Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2018 o návrhu nařízení Rady o příslušnosti, a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (přepracované znění) (COM(2016)0411 – C8-0322/2016 – 2016/0190(CNS))
(Zvláštní legislativní postup – konzultace – přepracování)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2016)0411),
– s ohledem na čl. 81 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0322/2016),
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů(1),
– s ohledem na články 104 a 78c jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Petičního výboru (A8-0388/2017),
A. vzhledem k tomu, že podle konzultační pracovní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise návrh Komise neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;
1. schvaluje pozměněný návrh Komise ve znění upraveném podle doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;
2. vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;
3. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;
4. vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;
5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1
(1) Nařízení Rady (ES) č. 2201/200334 bylo podstatně změněno35. Vzhledem k potřebě provést další změny by uvedené nařízení mělo být v zájmu přehlednosti přepracováno.
(1) Nařízení Rady (ES) č. 2201/200334 bylo podstatně změněno35. Vzhledem k potřebě provést další nezbytné změny by uvedené nařízení mělo být v zájmu přehlednosti přepracováno. Tyto změny přispějí k posílení právní jistoty a zvýšení flexibility a pomohou zajistit, aby byl rozšířen přístup k soudnímu řízení a aby toto řízení bylo účinnější. Současně změny tohoto nařízení přispějí k zajištění toho, aby si členské státy zachovaly plnou svrchovanost v otázkách hmotného práva upravujícího rodičovskou zodpovědnost.
__________________
__________________
34 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (Úř. věst. L 338, 23.12.2003, s. 1).
34 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (Úř. věst. L 338, 23.12.2003, s. 1).
35 Viz příloha V.
35 Viz příloha V.
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3
(3) Bezproblémové a správné fungování prostoru práva v Unii, který respektuje různé právní systémy a tradice členských států, je pro Unii zásadně důležité. Je tedy třeba dále zvyšovat vzájemnou důvěru v systémy soudnictví ostatních členských států ï. Unie si stanovila za cíl vytvořit, zachovávat a rozvíjet prostor svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém je zajištěn volný pohyb osob a přístup ke spravedlnosti. V zájmu realizace těchto cílů je třeba posílit práva osob, a zvláště dětí, v řízení, aby se usnadnila spolupráce soudních a správních orgánů a výkon rozhodnutí ve věcech rodinného práva s mezinárodním prvkem. Je třeba zlepšit vzájemné uznávání rozhodnutí v občanskoprávních věcech, zjednodušit přístup ke spravedlnosti a zdokonalit výměnu informací mezi orgány členských států.
(3) Bezproblémové a správné fungování prostoru práva v Unii, který respektuje různé právní systémy a tradice členských států, je pro Unii zásadně důležité. Je tedy třeba dále zvyšovat vzájemnou důvěru v systémy soudnictví ostatních členských států ï. Unie si stanovila za cíl vytvořit, zachovávat a rozvíjet prostor svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém je zajištěn volný pohyb osob a přístup ke spravedlnosti. V zájmu realizace těchto cílů je nezbytně nutné posílit práva osob, a zvláště dětí, v řízení, aby se usnadnila spolupráce soudních a správních orgánů a výkon rozhodnutí ve věcech rodinného práva s mezinárodním prvkem. Je třeba zlepšit vzájemné uznávání rozhodnutí vobčanskoprávních věcech, zjednodušit přístup ke spravedlnosti azdokonalit výměnu informací mezi orgány členských států, a to zajištěním důkladné kontroly nediskriminačního způsobu výkonu postupů a praxe užívané příslušnými orgány členských států s cílem chránit nejlepší zájem dítěte a související základní práva.
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4
(4) Proto Unie přijímá mimo jiné opatření týkající se soudní spolupráce v občanskoprávních věcech s mezinárodním prvkem, zejména když je to nezbytné k řádnému fungování vnitřního trhu.
(4) Proto Unie přijímá mimo jiné opatření týkající se soudní spolupráce v občanskoprávních věcech s mezinárodním prvkem, zejména když je to nezbytné k volnému pohybu osob a řádnému fungování vnitřního trhu.
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a) V zájmu posílení soudní spolupráce v občanskoprávních věcech s mezinárodním prvkem je zapotřebí odborná příprava soudců, zejména voblasti rodinného práva s mezinárodním prvkem. Činnosti v oblasti vzdělávání, jako jsou semináře a výměny, jsou zapotřebí na úrovni Unie i na úrovni členských států s cílem zvýšit povědomí o tomto nařízení, jeho obsahu a důsledcích, jakož i v zájmu budování vzájemné důvěry mezi členskými státy ve vztahu k jejich soudním systémům.
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6
(6) V zájmu zajištění rovnosti všech dětí by se mělo toto nařízení vztahovat na veškerá rozhodnutí ve věci rodičovské zodpovědnosti, včetně opatření k ochraně, dětí bez jakýchkoliv vazeb na řízení ve věcech manželských nebo jiná řízení.
(6) V zájmu zajištění rovnosti všech dětí by se mělo toto nařízení vztahovat na veškerá rozhodnutí ve věci rodičovské zodpovědnosti, včetně opatření k ochraně, dětí bez jakýchkoliv vazeb na řízení ve věcech manželských.
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a) Podle tohoto nařízení by se pravidla příslušnosti měla vztahovat rovněž na všechny děti, které se nacházejí na území Unie a jejichž obvyklé bydliště není možné s jistotou určit. Oblast působnosti těchto pravidel by měla být rozšířena tak, aby se vztahovala zejména na děti, které jsou uprchlíky, nebo děti mezinárodně přemístěné, ať už z důvodů socioekonomických, nebo kvůli nepokojům v jejich zemi.
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 a (nový)
(12a) Toto nařízení by mělo plně respektovat práva stanovená v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a zejména právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces zakotvené v článku 47 Listiny, jakož i právo na respektování soukromého a rodinného života zakotvené v článku 7 Listiny a práva dítěte zakotvené v článku 24 Listiny.
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13
(13) Pravidla pro určení příslušnosti ve věcech rodičovské zodpovědnosti jsou utvářena ohledem na nejlepší zájem dítěte a měla by se uplatňovat v souladu s nimi. Veškeré odkazy na nejlepší zájem dítěte je třeba vykládat ve světle článku 24 Listiny základních práv Evropské unie a Úmluvy OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989.
(13) Pravidla pro určení příslušnosti ve věcech rodičovské zodpovědnosti by měla být vždy utvářena s ohledem na nejlepší zájem dítěte a měla by se uplatňovat stímto zájmem na paměti. Veškeré odkazy na nejlepší zájem dítěte je třeba vykládat ve světle článků 7, 14, 22 a 24 Listiny základních práv Evropské unie aÚmluvy OSN oprávech dítěte ze dne 20. listopadu 1989. Je zcela nezbytné, aby členské státy, jejichž orgány jsou podle tohoto nařízení ve věci rodičovské zodpovědnosti příslušné, po přijetí závěrečného rozhodnutí ukládajícího návrat dítěte zajistily ochranu nejlepšího zájmu a základních práv dítěte, jakmile je navráceno, a to zejména pokud je v kontaktu s oběma rodiči.
