(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2016)0683),

–  s ohledem na článek 115 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0471/2016),

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená dánským parlamentem, irskou poslaneckou sněmovnou, irským Senátem, lucemburskou Poslaneckou sněmovnou, maltským parlamentem, nizozemskou První komorou, nizozemskou druhou komorou, a švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0051/2018) a stanovisko Výboru pro právní záležitosti,

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Radě, Komisi a také parlamentům členských států.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh směrnice Bod odůvodnění 1 (1)  Společnosti, které chtějí podnikat přeshraničně v rámci Unie, se setkávají s vážnými překážkami a narušeními trhu v důsledku existence 28 rozdílných systémů daně z příjmů právnických osob. Struktury daňového plánování jsou navíc postupem času stále důmyslnější s tím, jak se rozvíjejí v různých jurisdikcích a účinně využívají drobných technických detailů jednoho daňového systému nebo nesouladu mezi dvěma či více daňovými systémy za účelem snížení daňové povinnosti společností. Ačkoli tyto situace ukazují na nedostatky zcela odlišné povahy, obě vytvářejí překážky bránící řádnému fungování vnitřního trhu. Opatření k nápravě těchto problémů proto musí řešit oba typy nedostatků na trhu. (1)  Společnosti, které chtějí podnikat přeshraničně v rámci Unie, se setkávají s vážnými překážkami a narušováním trhu v důsledku existence 28 rozdílných systémů daně z příjmů právnických osob. V éře globalizace a digitalizace se zdanění zejména finančního a duševního kapitálu na základě zdroje stává čím dál hůře zpětně vysledovatelným a čím dál snadněji zmanipulovatelným. Struktury daňového plánování jsou navíc postupem času stále důmyslnější s tím, jak se rozvíjejí v různých jurisdikcích a účinně využívají drobných technických detailů jednoho daňového systému nebo nesouladu mezi dvěma či více daňovými systémy za účelem snížení daňové povinnosti společností. Všeobecná digitalizace mnoha hospodářských odvětví ve spojení s rychle se rozvíjející digitální ekonomikou zpochybňuje použitelnost unijních modelů daně z příjmu právnických osob, které byly vytvořeny pro tradiční odvětví, a to až do takové míry, že by kritéria pro oceňování a výpočty měla být upravena tak, aby odpovídala obchodní činnosti v 21. století. Ačkoli tyto situace ukazují na nedostatky zcela odlišné povahy, vytvářejí překážky bránící řádnému fungování vnitřního trhu a vyvolávají jeho narušení mezi velkými společnostmi na jedné straně a malými a středními podniky na straně druhé. Těmito druhy tržních nedostatků by se proto měla zabývat nová unijní norma pro základ daně z příjmu právnických osob, jež by měla být zároveň v souladu s cílem, kterým je zajištění dlouhodobé právní přehlednosti a jistoty a zásada daňové neutrality. Větší sbližování vnitrostátních daňových systémů povede k významnému poklesu nákladů a administrativní zátěže pro podniky vyvíjející v Unii přeshraniční činnost. Zatímco daňová politika spadá do pravomoci členských států, v článku 115 Smlouvy o fungování Evropské unie je jasně stanoveno, že Rada by měla zvláštním legislativním postupem a po konzultaci s Evropským parlamentem a Evropským hospodářským a sociálním výborem jednomyslně přijímat směrnice o sbližování právních a správních předpisů členských států v daňové oblasti, které mají přímý vliv na vytváření nebo fungování vnitřního trhu. Pozměňovací návrh 2 Návrh směrnice Bod odůvodnění 2 (2)  Na podporu řádného fungování vnitřního trhu by mělo být prostředí daně z příjmů právnických osob v Unii formováno v souladu se zásadou, že společnosti platí spravedlivý podíl na dani v jurisdikci či jurisdikcích, kde vytvářejí zisky. Proto je nutné připravit mechanismy, jež odrazují společnosti od využívání nesouladu mezi vnitrostátními daňovými systémy s cílem snížit svou daňovou povinnost. Stejně důležité je také podpořit přeshraniční obchod a podnikové investice, a tím stimulovat růst a hospodářský rozvoj na vnitřním trhu. Za tímto účelem je třeba napravením nesrovnalostí v působení vnitrostátních systémů daně z příjmů právnických osob odstranit rizika dvojího zdanění a dvojího nezdanění. Aby společnosti mohly rozvíjet obchodní činnost a rozšiřovat své působení i do jiných členských států Unie, potřebují zároveň snadno použitelný daňový a právní rámec. V tomto kontextu by měly být odstraněny zbývající případy diskriminace. (2)  Na podporu řádného fungování vnitřního trhu by mělo být prostředí daně z příjmů právnických osob v Unii formováno v souladu se zásadou, že společnosti platí spravedlivý podíl na dani v jurisdikci či jurisdikcích, kde vytvářejí zisky a kde mají stálou provozovnu. Vzhledem k digitální změně v podnikatelském prostředí je nutné zajistit, aby se se společnostmi, které vytvářejí příjmy v určitém členském státě, přičemž v tomto členském státě nemají stálou fyzickou provozovnu, nýbrž stálou digitální provozovnu, zacházelo stejně jako se společnostmi, které takovou fyzickou stálou provozovnu mají. Proto je nutné připravit mechanismy, jež by odrazovaly společnosti od využívání nesouladu mezi vnitrostátními daňovými systémy s cílem snížit svou daňovou povinnost. Stejně důležité je také podpořit přeshraniční obchod a podnikové investice, a tím stimulovat růst a hospodářský rozvoj na vnitřním trhu. Za tímto účelem je třeba napravením nesrovnalostí v působení vnitrostátních systémů daně z příjmů právnických osob odstranit rizika dvojího zdanění i dvojího nezdanění. Aby společnosti mohly rozvíjet obchodní činnost a rozšiřovat své působení i do jiných členských států Unie, potřebují zároveň snadno použitelný daňový a právní rámec. V tomto kontextu by měly být odstraněny zbývající případy diskriminace. Konsolidace je klíčovým prvkem systému CCCTB, neboť největší daňové překážky, jimž čelí společnosti téže skupiny vyvíjející v Unii přeshraniční činnost, lze řešit pouze tímto způsobem. Díky ní dojde k odstranění formalit týkajících se převodních cen a dvojího zdanění uvnitř skupiny. Pozměňovací návrh 3 Návrh směrnice Bod odůvodnění 3 (3)  Jak upozorňuje návrh směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) z 16. března 20117, daňový systém, jenž by pro účely výpočtu základu daně z příjmů právnických osob umožnil Unii pojímat jako jeden trh, by usnadnil přeshraniční činnost společností, které jsou rezidenty Unie, a přispěl by k dosažení cíle vytvořit z Unie konkurenceschopnější místo pro investování v mezinárodním měřítku. Návrh CCCTB z roku 2011 se zaměřoval na cíl usnadnit rozšíření obchodní činnosti společností v rámci Unie. Vedle tohoto cíle by se mělo také zohlednit, že CCCTB může účinně zlepšit fungování vnitřního trhu zavedením opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem. V této souvislosti by mělo dojít k obnovení CCCTB, aby se stejnou mírou řešily oba aspekty: jak usnadnění podnikatelské činnosti, tak posílení funkce iniciativy v oblasti opatření proti vyhýbání