Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. března 2018 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost Švédska – EGF/2017/007 SE/Ericsson) (COM(2017)0782 – C8-0010/2018 – 2018/2012(BUD))
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0782 – C8-0010/2018),
– s ohledem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1) (nařízení o EFG),
– s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3) (IID ze dne 2. prosince 2013), a zejména na bod 13 této dohody,
– s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 IID ze dne 2. prosince 2013,
– s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,
– s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,
– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0032/2018),
A. vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo důsledky celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce;
B. vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by se poskytovat co nejrychleji a co nejúčinněji, aby usnadnila nové uplatnění a opětovné začlenění propuštěných pracovníků do pracovního procesu;
C. vzhledem k tomu, že Švédsko podalo žádost EGF/2017/007 SE/Ericsson o finanční příspěvek z EFG v důsledku propuštění 2 388 pracovníků v hospodářském odvětví zařazeném v rámci klasifikace NACE Revize 2 do oddílu 26 (výroba počítačů a elektronických a optických přístrojů a zařízení), k němuž došlo v regionech na úrovni NUTS 2 Stockholm (SE11), Västsverige (SE23), Östra Mellansverige (SE12) a Sydsverige (SE22);
D. vzhledem k tomu, že žádost odpovídá kritériím pro pomoc stanoveným v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG, tedy že během referenčního období v délce čtyř měsíců musí být v jednom podniku v jednom členském státě propuštěno nejméně 500 pracovníků, včetně pracovníků propuštěných dodavateli uvedeného podniku a výrobci, kteří jsou jeho odběrateli, a osob samostatně výdělečně činných, které přestaly vykonávat svou činnost;
E. vzhledem k tomu, že v posledních letech bylo podáno několik žádostí téhož nebo souvisejících odvětví, které se týkaly velkých společností;
1. souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 13 odst. 1 nařízení o EFG jsou splněny, a že Švédsko má proto podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 2 130 400 EUR, což představuje 60 % celkových nákladů, které činí 3 550 667 EUR;
2. konstatuje, že švédské orgány podaly žádost dne 9. srpna 2017 a že poté, co Švédsko poskytlo další informace, dokončila Komise své posouzení dne 18. prosince 2017 a dne 15. ledna 2018 o tom informovala Parlament;
3. připomíná, že se jedná o druhou žádost Švédska o finanční příspěvek z EFG v souvislosti s propouštěním ve společnosti Ericsson a že první žádost byla předložena v březnu 2016 a posouzena kladně(4);
4. lituje nízké míry využití prostředků uvolněných z fondu EFG v předchozím případě, který se týkal propouštění ve společnosti Ericsson v roce 2016, ale je spokojen s tím, že z této situace vyplynulo poučení do budoucna; bere s uspokojením na vědomí, že bývalí zaměstnanci, jichž se týká stávající žádost, se budou moci zapojit do vzdělávání a odborné přípravy, aniž by se to negativně promítlo do vyplácení odstupného;
5. bere na vědomí argument Švédska, že propouštění souvisí s velkými změnami ve struktuře světového obchodu způsobenými globalizací, konkrétně s negativním růstem v odvětví zaměřeném na výrobu telekomunikačního hardwaru pro společnost Ericsson ve Švédsku v důsledku světové konkurence; upozorňuje na skutečnost, že společnost Ericsson ve Švédsku postupně snižovala stav zaměstnanců, zatímco ve světě rostla;
6. je si vědom toho, že v mnoha regionech panuje vysoká poptávka po odbornících v oblasti IT, zatímco dovednosti pracovníků propuštěných společností Ericsson neodpovídají poptávce na trhu práce; uznává, že ve stejných zeměpisných oblastech bylo najednou propuštěno mnoho osob se stejným pracovním profilem; domnívá se, že pomoc potřebují zejména osoby vykonávající dělnické profese a starší pracovníci; konstatuje, že EFG by rovněž mohl usnadnit přeshraniční přesun pracovníků z upadajících odvětví v některých členských státech do rozvíjejících se odvětví v jiných členských státech;
7. připomíná, že propouštění postihlo různorodé dělnické i administrativní profese; je znepokojen tím, že někteří pracovníci čelí trhu práce, na němž panuje poměrně nízká poptávka v tradičních výrobních odvětvích; bere na vědomí, že příležitosti, které se těmto pracovníkům nabízejí v odvětví služeb ve veřejném či soukromém sektoru, budou vyžadovat velké rekvalifikační úsilí;
