Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2226(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0047/2018

Předložené texty :

A8-0047/2018

Rozpravy :

PV 13/03/2018 - 20
CRE 13/03/2018 - 20

Hlasování :

PV 14/03/2018 - 8.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0077

Přijaté texty
PDF 507kWORD 52k
Středa, 14. března 2018 - Štrasburk Konečné znění
Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2018
P8_TA(2018)0077A8-0047/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2018 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2018 (2017/2226(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na čl. 121 odst. 2, článek 136 a 148 této smlouvy,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik(1),

–  s ohledem na směrnici Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně(7),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi(8),

–  s ohledem na posouzení Evropské fiskální rady ze dne 20. června 2017 týkající se vhodné budoucí orientace fiskální politiky eurozóny,

–  s ohledem na závěry Evropské rady přijaté ve dnech 25.–26. března 2010 a 17. června 2010 a také na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 s názvem „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na doporučení Rady (EU) 2015/1184 ze dne 14. července 2015 o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Evropské unie(9),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice(10),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 o optimálním využití flexibility v rámci současných pravidel paktu o stabilitě a růstu (COM(2015)0012),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2015 o přezkumu rámce pro správu ekonomických záležitostí: kontrolní hodnocení a výzvy(11),

–  s ohledem na zprávu o dokončení evropské hospodářské a měnové unie (zpráva pěti předsedů),

–  s ohledem na Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. října 2015 o krocích k dokončení hospodářské a měnové unie (COM(2015)0600),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. prosince 2017 o dalších krocích k dokončení hospodářské a měnové unie – COM(2017)0821,

–  s ohledem na hospodářskou prognózu Evropské komise z podzimu 2017,

–  s ohledem na studie a hloubkové analýzy koordinace hospodářských politik v eurozóně v rámci evropského semestru, které byly připraveny pro Hospodářský a měnový výbor (listopad 2015),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2015 o roční analýze růstu za rok 2016 (COM(2015)0690), zprávu mechanismu varování na rok 2016 (COM(2015)0691) a návrh společné zprávy o zaměstnanosti ((COM(2015)0700),

–  s ohledem na interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv, který byl podepsán a vyhlášen v Göteborgu dne 17. listopadu 2017,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 ze dne 17. května 2017 o zavedení Programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1305/2013,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2015 o dokončení evropské hospodářské a měnové unie(12),

–  s ohledem na své doporučení Radě a Komisi ze dne 13. prosince 2017 v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků(13),

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 22. listopadu 2017 pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny (COM(2017)0770),

–  s ohledem na rozhovory se zástupci vnitrostátních parlamentů o prioritách evropského semestru na rok 2018,

–  s ohledem na diskuzi s Komisí v Evropském parlamentu o balíčku týkajícím se evropského semestru – roční analýza růstu na rok 2018,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro regionální rozvoj a postoj v podobě pozměňovacích návrhů Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8–0047/2018),

A.  vzhledem k tomu, že ačkoli se podle prognóz Komise očekává pokračování růstu evropského hospodářství, tempo tvorby pracovních míst a kupní síly domácností naznačuje mírnou ztrátu dynamiky v příštích dvou letech, přičemž růst v EU dosáhl 2,4 % v roce 2017, mírně zpomalí na 2,2 % v roce 2018 a na 2,0 % v roce 2019; vzhledem k tomu, že bude třeba přijmout další politická opatření, která povedou k řešení nevyřešených problémů přetrvávajících z doby hospodářské krize;

B.  vzhledem k tomu, že současná situace ekonomiky EU vyzývá k ambiciózním a sociálně vyváženým strukturálním reformám a investicím v členských státech, které přinesou trvalý růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost a umožní vzestupné sbližování;

C.  vzhledem k tomu, že se v letošním roce očekává mírný pokles soukromé spotřeby před zmírněním v roce 2019 v důsledku vyšší inflace oproti roku 2017, ačkoli je nižší než cíl ECB pod úrovní 2 %, ale velmi těsně dosahující této hodnoty;

