Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2018 o provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí v členských státech (2017/2039(INI))
Evropský parlament,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006(1),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/779 ze dne 20. května 2015, kterým se mění nařízení (EU) č. 1304/2013, pokud jde o dodatečnou počáteční předběžnou platbu vyplácenou na operační programy podporované z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí(2),
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zřízení systému záruk pro mladé lidi(3),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. října 2016 s názvem „Záruky pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí po třech letech“ (COM(2016)0646),
– s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 3/2015 z března 2015 nazvanou „Systém záruk pro mladé lidi: první kroky jsou za námi, ale rizika související s jeho uplatňováním na nás teprve čekají“,
– s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 5/2017 z března 2017 nazvanou: „Nezaměstnanost mladých lidí – vedla opatření EU ke změnám? Posouzení záruky pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí“,
– s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2017 o kontrole výdajů a monitorování nákladové efektivnosti systémů záruk EU pro mladé lidi(4),
– s ohledem na hloubkovou analýzu tematické sekce Rozpočtové záležitosti ze dne 3. února 2016 nazvanou „Posouzení Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí“ (Assessment of Youth Employment Initiative),
– s ohledem na návrh Komise ze dne 10. června 2016 týkající se návrhu doporučení Rady o zavedení záruky k získání dovedností (COM(2016)0382),
– s ohledem na své usnesení ze dne 24. května 2012 o iniciativě „Příležitosti pro mladé“(5),
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. března 2014 o rámci pro kvalitu stáží,
– s ohledem na Evropskou sociální chartu, její dodatkový protokol a přepracovanou verzi, která vstoupila v platnost 1. července 1999,
– s ohledem na cíle udržitelného rozvoje pro rok 2030, zejména cíl č. 8 „podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny“, které OSN přijala v roce 2015 a které jsou platné na celém světě, včetně EU,
– s ohledem na zprávu Jeana-Clauda Junckera ze dne 22. června 2015 o dokončení evropské hospodářské a měnové unie vypracovanou v úzké spolupráci s Donaldem Tuskem, Jeroenem Dijsselbloemem, Mariem Draghim a Martinem Schulzem („zpráva pěti předsedů“), na diskusní dokumenty Komise ze dne 26. dubna 2017 o sociálním rozměru Evropy a ze dne 31. května 2017 o prohloubení Evropské měnové unie a bílou knihu Komise ze dne 1. března 2017 o budoucnosti Evropy,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. dubna 2017 o vytvoření evropského pilíře sociálních práv (COM(2017)0250) a doporučení Komise (EU) 2017/761 ze dne 26. dubna 2017 o evropském pilíři sociálních práv(6),
– s ohledem na práci a výzkum nadace Eurofound, střediska Cedefop, Mezinárodní organizace práce (MOP), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Evropské konfederace odborových svazů (EKOS) a Evropského odborového institutu (ETUI), Konfederace evropského podnikání (BusinessEurope), Evropského sdružení řemesel a malých a středních podniků (UEAPME), Evropského střediska podniků s veřejnou účastí a podniků obecného ekonomického zájmu (CEEP), sítě Eurocities a Evropského fóra mládeže,
– s ohledem na projev předsedy Junckera o stavu Unie ze dne 13. září 2017, na plán na vybudování jednotnější, silnější a demokratičtější Unie (návrh pracovního programu Komise na rok 2018) a na prohlášení Komise o záměru ze dne 13. září 2017 adresované předsedovi Evropského parlamentu Antoniovi Tajanimu a premiérovi Estonska Jürimu Ratasovi,
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0406/2017),
A. vzhledem k tomu, že finanční a hospodářská krize způsobila, že míra nezaměstnanosti mladých lidí vzrostla z 15 % v roce 2008 až na 24 % na začátku roku 2013, přičemž za touto průměrnou mírou nezaměstnanosti se skrývají obrovské rozdíly mezi členskými státy a regiony; vzhledem k tomu, že v Německu, Rakousku a Nizozemsku se míra nezaměstnanosti mladých lidí držela v roce 2013 okolo 10 %, zatímco v Itálii, Španělsku, Chorvatsku a Řecku dosáhla až 40 % či ještě více;
B. vzhledem k tomu, že opatření na snižování veřejných výdajů prokázala svůj přímý negativní dopad zejména na mladé lidi v důsledku škrtů ve vzdělávání, v odborné přípravě, ve vytváření pracovních míst a v podpůrných službách;
C. vzhledem k tomu, že politiky postihující mladé lidi byly vypracovány, aniž by byli zapojeni mladí lidé, kterých se týkají, a jejich zástupci;
D. vzhledem k tomu, že dlouhá období nezaměstnanosti mohou vést k marginalizaci a vyloučení mladých lidí, kteří se budou cítit izolováni od společnosti, a mohou způsobit trvalé následky, např. zvýšit pravděpodobnost, že v průběhu svého pracovního života budou mladí lidé nezaměstnaní a jejich výdělky a profesní vyhlídky budou nižší; vzhledem k tomu, že odsouvání mladých lidí na okraj představuje vzhledem k nevyužití a oslabení lidského potenciálu obrovskou ztrátu veřejných a soukromých investic, neboť vede k rozsáhlé nejistotě pracovních míst a úbytku dovedností;
E. vzhledem k tomu, že v roce 2012 třetina zaměstnanců v Evropě byla buď příliš nebo nedostatečně kvalifikovaná pro svou práci(7), a vzhledem k tomu, že u mladých zaměstnanců je obvykle pravděpodobnější, že budou formálně příliš kvalifikovaní a oproti starším pracovníkům také pravděpodobněji budou pracovat na místech, která budou méně odpovídat jejich kvalifikaci;
F. vzhledem k tomu, že mladí pracovníci jsou vystaveni vyššímu riziku nejisté práce; vzhledem k tomu, že pravděpodobnost, že se ocitnou ve vícenásobně znevýhodněném postavení, je u zaměstnanců mladších 25 let dvakrát vyšší než u zaměstnanců starších 50 let(8);
G. vzhledem k tomu, že úspěšný přechod ze školy do zaměstnání a ze stavu nečinnosti do zaměstnání a získání prvního skutečného zaměstnání mladé lidi posiluje a motivuje a pomáhá jim rozvíjet jejich osobní a odborné dovednosti, aby se stali nezávislými a sebevědomými občany, a zajišťuje dobrý začátek jejich profesní kariéry;
