravotního postižení a odpovídající zdroje a budou nezávislé s cílem poskytnout obětem diskriminace potřebnou pomoc, a aby zaručily, že jakékoli rozšíření mandátu těchto orgánů bude provázet navýšení lidských zdrojů;

34.  vyzývá EU a členské státy, aby financovaly odborné vzdělávání a vyvíjely modely osvědčených postupů s osobami se zdravotním postižením a pro ně, jakož i pro jejich organizace, odbory, federace zaměstnavatelů, orgány pro rovné zacházení a úředníky, a to na základě zásady zákazu diskriminace, která zahrnuje i vícenásobnou diskriminaci, diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám a přiměřené úpravy;

35.  vyzývá EU, aby při vytváření rámce navazujícího na program Horizont 2020 pro výzkum a vývoj vyvíjela výzkumné programy zaměřené na zásady rovnosti;

Zaměstnání

36.  zdůrazňuje, že přístup na trh práce je komplexní otázka, která vyžaduje provádění podpůrných opatření vedoucích k situaci výhodné jak pro jednotlivce, tak pro zaměstnavatele, při zajištění sociálního začlenění, a že by měla zahrnovat přístupná náborová řízení, přístupnou dopravu na pracoviště a z pracoviště, kariérní postup a soustavnou odbornou přípravu, jakož i přiměřenou úpravu a přístupná pracoviště; vyzývá Komisi, aby aktualizovala příručku osvědčených postupů pro podporované zaměstnávání osob se zdravotním postižením v EU a ESVO/EHP;

37.  vybízí k přijetí opatření pozitivní diskriminace, včetně zavedení minimální procentní míry pro zaměstnání osob se zdravotním postižením ve veřejném a soukromém odvětví;

38.  vyjadřuje politování nad tím, že odepření přiměřené úpravy nepředstavuje diskriminaci v rámci směrnice o rovnosti v zaměstnání(19), což kritizoval Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením; připomíná, že článek 1 směrnice o rovném zacházení v zaměstnání zakazuje jakoukoli formu diskriminace na základě zdravotního postižení;

39.  vyzývá členské státy k zajištění toho, aby lákavé podpory nevytvářely překážku účasti na trhu práce, a žádá, aby byla oddělena podpora poskytovaná z důvodu zdravotního postižení od podpory příjmu s ohledem na další péči a ostatní možné potřeby osob se zdravotním postižením, což jim umožní žít důstojný život a mít přístup na trh práce; vyzývá v tomto ohledu členské státy, aby zajistily, aby podpora spojená se zdravotním postižením nebyla odebírána na základě skutečnosti, že je osoba zaměstnána;

40.  vyzývá Komisi, aby v souladu se zásadami obsaženými v bratislavském prohlášení a madridském prohlášení o sociální ekonomice podpořila sociální podniky jako důležitý zdroj pracovních příležitostí pro osoby se zdravotním postižením;

41.  vyzývá členské státy, aby v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením zvážily odstranění všech právních překážek zaměstnatelnosti, mimo jiné například opatření, která jsou v rozporu s článkem 12 této úmluvy a která osobám se zdravotním postižením znemožňují podepsat pracovní smlouvu, otevřít si bankovní účet a mít přístup ke svým peněžním prostředkům, což má za následek jejich vyloučení z finančního hlediska, či vnitrostátních ustanovení prohlašujících určité kategorie osob se zdravotním postižením za „práce neschopné“;

42.  zdůrazňuje význam účinné integrace a rehabilitace, jakož i aktivačních a retenčních opatření v rámci stárnoucí společnosti, jež umožňují lidem vrátit se do práce či v ní zůstat po nemoci nebo poté, co utrpí postižení na fyzické, duševní či citové úrovni;

43.  připomíná, že zatěžování osob se zdravotním postižením a jejich partnerů tím, že musejí nést náklady na péči, snižuje nejen jejich současný příjem, ale rovněž jejich vyhlídky na zaměstnání a budoucí příjem v pokročilém věku;

44.  chápe, že opatření ke sladění osobního a pracovního života včetně dobrovolného flexibilního a inkluzivního pracovního uspořádání, jako je „chytrá práce“ (smartworking), práce na dálku (teleworking) a pružná pracovní doba, mohou být pro osoby se zdravotním postižením prospěšná a mít pozitivní vliv na duševní zdraví tím, že zajistí zabezpečení a stabilitu pro všechny, avšak je znepokojen tím, že by digitální pracovní prostředí mohlo vytvořit nové překážky, pokud tato pracoviště nebudou přístupná a nebudou přijata přiměřená opatření;

45.  vyzývá Komisi, aby začlenila postupy, které se osvědčily i neosvědčily, do budoucích zpráv s cílem umožnit zaměstnavatelům účinně provádět právní předpisy týkající se osob se zdravotním postižením;

46.  je znepokojen tím, že v některých členských státech nejsou osoby se zdravotním postižením pracující v chráněných dílnách formálně uznány podle práva jako pracovníci, je jim vyplácena nižší než minimální mzda a nemají nárok na stejné sociální výhody jako běžní pracovníci;

47.  je zvláště znepokojen mladými lidmi se zdravotním postižením a osobami, které jsou nezaměstnané delší dobu; vyzývá členské státy, aby přednostně vyvíjely úsilí směrem k začlenění mladých osob se zdravotním postižením na pracovní trh, například zavedením zvláštních poradenských center v oblasti kariéry s cílem poskytovat studentům a nezaměstnaným mladým lidem poradenství o jejich budoucí kariéře, nebo v rámci programu záruk pro mladé lidi;

