Evropský parlament,

–  s ohledem na články 15, 126, 175, 177, 208, 209, 271, 308 a 309 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a na protokol č. 5 o statutu Evropské investiční banky (EIB),

–  s ohledem na operační plán skupiny EIB na období 2017–2019 zveřejněný na internetových stránkách EIB,

–  s ohledem na zprávu o činnosti EIB za rok 2016,

–  s ohledem na finanční zprávu EIB za rok 2016 a na statistickou zprávu EIB za rok 2016,

–  s ohledem na hodnocení fungování Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), které v září 2016 vypracovala EIB,

–  s ohledem na dohodu uzavřenou dne 2. května 2017 Evropským parlamentem a EIB o informacích, které se mají vyměňovat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2396 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) 2015/1017, pokud jde o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice, jakož i zavedení technických zlepšení daného fondu a Evropského centra pro investiční poradenství(2),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 466/2014/EU, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii (COM(2016)0583),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES, Euratom) č. 480/2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (COM(2016)0582),

–  s ohledem na Iniciativu EIB na posílení odolnosti ekonomiky,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 ze dne 26. září 2017 o zřízení Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD), záruky EFSD a záručního fondu EFSD(3),

–  s ohledem na první schůzi strategické rady EFSD, která se uskutečnila dne 28. září 2017 v Bruselu,

–  s ohledem na sociální summit pro spravedlivá pracovní místa a růst, který se konal dne 17. listopadu 2017 v Göteborgu, a na evropský pilíř sociálních práv,

–  s ohledem na strategii skupiny EIB pro rovnost žen a mužů a posílení hospodářského postavení žen,

–  s ohledem na zprávu o uplatňování politiky EIB v oblasti transparentnosti v roce 2015 a zprávu EIB o správě a řízení za rok 2016,

–  s ohledem na příručku EIB o environmentálních a sociálních postupech,

–  s ohledem na probíhající přezkum mechanismu EIB pro vyřizování stížností – zásad, rozsahu působnosti a postupů z roku 2010,

–  s ohledem na politiku EIB vůči nedostatečně regulovaným, netransparentním a nespolupracujícím jurisdikcím (politika NCJ) ze dne 15. prosince 2010 a na dodatek k ní ze dne 8. dubna 2014,

–  s ohledem na souhlas EIB s ratifikací Pařížské dohody ze strany EU ze dne 4. října 2016,

–  s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na projev předsedy Junckera o stavu Unie přednesený dne 13. září 2017 na plenárním zasedání Parlamentu ve Štrasburku,

–  s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a na stanoviska Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro regionální rozvoj (A8-0013/2018),

A.  vzhledem k tomu, že Evropská investiční banka (EIB) je považována za „finanční složku EU“ a za klíčovou instituci pro podporu veřejných a soukromých investic v rámci EU a že na základě své úvěrové činnosti vůči třetím zemím hraje zároveň důležitou úlohu i mimo EU;

B.  vzhledem k tomu, že finanční činnosti skupiny EIB zahrnují jak poskytování úvěrů z vlastních zdrojů, tak i plnění různých mandátů, které jí byly uděleny, s podporou z rozpočtu EU a třetích stran, jako jsou členské státy EU;

C.  vzhledem k tomu, že je třeba neustále věnovat pozornost rozvoji osvědčených postupů týkajících se politiky výkonnosti skupiny EIB, jejího řízení, správy a transparentnosti;

D.  vzhledem k tomu, že EIB v roce 2016 v souladu s odhadem pro tento rok udržovala solidní finanční situaci a její čistý roční přebytek dosáhl 2,8 miliardy EUR;

E.  vzhledem k tomu, že EIB by měla i nadále více usilovat o účinné rozšíření své úvěrové činnosti poskytováním technické podpory a poradenství zejména v regionech s nízkou mírou investic s cílem řešit rozdíly mezi regiony a zároveň omezením administrativní zátěže pro žadatele;

F.  vzhledem k tomu, že EIB by se měla jakožto instituce odpovědná za řízení Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) i nadále snažit o vysoce kvalitní a zeměpisně vyvážené portfolio aktiv s dlouhodobým ekonomickým přínosem, který bude vytvářet kvalitní pracovní místa, což by mělo být její hlavní prioritou na celém území EU;

G.  vzhledem k tomu, že Evropský investiční fond (EIF) je zvláštním nástrojem EU pro rizikový kapitál a záruky zaměřeným především na podporu malých a středních podniků a vedoucím k další evropské integraci a hospodářské, sociální a územní soudržnosti, který by měl významným způsobem doplňovat intervence EIB;

H.  vzhledem k tomu, že záruky proti podvodům, včetně daňových podvodů a praní peněz, a proti riziku financování terorismu jsou součástí smluvních ustanovení skupiny EIB zahrnutých ve smlouvách uzavřených mezi skupinou EIB a jejími protistranami; vzhledem k tomu, že skupina EIB by měla vyžadovat, aby její protistrany dodržovaly veškeré platné právní předpisy; vzhledem k tomu, že skupina EIB by měla na základě výsledků v oblasti náležité péče ukládat dodatečná smluvní ustanovení k řešení konkrétních otázek souvisejících s transparentností a integritou;

I.  vzhledem k tomu, že EIB je vázaná Smlouvou, aby svými konkrétními investičními nástroji, jako jsou úvěry, cenné papíry, záruky, opatření pro sdílení rizik a poradní služby, přispívala k integraci EU, k její hospodářské a sociální soudržnosti a k regionálnímu rozvoji;

J.  vzhledem k tomu, že skupina EIB by si měla udržovat vysokou úvěrovou bonitu jakožto základní aktivum svého obchodního modelu i vysoce kvalitní portfolio solidních aktiv se stabilními investičními projekty v rámci EFSI a všech finančních nástrojů ve svém portfoliu;

Globální výzvy a hlavní politiky

1.  zdůrazňuje, že hospodářská krize výrazně oslabila hospodářský růst v EU a že jedním z hlavních důsledků je snižování investic v EU; poukazuje na to, že pokles veřejných a soukromých investic nabyl v zemích, které byly krizí zasaženy nejvíce, alarmujících rozměrů, jak dokládají zjištění Eurostatu; vyjadřuje znepokojení nad makroekonomickou nerovnováhou a stále významnou mírou nezaměstnanosti v některých členských státech;

2.  očekává, že EIB bude i nadále spolupracovat s Komisí a členskými státy na řešení systémových nedostatků, které brání některým regionům nebo zemím v tom, aby plně využívaly finančních činností EIB;