H. vzhledem k tomu, že poté, co v roce 2013 dosáhla míra nezaměstnanosti mladých lidí v EU-28 nejvyšší hodnoty 24 %, dále již vytrvale klesá a v roce 2017 činila méně než 17 %; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých lidí je nadále vysoká a pouze v několika málo členských státech (Rakousku, České republice, Nizozemsku, na Maltě, v Maďarsku a Německu) byla nižší než 11 %, přičemž mezi členskými státy jsou velké rozdíly;
I. vzhledem k tomu, že analýza rozdělení práce na plný a částečný úvazek podle pohlaví v Evropě odhalila, že mezi roky 2007 a 2017 přetrvávaly rozdíly mezi ženami a muži, kdy muži nadále tvoří přibližně 60 % osob ve věku 15 až 24 let, pokud jde o práci na plný úvazek, a současně trvale tvoří přibližně 40 % osob ve stejné věkové skupině pracujících na částečný úvazek;
J. vzhledem k tomu, že podle statistik míra nezaměstnanosti mladých lidí obecně činí přibližně dvojnásobek celkové průměrné míry nezaměstnanosti, a to jak během období hospodářského růstu, tak během recesí;
Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí a systém záruk pro mladé lidi
K. vzhledem k tomu, že dne 22. dubna 2013 vytvořila Rada prostřednictvím doporučení Rady program záruk pro mladé lidi, kterým se členské státy zavázaly k tomu, že mladým lidem poskytnou kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovských míst či stáží, a to do čtyř měsíců od okamžiku, kdy ztratili zaměstnání nebo opustili systém formálního vzdělávání;
L. vzhledem k tomu, že mnohé členské státy neměly velký úspěch s předpisy a příležitostmi, které dosud byly k dispozici v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí, měly by klást větší důraz na účinné využívání finančních prostředků a nástrojů dostupných v rámci Evropského sociálního fondu (ESF);
M. vzhledem k tomu, že se Rada v únoru 2013 dohodla na vytvoření Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI), která byla zahájena jako hlavní rozpočtový nástroj EU, spojený s ESF, jehož cílem je pomáhat regionům členským států, jejichž míra nezaměstnanosti mladých lidí je obzvláště vysoká, zejména zaváděním systémů záruk pro mladé lidi;
N. vzhledem k tomu, že záruky pro mladé lidi jsou závazkem na úrovni EU, zatímco iniciativa YEI se zaměřuje na ty členské státy a regiony, v nichž míra nezaměstnanosti mladých lidí přesahuje 25 %, přičemž celkově je způsobilých, zcela či částečně, 20 členských států;
O. vzhledem k tomu, že bylo vyvinuto úsilí o rychlé uvolnění prostředků prostřednictvím předsunutí finančních prostředků do rozpočtu YEI na rok 2014 a 2015 s cílem maximalizovat dopad opatření financovaných iniciativou YEI; vzhledem k tomu, že kvůli zpoždění při provádění na vnitrostátní a regionální úrovni bylo předsunutí finančních prostředků jako opatření nedostatečné; vzhledem k tomu, že v roce 2015 vzrostla míra předběžného financování podmínečně z 1 % na 30 % a většina způsobilých členských států toto opatření úspěšně uplatnila;
P. vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů iniciativy YEI a programu záruk pro mladé lidi je poskytnout pomoc těm mladým lidem, kteří nejsou zaměstnáni, ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy (dále též osoby NEET), a kteří jsou nejvíce ohroženi vyloučením, přičemž se bere v úvahu, že výraz „osoby NEET“ zahrnuje různé podskupiny mladých lidí s různými potřebami;
Q. vzhledem k tomu, že program záruk pro mladé lidi je navržen s cílem udržitelné integrace osob NEET na trhu práce tak, že se jim nabídne individualizovaný přístup, který by měl vést ke kvalitní nabídce a zlepšení zaměstnatelnosti mladých lidí; dále by měl v širším kontextu podpořit mladé lidi při přechodu ze školy do zaměstnání a pomáhat řešit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na pracovním trhu; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu jsou nezbytné odpovídající informační strategie členských států;
R. vzhledem k tomu, že v roce 2015 MOP odhadla výdaje na provádění programu záruk pro mladé lidi v EU-28 na 45 miliard EUR ročně; vzhledem k tomu, že YEI byl na programové období 2014–2020 přidělen skromný rozpočet ve výši 6,4 miliard EUR s cílem doplnit financování z vnitrostátních zdrojů a nenahrazovat jej;
S. vzhledem k tomu, že Komise v rámci revize víceletého finančního rámce (VFR) na období 2017–2020 navrhla navýšení rozpočtu YEI o 1 miliardu EUR, které dorovnaly závazky ESF ve výši 1 miliardy EUR; vzhledem k tomu, že po dohodě mezi Parlamentem a Radou se tato částka zvýšila na 1,2 miliardy EUR; vzhledem k tomu, že dne 5. září 2017 Parlament přijal návrh opravného rozpočtu č. 3/2017 s cílem poskytnout iniciativě YEI v roce 2017 částku 500 milionů EUR z celkového rozpětí pro závazky, a zároveň vyjádřil politování nad zpožděním v rozpočtovém procesu v roce 2017 vzniklým v důsledku zablokování a opožděného schválení revize VFR v polovině období Radou;
T. vzhledem k tomu, že ve své první zvláštní zprávě o zárukách pro mladé lidi Evropský účetní dvůr vyjádřil znepokojení, pokud jde o přiměřenost finančních prostředků (z EU i vnitrostátních prostředků), o definici „kvalitní nabídky“, o nedostatečnou strategii s jasnými milníky a cíli a o monitorování a podávání zpráv o výsledcích; vzhledem k tomu, že vyjádřil rovněž obavy ohledně nedostatečného uplatňování přístupu založeného na partnerství při rozvíjení programu záruk pro mladé lidi, jak je zakotveno v doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013;
U. vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí skutečně účinné mechanismy pro projednání a vyřešení potíží při uplatňování režimů záruk pro mladé lidi, jakož i silné odhodlání členských států plně provádět program záruk pro mladé lidi, přičemž je zapotřebí přihlédnout zejména k místním podmínkám a umožnit zvyšování kvalifikace a zavést řádné a flexibilní hodnotící struktury;