se daňové povinnosti. Takový přístup by nejlépe sloužil cíli, jímž je odstranění narušení fungování vnitřního trhu. (3)  Jak upozorňuje návrh směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) z 16. března 20117, daňový systém, jenž by pro účely výpočtu základu daně z příjmů právnických osob umožnil Unii pojímat jako jeden trh, by usnadnil přeshraniční činnost společností, které jsou rezidenty Unie, a přispěl by k dosažení cíle vytvořit z Unie konkurenceschopnější místo pro investování v mezinárodním měřítku, zejména  pro malé a střední podniky. Návrh CCCTB z roku 2011 se zaměřoval na cíl usnadnit rozšíření obchodní činnosti společností v rámci Unie. Vedle tohoto cíle by se mělo také zohlednit, že CCCTB může účinně zlepšit fungování vnitřního trhu zavedením opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem. V této souvislosti by mělo dojít k obnovení CCCTB, aby se stejnou mírou řešily oba aspekty: jak usnadnění podnikatelské činnosti, tak posílení funkce iniciativy v oblasti opatření proti vyhýbání se daňové povinnosti. Jakmile by byl systém CCCTB zaveden ve všech členských státech, zajistil by odvádění daní y v místě vzniku zisků a tam, kde mají společnosti stálou provozovnu. Takový přístup by nejlépe sloužil cíli, jímž je odstranění případů narušování vnitřního trhu. Zkvalitnění vnitřního trhu je klíčovým faktorem pro podnícení růstu a tvorby pracovních míst. Zavedení systému CCCTB by omezením nezdravé daňové konkurence mezi společnostmi zvýšilo hospodářský růst a vedlo k rozšíření počtu pracovních míst v Unii. __________________ __________________ 7 Návrh směrnice Rady (COM(2001)0121 v konečném znění/2, 3.10.2011) o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob 7 Návrh směrnice Rady (COM(2001)0121 v konečném znění/2, 3.10.2011) o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob. Pozměňovací návrh 4 Návrh směrnice Bod odůvodnění 4 (4)  Vzhledem k potřebě jednat rychle, aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu, na jedné straně usnadněním obchodu a investic, na druhé straně posílením systému proti praktikám vyhýbání se daňové povinnosti, je dobré rozdělit ambiciózní iniciativu CCCTB do dvou samostatných návrhů. V první fázi by se měla dohodnout pravidla společného základu daně z příjmů právnických osob, ve druhé fázi pak otázka konsolidace. (4)  Vzhledem k potřebě jednat rychle, aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu, na jedné straně usnadněním obchodu a investic, na druhé straně posílením systému proti praktikám vyhýbání se daňové povinnosti, je velmi důležité, aby bylo zajištěno, aby směrnice o společném základu daně z příjmů právnických osob a směrnice o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob vstoupily v platnost současně. Tato změna režimu představuje významný krok směrem k dotvoření vnitřního trhu, a proto musí být flexibilní, aby ji bylo možné jí náležitě provádět již od počátku. Vzhledem k tomu, že vnitřní trh zahrnuje všechny členské státy, měl by být systém CCCTB zaveden ve všech členských státech. Pokud však Rada nepřijme jednomyslné rozhodnutí o návrhu zavést CCTB, měla by Komise vydat nový návrh založený na článku 116 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého přijmou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem za tímto účelem potřebné právní předpisy. Jako poslední možnost by měly členské státy zahájit prohloubenou spolupráci, která by měla být v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie kdykoli otevřena i těm členským státům, které se jí neúčastní. Je však politováníhodné, že nebylo provedeno dostatečně podrobné posouzení návrhů CCTB nebo CCCTB , pokud jde o dopad na příjmy z daně z příjmu právnických osob v jednotlivých členských státech. Pozměňovací návrh 5 Návrh směrnice Bod odůvodnění 5 (5)  K agresivnímu daňovému plánování dochází často v přeshraničním kontextu, z čehož vyplývá, že zúčastněné skupiny společností disponují minimem zdrojů. Za tohoto předpokladu a z důvodu proporcionality by pravidla pro CCCTB měla být závazná pouze pro skupiny společností podstatné velikosti. Za tímto účelem bude stanoven práh podle velikosti celkového konsolidovaného příjmu skupiny, která podává konsolidované finanční výkazy. Aby pravidla CCCTB lépe sloužila cíli, jímž je usnadnit obchod a investice na vnitřním trhu, měla by být volitelně dostupná pro skupiny, které nedosahují stanovené prahové velikosti. Způsobilost ke konsolidované daňové skupině se bude určovat podle dvojitého kritéria založeného na: (5)  K agresivnímu daňovému plánování dochází často v přeshraničním kontextu, z čehož vyplývá, že zúčastněné skupiny společností disponují minimem zdrojů. Za tohoto předpokladu z důvodu proporcionality by pravidla týkající se společného základu daně měla být zpočátku povinná pouze pro společnosti, které náleží do skupiny zásadní velikosti. Za tímto účelem by měla být stanovena počáteční prahová hodnota ve výši 750 milionů EUR, a to na základě celkového konsolidovaného příjmu skupiny, která podává konsolidované finanční výkazy. Vzhledem k tomu, že tato směrnice zavádí nový standard základu daně z příjmu právnických osob pro všechny podniky v Unii, měla by být  prahová hodnota snížena na nulu na období maximálně sedmi let. Aby lépe sloužila cíli, jímž je usnadnit obchod a investice na vnitřním trhu, mělo by být uplatňování pravidel týkajících se společného základu daně z příjmu právnických osob nabízeno v první fázi i jako možnost pro společnosti, které tato kritéria nesplňují. Pozměňovací návrh 6 Návrh směrnice Bod odůvodnění 5 a (nový) (5a)  Při rovnosti podmínek může přechod na společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob přivodit členským státům ztrátu daňových příjmů nebo přinést jejich zvýšení. Za účelem kompenzace ztrát by se měl vytvořit dočasný kompenzační mechanismus financovaný z daňových přebytků těch členských států, které díky novému režimu zaznamenají nárůst daňových příjmů. Kompenzace by měly být každoročně upravovány, aby byla zohledněna celostátní nebo regionální rozhodnutí přijatá před vstupem této směrnice v platnost. Po uplynutí sedmi let by měla být Komise povinna navrhnout zrušení nebo změnu systému kompenzací a stanovit pro kompenzace prahové hodnoty. Pozměňovací návrh 7 Návrh směrnice Bod odůvodnění 5 b (nový) (5b)  Aby nedocházelo ke stávajícímu rozložení daňové zátěže mezi malé a střední podniky a nadnárodní společnosti, jak je uvedeno v usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. listopadu 2015 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem, neměl by společný základ daně z příjmů právnických osob vést ke konkurenčnímu znevýhodnění malých a středních podniků, což by v jejich případě vedlo k upevnění rovných podmínek. Hlavní daňový orgán může malým a středním podnikům poskytnout nezbytné nástroje, které jim pomohou dodržovat administrativní a organizační požadavky, jež přijetí systému CCCTB obnáší. Pozměňovací návrh 8 Návrh směrnice Bod odůvodnění 6 (6)  Způsobilost ke konsolidované daňové skupině se bude