3.  vítá snahu skupiny EIB posilovat konkurenceschopnost EU, poskytovat skutečnou podporu růstu a vytváření pracovních míst a přispívat k řešení sociálně ekonomických problémů v EU i mimo ní, a to uskutečňováním svých obecných cílů veřejné politiky v oblasti inovací, malých a středních podniků a podniků se střední tržní kapitalizací, infrastruktury, životního prostředí, hospodářské a sociální soudržnosti a klimatu; připomíná, že tyto cíle také vyžadují poskytování veřejných statků; trvá na tom, že aby bylo úspěšně dosaženo cílů strategie Evropa 2020, měly by být všechny činnosti skupiny EIB nejen ekonomicky udržitelné, ale měly by také přispívat k budování inteligentnější, ekologičtější a inkluzivnější EU; v tomto ohledu vyzývá EIB, aby spolupracovala s malými účastníky trhu a družstvy na úrovni komunit na sdružování malých projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů tak, aby byly způsobilé pro financování z EIB; zdůrazňuje, že nástroje nezbytné k dosažení těchto cílů musí být soudržné;

4.  v tomto ohledu vítá způsob práce Komise, která kombinuje různé finanční zdroje, včetně EFSI, centrálně řízených finančních nástrojů na úrovni EU, programových zdrojů Evropských strukturálních a investičních fondů (ESI), zdrojů členských států a zdrojů vnitrostátních podpůrných bank a institucí, aby mohly být ku prospěchu malých a středních podniků zajištěny služby pro rizikovější projekty a projekty s omezeným přístupem k finančním prostředkům;

5.  vítá skutečnost, že EIB potvrdila svůj závazek podporovat plnění Pařížské dohody; domnívá se, že přezkum úvěrových kritérií EIB v oblasti energetiky plánovaný na rok 2018 bude pro banku příležitostí, aby zhodnotila podporu, kterou poskytuje odvětví fosilních paliv, a zveřejnila důležité a komplexní související údaje; v této souvislosti banku naléhavě vyzývá, aby zveřejnila konkrétní akční plány vyplývající z její strategie v oblasti klimatu z roku 2015 a aby přizpůsobila své portfolio cíli omezit zvýšení průměrné globální teploty na 1,5 stupně v souladu s Pařížskou dohodou, a to prostřednictvím rychlého a úplného postupného vyřazení projektů v oblasti fosilních paliv a zvyšování priority projektů v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů; vítá závěry Rady ze dne 10. října 2017 o financování opatření v oblasti klimatu(4) a zdůrazňuje, že je důležité, aby bylo k dispozici dostatečné financování pro udržitelné zelené investice, včetně investic do odvětví založených na biotechnologiích(5); vyzývá EIB, aby pokračovala ve finanční podpoře udržitelných místních energetických zdrojů s cílem překonat vysokou úroveň závislosti na vnějších zdrojích energie v Evropě a zajistit bezpečnost dodávek; vyzývá EIB, aby zvážila přijetí klimatických ukazatelů OECD z Rio de Janeira pro sledování a monitorování výdajů z ESI fondů v oblasti klimatu s cílem lépe zohlednit činnosti EIB související s politikou soudržnosti v rámci hodnocení úlohy, kterou tyto fondy plní v boji proti změně klimatu;

6.  poukazuje na to, že EIB měla velmi smíšené výsledky u opatření v oblasti změny klimatu, i když celkově jen těsně splnila svůj cíl 25 %; je znepokojen tím, že v 16 členských státech nedosáhla podpora EIB na opatření v oblasti klimatu ani 20 % a že investice do těchto opatření v roce 2016 byly umístěny převážně do silnějších ekonomik EU, přičemž 70 % podpory z EFSI na energii z obnovitelných zdrojů bylo soustředěno v jediné zemi – v Belgii – a 80 % investic v oblasti energetické účinnosti uskutečněných prostřednictvím EFSI bylo přiděleno Francii, Finsku a Německu;

7.  vítá, že EIB reagovala na krizi výrazným rozšířením svých činností, a to i v nejvíce postižených zemích; vyzývá EIB k další podpoře zemí EU s cílem přispět k jejich hospodářské obnově;

8.  připomíná, že je naléhavě zapotřebí vyjasnit dopad brexitu na stávající rozpočet EIB a její činnosti, aby mohla nadále plnit svou úlohu; konstatuje, že Spojené království poskytovalo 16,11 % kapitálu EIB, což představuje 3,5 miliardy EUR splaceného kapitálu a 35,7 miliardy EUR disponibilního kapitálu banky; zdůrazňuje, že je důležité vyjasnit výši příspěvku Spojeného království do rozpočtu EIB, jakož i budoucí ekonomické zapojení této země; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby odchod Spojeného království nevedl ke ztrátě schopnosti EIB podporovat hospodářství EU; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba co nejdříve nastolit právní jistotu ohledně probíhajících projektů, které spolufinancuje EIB ve Spojeném království; domnívá se, že ačkoli se má Spojenému království až do jeho formálního vystoupení z Unie dostávat stejného zacházení z hlediska investic jako jakémukoli jinému členskému státu, je správné, aby EIB podmiňovala investice zárukami toho, že kritéria způsobilosti pro investice, zejména pokud jde o environmentální normy, budou plněna pro celou dobu trvání těchto investic;

9.  zdůrazňuje význam činností EIB v oblasti financování v zemích východního a jižního sousedství při podpoře zemí, které provádějí nelehké ekonomické a demokratické reformy na své cestě k EU; připomíná, že hlavní činnosti v oblasti financování by se měly rovněž zaměřit na řešení naléhavých potřeb i dlouhodobějších výzev, jako je přestavba infrastruktury, zajištění odpovídající infrastruktury pro bydlení a reakci na mimořádné situace a boj proti nezaměstnanosti mladých lidí; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby EIB prováděla vnější operace takovým způsobem, aby její činnosti směřovaly zejména do oblastí s velkým významem pro EU; v tomto ohledu vyzdvihuje rozšíření vnějšího úvěrového mandátu EIB (ELM) za účelem zintenzivnění činnosti v zemích jižního sousedství, ve Středomoří, v Latinské Americe a v Asii; dále zdůrazňuje, že operace EIB mají velký potenciál zlepšit ekonomickou situaci v regionech s klíčovým geopolitickým významem, zejména na Ukrajině, která kvůli pokračujícímu ozbrojenému konfliktu na východní Ukrajině čelí velkému ekonomickému tlaku;

10.  domnívá se, že EIB jako „banka EU“, která je součástí Smluv a příslušného k nim připojeného protokolu, jimiž se řídí také její činnost, musí dostát svému jedinečnému postavení, s nímž jsou spojena jedinečná práva a povinnosti; konstatuje, že EIB banka má klíčovou úlohu při uplatňování stále většího počtu finančních nástrojů využívajících prostředky z rozpočtu EU k dosažení pákového efektu;