V. vzhledem k tomu, že zvláštní zpráva Evropského účetního dvora týkající se záruk pro mladé lidi určila některá společná kritéria pro to, co představuje „kvalitní nabídka“, přičemž na Slovensku je jeho definice právně závazná, zahrnující ustanovení o minimální pracovní době a udržitelnosti zaměstnání po ukončení podpory z YEI a zohledňující zdravotní stav příjemce;
W. vzhledem k tomu, že ve své nedávno zveřejněné druhé zvláštní zprávě o YEI a zárukách pro mladé lidi, vypracované na základě vzorku sedmi členských států, vyjádřil Účetní dvůr znepokojení nad tím, že je obtížné získat úplné informace a že v provádění záruk pro mladé lidi bylo dosaženo pouze omezeného pokroku, přičemž výsledky nesplňují původní očekávání; vzhledem k tomu, že YEI a záruky pro mladé lidi stále představují jednu z nejinovativnějších a nejambicióznějších politik řešících nezaměstnanost mladých lidí těsně po hospodářské krizi, a jejich realizace by proto měla mít nadále finanční a politickou podporu institucí EU, vnitrostátních a regionálních institucí v příštích letech;
X. vzhledem k tomu, že nákladové efektivnosti YEI a konečného cíle záruk pro mladé lidi, tedy vstupu mladých lidí do udržitelného zaměstnání, je možné dosáhnout jen tehdy, bude-li jejich fungování pečlivě monitorováno na základě spolehlivých a srovnatelných údajů, pokud jsou tyto programy orientovány na výsledky a pokud se v případech, kdy byla zjištěna neúčinná a nákladná opatření, provedou úpravy;
Y. vzhledem k tomu, že členské státy musí více usilovat o to, aby podporovaly a zaměřily se na mladé lidi, kteří jsou nejvíce nebo zcela odděleni od trhu práce, jako jsou mladí lidé se zdravotním postižením;
Z. vzhledem k tomu, že YEI a záruky pro mladé lidi mají hrát ústřední úlohu při naplňování klíčových doporučení obsažených v evropském pilíři sociálních práv;
AA. vzhledem k tomu, že se předseda Komise Jean-Claude Juncker ve svém projevu o stavu Unie v roce 2017 nezmínil o situaci v oblasti nezaměstnanosti mladých lidí v Evropě, která je nadále znepokojující; vzhledem k tomu, že v prohlášení o záměru, které doprovázelo projev o stavu Unie v roce 2017, byla potvrzena úloha záruk pro mladé lidi při vytváření pracovních míst v EU; vzhledem k tomu, že boj proti nezaměstnanosti a zejména nezaměstnanosti mladých lidí by měl zůstat prioritní oblastí činnosti EU;
AB. vzhledem k tomu, že byla signalizována zpoždění v platbách mladým lidem z opatření financovaných iniciativou YEI, což je často způsobeno pozdním zřízením řídících orgánů nebo nedostatečnou správní kapacitou vnitrostátních nebo regionálních orgánů;
AC. vzhledem k tomu, že opatření YEI a záruk pro mladé lidi, jako jsou stáže nebo odborná příprava, by měla usnadnit přechod na pracovní trh a nikdy by neměla nahrazovat řádné pracovní smlouvy;
AD. vzhledem k tomu, že nestandardní formy zaměstnání mladých žen ve venkovských oblastech nebo jejich nezařazení do evidence nezaměstnaných způsobují, že statistické údaje jsou nepřesné, a vytvářejí rozdíly v jejich důchodech; vzhledem k tomu, že takováto praxe negativně ovlivňuje celou společnost, a zejména dobré životní podmínky žen, jakož i další formy sociálního zabezpečení a příležitosti ke změně profesní dráhy či možnosti zaměstnání v budoucnosti;
AE. vzhledem k tomu, že 16 milionů osob NEET vstoupilo do režimů záruk pro mladé lidi a že YEI v EU poskytla dosud přímou podporu více než 1,6 milionu mladých lidí;
AF. vzhledem k tomu, že členské státy v rámci YEI přijaly více než 132 opatření pro oblast trhu práce se zaměřením na mladé;
AG. vzhledem k tomu, že 75 % celkového rozpočtu iniciativy YEI bylo přiděleno na závazky a 19 % již bylo investováno členskými státy, čili míra plnění rozpočtu této iniciativy patří mezi nejvyšší u evropských strukturálních a investičních fondů (fondy ESI) mezi nejvyšší;
AH. vzhledem k tomu, že z několika zpráv o provádění iniciativy YEI vyplývá, že navzdory obavám ohledně přiměřenosti financování a odhadů celkového množství potřebných investic se dostupné zdroje úspěšně zaměřují na uspokojení regionální poptávky díky tomu, že směřují ke konkrétním regionům a skupinám příjemců;
AI. vzhledem k tomu, že od zavedení evropské strategie zaměstnanosti v roce 1997 podpořila Komise řadu opatření, jejichž cílem je zlepšení zaměstnanosti a vzdělávání mladých lidí(9); vzhledem k tomu, že od krize se EU ve své činnosti zvláště zaměřuje na záruky pro mladé lidi a na YEI;
AJ. vzhledem k tomu, že záruky pro mladé lidi jsou financovány prostřednictvím ESF, vnitrostátních rozpočtů a YEI, přičemž YEI může financovat přímé vytváření pracovních míst, učňovskou přípravu, stáže či další vzdělání pro cílovou skupinu YEI ve způsobilých regionech; vzhledem k tomu, že intervenční opatření YEI nejsou předem časově vymezena, zatímco záruky pro mladé lidi vyžadují, aby byla nabídka učiněna do čtyř měsíců;
AK. vzhledem k tomu, že záruky pro mladé lidi vedly v členských státech ke strukturálním reformám, jejichž cílem je zejména přizpůsobit modely vzdělávání a odborné přípravy pracovnímu trhu tak, aby bylo možné dosáhnout jejich cílů;
AL. vzhledem k tomu, že dosažení cílů stanovených v systému záruk pro mladé lidi ovlivňují vnější faktory, jako je specifická hospodářská situace nebo výrobní model v jednotlivých regionech;
Úvod
1. domnívá se, že záruky pro mladé lidi musí být prvním krokem k přístupu k potřebám mladých lidí v oblasti zaměstnanosti; připomíná, že zaměstnavatelé jsou povinni podílet se na poskytování dosažitelných programů odborné přípravy, vstupních pracovních míst a kvalitních stáží mladým lidem;
2. zdůrazňuje, že nikdy nesmí být ohrožen kvalitativní aspekt důstojné práce pro mladé lidi; zdůrazňuje, že při vynakládání úsilí je třeba klást důraz zejména na základní pracovní normy a další normy týkající se kvality práce, jako je pracovní doba, minimální mzda, sociální zabezpečení a bezpečnost a ochrana zdraví při práci;
3. bere na vědomí významné rozdíly v hospodářské výkonnosti, pokud jde o hospodářský růst a růst zaměstnanosti v celé EU-28, což vyžaduje rozhodnou politickou reakci; uznává, že některé členské státy zaostávají při provádění nezbytných strukturálních reforem; konstatuje, že právě řádné hospodářské politiky, jako jsou politiky zaměstnanosti a investiční politiky, za něž konečně odpovídají členské státy, vytvářejí pracovní místa; vyjadřuje své znepokojení nad dlouhodobým dopadem na hospodářský rozvoj regionů, které čelí odlivu mozků vysoce vzdělaných lidí;