48.  vyzývá Komisi a členské státy, aby dále prosazovaly rozmanitost jako obchodní model, a vybízí k tomu, aby byly přijímány tzv. listiny rozmanitosti, které se zasazují o přidanou hodnotu osob se zdravotním postižením na pracovišti;

49.  vyzývá EU k zajištění toho, aby práva osob se zdravotním postižením a jejich rodin byla zahrnuta do navrhovaného balíčku předpisů o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem;

Vzdělávání a odborná příprava

50.  je znepokojen tím, že v různých členských státech EU zůstávají mnohé děti se zdravotním postižením vyloučeny z kvalitního inkluzivního vzdělávání, což je například výsledkem politik segregace a také architektonických překážek, které představují formu diskriminace dětí a mladých lidí se zdravotním postižením;

51.  zdůrazňuje, že vzdělání a odborná příprava jsou nezbytně nutné pro zaměstnatelnost osob se zdravotním postižením a že by měli být do tohoto procesu zapojeni zaměstnavatelé s cílem zohledňovat potřeby osob se zdravotním postižením, také, avšak nikoli výlučně, zohledněním možných výhod, které mohou přinášet nové technologie v oblastech, jako je hledání zaměstnání nebo osobní rozvoj a větší nezávislost;

52.  vyzývá Komisi a členské státy, aby odstranily právní, fyzické a organizační překážky, jimž čelí všechny osoby se zdravotním postižením, a aby zaručily inkluzivní vzdělávání a celoživotní učení;

53.  vyzývá orgány a instituce EU a členské státy, aby stážistům zajistily přiměřené ubytování, a žádá, aby osobám se zdravotním postižením byly přístupné postupy předkládání žádostí o stáže a aby jim byly nabízeny specifické stáže, včetně motivačního školení pro zaměstnavatele;

54.  vyzývá instituce EU a členské státy, aby zajistily, že programy Erasmus+ a jiné programy pro mládež, například systém záruk pro mladé lidi a Evropský sbor solidarity, budou plně přístupné osobám se zdravotním postižením, že za tímto účelem budou zajištěny přiměřené úpravy odpovídající potřebám těchto osob, a že jim budou v zájmu podpory jejich účasti k dispozici informace o jejich přístupových právech; doporučuje, aby se za tímto účelem maximálně využívaly stávající nástroje, jako například ty, které poskytuje platforma inkluzivní mobility MappED!;

55.  vyjadřuje politování nad tím, že nová agenda dovedností nezahrnuje specifický cíl pro osoby se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že stávající nízká zaměstnanost osob se zdravotním postižením a jejich diskriminace na trhu také představují plýtvání cennými dovednostmi; vyzývá proto Komisi, aby potřeby osob se zdravotním postižením zohlednila ve všech budoucích iniciativách souvisejících s dovednostmi;

56.  vyzývá členské státy, aby vyvinuly účinná opatření zaměřená na boj proti segregaci a vyloučení studentů se zdravotním postižením ve školách a ve výukovém prostředí a aby v této souvislosti vyvinuly vnitrostátní transformační programy s cílem zajistit kvalitní inkluzivní a odborné jak formální tak neformální vzdělávání, také pro osoby se zdravotním postižením, jež vyžadují vysokou úroveň podpory, a to na základě doporučení výboru UNCRPD;

57.  poukazuje na význam školení a přeškolování pedagogického personálu, zejména s ohledem na podporu osob s komplexními potřebami;

58.  doporučuje lépe využívat Evropskou agenturu pro speciální a inkluzivní vzdělávání s cílem maximalizovat její stávající pravomoci;

59.  zdůrazňuje, že je zásadní připravovat učitele a školitele na práci s dětmi se zdravotním postižením a poskytovat jim dostatečnou podporu; vybízí členské státy, aby vypracovaly návrhy inkluzivního vzdělávání, školení a průběžného profesního rozvoje učitelů a školitelů za přispění různých subjektů, zejména organizací zastupujících osoby se zdravotním postižením a odborných pracovníků se zdravotním postižením;

60.  vyzývá, vzhledem k vysokému počtu mladých lidí se zdravotním postižením nebo se zvláštními vzdělávacími potřebami předčasně opouštějících vzdělávací systém, k dalšímu zkoumání možností, jež nabízí celoživotní vzdělávání, a k poskytování atraktivních alternativ; je přesvědčen, že klíčovou součástí Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením je podpora programů celoživotního vzdělávání pro tyto osoby;

61.  vybízí k výměně osvědčených postupů v oblasti inkluzivního a celoživotního vzdělávání mezi učiteli, zaměstnanci, správními subjekty a studenty a žáky se zdravotním postižením;

62.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že přes dosažená zlepšení jsou osoby se zdravotním postižením stále vysoce ohroženy nezaměstnaností a že méně než 30 % z nich dokončilo terciární nebo ekvivalentní vzdělání ve srovnání s přibližně 40 % u osob bez zdravotního postižení; žádá proto členské státy a Komisi, aby věnovaly zvláštní pozornost obtížím, se kterými se potýkají mladí lidé se zdravotním postižením a/nebo SVP při přechodu ze střední a vysoké školy nebo odborné přípravy do zaměstnání;

63.  vybízí veřejné instituce a podniky v EU k provádění politik rozmanitosti a vnitrostátních chart rozmanitosti;