D.  vzhledem k tomu, že Evropská investiční banka a Evropský fond pro strategické investice (EFSI) poskytly vedle evropských strukturálních a investičních fondů důležitou podporu investicím v EU; vzhledem k tomu, že soukromé investice ovšem stále ještě nedosahují úrovně z roku 2008, což má nepříznivé důsledky na případný růst, tvorbu pracovních míst a produktivitu;

E.  vzhledem k tomu, že se očekává další nárůst zaměstnanosti, přičemž ve druhém čtvrtletí roku 2017 mělo práci rekordních 235,4 milionu lidí; zatímco některé ukazatele trhu práce naznačují přetrvávající potíže, jako např. zvyšující se segmentaci trhu práce, zhoršující se nerovnosti, zvláště pak co se týče mladých lidí a osob s nižším dosaženým vzděláním; vzhledem k tomu, že nezaměstnanost v EU dosahuje 7,5 % a v eurozóně 8,9 %, přičemž, ačkoli jsou to nejnižší úrovně za posledních devět, respektive osm let, tato nezaměstnanost je stále příliš vysoká, především mezi mladými lidmi; vzhledem k tomu, že stále existují značné rozdíly mezi mnoha členskými státy a vzhledem k tomu, že míru zaměstnanosti je třeba stále ještě zvyšovat, aby se podařilo překonat důsledky krize a v neposlední řadě dosáhnout vnitrostátních cílů stanovených v rámci strategie Evropa 2020; vzhledem k tomu, že skrytá nezaměstnanost (nezaměstnané osoby, které jsou ochotny pracovat, ale zaměstnání aktivně nehledají) dosahovala v roce 2016 20 %;

F.  vzhledem k tomu, že v důsledku vyhýbání se daňovým povinnostem, daňových úniků a daňových podvodů, z čehož mají prospěch některé velké korporace a jednotlivci, přišlo několik členských států o miliardy eur v podobě příjmů za správu veřejných financí, a to na úkor malých a středních podniků a dalších daňových poplatníků;

G.  vzhledem k tomu, že zlepšující se ekonomická situace skýtá příležitosti pro realizaci ambiciózních a sociálně vyvážených strukturálních reforem, zejména opatření na podporu investic, neboť úroveň investic v poměru k HDP je dnes stále nižší než v období těsně před finanční krizí, a opatření, která by zlepšila situaci veřejných financí, a to s ohledem na zátěž, kterou klade demografický vývoj na udržitelnost dluhu;

1.  bere na vědomí zveřejněný balíček týkající se roční analýzy růstu na rok 2018 a navrhovaný soubor politik v oblasti investic, ambiciózních a sociálně vyvážených strukturálních reforem a odpovědných veřejných financí, které jsou uváděny jako způsob, jak dále podpořit vyšší míry růstu a posílit obnovu Evropy, vzestupné sbližování a konkurenceschopnost; souhlasí s tím, že k dosažení růstu, vytváření pracovních míst a dalšímu boji proti nerovnostem, které brání hospodářskému růstu, je zapotřebí další pokrok v provádění strukturálních reforem;

Kapitola 1 – investice a růst

2.  zdůrazňuje přetrvávající strukturální problém nedostatečného růstu potenciálního produktu, produktivity a konkurenceschopnosti související s příliš nízkou úrovní veřejných a soukromých investic a nedostatkem ambiciózních a sociálně vyvážených strukturálních reforem v některých členských státech;

3.  připomíná, že některé členské státy stále vykazují velké přebytky běžného účtu, které by mohly být použity k podpoře veřejných a soukromých investic a podpoře hospodářského růstu;

4.  připomíná, že je důležité kombinovat veřejné a soukromé investice se strukturálními reformami za účelem posílení a podpory hospodářského růstu;

5.  zdůrazňuje význam posílení veřejných investic v EU pro napravení jejich současného poklesu; vyzývá také k dokončení unie kapitálových trhů, aby se posílily soukromé investice v rámci celého jednotného trhu; domnívá se, že regulační rámec pro soukromé investice je třeba ještě více zlepšit;