4. připomíná, že v prováděcích pravidlech YEI si členské státy musí vybrat z různých typů provádění programu (výlučný program, prioritní osy v rámci stávajícího operačního programu nebo součást různých prioritních os); konstatuje, že vzhledem k odlišným možnostem provádění a na základě dosažených výsledků je nutná výměna osvědčených postupů s cílem zapracovat je do budoucích fází programu;
5. se znepokojením konstatuje, že zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 5/2017 zmiňuje riziko, že finanční prostředky EU jednoduše nahradí vnitrostátní financování místo toho, aby vytvářely přidanou hodnotu; připomíná, že v souladu se zásadou adicionality má YEI doplňovat vnitrostátní financování, nikoli nahrazovat politiky a financování členských států pro boj proti nezaměstnanosti mladých lidí; zdůrazňuje, že ambice poskytovat všem mladým lidem kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské přípravy či stáží do čtyř měsíců od okamžiku, kdy ztratí zaměstnaní nebo opustí formální vzdělávání, nemůže spočívat pouze na rozpočtu YEI a nikdy tomu tak nemělo být;
6. zdůrazňuje, že je třeba, aby YEI byla hnací silou zejména pro reformu politik a lepší koordinaci v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání, zejména v členských státech, ve kterých je míra nezaměstnanosti mladých lidí vysoká, aby se zajistilo, že tyto členské státy budou uplatňovat integrované, komplexní a dlouhodobé přístupy v boji s nezaměstnaností mladých lidí, což podpoří jejich zaměstnatelnost, poskytne jim lepší vyhlídky a povede k udržitelnému zaměstnání, na rozdíl od různých roztříštěných (současných) politik; považuje YEI a záruky pro mladé lidi za mocné nástroje v boji proti sociálnímu vyloučení skupin mladých lidí, které jsou nejvíce marginalizovány; domnívá se, že je důležité usilovat o splnění cílů strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti, předčasného odchodu ze vzdělávání a sociálního vyloučení;
7. připomíná, že v souladu s doporučením Rady o zřízení systému záruk pro mladé lidi se ustavilo šest pokynů, na nichž jsou systémy těchto záruk založeny: budování přístupů založených na partnerství, včasný zásah a aktivace, podpůrná opatření umožňující začlenit se na trh práce, využití fondů Unie, posouzení a neustálé zlepšování tohoto systému a jeho rychlé provedení; zdůrazňuje, že podle hodnotících zpráv velmi málo členských států dodalo úplné údaje o těchto aspektech a jejich hodnocení;
8. zdůrazňuje, že je třeba více investovat do domácí i přeshraniční mobility s cílem snížit míru nezaměstnanosti mladých lidí a řešit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi; vyzývá k tomu, aby nabídka práce a dovedností byla lépe sladěna s jejich poptávkou tím, že se usnadní mobilita mezi regiony (včetně přeshraničních regionů); bere na vědomí, že členské státy musí věnovat zvláštní pozornost zajištění lepšího propojení mezi vzdělávacími systémy a pracovními trhy v přeshraničních regionech, například podporou vzdělávání v sousedních zemích;
9. připomíná, že vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí způsobují: důsledky celosvětové hospodářské krize pro trhy práce, předčasný odchod ze vzdělávání bez dostatečné kvalifikace, absence náležitých schopností a pracovních zkušeností, rostoucí převaha nejistých forem krátkodobého zaměstnání, po němž následuje období nezaměstnanosti, omezené příležitosti k odborné přípravě a nedostatečné nebo nevhodné aktivní programy trhu práce;
10. domnívá se, že monitorování YEI se musí opírat o věrohodné údaje; domnívá se, že dostupné údaje z monitorování a výsledky nejsou v současné době dostatečné, aby bylo možné celkově posoudit provádění a výsledky YEI jako hlavního finančního nástroje EU pro záruky pro mladé lidi, zejména kvůli počátečním zpožděním při sestavování operačních programů členskými státy a skutečnosti, že tyto programy jsou dosud v relativně počáteční fázi provádění; trvá na tom, že zaměstnanost mládeže je třeba zachovat jako jednu z prioritních oblastí činnosti EU; je nicméně znepokojen zjištěními obsaženými v nedávné zprávě Evropského účetního dvora o dopadu YEI a záruk pro mladé lidi jakožto unijních politik zaměřených na boj proti nezaměstnanosti mladých, přičemž bere v úvahu omezený teritoriální a časový rozsah této zprávy;
11. je toho názoru, že aby byla skutečně efektivní, musí strategie na podporu zaměstnanosti mladých lidí umožnit diskusi u kulatého stolu za účasti dotčených osob, zohledňovat teritoriální souvislosti, v nichž bude uplatňována, a poskytovat cílené školení, které bude uspokojovat potřeby podniků a současně je uvádět do rovnováhy s ambicemi a dovednostmi mladých lidí; zdůrazňuje, že stejná strategie by měla zajistit kvalitní školení a úplnou transparentnost při přidělování finančních prostředků agenturám poskytujícím školení, a to i prostřednictvím pečlivého sledování jejich využívání;
12. vyjadřuje politování nad tím, že se členské státy rozhodly přijmout doporučení Rady pouze jako nezávazný nástroj; poukazuje na to, že mnoho členských států zdaleka nedosáhlo cíle záruk pro mladé lidi;
Oslovení nejvíce vyloučených mladých lidí
13. bere na vědomí riziko, že se na mladé lidi se zdravotním postižením nebude vztahovat ani YEI, ani záruky pro mladé lidi; vyzývá Komisi a členské státy, aby upravily své operační programy tak, aby zajistily, aby opatření YEI a záruk pro mladé lidi byla účinně přístupná všem osobám se zdravotním postižením, zajišťovaly spravedlivý přístup mladým lidem se zdravotním postižením a odpovídaly potřebám jednotlivců;
14. zdůrazňuje, že oslovení osob NEET vyžaduje intenzivní a dlouhodobé úsilí vnitrostátních orgánů a meziodvětvovou spolupráci, neboť tyto osoby představují heterogenní skupinu s různými potřebami a dovednostmi; zdůrazňuje proto, že jsou zapotřebí přesnější a ucelenější údaje o celkovém počtu osob NEET s cílem je registrovat a účinněji je oslovovat, neboť více rozčleněné údaje, včetně údajů podle jednotlivých regionů, by mohly určit, na které skupiny je nutné se zaměřit a jak lépe přizpůsobit iniciativy v oblasti zaměstnanosti příjemcům;