64.  zdůrazňuje, že se mladí lidé se zdravotním postižením méně účastní fyzické aktivity než jejich vrstevníci bez zdravotního postižení a že školy hrají důležitou úlohu při osvojování si zdravého životního stylu; zdůrazňuje tudíž, že je důležité podporovat větší zapojení mladých lidí s postižením do fyzických aktivit; vyzývá členské státy, aby urychleně odstranily všechny stávající překážky, které brání účasti zdravotně postižených osob nebo osob se zvláštními potřebami ve sportovních činnostech;

65.  připomíná, že je třeba překlenout digitální propast a zajistit, aby osoby se zdravotním postižením mohly plně využívat přínosy digitální unie; zdůrazňuje v této souvislosti, že je důležité, aby osoby se zdravotním postižením zlepšovaly své digitální dovednosti a kompetence, zejména prostřednictvím projektů financovaných z programu Erasmus+, a vyzývá členské státy, aby zranitelným občanům – včetně osob se zdravotním postižením – zajistily ochranu na internetu prostřednictvím účinných opatření proti projevům nenávisti, kyberšikaně a všem formám diskriminace na internetu a prostřednictvím většího důrazu na digitální a mediální gramotnost jakožto součást neformálního i formálního vzdělávání; vyzývá dále členské státy, aby dětem se zdravotním postižením bezplatně zpřístupnily vhodné vzdělávací technologické nástroje, které jim umožní plně se zapojit do vzdělávací činnosti a odborné přípravy;

Sociální ochrana

66.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že strategie EU pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2030 bude zahrnovat zvláštní iniciativy na propagaci inkluzivních systémů sociální ochrany v celé EU, které zaručí osobám se zdravotním postižením během celého života přístup k výhodám a službám; vyzývá členské státy, aby stanovily minimální úroveň sociální ochrany pro osoby se zdravotním postižením, která zajistí jejich adekvátní životní úroveň;

67.  vyzývá spolunormotvůrce, aby zvážili začlenění osob se zdravotním postižením jako specifické cílové skupiny do nařízení o koordinaci sociálního zabezpečení(20);

68.  naléhavě vyzývá členské státy, aby při hodnocení a určování zdravotního postižení uplatňovaly zásadu vzájemného uznávání, která by se měla podřídit a nesmí odporovat modelu zdravotního postižení založenému na lidských právech podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, přičemž budou zohledňovány environmentální a společenské překážky, s nimiž se daná osoba setkává, a do procesu budou zapojeni všechny příslušné subjekty s cílem zajistit, že životní úroveň osob se zdravotním postižením nebudou ohrožovat například ekonomické ozdravné programy;

69.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že Evropský pilíř sociálních práv začlení zdravotní postižení do všech aspektů;

70.  doporučuje, aby se Evropský sociální fond (ESF), program Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a budoucí sociální fondy EU využívaly nejen pro opatření na stimulaci zaměstnanosti, ale také pro účely sociálního začlenění; zdůrazňuje význam rehabilitace jakožto prostředku sociálního začlenění, který zajišťuje, aby osoby se zdravotním postižením zůstávaly aktivní v rámci komunity;

71.  doporučuje, aby členské státy přijaly specifická opatření, například finanční podporu a respitní péči, s cílem prosazovat inkluzivní systémy sociální ochrany v celé EU, které zaručí odpovídající životní úroveň, výhody a přístup ke službám pro všechny osoby se zdravotním postižením během celého života;

72.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily, že propuštění osob se zdravotním postižením z ústavní péče nikdy nepovede k jejich bezdomovectví z důvodu nedostatku přiměřených a/nebo dostupných ubytovacích kapacit pro zajištění péče v komunitě;

Zdraví

73.  vyzývá členské státy, aby v plné míře provedly směrnici z roku 2011 o právech pacientů v přeshraniční zdravotní péči(21); doporučuje, aby Komise zahrnula do transpozice této směrnice i výrazný prvek týkající se zdravotního postižení, aby se tak osobám se zdravotním postižením zaručil přístup k cenově dostupné a kvalitní přeshraniční zdravotní péči; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby provedla posouzení dopadu této směrnice s ohledem na její přezkum s cílem ji sladit s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením a aby vypracovala pokyny pro celou EU ohledně začlenění aspektu zdravotního postižení do činnosti vnitrostátních kontaktních míst se společnými kritérii výkonnosti, včetně konkrétních doporučení týkajících se zdravotního postižení; vybízí členské státy, aby zdravotnickým pracovníkům poskytly vhodné vzdělání a odbornou přípravu týkající se specifických potřeb pacientů se zdravotním postižením;

74.  vyjadřuje své znepokojení nad porušováním práv, včetně porušování lidských práv, ve službách péče o duševní zdraví a v pečovatelských službách, které mělo v mnoha případech závažný dopad na kvalitu poskytovaných služeb, a poukazuje na to, že uvedené služby musí být zaměřeny na uzdravení pacientů, odpovídajícím způsobem financovány a poskytovány v souladu s modelem založeným na lidských právech;

75.  vyzývá členské státy, aby zajistily takové služby péče o duševní zdraví, které respektují způsobilost k právům a právním úkonům a vyžadují, aby informovaný souhlas s léčbou a hospitalizací udělovala osoba se zdravotním postižením, a nikoli zastupující rozhodovací subjekt, mimo jiné s přihlédnutím k asistovaným rozhodovacím opatřením;

