Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2017 o postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (11382/2/2017 – C8-0358/2017 – 2015/0289(COD))

P8_TA(2017)0475 A8-0374/2017

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (11382/2/2017 – C8‑0358/2017),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 25. května 2016(1),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(2) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0636),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 67a jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro rybolov (A8-0374/2017),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

3.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 303, 19.8.2016, s. 116. (2) Přijaté texty ze dne 2.2.2017, P8_TA(2017)0015.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2017 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013, (EU) č. 1307/2013, (EU) č. 1308/2013 a (EU) č. 652/2014 (COM(2016)0605 – C8-0404/2017 – 2016/0282B(COD))

P8_TA(2017)0476 A8-0380/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0605),

–  s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů ze dne 16. listopadu 2017 rozdělit návrh Komise na dvě části a pověřit Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vypracováním zvláštní legislativní zprávy pro ustanovení, která spadají do působnosti tohoto výboru, konkrétně články 267 až 270 a článek 275 návrhu Komise,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a 3 a články 42, 43 odst. 2 a článek 168 odst. 4 písm. b Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského účetního dvora č. 1/2017 ze dne 26. ledna 2017(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. prosince 2016(2),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 11. května 2017(3),

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0211/2017),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. listopadu 2017 zavázal schválit tento postoj podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0380/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  schvaluje prohlášení, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  bere na vědomí prohlášení Komise, která jsou přílohou tohoto usnesení;

4.  zdůrazňuje, že rozdělení návrhu Komise má umožnit, aby ustanovení, která spadají do působnosti Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, bylo možné uplatňovat již od 1. ledna 2018, zatímco zbývající část návrhu Komise(4) bude projednána později;

5.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. prosince 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../..., kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, a (EU) č. 652/2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2017/2393.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Nová pravidla týkající se organizací producentů a práva v oblasti hospodářské soutěže (společná organizace trhů se zemědělskými produkty)

Evropský parlament připomíná, že podle článku 42 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) se pravidla hospodářské soutěže vztahují na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty pouze v rozsahu, který vymezí Parlament a Rada se zřetelem k cílům společné zemědělské politiky (SZP), jak jsou stanoveny v článku 39 této Smlouvy.

Jak stanoví tato smlouva a v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie(5), jsou cíle SZP nadřazeny cílům v oblasti evropské politiky hospodářské soutěže. Zemědělské trhy však nejsou z působnosti práva v oblasti hospodářské soutěže vyňaty. Uzpůsobení předpisů hospodářské soutěže specifikům zemědělství je výsadou spolunormotvůrců, tedy Evropského parlamentu a Rady.

V této souvislosti Evropský parlament prostřednictvím tohoto nařízení hodlá objasnit vztah mezi pravidly SZP, zejména úlohou a posláním organizací producentů a sdružení těchto organizací, a uplatňováním evropských právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže. Takovéto vysvětlení je nezbytné s ohledem na současnou nejistotu při provádění těchto pravidel a má zásadní význam pro splnění cíle Unie, kterým je posílit postavení zemědělců v rámci potravinového řetězce. Návrhy Evropského parlamentu vycházejí z doporučení uvedených ve zprávě pracovní skupiny pro zemědělské trhy (AMTF) ze dne 14. listopadu 2016. Tato doporučení se zakládala na několika slyšeních a příspěvcích všech aktérů potravinového řetězce: producentů, zpracovatelů a maloobchodníků.

Cílem Evropského parlamentu je zjednodušit a vyjasnit podmínky, za nichž mohou organizace producentů nebo sdružení těchto organizací ve všech odvětvích uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 jménem svých členů plánovat produkci zemědělských produktů, umisťovat je na trh, sjednávat smlouvy na jejich dodávku a optimalizovat jejich produkční náklady. Tyto úkoly v podstatě vyžadují, aby existovaly určité postupy, včetně interních konzultací a výměny obchodních informací v rámci těchto subjektů. Z tohoto důvodu se navrhuje, aby tyto postupy nespadaly do působnosti zákazu dohod narušujících hospodářskou soutěž, který je uveden v čl. 101 odst. 1 SFEU, a aby organizace producentů a sdružení těchto organizací, které provádějí nejméně jednu hospodářskou činnost, požívaly výjimky z působnosti tohoto článku. Tato výjimka však není bezpodmínečná: orgány pro hospodářskou soutěž mají i nadále možnost zasáhnout, jestliže dospějí k závěru, že by takovéto činnosti mohly bránit hospodářské soutěži nebo ohrozit cíle SZP.

Tímto se vyjasňuje vztah mezi úlohou a posláním organizací producentů a sdružení organizací producentů a právními předpisy v oblasti hospodářské soutěže. Aniž jsou dotčeny institucionální výsady Evropské komise, má Evropský parlament za to, že tato nová pravidla nevyžadují žádné další vyjasnění ve formě pokynů Evropské komise.“

PROHLÁŠENÍ KOMISE

K článku 1 - Rozvoj venkova

—  Prodloužení doby trvání programů pro rozvoj venkova

Výdaje související s programy rozvoje venkova na období 2014–2020 schválené v souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013 budou i nadále způsobilé pro příspěvek z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, pokud budou příjemcům vyplaceny nejpozději do 31. prosince 2023. Komise se bude pokračování podpory rozvoje venkova po roce 2020 věnovat v kontextu svého návrhu na příští víceletý finanční rámec.

—  Řízení rizik

Komise potvrzuje svůj záměr přezkoumat v souvislosti s jejím návrhem modernizace a zjednodušení společné zemědělské politiky fungování a účinnost nástrojů řízení rizik, které jsou v současné době zahrnuty do nařízení (EU) č. 1305/2013.

—  Sankce pro iniciativu Leader

Komise potvrzuje svůj záměr přezkoumat účinnost a proporcionalitu sankcí pro iniciativu LEADER z prováděcího nařízení Komise (EU) č. 809/2014.

K článku 2 - Horizontální nařízení

—  Rezerva pro případ krizí

Komise potvrzuje, že uplatňování rezervy pro případ krizí v odvětví zemědělství a vrácení prostředků v souvislosti s finanční kázní, jak je stanoveno v článku 25 a čl. 26 odst. 5 nařízení (EU) č. 1306/2013 budou přezkoumány v rámci příprav příštího víceletého finančního rámce s cílem umožnit účinný a včasný zásah v dobách tržní krize.

—  Jednotný audit

Komise podporuje jednotný přístup k auditu, což potvrdila ve svém návrhu článku 123 nového finančního nařízení. Komise rovněž potvrzuje, že stávající právní rámec pro řízení a kontrolu zemědělských výdajů, který byl zaveden nařízením (EU) č. 1306/2013, již takový přístup umožňuje a že tento prvek byl začleněn do auditní strategie na období 2014–2020. Zejména v případech, kde je stanovisko vydané certifikačním subjektem v souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013 považováno za spolehlivé, bere Komise toto stanovisko v úvahu při posuzování nutnosti auditu dotčené platební agentury.

K článku 3 - Přímé platby

—  Rostlinné bílkoviny

Komise potvrzuje svůj záměr přezkoumat v EU stav nabídky a poptávky u rostlinných bílkovin a zvážit možnost vytvořit pro tuto oblast evropskou strategii a v zájmu další podpory ekonomicky i environmentálně vyhovující produkce rostlinných bílkovin v EU.

K článku 4 - Společná organizace trhů

—  Dobrovolné snížení produkce

Komise potvrzuje, že nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, už v článcích 219 a 221 obsahuje nezbytný právní základ, jenž jí umožňuje, s výhradou dostupnosti rozpočtových zdrojů, řešit případy narušení trhu a další specifické problémy, a to i na regionální úrovni s možností poskytnout přímou finanční pomoc zemědělcům. Kromě toho návrh Komise doplnit do nařízení (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova odvětvový nástroj ke stabilizaci příjmu umožní členským státům zahrnout do jejich programů pro rozvoj venkova možnost poskytovat zemědělcům v konkrétním odvětví kompenzaci v případě, že jejich příjem významně poklesne.

Komise dále potvrzuje, že článek 219 jí umožňuje v případě, že nastane nebo hrozí narušení trhu, uplatnit režimy, v jejichž rámci Unie poskytne podporu producentům, kteří se zavazují snížit dobrovolně svou výrobu, včetně nezbytných podrobností pro fungování tohoto systému (příklad: Nařízení Komise v přenesené pravomoci nařízení (EU) 2016/1612, Úř. věst. L 242, 9.9.2016, s. 4).

—  Uznání nadnárodních mezioborových organizací

Komise připomíná, že pravidla týkající se spolupráce producentů při uznávání nadnárodních organizací producentů, nadnárodních sdružení organizací producentů a nadnárodních mezioborových organizací, včetně nezbytné správní spolupráce mezi příslušnými členskými státy, v současné době stanoví nařízení Komise v přenesené pravomoci nařízení (EU) 2016/232. Funkčnost a přiměřenost těchto pravidel budou přezkoumána v rámci probíhajícího procesu modernizace a zjednodušení SZP.

—  Nekalé obchodní praktiky

Komise potvrzuje, že zahájila iniciativu týkající se potravinového řetězce, která nyní probíhá v různých fázích podle pravidel pro zlepšování právní úpravy. Po dokončení tohoto postupu rozhodne, zda předloží legislativní návrh, pokud možno v první polovině roku 2018.

—  Spolupráce producentů

Komise bere na vědomí dohodu mezi Evropským parlamentem a Radou o změně článků 152, 209, 222 a 232. Komise připomíná, že změny, které byly schváleny Evropským parlamentem a Radou, jsou zásadní povahy a byly zahrnuty bez posouzení dopadu, jak požaduje bod 15 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů. To vede k nežádoucí právní a procedurální nejistotě, jejíž dopad a důsledky nejsou známy.

Vzhledem k tomu, že celkové změny původního návrhu Komise mají za následek významnou změnu právního rámce, Komise se znepokojením konstatuje, že některá nová ustanovení ve prospěch organizací producentů by mohla ohrozit životaschopnost drobných zemědělců a jejich dobré životní podmínky drobných zemědělců a zájmy spotřebitelů. Komise potvrzuje svůj závazek zachovat v odvětví zemědělství účinnou hospodářskou soutěž a zajistit splnění cílů společné zemědělské politiky stanovených v článku 39 Smlouvy o fungování Evropské unie. V této souvislosti Komise konstatuje, že změny dohodnuté spolutvůrci právních předpisů předpokládají, že Komisi a vnitrostátním orgánům příslušným pro oblast hospodářské soutěže bude při zajišťování účinné hospodářské soutěže ponechána velmi omezená úloha.

Celkovou dohodou Komise o souhrnném návrhu, včetně změn schválených Evropským parlamentem a Radou, nejsou dotčeny budoucí návrhy, které Komise může v těchto oblastech v souvislosti s reformou společné zemědělské politiky v období po roce 2020 přeložit, a další iniciativy, které jsou specificky určeny k řešení některých otázek, jichž se dotýká znění, na němž se dohodl Evropský parlament a Rada.

Komise dále vyjadřuje politování nad tím, že otázka velmi omezené role, jež je určena jí a vnitrostátním orgánům pro hospodářskou soutěž při ochraně účinné hospodářské soutěže, nebyla spolutvůrci právních předpisů řešena uspokojivým způsobem, a vyjadřuje obavy z možných důsledků tohoto omezení pro zemědělce a spotřebitele. Komise upozorňuje, že právní text musí být vykládán způsobem, který je v souladu se Smlouvou, a to zejména pokud jde o možnost, aby Komise a vnitrostátní orgány na ochranu hospodářské soutěže mohly zasáhnout, pokud se budou organizace producentů, jež dominují velké části trhu, snažit omezit svobodu svých členů. Komise vyjadřuje politování nad tím, že tato možnost není jasně v právním textu zakotvena’.

(1) Úř. věst. C 91, 23.3.2017, s. 1. (2) Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 63. (3) Úř. věst. C 306, 15.9.2017, s. 64. (4) Číslo postupu 2016/0282A(COD). (5) Rozsudek ve věci Maizena, 139/79, EU:C:1980:250, bod 23. Rozsudek ve věci Německo v. Rada, C-280/93, EU:C:1994:367, bod 61.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2017 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice 2003/87/ES, aby dále platila stávající omezení rozsahu činností v oblasti letectví a aby se připravilo provádění celosvětového tržního opatření od roku 2021 (COM(2017)0054 – C8-0028/2017 – 2017/0017(COD))

P8_TA(2017)0477 A8-0258/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0054),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu  se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0028/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 31. května 2017(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 27. října 2017 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0258/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(2);

2.  schvaluje společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. prosince 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../..., kterým se mění směrnice 2003/87/ES, aby nadále platila stávající omezení rozsahu činností v oblasti letectví a aby se připravilo provádění celosvětového tržního opatření od roku 2021

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2017/2392.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU, RADY A KOMISE

Výsledek práce organizace ICAO na provádění celosvětového tržního opatření má klíčový význam pro jeho účinnost a pro budoucí příspěvek odvětví letectví k dosažení cílů Pařížské dohody. Je důležité, aby členské státy ICAO, provozovatelé letadel a občanská společnost byly do této činnosti ICAO i nadále zapojeny. V této souvislosti bude pro ICAO nezbytné, aby jednalo zcela transparentně a aby oslovilo všechny zúčastněné strany s cílem jim poskytovat včasné informace o pokroku a rozhodnutích.

(1) Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 75. (2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 13. září 2017 (Přijaté texty, P8_TA(2017)0338).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2017 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 a (EU) 2015/1017, pokud jde o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice, jakož i zavedení technických zlepšení daného fondu a Evropského centra pro investiční poradenství (COM(2016)0597 – C8-0375/2016 – 2016/0276(COD))

P8_TA(2017)0478 A8-0198/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0597),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 172 a 173, čl. 175 třetí pododstavec a čl. 182 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila návrh Parlamentu (C8-0375/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. prosince 2016(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 7. prosince 2016(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 8. listopadu 2017 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na společnou rozpravu Rozpočtového výboru a Hospodářského a měnového výboru podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro regionální rozvoj (A8-0198/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. prosince 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017..., kterým se mění nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) 2015/1017, pokud jde o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice, jakož i zavedení technických zlepšení daného fondu a Evropského centra pro investiční poradenství

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2017/2396.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Komise k navýšení prostředků v programu Nástroje pro propojení Evropy o 225 milionů EUR

V návaznosti na politickou dohodu mezi Evropským parlamentem a Radou o financování Evropského fondu pro strategické investice (EFSI 2.0) bude z finančních nástrojů Nástroje pro propojení Evropy přerozdělena částka 275 milionů EUR, což ve srovnání s návrhem Komise představuje snížení o 225 milionů EUR.

Komise potvrzuje, že upraví finanční plánování tak, aby odráželo odpovídající navýšení programu Nástroje pro propojení Evropy o 225 milionů EUR.

Komise v rámci ročních rozpočtových postupů na roky 2019–2020 předloží odpovídající návrhy, aby zajistila optimální přidělení uvedené částky do programu Nástroje pro propojení Evropy.

(1) Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 57. (2) Úř. věst. C 185, 9.6.2017, s. 62.

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2017 o žádosti o ochranu výsad a imunit, kterých požívá Eleonora Forenzová (2017/2199(IMM))

P8_TA(2017)0479 A8-0398/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost Gabriele Zimmerové ze dne 20. července 2017 o ochranu parlamentní imunity Eleonory Forenzové, oznámenou na plenárním zasedání dne 11. září 2017, v souvislosti s incidentem, který se paní Forenzové přihodil při demonstraci pořádané dne 8. července 2017v souvislosti se summitem G20 v Hamburku.

–  poté, co Eleonora Forenzová dostala možnost vyjádřit se v souladu s čl. 9 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na články 8 a 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, jakož i na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011 a 17. ledna 2013(1),

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2 a články  7 a 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0398/2017),

A.  vzhledem k tomu, že Gabriele Zimmerová, poslankyně Evropského parlamentu a předsedkyně skupiny GUE/NGL, požádala na základě článků 8 a 9 protokolu č. 7 o ochranu poslanecké imunity Eleonory Forenzové, poslankyně této skupiny, která byla podrobena prohlídce a zadržena německou policií spolu se skupinou dalších aktivistů během demonstrace, jež se konala dne 8. července 2017 v souvislosti se summitem G20 v Hamburku; vzhledem k tomu, že k prohlídce a zadržení došlo po této demonstraci, když paní Forenzová a její skupina mířily na společnou večeři;

B.  vzhledem k tomu, že Parlament má široké pravomoci při určení směru, který při rozhodování o takové žádosti o ochranu poslanecké imunity předložené poslancem či poslankyní hodlá sledovat(2);

C.  vzhledem k tomu, že se články 8 a 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie navzájem vylučují(3); vzhledem k tomu, že se daná věc netýká žádného názoru vyjadřovaného poslancem Evropského parlamentu, ale spíše jednání považovaného za nebezpečí pro veřejný pořádek (předpokládaná účast na nepokojích); vzhledem k tomu, že se proto uplatňuje článek 9 protokolu č. 7;

D.  vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách EU požívá poslanec Evropského parlamentu na území svého členského státu imunity přiznané členům parlamentu vlastní země a na území jakéhokoli jiného členského státu se na něj nevztahují žádná zadržovací opatření a soudní stíhání; vzhledem k tomu, že se italská poslankyně Evropského parlamentu paní Forenzová nacházela v Německu, a vztahovala se na ni tedy uvedená výjimka;

E.  vzhledem k tomu, že podle žádosti o ochranu poslanecké imunity paní Forenzová od prvních kontaktů s německou policií prohlašovala, že je poslankyní Evropského parlamentu, že vždy předložila dokument potvrzující její postavení, že dokonce dosáhla toho, aby se italský konzul v Hamburku spojil s policejním důstojníkem řídícím operace;

F.  vzhledem k tomu, že navzdory jejímu postavení coby poslankyně Evropského parlamentu podrobila německá policie paní Forenzovou důkladné osobní prohlídce a poté ji zadržela na více než čtyři hodiny;

G.  vzhledem k tomu, že si německá policie s ohledem na vše, co tomu předcházelo, byla vědoma, že zadržela poslankyni Evropského parlamentu, což je porušením Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, zejména čl. 9 prvního pododstavce písm. b);

H.  vzhledem k tomu, že s ohledem na okolnosti tohoto případu je zjevné, že paní Forenzová nebyla zadržena při činu a že výjimka uvedená v čl. 9 třetím pododstavci Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie se na ni nevztahuje, a tak je paní Forenzová plně chráněna svou imunitou;

1.  rozhodl, že ochrání výsady a imunity, kterých požívá Eleonora Forenzová;

2.  pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušnému orgánu Německé spolkové republiky a Eleonoře Forenzové.