15. domnívá se, že program záruk pro mladé lidi a iniciativa YEI nemohou nahradit využití makroekonomických nástrojů a dalších politik na podporu zaměstnanosti mladých lidí; konstatuje, že při posuzování provádění a dopadu těchto záruk je třeba zohledňovat rozdílné makroekonomické a rozpočtové podmínky jednotlivých členských států; domnívá se, že je-li zvažováno prodloužení doby trvání tohoto programu záruk, je důležité navrhnout jeho dlouhodobou strukturální reformu; konstatuje, že je zcela nezbytná větší koordinace mezi jednotlivými členskými státy;
16. podporuje rozvoj jednotných kontaktních míst, která zajistí, aby všechny služby a poradenství byly pro mladé lidi snadno na jednom místě přístupné, dostupné a bezplatné;
17. je znepokojen počátečními připomínkami, které ukazují, že je třeba zlepšit registraci a oslovování všech osob NEET, zejména pak neaktivních osob NEET a těch, kteří jsou důkazem toho, že je obtížné se reintegrovat; vyzývá členské státy, aby zavedly vhodné a cílené informační strategie, které by oslovily všechny osoby NEET, a aby aby zaujaly integrovaný přístup k individualizované pomoci a službám na podporu mladých lidí, kteří čelí vícenásobným překážkám; naléhá na členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost potřebám zranitelných osob NEET a aby odstranily předsudky a negativní postoje vůči těmto osobám;
18. zdůrazňuje, že je nutné přizpůsobit tato opatření místním potřebám, má-li se zvýšit jejich dopad; vyzývá členské státy, aby zavedly zvláštní opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí ve venkovských oblastech;
19. vyzývá členské státy, aby rychle zlepšily komunikaci týkající se stávajících podpůrných programů dostupných mladým lidem, zejména se skupinami nejvíce vzdálenými od trhu práce, a sice prostřednictvím informačních kampaní využívajících tradiční i moderní sdělovací prostředky a kanály, jako jsou sociální sítě;
Zajištění kvality nabídek v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí
20. uznává výzvu k definování „kvalitní nabídky“ v rámci iniciativy YEI; zdůrazňuje, že je třeba vypracovat komplexní a společnou definici, která by mohla plně zohlednit práci vykonanou Výborem pro zaměstnanost ve spolupráci s Komisí, MOP a příslušnými zúčastněnými stranami; poukazuje na to, že kvalitní nabídka je mnohostranným opatřením, jehož cílem je udržitelná a dobře přizpůsobená integrace na trhu práce pro účastníky dosažená prostřednictvím rozvoje dovedností a že by měla odpovídat úrovni kvalifikace a profilu účastníků a měla by zohledňovat poptávku po zaměstnání; naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily, že se bude na účastníky vztahovat odpovídající sociální ochrana a pravidla týkající se pracovních podmínek a výše náhrady škody; poukazuje na normy kvality uvedené v pokynech k hodnocení Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí zveřejněných Komisí v roce 2015, v nichž se stanovují charakteristiky nabídek zaměstnání, jejich význam pro potřeby účastníků, výsledky trhu práce vyplývající z nabídek a poměr nabídek, které nebyly přijaty nebo byly předčasně zrušené, jako na platné ukazatele pro hodnocení kvality zaměstnání;
21. připomíná, že Mezinárodní organizace práce definuje „důstojnou práci“ jako práci, která je „produktivní, je zdrojem spravedlivého příjmu, je vykonávána na bezpečném pracovišti a je spojena se sociálním zabezpečením rodin, lepšími vyhlídkami na osobní rozvoj a sociální integraci, svobodou vyjádřit se k problémům, organizovat se a účastnit se rozhodování, které má vliv na život pracovníka, a všem ženám a mužům zajišťuje rovnost příležitostí a rovné zacházení“, a že tyto minimální normy stále nejsou v případě zaměstnaných mladých lidí dodržovány;
22. je toho názoru, že mladí lidé by také měli být zapojeni do monitorování kvality nabídek;
23. zdůrazňuje, že nabídkou kvalitní smlouvy o stáži se rozumí rámec kvality, který dodržuje tyto záruky: stáž se musí řídit písemnou smlouvou obsahující transparentní informace o právech a povinnostech smluvních stran, která stanoví konkrétní cíle a poskytne popis vysoce kvalitní odborné přípravy; přidělí se školitel nebo vedoucí, který na konci stáže zhodnotí výkon stážisty, konkretizuje se doba trvání stáže, stanoví se mezní doba stáže u téhož zaměstnavatele, upřesní se ustanovení týkající se krytí v rámci systémů sociálního zabezpečení a upřesní se odměna ve smlouvě;
24. vybízí členské státy, aby postupně aktualizovaly a revidovaly své operační programy iniciativy YEI se zapojením sociálních partnerů a mládežnických organizací s cílem upřesnit jejich činnost na základě skutečných potřeb mladých lidí a trhu práce;
25. zdůrazňuje, že určení toho, zda jsou prostředky rozpočtu YEI řádně vynakládány a zda je dosaženo hlavního cíle YEI, tj. pomáhat mladým nezaměstnaným lidem k získání udržitelného zaměstnání, může být dosaženo pouze, pokud je fungování pečlivě a transparentně monitorováno na základě spolehlivých a srovnatelných údajů a zda jsou členské státy, které neučinily žádný pokrok, oslovovány ambicióznějším způsobem; vyzývá členské státy, aby co nejdříve zlepšily monitorování, vykazování a kvalitu údajů a aby zajistily, že o provádění stávající iniciativy YEI budou shromažďovány spolehlivé a srovnatelné údaje a že budou poskytovány k dispozici včas a častěji, než je požadováno podle jejich povinnosti každoročního podávání zpráv, jak je uvedeno v čl. 19 odst. 2 nařízení o ESF; vyzývá Komisi, aby revidovala své pokyny pro shromažďování údajů v souladu s doporučením Evropského účetního dvora s cílem minimalizovat riziko nadhodnocení výsledků;
26. bere na vědomí návrhy a různé druhy programů vypracovaných členskými státy v rámci iniciativy YEI; domnívá se, že vnitrostátní regulace v některých členských státech měla neurčité cíle a plánování, nebyla zřetelně formulována a nezahrnovala širokou škálu možností podpory zaměstnání; domnívá se, že široký prostor pro uvážení a absence jasných mechanismů dohledu v některých případech vedly k nahrazování pracovních míst nabídkami, které se zaštítily rámcem iniciativy YEI;