76.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že služby elektronického zdravotnictví, zdravotní služby a péče budou plně přístupné a uživatelsky bezpečné pro všechny osoby se zdravotním postižením včetně těch, které mají intelektuální postižení a komplexní potřeby, a pro jejich rodinné příslušníky;

77.  poukazuje na naléhavou potřebu řešit všeobecný nedostatek přístupu k multidisciplinární odborné péči o osoby se zdravotním postižením a dlouhé čekací doby pacientů v systémech, v nichž je tento přístup zajištěn, neboť tato situace je hlavní překážkou rovného přístupu k preventivní zdravotní péči a léčbě a často vede ke zhoršení stavu pacienta se zdravotním postižením a ke zbytečné zátěži pro systémy zdravotní péče;

78.  poukazuje na to, že by systémy zdravotní péče měly zajišťovat odhalení sexuálního násilí nebo zneužívání, jejich ohlašování a prevenci;

79.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zvýšily počet služeb poskytujících multidisciplinární posuzování a opětovné přehodnocení pro dospělé osoby se zdravotním postižením s cílem vypracovat individualizované plány, které se mohou provádět prostřednictvím územních zdrojů (jako jsou např. služby domácí/denní/stacionární péče) a jež by odpovídaly zjištěným biopsychologickým a sociálním nárokům;

80.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby plně využívaly rámec evropských referenčních sítí za účelem vytvoření a rozšíření přístupu k multidisciplinární a specializované zdravotní péči pro osoby se zdravotním postižením obecně, a zejména pro osoby s vzácným postižením;

81.  zdůrazňuje, že Komise v Akčním plánu pro zaměstnanost v oblasti zdravotnictví v EU a programu EU týkajícím se účinných, přístupných a stabilních systémů zdravotnictví nevěnuje dostatek pozornosti problematice zdravotních postižení, o níž konkrétně ani jeden z těchto dokumentů nepojednává;

82.  zdůrazňuje úspěch druhé společné akce týkající se demence a zároveň doufá, že farmaceutické podniky, které jsou zapojeny do iniciativy pro inovativní léčiva, vyčlení na následující tříleté období další prostředky;

83.  vyzývá Komisi, aby předložila strategii zaměřenou na poskytování pomoci osobám s vážným zdravotním postižením, jimž zemřou příbuzní, kteří o ně denně pečovali (viz nedávno přijatý italský zákon dopo di noi);

84.  naléhavě vyzývá Komisi, aby provedla důkladnou analýzu nedostatků vyplývajících z rozdílů mezi závěrečnými připomínkami OSN a její zprávou o pokroku, zejména pokud jde o prioritní oblast ochrany zdraví Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením;

85.  vyzývá v souladu s kontrolním seznamem WHO pro bezpečný porod k důslednému prosazování poskytování místní porodní péče jako veřejné služby v členských státech, aby se snížil počet případů zdravotního postižení zaviněného porodními komplikacemi a zajistil bezpečný porod pro matky i děti;

86.  je potěšen pokrokem v odvětví evropské telemedicíny, jež by mohla zásadním způsobem změnit možnosti osob se zdravotním postižením, pokud jde o přístup ke službám; je dále přesvědčen, že zavedení technologie 4G, nástup technologie 5G a rozšíření internetu věcí povedou k lepšímu poskytování zdravotní péče pro osoby se zdravotním postižením; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby odvětví evropské zdravotní technologie nebylo zatěžováno nadměrnou regulací a aby mělo odpovídající přístup k financování.

Vnější činnost

87.  vyzývá k tomu, aby vnější činnost EU byla plně v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením;

88.  vyzývá EU k zajištění toho, aby pro osoby se zdravotním postižením byla plně přístupná rozvojová spolupráce a humanitární činnost a aby tyto osoby začleňovala;

89.  vyzývá k tomu, aby EU do oficiálního podávání zpráv o rozvojové pomoci zavedla ukazatel týkající se práv osob se zdravotním postižením;

90.  vyzývá EU, aby zajistila, že bude hrát klíčovou roli při zajišťování toho, že osoby se zdravotním postižením nebudou opomíjeny v rámci rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, jak je stanoveno v Evropském konsensu o rozvoji, a aby se zabývala i řešením vícenásobné diskriminace, které čelí zranitelné osoby a marginalizované skupiny;

91.  vyzývá Komisi, aby převzala vedoucí úlohu při dosahování cílů udržitelného rozvoje ve vnější činnosti, které zohlední problematiku zdravotního postižení nezávisle na nové Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením, a aby za tímto účelem přijala jasný, transparentní a inkluzivní program pro plnění těchto cílů;

92.  lituje, že ukazatel cílů udržitelného rozvoje EU, který se týká zaměstnanosti, není rozčleněn s ohledem na zdravotní postižení; vyzývá EU, aby ve spolupráci s partnerskými zeměmi vybízela k rozčlenění dat podle typu postižení;

93.  vyzývá EU a její partnery, aby osoby se zdravotním postižením a organizace, které je zastupují, začlenily do všech etap vytváření politiky a projektů, a to i v terénu v partnerských zemích za aktivní účasti organizací osob se zdravotním postižením;

94.  opakuje, že ženy se zdravotním postižením často čelí ještě větším problémům a rizikům v zemích zapojených do konfliktů a ve válečných zónách; zdůrazňuje proto, že je zapotřebí chránit ženy se zdravotním postižením ve vnějších politikách EU;