určovat podle dvojitého kritéria založeného na: i) kontrole (více než 50 % hlasovacích práv) a ii) vlastnictví (více než 75 % kapitálu) nebo právech na zisk (více než 75 % práv pojených s nárokem na zisk). Toto kritérium zajistí vysokou míru hospodářské integrace mezi členy skupiny. Aby byla zaručena integrita systému, uvedené dvě prahové hodnoty kontroly a vlastnictví či práva na zisk by měly být naplněny po celé zdaňovací období; jinak by měla daná společnost ze skupiny okamžitě vystoupit. Aby nedocházelo k manipulaci s daňovými výsledky vstupem do skupiny a vystoupením ze skupiny v krátkém časovém období, měl by být stanoven také požadavek, že členství ve skupině musí trvat minimálně devět po sobě jdoucích měsíců. (6)  Je nezbytné definovat pojem stálé provozovny nacházející se v Unii a náležející daňovému poplatníkovi, který je daňovým rezidentem v Unii. Nadnárodní společnosti až příliš často přijímají opatření k přesunu svých zisků do příznivějších daňových režimů, přičemž neplatí žádné nebo jen velmi nízké daně. Pojem stálé provozovny by poskytl přesnou a závaznou definici kritérií, která je nutné splnit, pokud má nadnárodní společnost prokázat, že je umístěna v dané zemi. To přiměje nadnárodní společnosti k tomu, aby poctivě odváděly své daně. Cílem je zajistit, aby všichni dotčení daňoví poplatníci dosáhli obecné shody, a vyloučit možnost nesouladu v důsledku odlišných definic.. Obdobně je důležité mít společnou definici stálé provozovny, která se nachází ve třetí zemi nebo v Unii, avšak náleží daňovému poplatníkovi s daňovou rezidencí ve třetí zemi. Pokud je stanovení převodních cen důvodem pro převádění zisku do jurisdikcí s nízkým zdaněním, je vhodnější zavést systém, který stanovuje zisk skrze vzorec pro jeho rozdělení. Přijetím takového systému může Unie zavést mezinárodní normu pro moderní a efektivní zdanění příjmů právnických osob. Komise by měla vypracovat pokyny pro přechodnou fázi, v jejímž rámci se při jednání s třetími zeměmi bude vzorec pro rozdělení zisku používat spolu s dalšími metodami přidělování, přičemž by tento vzorec měl být v konečném důsledku standardní metodou přidělování. Komise by měla předložit návrh unijního vzoru smlouvy o zdanění, který by v konečném důsledku nahradil tisíce bilaterálních smluv uzavřených jednotlivými členskými státy. Pozměňovací návrh 9 Návrh směrnice Bod odůvodnění 6 a (nový) (6a)  Digitální zboží je zpravidla vysoce mobilní a nehmotné. V rámci studií se prokázalo, že digitální sektor je velmi výrazně zapojen do agresivního plánování daní, jelikož řada obchodních modelů nevyžaduje k provádění transakcí se zákazníky a ke generaci zisku fyzickou infrastrukturu. Největším digitálním společnostem to umožňuje, aby ze svého zisku neplatily téměř žádné daně. Státní pokladna členských států tak v důsledku toho, že nejsou schopny zdanit nadnárodní digitální společnosti, přichází o miliardy eur daňových příjmů. Aby bylo možné vyřešit tuto skutečnou a naléhavou sociální nespravedlnost, je nutné rozšířit právní předpisy v oblasti daně z příjmu právnických osob, tak aby zahrnovaly novou vazbu na stálou digitální provozovnu, která by se zakládala na významné digitální přítomnosti. K řešení daňových výzev, které se v kontextu digitalizace objevují, je nutné pro podobné obchodní modely zajistit rovné podmínky, aniž by to omezovalo potenciál digitálního sektoru. Přitom je třeba zvlášť zohlednit činnost na úrovni OECD, jejímž účelem je vytvoření jednotného mezinárodního souboru pravidel. Pozměňovací návrh 10 Návrh směrnice Bod odůvodnění 10 (10)  Vzorec pro rozdělení konsolidovaného základu daně by měl zahrnovat tři faktory se stejnou váhou, konkrétně práci, aktiva a tržby podle místa určení. Faktory o stejné váze by měly odrážet vyrovnaný přístup k rozdělení zdanitelného zisku mezi příslušné členské státy a měly by zajistit, aby zisky byly daněny tam, kde skutečně vznikly. Práce a aktiva by proto měla být připsána členskému státu, kde je práce prováděna nebo kde jsou umístěna aktiva, díky čemuž by byla přiznána náležitá váha zájmům členského státu původu, zatímco tržby by byly připsány členskému státu, které je místem určení pro zboží či služby. Aby byly zohledněny rozdíly v úrovni mezd uvnitř Unie a aby bylo zajištěno spravedlivé rozdělení konsolidovaného základu daně, měl by faktor práce zahrnovat objem mezd i počet zaměstnanců (tj. každá položka se podílí polovinou). Faktor aktiv by na druhé straně měl zahrnovat veškerá dlouhodobá hmotná aktiva, ale nikoliv nehmotná aktiva a finanční aktiva z důvodu jejich pohyblivé povahy a z toho plynoucího rizika obcházení pravidel této směrnice. Pokud z důvodu výjimečných okolností výsledek rozdělení daňového základu není spravedlivým obrazem rozsahu podnikatelské činnosti, měla by zde být ochranná doložka, která stanoví použití náhradní metody rozdělení příjmů. (10)  Vzorec pro rozdělení konsolidovaného základu daně by měl zahrnovat čtyři faktory se stejnou váhou, konkrétně práci, aktiva, tržby podle místa určení a shromažďování a využívání osobních údajů uživatelů internetových platforem a on-line služeb (dále jen „faktor údajů“). Faktory o stejné váze by měly odrážet vyrovnaný přístup k rozdělení zdanitelného zisku mezi příslušné členské státy a měly by zajistit, aby zisky byly daněny tam, kde skutečně vznikly. Práce a aktiva by proto měla být připsána členskému státu, kde je práce prováděna nebo kde jsou umístěna aktiva, díky čemuž by byla přiznána náležitá váha zájmům členského státu původu, zatímco tržby by byly připsány členskému státu, který je místem určení pro zboží či služby. Aby byly zohledněny rozdíly v úrovni mezd uvnitř Unie a aby bylo zajištěno spravedlivé rozdělení konsolidovaného základu daně, měl by faktor práce zahrnovat objem mezd i počet zaměstnanců (tj. každá položka se podílí polovinou). Faktor aktiv by na druhé straně měl zahrnovat pouze hmotná aktiva. Pokud z důvodu výjimečných okolností výsledek rozdělení daňového základu není spravedlivým obrazem rozsahu podnikatelské činnosti, měla by zde být ochranná doložka, která stanoví použití náhradní metody rozdělení příjmů. Pozměňovací návrh 11 Návrh směrnice Bod odůvodnění 10 a (nový) (10a)  Vzorec pro rozdělení konsolidovaného základu daně musí plně zohledňovat hospodářskou činnost, k níž došlo ve všech členských státech, při řádném a úplném přihlédnutí k potenciálním významným rozdílům mezi jejich ekonomikou. Pokud má použití vzorce za následek nevyvážené rozdělení, které neodráží hospodářskou činnost, mohl by nápravu této situace zajistit mechanismus urovnávání sporů. Vzhledem k tomu by Komise měla posoudit možnost zavedení mechanismu pro urovnávání sporů, aby bylo zajištěno řádné řešení sporů, v nichž figuruje více členských států. Pozměňovací návrh 12 Návrh směrnice Bod odůvodnění 11 (11)  Vzhledem ke specificitě potřebují určitá odvětví, jako jsou finanční služby a pojištění, ropa a zemní plyn a také lodní a letecká doprava, upravený vzorec pro rozdělení konsolidovaného základu daně. vypouští se Pozměňovací návrh 13 Návrh směrnice Bod odůvodnění 14 (14)  Tato směrnice vychází ze směrnice Rady 2016/xx/EU o společném základu daně z příjmů právnických osob (která stanovuje společný soubor pravidel pro daně z příjmů právnických osob pro výpočet daňového základu) a zaměřuje se na konsolidaci daňových výsledků celé skupiny. Proto by bylo nutné zabývat se vzájemným vztahem obou legislativních nástrojů a zajistit přechod určitých prvků daňového základu do nového rámce skupiny. Mezi takové prvky patří zejména pravidlo omezení odpočitatelnosti úroků, případy, kdy se osvobození neuplatní, a právní předpisy o ovládaných zahraničních společnostech a také hybridní nesoulad. (14)  Tato směrnice vychází ze směrnice Rady 2016/xx/EU o společném základu daně z příjmů právnických osob (která stanovuje společný soubor pravidel pro daně z příjmů právnických osob pro výpočet daňového základu) a zaměřuje se na konsolidaci daňových výsledků celé skupiny. Proto je nutné zabývat se vzájemným vztahem obou legislativních nástrojů a zajistit přechod určitých prvků daňového základu do nového rámce skupiny. Mezi takové prvky patří zejména pravidlo omezení odpočitatelnosti úroků, případy, kdy se osvobození neuplatní, a právní předpisy o ovládaných zahraničních společnostech a také hybridní nesoulad. Členským státům by se nemělo bránit, aby s cílem omezit negativní dopad přesunu zisků do třetích zemí s nízkým zdaněním zavedly další opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem. Pozměňovací návrh 14 Návrh směrnice Bod odůvodnění 16 (16)  Aby bylo možné doplnit či pozměnit určité méně podstatné prvky této směrnice, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie v souvislosti s: i) zohledněním změn právních předpisů členských států týkajících se forem společností a daní z příjmů právnických osob a s odpovídajícím pozměněním přílohy I a přílohy II; ii) vymezením doplňkových definic; a iii) doplněním pravidel o omezení odpočitatelnosti úroků o pravidla pro odstranění roztříštěnosti, aby bylo možné lépe řešit rizika vyhýbání se daňové povinnosti, která se mohou objevit uvnitř skupiny. Obzvlášť důležité je, aby Komise v přípravné fázi provedla příslušné konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. (16)  Aby bylo možné doplnit či pozměnit určité méně podstatné prvky této směrnice, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie v souvislosti i) se zohledněním změn právních předpisů členských států týkajících se forem společností a daní z příjmů právnických osob a s odpovídajícím pozměněním přílohy I a přílohy II, ii) s vymezením doplňkových definic, iii) s doplněním pravidel o omezení odpočitatelnosti úroků o pravidla pro odstranění roztříštěnosti, aby bylo možné lépe řešit rizika vyhýbání se daňové povinnosti, která se mohou objevit uvnitř skupiny a iv) s vydáním pokynů pro přechodnou fázi, kdy bude s ohledem na třetí země existovat vzorec pro přidělování zisku a zároveň jiné metody přidělování. Obzvlášť důležité je, aby Komise v přípravné fázi provedla příslušné konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby zohlednila příslušné každoroční usnesení Evropského parlamentu. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. Pozměňovací návrh 15 Návrh směrnice Bod odůvodnění 17 (17)  Komisi by měly být svěřeny pravomoci s cílem zajistit jednotné podmínky pro provádění této směrnice, pokud jde o: i) každoroční přijímání seznamu forem společností třetích zemí, které jsou podobné formám společností uvedeným v příloze I; ii) stanovení pravidel pro výpočet faktorů práce, aktiv a tržeb, přiřazení zaměstnanců a objemů mezd, aktiv a tržeb příslušným faktorům, jakož i oceňování aktiv; iii) přijetí standardního formuláře oznámení o vytvoření skupiny a iv) stanovení pravidel pro elektronická podání konsolidovaného daňového přiznání, pro formulář konsolidovaného daňového přiznání, pro formulář daňového přiznání jediného daňového poplatníka a pro povinnou podpůrnou dokumentaci. v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201112. (17)  Komisi by měly být svěřeny pravomoci s cílem zajistit jednotné podmínky pro provádění této směrnice, pokud jde o i) každoroční přijímání seznamu forem společností třetích zemí, které jsou podobné formám společností uvedeným v příloze I, ii) stanovení podrobných pravidel pro výpočet faktorů práce, aktiv, tržeb a údajů, přiřazení zaměstnanců a objemů mezd, přiřazení shromážděných osobních údajů a využitých osobních údajů, aktiv a tržeb příslušným faktorům, jakož i oceňování aktiv, iii) přijetí aktu, v němž by byl stanoven standardní formulář oznámení o vytvoření skupiny, a iv) o stanovení pravidel pro elektronické podávání konsolidovaného daňového přiznání, pro formulář konsolidovaného daňového přiznání, pro formulář daňového přiznání jediného daňového poplatníka a pro povinnou podpůrnou dokumentaci. Komise by měla tyto jednotné formáty daňového přiznání vytvořit ve spolupráci se správci daně členských států. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201112. __________________ __________________ 12 Nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13). 12 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13). Pozměňovací návrh 16 Návrh směrnice Bod odůvodnění 18 (18)  Jelikož cílů této směrnice, zejména zlepšit fungování vnitřního trhu zamezením praktikám vyhýbání se daňové povinnosti na mezinárodní úrovni a usnadnit podnikům rozšířit svou činnost přes hranice v rámci Unie, nelze v dostatečné míře dosáhnout, budou-li členské státy jednat jednotlivě a nesourodě, protože k dosažení těchto cílů je třeba koordinovaných opatření, vzhledem ke skutečnosti, že směrnice cílí na nedostatky vnitřního trhu, které vznikají v důsledku vzájemného působení různorodých vnitrostátních daňových předpisů, jež má dopad na vnitřní trh a odrazuje od přeshraniční činnosti, lze těchto cílů lépe dosáhnout na unijní úrovni, může Unie přijímat opatření v souladu s článkem 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku, zejména vzhledem k tomu, že povinný rozsah její platnosti se omezuje na skupiny nad určitou velikost, nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné. (18)  Jelikož cílů této směrnice, zejména zlepšit fungování vnitřního trhu zamezením praktikám vyhýbání se daňové povinnosti na mezinárodní úrovni a usnadnit podnikům, především malým a středním podnikům, rozšířit svou činnost přes hranice v rámci Unie, nelze v dostatečné míře dosáhnout, budou-li členské státy jednat jednotlivě a nesourodě, protože k dosažení těchto cílů je třeba koordinovaných opatření, vzhledem ke skutečnosti, že směrnice cílí na nedostatky vnitřního trhu, které vznikají v důsledku vzájemného působení různorodých vnitrostátních daňových předpisů, jež má dopad na vnitřní trh a odrazuje od přeshraniční činnosti, lze těchto cílů lépe dosáhnout na unijní úrovni, může Unie přijímat opatření v souladu s článkem 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku, zejména vzhledem k tomu, že povinný rozsah její platnosti se omezuje na skupiny nad určitou velikost, nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné. Pozměňovací návrh 17 Návrh směrnice Bod odůvodnění 20 (20)  Pět let po vstupu této směrnice v platnost by Komise měla přezkoumat její uplatňování a podat Radě zprávu o jejím fungování. Členské státy by měly být povinny sdělit Komisi znění ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. (20)  Vzhledem k tomu, že tato směrnice obsahuje důležitou změnu pravidel pro zdaňování právnických osob, Komise by měla být povinna provést pět let po vstupu této směrnice v platnost důkladné posouzení jejího uplatňování a podat o jejím fungování zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva o uplatňování této směrnice by měla zahrnovat alespoň tyto body: vliv systému zdanění uvedený ve směrnici na příjmy členských států, výhody a nevýhody daného systému pro malé a střední podniky, vliv na spravedlivý výběr daní mezi členskými státy, vliv na vnitřní trh jako celek, se zvláštním zřetelem na možné narušování hospodářské soutěže mezi společnostmi, na které se vztahují nová pravidla stanovená v této směrnici, a počet podniků, které spadají do její působnosti v přechodném období. Komise by měla být povinna uplatňování této směrnice po deseti letech po jejím vstupu v platnost přezkoumat a podat o jejím fungování zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Členské státy by měly být povinny sdělit Komisi znění ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. Pozměňovací návrh 18 Návrh směrnice Bod odůvodnění 20 a (nový) (20a)  V zájmu dosažení komplexní a stálé konsolidace a předcházení novým možnostem arbitrážních řízení vzniklých kvůli účetním nesrovnalostem mezi členskými státy je nutné, aby byla přijata srozumitelná, ustálená a objektivní kritéria pro výpočet konsolidovaného základu daně. Za tímto účelem by měla Komise navrhnout potřebné úpravy příslušných ustanovení této směrnice, pokud jde o vymezení a výpočet konsolidovaného základu daně. Pozměňovací návrh 19 Návrh směrnice Bod odůvodnění 20 b (nový) (20b)  Komise by měla zvážit dodatečné studie, které provedou rozbor potenciálního dopadu systému CCCTB na příjmy z daní právnických osob v případě jednotlivých členských států a potenciální znevýhodnění Unie v hospodářské soutěži ve vztahu k třetím zemím. Pozměňovací návrh 20 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 1.  Tato směrnice zavádí systém konsolidace základu daně z příjmů právnických osob, jak je uvedeno ve směrnici Rady 2016/xx/EU14, pro zdaňování společností, které jsou členy skupiny, a stanoví pravidla pro rozdělení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob mezi členské státy a jeho správu vnitrostátními daňovými orgány. 1.  Tato směrnice zavádí společný základ daně pro zdaňování některých společností v Unii a stanovuje pravidla výpočtu tohoto základu, včetně pravidel týkajících se opatření k boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem a opatření týkajících se mezinárodního rozměru navrhovaného daňového systému. _______________ 14 [celý název směrnice (Úř. věst. L [ ], [ ], s. [ ])]. Pozměňovací návrh 21 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 1 – návětí 1.  Pravidla této směrnice se vztahují na společnost založenou podle právních předpisů členského státu, včetně stálých provozoven v jiných členských státech, jsou-li splněny všechny tyto podmínky: 1.  Pravidla této směrnice se vztahují na společnost založenou podle právních předpisů členského státu, včetně stálých a stálých digitálních provozoven v jiných členských státech, jsou-li splněny všechny tyto podmínky: Pozměňovací návrh 22 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 1 – písm. c c)  pro účely finančního účetnictví patří ke konsolidované skupině s celkovými konsolidovanými příjmy skupiny přesahujícími 750 000 000 EUR za účetní období předcházející příslušnému účetnímu období; c)  pro účely finančního účetnictví patří ke konsolidované skupině s celkovými konsolidovanými příjmy skupiny přesahujícími 750 000 000 EUR za účetní období předcházející příslušnému účetnímu období. Tato prahová hodnota bude nejdéle během sedmi let snížena na nulu; Pozměňovací návrh 23 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 3 3.  Společnost, která splňuje podmínky odst. 1) písm. a), b) a d), avšak nesplňuje podmínky písm. c) tohoto odstavce, si může zvolit, spolu se stálými provozovnami, které se nacházejí v jiných členských státech, uplatňovat pravidla této směrnice po dobu pěti zdaňovacích období. Toto období se automaticky prodlouží o dalších pět po sobě jdoucích zdaňovacích období, pokud není v souladu s článkem 47 druhým pododstavcem podáno oznámení o ukončení. Podmínky podle odst. 1 písm. a), b) a c) musí být splněny při každém prodloužení období. 3.  Společnost, která splňuje podmínky odst. 1) písm. a), b) a d), avšak nesplňuje podmínky písm. c) tohoto odstavce, si může zvolit, spolu se stálými provozovnami, které se nacházejí v jiných členských státech, že použije pravidla této směrnice. Pozměňovací návrh 24 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 4 4.  Pravidla této směrnice se nevztahují na přepravní společnosti, pro něž platí zvláštní režim zdanění. Pro účely určení společností, které jsou členy stejné skupiny podle článků 5 a 6, se zohlední přepravní společnost podléhající zvláštnímu režimu zdanění. vypouští se Pozměňovací návrh 25 Návrh směrnice Čl. 3 – odst. 1 – bod 23 23)  „konsolidovaným základem daně“ výsledek součtu daňových základů všech členů skupiny, jak jsou vypočteny v souladu se směrnicí 2016/xx/EU; 23)  „konsolidovaným základem daně“ konsolidovaný čistý zdanitelný příjem členů skupiny, jak je vypočten na stálém účetním základě, který se v souladu se směrnicí 2016/xx/EU vztahuje na všechny členy skupiny; Pozměňovací návrh 26 Návrh směrnice Čl. 3 – odst. 1 – bod 28 a (nový) 28a)  „faktorem údajů“ shromažďování osobních údajů uživatelů internetových platforem a on-line služeb a jejich využívání pro komerční účely v jednom nebo několika členských státech. Pozměňovací návrh 27 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 3 3.  Jestliže se místo skutečného vedení člena skupiny, který se zabývá lodní dopravou nebo vnitrozemskou vodní dopravou, nachází na palubě lodi nebo plavidla, má se za to, že člen skupiny je daňovým rezidentem v členském státě domovského přístavu této lodi nebo plavidla, nebo neexistuje-li takový domovský přístav, v členském státě, kde má bydliště nebo sídlo provozovatel této lodi nebo plavidla. vypouští se Pozměňovací návrh 28 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 4 4.  Daňový poplatník-rezident podléhá dani z příjmů právnických osob ze všech příjmů z jakýchkoli zdrojů, ať ve členském státě, kde je daňovým rezidentem, nebo mimo něj. 4.  Daňový poplatník-rezident podléhá dani z příjmů právnických osob ze všech příjmů pocházejících z jakékoli činnosti, ať ve členském státě, kde je daňovým rezidentem, nebo mimo něj. Pozměňovací návrh 29 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 5 5.  Daňový poplatník-nerezident podléhá dani z příjmů právnických osob ze všech příjmů z činnosti vykonávané prostřednictvím stálé provozovny v členském státě. 5.  Daňový poplatník-nerezident podléhá dani z příjmů právnických osob ze všech příjmů z činnosti vykonávané prostřednictvím stálé provozovny v členském státě, včetně stálé digitální provozovny. Stálá digitální provozovna daňového poplatníka se určí v souladu s podmínkami a kritérii uvedenými v článku 5 směrnice Rady … o společném základu daně z příjmu právnických osob1a. _______________ 1aSměrnice Rady ... o společném základu daně z příjmů právnických osob (Úř. věst. L ..., …, s. ...). Pozměňovací návrh 30 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 1 – písm. a a)  právo vykonávat více než 50 % hlasovacích práv; a že a)  právo vykonávat hlasovací práva přesahující 50 % a že Pozměňovací návrh 31 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 a (nový) 2a.  Mezi stálé provozovny patří v souladu s podmínkami a kritérii uvedenými v článku 5 směrnice Rady … o společném základu daně z příjmu právnických osob1a stálé digitální provozovny. _______________ 1aSměrnice Rady ... o společném základu daně z příjmů právnických osob (Úř. věst. L ..., …, s. ...). Pozměňovací návrh 32 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 1 1.  Konsolidovaný základ daně je součtem základů daně z příjmů právnických osob všech členů skupiny. 1.  Základ daně konsolidované skupiny se stanovuje, jako kdyby se jednalo o jediný subjekt. Za tímto účelem se celkový základ daně skupiny přepočítá tak, aby se eliminovaly všechny zisky nebo ztráty, včetně těch, které jsou výsledkem transakce mezi dvěma či více subjekty v rámci skupiny, ať už je jejich povaha jakákoli. Pozměňovací návrh 33 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 2 2.  Pokud je konsolidovaný základ daně záporný, převádí se do dalšího období ztráta, která se započítává vůči příštímu kladnému konsolidovanému základu daně. Je-li konsolidovaný základ daně kladný, rozděluje se v souladu s kapitolou VIII. 2.  Pokud je konsolidovaný základ daně záporný, převádí se do dalšího období v délce nejvýše pěti let ztráta, která se započítává vůči příštímu kladnému konsolidovanému základu daně. Je-li konsolidovaný základ daně kladný, rozděluje se v souladu s kapitolou VIII. Pozměňovací návrh 34 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 2 2.  Skupiny používají konzistentní a náležitě zdokumentovanou metodu zaznamenávání transakcí uvnitř skupiny. Tuto metodu mohou skupiny změnit pouze z opodstatněných hospodářských důvodů, a to pouze na začátku zdaňovacího období. 2.  Skupiny používají konzistentní a náležitě zdokumentovanou metodu zaznamenávání transakcí uvnitř skupiny. Tuto metodu mohou skupiny změnit pouze z opodstatněných hospodářských důvodů, a to pouze na začátku zdaňovacího období. Veškeré takové transakce uvnitř skupiny jsou v důsledku konsolidace prováděné v souladu s čl. 7 odst. 1 z daňového základu vyloučeny. Pozměňovací návrh 35 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 3 3.  Metoda zaznamenávání transakcí uvnitř skupiny umožňuje, aby byly všechny převody a prodeje v rámci skupiny zachyceny ve výši nákladů na aktiva, kterých se netýká odpisování, nebo ve výši daňové hodnoty odpisovatelných aktiv podle toho, která z těchto částek je nižší. vypouští se Pozměňovací návrh 36 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 4 4.  Převody uvnitř skupiny nemění stav nehmotných aktiv vytvořených vlastních činností. vypouští se Pozměňovací návrh 37 Návrh směrnice Čl. 23 – odst. 1 – pododstavec 1 Jestliže se v důsledku reorganizace podnikatelské činnosti jedna nebo více skupin či jeden nebo více členů skupiny stanou součástí jiné skupiny, veškeré neuplatněné ztráty dříve existující skupiny nebo skupin se rozdělují mezi její (jejich) jednotlivé členy v souladu s kapitolou VIII a na základě faktorů ve stavu, v jakém se nacházely ke konci zdaňovacího období, ve kterém reorganizace podnikatelské činnosti proběhla. Neuplatněné ztráty dříve existující skupiny nebo skupin se převádějí do dalších let. Jestliže se v důsledku reorganizace podnikatelské činnosti jedna nebo více skupin či jeden nebo více členů skupiny stanou součástí jiné skupiny, veškeré neuplatněné ztráty dříve existující skupiny nebo skupin se rozdělují mezi její (jejich) jednotlivé členy v souladu s kapitolou VIII a na základě faktorů ve stavu, v jakém se nacházely ke konci zdaňovacího období, ve kterém reorganizace podnikatelské činnosti proběhla. Neuplatněné ztráty dříve existující skupiny nebo skupin se převádějí do období v délce nejvýše pěti let. Pozměňovací návrh 38 Návrh směrnice Čl. 23 – odst. 2 2.  Pokud se mezi dvěma nebo více hlavními daňovými poplatníky uskuteční fúze ve smyslu čl. 2 písm. a) bodu i) a ii) směrnice Rady 2009/133/ES1515, veškeré neuplatněné ztráty skupiny se rozdělují mezi jejími členy v souladu s kapitolou VIII na základě faktorů ve stavu, v jakém se nacházely ke konci zdaňovací období, ve kterém se fúze uskutečnila. Neuplatněné ztráty se převádějí do dalších období. 2.  Pokud se mezi dvěma nebo více hlavními daňovými poplatníky uskuteční fúze ve smyslu čl. 2 písm. a) bodu i) a ii) směrnice Rady 2009/133/ES1515, veškeré neuplatněné ztráty skupiny se rozdělují mezi jejími členy v souladu s kapitolou VIII na základě faktorů ve stavu, v jakém se nacházely ke konci zdaňovací období, ve kterém se fúze uskutečnila. Neuplatněné ztráty se převádějí do období v délce nejvýše pěti let. __________________ __________________ 15 Směrnice Rady 2009/133/ES ze dne 19. října 2009 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, částečných rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států a při přemístění sídla evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti mezi členskými státy (Úř. věst. L 310, 25.11.2009, s. 34 15 Směrnice Rady 2009/133/ES ze dne 19. října 2009 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, částečných rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států a při přemístění sídla evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti mezi členskými státy (Úř. věst. L 310, 25.11.2009, s. 34). Pozměňovací návrh 39 Návrh směrnice Čl. 28 – odst. 1 – pododstavec 1 Konsolidovaný základ daně se v každém zdaňovacím období rozděluje mezi členy skupiny na základě vzorce pro rozdělení. Při stanovování přiděleného podílu člena skupiny označeného jako „A“ má vzorec tuto podobu, v níž mají faktory tržeb, práce a aktiv stejnou váhu: Konsolidovaný základ daně se v každém zdaňovacím období rozděluje mezi členy skupiny na základě vzorce pro jeho rozdělení. Při stanovování přiděleného podílu člena skupiny označeného jako „A“ má vzorec tuto podobu, v níž mají faktory tržeb, práce, aktiv a faktor údajů stejnou váhu: Pozměňovací návrh 40 Návrh směrnice Čl. 28 – odst. 1 – vzorec Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 41 Návrh směrnice Čl. 28 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový) Pokud z důvodů povahy činnosti daňového poplatníka nelze uplatnit jeden nebo více faktorů, měla by se ve vzorci úměrně upravit váha veškerých dalších použitelných faktorů tak, aby měly všechny použitelné faktory naprosto stejnou váhu. Pozměňovací návrh 42 Návrh směrnice Čl. 28 – odst. 5 5.  Při stanovování přiděleného podílu člena skupiny mají faktory tržeb, práce a aktiv stejnou váhu. 5.  Při stanovování přiděleného podílu člena skupiny mají faktory tržeb, práce, aktiv a faktor údajů stejnou váhu. Pozměňovací návrh 43 Návrh směrnice Čl. 28 – odst. 5 a (nový) 5a.  Faktor údajů se z jedné poloviny skládá z celkového objemu osobních údajů uživatelů internetových platforem a on-line služeb shromážděných v jednotlivých členských státech členem skupiny v čitateli a z celkového objemu osobních údajů uživatelů internetových platforem a on-line služeb shromážděných v jednotlivých členských státech skupinou ve jmenovateli a z druhé poloviny z celkového objemu osobních údajů uživatelů internetových platforem a on-line služeb využívaných v jednotlivých státech členem skupiny v čitateli a z celkového objemu osobních údajů uživatelů internetových platforem a on-line služeb využívaných v jednotlivých členských státech skupinou ve jmenovateli. Pozměňovací návrh 44 Návrh směrnice Čl. 28 – odst. 5 b (nový) 5b.  Objem osobních údajů shromážděných podle faktoru údajů se měří v každém členském státě na konci zdaňovacího období. Pozměňovací návrh 45 Návrh směrnice Čl. 28 – odst. 5 c (nový) 5c.  Definice shromažďování a využívání osobních údajů pro komerční účely se s ohledem na faktor údajů stanovuje podle nařízení (EU) 2016/679. Pozměňovací návrh 46 Návrh směrnice Článek 29 Článek 29 vypouští se Ochranná doložka Odchylně od pravidla stanoveného v článku 28, jestliže se hlavní daňový poplatník nebo příslušný orgán domnívá, že výsledný podíl na konsolidovaném základu daně přidělený členu skupiny spravedlivě neodráží rozsah jeho podnikatelské činnosti, může hlavní daňový poplatník nebo dotyčný orgán požádat o použití náhradní metody výpočtu podílu na dani každého člena skupiny. Náhradní metodu je možné použít, pouze pokud po konzultacích mezi příslušnými orgány a případně diskuzích podle článků 77 a 78 všechny tyto orgány s náhradní metodou souhlasí. Členský stát hlavního daňového orgánu informuje o použité náhradní metodě Komisi. Pozměňovací návrh 47 Návrh směrnice Čl. 38 – odst. 1 1.  Prodej zboží se zahrnuje do faktoru tržeb člena skupiny, který se nachází v členském státě, kde končí odeslání nebo přeprava zboží k osobě, která je nabývá. Jestliže toto místo nelze určit, prodej zboží se připisuje členu skupiny nacházejícímu se v členském státě, ve kterém je poslední určitelné místo, kde se zboží nacházelo. 1.  Prodej zboží se zahrnuje do faktoru tržeb člena skupiny, který se nachází v členském státě, kde končí odeslání nebo přeprava zboží k osobě, která je nabývá. Jestliže toto místo nelze určit nebo člen skupiny nemá žádný zdanitelný vztah, prodej zboží se připisuje členu skupiny nacházejícímu se v členském státě, ve kterém je poslední určitelné místo, kde se zboží nacházelo. Pozměňovací návrh 48 Návrh směrnice Článek 43 Článek 43 vypouští se Lodní doprava, vnitrozemská vodní doprava a letecká doprava Příjmy a výdaje i ostatní odečitatelné položky člena skupiny, jehož hlavním předmětem podnikání je provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě nebo provozování lodí ve vnitrozemské vodní dopravě, se vylučují z konsolidovaného základu daně a nerozdělují se podle pravidel uvedených v článku 28. Místo toho se příjmy a výdaje i ostatní odečitatelné položky připisují v jednotlivých transakcích tomuto členovi skupiny a podléhají cenovým úpravám v souladu s článkem 56 směrnice 2016/xx/EU. Pro účely stanovení, zda se jedná o skupinu podle článků 5 a 6, se zohlední účasti ve členovi skupiny a účasti člena skupiny. Pozměňovací návrh 49 Návrh směrnice Čl. 46 – odst. 2 2.  Oznámení podle odstavce 1 zahrnuje všechny členy skupiny, s vyloučením přepravních společností, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 4. 2.  Oznámení podle odstavce 1 zahrnuje všechny členy skupiny. Pozměňovací návrh 50 Návrh směrnice Čl. 48 – odst. 2 Komise může přijmout akt, ve kterém stanoví standardní formulář oznámení o vytvoření skupiny. Tento prováděcí akt se přijímá v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 77 odst. 2. Komise přijme akt, ve kterém stanoví standardní formulář oznámení o vytvoření skupiny. Tento prováděcí akt se přijímá v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 77 odst. 2. Pozměňovací návrh 51 Návrh směrnice Čl. 55 – odst. 1 Komise může přijmout akty stanovující pravidla pro elektronická podávání konsolidovaného daňového přiznání, pro formulář konsolidovaného daňového přiznání, pro formulář daňového přiznání jediného daňového poplatníka a pro povinnou podpůrnou dokumentaci. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 77 odst. 2. Komise přijme akty stanovující pravidla pro elektronické podávání konsolidovaného daňového přiznání, pro formulář konsolidovaného daňového přiznání, pro formulář daňového přiznání jediného daňového poplatníka a pro povinnou podpůrnou dokumentaci. Komise tyto jednotné formáty daňového přiznání vytvoří ve spolupráci se správci daně členských států. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 77 odst. 2. Pozměňovací návrh 52 Návrh směrnice Čl. 65 – odst. 1 1.  Jestliže příslušný orgán členského státu, kterého je člen skupiny daňovým rezidentem nebo ve kterém se nachází formou stálé provozovny, nesouhlasí s rozhodnutím hlavního daňového orgánu přijatým podle článku 49 nebo čl. 56 odst. 2 nebo 4 nebo čl. 56 odst. 5 druhého pododstavce, může toto rozhodnutí ve lhůtě tří měsíců napadnout u soudu členského státu hlavního daňového orgánu. 1.  Jestliže příslušný orgán členského státu, kterého je člen skupiny daňovým rezidentem nebo ve kterém se nachází formou stálé provozovny, mj. formou stálé digitální provozovny, nesouhlasí s rozhodnutím hlavního daňového orgánu přijatým podle článku 49 nebo čl. 56 odst. 2 nebo 4 nebo čl. 56 odst. 5 druhého pododstavce, může toto rozhodnutí ve lhůtě tří měsíců napadnout u soudu členského státu hlavního daňového orgánu. Pozměňovací návrh 53 Návrh směrnice Čl. 65 – odst. 2 a (nový) 2a.  Komise zanalyzuje, zda by zavedení mechanismu urovnávání sporů vedlo k dalšímu nárůstu účinnosti a účelnosti řešení sporů mezi členskými státy. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě příslušnou zprávu, která bude případně obsahovat legislativní návrh. Pozměňovací návrh 54 Návrh směrnice Čl. 67 – odst. 1 1.  Odvolání proti opravným daňovým výměrům nebo výměrům podle článku 54 projedná správní orgán, který je podle právních předpisů členského státu hlavního daňového orgánu příslušný k projednávání odvolání v prvním stupni. Takový správní orgán musí být nezávislý na daňových orgánech členského státu hlavního daňového orgánu. Pokud v tomto členském státě takovýto příslušný správní orgán neexistuje, může hlavní daňový poplatník podat odvolání přímo k soudu. 1.  Odvolání proti opravným daňovým výměrům nebo výměrům podle článku 54 projedná správní orgán, který je podle právních předpisů členského státu hlavního daňového orgánu příslušný k projednávání odvolání v prvním stupni. Takový správní orgán musí být nezávislý na daňových orgánech členského státu hlavního daňového orgánu. Pokud v tomto členském státě takovýto příslušný správní orgán neexistuje nebo pokud to hlavní daňový poplatník upřednostňuje, může hlavní daňový poplatník podat odvolání přímo k soudu. Pozměňovací návrh 55 Návrh směrnice Čl. 67 – odst. 5 5.  Správní orgán podle odstavce 1 o odvolání rozhodne do šesti měsíců. Jestliže hlavní daňový poplatník v této lhůtě neobdrží žádné rozhodnutí, má se za to, že bylo rozhodnutí hlavního daňového orgánu potvrzeno. 5.  Pokud odvolání projednává správní orgán podle odstavce 1, rozhodne o něm do šesti měsíců. Jestliže hlavní daňový poplatník v této lhůtě neobdrží žádné rozhodnutí, má se za to, že bylo rozhodnutí hlavního daňového orgánu potvrzeno. Pozměňovací návrh 56 Návrh směrnice Čl. 69 – odst. 2 2.  Pokud platí odstavec 1, nadměrné výpůjční náklady a zisky před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA) se počítají na úrovni skupiny a zahrnují výsledky všech členů skupiny. Částka 3 000 000 EUR uvedená v článku 13 směrnice 2016/xx/EU se zvýší na 5 000 000 EUR. 2.  Pokud platí odstavec 1, nadměrné výpůjční náklady a zisky před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA) se počítají na úrovni skupiny a zahrnují výsledky všech členů skupiny. Částka 1 000 000 EUR uvedená v článku 13 směrnice 2016/xx/EU se zvýší na 5 000 000 EUR. Pozměňovací návrh 57 Návrh směrnice Článek 71 Článek 71 vypouští se Úlevy ze ztrát a znovunabytí 1.  Článek 41 směrnice 2016/xx/EU o úlevách ze ztráty a znovunabytí se přestává automaticky uplatňovat v okamžiku vstupu této směrnice v platnost. 2.  Převedené ztráty, u nichž neproběhlo znovunabytí k okamžiku vstupu této směrnice v platnost, zůstávají u daňového poplatníka, kterému byly převedeny. Pozměňovací návrh 58 Návrh směrnice Čl. 72 – odst. 1 Pro účely této směrnice se odkaz na zákonnou sazbu daně z příjmů právnických osob, které by daňový poplatník podléhal podle čl. 53 odst. 1 prvního pododstavce směrnice 2016/xx/EU, nepoužije a je místo toho nahrazen průměrnou zákonnou sazbou daně z příjmů právnických osob použitelnou v členských státech. Pro účely této směrnice se použijí pravidla pro případy, kdy se osvobození od daní neuplatní, stanovené v článku 53 směrnice 2016/xx/EU. Pozměňovací návrh 59 Návrh směrnice Čl. 73 – odst. 1 Pro účely této směrnice se rozsah působnosti právních předpisů týkajících se ovládaných zahraničních společností podle článku 59 směrnice 2016/xx/EU omezí na vztahy mezi členy skupiny a subjekty, kteří jsou daňovými rezidenty nebo stálými provozovnami usazenými ve třetí zemi. Pro účely této směrnice se rozsah působnosti právních předpisů týkajících se ovládaných zahraničních společností podle článku 59 směrnice 2016/xx/EU omezí na vztahy mezi členy skupiny a subjekty, kteří jsou daňovými rezidenty nebo stálými provozovnami podniku, včetně stálých digitálních provozoven, usazenými ve třetí zemi. Pozměňovací návrh 60 Návrh směrnice Čl. 74 – odst. 1 Pro účely této směrnice se rozsah působnosti pravidel pro hybridní nesoulad podle článku 61 směrnice 2016/xx/EU omezí na vztahy mezi členy skupiny a nečleny skupiny, kteří jsou přidruženými podniky, jak je uvedeno v článku 56 směrnice 2016/xx/EU. Pro účely této směrnice se rozsah působnosti pravidel pro hybridní nesoulad a související uspořádání uplatní podle článku 61 směrnice 2016/xx/EU. Pozměňovací návrh 61 Návrh směrnice Článek 76 Článek 76 Článek 76 Informování Evropského parlamentu Informování Evropského parlamentu 1.  Evropský parlament zorganizuje k vyhodnocení režimu CCCTB meziparlamentní konferenci, přičemž vezme v úvahu výsledky diskuze o daňové politice probíhající v rámci evropského semestru. Evropský parlament předloží Komisi a Radě své stanovisko a závěry o dané problematice v podobě usnesení. Evropský parlament je informován o přijetí aktů v přenesené pravomoci Komisí, o námitkách k nim vyslovených a o zrušení přenesení pravomoci Radou. 2.   Evropský parlament je informován o přijetí aktů v přenesené pravomoci Komisí, o námitkách k nim vyslovených a o zrušení přenesení pravomoci Radou. Pozměňovací návrh 62 Návrh směrnice Článek 78 a (nový) Článek 78a Kompenzační mechanismus Ke kompenzaci náhlých výrazných výkyvů v daňových příjmech v jednotlivých členských státech, které jsou výsledkem daňových zisků a ztrát způsobených přímo a výlučně v důsledku přechodu na nový režim zavedený touto směrnicí, vytvoří Komise konkrétní kompenzační mechanismus, který bude fungovat od vstupu této směrnice v platnost. Kompenzace jsou každoročně upravovány, aby byla zohledněna celostátní nebo regionální rozhodnutí přijatá před vstupem této směrnice v platnost. Kompenzační mechanismus je financován z nadměrných daňových příjmů členských států, jejichž daňové příjmy se zvýší, a je stanoven na počáteční období sedmi let. Po tomto období Komise posoudí, zda je nutné, aby kompenzační mechanismus nadále fungoval, a podle toho rozhodne, zda jej ukončí, nebo zda jeho platnost jednou prodlouží na další období nejvýše dvou let. Pozměňovací návrh 63 Návrh směrnice Článek 79 Článek 79 Článek 79 Přezkum Zpráva o uplatňování směrnice a její přezkum Pět let po vstupu této směrnice v platnost přezkoumá Komise její uplatňování a podá Radě zprávu o jejím fungování. Zpráva bude především obsahovat analýzu dopadu mechanismu stanoveného v kapitole VIII této směrnice pro rozdělení daňových základů mezi členské státy. Pět let po vstupu této směrnice v platnost Komise vyhodnotí její uplatňování a podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jejím fungování. Zpráva o uplatňování směrnice obsahuje především analýzu dopadu mechanismu stanoveného v kapitole VIII této směrnice pro rozdělení daňových základů mezi členské státy. Při vypracovávání závěrů této zprávy o uplatňování směrnice nebo v kontextu dalšího víceletého finančního rámce Komise navrhne podmínky pro převedení určité části daňových příjmů získaných díky společnému konsolidovanému základu daně z příjmů právnických osob do všeobecného rozpočtu Uunie s cílem úměrně snížit příspěvky členských států do tohoto rozpočtu. Komise 10 let po vstupu této směrnice v platnost přezkoumá její uplatňování a podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jejím fungování. Pozměňovací návrh 64 Návrh směrnice Čl. 80 – odst. 1 – pododstavec 1 Členské státy přijmou a zveřejní právní předpisy, nařízení a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 2020. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění. Členské státy přijmou a zveřejní právní předpisy, nařízení a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 2019. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění. Pozměňovací návrh 65 Návrh směrnice Čl. 80 – odst. 1 – pododstavec 2 Tyto předpisy se uplatňují od 1. ledna 2021. Tyto předpisy se uplatňují od 1. ledna 2020.