11.  konstatuje, že podle operačního plánu na období 2017-2019 se očekává, že výše podepsaných úvěrů EIB v roce 2019 opět vzroste (na 76 miliard EUR po poklesu ze 77 miliard EUR v roce 2014 na 73 miliard EUR v roce 2016); poukazuje na to, že současné okolnosti by měly banku motivovat k přijetí ambicióznějších cílů a ke zvýšení objemu úvěrů, které podepisuje; připomíná, že EIB by měla hrát zásadní úlohu při provádění strategie Evropa 2020 prostřednictvím takových nástrojů, jako je Horizont 2020 a Nástroj pro propojení Evropy;

12.  vítá odhodlání EIB zapojit se do boje proti hlavním příčinám migrace a přijímat opatření v zemích, které jsou migrační krizí obzvláště zasaženy, a to i prostřednictvím posilování a doplnění humanitárních opatření, podporou hospodářského růstu, rozvoje a investic potřebných v moderní a udržitelné městské, zdravotnické, vzdělávací a sociální infrastruktuře, podněcováním ekonomických aktivit umožňujících vytvářet pracovní místa a podporou přeshraniční spolupráce mezi členskými státy a třetími zeměmi; očekává, že skupina EIB za tímto účelem zintenzivní své úsilí o koordinaci své Iniciativy na posílení odolnosti ekonomiky a revidovaného ELM s Evropským fondem pro udržitelný rozvoj (EFSD); vyzývá k navýšení finanční pomoci u projektů, které by pomohly zmírnit ekonomické náklady spojené s migrační krizí a zároveň měly pozitivní dopad na občany, uprchlíky a jiné migranty v členských státech, jež přijímají největší příliv uprchlíků a migrantů;

13.  vítá v tomto ohledu iniciativu EIB zaměřenou na boj s krizí a podporu odolnosti, jejímž cílem je navýšit objem pomoci poskytované zemím jižního sousedství a Balkánu o 6 miliard EUR; požaduje, aby tato iniciativa vedla k zajištění skutečné doplňkovosti, pokud jde o stávající činnost EIB v tomto regionu;

14.  bere na vědomí návrh EIB zřídit v rámci skupiny dceřinou společnost – s využitím Evropského investičního fondu (EIF) jako vzoru – vyhrazenou pro financování mimo Evropu; očekává, že bude včas informován o všech krocích v této záležitosti;

15.  vítá strategii skupiny EIB pro rovnost žen a mužů a posílení hospodářského postavení žen zveřejněnou v roce 2017; je přesvědčen, že hledisko rovnosti žen a mužů by se mělo uplatňovat na všechny finanční operace skupiny EIB; očekává, že bude co nejdříve proveden akční plán pro rovnost žen a mužů, jenž stanoví ambiciózní cíle a konkrétní ukazatele;

16.  vítá dosažení dohody o prodloužení a přizpůsobení EFSI a očekává, že revidovaný fond a rozšířené Evropské centrum pro investiční poradenství umožní řešení problémů zjištěných v současném systému, a sice pokud jde o adicionalitu, udržitelnost, opatření v oblasti klimatu, zeměpisnou rovnováhu a činnosti poradenského centra; zdůrazňuje, že v úvěrové činnosti EIB je důležité vyhnout se zeměpisné nerovnováze a zajistit přidělování do více území a odvětví, aniž by byla ohrožena vysoká kvalita projektů; vyzývá EIB, aby dále zintenzivnila spolupráci s vnitrostátními podpůrnými bankami a institucemi, a zlepšila tak její dosah, dále rozvinula poradenskou činnost a technickou podporu s cílem dlouhodobě řešit otázku zeměpisné rovnováhy; bere na vědomí velmi rozdílné zkušenosti s projekty financovanými z EFSI; vyzývá k další výměně osvědčených postupů mezi EIB a členskými státy a podporuje ji s cílem zajistit ekonomickou efektivitu a odpovídající pákový efekt Junckerova plánu, který změní životy občanů EU;

17.  poukazuje na to, že v sociálním sektoru půjčuje EIB v průměru 1 miliardu EUR ročně na projekty sociálního bydlení (u nichž v posledních letech došlo k prudkému nárůstu a další diverzifikaci investorů a příjemců), 1,5 miliardy EUR na rozvoj zdravotnické infrastruktury a 2,4 miliardy EUR na projekty infrastruktury v oblasti vzdělání; zdůrazňuje, že další rozvoj financování EIB v tomto odvětví by odrážel aktuální pokrok směrem k prosazování evropského pilíře sociálních práv a k zajištění toho, aby v souladu s očekáváním skupina EIB upřednostňovala ty projekty, které budou mít největší dopad na vytváření udržitelných pracovních míst na místní úrovni;

18.  vítá skutečnost, že podle informace ekonomického oddělení EIB ze dne 28. září 2017 kumulativní investice schválené skupinou EIB v letech 2015 a 2016 zvýší HDP EU do roku 2020 o 2,3 % a vytvoří 2,25 milionu pracovních míst, což poukazuje na značný makroekonomický dopad EIB; vybízí EIB, aby dále rozšiřovala svou schopnost makroekonomické analýzy, včetně výzkumu týkajícího se makroekonomického dopadu jejích činností, jakož i svou obecnou analytickou činnost a odvětvové studie a rozsah empirických dokumentů a publikací, a stala se tak rovněž „bankou znalostí“; vyzývá EIB, aby pokračovala ve zlepšování posuzování projektů, a to pomocí bohatších, přesnějších a vytříbenějších ukazatelů dopadu;

19.  uznává význam proticyklické úlohy, kterou EIB v posledních letech plní; je toho názoru, že až se ekonomika vrátí na úroveň investic před krizí, mělo by být jednou z hlavních priorit EIB zaměřovat se na pomoc při překlenování rozdílů v investicích v oblastech, ve kterých trhy selhávají, např. v důsledku jejich přetrvávajícího krátkodobého zaměření a neschopnosti správně ocenit dlouhodobé externality, a to s cílem posílit udržitelné investice, technický pokrok a inovace vedoucí k udržitelnému růstu; připomíná, že je zapotřebí upřednostnit projekty založené na inovacích s jasným přínosem pro EU, jakož i projekty podporující regionální rozvoj, jako je revitalizace venkovských a jiných méně přístupných a nedostatečně rozvinutých oblastí;

20.  zdůrazňuje, že EIB hrála a nadále hraje pozitivní úlohu při zmírňování nedostatku veřejných investic; zdůrazňuje, že investice, zodpovědné a udržitelné strukturální reformy a řádné rozpočtové politiky musí být nedílnou součástí celkové strategie; vyzývá ke koordinaci činností EIB v členských státech s činností, politikami a cíli vlád stanovenými v národních programech reforem a v doporučeních pro jednotlivé země, kdykoli je takováto koordinace možná;