6.  zdůrazňuje, že pro zvýšení produktivity je třeba více investovat do výzkumu, vývoje a inovací, jakož i do technologické modernizace; připomíná, že investice do oblastí, jako je infrastruktura, dětská péče, sociální bydlení, vzdělávání, odborná příprava, zdravotnictví, výzkum, digitální inovace a oběhové hospodářství, mohou zvýšit jak produktivitu, tak zaměstnanost; vyzývá Komisi, aby připravila doporučení pro jednotlivé země v oblasti energetické účinnosti a spotřeby zdrojů a aby zajistila, že tato doporučení budou v plném souladu s Pařížskou dohodou o klimatu;

7.  žádá Komisi, aby posoudila současné překážky významným projektům v oblasti infrastruktury zvyšující růst během trvání takových investic a aby projednala s Parlamentem a Radou způsoby, jak se vypořádat s těmito překážkami prostřednictvím stávajícího právního rámce;

Kapitola 2 – zodpovědné veřejné finance

8.  bere na vědomí, že doporučení pro eurozónu obsahují celkově neutrální orientaci fiskální politiky, i když se v roce 2018 očekává, že orientace fiskální politiky bude v řadě členských států mírně expanzivní; připomíná, že konzistentní provádění a soulad s fiskálními pravidly Unie, včetně plného dodržování stávajících ustanovení o pružnosti, jsou pro řádné fungování HMU klíčové;

9.  zdůrazňuje, že orientace fiskálních politik na úrovni členských států i eurozóny musí být nastavena tak, aby byla zajištěna rovnováha mezi dlouhodobou udržitelností veřejných financí a investic spojených s důsledným dodržováním Paktu o stabilitě a růstu na straně jedné a krátkodobou makroekonomickou stabilitou na straně druhé;

10.  vítá zlepšení v oblasti veřejných financí, které je klíčové pro dosažení spolehlivějšího, udržitelného a účinného růstu, především postupně klesající poměr veřejného dluhu k HDP v EU a eurozóně a klesající celkové rozpočtové schodky, a zdůrazňuje nicméně, že se poměr hrubého dluhu k HDP v eurozóně stále pohybuje kolem 90 % a v některých členských státech dokonce o dost výše; zdůrazňuje, že tyto členské státy by měly naléhavě snížit své vysoké poměry dluhu k HDP, neboť je to podstatně snazší v době hospodářského oživení; připomíná, že značnou zátěž pro udržitelnost veřejných financí představuje stárnutí společnosti a další prvky demografického vývoje; vyzývá proto členské státy, aby převzaly zodpovědnost za budoucí generace;

11.  zdůrazňuje, že je třeba se více soustředit na složení a řízení vnitrostátních rozpočtů; vítá stále častější praxi provádění přezkumů výdajů a nadále vybízí členské státy k tomu, aby kriticky zhodnotily kvalitu svých rozpočtů;

Kapitola 3 – strukturální reformy

12.  připomíná, že některé členské státy potřebují nadále provádět sociálně a environmentálně udržitelné a prorůstové reformy, zejména v kontextu zlepšené hospodářské situace v EU s růstem HDP v téměř všech členských státech, s cílem posílit konkurenceschopnost, tvorbu pracovních míst, růst a větší konvergenci;

13.  zdůrazňuje, že je třeba přiblížit výdaje eurozóny v oblasti výzkumu a vývoje cílům strategie EU 2020; vyzývá členské státy, aby zavedly řádné politiky a poskytly investování pro zajištění nebo zachování rovného přístupu k celoživotnímu vzdělávání a odborné přípravě, se zohledněním vývoje na pracovním trhu včetně vzniku nových profesí;

14.  zdůrazňuje, že digitalizace, globalizace a technologické změny od základu proměňují naše trhy práce, což vede například k častějším změnám forem zaměstnání či pracovních statusů. jež vyžadují přizpůsobený přechod; zdůrazňuje proto, že je třeba vytvořit dynamické trhy práce s dostupnými a vysoce kvalitními systémy sociálního zabezpečení, které budou schopny reagovat na tyto nové podmínky na trhu práce;

15.  domnívá se, že reformy, které odstraní úzká místa v oblasti investic, by umožnily přímou podporu hospodářské činnosti a zároveň by vytvořily podmínky pro dlouhodobý růst;

16.  vyzývá k přezkumu zdanění zaměřenému na dosažení spravedlivé rovnováhy zdanění kapitálu, pracovní síly a spotřeby;

Kapitola 4 – konvergence a inkluze

17.  zdůrazňuje, že evropský semestr a doporučení pro jednotlivé země by měly přispět k dosažení cílů strategie EU 2020, včetně cílů stanovených v pilíři sociálních práv a měly by vést k růstu a tvorbě pracovních míst; vítá proto „srovnávací přehled sociálních ukazatelů“ jako nástroj, který umožní sledovat provádění sociálního pilíře;

18.  zdůrazňuje, že v nedávné době zaostával růst reálných mezd za růstem produktivity navzdory zlepšení situace na trhu práce; zdůrazňuje proto, že v některých odvětvích a oblastech by měl existovat prostor pro zvyšování mezd odpovídající cílům zvýšení produktivity, pro zajištění dobrých životních standardů, se zohledněním konkurenceschopnosti a potřeby vypořádat se s nerovnostmi;

19.  poukazuje na to, že je třeba, aby fiskální politiky zohledňovaly měnovou politiku respektující nezávislost ECB;

20.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vyvinula komplexní strategii na podporu investic, která bude posilovat environmentální udržitelnost, a aby zajistila řádné propojení mezi cíli udržitelného rozvoje OSN a evropským semestrem;

21.  vítá skutečnost, že roční analýza růstu na rok 2018 uznává potřebu účinných a spravedlivých daňových systémů poskytujících správné pobídky pro hospodářskou činnost; podporuje iniciativy Komise směřující k dosažení větší transparentnosti a reformy systému DPH a bere na vědomí práci, která byla vykonána pro společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob; vítá mezinárodní úsilí zaměřené na boj proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem; poukazuje na to, že zlepšování efektivity vnitrostátních daňových systémů může významnou měrou zvýšit příjmy státu;

22.  vyzývá členské státy, aby přijaly odpovídající opatření na pomoc mladým lidem, kteří ani nestudují ani nepracují nebo neprocházejí odbornou přípravou, a uprchlíkům a na jejich integraci a včas přitom předvídaly požadavky na usnadnění jejich hladkého vstupu na trh práce, s cílem předejít tomu, aby se stali součástí šedé ekonomiky, a žádá, aby bylo zajištěno, že veřejné služby budou mít dostatek zdrojů; zdůrazňuje, že sociální partneři by měli hrát klíčovou úlohu při podpoře těchto mladých lidí a uprchlíků a zabránění tomu, aby byli na trhu práce diskriminováni;

23.  je znepokojen, že nedostatky a diskriminace nadále ovlivňují trhy práce v některých členských státech, což přispívá k rozdílům v odměňování, výši důchodů a účasti na procesu rozhodování mezi muži a ženami;

Kapitola 5 – rámec evropského semestru: odpovědnost a provádění

24.  vítá zvýšenou pozornost, která je věnována souhrnné fiskální situaci v eurozóně, a poukazuje na povinnosti jednotlivých členských států dodržovat Pakt o stabilitě a růstu, a to za plného dodržování jeho doložek flexibility; zdůrazňuje, že koncepce celkového nastavení fiskální politiky nesmí vést k tomu, aby se přebytky a schodky jednotlivých členských států vzájemně vyrovnávaly;