27. vyjadřuje znepokojení nad zprávami o nepřiměřeném využívání opatření financovaných iniciativou YEI, včetně zpožděných plateb mladým lidem nebo zneužívání stáží, například jejich nadměrného využívání; uvádí, že je ochoten se těmito praktikami zabývat; je přesvědčen, že opakované využívání záruk pro mladé lidi by nemělo být na úkor aktivizace trhu ani cíle, kterým je trvalejší začlenění na trh práce;
28. vyzývá Komisi a členské státy, aby určily, vyměnily si a šířily osvědčené postupy zaměřené na vzájemné vzdělávání se v oblasti tvorby politiky a přispívání k navrhování a uplatňování politik vycházejících z konkrétních zjištění; zdůrazňuje, že změny, k nimž došlo na trhu práce, a digitalizace hospodářství volají po novém přístupu k politikám na podporu vytváření pracovních míst pro mladé lidi; poukazuje na skutečnost, že je nezbytné, aby iniciativa YEI pracovala na využívání účinných nástrojů ke snížení nezaměstnanosti mládeže a že by neměla recyklovat neúčinné politiky zaměstnanosti;
29. znovu připomíná, že doporučení Rady o zřízení systému záruk pro mladé lidi považuje přístupy založené na partnerství za klíčový bod v provádění systémů záruk pro mladé lidi a oslovování osob NEET; vyzývá členské státy, aby zaujaly partnerský přístup spočívající v aktivním určování a zapojování příslušných zúčastněných stran a aby lépe propagovaly mezi podniky program záruky pro mladé lidi, zejména u malých a středních podniků a menších rodinných podniků; zdůrazňuje, že podklady členských států, které již před zavedením programu přijaly přístup podobný programu záruky pro mladé lidi, dokazují, že úspěšný přístup zúčastněných stran je pro úspěšné provádění důležitý;
30. zdůrazňuje důležitou úlohu mládežnických organizací, které jsou prostředníky mezi mladými lidmi a veřejnými službami zaměstnanosti; v tomto ohledu vybízí členské státy, aby na vnitrostátní, regionální a místní úrovni spolupracovaly s mládežnickými organizacemi, pokud jde o komunikaci, plánování, provádění a hodnocení iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí;
31. zdůrazňuje význam kvalifikované a modernizované veřejné služby zaměstnanosti v poskytování služeb uzpůsobených na míru osobám NEET; vyzývá členské státy, aby při provádění iniciativy YEI lépe koordinovaly své veřejné služby zaměstnanosti na úrovni EU v rámci sítě veřejných služeb zaměstnanosti; vybízí k rozvoji další součinnosti mezi veřejnými a soukromými poskytovateli zaměstnání, podniky a vzdělávacími systémy; vybízí k širokému využívání elektronické správy v zájmu snížení byrokratické zátěže;
32. vyzývá Komisi, aby poskytla odhad pro jednotlivé země ročních nákladů každého členského státu vynaložených na účinné provádění záruk pro mladé lidi, s přihlédnutím k odhadu Mezinárodní organizace práce;
33. zdůrazňuje, že v rámci záruk pro mladé lidi je třeba posílit nabídku učňovských míst, neboť představují pouze 4,1 % nabídek, které byly dosud přijaty;
Závěrečné poznámky
34. zdůrazňuje, že je zapotřebí strategie, která by přeměnila iniciativu YEI z protikrizového nástroje na trvalejší finanční nástroj EU pro řešení nezaměstnanosti mladých lidí v období po roce 2020, který by současně zajistil rychlé a jednoduché uvolnění finančních prostředků, a jenž stanovuje požadavek na spolufinancování s cílem zdůraznit hlavní zodpovědnost členských států; konstatuje, že rozšíření iniciativy YEI by mělo zohlednit připomínky Evropského účetního dvora; zdůrazňuje, že celkovým cílem programu je udržitelné začleňování mladých lidí na trhu práce; zdůrazňuje, že je nezbytné stanovit jasné a měřitelné cíle; zdůrazňuje, že tyto prvky by měly být projednány v rámci VFR, aby byla zajištěna kontinuita, nákladová efektivnost a přidaná hodnota;
35. znovu opakuje, že podporuje iniciativu YEI; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné vyvinout další úsilí a pokračovat v politickém a finančním úsilí zaměřeném na řešení nezaměstnanosti mladých lidí; připomíná zejména, že je důležité zajistit financování ve výši nejméně 700 milionů EUR ve prospěch iniciativy YEI na období 2018-2020, jak bylo dohodnuto v rámci revize víceletého finančního rámce v polovině období; vyzývá rovněž k přidělení dostatečných prostředků na platby, aby bylo zajištěno řádné a včasné provádění iniciativy YEI;
36. zdůrazňuje, že je nutné zvýšit kvalitu nabídek v rámci iniciativy YEI a programu záruky pro mladé lidi a vyzývá k budoucí rozpravě o vhodné věkové kategorii;
37. domnívá se, že k tomu, aby rámec pro kvalitu zaměstnanosti mladých lidí mohl začít fungovat, je třeba pokročit s přijetím doporučení, které má právní základ v článcích 292 a 153 Smlouvy o fungování Evropské unie, a s provedením řady informativních opatření, jako je například vytvoření snadno přístupné a aktualizované webové stránky s příslušnými informacemi o pravidlech upravujících stáže v jednotlivých členských státech;
38. bere na vědomí, že iniciativa YEI je finanční nástroj, který má doplňovat iniciativy členských států zaměřené na boj proti vysoké míře nezaměstnanosti mladých lidí, a že je nezbytné, aby členské státy vyvinuly větší úsilí k zajištění lepšího propojení mezi vzdělávacími systémy a pracovními trhy za účelem začlenění mladých lidí na trh práce udržitelným způsobem; vítá opatření a politiky prováděné za účelem pomoci řešit stávající nesoulad mezi dovedenostmi; uznává, že využívání dovedností nadále představuje problém v celé Evropě a domnívá se proto, že je nezbytné zajistit, aby byl větší soulad mezi dovednostmi, po nichž je poptávka, a dovednostmi, které jsou nabízeny;
39. považuje Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí a program záruky pro mladé lidi za zásadní pro účinné naplnění klíčových zásad evropského pilíře sociálních práv, zejména zásady č. 1 týkající se vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení; zásady č. 4 týkající se aktivní podpory zaměstnanosti; zásady č. 5 týkající se bezpečného a adaptabilního zaměstnání; zásady č. 6 týkající se mezd; zásady č. 8 týkající se sociálního dialogu a zapojení zaměstnanců; zásady č. 10 týkající se zdravého, bezpečného a dobře přizpůsobeného pracovního prostředí a ochrany údajů; zásady č. 12 týkající se sociální ochrany; zásady č. 13 týkající se dávek v nezaměstnanosti; a zásady č. 14 týkající se minimálního příjmu;