Povinnosti v rámci orgánů a institucí EU

95.  naléhavě vyzývá orgány a instituce EU, aby zpřístupnily fungování, obsah, dokumenty, videa a internetové služby svých externích a interních webových stránek, a to i v rámci veřejných konzultací, a aby podávaly veřejně zprávy o dodržování pokynů, doporučení a závazků v souvislosti s přístupností webových stránek;

96.  vyjadřuje politování nad tím, že se dosud neprovádí projekt INSIGN, který umožňuje nezávislou komunikaci pro hluché a nedoslýchavé během jejich interakce s orgány a institucemi EU pomocí jejich spojení s tlumočníky ve znakovém jazyce a tvůrci titulků v členských státech, ačkoli Komise financovala vývoj prototypu servisní platformy, která byla v roce 2014 úspěšně testována v Evropském parlamentu;

97.  vyzývá orgány a instituce EU, aby – na pouhé požádání – zajistily přístup ke všem svým veřejným jednáním, a to i prostřednictvím tlumočení ve znakovém jazyce, přepisu mluveného projevu do písemné podoby a dokumentů v Braillově písmu, jakož i pomocí dalších augmentativních a alternativních metod komunikace, a aby zajistily fyzickou dostupnost svých budov; uznává, že je obtížné zajišťovat titulky u všech živých přenosů a videozáznamů z jednání; vyzývá však orgány, aby nadále monitorovaly technologický vývoj v této oblasti s cílem zlepšit dostupnost v budoucnu;

98.  doporučuje evropským orgánům a institucím, aby v souladu s unijní politikou mnohojazyčnosti EU udělily prioritu tlumočení z a do národních znakových jazyků, spíše než do mezinárodního znakového jazyka;

99.  naléhavě vyzývá členské státy k zajištění toho, aby byly jejich volby do Evropského parlamentu přístupné pro osoby a zahrnovaly osoby, které v současnosti žijí v ústavech, nebo jim byl ustanoven opatrovník;

100.  uznává, že chybí přístupné a inkluzivní volební procesy pro osoby se zdravotním postižením, zejména osoby s mentálním postižením, jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států; naléhavě vyzývá Evropský parlament, aby zajistil, že budou plně přístupné jeho komunikační materiály týkající se voleb do Evropského parlamentu;

101.  vyzývá evropské školy, školky a střediska péče o děti školního věku, aby všem dětem zaměstnanců orgánů a institucí EU poskytovaly kvalitní inkluzivní vzdělávání v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením, a to i dětem s komplexními potřebami komplexní nebo s potřebami vysoké míry podpory;

102.  vyzývá EU, aby usnadnila poskytování přiměřených úprav a dalších forem zaměstnanecké podpory, jako je „chytrá“ práce (smartworking) zaměstnancům se zdravotním postižením včetně akreditovaných parlamentních asistentů v rámci orgánů a institucí EU;

103.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala společná pravidla, prováděcí ustanovení, oblast působnosti, zastoupení osob se zdravotním postižením, přístupnost a postupy svého Společného systému zdravotního pojištění a uvedla jej do souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením;

104.  naléhavě vyzývá orgány, agentury a subjekty EU, aby zřídily kontaktní místa, a zdůrazňuje potřebu horizontálního mechanismu interinstitucionální koordinace napříč generálními ředitelstvími a orgány EU; vyzývá k tomu, aby nezbytná ujednání k dosažení těchto cílů byla součástí strategie provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením;

105.  naléhavě vyzývá orgány a instituce, aby přijaly komplexní politiky náboru, udržení a služebního postupu zaměstnanců, včetně dočasných pozitivních opatření, s cílem aktivně a výrazně zvýšit počet úředníků nebo zaměstnanců a stážistů se zdravotním postižením, včetně psychosociálního postižení a mentální retardace, v souladu s článkem 5 směrnice 2000/78/ES;

106.  připomíná úlohu meziskupiny pro osoby se zdravotním postižením Evropského parlamentu při provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením, v souladu s úmluvou OSN jako platformou, v jejímž rámci se setkávají poslanci Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů a zástupci organizací a občanské společnosti na celostátní i místní úrovni; konstatuje, že meziskupina je privilegovaným fórem pro podporu diskusí a debat, které zajistí provádění strategie v praxi;

107.  vyzývá evropské orgány a instituce, aby plně konzultovaly a účinně zapojovaly zaměstnance a poslance se zdravotním postižením do formulování, provádění a monitorování svých vnitřních pravidel, politik a postupů, včetně služebního řádu, přiměřených úprav a ustanovení o přístupnosti;

Rozdíly ve zprávě o pokroku ve vztahu k závěrečným připomínkám

108.  lituje, že webové stránky orgánů a institucí EU nejsou v souladu s úrovní AAA standardů přístupnosti; vyzývá orgány a instituce, aby tohoto cíle co nejdříve dosáhly;

109.  vyjadřuje politování nad tím, že právní předpisy EU a členských států týkající se dopravy dosud nejsou plně provedeny na vnitrostátní úrovni; doporučuje, aby za tímto účelem byly v každém členském státě zřízeny vnitrostátní donucovací orgány;

110.  bere na vědomí pokrok, k němuž došlo v přístupnosti železniční dopravy; žádá, aby stejnou úroveň měly předpisy týkající se přístupnosti u všech ostatních druhů dopravy, včetně letecké dopravy, aby byly vyřešeny případy, kdy proti sobě stojí bezpečnost a přístupnost;

111.  poznamenává, že ve zprávě Komise o pokroku se nehovoří o horizontální směrnici o rovném zacházení;