25.  vyjadřuje znepokojení nad nízkou mírou plnění doporučení pro jednotlivé země, včetně doporučení, která mají podpořit konvergenci, zvyšování konkurenceschopnosti a snižování makroekonomické nerovnováhy; domnívá se, že větší pocit odpovědnosti na straně členských států, probuzený na základě skutečných veřejných debat na vnitrostátní úrovni, by vedl k lepšímu provádění doporučení pro jednotlivé země; domnívá se, že je důležité zajistit, aby zprávy o jednotlivých zemích a doporučení pro jednotlivé země projednaly vnitrostátní parlamenty, domnívá se, že by se do procesu evropského semestru měly lépe zapojit regionální a místní orgány; vyzývá Komisi, aby využila všechny existující nástroje k vymáhání těch doporučení pro jednotlivé země, jež mají řešit problémy, které jsou hrozbou pro udržitelnost měnové unie;

26.  zdůrazňuje, že jakýkoliv další krok směrem k prohloubení HMU musí jít ruku v ruce se silnější demokratickou kontrolou; trvá na tom, že za tímto účelem musí být posílena úloha Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů v souladu se zásadou odpovědnosti; požaduje zapojení sociálních partnerů do jednání, a to jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni;

27.  vítá, že Komise uznala, že v některých členských státech korupce doposud představuje překážku bránící investicím a že nezbytnou podmínkou pro zajištění řádného hospodářského rozvoje je dodržování právního státu a nezávislosti soudnictví a donucovacích orgánů; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že Komise přestala vydávat výroční zprávy o boji proti korupci, a vyzývá Komisi, aby tuto každoroční analýzu situace v členských státech, pokud jde o korupci, začala opět provádět a aby poskytovala mechanismy umožňujících její potírání;

Odvětvové příspěvky ke zprávě o roční analýze růstu na rok 2018

Rozpočty

28.  domnívá se, že rozpočet EU musí motivovat k udržitelnému růstu, konvergenci, investicím a reformám pomocí řešení a synergií týkajících se vnitrostátních rozpočtů; domnívá se proto, že roční analýza růstu slouží jako vodítko pro členské státy a pro přípravu vnitrostátních rozpočtů a rozpočtu EU, a to především v souvislosti s přípravou víceletého finančního rámce (VFR) po roce 2020;

29.  znovu opakuje, že by v tomto ohledu měla existovat vyšší míra součinnosti mezi vnitrostátními rozpočty a rozpočtem EU; zdůrazňuje, že v tomto směru hraje klíčovou roli Komise vzhledem ke svému zapojení do evropského semestru, jakož i do přípravy a plnění rozpočtu EU;

30.  vítá návrh na vytvoření větší součinnosti rozpočtu EU a omezení jeho fragmentace, který v prosinci 2016 nastínila skupina na vysoké úrovni pro vlastní zdroje v doporučených obsažených v její závěrečné zprávě s názvem „Budoucí financování EU“;

Životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

31.  vítá iniciativu Komise při spouštění webového portálu zaměřeného na podporu zdraví a prevenci nemocí, kde jsou k dispozici aktuální informace o tématech týkajících se podpory zdraví a dobrých životních podmínek a který představuje pro občany důležitý zdroj jasných a spolehlivých informací; zdůrazňuje, že tento portál by měl být v plné míře přístupný všem občanům EU, včetně těch, kteří trpí dyslexií nebo jinými takovými potížemi;

32.  vyžaduje větší soudržnost s jinými politikami EU v oblasti prevence katastrof a připravenosti na ně, například se strategií EU pro přizpůsobování se změně klimatu, evropskými strukturálními a investičními fondy, Fondem solidarity, právními předpisy v oblasti životního prostředí a výzkumnými a inovačními politikami;

o
o   o

33.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládám a vnitrostátním parlamentům členských států a Evropské centrální bance.

(1) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 12.
(2) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41.
(3) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 8.
(4) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 33.
(5) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.
(6) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 1.
(7) Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 11.
(8) Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1.
(9) Úř. věst. L 192, 18.7.2015, s. 27.
(10) Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.
(11) Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 86.
(12) Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 149.
(13) Přijaté texty, P8_TA(2017)0491.

Poslední aktualizace: 6. listopadu 2018Právní upozornění - Ochrana soukromí