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14 a (nový)
(14a) Význam pojmu „obvyklé bydliště“ by měl být na základě definic orgány přezkoumáván případ od případu a sohledem na konkrétní okolnosti.
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15
(15) Pokud se obvyklé bydliště dítěte změní v důsledku zákonného přemístění, měla by se spolu s dítětem změnit i příslušnost, tak aby byla zachována blízkost. Mělo by to platit tehdy, kdy dosud neprobíhají žádná řízení, a také když řízení probíhají. V případě probíhajících řízení, a je-li to v nejlepším zájmu dítěte, se však strany mohou v zájmu efektivity soudnictví dohodnout, že zůstane zachována příslušnost soudů členského státu, kde řízení probíhá, až do vydání pravomocného rozhodnutí. Tato možnost je zvláště důležitá, když se řízení blíží závěru a jeden z rodičů se chce s dítětem přestěhovat do jiného členského státu.
(15) Pokud se obvyklé bydliště dítěte změní v důsledku zákonného přemístění, měla by se spolu s dítětem změnit i příslušnost, tak aby byla zachována blízkost. V případě probíhajících řízení, a je-li to v nejlepším zájmu dítěte, se však strany mohou v zájmu efektivity soudnictví dohodnout, že zůstane zachována příslušnost soudů členského státu, kde řízení probíhá, až do vydání pravomocného rozhodnutí. Probíhající řízení, jejichž předmětem jsou práva péče o dítě a práva na styk s dítětem, by měla být naopak dovedena ke konečnému rozhodnutí, aby nositelé práva péče o dítě nepřemístili dítě do jiné země ve snaze vyhnout se tímto způsobem nepříznivému rozhodnutí orgánu, a to pokud se strany nedohodnou, že probíhající řízení má být ukončeno.
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17
(17) Toto nařízení nebráníorgánům členských států, které nejsou příslušné ve věci samé, učinit v naléhavých případech předběžná opatření, včetně zajišťovacích, s ohledem na osobu nebo majetekdítětezdržující se v uvedenémčlenskémstátě. Uvedená opatření by měla být uznána a vykonána ve všech ostatních členských státech, včetně členských států, které jsou příslušné podle tohoto nařízení, dokud příslušný orgán takového členského státu nepřijme opatření, která považuje za vhodná. Opatření, jež přijme rovněž soud v jednom členském státě, by však měla měnit nebo nahrazovat pouze opatření přijatá rovněž soudem v členském státě, který je příslušný ve věci samé. Orgán, který je příslušný přijmout pouze předběžná opatření, včetně zajišťovacích opatření, by měl vpřípadě, že je u něj podán návrh týkající se věci samé, z vlastního podnětu prohlásit, že není příslušný. Pokud to ochrana nejlepšího zájmu dítěte vyžaduje, měl by orgán přímo nebo prostřednictvím ústředního orgánu informovat orgán členského státu, který je příslušný ve věci samé podle tohoto nařízení, o přijatých opatřeních. Neinformování orgánu jiného členského státu by však jako takové nemělo být důvodem pro neuznání opatření.
(17) Toto nařízení nebrání orgánům členských států, které nejsou příslušné ve věci samé, učinit v naléhavých případech, například pokud dojde k domácímu násilí nebo násilí páchanému na základě pohlaví, předběžná opatření, včetně zajišťovacích, s ohledem na osobu nebo majetek dítěte zdržující se v uvedeném členském státě. Uvedená opatření by měla být uznána a vykonána ve všech ostatních členských státech, včetně členských států, které jsou příslušné podle tohoto nařízení, dokud příslušný orgán takového členského státu nepřijme opatření, která považuje za vhodná. Opatření, jež přijme rovněž soud v jednom členském státě, by však měla měnit nebo nahrazovat pouze opatření přijatá rovněž soudem v členském státě, který je příslušný ve věci samé. Orgán, který je příslušný přijmout pouze předběžná opatření, včetně zajišťovacích opatření, by měl v případě, že je u něj podán návrh týkající se věci samé, z vlastního podnětu prohlásit, že není příslušný. Pokud to ochrana nejlepšího zájmu dítěte vyžaduje, měl by orgán přímo nebo prostřednictvím ústředního orgánu bez zbytečného odkladu informovat orgán členského státu, který je příslušný ve věci samé podle tohoto nařízení, opřijatých opatřeních. Neinformování orgánu jiného členského státu by však jako takové nemělo být důvodem pro neuznání opatření.
Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18
(18) Ve výjimečných případech nemusí být orgány členského státu obvyklého bydliště dítěte k projednání dané věci nejvhodnější. V nejlepším zájmu dítěte může příslušný soud ve vyjímečných případech a za určitých podmínek postoupit svou příslušnost v konkrétní věci na orgány jiného členského státu, pokud je tento jiný orgán z hlediska svého umístění vhodnější k projednání věci. V tomto případě by však druhýorgán neměl mít možnost postoupit příslušnostorgánu třetímu.
(18) Zvláštní pozornost by měla být věnována skutečnosti, že ve výjimečných případech, jako je například domácí násilí nebo násilí založené na pohlaví, nemusí být orgány členského státu obvyklého bydliště dítěte k projednání dané věci nejvhodnější. Příslušný soud může ve výjimečných případech a za určitých podmínek postoupit svou příslušnost v konkrétní věci na orgány jiného členského státu, pokud je tento jiný orgán z hlediska svého umístění vhodnější k projednání věci. Je však nezbytné, aby ktomu tento druhý orgán nejprve vydal souhlas, a pokud se rozhodne věcí zabývat, není pak již možné, aby svou příslušnost postoupil orgánu třetímu. Před každým postoupením příslušnosti je zásadní, aby byl náležitě posouzen a v plné míře zohledněn nejlepší zájem dítěte.
Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 23
(23) Řízení ve věci rodičovské zodpovědnosti podle tohoto nařízení, jakož i řízení o navrácení dítěte podle Haagské úmluvy z roku 1980 by měla respektovat právo dítěte na svobodné vyjadřování jeho názorů. Výslech dítětevsouladu sčl.24 odst.1 Listiny základních práv Evropské unie a článkem 12 Úmluvy OSN o právech dítěte ï má významnou úlohu při používání tohoto nařízení. Toto nařízení však nemá stanovit způsob, jak dítě vyslýchat, například zda dítě vyslýchá soudce osobně nebo zvláště proškolený odborník, který o tom následně soudu podá zprávu, či zda je dítě vyslýcháno v jednací síni nebo na jiném místě ï .
(23) Řízení ve věci rodičovské zodpovědnosti podle tohoto nařízení, jakož i řízení o navrácení dítěte podle Haagské úmluvy z roku 1980 by měla respektovat právo dítěte na svobodné vyjadřování jeho názorů. Výslech dítěte v souladu s čl. 24 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie a článkem 12 Úmluvy OSN o právech dítěte a doporučením Rady Evropy o účasti dětí a mladých lidí do 18 let věku1a má významnou úlohu při používání tohoto nařízení. Toto nařízení však nemá stanovit obecné minimální normy týkající se postupu, jak dítě vyslýchat. Tento postup stále určují právní předpisy členských států.
______________
1a CM/Rec(2012)2 ze dne 28. března 2012.
Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 26
(26) Aby byla řízení o navrácení podle Haagské úmluvy z roku 1980 dokončena co nejrychleji, měly by členské státy soustřeďovat příslušnost pro tato řízení na jeden či více soudů s přihlédnutím k vnitřním strukturám pro náležitý výkon spravedlnosti. Soustředění příslušnosti na omezený počet soudů v členském státě je zásadním a účinným nástrojem pro rychlejší vyřízení případů únosů dítěte v několika členských států, jelikož soudci díky projednání většího počtu těchto případů získají zvláštní odbornost. Příslušnost pro případy únosů dětí by vzávislosti na struktuře právního systému mohla být soustředěna u jediného soudu pro celou zemi nebo u omezeného počtu soudů, přičemž by se jako východisko použil například počet odvolacích soudů, a příslušnost pro mezinárodní případy únosů dětí by byla soustředěna na jeden soud prvního stupně vkaždém obvodu odvolacího soudu. Každá instance by měla své rozhodnutí vydat do šesti týdnů po podání návrhu nebo opravného prostředku. Členské státy by měly omezit možný počet opravných prostředků proti rozhodnutí, které umožňuje nebo odmítá navrácení dítěte podle Haagské smlouvy o únosech dětí z roku1980, na jeden.
(26) Aby byla řízení o navrácení podle Haagské úmluvy z roku 1980 dokončena co nejrychleji, měly by členské státy soustřeďovat příslušnost pro tato řízení na omezený počet soudů s přihlédnutím k vnitřním strukturám pro náležitý výkon spravedlnosti. Soustředění příslušnosti na omezený počet soudů v členském státě je zásadním a účinným nástrojem pro rychlejší vyřízení případů únosů dítěte v několika členských států, jelikož soudci díky projednání většího počtu těchto případů získají zvláštní odbornost. Příslušnost pro případy únosů dětí by v závislosti na struktuře právního systému mohla být soustředěna u omezeného počtu soudů, přičemž by se jako východisko použil například počet odvolacích soudů, a příslušnost pro mezinárodní případy únosů dětí by byla soustředěna na jeden soud prvního stupně v každém obvodu odvolacího soudu, aniž by však bylo oslabeno právo stran na přístup ke spravedlnosti a včasnost řízení o navrácení. Každá instance by měla své rozhodnutí vydat do šesti týdnů po podání návrhu nebo opravného prostředku. Členské státy by měly omezit možný počet opravných prostředků proti rozhodnutí, které umožňuje nebo odmítá navrácení dítěte podle Haagské smlouvy o únosech dětí z roku1980, na jeden. Měla by též být přijata opatření s cílem zajistit, aby rozhodnutí soudů vydaná v jednom členském státě byla uznána v jiném členském státě. Pokud soud vydá rozhodnutí, je nezbytné, aby bylo uznáno v celé Evropské unii, a to především vzájmu dítěte.
Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 28
(28) Soudní a správní orgány by měly ve všech případech týkajících se dětí, a zejména v případech mezinárodních únosů dětí, zvážit možnost dosažení smírného řešení prostřednictvím mediace a jiných vhodných prostředků, případně za pomoci existujících sítí a podpůrných struktur pro mediaci v přeshraničních sporech ve věci rodičovské zodpovědnosti. Toto úsilí by však nemělo řízení o navrácení podle Haagské úmluvy z roku 1980 zbytečně prodlužovat.
(28) Využívání mediace může sehrát významnou roli při ukončování konfliktů ve všech případech týkajících se dětí a zejména v případech přeshraničních sporů rodičů ohledně péče o dítě a právo na styk s ním, jakož i v případech mezinárodních únosů dětí.Vedle toho se z důvodu nárůstu přeshraničních sporů o svěření dětí do péče v celé Evropské unii, kde vdůsledku nedávného přílivu migrantů není k dispozici žádný mezinárodní rámec, mediace často ukázala být jediným právním prostředkem, jak pomoci rodinám dosáhnout smírného a včasného řešení rodinných sporů. Vzájmu podpory mediace v takových případech by soudní a správní orgány měly případně za pomoci existujících sítí a podpůrných struktur pro mediaci v přeshraničních sporech ve věci rodičovské zodpovědnosti poskytnout stranám pomoc před zahájením soudního řízení či v jeho průběhu při výběru vhodných mediátorů a uspořádání mediace.Stranám by měla být poskytnuta finanční pomoc k uskutečnění mediace alespoň v takové míře, v jaké jim byla či mohla být poskytnuta právní pomoc. Toto úsilí by však nemělo řízení o navrácení podle Haagské úmluvy z roku 1980 zbytečně prodlužovat a vést k povinné účasti obětí jakékoli formy násilí, včetně domácího násilí, na mediačním řízení.
Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 28 a (nový)
(28a) S cílem nabídnout účinnou alternativu k soudnímu řízení ve vnitrostátních nebo mezinárodních záležitostech týkajících se rodinných sporů je nezbytné, aby příslušní mediátoři absolvovali vhodnou odbornou přípravu. Tato odborná příprava by se měla týkat zejména právního rámce přeshraničních rodinných sporů, mezikulturních dovedností a nástrojů pro zvládání vysoce konfliktních situací, a to vždy s ohledem na nejlepší zájem dítěte. Odborná příprava soudců jako potenciálně klíčových instancí pro postoupení věci kmediaci by se rovněž měla zabývat tím, jak vybídnout strany k tomu, aby se co nejdříve zapojily do mediace, a jak začlenit mediaci do soudního řízení a stanoveného časového rámce řízení týkajících se únosů dětí podle Haagské úmluvy, aniž by došlo ke zbytečnému zpoždění.
Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 30
(30) Pokud soud členského státu, kde bylo dítě neoprávněně přemístěno nebo zadrženo, rozhodne odmítnout navrácení dítěte podle Haagské úmluvy z roku 1980, měl by ve svém rozhodnutí uvést výslovné odkazy na příslušné články Haagské úmluvy z roku 1980, na nichž je odepření založeno. Takové rozhodnutí může být však po důkladném přezkoumání nejlepšího zájmu dítěte v řízení týkajícím se péče o dítě nahrazeno pozdějším rozhodnutím soudu členského státu, ve kterém mělo dítě bydliště před neoprávněným přemístěním nebo zadržením. Pokud by takové rozhodnutí ukládalo navrácení dítěte, mělo by navrácení proběhnout bez zvláštního řízení o uznání a výkonu tohoto rozhodnutí v členském státě, do kterého bylo dítě neoprávněně přemístěno nebo ve kterém bylo neoprávněně zadrženo.