8. konstatuje, že žádost se týká 2 388 pracovníků propuštěných společností Ericsson, přičemž navrhovaná opatření se budou týkat 900 osob; poukazuje na skutečnost, že více než 30 % osob v této skupině je ve věku 55 až 64 let s kvalifikací pro výrobu telekomunikačních zařízení, která je pro současný trh práce zastaralá, takže na něj budou vstupovat v nevýhodné pozici a bude jim hrozit dlouhodobá nezaměstnanost; vítá proto skutečnost, že se projekt zaměřuje na „opatření pro znevýhodněné skupiny“;
9. vítá rozhodnutí poskytnout specializovanou pomoc propuštěným pracovníkům ve věku nad 50 let, kterým hrozí dlouhodobá nezaměstnanost, a pracovníkům s poruchami učení nebo se zdravotním postižením vzhledem k tomu, že se při hledání jiného zaměstnání pravděpodobně budou potýkat s většími problémy;
10. konstatuje, že náklady na příspěvky a pobídky pro propuštěné pracovníky dosahují téměř 35% stropu celkových nákladů koordinovaného balíčku individualizovaných služeb, které jsou uvedeny v čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení o EFG, a že tyto akce jsou podmíněny aktivní účastí cílových příjemců pomoci na činnostech souvisejících s hledáním zaměstnání nebo s profesní přípravou;
11. konstatuje, že Švédsko plánuje pět typů opatření pro propuštěné pracovníky, jichž se tato žádost týká: i) poradenství a plánování profesní kariéry, ii) opatření pro znevýhodněné skupiny, iii) podpora podnikání, iv) vzdělávání a odborná příprava a v) příspěvky na hledání zaměstnání a mobilitu; rovněž konstatuje, že navrhovaná opatření by propuštěným pracovníkům pomohla přizpůsobit jejich dovednosti a usnadnila by jim přechod na nová pracovní místa nebo by jim pomohla založit vlastní firmu; zdůrazňuje, že popsaná opatření představují aktivní opatření na trhu práce v rámci způsobilých opatření podle čl. 7 odst. 1 nařízení o EFG a nenahrazují opatření sociální ochrany; vítá rozhodnutí Švédska zahájit poskytování individualizovaných služeb cílovým příjemcům už v únoru 2017, tedy před podáním žádosti o podporu z fondu EFG;
12. podotýká, že koordinovaný balíček individualizovaných služeb byl vypracován na základě konzultací s cílovými příjemci a jejich zástupci a s místními veřejnými subjekty; požaduje více konzultací s podnikateli, aby byl rozvoj nových dovedností a vzdělávání přizpůsoben jejich potřebám;
13. připomíná, že v souladu s článkem 7 nařízení o EFG by podoba koordinovaného balíčku individualizovaných služeb měla předjímat budoucí perspektivy trhu práce a požadované dovednosti a měla by být slučitelná s přechodem na udržitelné hospodářství, jež účinně využívá zdroje; vítá, že švédská veřejná služba zaměstnanosti je povinna do výzev k podávání nabídek a svých vlastních činností zahrnovat i environmentální požadavky;
14. zdůrazňuje, že švédské orgány potvrdily, že na způsobilá opatření není čerpána podpora z jiných fondů či finančních nástrojů Unie;
15. opětovně poukazuje na to, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou podle vnitrostátního práva nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví;
16. vyzývá Komisi, aby důrazně vyzvala vnitrostátní orgány, aby ve svých budoucích návrzích poskytly více údajů o odvětvích, která mají vyhlídky na růst, a proto lze očekávat, že budou přijímat nové pracovníky, a aby shromažďovala podložené údaje o dopadu financování z EFG, a to i na kvalitu, trvání a udržitelnost nových pracovních míst, na počet a procentuální podíl samostatně výdělečně činných osob a začínajících podniků a míru opětovného začleňování na trh práce díky EFG;
17. znovu apeluje na Komisi, aby zajistila přístup veřejnosti ke všem dokumentům souvisejícím s žádostmi o pomoc z EFG;
18. schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;
19. pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;
20. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1858 ze dne 11. října 2016 o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (na základě žádosti Švédska – EGF/2016/002 SE/Ericsson) (Úř. věst. L 284, 20.10.2016, s. 25).
PŘÍLOHA
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základĕ žádosti ze Švédska – EGF/2017/007 SE/Ericsson
(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí (EU) 2018/514.)