112.  považuje za politováníhodné, že nastal jen malý pokrok ve věci ratifikace opčního protokolu k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením Evropskou unií;

113.  konstatuje, že Komise dosud neprovedla průřezový, komplexní přezkum svých právních předpisů s cílem zajistit jejich plnou harmonizaci s ustanoveními Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

114.  vítá aktualizovaný seznam nástrojů, včetně těch přijatých teprve nedávno, lituje však toho, že nebylo revidováno prohlášení o pravomocích a že seznam nástrojů neobsahuje nástroje, které nejsou výslovně určeny zdravotně postiženým, nicméně pro ně mají svůj význam;

115.  lituje toho, že Komise nijak nepokročila, pokud jde o prosazování práv žen a dívek se zdravotním postižením ve všech jejích politikách a programech týkajících se rovnosti pohlaví a v začlenění genderové perspektivy do jejích strategií pro pomoc osobám se zdravotním postižením;

116.  velmi oceňuje, že EU podepsala Úmluvu Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu (Istanbulská úmluva), a vyzývá Radu, aby ji urychleně ratifikovala;

117.  lituje toho, že současné evropské politiky týkající se práv dítěte nezahrnují v dostatečné míře komplexní na právech založenou strategii pro chlapce a dívky se zdravotním postižením nebo záruky ochrany jejich práv a že se strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením dostatečně nezabývají právy chlapců a dívek se zdravotním postižením a neprosazují je; vyzývá Komisi, aby v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením a s Úmluvou OSN o právech dítěte věnovala zvláštní pozornost dětem se zdravotním postižením; zdůrazňuje zvláště, že ženy a dívky se zdravotním postižením potřebují vzory;

118.  konstatuje, že EU neuspořádala komplexní kampaň s cílem zvýšit informovanost o Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením a bojovat proti předsudkům vůči osobám se zdravotním postižením;

Směrem k ucelené a účinné strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2030

Horizontální otázky

119.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že cílem budoucí strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením bude plné provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením ve všech oblastech politiky EU a při zohlednění přístupnosti, účasti, zákazu diskriminace a rovnosti, což by se mělo týkat všech článků této úmluvy, a že strategie zahrne odpovídající rozpočet, harmonogram pro realizaci a monitorovací mechanismus a bude také mít stejnou právní platnost jako strategie současná; uvědomuje si, že tato strategie může uspět, pouze pokud budou zapojeny všechny zúčastněné strany včetně občanské společnosti;

120.  zdůrazňuje, že strategie na období 2020–2030 by měla být založena na průřezovém, komplexním přezkumu veškerých právních předpisů a politiky EU, aby byla zajištěna plná harmonizace s ustanoveními Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a měla by obsahovat revidované prohlášení o pravomocích;

121.  vyzývá Komisi, aby podněcovala k opatřením souvisejícím s účinným znovuzačleňováním a rehabilitací ve snaze snížit nebo eliminovat dopady určité nemoci nebo fyzického, mentálního nebo emocionálního postižení na výdělečnou schopnost dané osoby;

122.  doporučuje Komisi, aby zajistila, aby jakákoli budoucí strategie a související proces konzultací byly transparentní, srozumitelné a plně přístupné a aby obsahovaly jasné ukazatele a srovnávací kritéria;

123.  konstatuje, že soubor ukazatelů u cílů udržitelného rozvoje EU nezahrnuje osoby se zdravotním postižením u cíle 4 (vzdělávání), cíle 5 (rovnost pohlaví) a cíle 8 (důstojná práce a hospodářský růst); vyzývá proto k tomu, aby budoucí strategie používala globální ukazatele cílů udržitelného rozvoje s cílem monitorovat provádění hlavních opatření a politik EU v oblasti zaměstnanosti;

124.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby budoucí strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením byla konzistentní s dalšími iniciativami a strategiemi EU s cílem podporovat zaměstnanost a začlenění osob se zdravotním postižením, zvláště žen;

125.  doporučuje, aby strategie po roce 2020 zahrnula veřejné zakázky a standardizaci jako horizontální otázky s cílem zvýšit zaměstnávání osob se zdravotním postižením a upřednostnit shromažďování a výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy;

126.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, aby projekty financované EU byly v souladu s přístupem k lidským právům podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a aby nebyly financovány žádné projekty, které by vedly k výsledkům, jež nejsou přístupné, vylučují osoby se zdravotním postižením nebo neodpovídají standardům přístupnosti;

127.  vyzývá Komisi, aby navrhla dostupný nástroj hodnocení s průběžným monitorováním včetně specifických ukazatelů a hmatatelných cílů;

128.  vyzývá EU a členské státy, aby po ratifikaci Istanbulské úmluvy ze strany EU přijaly zvláštní opatření k řešení problému násilí páchaného na ženách a dívkách se zdravotním postižením; naléhavě žádá Komisi, aby vypracovala komplexní evropskou strategii pro boj proti násilí páchanému na ženách, se zvláštním důrazem na ženy a dívky se zdravotním postižením;

129.  je si vědom toho, že ženy se zdravotním postižením, zejména s mentálním postižením, jsou více ohroženy násilím na základě pohlaví, sexuálním obtěžováním a dalšími formami zneužití; uznává rovněž, že kvůli jejich závislému postavení může dojít k tomu, že nejsou schopny toto zneužití rozpoznat či je nahlásit; zdůrazňuje, že provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením je třeba přizpůsobit tak, aby bylo možné uplatnit preventivní opatření, která by zabránila veškerým druhům zneužití a umožnila poskytovat kvalitní, dostupnou a individuálně přizpůsobenou podporu obětem násilí;

130.  vyzývá EU, aby zohlednila Evropskou strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením ve všech právních předpisech EU a v procesu evropského semestru; vyzývá v této souvislosti k zahájení skutečného strukturovaného dialogu mezi EU a organizacemi zastupujícími osoby se zdravotním postižením za účelem vypracování návrhu strategie na období po roce 2020;

131.  doporučuje, aby budoucí strategie zahrnula zásadní úlohu podpůrných služeb pro to, aby osoby se zdravotním postižením mohly uplatňovat svá lidská práva;

132.  doporučuje, aby budoucí strategie zahrnula i otázky týkající se školení zaměstnanců, které jsou zásadní, má-li být poskytována podpora podle zásad Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

Dodatečné oblasti činnosti

133.  naléhavě vyzývá k zahrnutí rovnosti, genderového hlediska a zákazu diskriminace, včetně například osob LGBTQI se zdravotním postižením, které jsou vystaveny vícenásobné diskriminaci, do všech oblastí budoucí strategie; vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly kampaně a školicí kursy ve snaze zvýšit informovanost o Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením a o potřebě respektovat odlišnost, s cílem bojovat proti diskriminaci, stigmatizaci a předsudkům vůči osobám se zdravotním postižením, osobám s psychosociálním postižením, s poruchami učení či autismem;

134.  zdůrazňuje, že je třeba vynaložit více úsilí k překonání stereotypů a předsudků vůči zdravotnímu postižení ve sdělovacích prostředcích s cílem změnit převládající sociální normy, které je ze společnosti vylučují; vyzývá Komisi a členské státy, aby investovaly do iniciativ na podporu veřejné informovanosti s cílem zajistit prezentování osob se zdravotním postižením jako rovnoprávných občanů a působit tak proti stereotypům týkajícím se zdravotního postižení;

135.  poukazuje na spojitost mezi pohlavím a zdravotním postižením, zvláště pokud jde o informovaný souhlas s užíváním antikoncepce, nucenou sterilizaci a přístup k reprodukčním právům; vyzývá členské státy, aby zvážily potřebu zhodnotit své právní předpisy z tohoto hlediska;

136.  naléhavě vyzývá EU, aby zohlednila problematiku práv dětí se zdravotním postižením ve všech oblastech budoucí strategie;

137.  uznává, že způsobilost k právům a právním úkonům je jedním z předpokladů uplatňování lidských práv včetně hlasovacího práva a že jakákoli nová strategie musí směřovat k tomu, aby v žádné oblasti života nebyla nikomu odpírána způsobilost k právním úkonům na základě zdravotního postižení; zdůrazňuje za tímto účelem, že by EU měla přijmout odpovídající opatření s cílem zajistit, aby mohly všechny osoby se zdravotním postižením uplatňovat veškerá svá práva zakotvená se Smlouvách a v právních předpisech Evropské unie, jako je přístup ke spravedlnosti, zboží a službám, včetně bankovních služeb, zaměstnání a zdravotní péče, a také právo hlasovat v evropských volbách a spotřebitelská práva v souladu s Úmluvou, a podněcovat k jiným než donucovacím opatřením a k informovanému rozhodování v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením;

138.  důrazně naléhá na Komisi, aby do nové strategie zařadila veškerá možná opatření k zajištění svobody a bezpečnosti všech osob se všemi druhy zdravotního postižení v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením a s doporučeními výboru;

139.  důrazně naléhá na Komisi, aby v budoucích právních úpravách financování zachovala zásadu partnerství a zajistila, aby byla plně dodržována;

140.  vyzývá Komisi, aby podporovala strukturální zapojení osob se zdravotním postižením a organizací, které je zastupují, do všech rozhodovacích procesů, jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU, a aby financovala budování kapacit organizací osob se zdravotním postižením s cílem umožnit osobám se zdravotním postižením, aby se zapojily do strukturované účasti na všech rozhodnutích, která se jich týkají; vyzývá členské státy, aby i nadále pořádaly školení o Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením s cílem zajistit, aby osoby se zdravotním postižením znaly svá práva, a bylo tak možno předcházet diskriminaci;

141.  připomíná, že Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením vyjádřil hluboké znepokojení nad nejistou situací osob se zdravotním postižením v současné migrační krizi v EU; důrazně naléhá na Komisi, aby zohlednila problematiku zdravotního postižení ve své migrační a uprchlické politice a zajistila, aby veškeré financování EU směřující k řešení této humanitární krize začleňovalo také osoby se zdravotním postižením;

142.  důrazně vyzývá členské státy, aby rozčleňovaly údaje podle druhů zdravotního postižení a aby úzce spolupracovaly s Eurostatem při shromažďování srovnatelných údajů o zdravotním postižení v různých oblastech, což zahrnuje osoby žijící v ústavní péči, přičemž je třeba strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením propojit s procesem plnění cílů udržitelného rozvoje a s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030;

143.  zdůrazňuje potřebu měřitelných a porovnatelných kvantitativních a kvalitativních ukazatelů týkajících se mimo jiné přístupnosti, rovnoprávnosti, zaměstnání, sociální ochrany, zdraví, výsledků ve škole a počtů studentů v inkluzivním vzdělávání, aby bylo možno posoudit, jak EU a členské státy naplňují Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, a naléhavě žádá, aby byly shromažďovány údaje s cílem napomáhat uplatňování těchto ukazatelů;

144.  naléhavě vyzývá EU, aby ve spolupráci s osobami se zdravotním postižením a s organizacemi, které je zastupují, vytvořila systém ukazatelů založených na lidských právech a také systém sběru srovnatelných komplexních údajů, s údaji rozčleněnými podle pohlaví, věku, venkovské nebo městské populace a druhu postižení;

145.  uvědomuje si, že diskriminace a porušování práv hrozí obzvláště osobám s mentálním postižením a že tyto osoby jsou často umístěny v ústavech, kde nemají přístup ke vzdělávání a žádnou možnost sebeurčení;

146.  důrazně naléhá na Komisi a členské státy, aby přijaly další opatření s cílem dosáhnout až k těm nejzranitelnějším, jako jsou bezdomovci se zdravotním postižením;

147.  zdůrazňuje, že je třeba neustále monitorovat provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením v souladu s článkem 33 této úmluvy a v konzultaci s organizacemi zdravotně postižených;

148.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby práce skupiny EU na vysoké úrovni pro boj proti rasismu, xenofobii a jiným formám nesnášenlivosti, pokud jde o lepší zaznamenávání zločinů z nenávisti a sběr údajů o nich, v plné míře zahrnula zločiny z nenávisti páchané na osobách se zdravotním postižením;

149.  naléhavě vyzývá členské státy, aby vyčlenily dostatečné a stálé finanční a lidské zdroje na monitorovací rámce zřízené podle čl. 33 odst. 2 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, aby mohly plnit své funkce nezávisle;

150.  naléhavě vyzývá Komisi, aby poskytla odpovídající zdroje na monitorovací rámec EU, aby mohl nezávisle a odpovídajícím způsobem plnit své funkce;

151.  připomíná, že Petiční výbor (PETI) obdrží každý rok značný počet peticí popisujících obtíže, s nimiž se každodenně potýkají osoby se zdravotním postižením v celé EU, které se týkají osmi hlavních oblastí činnosti vymezených v Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením a dalších problémů souvisejících s přístupností, jako je přístup ke zdravotní péči a sociální ochraně, vzdělávání a odborné přípravě, na pracovní trh, pohyb v zastavěném prostředí a využívání dopravy, přístup ke zboží a službám, k informacím a komunikacím a možnost účasti na politickém, veřejném a kulturním životě;

152.  vyzývá všechny členské státy, aby ratifikovaly Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a podepsaly opční protokol;

153.  zdůrazňuje, že v souvislosti s rámcem EU pro Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením plní Petiční výbor (spolu s evropským veřejným ochráncem práv, jehož úlohou je chránit občany v případě nesprávného úředního postupu) ochrannou funkci prostřednictvím petičního procesu, který předkladateli petice umožňuje podat stížnost na porušení práv ze strany evropských, státních a místních orgánů; zdůrazňuje, že petice obdržené výborem názorně ukazují, že k politikám zaměřeným na osoby se zdravotním postižením je třeba přijmout efektivní, horizontální a nediskriminační přístup založený na lidských právech; zdůrazňuje úlohu Agentury Evropské unie pro základní práva při posilování základních práv osob se zdravotním postižením v EU a při podpoře provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením ze strany EU;

154.  zdůrazňuje, že většina peticí předložených evropskými občany se týká obtíží při podávání žádostí, při uznávání skutečností a v souvislosti s pozdní výplatou invalidního důchodu ze strany příslušných orgánů; zdůrazňuje, že těmto problémům by měla být věnována zvláštní pozornost v rámci provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením a její oblasti činnosti zaměřené na sociální ochranu, v souladu s článkem 28 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, který upravuje přiměřenou životní úroveň a sociální ochranu;

o
o   o

155.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 35.
(2) UNCRPD/C/EU/CO/1.
(3) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.
(4) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2016)0485.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2016)0360.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2016)0318.
(8) Úř. věst. C 353, 27.9.2016, s. 41.
(9) Úř. věst. C 131 E, 8.5.2013, s. 9.
(10) Úř. věst. C 212 E, 5.8.2010, s. 23.
(11) V souvislosti s tímto usnesením by se mělo pojmem „plnoprávní občané“ ve smyslu Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením rozumět – že by všechny osoby se zdravotním postižením měly plně požívat všech lidských práv.
(12) Rozsudek Soudního dvora ze dne 11. dubna 2013, HK Danmark, spojené věci C-335/11 a C-337/11, ECLI:EU:C:2013:222, body 29–30; rozsudek Soudního dvora ze dne 18. března 2014, Z, C-363/12, ECLI:EU:C:2014:159, bod 73; Rozsudek Soudního dvora ze dne 22. května 2014, Glatzel, C-356/12, ECLI:EU:C:2014:350, bod 68.
(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).
(14) Nařízení Komise (EU) č. 1300/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technických specifikacích pro interoperabilitu týkajících se přístupnosti železničního systému Unie pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 110).
(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. L 46, 17.2.2004, s. 1).
(16) Směrnice Rady 93/109/ES ze dne 6. prosince 1993, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky (Úř. věst. L 329, 30.12.1993, s. 34).
(17) Směrnice Rady 94/80/ES ze dne 19. prosince 1994, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a práva být volen v obecních volbách pro občany Unie s bydlištěm v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky (Úř. věst. L 368, 31.12.1994, s. 38).
(18) Návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426).
(19) Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16).
(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 200, 7.6.2004, s. 1).
(21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45).

Právní upozornění - Ochrana soukromí