21.  zdůrazňuje, že na úrovni EU existují závažné strukturální důvody pro prohlubování rozdílů v investicích mezi členskými státy; vyzývá EIB, aby zvýšila svou technickou podporu s cílem řešit nízkou schopnost vytvářet projekty v některých členských státech; vyzývá EIB, aby poskytla podrobnější informace o přímých a nepřímých pracovních místech vytvořených každým financovaným projektem;

22.  zdůrazňuje, že podle Smluv má EIB povinnost přispívat k vyváženému a stálému rozvoji vnitřního trhu prostřednictvím primárních úvěrových činností, a v součinnosti s evropskými strukturálními a investičními fondy (ESI) podporovat projekty rozvoje méně rozvinutých regionů a projekty přeshraniční povahy; zdůrazňuje proto potenciál významné doplňkové úlohy EIB při provádění politiky soudržnosti, která by vždy měla být založena na výkonnosti a orientována na výsledky, a to i prostřednictvím činností zaměřených na posílení kapacit pro přípravu projektů, poradenství a analytických služeb a půjček pro spolufinancování fondů ESI z vnitrostátních zdrojů; vyzývá Komisi a EIB, aby navzájem lépe koordinovaly své úsilí s cílem dále podporovat výměnu osvědčených postupů a šíření investičních příležitostí ve všech evropských regionech, včetně regionů, na něž se nevztahuje Fond soudržnosti, aby bylo lépe dosaženo cílů hospodářské, sociální a územní soudržnosti;

23.  zdůrazňuje, že EIB jakožto veřejná finanční instituce, jež financuje projekty zaměřené na plnění politik a priorit EU, by měla přispívat k hospodářské, sociální a územní soudržnosti i s ohledem na méně rozvinuté regiony, jak je stanoveno ve Smlouvě o fungování Evropské unie; se znepokojením však konstatuje, že podle geografického rozdělení půjček podle zemí umístění projektů 54,11 % všech půjček poskytnutých v roce 2016 obdrželo pět členských států s největšími ekonomikami v EU; vyzývá EIB a Komisi, aby prozkoumaly důvody vedoucí k této situaci a do poloviny roku 2018 o nich podaly zprávu Parlamentu; zdůrazňuje, že je třeba, aby byly prostředky rozdělovány na širší území, a to i pokud jde o EFSI, který by měl vždy doplňovat fondy ESI, aby bylo dosaženo cíle snížit rozdíly mezi jednotlivými regiony; zdůrazňuje, že je třeba posílit úlohu EIB při financování sociálních a začínajících podniků, urychlení rozvoje sociální infrastruktury a projektů v oblasti obnovitelné energie, energetické účinnosti a oběhového hospodářství; připomíná v této souvislosti, že EIB je rovněž velkým investorem v zemích mimo EU;

24.  bere na vědomí hodnocení všech finančních nástrojů programu Horizont 2020, které spravuje skupina EIB, v polovině období (InnovFin) a 15 doporučení v něm obsažených; očekává, že skupina EIB vypracuje podrobnou strategii k tomu, jak zamýšlí provádět tato doporučení;

Dodržování požadavků

25.  opakuje svůj postoj, že evropský právní rámec, zejména statut EIB, nařízení o EFSI, čtyři nařízení o společné zemědělské politice (SZP) a pět fondů ESI (Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond), by měl zamezit vyplácení finančních prostředků EU konečným příjemcům nebo finančním zprostředkovatelům, kterým byla prokázána účast na daňových únicích nebo daňových podvodech;

26.  připomíná, že politika EIB vůči jurisdikcím nedodržujícím požadavky (NCJ) musí být ambiciózní; konstatuje, že spoléhání na společný seznam EU týkající se jurisdikcí třetích zemí, které nedodržují normy řádné daňové správy, který Rada EU schválila dne 5. prosince 2017 a který bude mít v případě konfliktu přednost před seznamy dalších předních organizací, je pozitivním, ale nedostatečným krokem, a vyzývá k tomu, aby bylo podávání zpráv podle jednotlivých zemí bez výjimek klíčovou součástí strategie sociální odpovědnosti EIB; vyzývá EIB, aby: dodržovala příslušné normy a platné právní předpisy týkající se prevence praní peněz a boje proti terorismu, daňových podvodů a daňových úniků; nevyužívala struktury související s vyhýbáním se daňovým povinnostem, ani se do nich nezapojovala, zejména pokud jde o systémy agresivního daňového plánování nebo postupů, které nejsou v souladu s kritérii řádné daňové správy, jak jsou stanovena v právních aktech Unie, v závěrech Rady, ve sděleních Komise nebo v jakémkoli formálním sdělení Komise; a aby neudržovala obchodní styky se subjekty začleněnými do jurisdikcí, které nespolupracují s Unií při uplatňování mezinárodně dohodnutých standardů v oblasti transparentnosti a výměny informací pro daňové účely, nebo usazenými v takových jurisdikcích; vyzývá EIB, aby na základě konzultace s Komisí a zúčastněnými stranami revidovala a aktualizovala svou politiku NCJ, a to v souvislosti s přijetím výše uvedeného seznamu Unie obsahujícího nespolupracující jurisdikce; vyzývá Komisi, aby každoročně předkládala Parlamentu a Radě zprávu o provádění této politiky;

27.  konstatuje, že Komise v minulosti zablokovala některé projekty předložené mezinárodními finančními institucemi(6), protože obsahovaly nepřijatelné komplexní daňové úpravy využívající škodlivých nebo neexistujících daňových režimů v třetích zemích; vyzývá Komisi a EIB, aby do své výroční zprávy zahrnuly informace o projektech, v jejichž rámci byly finanční prostředky převedeny do offshorových jurisdikcí; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby mezinárodní finanční instituce odstranily riziko toho, že by finanční prostředky EU přímo nebo nepřímo napomáhaly vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým podvodům;

28.  konstatuje, že bylo vyjádřeno znepokojení ohledně projektů financovaných EIB, které zahrnují offshorové struktury a nespolupracující jurisdikce; vyzývá Komisi, aby každoročně zveřejňovala veřejnou zprávu o využívání finančních prostředků EU ve vztahu k offshorovým strukturám a o převodech finančních prostředků z EIB a z Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) do těchto struktur, včetně počtu a povahy zablokovaných projektů, odůvodnění zablokování projektů a následných opatření, která mají zajistit, aby žádné finanční prostředky EU přímo nebo nepřímo nepřispívaly k vyhýbání se daňovým povinnostem a k daňovým podvodům;

29.  vítá skutečnost, že EIB zohledňuje dopad na daně v zemích, v nichž se uskutečňují investice, a způsob, jak tyto investice přispívají k hospodářskému rozvoji, tvorbě pracovních míst a ke snižování nerovnosti;