(1) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 1964, Wagner/Fohrmann a Krier, 101/63, ECLI:EU:C:1964:28; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 1986, Wybot/Faure a další, 149/85, ECLI:EU:C:1986:310; rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote/Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440; rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente, C-200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C-163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch/Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23. (2) Věc T-42/06, Gollnisch/Parlament, viz výše, bod 101. (3) Spojené věci C-200/07 a C-201/07, Marra/De Gregorio a Clemente etc., viz výše, bod 45.

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2017 o žádosti, aby byla Ingeborg Gräßle zbavena imunity (2017/2220(IMM))

P8_TA(2017)0480 A8-0397/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost, aby byla Ingeborg Gräßleová zbavena imunity, kterou EP dne 27. července 2017 zaslalo státní zastupitelství v Ellwangenu (Německo) v rámci trestního řízení vedeného pod spisovou značkou 21 Js 11263/17 a která byla oznámena na plenárním zasedání dne 2. října 2017,

–  poté, co Ingeborg Gräßleová dostala možnost vyjádřit se, v souladu s čl. 9 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010 a 6. září 2011 a 17. ledna 2013(1),

–  s ohledem na článek 46 ústavy Spolkové republiky Německo,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0397/2017),

A.  vzhledem k tomu, že státní zastupitelství v Ellwangenu předložilo žádost o zbavení poslankyně Evropského parlamentu Ingeborg Gräßleové, zvolené za Spolkovou republiku Německo, imunity, pokud se jedná o delikt ve smyslu článku 229 německého trestního zákoníku; že se příslušné stíhání týká údajného ublížení na zdraví z nedbalosti;

B.  vzhledem k tomu, že dne 10. června 2017 paní Gräßleová za volantem automobilu projela v Heidenheimu křižovatku mezi ulicemi Brenzstrasse a Ploucquetstrasse na červenou a způsobila nehodu, která vedla k poranění ramene jedné osoby; vzhledem k tomu, že bylo podáno trestní oznámení;

C.  vzhledem k tomu, že podle článku 9 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie požívají poslanci Evropského parlamentu na území vlastního státu imunity přiznávané členům parlamentu tohoto státu;

D.  vzhledem k tomu, že článek 46 ústavy Spolkové republiky Německo stanoví, že v případě spáchání trestného činu smí být poslanec stíhán nebo zatčen pouze se souhlasem Spolkového sněmu, pokud nebyl přistižen při činu nebo v průběhu následujícího dne;

E.  vzhledem k tomu, že jen Parlament má právo rozhodnout, zda zbavit v daném případě poslance imunity, či nikoli; vzhledem k tomu, že Parlament může při rozhodování o zbavení imunity přiměřeně zohlednit stanovisko příslušného poslance(2);

F.  vzhledem k tomu, že údajný delikt nemá přímý či zjevný vztah k výkonu mandátu poslance Evropského parlamentu ze strany paní Gräßleové a nepředstavuje názor či hlasování během výkonu této funkce ve smyslu článku 8 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie;

G.  vzhledem k tomu, že v daném případě neobjevil Parlament žádné důkazy o fumus persecutionis, tedy že neexistuje dostatečně závažné a konkrétní podezření, že by se případ zakládal na záměru politicky poškodit politickou činnost daného poslance;

1.  rozhodl, že se Ingeborg Gräßleová zbavuje imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušnému orgánu Spolkové republiky Německo a Ingeborg Gräßleové.

(1) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 1964, Wagner/Fohrmann a Krier, 101/63, ECLI:EU:C:1964:28; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 1986, Wybot/Faure a další, 149/85, ECLI:EU:C:1986:310; rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote/Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440; rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente,C-200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C-163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch/Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23. (2) Viz výše uvedená věc T-345/05, Mote v. Parlament, bod 28.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2017 o pozměněném návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o dodatečném clu na dovoz některých produktů pocházejících ze Spojených států amerických (kodifikované znění) (COM(2017)0361 – C8-0226/2017 – 2014/0175(COD))

P8_TA(2017)0481 A8-0331/2017

(Řádný legislativní postup – kodifikace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0361),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0226/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 o zrychlené pracovní metodě pro úřední kodifikaci právních předpisů(1),

–  s ohledem na články 103 a 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0331/2017),

A.  vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise došla jednomyslně k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. prosince 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... o dodatečném clu na dovoz některých produktů pocházejících ze Spojených států amerických (kodifikované znění)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2018/196.)

(1) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2017 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Spojenými státy americkými na straně druhé jménem Unie (13419/2016 – C8-0100/2017 – 2006/0058(NLE))

P8_TA(2017)0482 A8-0376/2017

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady ((13419/2016)),

–  s ohledem na dohodu mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Spojenými státy americkými na straně druhé o letecké dopravě (1),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 100 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0100/2017),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0376/2017),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Spojených států amerických.

(1) Úř. věst. L 134, 25.5.2007, s. 4.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2017 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o propojení jejich systémů obchodování s emisemi skleníkových plynů (13076/2017 – C8-0415/2017 – 2017/0193(NLE))

P8_TA(2017)0483 A8-0386/2017

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (13076/2017),

–  s ohledem na návrh dohody mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o propojení jejich systémů obchodování s emisemi skleníkových plynů (13073/2017),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 192 odst. 1 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0415/2017),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a odst. 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0386/2017),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Švýcarské konfederace.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2017 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o posíleném partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Republikou Kazachstán na straně druhé jménem Unie (12409/2016 – C8-0469/2016 – 2016/0166(NLE))

P8_TA(2017)0484 A8-0325/2017

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (12409/2016),

–  s ohledem na návrh Dohody o posíleném partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Republikou Kazachstán na straně druhé (09452/2015),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 37 a čl. 31 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii a v souladu s článkem 91, čl. 100 odst. 2, články 207 a 209 a s čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) a čl. 218 odst. 8 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0469/2016),

–  s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 12. prosince 2017(1) o návrhu rozhodnutí,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci a na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0325/2017),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Kazašské republiky.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2017)0485.

Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2017 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o posíleném partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Republikou Kazachstán na straně druhé jménem Unie (12409/2016 – C8-0469/2016 – 2016/0166(NLE) – 2017/2035(INI))

P8_TA(2017)0485 A8-0335/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (12409/2016),

–  s ohledem na návrh Dohody o posíleném partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Republikou Kazachstán na straně druhé (09452/2015),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s čl. 31 odst. 1 a článkem 37 Smlouvy o Evropské unii a s článkem 91, čl. 100 odst. 2, článkem 207 a 209 Smlouvy o fungování Evropské unie, zejména čl. 218. odst. 6 písm. a) této smlouvy (C8-0469/2016),

–  s ohledem na podepsání dohody o posíleném partnerství a spolupráci dne 21. prosince 2015 v Astaně za přítomnosti místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové,

–  s ohledem na prozatímní uplatňování částí dohody o posíleném partnerství a spolupráci v rámci výlučné pravomoci EU ze dne 1. května 2016,

–  s ohledem na pokračování v provádění Dohody o partnerství a spolupráci mezi EU a Kazachstánem, která byla podepsána dne 23. ledna 1995 a která vstoupila v platnost dne 1. července 1999,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2012 obsahující doporučení Evropského parlamentu Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost týkající se jednání o Dohodě o posíleném partnerství a spolupráci mezi EU a Kazachstánem(1),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Kazachstánu, včetně usnesení ze dne 10. března 2016(2), 18. dubna 2013(3), 15. března 2012(4) a na usnesení ze dne 17. září 2009 o případu Jevgenije Žovtise v Kazachstánu(5),

–  s ohledem na své usnesení o stavu provádění strategie EU pro Střední Asii ze dne 15. prosince 2011(6) a na usnesení o provádění strategie EU pro Střední Asii a její revizi ze dne 13. dubna 2016(7),

–  s ohledem na své legislativní usnesení o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o pokračování činnosti Mezinárodního střediska pro vědu a techniku ze dne 19. ledna 2017(8), které má sídlo v Astaně (Kazachstán),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 12. prosince 2017 o rozhodnutí Rady(9),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 22. června 2015 a 19. června 2017 o strategii EU pro Střední Asii,

–  s ohledem na čtvrtou zprávu o pokroku Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) a útvarů Komise ze dne 13. ledna 2015 o provádění strategie EU pro Střední Asii, která byla přijata v roce 2007,

–  s ohledem na každoročně probíhající dialog mezi EU a Kazachstánem, který se týká oblasti lidských práv,

–  s ohledem na různá zasedání EU a Střední Asie,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0335/2017),

A.  vzhledem k tomu, že dohoda o posíleném partnerství a spolupráci by měla vést ke znatelnému prohloubení a posílení politických a hospodářských vztahů mezi oběma stranami, přičemž by měla respektovat a zohledňovat existující rozdíly a konkrétní politickou, hospodářskou a sociální situaci stran, a to ve prospěch obyvatel jak Kazachstánu, tak EU;

B.  vzhledem k tomu, že dohoda o posíleném partnerství a spolupráci (článek 1) by mohla posílit rámec pro plnění základních prvků, jako je dodržování zásad demokracie, právního státu, lidských práv a principů tržního hospodářství, které již byly stanoveny v dohodě o partnerství a spolupráci, za předpokladu, že provádění všech ustanovení podléhá přísnému a účinnému mechanismu monitorování založenému na jasných referenčních hodnotách a lhůtách; vzhledem k tomu, že ustanovení o boji proti šíření zbraní hromadného ničení byla připojena jako nový zásadní prvek (článek 11);

C.  vzhledem k tomu, že Kazachstán je první středoasijskou zemí, která podepsala dohodu o posíleném partnerství a spolupráci s EU; vzhledem k tomu, že dohoda o posíleném partnerství a spolupráci nahradí, jakmile ji ratifikují všechny členské státy a Evropský parlament, dohodu o partnerství a spolupráci z roku 1999, a vzhledem k tomu, že znění dohody o posíleném partnerství a spolupráci bylo zveřejněno dne 15. července 2015;

D.  vzhledem k tomu, že dohoda o posíleném partnerství a spolupráci stanoví širokou škálu nových oblastí spolupráce, které jsou nejen v politickém a hospodářském zájmu EU, ale jsou rovněž vhodné k podpoře Kazachstánu v další fázi modernizace, o niž tato země usiluje, a současně i k zabezpečení spolupráce při řešení globálních výzev, zejména pokud jde o udržitelný sociální a hospodářský rozvoj ve prospěch všech občanů, zachování kulturní rozmanitosti, ochranu životního prostředí a řešení důsledků změny klimatu v souladu s požadavky Pařížské dohody, ale i při udržování míru a regionální spolupráce;

E.  vzhledem k tomu, že od května 2016 se dvě třetiny dohody o posíleném partnerství a spolupráci provádějí prozatímně;

F.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament je připraven se v rámci svých pravomocí aktivně zapojit do vytváření a vypracovávání konkrétních oblastí spolupráce s Kazachstánem, včetně meziparlamentních vztahů;

G.  vzhledem k tomu, že Kazachstán dne 1. ledna 2016 přistoupil k WTO;

H.  vzhledem k tomu, že Kazachstán se v březnu 2012 stal členem Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva (Benátská komise);

Obecná ustanovení o vztazích mezi EU a Kazachstánem a dohodě o posíleném partnerství a spolupráci

1.  zdůrazňuje, že posílení politických, hospodářských a kulturních vztahů mezi EU a Kazachstánem musí vycházet ze společného uznávání všeobecně platných hodnot, zejména zásad demokracie, právního státu, řádné správy a dodržování lidských práv, a musí se řídit společnými zájmy;

2.  bere na vědomí konzistentní strategii sbližování Kazachstánu s EU; zdůrazňuje zásadní přínos Kazachstánu k provádění strategie EU pro Střední Asii, jež projde významným přezkumem v roce 2019;

3.  vítá skutečnost, že dohoda o posíleném partnerství a spolupráci stanoví pevný základ pro prohlubování vztahů; konstatuje, že Kazachstán je první středoasijskou partnerskou zemí, se kterou EU vyjednala a podepsala dohodu o posíleném partnerství a spolupráci; domnívá se, že tato dohoda nové generace je dobrým vzorem, který by se mohl v budoucnosti uplatňovat i v případě dalších zemí tohoto regionu;

4.  vítá cíl, který obsahuje dohoda o posíleném partnerství a spolupráci a kterým je posílit spolupráci a výrazně pozvednout hospodářské vazby mezi EU a Kazachstánem v různých oblastech společného zájmu, jako jsou demokracie a právní stát, lidská práva a základní svobody, udržitelný rozvoj, zahraniční a bezpečnostní politika, obchod, spravedlnost, svoboda a bezpečnost, a v dalších 29 klíčových oblastech odvětvových politik, jako jsou hospodářská a finanční spolupráce, energetika, doprava, životní prostředí a změna klimatu, zaměstnanost a sociální věci, kultura, vzdělávání a výzkum; vybízí obě strany, aby aktivně plnily své závazky;

5.  očekává, že dohoda o posíleném partnerství a spolupráci bude podporovat posílení právního státu a demokratické účasti všech občanů, rozmanitější politickou scénu, lepší fungování soudnictví, jeho nezávislost a nestrannost, vyšší transparentnost a zodpovědnost veřejné správy, zlepšení v oblasti pracovního práva v souladu s požadavky Mezinárodní organizace práce, více obchodních příležitostí pro malé a střední podniky, udržitelný rozvoj životního prostředí, vodohospodářství a dalších zdrojů, jako je např. účinné využívání energie a rozvoj obnovitelných zdrojů energie;

6.  zdůrazňuje význam a zachování platnosti doporučení Parlamentu ze dne 22. listopadu 2012 týkajících se jednání o dohodě o posíleném partnerství a spolupráci mezi EU a Kazachstánem;

7.  připomíná, že Parlament zdůraznil, že pokrok v jednání o dohodě o posíleném partnerství a spolupráci musí souviset s pokrokem politických reforem a skutečným pokrokem v oblasti dodržování lidských práv, právního státu, řádné správy věcí veřejných a demokratizace, přičemž pozitivní úlohu by mohlo sehrát provádění doporučení Benátské komise; vyjadřuje vážné obavy z toho, že práva na svobodu projevu, pokojného shromažďování a sdružování jsou i nadále omezována; naléhavě vyzývá tuto zemi, aby v plné míře uplatnila doporučení vydaná zvláštním zpravodajem OSN na téma práva na pokojné shromažďování a sdružování, jež jsou uvedena ve výsledné zprávě o jeho misi do Kazachstánu v lednu 2015;

8.  zdůrazňuje, že je třeba učinit další kroky, a to na základě zásady „více za více“;

9.  vítá skutečnost, že dohoda o posíleném partnerství a spolupráci umožnila projednat zjednodušení vízového režimu mezi EU a Kazachstánem spolu s možností jednat o dohodě upravující zvláštní povinnosti týkající se zpětného přebírání osob; poukazuje na význam zintenzivnění výměn především mládeže a akademických pracovníků a v této souvislosti vyzývá k podstatnému rozšíření programu Erasmus + pro Kazachstán;

10.  opakuje svoji výzvu Radě, Komisi a vysoké představitelce, místopředsedkyni, aby:

11.  připomíná, že vysoká představitelka, místopředsedkyně, Rada a Komise doposud jen částečně dodržují čl. 218 odst. 10 SFEU a příslušná rozhodnutí Evropského soudního dvora, pokud jde o okamžitý a úplný přístup Parlamentu ke všem projednávaným dokumentům a souvisejícím informacím;

12.  žádá Výbor pro parlamentní spolupráci EU-Kazachstán, aby aktualizoval svůj jednací řád s cílem zajistit demokratický dohled nad prozatímním prováděním v těch oblastech, které již vstoupily v platnost, a aby využil svoje pravomoci přijímat doporučení a připravil se na přezkoumání celé dohody o posíleném partnerství a spolupráci, jakmile vstoupí v platnost v plném rozsahu;

Politický dialog a spolupráce, demokracie, právní stát, řádná správa a základní svobody

13.  vyzývá EU, aby ve svém politickém dialogu s Kazachstánem systematicky upřednostňovala otázky právního státu a demokracie, základních svobod a lidských práv;

14.  vyzývá Kazachstán, aby s ohledem na sociální protesty, z nichž některé byly násilné, převzal iniciativu a podnikl při provádění programu „Kazachstán 2050“ konkrétní kroky v oblasti politických, demokratických a sociálních reforem, včetně jasného oddělení pravomocí v rámci výkonné a zákonodárné moci a zavedení dalších brzd a protivah v rámci ústavního systému, a to v souladu s mezinárodními závazky podle různých nástrojů OSN, OBSE a Rady Evropy; opětovně vyjadřuje své přesvědčení o tom, že přechod, o nějž Kazachstán usiluje, a to směrem k novému druhu růstu s intenzivním zaměřením na vědu, se nezdá být možný bez vysoce kvalitního vzdělávání, přístupu velké části obyvatelstva k základním moderním službám, inkluzivní sociální politice a systému regulovaných sociálních vztahů, zejména v oblasti hospodářství; vítá „program ve 100 krocích“ jako snahu řešit potřebu naléhavých reforem v zemi;

15.  vítá jistý aktuální pozitivní vývoj v oblasti ústavních a správních reforem a také zřízení poradní platformy občanské společnosti; vážně se však obává omezujících účinků trestního a správního zákona, které vstoupily v platnost v roce 2005, na organizace občanské společnosti a jejich činnost;

16.  vyzývá Kazachstán, aby v plné míře provedl doporučení mezinárodní pozorovatelské mise OBSE/ODIHR vyslané k volbám konaným dne 20. března 2016, podle níž má země před sebou ještě velký kus cesty, má-li splnit své závazky vůči OBSE, pokud jde o demokratické volby; naléhavě vyzývá kazašské orgány, aby neomezovaly působení nezávislých kandidátů; mimoto naléhavě vyzývá k dodržování volebních práv občanů;

17.  vítá skutečnost, že Kazachstán spolupracuje s Benátskou komisí, a vyzývá k plnému uplatňování jejích doporučení zejména v oblasti demokratických a soudních reforem;

18.  vítá současné reformy veřejné správy a doporučuje další reformy zaměřené na zajištění skutečně nezávislého a nestranného soudnictví a účinnější úsilí v boji proti korupci na všech úrovních; vyzývá nicméně k posílení správy věcí veřejných a reforem, k zabezpečení skutečně nezávislého soudnictví bez korupce, k zaručení práva na spravedlivý proces a práva na obhajobu a k většímu a účinnějšímu úsilí v boji proti korupci, organizované trestné činnosti a obchodování s drogami; vyzývá ke zlepšení a modernizaci klíčových sociálních odvětví a k investicím do těchto odvětví; zdůrazňuje, že pro dlouhodobou stabilitu země bude důležité věnovat více pozornosti hospodářskému a sociálnímu rozvoji v okrajových oblastech a mimo hlavní města;

19.  bere na vědomí existenci platforem pro dialog s občanskou společností; opakuje své znepokojení, pokud jde o právní předpisy o nevládních organizacích, jež ohrožují jejich nezávislost a schopnost fungovat; připomíná, že aktivní a nezávislá občanská společnost je důležitá pro zajištění udržitelné budoucnosti Kazachstánu; žádá kazašské orgány, aby zaručily, že všichni lidskoprávní aktivisté a nevládní organizace v Kazachstánu budou za všech okolností moci vykonávat svou legitimní činnost v oblasti lidských práv beze strachu z represe a bez jakýchkoli omezení, a budou tak moci přispívat k udržitelnému rozvoji společnosti a k upevnění demokracie; zastává názor, že dohoda o posíleném partnerství a spolupráci znamená rovněž posílenou podporu pro rozvoj skutečně občanské společnosti a vyzývá kazašské orgány, aby postupovaly podobně, a Komisi, aby posílila programy zaměřené na posílení a konsolidaci činnosti nezávislých nevládních organizací;

20.  požaduje ukončení soudního stíhání, obtěžování a zadržování nezávislých novinářů, aktivistů občanské společnosti, vedoucích představitelů odborových organizací, obhájců lidských práv, osobností z politické opozice a dalších otevřeně vystupujících jednotlivců coby odvetných opatření za jejich uplatňování svobody projevu a dalších základních svobod, což je jev, který v posledních několika letech zesílil; žádá plnou rehabilitaci a okamžité propuštění všech aktivistů a politických vězňů, kteří jsou v současné době ve vězení, jakož i zrušení omezení pohybu ostatních; požaduje, aby bylo ukončeno zneužívání postupů vydávání osob v rámci systému Interpolu a obtěžování politické opozice v zahraničí;

21.  vítá podmíněné propuštění prominentního kazašského aktivisty a vůdce opoziční strany Alga! Vladimíra Kozlova z vězení v srpnu 2016;

22.  vyjadřuje obavy z omezování svobody sdělovacích prostředků, svobody projevu, svobody sdružování a shromažďování a náboženského vyznání, a to mimo jiné prostřednictvím restriktivních právních předpisů, nátlaku, cenzury a trestního stíhání aktivistů; poukazuje na to, že svoboda projevu pro nezávislá média, bloggery a jednotlivé občany je univerzální hodnotou, z níž nelze slevit; doporučuje, aby Kazachstán uplatňoval ve svém právním systému normy Rady Evropy; bere na vědomí úsilí Kazachstánu o zlepšení mezinárodní image země, jak ukázalo nedávné zahájení výstavy EXPO 2017 v Astaně; poukazuje však na to, že těmto snahám odporují zásahy proti opozičním hlasům a tlaky na občanskou společnost, které bylo možné zaznamenat v posledních měsících;

23.  je znepokojen tím, že některá ustanovení trestního zákoníku a trestního řádu, které prošly nedávno reformou, omezují svobodu projevu; vybízí Kazachstán, aby přehodnotil tato ustanovení, zejména s ohledem na kriminalizaci pomluvy;

24.  zdůrazňuje, že svoboda sdělovacích prostředků a svoboda projevu mají zásadní význam pro zavádění a upevňování demokracie, právního státu a lidských práv; vyjadřuje politování nad tím, že pracovní prostředí nezávislých sdělovacích prostředků je čím dál tím nepřátelštější; vyjadřuje znepokojení nad návrhem mediálního zákona, jehož cílem je uplatnit pravidla, podle nichž si novináři musí ověřovat informace u státních orgánů; naléhavě vyzývá kazašské orgány, aby stáhly takovéto pozměňovací návrhy k legislativnímu návrhu a zajistily naprostou nezávislost novinářů věnujících se investigativní žurnalistice a zpravodajství; dále vyzývá kazašské orgány, aby neomezovaly přístup k vnitrostátním a zahraničním internetovým i tradičním sdělovacím prostředkům; vyjadřuje politování nad tím, že urážka na cti rovněž zůstává v Kazachstánu trestným činem, a zdůrazňuje, že to představuje problém z hlediska svobody projevu v zemi; je znepokojen velkým počtem soudních řízení ve věci urážky na cti, včetně řízení s několika zpravodajskými stanicemi a dalšími internetovými stránkami, které informují nepříznivě o politice vlády a jsou také často blokovány; tato řízení vyvolali státní úředníci a další veřejní činitelé, kteří se těší zvláštní ochraně a požadují vysoké částky jako morální odškodnění za články obsahující informace o údajné korupci, údajném pochybení nebo jiných problémech, které se jim nelíbí;

25.  naléhavě vyzývá ke zvrácení negativních trendů, pokud jde o svobodu projevu, sdružování a shromažďování a náboženského vyznání; doporučuje, aby Kazachstán uplatňoval ve svých právních předpisech normy Rady Evropy; bere v této souvislosti na vědomí, že od roku 2016 mají všechny kazašské nevládní organizace zákonnou povinnost registrovat se u příslušných úřadů a každoročně poskytovat informace o své činnosti, které mají být zahrnuty do veřejné databáze nevládních organizací; zdůrazňuje, že tento krok by mohl být zaměřen na zvýšení transparentnosti v daném sektoru; je však znepokojen skutečností, že na nevládní sektor jsou kladeny nové požadavky nad rámec již tak rozsáhlých oznamovacích povinností vůči státu, přičemž politika transparentnosti se nepoměrně více uplatňuje u neziskových nevládních sektorů než u jakýchkoli jiných právních subjektů; je znepokojen tím, že účast v neregistrovaných sdruženích je trestným činem a neposkytnutí informací pro novou databázi či poskytnutí „nesprávných“ informací může mít za následek sankcionování organizace; vyslovuje politování nad tím, že činnost registrovaných veřejných sdružení může být soudně pozastavena nebo ukončena za porušení vnitrostátního práva bez ohledu na závažnost tohoto porušení;

26.  se znepokojením konstatuje, že nedávné přijetí protiteroristických právních předpisů, jejichž součástí je i návrh zákona odebrání občanství osobám podezřelým z terorismu, by mohlo vést k potlačení pokojné a legitimní politické opozice; naléhavě vyzývá kazašské orgány, aby nezneužívaly tyto právní předpisy s ohledem na možné důsledky, k nimž může patřit omezování svobody projevu, svobody náboženského vyznání či přesvědčení, nezávislosti soudnictví nebo na zákaz činnosti opozice;

27.  bere na vědomí, že Komise OSN pro lidská práva ve svých závěrečných připomínkách o Kazachstánu, které přijala v létě roku 2016, vyjádřila znepokojení nad široce formulovanými ustanoveními článku 174 trestního zákoníku, který zakazuje „podněcování“ sociálních, národnostních nebo jiných nepokojů, a článku 274, který zakazuje „šíření informací, o nichž je známo, že nejsou pravdivé“, a nad využíváním těchto ustanovení k nepřiměřenému omezování svobody projevu a dalších práv chráněných Mezinárodním paktem o občanských a politických právech; vyjadřuje politování nad tím, že mnoho aktivistů z řad občanské společnosti a novinářů bylo obviněno a uvězněno na základě výše uvedených článků trestního zákoníku; konstatuje, že seznam zahrnuje Maxe Bokajeva a Talgata Ajana, kteří si odpykávají pětiletý trest odnětí svobody za úlohu, kterou sehráli v pokojných protestech týkajících se pozemkové reformy, které v Kazachstánu proběhly na jaře roku 2016; naléhavě vyzývá vládu Kazachstánu, aby je všechny propustila a stáhla obvinění, která proti nim byla vznesena;

28.  vyzývá Kazachstán, aby revidoval zákon o odborových organizacích z roku 2014 a zákoník práce z roku 2015 s cílem uvést je v soulad s normami Mezinárodní organizace práce; připomíná Kazachstánu jeho povinnost plně dodržovat závěry, které přijal výbor Mezinárodní organizace práce pro provádění norem (v letech 2017, 2016 a 2015);

29.  odsuzuje skutečnost, že na základě soudního rozhodnutí byla v lednu 2017 zrušena Konfederace nezávislých odborových svazů Kazachstánu kvůli údajnému nesplnění podmínky spočívající v potvrzení jejího statusu ve smyslu zákona z roku 2014 o omezení odborových svazů; připomíná kazašským orgánům, že je třeba zaručit nezávislost a nestrannost soudů a umožnit skutečný sociální dialog, a to rovněž podporou existence a fungování nezávislých odborů, jako je Konfederace nezávislých odborových svazů Kazachstánu a její přidružené organizace; odkazuje na závěry výboru MOP pro uplatňování norem ohledně situace v Kazachstánu z června 2017; vyjadřuje politování nad tím, že Larisa Charkovová, předsedkyně Konfederace nezávislých odborových svazů Kazachstánu, byla dne 25. července 2017 shledána vinnou ze zpronevěry a podvodu v souvislosti s používáním odborářských finančních prostředků, což je údajně politicky motivované obvinění; vyjadřuje politování nad tím, že byla svévolně odsouzena ke čtyřem letům omezení svobody pohybu, dále k 100 hodinám veřejně prospěšných prací a k pětiletému zákazu působení ve vedoucích funkcích veřejných sdružení; vyzývá Kazachstán, aby zrušil rozsudek a zprostil ji všech obvinění;

30.  vyjadřuje politování nad tím, že v dubnu a květnu 2017 byli odsouzeni další odboroví předáci, a to Nurbek Kušakbajev na dva a půl roku a Amin Jeleusinov na dva roky odnětí svobody, na základě obvinění, které je rovněž považováno za politicky motivované; poukazuje na to, že odsouzení tří vedoucích představitelů odborů uštědřila nezávislým odborům v zemi tvrdou ránu;

31.  bere na vědomí multietnický a nábožensky pluralitní charakter Kazachstánu a zdůrazňuje potřebu ochrany menšin a jejich práv, zejména pokud jde o používání jazyků, o svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení, nediskriminaci a rovné příležitosti; vítá mírové soužití různých společenství v Kazachstánu;

32.  požaduje zásadní přezkum každoročního dialogu mezi EU a Kazachstánem o lidských právech v zájmu zvýšení jeho účinnosti a zaměření na výsledky; vyzývá kazašské orgány, aby se plně účastnily tohoto dialogu, jakož i veškerých jiných fór, a bylo tak možné dosáhnout hmatatelného pokroku, pokud jde o situaci v oblasti lidských práv v zemi, a aby zároveň věnovaly zvláštní pozornost jednotlivým případům; připomíná, že musí být zaručeno zapojení občanské společnosti do těchto dialogů a konzultací;

33.  zdůrazňuje nutnost neustálého zapojení do cyklu mechanismu všeobecného pravidelného přezkumu Rady OSN pro lidská práva, zejména s ohledem na účinné provádění jejích doporučení;

34.  trvá na tom, aby Kazachstán plnil doporučení Výboru OSN proti mučení a doporučení z roku 2009 vydaná zvláštním zpravodajem OSN pro otázky mučení;

35.  vyjadřuje politování nad tím, že Kazachstán dosud odmítal nezávislé mezinárodní vyšetřování událostí v Žanaozenu v roce 2011, a to navzdory výzvám Rady OSN pro lidská práva;

36.  vítá žádost Kazachstánu o možnost připojit se k několika úmluvám Rady Evropy;

37.  vyjadřuje politování nad tím, že Kazachstán není stranou ani signatářským státem Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, a vyzývá zemi k podpisu tohoto statutu a k přistoupení k němu;

Mezinárodní vztahy, regionální spolupráce a globální výzvy

38.  vítá konstruktivní spolupráci Kazachstánu v mezinárodních vztazích, v rámci nichž významně přispívá k míru a stabilitě na regionální i globální úrovni, například zprostředkováním rozhovorů o jaderné dohodě s Íránem a jednání o komplexním řešení ukončení války v Sýrii, která byla uspořádána v Astaně, diplomatickými snahami o vyřešení konfliktu na Ukrajině a svou iniciativou týkající se konference o interakci a opatření pro budování důvěry v Asii; vybízí Kazachstán, aby nadále hrál aktivní a konstruktivní roli na mezinárodní scéně; v této souvislosti vítá jeho výzvu k postupnému skoncování s ozbrojenými konflikty prostřednictvím jaderného odzbrojení a nešíření jaderných zbraní a k zahájení iniciativy, jejímž výsledkem by byla všeobecná deklarace o světě bez jaderných zbraní; vítá zejména rozhodnutí Kazachstánu nepřipojit se k ruskému zákazu dovozu zemědělských produktů EU a považuje to za konkrétní a povzbudivý doklad ochoty této země usilovat o prohloubení dialogu a spolupráci s EU;

39.  poukazuje na geostrategický význam Kazachstánu a vyjadřuje pochopení pro mnohostranně zaměřenou zahraniční politiku této země, jejímž cílem je budování přátelských a předvídatelných vztahů, včetně přednostního budování dobrých a vyvážených sousedských vztahů s Ruskem, Čínou, státy Střední Asie, s nimiž hraničí, a dalšími partnery, včetně USA a EU;

40.  uznává, že Kazachstán je klíčovým hráčem v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, a to v neposlední řadě v důsledku konzistentní úlohy, kterou hraje v celosvětovém jaderném odzbrojování a bezpečnosti, a skutečnosti, že v období 2017–2018 je nestálým členem Rady bezpečnosti;

41.  bere na vědomí bezpečnostní výzvu, kterou pro Kazachstán představuje Dá´iš a další organizace označené Radou bezpečnosti OSN za teroristické; bere na vědomí vysoký počet kazašských občanů, kteří působí na Blízkém východě jako zahraniční bojovníci; je si vědom toho, že vzhledem k přetrvávajícímu konfliktu v Afghánistánu, v jehož rámci dochází rovněž k náboženskému extremismu, obchodování s drogami a terorismu, existuje značná možnost další destabilizace Kazachstánu; vyzývá k užší spolupráci v boji proti násilnému extremismu a terorismu a poukazuje na to, že přednostně by se měly řešit příčiny radikalizace; konstatuje, že článek 13 dohody o posíleném partnerství a spolupráci se zaměřuje na opatření proti terorismu a hraje klíčovou úlohu zejména v současném mezinárodním prostředí;

42.  bere na vědomí, že Kazachstán je členem všech hlavních regionálních organizací; mezinárodní profil, který si Kazachstán velmi nedávno získal coby předsedající země mezinárodních organizací, jako jsou OBSE, Organizace islámské spolupráce (OIC), Společenství nezávislých států, Šanghajská organizace pro spolupráci a Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, považuje za dobrý výchozí bod pro společné činnosti, jejichž cílem je stabilizace bezpečnostní situace v regionu Střední Asie a nalezení mnohostranných řešení globálních výzev; v této souvislosti vítá jasné prohlášení Kazachstánu o tom, že jeho členství v Eurasijské hospodářské unii (EAHU) neovlivní posilování vztahů s EU;

43.  doporučuje, aby EU i nadále podporovala regionální spolupráci ve Střední Asii, zejména v oblasti právního státu, opatření na budování důvěry, vodohospodářství a řízení zdrojů, správy hranic, stability a bezpečnosti; v tomto ohledu podporuje úsilí Kazachstánu o prosazování dobrých sousedských vztahů a o to, aby se stal garantem stability v tomto regionu; požaduje udržitelné řešení otázek týkajících se vodohospodářství, energetiky a bezpečnosti ve Střední Asii odpovídající zájmům všech;

44.  uznává, že Kazachstán je vedoucí mocností ve středoasijském regionu; naléhavě vyzývá Kazachstán, aby využil tohoto postavení k pozitivní spolupráci se svými sousedy v regionu a aby podnikl kroky s cílem dosáhnout pokroku v procesu regionální spolupráce;

Udržitelný rozvoj, energie a životní prostředí

45.  vítá třetí modernizační strategii Kazachstánu oznámenou v lednu 2017, jejímž cílem je stát se jednou z 30 nejrozvinutějších zemí světa;

46.  vítá posílení kapitoly týkající se spolupráce v oblasti surovin a energie, která má velký potenciál přispět k energetické bezpečnosti EU; připomíná, že Kazachstán hraje důležitou úlohu jako dodavatel energie do EU; vyzývá EU k aktivnější spolupráci v oblasti energetiky a k většímu rozvinutí dialogu s Kazachstánem a dalšími středoasijskými zeměmi s cílem posílit energetickou bezpečnost EU;

47.  vítá začlenění kapitoly o spolupráci v oblasti změny klimatu do dohody o posíleném partnerství a spolupráci; vyzývá EU, aby pokračovala ve spolupráci s kazašskou vládou a pomáhala jí při stanovování a rozvíjení inovativních a udržitelných environmentálních a ekologických politik; připomíná, že Kazachstán je silně postižen důsledky dvou nejničivějších ekologických katastrof způsobených člověkem ve světě, a to vysycháním Aralského jezera a následky jaderných testů prováděných v době Sovětského svazu na polygonu nedaleko města Semej (Semipalatinsk); vyzývá Komisi, aby zintenzívnila pomoc kazašským orgánům jak na technické, tak na finanční úrovni, s cílem podstatně zlepšit hospodaření s vodou a ochranu vody v oblasti Aralského jezera v rámci akčního programu Mezinárodního fondu pro záchranu Aralského jezera, a aby vypracovala účinný akční plán sanace území bývalého jaderného polygonu; vítá účast Kazachstánu v dobrovolném programu partnerství „Zelený most“; je přesvědčen, že tento program poskytne stabilní a dlouhodobý základ pro ekologické investice, přenos nových technologií a inovací směrem ke společnosti, která není závislá na uhlíkových zdrojích energie;

48.  zdůrazňuje, že je třeba v Kazachstánu uplatňovat zásady environmentálně udržitelného rozvoje, pokud jde o těžbu a zpracování vlastních obrovských přírodních zdrojů; vítá v této souvislosti skutečnost, že tato země dodržuje normy iniciativy v oblasti transparentnosti těžebního průmyslu;

Obchod a hospodářství

49.  připomíná, že EU je prvním obchodním a investičním partnerem Kazachstánu a že Kazachstán je hlavním obchodním partnerem EU ve Střední Asii; doufá, že dojde k dalšímu posílení těchto vztahů; konstatuje, že 80 % kazašského vývozu do EU tvoří ropa a plyn; znovu zdůrazňuje význam větší diverzifikace jeho obchodu s EU; zdůrazňuje, že obchod a lidská práva se mohou navzájem pozitivně posilovat, když působí v prostředí právního státu; připomíná, že obec podnikatelů hraje významnou úlohu, pokud jde o pozitivní podněty k podpoře lidských práv, demokracie a sociální odpovědnosti podniků; poukazuje na to, že globální hodnotové řetězce přispívají k posilování základních mezinárodních pracovních, environmentálních, sociálních norem a norem v oblasti lidských práv, včetně ustavení a vymáhání opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, vzdělávacích příležitostí a nestranných institucí a k omezování korupce;

50.  vítá přistoupení Kazachstánu k WTO, k němuž došlo dne 1. ledna 2016 a které podpořilo modernizaci ekonomiky a státní správy země; konstatuje, že hospodářství Kazachstánu je z velké části založeno na využívání a vývozu surovin a uhlovodíků; doufá, že ambiciózní program diverzifikace hospodářství, v němž by EU mohla hrát důležitou roli, a reforem země, které zahrnují mimo jiné profesionalizaci veřejné správy a zavedení protikorupčních opatření, bude v praxi plně realizován; vyzývá zejména Komisi, aby pomohla Kazachstánu na cestě k udržitelnému hospodářství šetrnému k životnímu prostředí;

51.  bere na vědomí skutečnost, že se Kazachstán zavázal k plné liberalizaci pohybu kapitálu ve formě přímých investic, a vyjadřuje politování nad tím, že část dohody o posíleném partnerství a spolupráci věnovaná obchodu a podnikání neobsahuje ustanovení zaměřená proti korupci; je toho názoru, že při sledování provádění dohody by zvláštní pozornost měla být věnována otázkám řízení společností a korupci, aby se předešlo zvýšení nebezpečí praní peněz;

52.  vítá odhodlání Kazachstánu, které se projevilo během prvního roku provádění dohody o posíleném partnerství a spolupráci, dodržovat a plnit závazky vyplývající z této dohody a závazky stanovené WTO; vyzývá Kazachstán, aby plnil své závazky podle uvedené dohody, pokud jde o práva duševního vlastnictví, přičemž je třeba uplatňovat regionální režim vyčerpání;

53.  vyzývá Kazachstán, aby svá dovozní cla plně přizpůsobil svým závazkům v rámci WTO a dohody o posíleném partnerství a spolupráci, a to nezávisle na účasti v Euroasijské hospodářské unii (EEU), aby nemusel hradit nákladné vyrovnávací platby obchodním partnerům WTO;

54.  vyzývá Kazachstán, aby se připojil k obchodnímu řídicímu a expertnímu systému (TRACES), a umožnil tak účinné sanitární a fytosanitární kontroly, a aby využíval dvoustranných sanitárních a fytosanitárních osvědčení mezi EU a Kazachstánem;

55.  bere na vědomí obecné pětileté přechodné období pro veřejné zakázky a osmileté přechodné období pro stavební služby stanovené v dohodě o posíleném partnerství a spolupráci a těší se na zvýšení objemu obchodu po uplynutí těchto období; poznamenává, že zadávání veřejných zakázek je pro Kazachstán významným nástrojem veřejné politiky;

o
o   o

56.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro Střední Asii, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Kazachstánu.

(1) Úř. věst. C 419, 16.12.2015, s. 159. (2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0083. (3) Úř. věst. C 45, 5.2.2016, s. 85. (4) Úř. věst. C 251 E, 31.8.2013, s. 93. (5) Úř. věst. C 224 E, 19.8.2010, s. 30. (6) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 91. (7) Přijaté texty, P8_TA(2016)0121. (8) Přijaté texty, P8_TA(2017)0007. (9) Přijaté texty, P8_TA(2017)0484.

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2017 o návrhu Komise na prodloužení funkčního období předsedkyně Jednotného výboru pro řešení krizí (N8-0092/2017 – C8-0425/2017 – 2017/0901(NLE))

P8_TA(2017)0486 A8-0393/2017

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise ze dne 29. listopadu 2017 na prodloužení funkčního období předsedkyně Jednotného výboru pro řešení krizí (N8-0092/2017),

–  s ohledem na čl. 56 odst. 6 třetí pododstavec a na čl. 56 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010(1),

–  s ohledem na článek 122a jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0393/2017),

A.  vzhledem k tomu, že Rada jmenovala dne 19. prosince 2014 Elke Königovou předsedkyní Jednotného výboru pro řešení krizí na funkční období tří let ode dne 23. prosince 2014(2);

B.  vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 56 odst. 7 nařízení (EU) č. 806/2014 může být funkční období prvního předsedy Jednotného výboru pro řešení krizí jednou prodlouženo o dobu pěti let;

C.  vzhledem k tomu, že Komise dne 29. listopadu 2017 přijala návrh na prodloužení funkčního období Elke Königové ve funkci předsedkyně Jednotného výboru pro řešení krizí a předala tento návrh Parlamentu;

D.  vzhledem k tomu, že Hospodářský a měnový výbor Parlamentu poté přistoupil k hodnocení kvalifikace kandidátky navržené na funkci předsedkyně Jednotného výboru pro řešení krizí, a to zejména z hlediska požadavků uvedených v čl. 56 odst. 4 nařízení (EU) č. 806/2014;

E.  vzhledem k tomu, že výbor uspořádal dne 4. prosince 2017 s Elke Königovou slyšení, na němž pronesla úvodní prohlášení a poté odpovídala na otázky členů výboru;

1.  schvaluje návrh Komise na prodloužení funkčního období Elke Königové ve funkci předsedkyně Jednotného výboru pro řešení krizí;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Evropské radě, Radě, Komisi, jakož i vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1. (2) Úř. věst. L 367, 23.12.2014, s. 97.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2017 o zprávě o občanství EU pro rok 2017: Posílení práv občanů v Unii demokratické změny 2017/2069(INI))

P8_TA(2017)0487 A8-0385/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 24. ledna 2017 s názvem „Posílení práv občanů v Unii demokratické změny – zpráva o občanství EU pro rok 2017“ (COM(2017)0030),

–  s ohledem zprávu Komise ze dne 24. ledna 2017 vypracovanou podle článku 25 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) o pokroku k účinnému občanství EU v letech 2013–2016 (COM(2017)0032),

–  s ohledem na výsledky veřejné konzultace o občanství EU pořádané Komisí v roce 2015 a na výsledky průzkumů Eurobarometr z roku 2015 o volebních právech a občanství,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na články 2, 6 a 9–12 Smlouvy o Evropské unii (SEU), na články 18–25 SFEU a na články 11, 21 a 39 - 46 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na zásadu dodržování právního státu zakotvenou v článku 2 SEU,

–  s ohledem na čl. 3 odst. 2 SEU, v němž je zakotveno právo osob na volný pohyb,

–  s ohledem na petiční právo zakotvené v článku 44 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na článek 165 SFEU,

–  s ohledem na petiční právo zakotvené v článku 227 SFEU,

–  s ohledem na protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

–  s ohledem na protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 29. února 2016 o strategii pro jednotný trh(1) a zejména na dokument týkající se výsledku neformální schůzky center SOLVIT, která se konala v Lisabonu dne 18. září 2015(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 o zprávě o občanství EU pro rok 2013 – Občané EU: vaše práva, vaše budoucnost(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o vyučování o EU ve škole(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. října 2016 o kontrole uplatňování práva Unie: výroční zpráva za rok 2014(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2017 obsahující doporučení Komisi o přeshraničních aspektech osvojení(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. března 2017(7) o uplatňování programu „Evropa pro občany“,

–  s ohledem na návrh Komise nařízení Rady o příslušnosti, a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (přepracované znění) (COM(2016)0411),

–  s ohledem na zprávu Petičního výboru o činnosti pracovní skupiny výboru pro otázky dobrých životních podmínek dětí(8), a zejména na její závěry,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2016 o činnosti Petičního výboru v průběhu roku 2015(9),

–  s ohledem na stanovisko Petičního výboru ze dne 23. března 2017(10) a na stanovisko Výboru pro ústavní záležitosti ze dne 1. června 2017(11) týkající se zprávy Komise o kontrole uplatňování práva EU (2015),

–  s ohledem na slyšení uspořádaná Petičním výborem v roce 2016 a 2017, a zejména na společné veřejné slyšení s názvem „Situace a práva občanů EU žijících ve Spojeném království“ spolupořádané výbory LIBE, PETI a EMPL dne 11. května 2017, na veřejné slyšení s názvem „Překážky bránící občanům EU svobodně se pohybovat a pracovat na vnitřním trhu“ pořádané dne 11. října 2016, na veřejné slyšení s názvem „Boj proti diskriminaci a ochrana menšin“ pořádané dne 4. května 2017, na společné veřejné slyšení pořádané dne 15. března 2016 generálním ředitelstvím Evropské komise pro spravedlnost a spotřebitele a výbory LIBE, PETI, AFCO a JURI Evropského parlamentu s názvem „Občanství Unie v praxi“, a na společné slyšení o osobách bez státní příslušnosti pořádané výbory LIBE a PETI dne 29. června 2017,

–  s ohledem na slyšení výboru PETI pořádané dne 23. února 2016 s názvem „Rozšířit oblast působnosti Listiny základních práv Evropské unie (článek 51)?“, na slyšení o „Transparentnosti a svobodě informací v orgánech EU“ pořádané dne 21. června 2016 a na slyšení o „Obnovení důvěry občanů v evropský projekt“ pořádané dne 22. června 2017 a na předchozí slyšení pořádaná v tomto volebním období s názvem „Petiční právo“ (23. června 2015) a „Evropská občanská iniciativa“ (26. února 2015),

–  s ohledem na studie s názvem „Překážky stojící v cestě právu na volný pohyb a pobyt občanů EU a jejich rodin“, „Diskriminace vyplývající z obdržených petic“, „Dopad brexitu v oblasti petičního práva a na pravomoci, odpovědnost a činnost Petičního výboru“ a „Ochranná úloha Petičního výboru v souvislosti s prováděním Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením“, jež byly v roce 2016 a 2017 na žádost Petičního výboru objednány Tematickou sekcí C Parlamentu,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Petičního výboru a na stanoviska Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro ústavní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0385/2017),

A.  vzhledem k tomu, že občanství EU a práva z něj plynoucí byly zavedeny v roce 1992 Maastrichtskou smlouvou a následně prohloubeny Lisabonskou smlouvou, která vstoupila v platnost v prosinci 2009 stejně jako Listina základních práv Evropské unie;

B.  vzhledem k tomu, že výkon občanství vyžaduje, aby byla předem zaručena a užívána všechna lidská práva, zejména politická, sociální a kulturní práva;

C.  vzhledem k tomu, že pro skutečné užívání práv a svobod vyplývajících z občanství EU je nezbytný ucelený přístup, jehož cílem je dosažení cílů stanovených ve Smlouvách EU, jako je plná zaměstnanost a společenský pokrok;

D.  vzhledem k tomu, že občanství EU se získává nabytím státní příslušnosti některého členského státu, což upravují vnitrostátní právní předpisy; vzhledem k tomu, že z této instituce současně vyplývají práva a povinnosti, které jsou stanoveny právními předpisy EU a nezávisí na členských státech; vzhledem k tomu, že z výše uvedeného důvodu zároveň vyplývá, že tato práva a povinnosti nemohou být neoprávněně omezována členskými státy, a to ani jejich orgány na nižší než státní úrovni; vzhledem k tomu, že v souvislosti s přístupem k občanství jednotlivých států by se měly členské státy řídit zásadami unijního práva, jako je proporcionalita a nediskriminace, které jsou propracovány v judikatuře Evropského soudního dvora; vzhledem k tomu, že podle Smluv musí orgány a instituce EU věnovat stejnou pozornost všem občanům EU;

E.  vzhledem k tomu, že občané EU věří, že členské státy i jejich orgány na nižší než státní úrovni uplatňují jak právo Společenství, tak vnitrostátní právní předpisy, což je předpokladem účinného vykonávání práv vyplývajících z občanství EU, které získali;

F.  vzhledem k tomu, že úsilí o podporu občanství EU je spojeno se zlepšováním kvality demokracie v Unii, s praktickým užíváním základních práv a svobod a s příležitostí každého občana podílet se na demokratickém životě Unie;

G.  vzhledem k tomu, že jednostranná změna na hranicích členského státu představuje přinejmenším porušení článku 2, čl. 3 odst. 2 a čl. 4 odst. 2 SEU, a ohrožuje zároveň užívání všech práv vyplývajících z občanství EU;

H.  vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva posílila nezcizitelná práva a záruky vyplývající z občanství EU, jež zahrnují mimo jiné právo svobodně cestovat, pracovat a studovat v jiném členském státě, podílet se na evropském politickém životě, podporovat rovnost a uznávat rozmanitost, požívat ochrany před diskriminací, zejména na základě státní příslušnosti; vzhledem k tomu, že rostoucí uplatňování práva na volný pohyb v EU v průběhu posledních desetiletí vedlo k vzniku smíšených rodin, jejich členové, často i děti, mají různou státní příslušnost; vzhledem k tomu, že upevňování občanství EU jakožto samostatné instituce je pozitivním trendem, zahrnuje však také specifické potřeby a vyvolává problémy v různých oblastech, včetně právních aspektů;

I.  vzhledem k tomu, že budoucí vystoupení Spojeného království z EU (brexit) zdůraznilo význam práv vyplývajících z občanství EU a jejich zásadní úlohu v každodenním životě milionů občanů EU a zvýšilo v EU povědomí o potenciální ztrátě práv způsobené brexitem na obou stranách, zejména s ohledem na 3 miliony občanů EU pobývajících ve Spojeném království a na 1,2 milionu občanů Spojeného království pobývajících v EU;

J.  vzhledem k tomu, že po událostech ve Spojeném království, uprchlické humanitární krizi, vysokých mírách nezaměstnanosti a chudoby a nárůstu xenofobie a rasismu v EU došlo k poklesu důvěry v systém EU a celý projekt budování EU;

K.  vzhledem k tomu, že právo na volný pohyb a jeho výkon jsou pro občanství EU zásadní a doplňují ostatní svobody vnitřního trhu EU; vzhledem k tomu, že mladí Evropané mají zvlášť silný vztah k volnému pohybu, který občané EU co do uznání a popularity považují za nejpřínosnější výsledek EU po zajištění míru;

L.  vzhledem k tomu, že podle řady petic některé členské státy porušují svobodu pohybu a její výkon tím, že vypověděly občany EU z jejich území nebo hrozily, že tak učiní;

M.  vzhledem k tomu, že petice a stížnosti adresované Komisi a síti SOLVIT ukázaly, že občané EU se potýkají s výraznými problémy při uplatňování svých základních práv a svobod z důvodu vážných hospodářských problémů a nezaměstnanosti, a z důvodu administrativní zátěže a byrokracie v členských státech a také kvůli chybným informacím nebo nedostatku spolupráce ze strany vnitrostátních orgánů;

N.  vzhledem k tomu, že zásada nediskriminace na základě pohlaví, rasového původu, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, jazyka, náboženství či přesvědčení, politických nebo jakýchkoli jiných názorů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, místa narození, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, jak je stanoveno v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie, je hlavním projevem občanství EU; vzhledem k tomu, že tato zásada je zároveň rozhodující pro úspěšné uplatňování svobody pohybu, jak dokládají petice;

O.  vhledem k tomu, že dodržování práv příslušníků menšin je jednou ze základních hodnot zakotvených ve Smlouvách; vzhledem k tomu, že přibližně 8 % občanů EU patří k národnostní menšině a téměř 10 % hovoří regionálním nebo menšinovým jazykem; vhledem k tomu, že je třeba posílit účinnou ochranu menšin;

P.  vzhledem k tomu, že součástí posilování práv občanů a demokratických institucí je boj proti diskriminaci a nerovnosti žen a mužů v souladu s cíli udržitelného rozvoje;

Q.  vzhledem k tomu, že nedostatečné zastoupení žen na pozicích, kde jsou přijímána rozhodnutí, zejména v politické sféře a na úrovni správních rad podniků, brání rozvoji schopností a oslabuje účast žen na demokratickém životě EU;

R.  vzhledem k tomu, že účasti žen na přijímání politických rozhodnutí a jejich vedoucímu postavení v této oblasti stále brání různé překážky, např. přetrvávání genderových stereotypů a důsledky nedávné hospodářské krize spolu s negativními dopady této krize na problematiku rovnosti žen a mužů;

S.  vzhledem k tomu, že v EU přetrvávají značné nedostatky, pokud jde o ochranu obětí násilí páchaného na základě pohlaví a domácího násilí v případech přeshraničních rodinných sporů;

T.  vzhledem k tomu, že diskriminace, jíž čelí ženy v celé EU, je překážkou rovnosti; vzhledem k tomu, že ženy jsou stále nedostatečně zastoupeny jako voličky, ale i ve vedoucích pozicích, ať již ve volených úřadech, státní správě, akademické sféře, sdělovacích prostředcích nebo v soukromém sektoru; vzhledem k tomu, že široce rozšířená vícenásobná diskriminace, jíž jsou ženy vystaveny, a nepřiměřený počet žen, jež čelí chudobě a sociálnímu vyloučení, brání plnému uplatňování občanských práv žen;

U.  vzhledem k tomu, že právo předkládat petice Evropskému parlamentu, které stanoví články 20 a 227 SFEU a článek 44 Listiny základních práv Evropské unie, je jedním z pilířů občanství EU, zaujímá pozici druhého neznámějšího práva vyplývajícího z občanství EU a musí vytvářet styčnou plochu mezi občany a evropskými orgány a zajišťovat otevřenost, demokratičnost a transparentnost procesu;

V.  vzhledem k tomu, že základní práva občanů EU by mohla být zaručena díky novému přístupu k výkladu článku 51 Listiny základních práv;

W.  vzhledem k tomu, že evropští občané jsou v Evropském parlamentu přímo zastoupeni a požívají demokratického práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu, i když se jejich bydliště nachází v jiném členském státě; vzhledem k tomu, že výkon práva evropských občanů na volný pohyb za účelem hlasování ve volbách do Evropského parlamentu a v místních volbách není ve všech členských státech umožňován a podporován stejným způsobem; vzhledem k tomu, že několik petic poukazovalo na byrokratické překážky a na administrativní či jiné nedostatky v oblasti uplatňování práva hlasovat ve vnitrostátních nebo regionálních volbách v domácím členském státě v případě občanů, kteří pobývají v jiném členském státě; vzhledem k tomu, že některým občanům, například osobám se zdravotním postižením, je bráněno ve výkonu tohoto demokratického práva v členských státech, které ratifikovaly Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením (UNCRPD), ale neplní svou povinnost reformovat volební zákony tak, aby umožňovaly osobám se zdravotním postižením uplatňovat jejich volební právo;

X.  vzhledem k tomu, že občané mají právo organizovat nebo podporovat společně s občany ze všech ostatních členských států EU evropskou občanskou iniciativu, která by jim měla umožňovat určovat legislativní program EU; vzhledem k tomu, že evropská občanská iniciativa je důležitým nástrojem přímé demokracie, který občanům umožňuje aktivně se zapojit do vytváření evropských politik a legislativy; vzhledem k tomu, že tato iniciativa by měla být transparentní a účinná; vzhledem k tomu, že toto právo nebylo dosud uplatňováno uspokojivým způsobem;

Y.  vzhledem k tomu, že vytvoření schengenského prostoru a začlenění schengenského acquis do rámce EU do značné míry rozšířilo svobodu pohybu v EU a představuje jeden z největších úspěchů evropského integračního procesu; vzhledem k tomu, že Rada Evropské unie ve svých závěrech č. 9166/3/11 a 9167/3/11 ze dne 9. června 2011 potvrdila úspěšné ukončení hodnocení technické připravenosti Bulharska a Rumunska přistoupit k schengenskému prostoru;

Z.  vzhledem k tomu, že bezpečnost je jednou z největších obav občanů EU; vzhledem k tomu, že EU by měla dát svým občanům najevo, že jejich svoboda je chráněna a jejich bezpečnost zajištěna na celém území Unie, a zároveň zajistit rovné dodržování a ochranu jejich svobod a práv; vzhledem k tomu, že terorismus je celosvětovou hrozbou, s níž je nutné bojovat účinně na místní, celostátní i unijní úrovni, aby byla zajištěna bezpečnost evropských občanů;

AA.  vzhledem k tomu, že podle posouzení dopadu (SEC(2011)1556), které doprovází návrh vedoucí k přijetí směrnice Rady (EU) 2015/637 ze dne 20. dubna 2015 o opatřeních v oblasti koordinace a spolupráce s cílem usnadnit konzulární ochranu nezastoupených občanů Unie ve třetích zemích(12), vypracovaného Komisí, téměř sedm milionů občanů EU cestuje nebo žije v místech mimo EU, kde jejich vlastní země nemá velvyslanectví nebo konzulát; vzhledem k tomu, že se očekává, že počet občanů EU bez zastoupení se do roku 2020 zvýší alespoň na deset milionů; vzhledem k tomu, že občané EU, kteří pobývají na území třetí země, v níž jejich členský stát původu nemá své zastoupení, mají právo na diplomatickou a konzulární ochranu ze strany kteréhokoli jiného členského státu za stejných podmínek jako jeho státní příslušníci;

1.  bere na vědomí zprávu Komise o občanství EU pro rok 2017 obsahující výčet nových priorit pro jednotlivé oblasti v následujících letech; připomíná, že za správné uplatňování práva EU nesou společně odpovědnost EU a její členské státy; v této souvislosti zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou zastává Komise jakožto strážkyně Smluv při provádění článků 258 až 260 SFEU; konstatuje, že je nezbytné, aby priority účinně reagovaly na problémy, které občany trápí, a aby byly přesně stanoveny konkrétní závazky a opatření pro následující tři roky; naléhavě žádá Komisi, aby v zájmu urychlení postupu prosazování práva EU používala veškeré dostupné nástroje a mechanismy;

2.  poznamenává, že petiční právo, právo obrátit se na evropského veřejného ochránce práv a právo na přístup k dokumentům a rejstříkům tvoří základní součást občanství EU a zvyšují transparentnost rozhodovacích procesů; vyjadřuje proto přání, aby byla tato práva podporována a zdůrazňována jako klíčové prvky zprávy Komise o občanství EU a aby byla v této zprávě řádně zohledněna;

3.  zdůrazňuje skutečnost, že účinné uplatňování petičního práva bylo usnadněno zlepšením postupu zpracování petic v Evropském parlamentu a spuštěním portálu Petičního výboru koncem roku 2014, který umožňuje předkládat petice jednoduchým způsobem a zpracovávat je efektivněji, jak plyne z příslušné výroční zprávy Petičního výboru; vyzývá, aby bylo neprodleně dokončeno provádění dalších fází tohoto projektu v souladu s plány, neboť tímto způsobem se zajistí, aby předkladatelé a podporovatelé petic mohli petiční proces následně interaktivním způsobem daleko lépe sledovat;

4.  zdůrazňuje, že nutným předpokladem úspěšného uplatňování práv vyplývajících z občanství je dodržování všech práv a svobod zakotvených v Listině základních práv Evropské unie členskými státy; zdůrazňuje skutečnost, že uplatňování demokratického a participativního řízení, nejvyšší možné úrovně transparentnosti a přímého zapojení všech občanů do rozhodovacích procesů v konečném důsledku posílí občanství EU; vyzývá členské státy, aby lépe informovaly občany EU o jejich právech a povinnostech a aby zajistily, že jak v zemi původu, tak v jakémkoli jiném členském státě budou tato práva dodržována rovným způsobem a že všichni budou mít k těmto právům rovný přístup; upozorňuje na výjimky, které v současnosti uplatňují některé členské státy ve vztahu k částem Smluv EU, což de facto vede k rozdílům mezi právy, jichž mohou občané požívat;

5.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že za téměř deset let nebylo dosaženo výraznějšího pokroku, pokud jde o přijetí celoevropské antidiskriminační směrnice; vyzývá všechny orgány EU a členské státy, aby co nejdříve opětovně zahájily příslušná jednání; bere na vědomí závazek Komise aktivně podporovat závěry z těchto jednání;

6.  je toho názoru, že je třeba zvýšit účinnost opatření EU v oblasti boje proti diskriminaci a odstranit přetrvávající překážky; doporučuje Komisi, aby aktualizovala první dvě antidiskriminační směrnice, jmenovitě směrnici Rady 2000/43/ES a směrnici Rady 2000/78/ES, a uvedla je do souladu s aktuálním zněním Smluv a Listiny základních práv Evropské unie;

7.  vyzývá k přijetí účinného legislativního rámce a koordinačních opatření na úrovni EU a členských států, aby se zajistila vysoká úroveň sociální ochrany a stálých, řádně placených pracovních míst; domnívá se, že tento přístup je nezbytný k posílení základních práv a svobod vyplývajících z občanství EU;

8.  zdůrazňuje, že přijetím úsporných opatření na úrovni EU a členských států se prohloubily ekonomické a sociální nerovnosti, čímž se praktické uplatňování základních práv a svobod vyplývajících z občanství EU výrazně omezilo;

9.  připomíná své pozměňovací návrhy přijaté dne 14. září 2017(13) a návrh Komise týkající se souhrnné směrnice o sbližování právních a správních předpisů členských států, pokud jde o požadavky na přístupnost výrobků a služeb (COM(2015)0615), včetně různých druhů dopravy; doporučuje normotvůrcům, aby urychlili svou činnost související s přijetím evropského aktu přístupnosti; vítá interinstitucionální dohodu, které bylo dosaženo ohledně provedení Marrákešské smlouvy v autorském právu EU, za níž se Petiční výbor zasazuje od roku 2011, a opětovně vyzývá k tomu, aby EU a její členské státy Marrákešskou smlouvu urychleně ratifikovaly; vyzývá všechny členské státy, aby ratifikovaly Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením (UNCRPD) a podepsaly její opční protokol; podporuje širší využívání vzájemně uznávaného evropského průkazu osob se zdravotním postižením v co největším počtu členských států; vybízí členské státy, aby usnadňovaly mobilitu osob se zdravotním postižením a osob s funkčním omezením v EU; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit přístupnost webových stránek EU pro osoby se zdravotním postižením;

10.  vyzývá Komisi, aby podnikala aktivnější kroky v rámci boje proti diskriminaci osob LGBTI a bojovala proti homofobii stanovením konkrétních opatření, které je nutno přijmout na vnitrostátní i evropské úrovni; vyzývá rovněž orgány EU, aby pečlivě sledovaly dodržování práv osob LGBTI a podporovaly přeshraniční uznávání práv těchto osob a jejich rodin napříč státy EU;

11.  připomíná, že zásadu rovnosti žen a mužů lze uplatňovat pouze prostřednictvím jejího strategického začleňování do všech oblastí politiky EU, a to i prostřednictvím Strategického závazku v oblasti rovnosti žen a mužů na období 2016–2019; vyzývá Komisi, aby prosazovala plný přístup ke službám týkajícím se sexuálního a reprodukčního zdraví ve všech členských státech; žádá Komisi, aby přijala smysluplná opatření s cílem odstranit diskriminaci a bojovat proti diskriminačním prohlášením, která jsou namířena proti ženám v EU a která podporují genderové stereotypy; opětovně zdůrazňuje potřebnost investic do občanského vzdělávání a vzdělávání v oblasti rovnosti žen a mužů po celé Evropě; upozorňuje na rozdíly v platech a důchodech mužů a žen v EU, které jsou překážkou skutečné ekonomické nezávislosti milionů žen; zdůrazňuje význam účasti mladých lidí, zejména žen a dívek, na politickém životě, a vyzývá Komisi a členské státy k posílení opatření, která tuto účast podpoří;

12.  vítá návrh Komise, aby EU podepsala Istanbulskou úmluvu a přistoupila k ní; s politováním však konstatuje, že omezením na dvě oblasti, tj. záležitosti související s justiční spoluprací v trestních věcech a otázky azylu a nenavracení, se vytváří právní nejistota, pokud jde o míru přistoupení EU; naléhavě žádá členské státy, aby urychlily vyjednávání o ratifikaci a uplatňování Istanbulské úmluvy; vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby uvedenou úmluvu urychleně ratifikovaly, a dále vyzývá Komisi, aby předložila návrh směrnice o potírání násilí páchaného na ženách; vítá, že Komise předložila balíček opatření pro nalezení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, a vyzývá všechny orgány, aby se těmito opatřeními co nejdříve řídily; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zasazovaly o to, aby ženy vstupovaly do vedoucích pozic a byly v nich zastoupeny, a aby přijaly konkrétní opatření – například vhodné strategie – s cílem řešit potřeby zranitelných občanů, kteří jsou vystaveni vícenásobné diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, a umožnily jim tak uplatňovat svá práva vyplývající z občanství; vyzývá Radu, aby zintenzivnila své úsilí o prolomení patové situace v souvislosti se směrnicí o ženách v řídících a dozorčích orgánech; opakuje svou výzvu Komisi, aby přijala svůj Strategický závazek v oblasti rovnosti žen a mužů na období 2016–2019 ve formě sdělení;

13.  připomíná, že tradiční menšiny žijí na evropském kontinentě již po staletí společně s většinovými kulturami; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby se orgány a instituce EU na ochraně menšin aktivněji podílely, například podporou zasedání, seminářů a usnesení na toto téma nebo konkrétními administrativními kroky přijatými v rámci orgánů a institucí EU; domnívá se, že EU by měla stanovit vysoké normy v oblasti ochrany menšin, počínaje normami kodifikovanými v nástrojích mezinárodního práva, jako jsou nástroje Rady Evropy, a že tyto normy by měly být zakotveny v právním rámci zaručujícím demokracii, právní stát a základní práva v celé EU; vyzývá všechny členské státy, aby bez zbytečného prodlení plně ratifikovaly Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin a Evropskou chartu regionálních a menšinových jazyků a aby smlouvy v dobré víře uplatňovaly; připomíná rovněž nezbytnost uplatňování zásad vypracovaných v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE); odsuzuje veškeré projevy podněcující k diskriminaci z důvodu státní příslušnosti; vybízí vlády jednotlivých států, aby hledaly trvalá řešení a podporovaly kulturu jazykové rozmanitosti ve všech členských státech a EU jako celku, a to nad rámec úředních jazyků EU, neboť otázky ochrany národnostních menšin a diskriminace na základě jazyka jsou předmětem Smluv i Listiny základních práv Evropské unie;

14.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad počtem Romů v Evropě, kteří jsou oběťmi diskriminace při zápisu do matriky při narození, a proto nemají doklad totožnosti a je jim odpírán přístup k nezbytným základním službám v jejich zemi pobytu, což jim následně brání rovněž v požívání práv v rámci EU; vyzývá členské státy, aby v tomto ohledu přijaly okamžitá nápravná opatření, která by zajistila, aby tyto osoby mohly uplatňovat svá základní lidská práva a všechna práva vyplývající z občanství EU; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila a monitorovala situaci v členských státech a zahájila práci na identifikaci a ochraně osob, jejichž občanství nebylo uznáno a jež nemají přístup k dokladům totožnosti;

15.  vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly konkrétní opatření k odstranění překážek, které brání volnému pohybu, v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 15. března 2017 o překážkách bránících občanům EU svobodně se pohybovat a pracovat na vnitřním trhu(14) a ze dne 28. dubna 2016 o ochraně nejvlastnějšího zájmu dítěte v celé EU na základě petic zaslaných Evropskému parlamentu(15);

16.  vyzývá Komisi, aby pravidelně sledovala uplatňování směrnice 2004/38/ES v členských státech a přijala příslušná opatření, která by odstranila potenciální překážky bránící svobodě pohybu; vítá nástroj elektronického vzdělávání v oblasti práva na volný pohyb občanů Unie, který místním orgánům umožňuje lépe pochopit práva a povinnosti, které se pojí se svobodou pohybu;

17.  oceňuje úsilí Komise o zajištění dostupnosti a lepší přístupnosti řady nástrojů poskytujících informace a pomoc v souvislosti s EU a právy vyplývajícími z občanství EU, jako jsou síť Europe Direct, portál Vaše Evropa a portál e-justice, s cílem zajistit lepší informovanost jednotlivých osob o právech, jež jim jako občanům EU náleží; oceňuje návrh Komise na vytvoření jednotné digitální brány, která by občanům poskytla snadný online přístup k informacím a službám pro poskytování pomoci a řešení problémů týkajících se uplatňování práv v rámci jednotného trhu;

18.  vyzývá Komisi, aby posílila síť SOLVIT zlepšením spolupráce mezi jejími útvary a národními středisky, a zajistila tak lepší monitorování nevyřešených a opakujících se případů a užší propojení různých nástrojů na vymáhání práva EU, jako je projekt EU Pilot či řešení stížností (CHAP); zároveň vyzývá členské státy, aby síť SOLVIT a její služby spolu s dalšími mechanismy pro nápravu a zapojení občanů propagovala mezi občany EU, a to jak na úrovni Unie (např. prostřednictvím Petičního výboru Parlamentu, evropského veřejného ochránce práv či evropské občanské iniciativy), tak na vnitrostátní úrovni (např. prostřednictvím regionálních či místních veřejných ochránců práv, petičních výborů či lidové zákonodárné iniciativy);

19.  podporuje jednání Komise, která se ve zprávě o občanství EU za rok 2017 zavázala k uspořádání celounijní informační kampaně o právech spojených s občanstvím EU, aby občanům pomohla k lepšímu pochopení jejich práv; zdůrazňuje, že občané by měli mít přístup ke všem informacím potřebným ke skutečnému posílení evropského občanství, a že tyto informace by měly být předkládány jasným a srozumitelným způsobem, aby se občanům umožnilo přijímat informovaná rozhodnutí o uplatňování jejich práv stanovených Smlouvami a práv zaručených Listinou základních práv Evropské unie; doporučuje podporovat transparentnost a aktivní konzulární podporu, které jsou pro tento účel nejvhodnějšími nástroji, a zveřejňovat v dostatečné míře potřebné informace, které napomohou nově příchozím s usazením;

20.  připomíná, že přístup ke zdravotnictví, koordinace systémů sociálního zabezpečení a uznávání odborných kvalifikací v jiných členských státech jsou oblasti, v nichž občané EU často narážejí na problémy, a vyzývá Komisi k důslednému vymáhání dodržování pravidel, aby došlo k nápravě této situace;

21.  vyjadřuje své znepokojení nad narůstající politickou nespokojeností veřejnosti; zdůrazňuje, že je třeba upřednostňovat boj proti xenofobii, rasismu, diskriminaci a nenávistným projevům;

22.  uznává, že odpovědnost za zvýšení účasti ve volbách do Evropského parlamentu sdílí EU s členskými státy EU; vybízí členské státy k tomu, aby podporovaly účast občanů na demokratickém životě tím, že je budou lépe informovat o jejich právu volit a kandidovat v místních volbách a ve volbách do Evropského parlamentu, a to srozumitelným jazykem a s využitím nejrůznějších informačních kanálů, a odstraní veškeré překážky účasti na volbách – například ekonomickou, sociální či jazykovou diskriminaci, nekalé praktiky či korupci; naléhavě vyzývá členské státy, aby odstraňovaly překážky bránící v přístupu občanům se zdravotním postižením a usnadnily hlasování ve všech volbách občanům, kteří mají bydliště, pracují nebo studují mimo obvyklé místo hlasování, a to například zavedením elektronické identifikace a elektronického hlasování;

23.  domnívá se, že reforma volebního zákona by mohla být pro Unii příležitostí, jak zvýšit svou demokratičnost; zdůrazňuje, že s tímto názorem se ztotožňují tisíce Evropanů; připomíná, že účast v evropských volbách je třeba podpořit zvýšením viditelnosti politických stran na evropské úrovni a že za posílení evropského charakteru voleb do Evropského parlamentu nesou společně odpovědnost EU a její členské státy; vybízí Radu, aby do přezkumu výše uvedeného zákona zahrnula seznamy zohledňující hledisko rovnosti žen a mužů a respektující vyvážené zastoupení žen a mužů; žádá Komisi, aby se zabývala stížnostmi týkajícími se uplatňování práva hlasovat v evropských a obecních volbách, aby sestavila konkrétní akční plán pro zavedení elektronického hlasování ve volbách do Evropského parlamentu, které by bylo zahájeno co možná nejdříve, a aby tento systém zpřístupnila všem občanům EU; naléhavě vyzývá členské státy, aby se všemožně snažily podpořit ty, kteří nemají občanství žádného státu a kteří trvale pobývají v členských státech EU, aby přijali občanství hostitelského členského státu, aby mohli plně požívat práv vyplývajících z občanství EU; domnívá se, že občané EU, kteří se rozhodnou přestěhovat se do jiného členského státu a pobývat v něm, by měli mít možnost uplatňovat své právo volit v celostátních volbách ve své zemi původu; vyzývá členské státy, které odebírají volební právo vlastním státním příslušníkům, kteří se rozhodnou žít po delší dobu v jiném členském státě, aby tyto požadavky zmírnily a ponechaly svým občanům právo volit v celostátních volbách; naléhavě žádá Komisi, aby přijala nezbytné kroky s cílem umožnit osobám se zdravotním postižením uplatňovat jejich volební právo, aniž by byly jakkoli diskriminovány; podporuje možnost zavedení evropského průkazu totožnosti, který by existoval společně s vnitrostátními doklady totožnosti;

24.  bere na vědomí nejnovější sdělení Komise (COM(2017)0482) o evropské občanské iniciativě, jehož součástí je i návrh na přezkum nařízení (EU) č. 211/2011 ze dne 16. února 2011 s cílem zlepšit jeho fungování; věří, že přezkum dotyčného nařízení přinese takový nástroj evropské občanské iniciativy, který bude transparentnější, účinnější a uživatelsky vstřícnější a zaručí demokratickou a širší účast občanů na evropské rozpravě a sestavování programů; zdůrazňuje, že Parlament bude během přezkumu tohoto nařízení hrát významnou legislativní úlohu a že bude muset spolupracovat s Komisí; žádá Komisi, aby do návrhu zahrnula ustanovení k přezkumu podmínek právní přípustnosti, požadavků pro registraci evropské občanské iniciativy a postupů pro její posouzení;

25.  domnívá se, že v zájmu občanství Unie je třeba, aby Komise přijala opatření na posílení evropského kulturního rozměru; vybízí k tomu, aby z programu Evropa pro občany bylo financováno více inovativních projektů, které by mohly mít systémový dopad; navrhuje, aby byl souběžně s programem Evropa pro občany zřízen i program Poznej Evropu, který by jej doplňoval;

26.  navrhuje, aby Komise v zájmu posílení občanství Unie a výkonu tohoto občanství vybízela místní orgány, aby určily zastupitele, kteří by byli odpovědní za evropské záležitosti, neboť se jedná o úroveň, která je nejblíže občanům;

27.  doporučuje, aby Komise ve všech svých ústředích, včetně zastoupení v členských státech, zavedla vstupní registr, který by občanům umožnil obracet se na orgány EU, a to písemně či osobně a s náležitými zárukami;

28.  navrhuje, aby Komise ve spolupráci s poskytovateli všeobecných poštovních služeb zavedla systém pro předávání zpráv s potvrzením obsahu, data a odesílatele, aby se občané mohli na dálku písemně a s náležitými zárukami obracet na evropské orgány;

29.  je přesvědčen, že základní právo na svobodu projevu a informací, které je zakotveno v článku 11 Listiny základních práv Evropské unie, svobodné sdělovací prostředky a pluralita názorů ve společnosti a v médiích jsou nepostradatelnou součástí fungující demokracie, a představují proto ústavní základ členství v EU, jak je zakotveno v článcích 2 a 6 SEU; zdůrazňuje potřebu jasně definované politiky EU s cílem čelit protievropské propagandě a šíření nepravdivých informací a podporovat nezávislost veřejných sdělovacích prostředků na vládách; navrhuje vyhradit ve veřejných zpravodajských médiích ve všech členských státech minimální dobu pro obsah týkající se evropských záležitostí; navrhuje, aby orgány EU vytvořily evropské televizní kanály, které by vysílaly ve všech členských státech a ve všech úředních jazycích EU, a aby od raného věku vzdělávaly občany k mediální gramotnosti; podporuje šíření tiskovin a multimediální produktů ve všech úředních jazycích EU; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je třeba dále zvyšovat informovanost mezi evropskými novináři;

30.  konstatuje, že jazyková rozmanitost a transparentnost patří k hlavním nástrojům, jak přiblížit občany k EU a jak je zapojit do její činnosti; konstatuje, že přístup k dokumentům představuje 30 % šetření, která v roce 2016 uzavřel evropský ochránce práv, a navrhuje proto prosazovat právo na přístup k dokumentům a vyhotovit překlad co největšího množství dokumentů do všech úředních jazyků EU; prostřednictvím televizních spotů určených pro cílové publikum podporuje posílení dialogu s občany a podněcuje k veřejným debatám, aby občané EU snáze porozuměli vlivu EU na jejich každodenní život a měli možnost podílet se na výměně názorů; požaduje horizontální směrnici o whistleblowingu, která zavede vhodné kanály a postupy pro oznamování případů;

31.  zaměřuje se na propagování kultury veřejných služeb v rámci EU a vnitrostátních institucí a domnívá se, že EU by měla jít příkladem a splňovat nejvyšší administrativní standardy a normy transparentnosti, v souladu s článkem 41 Listiny základních práv Evropské unie; navrhuje, aby se místní kanceláře EU změnily v jednotná kontaktní místa nabízející komplexní služby pro občany EU s cílem omezit byrokracii a odstranit překážky bránící uplatňování práv vyplývajících z občanství EU; zdůrazňuje důležitost projektu „pouze jednou“, který snižuje administrativní zátěž pro evropské podniky mající povinnost opětovně dokládat tytéž údaje a dokumenty při provozování své činnosti v různých členských státech;

32.  zdůrazňuje, že informovat budoucí občany EU o jejich právech lze pouze prostřednictvím dostupného vzdělávání; zdůrazňuje, že je důležité prostřednictvím programu Erasmus+ podporovat rozvoj přenosných dovedností, které posilují mezikulturní porozumění a aktivní zapojení do různých společností; vybízí členské státy, aby ve školních osnovách věnovaly více prostoru občanskému vědomí, které se bude zaměřovat především na občanství EU a rovněž na záležitosti EU, a aby tomu přizpůsobily odbornou přípravu učitelů; připomíná, že je třeba podporovat učitele a pedagogické pracovníky v tom, aby informace o právech a občanství EU zařadili do své výuky; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba dále podporovat a rozvíjet internetové platformy, aby měli pedagogové přístup k inovativním výukovým materiálům v různých jazycích, které jim pomohou povzbuzovat a motivovat studenty k získávání informací o EU; naléhavě žádá Komisi, aby zahájila strategii Výchova k evropskému občanství zahrnující navrhované pokyny k vytvoření osnov, jejichž součástí by mohly být školní návštěvy orgánů EU;

33.  připomíná, že podle stávajících právních předpisů EU vystoupení členského státu z Unie znamená, že občané tohoto státu přijdou o evropské občanství; vyjadřuje politování nad tím, že vystoupení Spojeného království z EU bude prvním případem v historii, kdy občané přijdou o práva, která jim přiznávají Smlouvy EU; zdůrazňuje, že ztráta těchto práv bude mít podle očekávání závažný dopad na jejich každodenní životy; zdůrazňuje, že jakákoli dohoda by měla být založena na rovnosti, symetrii, spravedlivém zacházení, reciprocitě a zákazu diskriminace a na plném dodržování všech právních předpisů EU, včetně Listiny základních práv Evropské unie a jejího prováděcího rámce; naléhavě žádá obě jednající strany, aby se přednostně zabývaly situací všech dotčených občanů a aby ochránily jejich práva; vyzývá jednající strany, aby po vystoupení Spojeného království v co největší míře zachovaly veškerá odvozená sociální, ekonomická a rodinná práva, především pak práva související se zdravotní péčí;

34.  navrhuje zavést dne 9. května evropský státní svátek s cílem posílit evropský pocit sounáležitosti s evropskou rodinou;

35.  naléhavě žádá členské státy, aby zaručily, že jejich vnitrostátní právní předpisy budou dostatečně jasné a podrobné s cílem zajistit dodržování práva na svobodu pohybu občanů a jejich rodin, aby v tomto ohledu přistoupily k řádnému školení příslušných vnitrostátních orgánů a aby zainteresovaným stranám předávaly přesné a výstižné informace a rozvíjely dobrou spolupráci a rychlou výměnu informací s ostatními vnitrostátními správními orgány, zejména pokud jde o přeshraniční pojištění a starobní důchody; vyzývá k lepší spolupráci mezi hostitelskými členskými státy a příslušnými konzuláty, která zajistí řádnou síť pomoci a spravedlivé zacházení v přeshraničních případech, zejména jedná-li se o svěření dětí do péče; naléhavě žádá Komisi, aby předložila legislativní návrh týkající se přeshraničního uznávání rozhodnutí o osvojení;

36.  vyzývá Radu Evropské unie a Evropskou radu, aby všem zemím splňujícím nezbytná technická kritéria umožnily stát se členy schengenského prostoru, tak aby se všichni občané EU mohli těšit svobodě pohybu, které by nebránily kontroly na hranicích;

37.  připomíná, že právní předpisy EU v oblasti bezpečnosti by měly být aktuální, účinné a účelné, pokud jde o prevenci a odhalování měnících se bezpečnostních hrozeb a reakci na ně; vyzývá k bezodkladnému provedení Evropského programu pro bezpečnost, k lepšímu prosazování stávajících právních nástrojů EU v této oblasti a k účinnější výměně informací a koordinaci mezi členskými státy a s agenturami EU; vítá iniciativy Komise zaměřené na posílení bezpečnostní spolupráce mezi členskými státy; zdůrazňuje význam plného dodržování základních práv v boji proti terorismu; zdůrazňuje, že harmonizace vnitřních a vnějších opatření EU v oblasti bezpečnosti má zásadní význam z hlediska účinné ochrany občanů EU;

38.  vyzývá orgány a členské státy EU, aby zintenzivnily úsilí o vybudování účinné a skutečné bezpečnostní unie, která by se zabývala všemi rozměry teroristické hrozby;

39.  domnívá se, že deradikalizace a prevence radikalizace jsou pro EU absolutní prioritou, a důrazně se vyslovuje pro posílení zvláštních průřezových programů zaměřených na vzdělávání, dobrovolnou a kulturní činnost a práci s mládeží, jakož i deradikalizačních programů v rámci institucí, místních komunit, občanské společnosti, náboženských obcí a regionálních správních orgánů; je přesvědčen, že zavedení komplexní politiky v této oblasti by mělo být doplněno dlouhodobými proaktivními deradikalizačními postupy v oblasti soudnictví; zdůrazňuje, že je nutné vypracovat strategie v oblasti začleňování do společnosti a opatření proti diskriminaci; vyzývá členské státy, aby problematiku radikalizace řešily komplexně a aby využívaly odborných znalostí sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci, která byla zřízena na podnět Komise; poukazuje na to, že prevenci radikalizace lze podpořit také na základě opatření financovaných v rámci programů EU, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy, Horizont 2020 nebo Evropa pro občany;

40.  vyzývá k úplnému a efektivnímu provedení směrnice (EU) 2015/637 za účelem zajištění konzulární ochrany občanů EU ve třetích zemích, v nichž nemají jejich členské státy zastoupení;

41.  vyzývá Komisi, aby navrhla nový, bezpečnější formát pro náhradní cestovní doklady EU určené nezastoupeným občanům EU mimo EU, jejichž pas byl odcizen, ztracen, zničen či je dočasně nedostupný, aby bylo zajištěno, že se budou moci bezpečně vrátit domů;

42.  zdůrazňuje, že obětem trestných činů a terorismu musí být v celé EU bez diskriminace zaručena přiměřená úroveň práv a že by s nimi mělo být zacházeno s úctou a důstojností a měla by jim být poskytována náležitá podpora podle jejich individuálních potřeb a potřeb jejich rodin; poukazuje na to, že počet evropských občanů, kteří se stali obětí teroristických útoků v zemi, která není jejich vlastní, se zvyšuje, a proto naléhavě žádá, aby byly v členských státech v souladu se směrnicí (EU) 2017/541 o boji proti terorismu vypracovány protokoly na pomoc státním příslušníkům jiných členských států v případě teroristického útoku; zdůrazňuje, že je zapotřebí přijmout konkrétní směrnici na ochranu obětí terorismu;

43.  lituje, že existují přeshraniční překážky v občanských a sociálních záležitostech, jako je rodinné právo nebo důchody, které mnoha občanům brání plně využívat občanství EU;

44.  lituje, že možnosti opravných opatření, jež mají rodiče a děti k dispozici v případě rozchodu či rozvodu, nejsou ve všech členských státech stejné, v důsledku čehož se stovky rodičů v Evropě obrátily na Petiční výbor se žádostí, aby se v této oblasti více angažoval i přesto, že má v této oblasti pouze velmi omezené pravomoci;

45.  požaduje posílenou spolupráci mezi členskými státy, aby byla zajištěna ochrana obětí násilí na základě pohlaví a aby byly zohledněny nejlepší zájmy dítěte v případech přeshraničních rodinných sporů;

46.  vítá zřízení sboru solidarity EU pro mladé evropské občany a žádá, aby tato iniciativa byla řádně financována s cílem zabránit tomu, aby kvalitní pracovní místa nahradila neplacená dobrovolná práce;

47.  vyzývá členské státy, aby přijaly opatření v oblasti koordinace a spolupráce s cílem účinně řešit otázky týkající se dvojího zdanění a daňové diskriminace v přeshraničním kontextu a aby lépe zohledňovaly reálné podmínky přeshraniční mobility pracovníků; domnívá se, že stávající dvoustranné daňové dohody a jednostranná opatření členských států řeší otázku dvojího zdanění nedostatečně a že tato problematika vyžaduje jednotné a včasné kroky na úrovni EU;

48.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, evropskému veřejnému ochránci práv, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Dokument Rady 6622/16. (2) Dokument Rady 14268/15. (3) Úř. věst. C 378, 9.11.2017, s. 146. (4) Přijaté texty, P8_TA(2016)0106. (5) Přijaté texty, P8_TA(2016)0385. (6) Přijaté texty, P8_TA(2017)0013. (7) Přijaté texty, P8_TA(2017)0063. (8) PE 601.177v04-00. (9) Přijaté texty, P8_TA(2016)0512. (10) PE 597.698v03-00. Viz také zpráva A8-0265/2017. (11) PE 603.107v02-00.Viz také zpráva A8-0265/2017. (12) Úř. věst. L 106, 24.4.2015, s. 1. (13) Přijaté texty, P8_TA(2017)0347. (14) Přijaté texty, P8_TA(2017)0083. (15) Přijaté texty, P8_TA(2016)0142.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2017 „Směrem ke strategii v oblasti digitálního obchodu“ (2017/2065(INI))

P8_TA(2017)0488 A8-0384/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 207 odst. 3 a na článek 2018 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Všeobecnou dohodu o obchodu službami (GATS),

–  s ohledem na dohodu Světové obchodní organizace (WTO) o informačních technologiích (ITA),

–  s ohledem na pracovní program WTO v oblasti elektronického obchodu,

–  s ohledem na společné prohlášení ministrů informačních a komunikačních technologií skupiny G7 na setkání v Takamatsu, Kagawa, ve dnech 29. a 30. dubna 2016,

–  s ohledem na prohlášení ministrů zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o digitální ekonomice vydané v Cancúnu v roce 2016,

–  s ohledem na dynamickou koalici o obchodu v rámci Fóra pro správu internetu,

–  s ohledem na probíhající obchodní jednání EU se třetími zeměmi,

–  s ohledem na principiální dohodu ohlášenou Komisí dne 6. července 2017 týkající se Dohody o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu)(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 s názvem „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 s názvem „Digitalizace Evropského průmyslu“ (COM(2016)0180),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu – vybudování konkurenceschopné evropské ekonomiky založené na datech a znalostech“ (COM(2016)0178),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 23. června 2017 o překážkách v oblasti obchodu a investic (COM(2017)0338),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. ledna 2017 nazvané „Budování evropské ekonomiky založené na datech“ (COM(2017)0009),

–  s ohledem na návrh Komise týkající se nařízení Evropského parlamentu a Rady o respektování soukromého života a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích a o zrušení směrnice 2002/58/ES (nařízení o soukromí a elektronických komunikacích) (COM(2017)0010),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o rámci pro volný pohyb jiných než osobních údajů v Evropské unii předložený Komisí dne 13. září 2017 (COM(2017)0495),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 2. května 2017 s názvem „Digital4Development: začleňování digitálních technologií a služeb do rozvojové politiky EU“ (SWD(2017)0157),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2016 obsahující doporučení Evropského parlamentu určené Komisi ohledně jednání o dohodě o obchodu se službami (TISA)(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2015 obsahující doporučení Evropského parlamentu Evropské komisi týkající se jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP)(5),

–  s ohledem na summit Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji a na výstupní dokument, který přijalo Valné shromáždění OSN dne 25. září 2015, s názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, a na sedmnáct cílů udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na nadcházející 11. zasedání Konference ministrů WTO, které se bude konat v Buenos Aires v Argentině ve dnech 10.–13. prosince 2017 a na němž se bude pravděpodobně jednat i o elektronickém obchodu,

–  s ohledem na iniciativy Mezinárodní telekomunikační unie OSN na podporu rozvojových zemí (ITU-D),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 16 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

–  s ohledem na zprávy zvláštního zpravodaje OSN o ochraně svobody slova a svobody projevu a soukromém sektoru v digitálním věku (A/HRC/32/38) a o úloze poskytovatelů digitálního přístupu (A/HRC/35/22),

–  s ohledem na obecné zásady EU v oblasti lidských práv ohledně svobody projevu on-line a off-line, které přijala Rada pro zahraniční věci dne 12. května 2014,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat, řada evropských smluv č. 108, a na její dodatečný protokol,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o transatlantickém toku údajů(6),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o provádění strategie v oblasti obchodní politiky nazvanou „Obchod pro všechny – Uskutečňování progresivní obchodní politiky k využití potenciálu globalizace“ (COM(2017)0491),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0384/2017),

A.  vzhledem k tomu, že technologický vývoj, přístup k otevřenému internetu a digitalizace hospodářství jsou motorem růstu, neboť umožňují společnostem, zejména začínajícím podnikům, mikropodnikům a malým a středním podnikům, aby si vytvořily nové příležitosti v oblasti navrhování, objednávání, výroby, uvádění na trh nebo dodávání výrobků a služeb a aby našly zákazníky po celém světě rychleji a s nižšími náklady než kdykoli v minulosti; vzhledem k tomu, že rozvíjející se technologie, jako je například technologie distribuované účetní knihy, mají potenciál pozdvihnout digitální obchod zvýšením transparentnosti mezinárodních smluv a urychlit přenos hodnoty; vzhledem k tomu, že obchod se zbožím ve fyzické podobě je nahrazován stále větším objemem přeshraničních přenosů digitálního obsahu, což někdy zastírá rozdíl mezi zbožím a službami;

B.  vzhledem k tomu, že sběr údajů, agregace údajů a schopnost přenést je přes hranice má potenciál stát se klíčovou hnací silou inovací, produktivity a hospodářské konkurenceschopnosti;

C.  vzhledem k tomu, že globalizace a digitalizace našich ekonomik a mezinárodního obchodu umožňují podnikům růst a vytvářet hospodářské příležitosti pro občany; vzhledem k tomu, že digitalizace tradičních odvětví má dopady na dodavatelské řetězce i výrobní a servisní modely, což by mohlo vést k vytváření pracovních míst v nových odvětvích, ale také ke ztrátě stávajících pracovních míst a k nejistotě zaměstnání, neboť stále více úkolů, které obvykle vykonává člověk, je buď automatizováno, nebo externalizováno, nebo obojí; v tomto ohledu zdůrazňuje, že musí být zavedena nezbytná opatření sociální podpory, aby byly přínosy rozloženy v celé společnosti, jako například silné politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, aktivní politiky pro trh práce a opatření k překlenutí digitální propasti;

D.  vzhledem k tomu, že digitální ekonomika vyžaduje rámec založený na pravidlech včetně moderních pravidel pro obchod, který dokáže sladit rychlé změny na trhu s právy spotřebitelů a poskytne prostor pro utváření politiky a pro nové regulační iniciativy, jež vládám umožní chránit a posilovat lidská práva;

E.  vzhledem k tomu, že nezbytnou podmínkou pro obchod založený na pravidlech a pro rozvoj digitální ekonomiky je přístup ke svobodnému a bezpečnému internetu; vzhledem k tomu, že klíčovou součástí strategie EU v oblasti digitálního obchodu by měla být zásada neutrality sítě, aby byla zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž a inovace v digitální ekonomice a současně svoboda projevu na internetu;

F.  vzhledem k tomu, že klíčovými výzvami v oblasti konektivity, a tedy i digitálního obchodu, jsou nadále investice do infrastruktury a přístup k dovednostem;

G.  vzhledem k tomu, že OSN a rozvojové cíle tisíciletí zdůrazňují, že poskytnutí všeobecného a cenově dostupného přístupu k internetu lidem v nejméně rozvinutých zemích do roku 2020 bude pro posílení rozvoje klíčové, neboť rozvoj digitální ekonomiky by mohl být hnací silou zaměstnanosti a růstu a elektronický obchod by mohl být příležitostí k rozšíření počtu malých vývozců, objemu vývozu a jeho diverzifikace;

H.  vzhledem k tomu, že ačkoli ženy jako podnikatelky a zaměstnankyně mohou těžit z lepšího přístupu na světové trhy a jako spotřebitelé z nižších cen, stále existuje řada překážek a nerovností, které brání jejich účasti na globální ekonomice, neboť mnoho žen v zemích s nízkými a středními příjmy stále nemá přístup k internetu;

I.  vzhledem k tomu, že elektronický obchod se rychle rozvíjí i v rozvojových zemích;

J.  vzhledem k tomu, že vlády po celém světě se zapojují do digitálního ochranářství tím, že staví překážky, které brzdí v přístupu k trhu a přímým investicím nebo vytvářejí nespravedlivé výhody pro domácí společnosti; vzhledem k tomu, že řada dalekosáhlých opatření, která jsou přijímána ve třetích zemích ve jménu národní (kybernetické) bezpečnosti, má stále větší negativní dopad na obchod s produkty IKT;

K.  vzhledem k tomu, že zahraniční společnosti v současnosti těží z mnohem širšího přístupu na evropský trh, než mají Evropané ve třetích zemích; vzhledem k tomu, že mnozí z našich obchodních partnerů stále více uzavírají své trhy a uchylují se k digitálnímu protekcionismu; vzhledem k tomu, že EU by měla založit svou strategii v oblasti digitálního obchodu na zásadách vzájemnosti, spravedlivé hospodářské soutěže, inteligentní regulace a transparentnosti s cílem obnovit důvěru spotřebitelů a rovné podmínky pro podniky;

L.  vzhledem k tomu, že je třeba odstranit zeměpisné blokování a že v budoucnosti by nemělo docházet k žádným formám neodůvodněné diskriminace na vnitřním trhu kvůli státní příslušnosti, místu bydliště či místu usazení zákazníků;

M.  vzhledem k tomu, že při všech obchodních jednáních je třeba podpořit stavební kameny, které zachovají otevřený internet na jednotném digitálním trhu EU, včetně zásad, jako je spravedlivá soutěž, neutralita sítě a ochrana zprostředkovatelů z hlediska právní odpovědnosti; vzhledem k tomu, že celosvětový rozměr digitálního obchodu činí WTO přirozeným místem pro jednání o mnohostranném rámci založeném na pravidlech; vzhledem k tomu, že vhodnou platformou pro zahájení tohoto procesu je 11. zasedání Konference ministrů WTO v prosinci 2017;

N.  vzhledem k tomu, že je Evropská unie vázána Listinou základních práv EU, včetně jejího článku 8 týkajícího se práva na ochranu osobních údajů, článkem 16 SFEU týkajícím se téhož základního práva a článkem 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU); vzhledem k tomu, že právo na soukromí je všeobecným lidským právem; vzhledem k tomu, že vysoké normy ochrany údajů napomáhají budování důvěry evropských občanů v digitální ekonomiku, čímž podporují rozvoj digitálního obchodu; vzhledem k tomu, že prosazování vysokých norem ochrany údajů, zejména pokud jde o citlivé údaje, a usnadnění mezinárodního obchodu v digitálním věku musí jít ruku v ruce, aby byly podporovány svoboda projevu a informací, elektronický obchod a šifrování a aby nedocházelo k digitálnímu protekcionismu, hromadnému sledování, kybernetické špionáži a internetové cenzuře;

O.  vzhledem k tomu, že digitální obchod musí chránit ohrožené volně žijící a planě rostoucí druhy, a vzhledem k tomu, že internetová tržiště musí zakazovat prodej těchto druhů a produktů z nich na svých platformách;

P.  vzhledem k tomu, že soukromé společnosti stanovují stále důležitější normy a standardy v digitální ekonomice, které budou mít přímý dopad na občany a spotřebitele, jakož i na vnitřní a mezinárodní obchod, a současně urychlují vývoj technologických řešení v zájmu zachování obchodní činnosti a zákaznické základny;

Q.  vzhledem k tomu, že doporučení OECD proti erozi základu daně a přesouvání zisku a plány EU na společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob zdůraznily nutnost vyřešit řadu výzev, včetně těch, které přináší digitální ekonomika; vzhledem k tomu, že daně by měly být placeny tam, kde jsou vytvářeny zisky; vzhledem k tomu, že praktikám přesouvání zisku a vyhýbání se daňovým povinnostem by měl zabránit transparentnější, účinnější a spravedlivější systém pro výpočet daňového základu; vzhledem k tomu, že je nezbytný soudržný přístup EU ke zdanění digitální ekonomiky, aby bylo dosaženo spravedlivého a efektivního zdanění všech podniků s cílem vytvořit rovné podmínky; vzhledem k tomu, že obchodní dohody by měly zahrnovat doložku o řádné daňové správě, která by opětovně potvrdila závazek stran plnit dohodnuté mezinárodní normy v boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem;

R.  vzhledem k tomu, že podle údajů OECD je až 5 % zboží dováženého do EU paděláno, což vede ke značným ztrátám pracovních míst a daňových příjmů;

S.  vzhledem k tomu, že předmětem obchodních jednání by neměla být citlivá odvětví, jako jsou audiovizuální služby, a základní práva, jako je ochrana osobních údajů;

T.  vzhledem k tomu, že digitální obchod se musí zaměřit rovněž na podporu růstu malých a středních podniků a začínajících podniků, a nikoli pouze nadnárodních společností;

U.  vzhledem k tomu, že Mexiko splňuje podmínky pro přistoupení k Úmluvě Rady Evropy č. 108 o ochraně údajů;

V.  vzhledem k tomu, že ochrana osobních údajů je v obchodních dohodách nezpochybnitelná, a vzhledem k tomu, že ochrana údajů je vždy vyloučena z mandátů k obchodním jednáním EU;

W.  vzhledem k tomu, že obchodní dohody mohou sloužit jako nástroj k posílení digitálních práv; vzhledem k tomu, že zahrnutí ustanovení o neutralitě sítě, zákazu požadavků na nucenou neopodstatněnou lokalizaci údajů, bezpečnosti údajů, zabezpečení zpracovávání údajů a jejich uchovávání, šifrování a odpovědnosti zprostředkovatelů v obchodních dohodách může posílit zejména ochranu svobody slova;

1.  zdůrazňuje, že EU jako společenství hodnot a největší světový vývozce služeb by měla stanovovat normy v mezinárodních a pravidlech a dohodách o digitálních obchodních tocích, jež by byly založené na třech prvcích: (1) zajištění přístupu digitálního zboží a služeb na trh ve třetích zemích, (2) zajištění toho, aby obchodní pravidla vytvářela hmatatelné přínosy pro spotřebitele a (3) zajištění a podpora dodržování lidských práv;

2.  zdůrazňuje, že ačkoli se strategie pro jednotný digitální trh zabývá mnoha problémy v oblasti digitálního obchodu, podniky v EU i nadále čelí značným globálním překážkám, jako jsou např. netransparentní regulace, vládní zásahy a neopodstatněné požadavky na lokalizaci nebo uchovávání údajů; zdůrazňuje, že některé z klíčových kroků strategie pro jednotný digitální trh, jako je např. iniciativa EU v oblasti cloud computingu a reforma autorského práva, mají mezinárodní rozměr, kterým by se mohla věnovat evropská strategie pro digitální obchod;

3.  zdůrazňuje, že je třeba překlenout digitální propast s cílem minimalizovat potenciální negativní sociální a rozvojové dopady; zdůrazňuje v tomto ohledu, že je důležité podporovat účast žen v oborech STEM (věda, technika, inženýrské obory a matematika), odstranit překážky bránící celoživotnímu učení a odstranit rozdíly mezi ženami a muži v přístupu k novým technologiím a jejich využívání; vyzývá Komisi, aby dále prozkoumala souvislost mezi současnou obchodní politikou a rovností žen a mužů a možnosti zlepšování hospodářského postavení žen prostřednictvím obchodu;

4.  poukazuje na to, že síťové účinky digitální ekonomiky umožňují, aby velký podíl na trhu měla jedna společnost nebo malý počet společností, což by mohlo vést k nadměrné koncentraci trhu; zdůrazňuje, že v obchodních dohodách je třeba prosazovat spravedlivou a účinnou hospodářskou soutěž, zejména mezi poskytovateli digitálních služeb, jako jsou online platformy, a uživateli, například mikropodniky, malými a středními podniky a startupy, a rozšiřovat možnosti volby pro zákazníky, snižovat transakční náklady, zajistit nediskriminační přístup ke všem subjektům trhu a zabránit vytváření dominantních postavení, která narušují trhy; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité učinit neutralitu sítě klíčovou součástí strategie pro digitální obchod; domnívá se, že strategie pro digitální obchod musí být doplněna posíleným a účinným mezinárodním rámcem pro politiku v oblasti hospodářské soutěže, mimo jiné prohloubením spolupráce mezi orgány pro hospodářskou soutěž a důraznými kapitolami o hospodářské soutěži v obchodních dohodách; vyzývá Komisi, aby zajistila dodržování pravidel pro hospodářskou soutěž ze strany podniků a společností a aby zabránila diskriminaci konkurentů na úkor zájmů spotřebitelů;

5.  zdůrazňuje, že přístup k bezpečnému širokopásmovému internetovému připojení a k digitálním platebním metodám, účinná ochrana spotřebitele, zejména mechanismy nápravy pro přeshraniční prodej online, a předvídatelné celní postupy jsou základními prvky pro umožnění digitálního obchodu, udržitelného rozvoje a inkluzivního růstu;

6.  domnívá se, že obchodní dohody by měly zajišťovat užší spolupráci mezi subjekty pro ochranu spotřebitelů, a vítá iniciativy na podporu opatření zaměřených na zvýšení důvěry spotřebitelů v obchodních dohodách, například pravidla pro elektronické podpisy a smlouvy a nevyžádaná sdělení; zdůrazňuje, že je nutné chránit práva spotřebitelů, která nesmí být v žádném případě oslabována;

7.  zdůrazňuje, že v rozvojových zemích tvoří většinu podniků malé a střední podniky, které současně zaměstnávají většinu pracovníků v odvětví výroby a služeb; připomíná, že usnadnění přeshraničního elektronického obchodu může mít přímý dopad na zlepšení životních podmínek a životní úrovně a zrychlení hospodářského rozvoje;

8.  připomíná, že žádná ustanovení v obchodních dohodách nesmí EU a jejím členským státům bránit v tom, aby zachovávaly, zlepšovaly a uplatňovaly své předpisy o ochraně údajů; připomíná, že osobní údaje mohou být předávány do třetích zemí, aniž by byla využívána obecná pravidla v obchodních dohodách, pokud jsou a budou splněny požadavky zakotvené v kapitole IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(7) a v kapitole V nařízení (EU) 2016/679; uznává, že základním mechanismem pro zajištění předávání osobních údajů z EU do třetí země jsou rozhodnutí o přiměřenosti, včetně parciálních a odvětvových rozhodnutí; konstatuje, že EU přijala rozhodnutí o přiměřenosti pouze se čtyřmi z 20 největších obchodních partnerů; připomíná, že je třeba zaručit, zejména prostřednictvím dialogů o přiměřenosti, předávání údajů ze třetích zemí do EU;

9.  vyzývá Komisi, aby si jako prioritu vytyčila urychlení přijetí rozhodnutí o přiměřenosti, pokud třetí země prostřednictvím svých vnitrostátních právních předpisů nebo svých mezinárodních závazků zajistí úroveň ochrany, která bude „v zásadě rovnocenná“ ochraně zaručené v EU; vyzývá Komisi, aby přijala a zveřejnila aktualizované a podrobné závazné postupy a konkrétní harmonogram pro plnění těchto rozhodnutí, v plném souladu s pravomocemi vnitrostátních orgánů dohledu a se stanoviskem Parlamentu;

10.  připomíná, že možnost přístupu k datům spolu s možností shromažďovat, zpracovávat a předávat data přes hranice je čím dál důležitější pro jakýkoli druh společnosti, která na mezinárodní úrovni dodává zboží a poskytuje služby; konstatuje, že se to týká údajů osobní i neosobní povahy a rovněž komunikace mezi stroji;

11.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve vypracovala pravidla pro přeshraniční datové přenosy, která budou v plném souladu se současnými a budoucími pravidly o ochraně údajů a soukromí EU; dále vyzývá Komisi, aby do obchodních dohod EU začlenila horizontální ustanovení plně zachovávající právo stran chránit osobní údaje a soukromí, za předpokladu, že toto právo není neopodstatněně uplatňováno s cílem obejít pravidla pro přeshraniční předávání údajů za účelem jiným, než je ochrana osobních údajů; domnívá se, že by tato pravidla a ustanovení měla být součástí veškerých nových a nedávno zahájených obchodních jednání se třetími zeměmi; zdůrazňuje, že veškerá pravidla v tomto duchu by měla být vyňata z oblasti působnosti jakékoli budoucí kapitoly upravující ochranu investic;

12.  vyzývá Komisi, aby přísně zakázala neodůvodněné požadavky na lokalizaci dat v dohodách o volném obchodu; domnívá se, že odstranění těchto požadavků by mělo být hlavní prioritou, a zdůrazňuje, že by měly být dodržovány příslušné právní předpisy v oblasti ochrany údajů; s politováním konstatuje, že tyto požadavky se používají jako určitá forma necelních překážek obchodu a digitálního protekcionismu; domnívá se, že tento protekcionismus významně omezuje příležitosti evropských podniků na trzích třetích zemí a oslabuje přínos digitálního obchodu k efektivitě;

13.  vyzývá Komisi, aby v souladu s postojem Parlamentu co nejdříve předložila svůj postoj k přeshraničním přenosům dat, k neopodstatněným požadavkům na lokalizaci údajů a k zárukám ochrany údajů v obchodních jednáních, s cílem zahrnout je do všech nových a nedávno zahájených jednání a zabránit tomu, aby EU byla při mezinárodních jednáních odsunuta do pozadí;

14.  vyzývá Komisi, aby bojovala s opatřeními třetích zemí, jako jsou politiky podporující nákup místního zboží, požadavky na místní obsah nebo nucené transfery technologií, pokud nejsou odůvodněny programy OSN na překonání digitální propasti nebo výjimkami souvisejícími s obchodními aspekty práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), pro zajištění toho, aby mohly evropské společnosti působit ve spravedlivém a předvídatelném prostředí;

15.  zdůrazňuje, že EU by měla nadále na bilaterální, plurilaterální i multilaterální úrovni usilovat o zajištění toho, aby třetí země nabízely stejnou míru otevřenosti vůči zahraničním investicím, jakou projevuje EU, a aby zachovaly rovné pracovní podmínky pro hospodářské subjekty EU; vítá návrh nařízení EU, kterým se stanoví rámec pro přezkum přímých zahraničních investic do Unie, a podporuje jeho cíle pro lepší ochranu kritických infrastruktur a technologií;

16.  zdůrazňuje, že strategie v oblasti digitálního obchodu musí být plně v souladu se zásadou neutrality sítě a musí zajistit, aby se s veškerým provozem na internetu nakládalo stejně, bez diskriminace, omezení či narušování, nezávisle na odesílateli, příjemci, druhu, obsahu, zařízení, službě nebo aplikaci; dále připomíná, že opatření pro řízení provozu by měla být povolena pouze ve výjimečných případech, kdy jsou nezbytně nutná, a to pouze po nezbytně dlouhou dobu, aby byly dodrženy právní požadavky, byla zachována celistvost a bezpečnost sítě nebo aby se zabránilo hrozícímu přetížení sítě;

17.  zdůrazňuje, že zavádění přiměřené infrastruktury, pokud se týká pokrytí, kvality a bezpečnosti a podpory neutrální sítě, a přístup k této infrastruktuře, zejména ve venkovských, horských a vzdálených oblastech, má pro digitalizaci evropského průmyslu a posilování elektronické správy klíčový význam;

18.  vyjadřuje hluboké politování nad praktikami třetích zemí, které podmiňují přístup na trh u software, jež společnosti hodlají prodávat, zpřístupněním jeho zdrojových kódů a jejich předáním státním orgánům; domnívá se, že tato opatření jako paušální požadavek pro přístup na trh jsou nepřiměřená; vyzývá Komisi, aby zakázala vládám, které uzavřely dohody o volném obchodu, aby se účastnily podobných aktivit; zdůrazňuje, že by výše uvedené nemělo bránit státním orgánům v prosazování transparentnosti softwaru, podpoře zveřejňování zdrojového kódu prostřednictvím bezplatného softwaru s otevřeným zdrojovým kódem a sdílení dat prostřednictvím otevřených licencí na poskytování údajů;

19.  připomíná, že v některých případech jsou požadavky na místní přítomnost nezbytné k zajištění účinného obezřetnostního dohledu nebo regulačního dohledu a prosazování; znovu proto vyzývá Komisi, aby přistoupila na omezené závazky v režimu 1, s cílem zabránit regulatorní arbitráži;

20.  je toho názoru, že digitální obchod by měl být dále usnadněn v rámci zadávání veřejných zakázek, včetně využívání možnosti poskytovat služby na dálku, a poskytnutí možnosti, aby evropské podniky, zejména malé a střední, získaly přístup k veřejným a soukromým zakázkám;

21.  konstatuje, že požadavky na přenos technologií ve prospěch rozvoje by neměly být znemožněny pravidly týkajícími se digitálního obchodu;

22.  vyzývá Komisi, aby orgánům třetích zemí zakázala požadovat zpřístupnění nebo převod podrobností o technologii (šifrování) použité v produktech jako podmínku pro výrobu, prodej nebo distribuci těchto produktů;

23.  konstatuje, že ochrana práv duševního vlastnictví a investice do výzkumu a vývoje představují základní podmínku ekonomiky EU založené na znalostech, a že pro boj proti obchodu s padělaným zbožím v celém hodnotovém řetězci je klíčová mezinárodní spolupráce; vybízí proto Komisi, aby usilovala o celosvětové uplatňování mezinárodních norem, jako je Dohoda WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví a smlouvy uzavřené Světovou organizací duševního vlastnictví (WIPO) týkající se internetu; připomíná, že v celé EU je zapotřebí právní ochrana nových výtvorů na internetu i mimo něj, neboť to povzbudí investice a povede k dalším inovacím; zdůrazňuje však, že obchodní dohody nejsou vhodným místem pro rozšiřování úrovně ochrany práv a neměly by v nich proto být rozšířeny pravomoci na vymáhání práv duševního vlastnictví; zdůrazňuje, že by neměl být zpochybňován na základě práv duševního vlastnictví přístup k lékům ve třetích zemích; zdůrazňuje, že obchod s padělaným zbožím vyžaduje výrazně odlišný přístup k porušování práv duševního vlastnictví v digitální ekonomice;

24.  vybízí Komisi, aby pozorně sledovala program domény nejvyšší úrovně Internetového sdružení pro přidělování jmen a čísel (ICANN), který rozšiřuje názvy domén na tisíce generických jmen, a aby v souladu se svým závazkem ke svobodnému a otevřenému internetu zaručila ochranu držitelů práv, zejména práv souvisejících se zeměpisnými označeními;

25.  vyzývá Komisi, aby využila obchodní dohody k tomu, aby zabránila smluvním stranám v omezování podílu zahraničního kapitálu, aby stanovila prokonkurenční pravidla ke vstupu na velkoobchodní trh pro zavedené sítě operátorů, aby zajistila transparentní a nediskriminační licenční pravidla a poplatky a aby zabezpečila skutečný přístup ke koncovým infrastrukturám na exportních trzích telekomunikačním operátorům z EU; připomíná, že konkurence založená na pravidlech v odvětví telekomunikací vede ke kvalitnějším službám a nižším cenám;

26.  vyzývá Komisi, aby nadále usilovala o vyvinutí souboru závazných multilaterálních pravidel pro elektronické obchodování ve WTO a nadále se zaměřovala na konkrétní a realistické výsledky;

27.  vyzývá Komisi, aby urychleně obnovila jednání o dohodě o obchodu se službami (TISA) v souladu s doporučeními přijatými Parlamentem; zastává názor, že by EU měla využít této příležitosti k tomu, aby se ujala vedoucí pozice při stanovování nejmodernějších globálních digitálních standardů;

28.  připomíná, že od roku 1998 dodržují členové WTO moratorium na tarify pro elektronické přenosy; zdůrazňuje, že tyto tarify by přinesly zbytečné dodatečně náklady podnikům a spotřebitelům; vyzývá Komisi, aby přeměnila toto moratorium v trvalou dohodu o zákazu tarifů v elektronickém přenosu pod podmínkou pečlivé analýzy důsledků v oblasti 3D tisku;

29.  bere na vědomí úsilí WTO o prosazení jejího pracovního programu v oblasti elektronického obchodu; žádá Komisi, aby se snažila dosáhnout dalšího rozšíření dohody WTO o informačních technologiích, tak aby zahrnovala více výrobků a větší počet členů WTO, a bere na vědomí ministerskou konferenci WTO v Buenos Aires, která se má konat v prosinci 2017; žádá Komisi, aby s evropskými podniky a členskými státy co nejdříve prokonzultovala svůj postoj k elektronickému obchodu a dalším otázkám digitálního obchodu, které mají být na konferenci dohodnuty, aby byl zajištěn jednotný postoj EU;

30.  vyzývá Komisi, aby využila obchodní dohody k podpoře interoperability norem IKT, z níž budou mít prospěch spotřebitelé i výrobci, zejména v kontextu bezpečného internetu věcí, 5G a kybernetické bezpečnosti, a aby neobcházela legitimní fóra pro mnohostranné řízení, která přispěla k otevřenému internetu;

31.  podporuje sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Priority pro normalizaci IKT pro jednotný digitální trh“ (COM(2016)0176); zdůrazňuje, že zatímco normalizace v oblasti IKT musí i nadále probíhat pod vedením průmyslu a musí být dobrovolná a založená na konsenzu, zásadách transparentnosti, otevřenosti, nestrannosti, účinnosti, relevantnosti a soudržnosti, ke zvýšení konkurenceschopnosti je zapotřebí stanovit jasnější soubor priorit týkajících se normalizace v oblasti IKT a zajistit jim politickou podporu na vysoké úrovni; konstatuje, že v rámci tohoto procesu by se měly využít nástroje evropského normalizačního systému, přičemž tento proces by měl zahrnovat širokou škálu zainteresovaných stran, a to jak v rámci EU, tak i na mezinárodní úrovni, aby bylo v souladu se společnou iniciativou pro normalizaci zajištěno vytvoření zdokonalených normalizačních postupů; vyzývá Komisi, aby podporovala vznik celosvětových průmyslových norem pro klíčové technologie 5G a strukturu sítí pod vedením EU, a to obzvláště na základě využití výsledků získaných v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti 5G technologií na úrovni hlavních unijních a mezinárodních normalizačních orgánů;

32.  poukazuje na význam mezinárodních norem týkajících se digitálních zařízení a služeb, zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti; požaduje, aby Komise usilovala o zavedení základních opatření zaměřených na kybernetickou bezpečnost výrobků v rámci internetu věcí a služeb založených na cloud computingu;

33.  domnívá se, že zvláštní pozornost je třeba věnovat rostoucímu počtu spotřebitelů a jednotlivců, kteří prodávají a kupují zboží na internetu a kteří se v souvislosti se zbožím zakoupeným on-line potýkají se zatěžujícími celními postupy; připomíná, že je nutné zavést zjednodušený celní režim nepodléhající zdanění ani clu pro zboží prodávané na internetu, které je bez použití vráceno; připomíná, že cílem dohody WTO o usnadnění obchodu je urychlit celní postupy a zlepšit jejich odpovědnost a transparentnost; zdůrazňuje, že je třeba digitalizovat celní informace a celní správu prostřednictvím on-line registrace a zpracování informací, což by mělo zlepšit odbavení na hranicích, spolupráci při odhalování podvodů, protikorupční úsilí a transparentnost cen souvisejících s cly; je toho názoru, že by byla pro spotřebitele výhodná širší možnost využívat nástroje, jako je on-line urovnávání sporů;

34.  vyzývá Komisi, aby vybídla signatáře obchodních dohod, aby do kapitoly o telekomunikacích svých dohod o volném obchodu zahrnuli ustanovení, která zajistí, aby mezinárodní roamingové poplatky i poplatky za volání a SMS do zahraničí byly transparentní, spravedlivé, rozumné a orientované na spotřebitele; vyzývá Komisi, aby podpořila politiky, které budou prosazovat maloobchodní ceny za roaming orientované na náklady, s cílem dosáhnout snížení těchto cen, podpořit transparentnost a zabránit nekalým nebo jakkoli negativním obchodním praktikám vůči spotřebitelům;

35.  uznává, že zásady směrnice o elektronickém obchodu (2000/31/ES) přispěly k rozvoji digitální ekonomiky tím, že vytvořily příznivé podmínky pro inovace a zaručily svobodu projevu a svobodu podnikání; připomíná, že Komise je při obchodních jednáních povinna dodržovat acquis EU;

36.  vyzývá Komisi, aby digitální technologie a služby dále začleňovala do rozvojové politiky EU, jak je mimo jiné stanoveno v programu Digital4Development; vyzývá Komisi, aby využila obchodní dohody ke zlepšování a prosazování digitálních práv; uznává, že pouze 53,6 % všech domácností na světě má přístup k internetu; vyjadřuje politování nad tím, že stále existuje významná digitální propast; vyzývá Komisi, aby zvýšila investice do digitální infrastruktury v zemích globálního Jihu s cílem překonat tuto digitální propast, mimo jiné podporou partnerství veřejného a soukromého sektoru, s tím, že je třeba nadále dodržovat zásady účinnosti rozvoje; v tomto ohledu bere na vědomí příspěvek Mezinárodní telekomunikační unie OSN na podporu rozvojových zemí (ITU-D) k vytváření, rozvoji a zlepšování telekomunikačních zařízení a zařízení a sítí IKT; naléhavě vyzývá Komisi, aby investice do širokopásmové infrastruktury v rozvojových zemích podmínila tím, že budou respektovat svobodný, otevřený a bezpečný internet a rozvoj odpovídajících řešení k podpoře přístupu k mobilnímu internetu, a aby zajistila, že tyto investice budou plně přispívat k plnění těchto cílů; zdůrazňuje, že tyto investice mají význam především pro místní mikropodniky, malé a střední podniky, zejména v rozvojových zemích, aby byly schopny digitální interakce s nadnárodními společnostmi a měly přístup ke globálním hodnotovým řetězcům; připomíná, že usnadnění přeshraničního elektronického obchodu může mít přímý dopad na zlepšení životních podmínek a životní úrovně a zrychlení hospodářského rozvoje; připomíná, že by toto úsilí mohlo přispět k rovnosti žen a mužů, neboť značný počet těchto společností vlastní a provozují ženy; připomíná, že by digitální obchod mohl být zdrojem také pro veřejné orgány a napomoci tak k rozvoji elektronické správy;

37.  zdůrazňuje, že je velmi důležité, aby jakákoli strategie v oblasti digitálního obchodu byla plně v souladu se zásadou soudržnosti politik v oblasti rozvoje a aby zejména podpořila začínající podniky a mikropodniky, malé a střední podniky v provozování přeshraničního elektronického obchodu a umožnila jim tuto činnost, přičemž připomíná, že by tak mohla přispět k rovnosti žen a mužů;

38.  domnívá se, že i digitální otázky by měly být výrazněji obsaženy v politice pomoci EU na podporu obchodu s cílem usnadnit růst elektronického obchodu prostřednictvím zvýšené podpory inovací a infrastruktury a přístupu k financování, zejména prostřednictvím iniciativ zaměřených na mikrofinancování, jakož i pomoci při zvyšování internetového zviditelňování podnikatelských subjektů z rozvojových zemí působících v oblasti elektronického obchodu, usnadňování přístupu k platformám a propagování dostupnosti řešení pro elektronické platby a přístupu k nákladově efektivní logistice a zásilkovým službám;

39.  zdůrazňuje, že jakákoli strategie v oblasti digitálního obchodu včetně jejích doprovodných opatření musí být plně v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 a přispívat k její realizaci; konstatuje, že cíl udržitelného rozvoje č. 4 (kvalitní vzdělávání): poskytující všem dívkám a chlapcům bezplatné, spravedlivé a kvalitní základní a střední vzdělání), cíl udržitelného rozvoje č. 5 (dosažení rovnosti pohlaví a posílení postavení všech žen a dívek), cíl udržitelného rozvoje č. 8.10 (podpora inkluzivního a udržitelného hospodářského růstu, zejména prostřednictvím posílení kapacit domácích finančních institucí a rozšíření přístupu k finančním službám), jakož i cíl udržitelného rozvoje č. 9.1 (budování spolehlivé a odolné infrastruktury a zaměření se na rovný přístup pro všechny) a cíl udržitelného rozvoje č. 9.3 (zlepšování přístupu malých podniků, zejména v rozvojových zemích, k finančním službám, včetně dostupných úvěrů, a jejich začlenění do hodnotových řetězců a trhů) jsou v této souvislosti obzvlášť důležité;

40.  zavazuje se aktualizovat svou strategii v oblasti digitálního obchodu každých 5 let;

41.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, a ESVČ.

(1) Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1. (2) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1. (3) Přijaté texty, P8_TA(2016)0299. (4) Přijaté texty, P8_TA(2016)0041. (5) Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 35. (6) Přijaté texty, P8_TA(2016)0233. (7) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.