40. žádá Komisi a členské státy, aby spolu s MOP zvýšily úsilí s cílem poskytovat individuálně přizpůsobené informace a zlepšit vnitrostátní kapacitu pro dodání a zhodnocení schémat záruk pro mladé lidi, pokud jde o tyto aspekty: zaručení úplného a udržitelného provedení iniciativy, lepší přiblížení se neregistrovaným osobám NEET a mladým lidem s nízkou kvalifikací a posílení kapacit a zlepšení kvality nabídek;
41. konstatuje, že před tím, než Komise zveřejní konečné údaje získané od členských států, se počet mladých lidí, kteří dokončili program iniciativy YEI na konci roku 2015, odhaduje na 203 000 osob, což představuje 4 % účastníků; vyjadřuje své znepokojení ohledně vysokého počtu účastníků iniciativy YEI, kteří program v některých členských státech nedokončili; domnívá se, že je důležité posílit pobídky, aby se zajistilo, že mladí lidé budou iniciativu YEI považovat za užitečný program;
42. připomíná, že iniciativa YEI by měla poskytovat finanční podporu na opatření, která podporují integraci mladých osob NEET na trhu práce, včetně placených stáží, odborné přípravy a učňovského vzdělávání, ale neměla by se stát náhradou skutečného výdělečného zaměstnání;
43. navrhuje zřízení „horké linky EU proti porušování práv mladých lidí“, aby mladí lidé mohli oznamovat případné negativní zkušenosti v rámci své účasti na opatřeních iniciativy YEI a programu záruky pro mladé lidi přímo Komisi, a umožnily tak shromažďování informací a prošetření zpráv o nekalých praktikách v provádění politik financovaných EU;
44. vítá zmínku obsaženou v prohlášení o záměru připojeném k projevu předsedy Junkera o stavu Unie v roce 2017, a sice k návrhu na zřízení evropského úřadu práce za účelem posílení spolupráce mezi orgány trhu práce na všech úrovních a lepšího řízení přeshraničních situací, jakož i další iniciativy na podporu spravedlivé mobility;
45. uznává úspěchy, kterých iniciativa YEI dosáhla při snižování míry nezaměstnanosti mladých lidí a obzvláště při zajišťování genderové rovnováhy, neboť tuto iniciativu využili ze 48 % muži a z 52 % ženy;
46. vyzývá k plnému uplatňování v rámci iniciativy YEI jak směrnice 2000/78/ES o rovném zacházení v zaměstnání a povolání, tak směrnice 2010/41/EU o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy, kteří vykonávají samostatně výdělečnou činnost;
47. považuje za nezbytné, aby Komise a členské státy předložily pozitivní opatření s cílem zajistit, aby mladé ženy a dívky dostávaly kvalitní nabídky zaměstnání a nebyly zaměstnávány nebo chyceny v pasti nejistých, nedostatečně placených a dočasných pracovních míst s omezenými nebo zcela chybějícími zaměstnaneckými právy;
48. vyzývá členské státy, aby shromažďovaly statistické údaje rozlišené podle pohlaví, aby tak Komise mohla zahájit posouzení dopadu iniciativy YEI a jejího účinku na genderovou rovnováhu s cílem umožnit důkladné hodnocení a analýzu provádění této iniciativy;
49. vyzývá členské státy, aby nalezly možnosti, jak podporovat mladé ženy při jejich návratu na pracovní trh, do vzdělávání nebo odborné přípravy zajištěním rovnosti žen a mužů v přístupu k zaměstnání a v profesním postupu, slaďováním pracovního a soukromého života, poskytováním péče o děti i dospělé osoby a podporou stejného odměňování pracujících žen a mužů za stejnou nebo rovnocennou práci;
50. naléhavě žádá členské státy, aby investovaly více úsilí do opatření ke zlepšení vzdělávacích systémů, aby tak pomohly ohroženým mladým lidem a poskytly jim ochranu;
51. se znepokojením bere na vědomí, že poslední hodnotící zprávy(10) zdůraznily, že v první prováděcí fázi, se iniciativa YEI zaměřovala především na vzdělané osoby, které nebyly zaměstnané ani se neúčastnily vzdělávání nebo odborné přípravy, a ne na osoby s nízkou kvalifikací, které nejsou aktivní a nejsou registrovány u veřejných služeb zaměstnanosti;
52. vyzývá členské státy, aby tento podstatný nedostatek řešily tím, že vytvoří mimo jiné konkrétní navazující opatření s cílem zavést politiky týkající se mladých lidí, které budou dlouhodobější, účinnější a více založené na faktech;
53. vyzývá členské státy, aby zajistily, aby jejich právní předpisy umožňovaly všem mladým lidem v rámci identifikované věkové skupiny, aby se zaregistrovali a efektivně účastnili Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí(11);
54. upozorňuje na nedostatečnou regulaci nabídek stáží na volném trhu, co se týče transparentnosti najímání, délky trvání a uznávání, a poukazuje na to, že jen několik členských států stanovilo minimální kvalitativní kritéria, např. za účelem monitorování záruky pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí;
55. uznává, že investice z rozpočtu EU prostřednictvím iniciativy YEI mají svůj dopad a urychlily rozšiřování trhu práce pro mladé; domnívá se, že iniciativa YEI představuje zřejmou přidanou hodnotu EU, neboť bez závazku EU by nemohlo být mnoho programů zaměstnanosti mladých prováděno;
56. konstatuje, že původní přidělení finančních prostředků iniciativě YEI z víceletého finančního rámce na období od roku 2014 do roku 2020 činilo 6,4 miliardy EUR, z čehož 3,2 miliardy EUR pocházelo z vyčleněné rozpočtové položky, přičemž stejná částka byla vyčleněna z ESF;
57. zdůrazňuje, že v souvislosti s přezkumem VFR v polovině období bylo na iniciativu YEI politicky schváleno vyčlenění dodatečných finančních prostředků ve výši 1,2 miliardy EUR na období 2017–2020, jemuž bude odpovídat stejná částka z ESF; zdůrazňuje ovšem, že konečná výše přidělených finančních prostředků pro tento program bude stanovena v průběhu nadcházejícího ročního rozpočtového procesu;