30.  domnívá se, že EIB by jako banka Evropské unie měla zintenzivnit své úsilí s cílem zajistit, aby finanční zprostředkovatelé, s nimiž spolupracuje, nepoužívali struktury pro vyhýbání se daňovým povinnostem, zejména pokud jde o systémy agresivního daňového plánování nebo postupy, které nesplňují kritéria řádné správy v oblasti daní stanovená v právních předpisech EU, včetně doporučení a sdělení Komise, ani se do takových struktur nezapojovali; zdůrazňuje, že EIB by se také měla ujistit, že finanční zprostředkovatelé nejsou zapojení do korupčních praktik, praní peněz, organizované trestné činnosti nebo terorismu;

31.  zdůrazňuje, že je třeba, aby EIB měla spolehlivé a úplné informace o skutečném vlastnictví konečných příjemců svých finančních prostředků, včetně případů, kdy se financování opírá o soukromé kapitálové fondy; naléhavě proto vyzývá EIB, aby při spolupráci s finančními zprostředkovateli posílila postup náležité péče a transparentnost; domnívá se, že osvědčeným postupem, který by měl být trvale uplatňován, je využívání kritérií pro výběr finančních zprostředkovatelů a vlastnictví aktuálních informací o skutečném vlastnictví společností, včetně trustů, nadací a daňových rájů; konstatuje, že EIB určuje v průběhu procesu hloubkových kontrol skutečné vlastníky těchto společností; vyzývá skupinu EIB, aby dále zpřísnila své smluvní podmínky zařazením ustanovení o řádné správě nebo odkazů na ní s cílem snížit rizika pro integritu a reputaci; trvá na tom, že je třeba, aby EIB vypracovala podrobný veřejný seznam kritérií pro výběr finančních zprostředkovatelů s cílem posílit odhodlání EU v boji proti zneužívání daňového systému a co nejúčinněji předcházet nebezpečí korupce a průniku organizované trestné činnosti;

32.  vítá úsilí EIB o provádění hloubkových kontrol u protistran a operací skupiny EIB, včetně probíhající kontrolní a monitorovací činnosti, s cílem zajistit, že EIB nevědomky neusnadňuje korupci, podvody, nekalá spolčení, nátlak, praní peněz, daňové úniky, škodlivé daňové praktiky nebo financování terorismu, zejména prostřednictvím zveřejňování pravidelných zpráv o činnosti orgánu EIB odpovědného za dodržování souladu s platnými předpisy (OCCO) a jeho úzké spolupráce s generální inspekcí EIB; žádá EIB, aby se přizpůsobila novému systému včasného varování a vyloučení, který plánuje Evropská komise;

33.  vítá spolupráci a výměnu mezi skupinou EIB a různými útvary Komise, pokud jde o opatření obsažená v balíčku proti vyhýbání se daňovým povinnostem, s cílem vyjasnit oblast působnosti a hlavní prvky tohoto legislativního balíčku, úlohu a zapojení skupiny EIB a její zapojení do dialogu s organizacemi občanské společnosti o těchto otázkách, jak na úrovni představenstva skupiny EIB, tak i na úrovni služeb EIB, jako je OCCO; vyzývá EIB, aby ve svých hloubkových kontrolách účinněji řešila problematiku vyhýbání se daňovým povinnostem;

Odpovědnost

34.  je přesvědčen, že významnější ekonomická úloha skupiny EIB, její vyšší investiční kapacita a využití rozpočtu EU jako záruky za operace EIB musí jít ruku v ruce s větší transparentností a odpovědností, aby byla zajištěna skutečná veřejná kontrola její činnosti, výběru projektů a priorit financování;

35.  bere na vědomí, že EIB předkládá Parlamentu ročně tři zprávy o své činnosti a prezident a zaměstnanci EIB se na žádost Parlamentu a jeho výborů pravidelně účastní slyšení; připomíná však svou žádost o větší transparentnost EIB a vyšší úroveň její odpovědnosti vůči Parlamentu; v této souvislosti opakuje svou výzvu k podpisu interinstitucionální dohody mezi EIB a Parlamentem o výměně informací, včetně možnosti, aby poslanci Evropského parlamentu pokládali prezidentovi EIB písemné dotazy;

36.  připomíná, že transparentnost při provádění politik EU slouží nejen ke zvýšení celkové korporátní odpovědnosti a důvěryhodnosti skupiny EIB a přehledu o typu finančních zprostředkovatelů a konečných příjemců, ale také přispívá ke zvyšování efektivity a udržitelnosti financovaných projektů a zajišťuje uplatňování nulové tolerance vůči podvodům a korupci v jejím úvěrovém portfoliu;

37.  vítá skutečnost, že politika transparentnosti skupiny EIB je založena na předpokladu zpřístupnění informací a že k dokumentům a informacím skupiny EIB má přístup každý; připomíná své doporučení, aby skupina EIB zveřejňovala na svých webových stránkách dokumenty, které nejsou důvěrné, jako jsou např. interinstitucionální dohody a memoranda, a naléhavě vyzývá skupinu EIB, aby nezůstávala jen při tom, nýbrž i nadále hledala cesty ke zlepšení;

38.  navrhuje, aby se skupina EIB řídila příkladem stanoveným Mezinárodní finanční korporací skupiny Světové banky a začala zveřejňovat informace o vysoce rizikových dílčích projektech, které financuje prostřednictvím komerčních bank (hlavní zprostředkovatelé / finanční nástroje, které skupina EIB využívá k financování malých a středních podniků);

39.  vítá, že na požádání lze získat přístup k veškeré projektové dokumentaci skupiny EIB; žádá skupinu EIB, aby stanovila pokyny pro informace, které nejsou citlivé povahy, a základní informace, jež by mohly být zveřejněny v souvislosti s požadavky týkajícími se aktivního zveřejňování na úrovni projektů;

40.  vyzývá k tomu, aby politika zveřejňování skupiny EIB zajišťovala stále vyšší míru transparentnosti, pokud jde o zásady, jimiž se řídí její cenová politika a správní orgány; v tomto ohledu vítá zveřejňování zápisů ze zasedání představenstva skupiny EIB od ledna 2017, veřejný rejstřík dokumentů a zveřejňování údajů o projektech prostřednictvím Mezinárodní iniciativy na podporu transparentnosti rozvojové pomoci(7); vyzývá ke zveřejňování zápisů ze schůzí řídícího výboru;

41.  bere na vědomí probíhající přezkum politiky skupiny EIB pro whistleblowing; naléhavě vyzývá skupinu EIB, aby posílila nezávislost, legitimitu, dostupnost, předvídatelnost, spravedlivost a transparentnost svého mechanismu pro vyřizování stížností, a to i zapojením ředitelů a zvýšením ochrany stěžovatelů; domnívá se, že tato opatření jsou jednoznačně v zájmu banky, zúčastněných stran i orgánů a institucí EU;

42.  konstatuje, že ze 120 případů oznámených divizi pro vyšetřování podvodů generálního inspektorátu (IG/IN) v roce 2016 bylo 53 % oznámeno pracovníky skupiny EIB; vítá skutečnost, že mechanismus pro hlášení podvodů na internetových stránkách EIB je nyní k dispozici ve 30 jazycích(8); domnívá se, že by EIB měla pečlivě sledovat práci probíhající v oblasti ochrany oznamovatelů na úrovni EU a následně dále zlepšovat možnosti podávání těchto hlášení;

43.  vyzývá skupinu EIB, aby neustále kladla důraz na kontrolu své výkonnosti prostřednictvím posuzování výkonnosti a prokázaného dopadu; vybízí ji, aby pokračovala ve zdokonalování svých monitorovacích ukazatelů, konkrétně ukazatelů adicionality, s cílem posoudit dopady co nejdříve ve fázi vytváření projektu, aby správní rada měla k dispozici dostatečné informace o předpokládaném vlivu projektu, zejména s ohledem na přínos projektů k politikám EU, například o jejich dopadu na zaměstnanost (během jejich provádění i provozu); dále poukazuje na to, že výkonnost financování poskytovaného skupinou EIB nelze posuzovat jen na základě posuzování jeho finančního dopadu, a žádá proto, aby byla nalezena správná rovnováha mezi operačními cíli z hlediska objemu obchodů a nefinančními cíli pracovníků skupiny EIB; naléhavě žádá, aby například posuzování výkonnosti uvádělo, jaké konkrétní cíle v rámci cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje jsou předmětem projektu a do jaké míry přispěl k jejich plnění; považuje za zásadní, aby lidé žijící v oblastech, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti míst, kde jsou realizovány financované projekty v oblasti infrastruktury, byli aktivně zapojeni do jejich posuzování;

44.  vítá skutečnost, že EIB i nadále pracuje na doladění své metodiky podávání zpráv o dopadech, například s cílem přesně odrážet investice aktivované prostřednictvím různých zprostředkovaných úvěrových struktur a nových produktů, a společné kroky přijaté společně s dalšími mezinárodními rozvojovými bankami, jde-li o harmonizaci klíčových aspektů zpráv o dopadech, jako například v nedávno vypracované zprávě o vykazování financování opatření v oblasti klimatu a v připravované zprávě o poskytování úvěrů ve všech odvětvích;

45.  vítá skutečnost, že měření výsledků (ReM+) postupně vede ke „změně kultury“ ve skupině EIB; vyzývá k harmonizaci a zobecnění tohoto procesu a dále k co největšímu začlenění ukazatelů z Addis Abeby a Paříže; domnívá se, že další úprava těchto ukazatelů začleněním místních názorů by mohla zmenšit jejich odlehlost, aniž by byla dotčena jejich nezávislost;

46.  vyzývá EIB, aby při investicích do třetích zemí zohledňovala místní souvislosti; připomíná, že investice do třetích zemí nelze zakládat pouze na přístupu maximalizace zisku, ale že musí rovněž usilovat o vytváření dlouhodobého udržitelného hospodářského růstu vedeného soukromým sektorem a snižovat chudobu prostřednictvím vytváření pracovních míst a lepšího přístupu k výrobním zdrojům;

47.  konstatuje, že v mnoha zemích, v nichž EIB působí, jsou lidská práva, a zejména svoboda projevu, shromažďování a sdružování, různými způsoby ohrožována, od potlačování manifestací a kriminalizace svobody projevu po svévolné zatýkání a zadržování ochránců lidských práv a omezování organizací občanské společnosti; vyzývá EIB, aby přijala akční plán v oblasti lidských práv za účelem provádění cílů strategického rámce EU pro lidská práva a demokracii, akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii a obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv s cílem předcházet negativnímu dopadu projektů EIB na lidská práva, zajistit, aby projekty EIB přispívaly k posílení a dodržování lidských práv, a provádět nápravu v případě porušování lidských práv;

48.  vítá zveřejnění rámcové metodiky pro měření výkonnosti, ale je přesvědčen, že výsledky těchto hodnocení by měly být zveřejňovány pro každou operaci, včetně environmentálního a sociálního dopadu na úrovni projektů a dílčích projektů; vítá přezkum vnějšího úvěrového mandátu EIB v polovině období, na jehož základě nyní EIB na požádání sdělí Parlamentu přehledy výsledků měření pro projekty spadající do působnosti záruky z rozpočtu EU; vyzývá však EIB, aby zveřejnila další přehledy výsledků měření pro jednotlivé projekty mimo EU a dokumenty z hodnocení tří pilířů pro projekty v EU s cílem posílit transparentnost banky;

49.  vyzývá EIB, aby zveřejnila veškeré příslušné dokumenty týkající se úvěrů poskytnutých automobilovému průmyslu na vývoj technologie naftového pohonu, včetně příslušné zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a jeho doporučení týkajících se úvěrů pro Volkswagen, a aby obecněji vysvětlila, v jakém rozsahu byly úvěry poskytnuty automobilovým společnostem, u nichž byla prokázána manipulace s emisemi, a poskytla přehled o tom, kolik z těchto úvěrů bylo započítáno jako opatření v oblasti klimatu; v této souvislosti žádá o vysvětlení toho, jak stávající systém brzd a protivah dokáže zajistit, aby nově sjednané úvěrové dohody s automobilovými společnostmi byly skutečně orientovány na čistou technologii a podporovaly výzkumné a rozvojové činnosti v oblasti konektivity, účinných hybridních motorů na benzínový a elektrický pohon, elektrických vozidel s delším dojezdem a pokročilých systémů podpory při řízení;

50.  vítá, že skupina EIB přijala normy v oblasti vysoké transparentnosti a odpovědnosti, pokud jde o její činnost při poskytování úvěrů malým a středním podnikům, a skutečnost, že povinné podávání zpráv od finančních zprostředkovatelů o každém malém a středním podniku, který využíval podporu ze strany skupiny EIB, zohlední tyto výsledky při zvažování dalších transakcí s totožným zprostředkovatelem;

51.  zdůrazňuje, že poté, co směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie(9) a nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (dále jen „EPPO“),(10) vstoupily v platnost, Úřad evropského veřejného žalobce přezkoumá operace EIB v členských státech, kdykoli příslušné vnitrostátní orgány nebo Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) mají důvod domnívat se, že v souvislosti s těmito operacemi mohlo dojít ke spáchání trestného činu;

52.  konstatuje, že jsou k dispozici jen omezené informace o tom, v jaké míře úvěrové aktivity EIB přispívají k naplnění cílů politiky soudržnosti; vyzývá proto EIB, aby v případě potřeby předložila ve své výroční zprávě zvláštní kapitoly, jež by byly věnovány hodnocení činností EIB zaměřených na podporu provádění politiky soudržnosti, včetně činností Interreg, a aby do ní zahrnula podrobné informace o využití půjček v projektech a programech politiky soudržnosti s odkazem na zeměpisné rozložení podpory, její skutečný přínos k naplnění cílů politiky soudržnosti, včetně horizontálních zásad a cílů strategie Evropa 2020, a konkrétní schopnost přilákat soukromé investice; v této souvislosti zdůrazňuje povinnost EIB poskytovat Evropskému parlamentu, Účetnímu dvoru a dalším subjektům dostatečné údaje, včetně údajů o nákladech a správě jejích produktů, a bere na vědomí rovněž přínos souhrnných údajů na úrovni EU o kombinovaných investicích souvisejících s politikou soudržnosti a příslušnými nástroji EIB;

Finanční činnosti skupiny EIB

53.  vyzývá skupinu EIB, aby aktivně spolupracovala s Komisí na procesu racionalizace počtu a druhů finančních nástrojů v rámci příštího víceletého finančního rámce (VFR) a připravovala se na tento proces tím, že bude jako první krok upozorňovat na jakékoli stávající zdvojování nebo překrývání, a to na základě vlastních zkušeností;

54.  domnívá se, že finanční nástroje skupiny EIB by měly sloužit projektům vybraným na základě své vlastní záslužnosti, svého potenciálu vytvářet přidanou hodnotu pro EU jako celek a skutečné adicionality, zejména v oblastech, v nichž trhy nefinancují a nepodporují projekty, při nalezení správné rovnováhy mezi potenciálně vyšším rizikovým profilem a potřebou skupiny zachovat si vysokou úvěrovou bonitu;

55.  v tomto ohledu varuje před tím, že tržně orientované nástroje s sebou nesou riziko, že by se zaměření rozpočtu EU mohlo posunout od společných veřejných statků EU jinam, a vybízí skupinu EIB, aby zlepšila své podávání zpráv Komisi, pokud jde o kvalitu jejího financování oproti jeho kvantitě v souvislosti s finančními nástroji;

56.  konstatuje, že aby bylo možné plně využít dodatečné schopnosti nést riziko, vyvinula skupina EIB nové produkty, které umožní nést vyšší riziko (např. podřízený dluh, kapitálové riziko, sdílení rizika s bankami), a revidovala svou politiku úvěrových rizik a způsobilosti s cílem zajistit větší pružnost;

57.  vyzývá skupinu EIB, aby dále rozvíjela svou kulturu rizik s cílem zlepšit svou účinnost, doplňkovost a propojenost svých zásahů s jednotlivými politikami EU, zejména prostřednictvím podpory inovativních podniků, projektů v oblasti infrastruktury a malých a středních podniků, které podstupují rizika či se vyvíjejí v hospodářsky znevýhodněných regionech nebo v regionech, v nichž chybí stabilita, a to v souladu se soustavným a dlouhodobým cílem zajistit snadnější přístup malých a středních podniků k financování, aniž by se odchýlila od zásad řádné správy nebo ohrozila vysokou úvěrovou bonitu EIB; připomíná, že pokud mají nástroje založené na přenosu rizika přispívat k hospodářskému rozvoji EU a k hospodářské, sociální a územní soudržnosti, nemohou se riziku vyhýbat; zdůrazňuje, že EIB a její akcionáři si musí být této skutečnosti plně vědomi; vybízí EIB, aby posoudila možnost nabídnout dluhopisy EIB k přímému nákupu;

58.  konstatuje, že podpora skupiny EIB malým a středním podnikům a malým společnostem se střední tržní kapitalizací dosáhla rekordních 33,6 miliard EUR a napomohla v roce 2016 vytvoření 4,4 milionu pracovních míst; zdůrazňuje, že je důležité, aby skupina EIB poskytovala malým a středním podnikům a společnostem se střední tržní kapitalizací trvalou podporu, a to tak, že jim usnadní přístup k finančním prostředkům; zdůrazňuje, že malé a střední podniky tvoří páteř evropského hospodářství a měly by zůstat hlavním cílem úvěrových činností skupiny EIB, která bude i nadále posilovat finanční nástroje pro malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací;

59.  připomíná, že více než 90 % malých a středních podniků v EU tvoří mikropodniky, které zajišťují téměř 30 % pracovních míst v soukromém sektoru; upozorňuje, že mikropodniky jsou zranitelnější vůči ekonomickým otřesům než větší společnosti a mohou být nedostatečně zajištěné, pokud jde o poskytování úvěrů, zejména mají-li sídlo v regionu s nepříznivými ekonomickými a bankovními podmínkami; vyzývá EIB, aby vypracovala strategii, která by napravila skutečnost, že malé a střední podniky za takových okolností mají potíže při získávání přístupu k financování projektů;

60.  uznává, že přístup k financování je i nadále hlavní překážkou růstu kulturních a tvůrčích odvětví; zdůrazňuje naléhavou potřebu financování iniciativ na posílení těchto odvětví; zdůrazňuje potenciál EIB a EFSI podporovat tvůrčí odvětví, zejména prostřednictvím financování malých a středních podniků; vyzývá EIB, aby řešila nedostatek financování kulturních a kreativních odvětví z EFSI na základě prozkoumání možné interakce s programem Kreativní Evropa;

61.  vyzývá skupinu EIB, aby se nadále spoléhala na finančně spolehlivé zprostředkovatele, jako jsou národní podpůrné banky a instituce, pro instruování určitých typů projektů, které by neohrozily její vysokou úvěrovou bonitu;

62.  domnívá se, že mnoho pravidel pro správu skupiny EIB je navrhnuto tak, aby chránilo její vysokou úvěrovou bonitu, ale že je k dispozici jen málo informací o tom, jak blízko je skupina EIB nižšímu ratingu;

63.  zdůrazňuje, že hloubková analýza investičních projektů financovaných skupinou EIB by měla být založena jak na faktorech souvisejících s finanční návratností, tak na faktorech, které nesouvisí s finanční návratností, ale s dosahováním jiných cílů, jako je příspěvek projektu k vzestupné hospodářské konvergenci a soudržnosti v EU, nebo k naplňování cílů strategie Evropa 2020 nebo cílů udržitelného rozvoje; domnívá se, že skupina EIB by měla vhodným způsobem tato nefinanční kritéria vysvětlit institucionálním a soukromým investorům (například penzijním fondům a pojišťovnám), a tím podpořit větší zaměření na sociálně-ekonomický dopad a dopad na životní prostředí v rámci celého finančního odvětví;

64.  domnívá se, že v případech, kdy by napjaté podmínky na finančním trhu bránily realizaci životaschopného projektu, nebo pokud je nutné usnadnit zřízení investičních platforem nebo financování projektů v odvětvích nebo oblastech, které se potýkají s významným selháním trhu nebo suboptimální investiční situací, by skupina EIB měla provést a dokumentovat změny, zejména pokud jde o odměnu pro EIB za záruku EU, a to s cílem přispět ke snížení nákladů na financování operací hrazených příjemcem financování skupiny EIB prostřednictvím finančních nástrojů, aby tak se usnadnilo provádění projektu; domnívá se, že obdobná opatření by měla být přijata, pokud by bylo nutné zajistit podporu finančních nástrojů pro malé projekty, a že v případě, kdy využívání místních nebo regionálních zprostředkovatelů umožňuje snížit náklady na financování malých projektů pomocí finančního nástroje, měla by rovněž být vzata v úvahu tato forma financování;

65.  vítá nedávno schválenou kapitálovou strategii zahrnující více hodnocení operací akciového typu pro řešení nedostatku kapitálového financování v prioritních oblastech inovací a infrastruktury v EU, zejména ve dvou oblastech trhu: nepřímé kapitálové financování (kapitálové investice do fondů infrastruktury a programů společného investování) a přímé kapitálové investice (kvazikapitálové úvěry podnikům a kvazikapitálové úvěry společnostem se střední tržní kapitalizací) s kombinací přímých a nepřímých nástrojů (kapitálové fondy a účastnické půjčky);

66.  vítá podporu, kterou EIF již poskytuje platformám pro skupinové financování v rámci stávajících činností, ochotu nadále selektivně podporovat platformy v rámci oblasti působnosti, nebo prostřednictvím rozšíření stávajících programů, a práci prováděnou společně s Komisí na potenciálním pilotním projektu skupinového financování dluhů a kapitálu; navrhuje, aby EIF nalezl způsoby, jak určit a kontaktovat finanční prostředníky v oboru finančních technologií, kteří potřebují podporu;

67.  vyzývá Komisi, aby posoudila a pečlivě monitorovala náklady spojené s počtem mandátů udílených EIB; připomíná, že související administrativní náklady mohou mít vzhledem k současné úrovni finančních a lidských zdrojů dopad na její celkovou výkonnost;

68.  zdůrazňuje, že roste úloha EIB v politice soudržnosti zejména v důsledku zvýšeného využívání finančních nástrojů v kombinaci s granty; zdůrazňuje však, že jejich dostupnost pro koncové příjemce je dosud velmi nízká a že členské státy a regiony poukazují na složitost příslušných postupů stanovených ve finančním nařízení a v nařízení o společných ustanoveních, včetně nepřiměřených nákladů a poplatků, i na konkurenci atraktivnějších vnitrostátních a regionálních nástrojů; vítá v tomto ohledu vytvoření platformy fi-compass jako jednotného kontaktního místa pro poradenské služby v oblasti finančních nástrojů v rámci politiky soudržnosti; vyzývá nicméně k poskytnutí další technické pomoci a ke zjednodušení stávajících postupů i k většímu zaměření se na budování kapacit ve vztahu k finančním zprostředkovatelům a poukazuje na potřebu lepšího provázání nákladů na správu a poplatků s výkonností správce prostředků nebo finančních nástrojů v rámci fondů ESI; zdůrazňuje však, že granty, jež představují účinnou formu podpory v mnoha oblastech veřejných zásahů, musejí zůstat hlavním nástrojem politiky soudržnosti a že by se měly finanční nástroje soustřeďovat do těch odvětví, v nichž přinášejí větší přidanou hodnotu než granty, přičemž jejich využití bude nadále záviset na rozhodnutí řídícího orgánu; poukazuje na to, že je třeba podporovat silnější rámec pro zapojení EIB do potřeb Evropského parlamentu a umožnit tak lepší kontrolu činností EIB;

Komunikační a poradenská činnost skupiny EIB

69.  vyjadřuje politování nad tím, že potenciální příjemci financování ze strany skupiny EIB obecně nebývají dostatečně obeznámeni s produkty, jež tato skupina vytvořila; má pochybnosti o tom, zda je dodavatelský řetězec skupiny EIB dostatečně různorodý a inkluzivní;

70.  domnívá se, že by měla být zlepšena komunikace skupiny EIB ve spolupráci s jejími příslušnými vnitrostátními partnery s cílem zvýšit povědomí malých a středních podniků o jejich možnostech financování a lépe informovat občany o místních a konkrétních projektech financovaných EU;

71.  vítá v této souvislosti partnerství uzavíraná s mezinárodními a vnitrostátními institucemi v zájmu zajištění doplňkovosti s poradenskými službami EIB;

72.  vyjadřuje politování nad nedostatkem dostupných údajů o úloze EIB v každém stadiu prováděcího cyklu politiky soudržnosti a nad omezenými informacemi o tom, do jaké míry úvěrové aktivity EIB přispívají k naplnění cílů politiky soudržnosti; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout další úsilí o dosažení větší transparentnosti a lepší komunikace, a vyzývá ke zvýšení tohoto úsilí s cílem zajistit, aby se příslušné informace dostaly ke konečným příjemcům na regionální a místní úrovni, a zvýšit viditelnost projektů;

73.  očekává, že Komise, skupina EIB a vnitrostátní, regionální a místní orgány budou i nadále v duchu vzájemného doplňování pracovat a posilovat svoji spolupráci s vnitrostátními podpůrnými bankami a institucemi s cílem vytvořit více součinností mezi ESI fondy a nástroji financování a úvěry EIB, snížit administrativní zátěž, zjednodušit postupy, zvýšit administrativní kapacitu, podpořit územní rozvoj a soudržnost a zlepšit povědomí o ESI fondech a financování EIB, jelikož vnitrostátní podpůrné banky a instituce mají důkladné znalosti svého příslušného území a schopnost místně provádět na míru vytvořené finanční nástroje;

o
o   o

74.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské investiční bance a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 128, 19.5.2017, s. 1. (2) Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 34. (3) Úř. věst. L 249, 27.9.2017, s. 1. (4) http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2017/10/10/conclusions-climate-change-57217/ (5) Např. solidní a dobře hodnocené projekty, jimž není poskytováno financování ze společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích. (6) EIB, EIF a Globální fond pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii. (7) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o výroční zprávě Evropské investiční banky (EIB) za rok 2014. (Přijaté texty, P8_TA(2016)0200). (8) http://www.eib.org/attachments/general/reports/ig_fraud_investigations_activity_report_2016_en.pdf (9) Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29. (10) Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1.