(30) Pokud soud členského státu, kde bylo dítě neoprávněně přemístěno nebo zadrženo, rozhodne odmítnout navrácení dítěte podle Haagské úmluvy z roku 1980, měl by ve svém rozhodnutí uvést výslovné odkazy na příslušné články Haagské úmluvy z roku 1980, na nichž je odepření založeno, a též důvody tohoto rozhodnutí. Takové rozhodnutí může být však po důkladném přezkoumání nejlepšího zájmu dítěte v řízení týkajícím se péče o dítě nahrazeno pozdějším rozhodnutím soudu členského státu, ve kterém mělo dítě bydliště před neoprávněným přemístěním nebo zadržením. Pokud by takové rozhodnutí ukládalo navrácení dítěte, mělo by navrácení proběhnout bez zvláštního řízení o uznání a výkonu tohoto rozhodnutí v členském státě, do kterého bylo dítě neoprávněně přemístěno nebo ve kterém bylo neoprávněně zadrženo.
Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 33
(33) Kromě toho cíl učinit přeshraniční spory týkající se dětí méně časově a finančně náročné odůvodňuje pro všechna rozhodnutí ve věcech rodičovské zodpovědnosti požadavek zrušení povinnosti doložky vykonatelnosti před výkonem v členském státě výkonu. Zatímco nařízení (ES) č.2201/2003 zrušilo tuto povinnosti pouze pro rozhodnutí přiznávajících právo na styk sdítětem a některá rozhodnutí nařizující navrácení dítěte, stanoví toto nařízení nyní jednotné řízení pro přeshraniční výkon všech rozhodnutí ve věcech rodičovské zodpovědnosti. V důsledku toho by se s výhradou ustanovení tohoto nařízení mělo s rozhodnutím vydaným orgány členského státu zacházet, jako by bylo vydáno v členském státě výkonu.
(33) Kromě toho cíl, kterým je usnadnění volného pohybu evropských občanů, odůvodňuje pro všechna rozhodnutí ve věcech rodičovské zodpovědnosti spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení požadavek zrušení povinnosti doložky vykonatelnosti před výkonem v členském státě výkonu. To především učiní přeshraniční spory týkající se dětí méně časově a finančně náročné. Zatímco nařízení (ES) č. 2201/2003 zrušilo tuto povinnosti pouze pro rozhodnutí přiznávajících právo na styk s dítětem a některá rozhodnutí nařizující navrácení dítěte, stanoví toto nařízení nyní jednotné řízení pro přeshraniční výkon všech rozhodnutí ve věcech rodičovské zodpovědnosti spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení. V důsledku toho by se s výhradou ustanovení tohoto nařízení mělo s rozhodnutím vydaným orgány členského státu zacházet, jako by bylo vydáno v členském státě výkonu.
Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 37 a (nový)
(37a) Každé odepření uznání rozhodnutí ve smyslu tohoto nařízení odůvodněné zjevným rozporem takového uznání s veřejným pořádkem daného členského státu by mělo být v souladu s článkem 21 Listiny.
Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Bod odůvodnění 42
(42) Ve zvláštních případech ve věcech rodičovské zodpovědnosti, které spadají do působnosti tohoto nařízení, by ústřední orgány měly při poskytování pomoci vnitrostátním orgánům, jakož i nositelům rodičovské zodpovědnosti navzájem spolupracovat. Tato pomoc by měla zahrnovat zejména nalezení dítěte buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jiných příslušných orgánů, je-li to nezbytné ke splnění žádosti podle tohoto nařízení, a poskytování informací týkajících se dítěte nezbytné pro účely řízení.
(42) Ve zvláštních případech ve věcech rodičovské zodpovědnosti, které spadají do působnosti tohoto nařízení, by ústřední orgány měly při poskytování pomoci vnitrostátním orgánům, jakož i nositelům rodičovské zodpovědnosti navzájem spolupracovat. Tato pomoc by měla zahrnovat zejména nalezení dítěte buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jiných příslušných orgánů, je-li to nezbytné ke splnění žádosti podle tohoto nařízení, a poskytování informací týkajících se dítěte nezbytné pro účely řízení. V případě, že věc spadá do příslušnosti členského státu odlišného od členského státu, jehož je dítě státním příslušníkem, informují ústřední orgány členského státu, do jehož příslušnosti věc spadá, bez zbytečného odkladu ústřední orgány členského státu, jehož je dítě státním příslušníkem.
Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Bod odůvodnění 44
(44) Aniž by byly dotčeny jakékoliv požadavky podle vnitrostátního práva procesního, měl by mít žádající orgán volnost při výběru z různých možností, které má k dispozici pro získání nezbytných informací, například, v případě soudů, s použitím nařízení Rady (ES) č. 1206/2001, za pomoci Evropské soudní sítě v občanskoprávních a obchodních věcech, zejména ústředních orgánů zřízených podle tohoto nařízení, sítě soudců a kontaktních míst, nebo v případě soudních a správních orgánů vyžádáním informací prostřednictvím specializovaných organizací v této oblasti.
(44) Aniž by byly dotčeny jakékoliv požadavky podle vnitrostátního práva procesního, měl by mít žádající orgán volnost při výběru z různých možností, které má k dispozici pro získání nezbytných informací, například, v případě soudů, s použitím nařízení Rady (ES) č. 1206/2001, za pomoci Evropské soudní sítě v občanskoprávních a obchodních věcech, zejména ústředních orgánů zřízených podle tohoto nařízení, sítě soudců a kontaktních míst, nebo v případě soudních a správních orgánů vyžádáním informací prostřednictvím specializovaných organizací v této oblasti. V každém členském státě by měla být speciálně vytvořenými soudními sítěmi nebo styčnými soudci zahájena či usnadňována mezinárodní soudní spolupráce a komunikace. Je třeba rozlišovat mezi úlohou Evropské soudní sítě a úlohou ústředních orgánů.
Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Bod odůvodnění 46
(46) Vyžaduje-li to nejlepší zájem dítěte, měl by být orgán členského státu, který projednává rozhodnutí ve věcech rodičovské zodpovědnosti, způsobilý žádat o sdělení informací významných pro ochranu dítěte od orgánů členského státu. Podle okolností může jít o informace o řízeních a rozhodnutích týkajících se rodiče nebo sourozenců dítěte, o způsobilosti rodiče se o dítě starat nebo mít právo na styk s dítětem.
(46) Vyžaduje-li to nejlepší zájem dítěte, měl by být orgán členského státu, který projednává rozhodnutí ve věcech rodičovské zodpovědnosti, povinen požadovat sdělení informací významných pro ochranu dítěte od orgánů členského státu. Podle okolností může jít o informace o řízeních a rozhodnutích týkajících se rodiče nebo sourozenců dítěte, o způsobilosti rodiče či rodiny se o dítě starat nebo mít právo na styk s dítětem. Státní příslušnost, ekonomické či sociální postavení ani kulturní nebo náboženský původ rodiče by neměly být při rozhodování o jeho způsobilosti vykonávat péči o dítě považovány za rozhodující prvky.
Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Bod odůvodnění 46 a (nový)
(46a) Komunikace mezi soudci, orgány veřejné správy, ústředními orgány, odborníky, kteří poskytují rodičům pomoc, a mezi rodiči samotnými by měla být všemi prostředky podporována s přihlédnutím mimo jiné k tomu, že rozhodnutí o nenavrácení dítěte může porušovat základní práva dítěte ve stejném rozsahu jako rozhodnutí o jeho navrácení.
Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Bod odůvodnění 48 a (nový)
(48a) Pokud to vyžaduje zájem dítěte, měli by soudci komunikovat přímo s ústředními orgány nebo příslušnými soudy v jiných členských státech.
Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Bod odůvodnění 49
(49) Pokud orgán členského státu již rozhodnutí ve věcech rodičovské zodpovědnosti vydal, nebo takové rozhodnutí zvažuje, a pokud má být toto rozhodnutí provedeno v jiném členském státě, může požádat, aby mu byly orgány uvedeného členského státu při provádění rozhodnutí nápomocny. To by mělo platit například pro rozhodnutí, kterým se přiznává právo styk s dítětem pod dohledem, jež má být vykonáván v jiném členském státě, než je členský stát, kde se nachází orgán, který styk nařizuje, nebo které zahrnuje jakákoliv další doprovodná opatření příslušných orgánů v členském státě, kde má být rozhodnutí provedeno.
(49) Pokud orgán členského státu již rozhodnutí ve věcech rodičovské zodpovědnosti vydal, nebo takové rozhodnutí zvažuje, a pokud má být toto rozhodnutí provedeno v jiném členském státě, měl by požádat, aby mu byly orgány uvedeného členského státu při provádění rozhodnutí nápomocny. To by mělo platit například pro rozhodnutí, kterým se přiznává právo styk s dítětem pod dohledem, jež má být vykonáván v jiném členském státě, než je členský stát, kde se nachází orgán, který styk nařizuje, nebo které zahrnuje jakákoliv další doprovodná opatření příslušných orgánů v členském státě, kde má být rozhodnutí provedeno.
Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Bod odůvodnění 50
(50) Uvažuje-li orgán členského státu o umístění dítěte do pěstounské rodiny nebo do ústavní péče v jiném členském státě, měla by před umístěním nejdříve proběhnout mezi oběma státy konzultace prostřednictvím ústředních orgánů. Orgán, který uvažuje o umístění, by měl nejdříve získat souhlas příslušného orgánu členského státu, v němž má být dítě umístěno. Jelikož k umístění je nejčastěji naléhavým opatřením nutným k odebrání dítěte ze situace, která ohrožuje jeho nejlepší zájem, představuje čas pro tato rozhodnutí rozhodující faktor. V zájmu urychlení konzultace stanoví toto nařízení vyčerpávajícím způsobem požadavky pro žádost a lhůtu pro odpověď ze strany členského státu, kde má být dítě umístěno. Podmínky pro udělení nebo odmítnutí souhlasu se však i nadále řídí vnitrostátním právními předpisy dožádaného členského státu.
(50) Uvažuje-li orgán členského státu o umístění dítěte u rodinných příslušníků, do pěstounské rodiny nebo do ústavní péče v jiném členském státě, měla by před umístěním nejdříve proběhnout mezi oběma státy konzultace prostřednictvím ústředních orgánů. Orgán, který uvažuje o umístění, by měl nejdříve získat souhlas příslušného orgánu členského státu, v němž má být dítě umístěno. Jelikož k umístění je nejčastěji naléhavým opatřením nutným k odebrání dítěte ze situace, která ohrožuje jeho nejlepší zájem, představuje čas pro tato rozhodnutí rozhodující faktor. V zájmu urychlení konzultace stanoví toto nařízení vyčerpávajícím způsobem požadavky pro žádost a lhůtu pro odpověď ze strany členského státu, kde má být dítě umístěno. Podmínky pro udělení nebo odmítnutí souhlasu se však i nadále řídí vnitrostátním právními předpisy dožádaného členského státu.
Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Bod odůvodnění 51
(51) Jakékoliv dlouhodobé umístění dítěte do zahraniční by mělo být v souladu s čl. 24 odst. 3 Listiny základních práv EU (právo na osobní styk s rodiči) a s ustanoveními Úmluvy OSN o právech dítěte, konkrétně článku 8, 9 a 20. Při zvažování řešení by měla být věnována náležitá pozornost zvláště tomu, že je žádoucí kontinuita ve výchově dítěte, a jeho etnickému, náboženskému, kulturnímu a jazykovému původu.
(51) Státní orgány zvažující umístění dítěte by měly jednat v souladu s čl. 24 odst. 3 Listiny základních práv EU (právo na osobní styk s rodiči) a s ustanoveními Úmluvy OSN o právech dítěte, konkrétně článku 8, 9 a 20. Při zvažování řešení by měla být věnována náležitá pozornost zvláště tomu, zda je možné umístit sourozence do téže pěstounské rodiny nebo ústavní péče, že je žádoucí kontinuita ve výchově dítěte, a jeho etnickému, náboženskému, kulturnímu a jazykovému původu. Zejména v případě dlouhodobého umístění dítěte do zahraničí by příslušné orgány měly vždy zvážit možnost umístit dítě k příbuzným žijícím v jiné zemi, pokud si dítě k těmto členům rodiny vytvořilo vztah, a to na základě individuálního posouzení nejlepšího zájmu dítěte. Toto dlouhodobé umístění by mělo být pravidelně přezkoumáváno s ohledem na potřeby a nejlepší zájmy dítěte.
Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – návětí
1. Toto nařízení se bez ohledu na druh soudního nebo správního orgánu použije na občanskoprávní věci týkající se:
1. Toto nařízení se bez ohledu na druh soudního nebo správního orgánu či jiného orgánu příslušného k rozhodování ve věcechspadajícíchdo oblasti působnostitohoto nařízení použije na občanskoprávní věci týkající se:
Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – písm. b a (nové)
ba) mezinárodního únosu dítěte;
Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 2 – písm. d
d) umístění dítěte do pěstounské rodiny nebo ústavní péče;
d) umístění dítěte k rodinným příslušníkům, do pěstounské rodiny nebo zabezpečené ústavní péče v zahraničí;
Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 1
1. „orgánem“ se rozumí jakýkoliv soudní nebo správní orgán členských států příslušný k rozhodování ve věcech spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení;
1. „orgánem“se rozumíjakýkoliv soudní nebo správní orgán nebo jakýkoli jiný orgán členských států příslušný krozhodování vevěcech spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení;
Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 3
3. „členským státem“ se rozumí všechny členské státy s výjimkou Dánska;
3. „členským státem“ se rozumí všechny členské státy Evropské unie s výjimkou Dánska;
Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 4
4. „rozhodnutím“ se rozumí usnesení, příkaz nebo rozsudek orgánu členského státu týkající se rozvodu, rozluky, prohlášení manželství za neplatné nebo rodičovské zodpovědnosti;
4. „rozhodnutím“ se rozumí usnesení, příkaz nebo rozsudek orgánu členského státu nebo veřejná listina vykonatelná v členském státu nebo dohoda mezi stranami, jež je vykonatelná ve členském státě, v němž byla uzavřena, týkající se rozvodu, rozluky, prohlášení manželství za neplatné nebo rodičovské zodpovědnosti;
Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 12 – návětí
12. „neoprávněným přemístěním nebo zadržením“ se rozumí přemístění nebo zadržení dítěte:
12. „mezinárodním únosem dítěte“ se rozumí přemístění nebo zadržení dítěte:
Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1
1. Orgány členského státu jsou příslušné ve věci rodičovské zodpovědnosti k dítěti, které má obvyklé bydliště na území tohoto členského státu. V případě, že se dítě zákonným způsobem přestěhuje z jednoho členského státu do jiného a získá zde nové obvyklé bydliště, stávají se příslušnými orgány členského státu nového bydliště.
1. Orgány členského státu jsou příslušné ve věci rodičovské zodpovědnosti k dítěti, které má obvyklé bydliště na území tohoto členského státu. V případě, že se dítě zákonným způsobem přestěhuje z jednoho členského státu do jiného a získá zde nové obvyklé bydliště, stávají se příslušnými orgány členského státu nového bydliště, pokud se strany před přestěhováním dítěte nedohodnou, že příslušným bude orgán členského státu, ve které má dítě své dosavadní obvyklé bydliště.
Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 a (nový)
1a. Probíhá-li řízení o právu péče o dítě a na styk s ním, ponechá si orgán členského státu příslušnost až do dokončení řízení, pokud se strany nedohodnou, že by se řízení mělo ukončit.
Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2
2. Odstavec 1 se nepoužije, pokud nositel práva na styk s dítětem uvedený v odstavci 1 přijal příslušnost orgánů členského státu nového obvyklého bydliště dítěte tím, že se účastní řízení u těchto orgánů, aniž by vznesl námitku jejich nepříslušnosti.
2. Odstavec 1 se nepoužije, pokud nositel práva na styk s dítětem uvedený v odstavci 1, jenž byl orgány předchozího obvyklého bydliště poučen o právních důsledcích, přijal příslušnost orgánů členského státu nového obvyklého bydliště dítěte tím, že se i přes poskytnuté informace účastní řízení u těchto orgánů, aniž by vznesl námitku jejich nepříslušnosti.
Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 – písm. b – bod i
i) do jednoho roku poté, kdy se nositel práva péče o dítě dozvěděl nebo se měl dozvědět místo pobytu dítěte, nebyla podána žádost o navrácení dítěte u příslušných orgánů členského státu, kam bylo dítě přemístěno nebo kde je zadržováno;
i) do jednoho roku poté, kdy se nositel práva péče o dítě dozvěděl nebo se měl dozvědět místo pobytu dítěte, a navzdory skutečnosti, že byl orgány poučen o právním požadavku podat žádost o navrácení dítěte, nebyla taková žádost o navrácení dítěte u příslušných orgánů členského státu, kam bylo dítě přemístěno nebo kde je zadržováno, podána;
Pozměňovací návrh 39 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 5 – pododstavec 1 a (nový)
Určenými soudci jsou zkušení soudci se specializací na oblast rodinného práva vykonávající soudní praxi, zejména se zkušenostmi v záležitostech s přeshraničním rozměrem, kde se stýká více jurisdikcí.
Pozměňovací návrh 40 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1 – pododstavec 1
V naléhavých případech jsou příslušné orgány členského státu, kde se dítě zdržuje nebo se nachází jeho jmění, které náleží dítěti, příslušné přijímat, pokud jde o dítě nebo jeho jmění, předběžná a zajišťovací opatření.
V naléhavých případech jsou příslušné orgány členského státu, kde se dítě zdržuje nebo se nachází jeho jmění, které náleží dítěti, příslušné přijímat, pokud jde o dítě nebo jeho jmění, předběžná a zajišťovací opatření. Tato opatření by neměla bezdůvodně zdržovat průběh řízení a vydání závěrečných rozhodnutí o právu na péči o dítě a právu na styk s dítětem.
Pozměňovací návrh 41 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1 – pododstavec 2
Pokud to vyžaduje ochrana nejlepšího zájmu dítěte, informuje orgán, který přijal zajišťovací opatření, buď přímo, nebo prostřednictvím ústředního orgánu určeného podle článku 60, orgán členského státu, který je příslušný ve věci podle tohoto nařízení.
Pokud to vyžaduje ochrana nejlepšího zájmu dítěte, informuje orgán, který přijal zajišťovací opatření, buď přímo, nebo prostřednictvím ústředního orgánu určeného podle článku 60, orgán členského státu, který je příslušný ve věci podle tohoto nařízení. Orgán zajistí, aby se rodičům, jichž se řízení týká, dostalo rovného zacházení, a zvláště pak to, aby byli neprodleně a podrobně informováni o veškerých příslušných opatřeních, a to v jazyce, který ovládají.
Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 2
2. Opatření přijatá podle odstavce 1 pozbývají účinnosti, jakmile orgán členského státu, který je příslušný ve věci samé podle tohoto nařízení přijal opatření, která považuje za vhodná.
2. Opatření přijatá podle odstavce 1 pozbývají účinnosti, jakmile orgán členského státu, který je příslušný ve věci samé podle tohoto nařízení, přijal opatření, která považuje za vhodná, a od okamžiku, kdy tato opatření oznámí orgánu členského státu, v němž byla přijata předběžná opatření.
Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 2 a (nový)
2a. V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 na žádost orgánu, kterému byl předložen spor, kterýkoli jiný orgán, jemuž byla věc předložena, v souladu s článkem 15 bezodkladně informuje dožadující orgán o datu, kdy mu byla věc předložena.
Pozměňovací návrh 44 Návrh nařízení Článek 20
Článek 20
Článek 20
Právo dítěte vyjádřit svůj názor
Právo dítěte vyjádřit svůj názor
Orgány členských států při výkonu své příslušnosti podle oddílu 2 této kapitoly zajišťují, aby dítě, které je schopno vytvářet vlastní názor, dostalo v průběhu řízení skutečnou a účinnou příležitost se svobodně vyjádřit.
Orgány členských států při výkonu své příslušnosti podle oddílu 2 této kapitoly zajišťují, aby dítě, které je schopno vytvářet vlastní názor, dostalo v průběhu řízení skutečnou a účinnou příležitost se svobodně vyjádřit v souladu s příslušnými vnitrostátními procesními pravidly, čl. 24 odst. 1 Listiny, s článkem 12 Úmluvy OSN o právech dítěte a doporučením Rady Evropy členským státům o zapojení dětí a mladých osob ve věku do 18 let 1a.Orgány v rozhodnutí zdokumentují své úvahy vtomto ohledu.
Výslech dítěte, které vykonává své právo na vyjádření svého názoru, musí vést soudce nebo zvláště vyškolený odborník vsouladu s vnitrostátními předpisy, bez nátlaku, zejména ze strany rodičů, vprostředí vhodně uzpůsobeném potřebám dětí jeho věku, pokud jde o jazyk a obsah, a musí skýtat veškeré záruky, jež umožňují ochranu psychické integrity a nejlepšího zájmu dítěte.
Výslech dítěte nesmí probíhat za přítomnosti stran řízení nebo jejich právních zástupců, avšak musí být nahráván a záznam musí být přidán kdokumentaci, aby strany a jejich právní zástupci měli příležitost shlédnout záznam výslechu.
Orgán přikládá názoru dítěte s ohledem na jeho věk a stupeň vyspělosti náležitý význam a své úvahy v rozhodnutí zdokumentuje.
Orgán přikládá názoru dítěte s ohledem na jeho věk a stupeň vyspělosti náležitý význam s přihlédnutím k nejlepšímu zájmu dítěte a své úvahy v rozhodnutí zdokumentuje.
_______________
1a CM/Rec(2012)2 ze dne 28. března 2012.
Pozměňovací návrh 45 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 2
2. Soud co nejdříve během řízení přezkoumá, zda jsou strany ochotny zapojit se do mediace s cílem nalézt řešení, na němž se dohodnou s ohledem na nejlepší zájem dítěte, za předpokladu, že to řízení nepřiměřeně nezdrží.
2. Soud co nejdříve během řízení přezkoumá, zda jsou strany ochotny zapojit se do mediace s cílem nalézt řešení, na němž se dohodnou s ohledem na nejlepší zájem dítěte, za předpokladu, že to řízení nepřiměřeně nezdrží. V tomto případě vyzve soud strany k tomu, aby využily mediace.
Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Čl. 25 – odst. 3
3. Soud může prohlásit rozhodnutí přikazující navrácení dítěte předběžně vykonatelným bez ohledu na jakýkoliv opravný prostředek, i když vnitrostátní právo předběžnou vykonatelnost nestanoví.
3. Soud může s přihlédnutím k nejlepšímu zájmu dítěte prohlásit rozhodnutí přikazující navrácení dítěte předběžně vykonatelným bez ohledu na jakýkoliv opravný prostředek, i když vnitrostátní právo předběžnou vykonatelnost nestanoví.
Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Čl. 25 – odst. 5 a (nový)
5a. Pokud soudní orgán nařídil navrácení dítěte, informuje ústřední orgán členského státu obvyklého bydliště dítěte před neoprávněným přemístěním o tomto rozhodnutí a o datu, kdy nabývá účinku.
Pozměňovací návrh 48 Návrh nařízení Čl. 32 – odst. 4
4. Pokud rozhodnutí není vykonáno do šesti měsíců ode dne zahájení vykonávacího řízení, soud členského státu výkonu informuje o této skutečnosti a o souvisejících důvodech dožadující ústřední orgán v členském státě původu nebo navrhovatele, pokud bylo řízení zahájeno bez pomoci ústředního orgánu.
4. Pokud rozhodnutí není vykonáno do šesti měsíců ode dne zahájení vykonávacího řízení, soud členského státu výkonu řádně informuje o této skutečnosti a o souvisejících důvodech dožadující ústřední orgán v členském státě původu nebo navrhovatele, pokud bylo řízení zahájeno bez pomoci ústředního orgánu, a sdělí odhadovanou dobu výkonu.
Pozměňovací návrh 49 Návrh nařízení Čl. 37 – odst. 1 – písm. a
a) je-li takové uznání zjevně v rozporu s veřejným pořádkem členského státu, v němž se o uznání žádá; nebo
a) je-li takové uznání zjevně v rozporu s veřejným pořádkem členského státu, v němž se o uznání žádá, a jeho odepření nemůže vést k některému z druhů diskriminace, které zakazuje článek 21 Listiny; nebo
Pozměňovací návrh 50 Návrh nařízení Čl. 38 – odst. 1 – návětí
1. Na návrh jakékoli zúčastněné strany se uznání rozhodnutí ve věci rodičovské zodpovědnosti odepře,
1. Na návrh jakékoli zúčastněné strany se rozhodnutí ve věci rodičovské zodpovědnosti neuzná,
Pozměňovací návrh 51 Návrh nařízení Čl. 38 – odst. 1 – písm. b
b) bylo-li rozhodnutí vydáno v nepřítomnosti strany, která nebyla písemně vyrozuměna o zahájení řízení v dostatečném časovém předstihu a takovým způsobem, který by jí umožnil přípravu na jednání před soudem, pokud není zjištěno, že tato strana rozhodnutí jednoznačným způsobem přijala; nebo
(Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 52 Návrh nařízení Čl. 58 – odst. 1
Navrhovatel, jemuž se v členském státě původu dostává výhod úplné nebo částečné právní pomoci nebo který je osvobozen od úhrady nákladů řízení nebo poplatků, je oprávněn v rámci postupů podle čl. 27. odst. 3, článků 32, 39 a 42 požívat nejvýhodnější právní pomoci nebo nejrozsáhlejšího osvobození od úhrady nákladů řízení nebo poplatků podle práva členského státu výkonu.
Navrhovatel, jemuž se v členském státě původu dostává výhod úplné nebo částečné právní pomoci, pomoci k pokrytí nákladů na mediaci nebo který je osvobozen od úhrady nákladů řízení nebo poplatků, je oprávněn v rámci postupů podle čl. 27. odst. 3 a článků 32, 39 a 42 požívat nejvýhodnější právní pomoci nebo nejrozsáhlejšího osvobození od úhrady nákladů řízení nebo poplatků podle práva členského státu výkonu.
Pozměňovací návrh 53 Návrh nařízení Čl. 63 – odst. 1 – písm. a
a) na žádost ústředního orgánu jiného členského státu poskytovaly pomoc při zjišťování místa, kde se dítě nachází, pokud se zdá, že by se dítě mohlo nacházet na území dožádaného členského státu, a pokud je určení místa, kde se dítě nachází, nutné pro podání návrhu podle tohoto nařízení;
a) na žádost ústředního orgánu jiného členského státu poskytovaly pomoc při zjišťování místa, kde se dítě nachází, pokud se zdá, že by se dítě mohlo nacházet na území dožádaného členského státu, a pokud je určení místa, kde se dítě nachází, nutné pro uplatnění tohoto nařízení;
Pozměňovací návrh 54 Návrh nařízení Čl. 63 – odst. 1 – písm. d
d) usnadňovaly komunikaci orgánů, zejména při aplikaci článku 14, čl. 25 odst. 1 písm. a), čl. 26 odst. 2 a čl. 26 odst. 4 druhého pododstavce;
d) usnadňovaly komunikaci soudních orgánů, zejména při aplikaci článků 14 a 19, čl. 25 odst. 1 písm. a), čl. 26 odst. 2 a čl. 26 odst. 4 druhého pododstavce;
Pozměňovací návrh 55 Návrh nařízení Čl. 63 – odst. 1 – písm. e a (nové)
ea) informovaly nositele rodičovské zodpovědnosti o právní pomoci a podpoře, jako je podpora poskytovaná specializovanými dvojjazyčnými právníky, aby se zabránilo tomu, že nositelé rodičovské zodpovědnosti poskytnou souhlas, aniž by porozuměli tomu, co vše tento souhlas obnáší.
Pozměňovací návrh 56 Návrh nařízení Čl. 63 – odst. 1 – písm. g
g) zajišťovaly, že pokud zahájí nebo zprostředkují zahájení soudního řízení o navrácení dítěte podle Haagské úmluvy z roku 1980, bude dokumetace připravená pro takové řízení shromážděna do šesti týdnů (kromě případů, kdy to znemožňují výjimečné okolnosti).
g) zajišťovaly, že pokud zahájí nebo zprostředkují zahájení soudního řízení o navrácení dítěte podle Haagské úmluvy z roku 1980, bude dokumentace připravená pro takové řízení shromážděna a předložena soudu nebo jinému příslušnému orgánu do šesti týdnů (kromě případů, kdy to znemožňují výjimečné okolnosti).
Pozměňovací návrh 57 Návrh nařízení Čl. 64 – odst. 1 – návětí
1. Na základě odůvodněné žádosti ústředního orgánu nebo orgánu členského státu, ke kterému má dítě silný vztah, může ústřední orgán členského státu, ve kterém má dítě obvyklé bydliště a zdržuje se v něm, přímo nebo prostřednictvím orgánů nebo jiných subjektů:
1. Na základě odůvodněné žádosti ústředního orgánu nebo orgánu členského státu, ke kterému má dítě silný vztah, musí ústřední orgán členského státu, ve kterém má dítě obvyklé bydliště a zdržuje se v něm, přímo nebo prostřednictvím orgánů nebo jiných subjektů:
Pozměňovací návrh 58 Návrh nařízení Čl. 64 – odst. 2
2. Pokud se zvažuje rozhodnutí ve věcech rodičovské zodpovědnosti, může orgán jednoho členského státu, pokud to vyžaduje situace dítěte, požádat jakýkoli orgán jiného členského státu, který má k dispozici informace důležité pro ochranu dítěte, aby mu tyto informace sdělil.
2. Pokud se zvažuje rozhodnutí ve věcech rodičovské zodpovědnosti, musí orgán jednoho členského státu, pokud to vyžaduje situace dítěte, požádat jakýkoli orgán jiného členského státu, který má k dispozici informace důležité pro ochranu dítěte, aby mu tyto informace sdělil.
Pozměňovací návrh 59 Návrh nařízení Čl. 64 – odst. 2 a (nový)
2а. Při posuzování otázek týkajících se rodičovské zodpovědnosti ústřední orgán členského státu, ve kterém má dítě obvyklé bydliště, bez zbytečného odkladu o tomto probíhajícím řízení informuje ústřední orgán státu, jehož je dítě nebo rodič státním příslušníkem.
Pozměňovací návrh 60 Návrh nařízení Čl. 64 – odst. 3
3. Orgán jednoho členského státu může požádat orgány jiného členského státu, aby pomohly při provádění rozhodnutí ve věcech rodičovské zodpovědnosti vydaných podle tohoto nařízení, zejména při zajišťování účinného výkonu práva na styk s dítětem, jakož i práva udržovat pravidelné přímé kontakty.
3. Orgán jednoho členského státu musí požádat orgány jiného členského státu, aby pomohly při provádění rozhodnutí ve věcech rodičovské zodpovědnosti vydaných podle tohoto nařízení, zejména při zajišťování účinného výkonu práva na styk s dítětem, jakož i práva udržovat pravidelné přímé kontakty.
Pozměňovací návrh 61 Návrh nařízení Čl. 64 – odst. 5
5. Orgány členského státu, kde dítě nemá obvyklé bydliště, na žádost osoby, která má bydliště v uvedeném členském státě a která usiluje o získání nebo zachování práva na styk s dítětem, nebo na žádost ústředního orgánu jiného členského státu shromáždí informace nebo důkazy a mohou provést šetření ve věci, zda je vhodné, aby uvedená osoba požívala práva na styk s dítětem, a ve věci podmínek, za kterých by se toto právo na styk s dítětem mělo vykonávat.
5. Orgány členského státu, kde dítě nemá obvyklé bydliště, na žádost rodiče nebo rodinného příslušníka, kteří mají bydliště v uvedeném členském státě a kteří usilují o získání nebo zachování práva na styk s dítětem, nebo na žádost ústředního orgánu jiného členského státu shromáždí informace nebo důkazy a mohou provést šetření ve věci, zda je vhodné, aby uvedené osoby požívaly práva na styk s dítětem, a ve věci podmínek, za kterých by se toto právo na styk s dítětem mělo vykonávat.
Pozměňovací návrh 62 Návrh nařízení Čl. 64 – odst. 5 a (nový)
5a. Orgán členského státu může požádat ústřední orgán jiného členského státu, aby mu poskytl informace o vnitrostátním právu tohoto členského státu, pokud jde o otázky spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, a informace, které jsou významné pro přezkoumání případu podle tohoto nařízení. Orgán dožádaného členského státu odpoví v co nejkratší době.
Pozměňovací návrh 63 Návrh nařízení Čl. 65 – odst. 1
1. V případě, že orgán příslušný podle tohoto nařízení zvažuje umístění dítěte do ústavní péče nebo do pěstounské rodiny v jiném členském státě, soud nejprve získá souhlas příslušného orgánu uvedeného jiného členského státu. Za tímto účelem předá prostřednictvím ústředního orgánu svého vlastního členského státu ústřednímu orgánu členského státu, do kterého má být dítě umístěno, žádost o souhlas, která obsahuje zprávu o dítěti spolu s důvody navrhovaného umístění nebo poskytnutí péče.
1. V případě, že orgán příslušný podle tohoto nařízení zvažuje umístění dítěte k rodinným příslušníkům, do pěstounské rodiny či do zabezpečené ústavní péče v jiném členském státě, soud nejprve získá souhlas příslušného orgánu uvedeného jiného členského státu. Za tímto účelem předá prostřednictvím ústředního orgánu svého vlastního členského státu ústřednímu orgánu členského státu, do kterého má být dítě umístěno, žádost o souhlas, která obsahuje zprávu o dítěti spolu s důvody navrhovaného umístění nebo poskytnutí péče. Členské státy zajistí rodičům a rodinným příslušníkům bez ohledu na jejich bydliště, že budou moci mít pravidelný styk s dítětem s výjimkou případu, kdy by to ohrozilo dobré životní podmínky dítěte.
Pozměňovací návrh 64 Návrh nařízení Čl. 65 – odst. 4 – pododstavec 1 a (nový)
Pokud má příslušný orgán v úmyslu vyslat sociální pracovníky do jiného členského státu s cílem zjistit, zda je umístění tam vsouladu s dobrými životními podmínkami dítěte, informuje o tom příslušný členský stát náležitým způsobem.
Pozměňovací návrh 65 Návrh nařízení Čl. 66 – odst. 4
4. Každý ústřední orgán hradí vlastní náklady.
4. Pokud není mezi dožadujícím členským státem a dožadovaným členským státem dohodnuto jinak, každý ústřední orgán hradí vlastní náklady.
Pozměňovací návrh 66 Návrh nařízení Čl. 79 – odst. 1
Do [10 years after the date of application] předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o hodnocení ex post tohoto nařízení s podporou informací poskytnutých členskými státy. V případě potřeby se ke zprávě přiloží legislativní návrh.
Do [5 let po dni proveditelnosti] předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o hodnocení ex post tohoto nařízení s podporou informací poskytnutých členskými státy. V případě potřeby se ke zprávě přiloží legislativní návrh.
Pozměňovací návrh 67 Návrh nařízení Čl. 79 – odst. 2 – písm. a a (nové)
aa) počet případů a rozhodnutí vmediačních řízeních týkajících se rodičovské zodpovědnosti;