58. vítá skutečnost, že na naléhavý požadavek Parlamentu, se na základě dohodovacího řízení o rozpočtu EU na rok 2018 rozhodlo, aby se původně navržená částka specificky přidělená pro iniciativu YEI zvýšila o 116,7 milionů EUR, čímž se celková suma v roce 2018 dostane na úroveň 350 milionů EUR; připomíná jednostranný závazek Komise navrhnout další navýšení prostředků pro iniciativu YEI prostřednictvím opravného rozpočtu, pokud absorpční kapacita iniciativy takové navýšení umožní;
59. domnívá se, že celkový rozpočet iniciativy YEI není dostatečný na pokrytí skutečné poptávky a požadovaných zdrojů k zajištění toho, aby program dosáhl svých cílů; připomíná, že v průměru bylo osloveno pouze 42 % osob NEET, přičemž v několika členských státech klesla míra pod 20 %; vyzývá proto k výraznému navýšení prostředků na iniciativu YEI v příštím VFR a členské státy žádá, aby pro programy zaměstnanosti mladých lidí vyčlenily prostředky ve svých státních rozpočtech;
60. vyzývá Komisi, aby zajistila soudržnost investic na podporu zaměstnanosti mladých lidí tím, že podpoří součinnost mezi zdroji, které má k dispozici, a vytvoří sourodá pravidla prezentovaná v rámci ucelených pokynů s cílem dosáhnout většího dopadu, synergie, účinnosti a zjednodušení v praxi; připomíná, že prioritou je snížit administrativní zátěž pro řídící orgány; zdůrazňuje důležitost zpráv pro jednotlivé země ohledně financování systémů záruk pro mladé lidi, které rovněž sledují součinnost mezi rozpočty členských států a rozpočtem EU, jakož i nutnost lepší koordinace a užší spolupráce mezi hlavními zúčastněnými stranami v tomto procesu;
61. vyzývá Komisi, aby zlepšila plánování investic na podporu zaměstnanosti mladých lidí pro období po roce 2020 na základě toho, že plně uplatní přístup používaný při plánování u ESI fondů, kdy financování podléhá komplexnímu předběžnému plánování a hodnocení ex ante, na něž navazuje uzavření dohod o partnerství; domnívá se, že takový přístup zvyšuje vliv rozpočtu EU; bere na vědomí úspěšné provádění iniciativy YEI v členských státech se specializovanými operačními programy a významnými příspěvky z vnitrostátních a regionálních rozpočtů;
62. vyzývá rovněž Komisi, aby přepracovala stávající hodnotící mechanismus a aby se přitom zaměřila na jednotná kritéria výstupu a audity výkonnosti v rámci procesu každoročního a závěrečného podávání zpráv s cílem lépe monitorovat dopad rozpočtu EU; vyzývá k uplatňování ukazatelů v celé EU, jako je procentuální podíl účastníků iniciativy YEI, kteří vstupují na primární trh práce v důsledku opatření financovaných EU;
63. zdůrazňuje však, že reformované plánování a podávání zpráv by nemělo způsobovat prodlevy v plnění rozpočtu ani nadměrnou administrativní zátěž řídícím orgánům, a zejména konečným příjemcům;
64. uznává, že stávající administrativní zátěž podkopává investiční kapacitu rozpočtu EU, zejména v případě nástrojů s kratšími prováděcími obdobími, jako je například iniciativa YEI; vyzývá proto k účinnějším výběrovým řízením se zaměřením na rychlejší přípravu nabídek a kratší odvolávací lhůtu u rozhodovacích postupů; bere na vědomí pozitivní účinek použití zjednodušených možností v oblasti nákladů v rámci výdajů iniciativy YEI; vyzývá k zavedení zjednodušených možností v oblasti nákladů v celé EU v rámci projektů iniciativy YEI s cílem významně snížit byrokracii a urychlit plnění rozpočtu;
65. zdůrazňuje, že v současné době je Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí z hlediska finančního plnění nejvíce výkonným ze všech ESI fondů;
66. vítá skutečnost, že opatření Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí poskytla podporu více než 1,6 milionu mladých lidí a umožnila členským státům konsolidovat operace v hodnotě více než 4 miliardy EUR;
67. konstatuje, že nedostatek informací o potenciálních nákladech na provádění různých systémů v členských státech může vést k tomu, že nebude k dispozici dostatečné financování pro jejich provedení a splnění jejich cílů; vyzývá členské státy, aby provedly analýzu ex-ante a vytvořily přehled nákladů vynaložených na provádění systému záruk pro mladé lidi;
68. vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření a vyvinuly méně administrativně náročné a modernější monitorovací systémy pro zbývající financování, které bude z YEI poskytováno;
69. požaduje, aby se pozornost zaměřila na výsledky iniciativy YEI prostřednictvím stanovení konkrétních ukazatelů týkajících se nových služeb a podpůrných opatření na pracovním trhu vytvořených prostřednictvím programů v členských státech, a počtu nabídnutých smluv na dobu neurčitou;
70. domnívá se, že k posouzení účinnosti systému je nezbytné zhodnotit všechny aspekty včetně nákladové efektivity systému; bere na vědomí předcházející odhady Mezinárodní organizace práce a nadace Eurofound a žádá Komisi, aby tyto prognózy potvrdila nebo aktualizovala;
71. žádá Komisi a členské státy, aby stanovily realistické a dosažitelné cíle, posuzovaly nerovnosti, analyzovaly trh před prováděním mechanismů a zdokonalily systémy pro dohled a oznamování;
o o o
72. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
Další opatření zahrnují iniciativu „Mládež v pohybu“, zahájenou v září 2010, iniciativu „Příležitosti pro mladé“, která byla zahájena v prosinci 2011, a iniciativu „akční týmy pro mladé lidi“, která byla zahájena v lednu 2012;
Zvláštní zpráva EÚD č. 5/2017 o provádění záruky pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí; závěrečná zpráva generálnímu ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování Evropské komise z června 2016 o prvních výsledcích Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí; sdělení Komise ze dne 4. října 2016 s názvem „Záruka pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí po třech letech“ (COM(2016)0646); hloubková analýza výzkumné služby Evropského parlamentu z června 2016 nazvaná „Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí: posouzení uplatňování v EU“.
Právní rámec v některých zemích definuje některé mladé lidi, zejména osoby s vážným zdravotním postižením, jako „neschopné práce“. Tito mladí lidé se nemohou zaregistrovat u veřejných služeb zaměstnanosti, a proto se nemohou účastnit Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí.