Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/0337(CNS)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0050/2018

Předložené texty :

A8-0050/2018

Rozpravy :

PV 14/03/2018 - 15
CRE 14/03/2018 - 15

Hlasování :

PV 15/03/2018 - 10.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0088

Přijaté texty
PDF 732kWORD 80k
Čtvrtek, 15. března 2018 - Štrasburk Konečné znění
Společný základ daně z příjmu právnických osob *
P8_TA(2018)0088A8-0050/2018

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. března 2018 o návrhu směrnice Rady o společném základu daně z příjmu právnických osob (COM(2016)0685 – C8-0472/2016 – 2016/0337(CNS))

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2016)0685),

–  s ohledem na článek 115 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0472/2016),

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená dánským parlamentem, irskou Poslaneckou sněmovnou, irským Senátem, lucemburskou Poslaneckou sněmovnou, maltským parlamentem, nizozemskou První komorou, nizozemskou Druhou komorou a švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A8-0050/2018),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 1
(1)  Společnosti, které chtějí podnikat přeshraničně v rámci Unie, se setkávají s vážnými překážkami a narušeními trhu v důsledku existence a interakce 28 rozdílných systémů daně z příjmů právnických osob. Struktury daňového plánování se navíc s postupem času stávají čím dál tím sofistikovanějšími, jak se vyvíjejí napříč různými jurisdikcemi a efektivně využívají drobných technických detailů jednoho daňového systému nebo nesouladu mezi dvěma či více daňovými systémy za účelem snížení daňové povinnosti společností. Ačkoliv tyto situace zdůrazňují nedostatky, které mají zcela odlišný charakter, obě vytvářejí překážky, jež znemožňují řádné fungování vnitřního trhu. Opatření na nápravu těchto problémů by tedy mělo řešit oba typy tržních nedostatků.
(1)  Společnosti, které chtějí podnikat přeshraničně v rámci Unie, se setkávají s vážnými překážkami a narušeními trhu v důsledku existence a interakce 28 rozdílných systémů daně z příjmů právnických osob. V éře globalizace a digitalizace se zdanění zejména finančního a duševního kapitálu na základě zdroje stává čím dál hůře zpětně vysledovatelným a čím dál snadněji zmanipulovatelným. Struktury daňového plánování se navíc s postupem času stávají čím dál tím sofistikovanějšími, jak se vyvíjejí napříč různými jurisdikcemi a efektivně využívají drobných technických detailů jednoho daňového systému nebo nesouladu mezi dvěma či více daňovými systémy za účelem snížení daňové povinnosti společností. Všeobecná digitalizace mnoha hospodářských odvětví ve spojení s rychle se rozvíjející digitální ekonomikou zpochybňují vhodnost unijních modelů daně z příjmu právnických osob, které byly vytvořeny pro tradiční odvětví, mimo jiné pokud jde o to, do jaké míry by kritéria pro oceňování a výpočty mohla být upravena, aby odpovídala obchodním činnostem v 21. století. Ačkoliv tyto situace zdůrazňují nedostatky, které mají zcela odlišný charakter, všechny vytvářejí překážky, jež znemožňují řádné fungování vnitřního trhu a vyvolávají jeho narušení mezi velkými společnostmi na jedné straně a malými a středními podniky na straně druhé. Nový standard základu daně z příjmu právnických osob pro Unii by tedy měl řešit uvedené typy tržních nedostatků a zároveň dodržovat cíle dlouhodobé právní přehlednosti a jistoty a zásadu daňové neutrality. Větší sbližování vnitrostátních daňových systémů povede k významnému poklesu nákladů a administrativní zátěže pro podniky vyvíjející v Unii přeshraniční činnost. Zatímco daňová politika spadá do pravomoci členských států, článek 115 Smlouvy o fungování Evropské unie jasně stanoví, že by Rada měla jednomyslně, zvláštním legislativním postupem a po konzultaci s Evropským parlamentem a Evropským hospodářským a sociálním výborem přijímat směrnice o sbližování takových daňových právních předpisů členských států, které mají přímý vliv na vytváření nebo fungování vnitřního trhu.
Pozměňovací návrh 2
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2
(2)  Na podporu řádného fungování vnitřního trhu by měla být oblast daně z příjmu právnických osob v Unii formována v souladu se zásadou, že společnosti platí svůj spravedlivý podíl daně v jurisdikci (jurisdikcích), kde jsou generovány jejich zisky. Je proto nezbytné zajistit mechanismy, které budou společnosti odrazovat od využívání nesouladu mezi vnitrostátními daňovými systémy za účelem snížení jejich daňových povinností. Stejně důležité je také stimulovat růst a hospodářský rozvoj na vnitřním trhu prostřednictvím usnadnění přeshraničního obchodu a podnikových investic. Za tímto účelem je nezbytné eliminovat rizika dvojího zdanění i dvojího nezdanění v Unii prostřednictvím vymýcení rozdílů v interakci vnitrostátních systémů daně z příjmu právnických osob. Společnosti zároveň potřebují dobře fungující daňový a právní rámec pro rozvoj jejich hospodářských aktivit a jeho rozšíření napříč hranicemi Unie. V tomto kontextu je třeba také odstranit zbývající případy diskriminace.
(2)  Na podporu řádného fungování vnitřního trhu by měla být oblast daně z příjmu právnických osob v Unii formována v souladu se zásadou, že společnosti platí svůj spravedlivý podíl daně v jurisdikci (jurisdikcích), kde jsou generovány jejich zisky a kde společnosti mají stálou provozovnu. Vzhledem k digitální změně v podnikatelském prostředí je nutné zajistit, aby se společnostmi, které vytvářejí příjmy v určitém členském státě, přičemž v tomto členském státě nemají stálou provozovnu, ale stálou digitální provozovnu, bylo zacházeno stejně jako se společnostmi, které takovou stálou fyzickou provozovnu mají. Je proto nezbytné zajistit mechanismy, které budou společnosti odrazovat od využívání nesouladu mezi vnitrostátními daňovými systémy za účelem snížení jejich daňových povinností. Stejně důležité je také stimulovat růst a hospodářský rozvoj na vnitřním trhu prostřednictvím usnadnění přeshraničního obchodu a podnikových investic. Za tímto účelem je nezbytné eliminovat rizika dvojího zdanění i dvojího nezdanění v Unii prostřednictvím vymýcení rozdílů v interakci vnitrostátních systémů daně z příjmu právnických osob. Společnosti zároveň potřebují dobře fungující daňový a právní rámec pro rozvoj jejich hospodářských aktivit a jeho rozšíření napříč hranicemi Unie. V tomto kontextu je třeba také odstranit zbývající případy diskriminace. Konsolidace je klíčovým prvkem systému CCCTB, neboť největší daňové překážky, jimž čelí společnosti téže skupiny vyvíjející v Unii přeshraniční činnost, lze řešit pouze tímto způsobem. Konsolidace odbourává formality spojené se stanovením převodních cen a dvojí zdanění uvnitř skupiny.
Pozměňovací návrh 3
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 3
(3)  Jak je zdůrazněno v návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmu právnických osob (CCCTB) ze dne 16. března 20117, systém daně z příjmu právnických osob, který by pojímal Unii jako jeden trh pro účely výpočtu základu daně z příjmu právnických osob, by usnadnil přeshraniční činnost společností, které jsou rezidenty Unie, a přispěl by k dosažení cíle vytvořit z Unie konkurenceschopnější místo pro investování v mezinárodním měřítku. Návrh systému CCCTB z roku 2011 se zaměřoval na cíle usnadnění rozšiřování hospodářských aktivit podniků v rámci Unie. Vedle tohoto cíle by rovněž mělo být vzato v úvahu, že systém CCCTB může být vysoce efektivní při zlepšování fungování vnitřního trhu prostřednictvím potírání systémů vyhýbání se daňovým povinnostem. V této souvislosti by iniciativa CCCTB měla být opětovně spuštěna s cílem se na stejném základě zabývat aspektem usnadnění podnikání a fungování iniciativy v potírání vyhýbání se daňovým povinnostem. Takový přístup by nejlépe sloužil záměru vymýcení narušení ve fungování vnitřního trhu.
(3)  Jak je zdůrazněno v návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmu právnických osob (CCCTB) ze dne 16. března 20117, systém daně z příjmu právnických osob, který by pojímal Unii jako jeden trh pro účely výpočtu základu daně z příjmu právnických osob, by usnadnil přeshraniční činnost společností, které jsou rezidenty Unie, a přispěl by k dosažení cíle vytvořit z Unie konkurenceschopnější místo pro investování v mezinárodním měřítku, zejména pro malé a střední podniky. Návrh systému CCCTB z roku 2011 se zaměřoval na cíle usnadnění rozšiřování hospodářských aktivit podniků v rámci Unie. Vedle tohoto cíle by rovněž mělo být vzato v úvahu, že systém CCCTB může být vysoce efektivní při zlepšování fungování vnitřního trhu prostřednictvím potírání systémů vyhýbání se daňovým povinnostem. V této souvislosti by iniciativa CCCTB měla být opětovně spuštěna s cílem se na stejném základě zabývat aspektem usnadnění podnikání a fungování iniciativy v potírání vyhýbání se daňovým povinnostem. Jakmile by byl systém CCCTB zaveden ve všech členských státech, zajistil by odvádění daní v místě, kde se generuje zisk a kde mají společnosti stálou provozovnu. Takový přístup by nejlépe sloužil záměru vymýcení narušení ve fungování vnitřního trhu. Zkvalitnění vnitřního trhu je klíčovým faktorem pro podnícení růstu a tvorby pracovních míst. Zavedení CCCTB by posílilo hospodářský růst a vedlo k vytvoření více pracovních míst v Unii tím, že by omezilo škodlivou daňovou soutěž mezi společnostmi.
__________________
__________________
7 Návrh směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob, COM(2011)0121 v konečném znění/2 ze dne 3. října 2011.
7 Návrh směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob, COM(2011)0121 v konečném znění/2 ze dne 3. října 2011.
Pozměňovací návrh 4
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 3 a (nový)
(3a)  Komise ve svém sdělení ze dne 21. září 2017 nazvaném „Spravedlivý a efektivní systém zdanění v Evropské unii pro jednotný digitální trh“ vyjádřila přesvědčení, že CCCTB poskytuje základ pro vypořádání se s výzvami v oblasti daní, které klade digitální ekonomika.
Pozměňovací návrh 5
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4
(4)  Vzhledem k potřebě jednat rychle za účelem zajištění řádného fungování vnitřního trhu tím, že na jednu stranu bude přátelštější k obchodování a investicím a na druhou stranu odolnější vůči systémům vyhýbání se daňovým povinnostem, je nezbytné rozdělit ambiciózní iniciativu CCCTB do dvou samostatných návrhů. V první fázi by měla být zavedena pravidla pro společný základ daně z příjmu právnických osob a v druhé fázi je třeba se zabývat otázkou konsolidace.
(4)  Vzhledem k potřebě jednat rychle za účelem zajištění řádného fungování vnitřního trhu tím, že na jednu stranu bude přátelštější k obchodování a investicím a na druhou stranu odolnější vůči systémům vyhýbání se daňovým povinnostem, je velice důležité zajistit, aby současně vstoupila v platnost směrnice o společném základu daně z příjmu právnických osob a směrnice o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob. Tato změna režimu představuje významný krok směrem k dotvoření vnitřního trhu, a proto vyžaduje flexibilitu, aby bylo možné ji náležitě provádět již od počátku. Vzhledem k tomu, že vnitřní trh zahrnuje všechny členské státy, měl by být CCCTB zaveden ve všech členských státech. Pokud však Rada nepřijme jednomyslné rozhodnutí o návrhu zavést CCCTB, měla by Komise vydat nový návrh založený na článku 116 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem za tímto účelem přijmou potřebné právní předpisy. Jako poslední možnost by měly posílenou spolupráci iniciovat členské státy, ale měla by být kdykoli otevřena i neúčastnícím se členským státům v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie. Je politováníhodné, že nebylo provedeno dostatečně podrobné posouzení návrhů CCTB nebo CCCTB, pokud jde o dopad na příjmy z daně z příjmu právnických osob v členských státech pro jednotlivé země.
Pozměňovací návrh 6
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5
(5)  Mnoho struktur agresivního daňového plánování má tendenci se projevit v přeshraničním kontextu, což znamená, že účastnící se skupiny společností vlastní minimum prostředků. Za tohoto předpokladu z důvodů proporcionality by pravidla týkající se společného základu měla být povinná pouze pro společnosti, které náleží do skupiny zásadní velikosti. Pro tento účel by měl být stanoven práh týkající se velikosti na základě celkového konsolidovaného příjmu skupiny, která předkládá konsolidované účetní závěrky. Pro zajištění soudržnosti mezi oběma kroky iniciativy CCCTB by navíc měla být pravidla týkající se společného základu povinná pro společnosti, které by byly považovány za skupinu, pokud by se celá iniciativa uvedla v život. Aby bylo možné lépe zajistit cíl usnadnění obchodu a investic na vnitřním trhu, mělo by být uplatnění pravidel týkajících se společného základu daně z příjmu právnických osob nabízeno i jako možnost pro společnosti, které tato kritéria nesplňují.
(5)  Mnoho struktur agresivního daňového plánování má tendenci se projevit v přeshraničním kontextu, což znamená, že účastnící se skupiny společností vlastní minimum prostředků. Za tohoto předpokladu z důvodů proporcionality by pravidla týkající se společného základu měla být povinná zpočátku pouze pro společnosti, které náleží do skupiny zásadní velikosti. Pro tento účel by měla být stanovena počáteční prahová hodnota týkající se velikosti ve výši 750 milionů EUR, a to na základě celkového konsolidovaného příjmu skupiny, která předkládá konsolidované účetní závěrky. Vzhledem k tomu, že tato směrnice stanoví nový standard základu daně z příjmu právnických osob pro všechny podniky v Unii, měla by být prahová hodnota snížena na nulu na období maximálně sedmi let. Aby bylo možné lépe zajistit cíl usnadnění obchodu a investic na vnitřním trhu, mělo by být uplatnění pravidel týkajících se společného základu daně z příjmu právnických osob nabízeno v první fázi i jako možnost pro společnosti, které tato kritéria nesplňují.
Pozměňovací návrh 7
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6
(6)  Je nezbytné definovat koncept stálé provozovny nacházející se v Unii a náležící daňovému poplatníkovi, který je daňovým rezidentem v Unii. Cílem je zajistit, aby všichni dotčení daňoví poplatníci dosáhli obecné shody, a vyloučit možnost nesouladu v důsledku odlišných definic. Na druhou stranu by společná definice stálé provozovny, která se nachází ve třetí zemi, nebo v Unii, avšak náleží daňovému poplatníkovi s daňovou rezidencí ve třetí zemi, neměla být vnímána jako zásadní požadavek. Tento rozměr by měl být vzhledem k jeho komplikované interakci s mezinárodními smlouvami spíše ponechán k regulaci dvoustrannými smlouvami o zdanění a vnitrostátními předpisy.
(6)  Je nezbytné definovat koncept stálé provozovny nacházející se v Unii a náležící daňovému poplatníkovi, který je daňovým rezidentem v Unii. Nadnárodní společnosti až příliš často přijímají opatření k přesunu svých zisků do příznivějších daňových režimů, přičemž neplatí žádné nebo jen velmi nízké daně. Koncepce stálé provozovny by poskytla přesné a závazné vymezení kritérií, která musí být splněna, pokud má nadnárodní společnost prokázat, že je umístěna v dané zemi. To přiměje nadnárodní společnosti k tomu, aby poctivě odváděly své daně. Cílem je zajistit, aby všichni dotčení daňoví poplatníci dosáhli obecné shody, a vyloučit možnost nesouladu v důsledku odlišných definic. Obdobně je důležité mít společnou definici stálé provozovny, která se nachází ve třetí zemi, nebo v Unii, avšak náleží daňovému poplatníkovi s daňovou rezidencí ve třetí zemi. Pokud stanovení převodních cen vede k převádění zisku do jurisdikcí s nízkým zdaněním, je vhodnější zavést systém, který stanoví zisk pomocí vzorce pro rozdělení. Přijetím takového systému může Unie zavést mezinárodní standard pro moderní a efektivní zdanění příjmu právnických osob. Komise by měla vypracovat pokyny pro přechodnou fázi, v jejímž rámci se při jednání s třetími zeměmi bude vzorec pro rozdělení používat spolu s dalšími metodami přidělování, přičemž by tento vzorec měl být v konečném důsledku standardní metodou přidělování. Komise by měla předložit návrh unijního modelu smlouvy o zdanění, který by v konečném důsledku mohl nahradit tisíce bilaterálních smluv uzavřených jednotlivými členskými státy.
Pozměňovací návrh 8
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)  Digitální zboží je zpravidla vysoce mobilní a nehmotné. Podle studií je digitální odvětví široce zapojeno do praktik agresivního daňového plánování, jelikož řada obchodních modelů nevyžaduje fyzickou infrastrukturu k tomu, aby mohly provádět transakce se zákazníky a vytvářet zisk. To umožňuje největším digitálním společnostem, aby ze svých příjmů neodváděly téměř žádné daně. Pokladní správy členských států tak přišly o miliardy eur daňových příjmů, jelikož nedokázaly zdanit nadnárodní subjekty v digitálním odvětví. S cílem řešit uvedenou skutečnou a naléhavou sociální nespravedlnost je třeba doplnit současné právní předpisy týkající se daně z příjmu právnických osob o nové digitální spojení se stálou provozovnou na základě významné digitální přítomnosti. Je třeba zavést rovné podmínky pro podobné obchodní modely s cílem řešit výzvy v oblasti daní, které vznikají v kontextu digitalizace, aniž by se tím brzdil potenciál digitálního odvětví. Přitom je třeba zvláště zohlednit činnosti na úrovni OECD za účelem vytvoření mezinárodně konzistentního souboru pravidel.
Pozměňovací návrh 9
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8
(8)  Zdanitelné příjmy by se měly snižovat o obchodní výdaje a některé další položky. Odečitatelné obchodní výdaje by obvykle měly zahrnovat všechny náklady spojené s prodejem a výdaje související s dosažením, udržením a zajištěním příjmů. Na podporu inovací v hospodářství a za účelem modernizace vnitřního trhu by měly být umožňovány odpočty nákladů na výzkum a vývoj, včetně super odpočtů a tyto by měly být v plné výši zahrnuty do výdajů v roce vzniku (s výjimkou nemovitostí). Malé začínající podniky bez přidružených podniků, které jsou mimořádně inovativní (kategorie, která bude pokrývat zejména začínající podniky), by měly být rovněž podpořeny rozšířenými super odpočty nákladů na výzkum a vývoj. Aby byla zajištěna právní jistota, měl by rovněž existovat seznam neodečitatelných výdajů.
(8)  Zdanitelné příjmy by se měly snižovat o obchodní výdaje a některé další položky. Odečitatelné obchodní výdaje by obvykle měly zahrnovat všechny náklady spojené s prodejem a výdaje související s dosažením, udržením a zajištěním příjmů. Na podporu inovací v hospodářství a za účelem modernizace vnitřního trhu by měly být umožňovány odpočty a daňoví poplatníci by měli získat slevu na dani za skutečné náklady na výzkum a vývoj, které se týkají výdajů na pracovníky, subdodavatele, agenturní pracovníky a samostatně výdělečně činné osoby, a tyto by měly být v plné výši zahrnuty do výdajů v roce vzniku (s výjimkou nemovitostí). Má-li se předejít zneužívání odpočtů, je třeba stanovit jasnou definici skutečných nákladů na výzkum a vývoj. Aby byla zajištěna právní jistota, měl by rovněž existovat seznam neodečitatelných výdajů.
Pozměňovací návrh 10
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9
(9)  Nedávný vývoj v oblasti mezinárodního zdanění zdůraznil, že ve snaze omezit svoji globální daňovou povinnost se nadnárodní skupiny společností s rostoucí tendencí zapojují do mechanismů vyhýbání se daňovým povinnostem, které vedou k erozi základu daně a přesouvání zisku prostřednictvím nadměrných úrokových plateb. Je proto nezbytné omezit odečitatelnost úrokových (a dalších finančních) nákladů s cílem takovým praktikám zamezit. V tomto kontextu by odečitatelnost úrokových (a dalších finančních) nákladů měla být umožněna bez omezení v rozsahu, v němž tyto náklady mohou být započteny oproti zdanitelným úrokovým (a dalším finančním) příjmům. Případný přebytek úrokových nákladů by však měl podléhat omezením odpočitatelnosti, která budou stanovena s odkazem na zisk daňového poplatníka před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA).
(9)  Nedávný vývoj v oblasti mezinárodního zdanění zdůraznil, že ve snaze omezit svoji globální daňovou povinnost se nadnárodní skupiny společností s rostoucí tendencí zapojují do mechanismů vyhýbání se daňovým povinnostem, které vedou k erozi základu daně a přesouvání zisku prostřednictvím nadměrných úrokových plateb. Je proto nezbytné omezit odečitatelnost úrokových (a dalších finančních) nákladů s cílem takovým praktikám zamezit. V tomto kontextu by odečitatelnost úrokových (a dalších finančních) nákladů měla být umožněna bez omezení v rozsahu, v němž tyto náklady mohou být započteny oproti zdanitelným úrokovým (a dalším finančním) příjmům. Případný přebytek úrokových nákladů by však měl podléhat omezením odečitatelnosti, která budou stanovena s odkazem na zisk daňového poplatníka před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA). Členské státy by mohly dále omezit odečitatelnost úrokových a dalších finančních nákladů s cílem zajistit vyšší úroveň ochrany.
Pozměňovací návrh 11
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 10
(10)  Skutečnost, že úrok placený z úvěrů je odečitatelný z daňového základu daňového poplatníka, což však neplatí pro rozdělení zisku, vytváří jasnou výhodu ve prospěch dluhového financování oproti financování vlastním kapitálem. S ohledem na rizika, která tato skutečnost přináší pro zadluženost společností, je zásadní přijmout opatření, která budou neutralizovat stávající zvýhodnění dluhového financování oproti financování vlastním kapitálem. V tomto smyslu se očekává, že daňoví poplatníci získají odpočet na růst a investice, v souladu s nímž by nárůsty vlastního kapitálu daňového poplatníka při splnění určitých podmínek měly být odečitatelné od jeho zdanitelného základu. Z toho důvodu by bylo zásadní zajistit, aby systém netrpěl kaskádovými dopady, a za tímto účelem by bylo nezbytné vyloučit daňovou hodnotu účastí daňového poplatníka v přidružených podnicích. A konečně, aby byl systém odpočtu dostatečně robustní, bylo by rovněž nutné stanovit pravidla proti vyhýbání se daňovým povinnostem.
(10)  Skutečnost, že úrok placený z úvěrů je odečitatelný z daňového základu daňového poplatníka, což však neplatí pro rozdělení zisku, vytváří jasnou výhodu ve prospěch dluhového financování oproti financování vlastním kapitálem. S ohledem na rizika, která tato skutečnost přináší pro zadluženost společností, je zásadní přijmout opatření, která budou neutralizovat stávající zvýhodnění dluhového financování oproti financování vlastním kapitálem omezením možnosti odečítat úroky placené z úvěrů ze základu daně daňového poplatníka. Takové pravidlo pro omezení odečitatelnosti úroků představuje vhodný a dostatečný nástroj pro tento účel.
Pozměňovací návrh 12
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 12
(12)  Aby se zamezilo přesunům pasivních (zejména finančních) příjmů z vysoce zdaňovaných společností, mělo by se předpokládat, že všechny ztráty, které mohou těmto společnostem vzniknout na konci zdaňovacího období, z větší části odpovídají výsledkům obchodních aktivit. Na základě uvedeného předpokladu by mělo být daňovým poplatníkům umožněno převádět ztráty do dalších období bez omezení odpočitatelné částky za období. Protože převod ztrát do dalších období by měl zajistit, aby daňový poplatník platil daň ze svých skutečných příjmů, neexistuje žádný důvod stanovovat pro tento převod jakékoliv časové omezení. Pokud jde o pravděpodobnosti zpětného převodu ztrát, není třeba zavádět žádné takové pravidlo, protože se v členských státech jedná o poměrně vzácnou praxi, která vede k nadměrné složitosti. Navíc by mělo být stanoveno ustanovení proti zneužívání s cílem předejít, zmařit nebo zhatit případné pokusy obejít pravidla pro odečitatelnost ztráty prostřednictvím nákupu ztrátových společností.
(12)  Aby se zamezilo přesunům pasivních (zejména finančních) příjmů z vysoce zdaňovaných společností, mělo by se předpokládat, že všechny ztráty, které mohou těmto společnostem vzniknout na konci zdaňovacího období, z větší části odpovídají výsledkům obchodních aktivit. Na základě uvedeného předpokladu by mělo být daňovým poplatníkům umožněno převádět ztráty do dalších období po dobu pěti let s omezením odpočitatelné částky za období. Pokud jde o pravděpodobnosti zpětného převodu ztrát, není třeba zavádět žádné takové pravidlo, protože se v členských státech jedná o poměrně vzácnou praxi, která vede k nadměrné složitosti. Směrnice Rady (EU) 2016/11641a stanoví obecné pravidlo proti zneužívání s cílem předejít, zmařit nebo zhatit případné pokusy obejít pravidla pro odečitatelnost ztráty prostřednictvím nákupu ztrátových společností. Uvedené obecné pravidlo by se mělo také systematicky zohledňovat při uplatňování této směrnice.
_________________
1a Směrnice Rady (EU) 2016/1164 ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu (Úř. věst. L 193, 19.7.2016, s. 1).
Pozměňovací návrh 13
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 13
(13)  Aby byla zvýšena schopnost podniků vytvářet tok hotovosti – například prostřednictvím kompenzace ztrát začínajících podniků v členském státě pomocí zisků v jiném členském státě – a podpořena přeshraniční expanze v rámci Unie, daňoví poplatníci by měli mít právo na dočasné zahrnutí ztrát vzniklých jejich přímým dceřiným společnostem nebo stálým provozovnám, které se nacházejí v jiných členských státech. Za tímto účelem by mateřská společnost nebo centrála, které se nachází v členském státě, měly mít možnost odečíst ze svého daňového základu v daném zdaňovacím období ztráty vzniklé ve stejném zdaňovacím období jejich přímým dceřiným společnostem nebo stálým provozovnám, které se nacházejí v jiných členských státech v poměru k jejich účasti v nich. Mateřská společnost by pak měla být povinna přičíst zpět ke svému daňovému základu při zohlednění výše dříve odečtených ztrát všechny následné zisky, jichž dosáhnou tyto přímé dceřiné společnosti nebo stálé provozovny. Protože je zásadní ochránit vnitrostátní daňové příjmy, odečtené ztráty by měly být zároveň automaticky znovu zachyceny, pokud k tomu již nedošlo po uplynutí určitého počtu let nebo jestliže již nejsou splňovány předpoklady pro kvalifikaci jako přímá dceřiná společnost nebo stálá provozovna.
vypouští se
Pozměňovací návrh 14
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 15
(15)  Je zásadní zajistit řádná opatření pro zamezení vyhýbání se daňovým povinnostem s cílem posílit odolnost pravidel iniciativy společné základny vůči praktikám agresivního daňového plánování. Konkrétně by měl systém obsahovat obecné pravidlo proti zneužívání, doplněné o opatření určená k potírání zvláštních typů vyhýbání se daňovým povinnostem. Vzhledem k tomu, že funkcí pravidel proti zneužívání je bojovat proti nekalým daňovým praktikám, které doposud neupravují jiná zvláštní ustanovení, zaplňují mezery, čímž by neměla být dotčena použitelnost zvláštních pravidel proti zneužívání. V rámci Unie by se měla obecná pravidla proti zneužívání uplatňovat na operace, které nejsou skutečné. Dále je důležité zajistit, aby se obecná pravidla proti zneužívání uplatňovala jednotně ve vnitrostátních situacích, přeshraničních situacích v rámci Unie i přeshraničních situacích vůči společnostem založeným ve třetích zemích, tak aby se oblast jejich působnosti a výsledky uplatňování nelišily.
(15)  Je zásadní zajistit řádná opatření pro zamezení vyhýbání se daňovým povinnostem s cílem posílit odolnost pravidel iniciativy společné základny vůči praktikám agresivního daňového plánování. Konkrétně by měl systém obsahovat silné a účinné obecné pravidlo proti zneužívání, doplněné o opatření určená k potírání zvláštních typů vyhýbání se daňovým povinnostem. Vzhledem k tomu, že funkcí pravidel proti zneužívání je bojovat proti nekalým daňovým praktikám, které doposud neupravují jiná zvláštní ustanovení, zaplňují mezery, čímž by neměla být dotčena použitelnost zvláštních pravidel proti zneužívání. V rámci Unie by se měla obecná pravidla proti zneužívání uplatňovat na operace, které nejsou skutečné. Dále je důležité zajistit, aby se obecná pravidla proti zneužívání uplatňovala jednotně ve vnitrostátních situacích, přeshraničních situacích v rámci Unie i přeshraničních situacích vůči společnostem založeným ve třetích zemích, tak aby se oblast jejich působnosti a výsledky uplatňování nelišily.
Pozměňovací návrh 15
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 17
(17)  Vezmeme-li v úvahu, že dopadem hybridních nesouladů je obvykle dvojitý odpočet (tj. odpočet v obou státech) nebo odpočet příjmů v jednom státě, aniž jsou zahrnuty do základu daně druhého státu, pak takové situace zjevně ovlivňují vnitřní trh narušením jeho mechanismů a vytvářením mezer, kvůli nimž mohou vzkvétat praktiky vyhýbání se daňovým povinnostem. Vzhledem k nesouladům vyplývajícím z vnitrostátních rozdílů v právní kvalifikaci určitých typů subjektů nebo finančních plateb k nim většinou nedochází mezi společnostmi, které používají společná pravidla pro výpočet svého daňového základu. Nesoulady však přetrvávají v rámci interakce mezi rámcem společného základu, vnitrostátními systémy daní z příjmů právnických osob a systémy daní z příjmů právnických osob třetích zemí. Pro neutralizaci účinků uspořádání vedoucích k hybridním nesouladům je nezbytné stanovit pravidla, na jejichž základě by jedna z obou jurisdikcí v situaci nesouladu měla odepřít odpočet platby nebo zajistí, že odpovídající příjmy jsou zahrnuty do zdanitelného základu právnické osoby.
(17)  Vezmeme-li v úvahu, že dopadem hybridních nesouladů a nesouladů v přístupu ke zdanění mezi pobočkami a ústředím je obvykle dvojitý odpočet (tj. odpočet v obou státech) nebo odpočet příjmů v jednom státě, aniž jsou zahrnuty do základu daně druhého státu, pak takové situace zjevně ovlivňují vnitřní trh narušením jeho mechanismů a vytvářením mezer, kvůli nimž mohou vzkvétat praktiky vyhýbání se daňovým povinnostem. Vzhledem k nesouladům vyplývajícím z vnitrostátních rozdílů v právní kvalifikaci určitých typů subjektů nebo finančních plateb k nim většinou nedochází mezi společnostmi, které používají společná pravidla pro výpočet svého daňového základu. Nesoulady však přetrvávají v rámci interakce mezi rámcem společného základu, vnitrostátními systémy daní z příjmů právnických osob a systémy daní z příjmů právnických osob třetích zemí. Pro neutralizaci účinků uspořádání vedoucích k hybridním nebo souvisejícím nesouladům stanovuje směrnice (EU) 2016/1164 pravidla týkající se hybridních nesouladů a reverzních hybridních nesouladů. Tato pravidla by se měla systematicky zohledňovat při uplatňování této směrnice.
Pozměňovací návrh 16
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 17 a (nový)
(17a)  Členským státům by se nemělo bránit v zavádění dodatečných opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem s cílem snížit negativní dopady přesouvání zisků do třetích zemí s nízkým zdaněním, které si nemusí nutně automaticky vyměňovat informace o daních v souladu s unijními normami.
Pozměňovací návrh 17
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 17 b (nový)
(17b)  Členské státy by měly zavést systém sankcí, které budou ukládány podnikům za porušení vnitrostátních předpisů, přijatý v souladu s touto směrnicí, jak stanoví vnitrostátní právo, a měly by o tom informovat Komisi.
Pozměňovací návrh 18
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 19
(19)  Za účelem doplnění nebo úpravy určitých méně důležitých prvků této směrnice by pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie měla být přenesena na Komisi, pokud jde o i) zohlednění změn zákonů členských států týkajících se forem společností a daní z příjmu právnických osob a odpovídající úpravy přílohy I a II, (ii) stanovení dalších definic, (iii) uzákonění podrobných pravidel proti vyhýbání se daňovým povinnostem v několika konkrétních oblastech relevantních pro daňovou úlevu pro růst a investice, (iv) podrobnější definování konceptů právního a ekonomického vlastnictví aktiv pořízených na leasing, (v) výpočet kapitálové a úrokové složky leasingových plateb a odpisové základny aktiv pořízených na leasing a (vi) přesnější definování kategorií dlouhodobých aktiv, které podléhají odepisování. Je zásadně důležité, aby Komise v průběhu svých přípravných prací vedla příslušné konzultace, a to i na odborné úrovni. Komise by při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci měla zajistit současný, včasný a řádný přenos odpovídajících dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.
(19)  Za účelem doplnění nebo úpravy určitých méně důležitých prvků této směrnice by pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie měla být přenesena na Komisi, pokud jde o i) zohlednění změn zákonů členských států týkajících se forem společností a daní z příjmu právnických osob a odpovídající úpravy přílohy I a II; (ii) stanovení dalších definic, (iii) podrobnější definování konceptů právního a ekonomického vlastnictví aktiv pořízených na leasing, (iv) výpočet kapitálové a úrokové složky leasingových plateb a odpisové základny aktiv pořízených na leasing, (v) přesnější definování kategorií dlouhodobých aktiv, které podléhají odepisování a (vi) vydávání pokynů pro přechodnou fázi, v jejímž rámci se bude vzorec pro rozdělení používat spolu s dalšími metodami přidělování při jednání se třetími zeměmi. Je zásadně důležité, aby Komise v průběhu svých přípravných prací vedla příslušné konzultace, a to i na odborné úrovni. Komise by při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci měla zajistit současný, včasný a řádný přenos odpovídajících dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.
Pozměňovací návrh 19
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 19 a (nový)
(19a)  Komise by měla sledovat jednotné provádění této směrnice s cílem předcházet situacím, kdy příslušné orgány členských států pokaždé vymáhají jiný režim. Kromě toho by nedostatečná harmonizace účetních pravidel v Unii neměla vést k novým příležitostem pro daňové plánování a vedení arbitráží. Proto by harmonizace účetních pravidel mohla posílit společný režim, zejména pokud budou do tohoto režimu spadat veškeré podniky v Unii.
Pozměňovací návrh 20
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 23
(23)  Komise by měla být povinna uplatňování směrnice po pěti letech po jejím vstupu v platnost přezkoumat a podat o jejím fungování zprávu Radě. Členské státy by měly být povinny sdělit Komisi znění ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti, jíž se tato směrnice zabývá,
(23)  Vzhledem k tomu, že tato směrnice obsahuje důležitou změnu pravidel zdaňování právnických osob, Komise by měla být povinna provést důkladné posouzení uplatňování směrnice po pěti letech po jejím vstupu v platnost a podat o jejím fungování zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva o provádění by měla zahrnovat přinejmenším následující body: dopad systému zdanění stanoveného v této směrnici na příjmy členských států, výhody a nevýhody systému pro malé a střední podniky, dopad na spravedlivý výběr daní mezi členskými státy, dopad na vnitřní trh jako celek se zvláštním ohledem na možné narušení hospodářské soutěže mezi společnostmi, které podléhají novým pravidlům stanoveným touto směrnicí, a počet podniků spadajících do oblasti působnosti během přechodného období. Komise by měla být povinna přezkoumat uplatňování této směrnice po uplynutí deseti let od jejího vstupu v platnost a podat o jejím fungování zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Členské státy by měly být povinny sdělit Komisi znění ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti, jíž se tato směrnice zabývá,
Pozměňovací návrh 21
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1
1.  Tato směrnice zavádí systém společného základu daně pro zdaňování některých společností a stanoví pravidla výpočtu tohoto základu.
1.  Tato směrnice zavádí systém společného základu daně pro zdaňování některých společností v Unii a stanoví pravidla výpočtu tohoto základu, včetně pravidel týkajících se opatření s cílem zabránit vyhýbání se daňovým povinnostem a opatření souvisejících s mezinárodním rozměrem navrhovaného daňového systému.
Pozměňovací návrh 22
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – návětí
1.  Pravidla této směrnice se vztahují na společnost založenou podle zákonů členského státu, včetně jejích stálých provozoven v jiných členských státech, splňuje-li společnost všechny tyto podmínky:
1.  Pravidla této směrnice se vztahují na společnost založenou podle zákonů členského státu, včetně jejích stálých a digitálních stálých provozoven v jiných členských státech, splňuje-li společnost všechny tyto podmínky:
Pozměňovací návrh 23
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – písm. c
c)  náleží do konsolidované skupiny pro účely finančního účetnictví s celkovým konsolidovaným příjmem skupiny, který překračuje 750 000 000 EUR za finanční rok předcházející příslušnému finančnímu roku;
c)  náleží do konsolidované skupiny pro účely finančního účetnictví s celkovým konsolidovaným příjmem skupiny, který překračuje 750 000 000 EUR za finanční rok předcházející příslušnému finančnímu roku; Tato prahová hodnota se v průběhu maximálně sedmi let sníží na nulu;
Pozměňovací návrh 24
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 3
3.  Společnost, která splňuje podmínky odst. 1 písm. a) a b), avšak nesplňuje podmínky písmen c) nebo d) uvedeného odstavce, se může rozhodnout za sebe i za svoje stálé provozovny, které se nacházejí v jiných členských státech, že použije pravidla této směrnice pro dobu pěti zdaňovacích období. Tato doba se automaticky prodlužuje o následná období pěti zdaňovacích období, nebude-li podáno oznámení o ukončení podle čl. 65 odst. 3. Podmínky dle odst. 1 písm. a) a b) musí být splněny pokaždé, když dojde k příslušnému prodloužení.
3.  Společnost, která splňuje podmínky odst. 1 písm. a) a b), avšak nesplňuje podmínky písmen c) nebo d) uvedeného odstavce, se může rozhodnout za sebe i za svoje stálé provozovny, které se nacházejí v jiných členských státech, že použije pravidla této směrnice.
Pozměňovací návrh 25
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 4
4.  Pravidla této směrnice se nepoužijí na přepravní společnost ve speciálním režimu zdanění. Přepravní společnost ve speciálním režimu zdanění se vezme v úvahu pro účely vymezení společností, které jsou členy stejné skupiny podle článku 3.
vypouští se
Pozměňovací návrh 26
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. a
a)  právo vykonávat více než 50 % hlasovacích práv a
a)  právo vykonávat hlasovací práva přesahující 50 % a
Pozměňovací návrh 27
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – bod 12
12)  „výpůjčními náklady“ úrokové náklady na všechny formy dluhu, jiné náklady, jež jsou z ekonomického hlediska rovnocenné úrokům a nákladům vzniklým v souvislosti se získáním finančních prostředků, jak jsou definovány vnitrostátním právem, mimo jiné včetně plateb na základě půjček s podílem na zisku (PPL), připsaných úroků z nástrojů, jako jsou konvertibilní dluhopisy a bezkupónové dluhopisy, částek vyplývajících z alternativních finančních mechanismů, prvků nákladů na financování v rámci splátek finančního leasingu, kapitalizovaných úroků zahrnutých v rozvahové hodnotě souvisejícího aktiva nebo amortizace kapitalizovaných úroků, případně částek oceněných pomocí návratnosti financování podle pravidel stanovování převodních cen, částek fiktivních úroků v rámci derivátových nástrojů nebo hedgingových mechanismů zajištění souvisejících s výpůjčkami subjektu, definovaného výnosu z čistého nárůstu vlastního kapitálu podle článku 11 této směrnice, některých kurzových zisků a ztrát z výpůjček a nástrojů souvisejících se získáním finančních prostředků, poplatků za záruku pro účely mechanismů financování, poplatků za zprostředkování a obdobných nákladů souvisejících s vypůjčením finančních prostředků;
12)  „výpůjčními náklady“ úrokové náklady na všechny formy dluhu, jiné náklady, jež jsou z ekonomického hlediska rovnocenné úrokům a nákladům vzniklým v souvislosti se získáním finančních prostředků, jak jsou definovány vnitrostátním právem, mimo jiné včetně plateb na základě půjček s podílem na zisku (PPL), připsaných úroků z nástrojů, jako jsou konvertibilní dluhopisy a bezkupónové dluhopisy, částek vyplývajících z alternativních finančních mechanismů, prvků nákladů na financování v rámci splátek finančního leasingu, kapitalizovaných úroků zahrnutých v rozvahové hodnotě souvisejícího aktiva nebo amortizace kapitalizovaných úroků, případně částek oceněných pomocí návratnosti financování podle pravidel stanovování převodních cen, částek fiktivních úroků v rámci derivátových nástrojů nebo hedgingových mechanismů zajištění souvisejících s výpůjčkami subjektu, některých kurzových zisků a ztrát z výpůjček a nástrojů souvisejících se získáním finančních prostředků, poplatků za záruku pro účely mechanismů financování, poplatků za zprostředkování a obdobných nákladů souvisejících s vypůjčením finančních prostředků;
Pozměňovací návrh 28
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – bod 30 a (nový)
30a)  „nespolupracující daňovou jurisdikcí“ jurisdikci, na niž se vztahuje některé z těchto tvrzení:
a)  jurisdikce nesplňuje mezinárodní standardy transparentnosti;
b)  v rámci jurisdikce existují potenciální preferenční režimy;
c)  v rámci jurisdikce existuje daňový systém bez daně z příjmu právnických osob nebo téměř nulová sazba daně z příjmu právnických osob;
Pozměňovací návrh 29
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – bod 30 b (nový)
30b)  „ekonomickou podstatou“ faktická kritéria, včetně kritérií v souvislosti s digitální ekonomikou, která umožňují vymezit zdanitelnou přítomnost podniku, jako jsou existující lidské a materiální zdroje specifické pro daný subjekt, samostatné vedení podniku, jeho skutečný právní status, příjmy, které vytváří, a případně povaha jeho aktiv;
Pozměňovací návrh 30
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – bod 30 c (nový)
30c)  „fiktivní společností“ jakýkoli právní subjekt bez ekonomické podstaty, který byl vytvořen čistě pro daňové účely;
Pozměňovací návrh 31
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – bod 30 d (nový)
30d)  „náklady na licenční poplatky“ náklady vyplývající z plateb jakéhokoliv druhu uskutečněných jako náhrada za užití nebo za právo na užití jakéhokoliv autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně kinematografických filmů a počítačových programů, jakéhokoliv patentu, ochranné známky, vzoru nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo výrobního postupu nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké, či jakékoli jiného nehmotného aktiva; za náklady na licenční poplatky se považují platby za užití nebo za právo na užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení;
Pozměňovací návrh 32
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – bod 30 e (nový)
30e)  „převodní cenou“ cena, za kterou podnik převádí hmotný majetek či nehmotná aktiva nebo poskytuje přidruženým podnikům služby;
Pozměňovací návrh 33
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – bod 31
31)  „hybridním nesouladem“ situace mezi daňovým poplatníkem a přidruženým podnikem nebo strukturované uspořádání mezi stranami v odlišných daňových jurisdikcích, kdy rozdíly v právní kvalifikaci určitého finančního nástroje nebo subjektu nebo v nahlížení na komerční přítomnost jako na stálou provozovnu vedou k jakémukoli z těchto výsledků:
(31)  „hybridním nesouladem“ hybridní nesoulad ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice (EU) 2016/1164;
a)  k odpočtu téže platby, výdajů nebo ztrát ze zdanitelného základu dochází jak v jurisdikci, kde má daná platba svůj zdroj, kde vznikají výdaje nebo kde dochází ke ztrátám, tak i v jiné jurisdikci („dvojí odpočet“);
b)  k odpočtu platby ze zdanitelného základu v jurisdikci, kde má daná platba svůj zdroj, aniž je tato platba pro daňové účely odpovídajícím způsobem zahrnuta ve druhé jurisdikci („odpočet bez zahrnutí“);
c)  v případě rozdílného nahlížení na komerční přítomnost jako na stálou provozovnu k nezdanění příjmů, které mají svůj zdroj v určité jurisdikci, aniž by tyto příjmy byly pro daňové účely odpovídajícím způsobem zahrnuty ve druhé jurisdikci („nezdanění bez zahrnutí“).
Hybridní nesoulad vznikne pouze v rozsahu, v jakém odečtení shodné platby, vznik stejných výdajů nebo ztrát ve dvou jurisdikcích překročí výši příjmů, které jsou zahrnuty v obou jurisdikcích a které lze přiřadit stejnému zdroji.
Hybridní nesoulad rovněž zahrnuje převod finančního nástroje v rámci strukturovaného uspořádání daňového poplatníka, kde podkladový výnos z převáděného finančního nástroje je pro daňové účely považován za získaný větším počtem stran v rámci uspořádání, které jsou daňovými rezidenty v různých jurisdikcích, což vede k jakémukoli z těchto výsledků:
a)  k odpočtu platby související s podkladovým výnosem bez odpovídajícího zahrnutí takové platby pro daňové účely, není-li podkladový výnos zahrnut do zdanitelného příjmu jedné ze stran;
b)  k úlevě ze srážkové daně u platby odvozené z převáděného finančního nástroje pro více než jednu zúčastněnou stranu;
Pozměňovací návrh 34
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – bod 32
32)  „strukturálním uspořádáním“ uspořádání zahrnující hybridní nesoulad, kde cena tohoto nesouladu je zahrnuta do podmínek takového uspořádání, nebo cílem tohoto uspořádání bylo vyprodukovat výsledky hybridního nesouladu kromě případů, kdy nebylo možné přiměřeně očekávat, že si daňový poplatník nebo přidružený podnik nebyl tohoto hybridního nesouladu vědom a nepodílel se na hodnotě daňové výhody, která z hybridního nesouladu vyplynula;
vypouští se
Pozměňovací návrh 35
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – bod 33 a (nový)
33a)  „digitální stálou provozovnou“ významná digitální přítomnost daňového poplatníka, která poskytuje služby v jurisdikci zaměřené na spotřebitele nebo podniky v dané jurisdikci, v souladu s kritérii stanovenými v čl. 5 odst. 2a;
Pozměňovací návrh 36
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – bod 33 b (nový)
33b)  „evropským daňovým identifikačním číslem“ či „DIČ“ číslo definované ve sdělení Komise ze dne 6. prosince 2012 obsahujícím akční plán pro posílení boje proti daňovým podvodům a únikům;
Pozměňovací návrh 37
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 2
Komise může přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 66 za účelem stanovení definic dalších pojmů.
Komise může přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 66 za účelem aktualizace stávajících definic nebo stanovení definic dalších pojmů.
Pozměňovací návrh 38
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 1 – návětí
1.  Má se za to, že daňový poplatník má stálou provozovnu v jiném členském státě, než ve kterém je daňovým rezidentem, pokud má v tomto jiném státě trvalé zařízení, jehož prostřednictvím je zcela nebo zčásti vykonávána činnost; zejména jde o tato zařízení:
1.  Má se za to, že daňový poplatník má stálou provozovnu zahrnující digitální stálou provozovnu v jiném členském státě, než je jurisdikce, ve které je daňovým rezidentem, pokud má v tomto jiném státě trvalé místo k výkonu činnosti nebo digitální přítomnost, jejichž prostřednictvím je zcela nebo zčásti vykonávána činnost; zejména jde o tato zařízení:
Pozměňovací návrh 39
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 1 – písm. f a (nové)
fa)  digitální platformu nebo jakýkoli jiný digitální obchodní model založený na shromažďování a využívání údajů ke komerčním účelům.
Pozměňovací návrh 40
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 2 a (nový)
2a.  Pokud daňový poplatník, který je daňovým rezidentem v jedné jurisdikci, umožní přístup k digitální platformě, jako je elektronická aplikace, databáze, on-line trh nebo prostor pro uchovávání, takový přístup nabízí nebo nabízí vyhledávač či reklamní služby na internetových stránkách nebo v elektronické aplikaci, má se za to, že tento poplatník má digitální stálou provozovnu v členském státě odlišném od jurisdikce, jíž je rezidentem pro daňové účely, pokud celkový objem jeho příjmu či příjmu přidruženého podniku z transakcí na dálku uskutečněných prostřednictvím uvedených digitálních platforem v jurisdikci, jejímž daňovým rezidentem není, překročí částku 5 000 000 EUR za rok a pokud je splněna některá z následujících podmínek:
a)  do digitální platformy daňového poplatníka se přihlásilo nebo ji navštívilo alespoň 1000 jednotlivých registrovaných uživatelů za měsíc, kteří mají trvalé bydliště v členském státě odlišném od jurisdikce, v níž je tento poplatník daňovým rezidentem;
b)  se zákazníky nebo uživateli, kteří mají trvalé bydliště v jurisdikci, v níž nejsou daňovými rezidenty, bylo ve zdanitelném roce uzavřeno alespoň 1000 digitálních smluv za měsíc;
c)  objem digitálního obsahu shromážděného daňovým poplatníkem za zdanitelný rok přesahuje 10 % veškerého uchovávaného digitálního obsahu skupiny.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 66 s cílem pozměnit tuto směrnici, pokud jde o úpravu faktorů stanovených v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce na základě pokroku v mezinárodních dohodách.
Pokud se vedle prahové hodnoty založené na výši příjmu stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce na daňového poplatníka v příslušném členském státě vztahuje jeden nebo více z výše uvedených tří digitálních faktorů stanovených v písmenech a) b) a c) tohoto odstavce, má se za to, že se jeho stálá provozovna nachází v uvedeném členském státě.
Daňový poplatník je povinen poskytnout daňovým orgánům veškeré informace důležité pro určení stálé provozovny či digitální stálé provozovny v souladu s tímto článkem.
Pozměňovací návrh 41
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 3 – pododstavec 1
Kromě částek, které jsou odečitatelné jako náklady na výzkum a vývoj v souladu s odstavcem 2, může daňový poplatník za zdaňovací období rovněž odečíst 50 % takových nákladů, s výjimkou nákladů týkajících se movitého hmotného dlouhodobého majetku, které vznikly v průběhu příslušného období. V rozsahu, v jakém náklady na výzkum a vývoj překročí hranici 20 000 000 EUR, může daňový poplatník odečíst 25 % z přesahující částky.
Za náklady na výzkum a vývoj až do výše 20 000 000 EUR, které se týkají zaměstnanců, včetně mezd, subdodavatelů, zaměstnanců agentury a samostatně výdělečně činných osob, obdrží daňový poplatník slevu na dani ve výši 10 % výdajů.
Pozměňovací návrh 42
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 3 – pododstavec 2
Odchylně od prvního pododstavce může daňový poplatník odečíst 100 % nákladů na výzkum a vývoj navíc až do výše 20 000 000 EUR, pokud daňový poplatník splní tyto podmínky:
vypouští se
a)  jedná se o nekótovaný podnik s méně než 50 zaměstnanci, jehož roční obrat anebo celková hodnota roční rozvahy nepřekračuje 10 000 000 EUR;
b)  nebyl registrován po dobu delší než pět let. Pokud daňový poplatník nepodléhá registraci, lhůta pěti let může začít v okamžiku, kdy podnik začal provádět svoji hospodářskou činnost, nebo kdy mu z ní vznikla daňová povinnost;
c)  nevznikl spojením podniků;
d)  nemá žádné přidružené podniky.
Pozměňovací návrh 43
Návrh směrnice
Článek 11
[...]
vypouští se
Pozměňovací návrh 44
Návrh směrnice
Čl. 12 – odst. 1 – písm. b
b)  50 % nákladů na reprezentaci až do výše, která nepřekračuje [x] % příjmů v příslušném zdaňovacím období;
b)  50 % řádných a nezbytných nákladů na reprezentaci, které přímo souvisejí nebo jsou spojeny s podnikatelskou činností daňového poplatníka, až do výše, která nepřekračuje [x] % příjmů v příslušném zdaňovacím období;
Pozměňovací návrh 45
Návrh směrnice
Čl. 12 – odst. 1 – písm. c
c)  převod nerozdělených zisků do rezervy, která je součástí vlastního kapitálu společnosti;
c)  převod nerozdělených zisků do rezervy, která je součástí vlastního kapitálu společnosti, jiných než nerozdělených zisků do rezervy družstevních podniků a družstevních konsorcií jak během současné činnosti společnosti, tak po jejím ukončení, a to v souladu s vnitrostátními daňovými pravidly;
Pozměňovací návrh 46
Návrh směrnice
Čl. 12 – odst. 1 – písm. j a (nové)
ja)  výdaje pro příjemce v zemích, které jsou na unijním seznamu nespolupracujících daňových jurisdikcí (dále jen „daňové ráje“);
Pozměňovací návrh 47
Návrh směrnice
Čl. 13 – odst. 2 – pododstavec 1
Nadměrné výpůjční náklady jsou ve zdaňovacím období, v němž vznikly, odpočitatelné pouze do výše 30 % zisku daňového poplatníka před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (dále jen „EBITDA“) nebo v maximální výši 3 000 000 EUR, podle toho, která hodnota je vyšší.
Nadměrné výpůjční náklady jsou ve zdaňovacím období, v němž vznikly, odpočitatelné pouze do výše 10 % zisku daňového poplatníka před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (dále jen „EBITDA“) nebo v maximální výši 1 000 000 EUR, podle toho, která hodnota je vyšší.
Pozměňovací návrh 48
Návrh směrnice
Čl. 13 – odst. 2 – pododstavec 2
Pro účely tohoto článku v případech, kdy je daňový poplatník oprávněn nebo povinen jednat jménem skupiny, jak je definována v pravidlech vnitrostátního systému zdanění skupin, se za daňového poplatníka považuje celá skupina. V takovém případě se mohou nadměrné výpůjční náklady i EBITDA vypočítat na úrovni celé skupiny. Částka 3 000 000 EUR se také použije pro celou skupinu.
Pro účely tohoto článku v případech, kdy je daňový poplatník oprávněn nebo povinen jednat jménem skupiny, jak je definována v pravidlech vnitrostátního systému zdanění skupin, se za daňového poplatníka považuje celá skupina. V takovém případě se mohou nadměrné výpůjční náklady i EBITDA vypočítat na úrovni celé skupiny. Částka 1 000 000 EUR se také použije pro celou skupinu.
Pozměňovací návrh 49
Návrh směrnice
Čl. 13 – odst. 6
6.  Nadměrné výpůjční náklady, které nelze odečíst v příslušném zdaňovacím období, se převedou do dalších období bez časového omezení.
6.  Nadměrné výpůjční náklady, které nelze odečíst v příslušném zdaňovacím období, se převedou do následujícího období pěti let.
Pozměňovací návrh 50
Návrh směrnice
Článek 14 a (nový)
Článek 14a
Zvláštní výjimky
Nerozdělené zisky družstev a konsorcií do rezervy, a to jak během současné činnosti společnosti, tak po jejím ukončení, jakož i požitky poskytované družstvy a konsorcii vlastním členům jsou odečitatelné, pokud je odečitatelnost povolena vnitrostátním fiskálním právem.
Pozměňovací návrh 51
Návrh směrnice
Článek 29
Článek 29
Článek 29
Zdanění při odchodu
Zdanění při odchodu
1.   Částka rovnající se tržní hodnotě přesunutých aktiv v okamžiku odchodu těchto aktiv očištěná o jejich hodnotu pro daňové účely se považuje za získané příjmy za následujících okolností:
Pro účely této směrnice se uplatní pravidla zdanění při odchodu stanovená ve směrnici (EU) 2016/1164.
a)  kdy daňový poplatník převede aktiva ze svého sídla na svou stálou provozovnu v jiném členském státě nebo v třetí zemi;
b)  kdy daňový poplatník převede aktiva ze své stálé provozovny v členském státě na své sídlo nebo na jinou stálou provozovnu v jiném členském státu nebo v třetí zemi, v rozsahu, v němž v důsledku takového převodu členský stát se stálou provozovnou již nemá právo převáděná aktiva zdanit;
c)  kdy daňový poplatník převede svoji daňovou rezidenci do jiného členského státu nebo do třetí země, s výjimkou aktiv, která zůstanou účinně spojená se stálou provozovnou v prvním členském státě;
d)  kdy daňový poplatník převede obchodní aktivity prováděné jeho stálou provozovnou z jednoho členského státu do jiného členského státu nebo do třetí země, v rozsahu, v němž v důsledku takového převodu členský stát se stálou provozovnou již nemá právo převáděný majetek zdanit.
2.  Členský stát, do něhož jsou převáděna aktiva, daňová rezidence nebo obchodní činnost prováděná stálou provozovnou, akceptuje hodnotu stanovenou členským státem daňového poplatníka nebo stálé provozovny jako počáteční hodnotu aktiv pro daňové účely.
3.  Tento článek se nepoužije na převody aktiv související s financováním cenných papírů, aktiv, která jsou použita jako zajištění, nebo na případy, kdy převod aktiv proběhne s cílem splnit obezřetnostní kapitálové požadavky nebo za účelem řízení likvidity, kdy se mají tato aktiva ve lhůtě 12 měsíců vrátit do členského státu převodce.
Pozměňovací návrh 52
Návrh směrnice
Čl. 41 – odst. 1
1.  Ztráty, které ve zdaňovacím období vzniknou daňovému poplatníkovi-rezidentovi nebo stálé provozovně daňového poplatníka-nerezidenta, mohou být převáděny a v následujících zdaňovacích obdobích odečteny, nestanoví-li tato směrnice jinak.
1.  Ztráty, které ve zdaňovacím období vzniknou daňovému poplatníkovi-rezidentovi nebo stálé provozovně daňového poplatníka-nerezidenta, mohou být převáděny a v následujících zdaňovacích obdobích odečítány po dobu nejvýše pěti let.
Pozměňovací návrh 53
Návrh směrnice
Článek 42
Článek 42
vypouští se
Úleva za ztráty a opětovné vykázání
1.  Daňový poplatník-rezident, který i po odpočtu svých vlastních ztrát podle článku 41 dosáhl zisku, může následně ve stejném zdaňovacím období odečíst ztráty vzniklé jeho způsobilým přímým dceřiným společnostem, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 1, nebo stálé provozovně (stálým provozovnám), které se nacházejí v jiných členských státech. Tato úleva za ztráty bude přiznána pro určité omezené období v souladu s odstavci 3 a 4 tohoto článku.
2.  Odpočet bude proveden v poměru účasti daňového poplatníka-rezidenta v jeho způsobilých dceřiných společnostech uvedených v čl. 3 odst. 1 a v plné výši v případě stálých provozoven. Snížení základu daně daňového poplatníka-rezidenta v žádném případě nevyústí v zápornou částku.
3.  Daňový poplatník-rezident přičte zpět ke svému základu daně částku budoucích zisků vytvořených jeho způsobilými dceřinými společnostmi uvedenými v čl. 3 odst. 1 nebo jeho stálými provozovnami, a to až do výše dříve odečtené ztráty.
4.  Ztráty odečtené podle odstavců 1 a 2 budou v libovolném z následujících případů automaticky znovu zahrnuty do daňového základu daňového poplatníka-rezidenta:
a)  v případě, že na konci pátého zdaňovacího období poté, kdy se ztráty staly odečitatelné, nebyl znovu zahrnut žádný zisk nebo zahrnuté zisky neodpovídají plné částce odečtených ztrát;
b)  v případě, že dojde k prodeji či likvidaci způsobilé dceřiné společnosti uvedené v čl. 3 odst. 1, nebo je-li přeměněna na stálou provozovnu;
c)  v případě, že je stálá provozovna prodána či zlikvidována, nebo je-li přeměněna na dceřinou společnost;
d)  v případě, že mateřská společnost již neplní požadavky čl. 3 odst. 1.
Pozměňovací návrh 54
Návrh směrnice
Článek 45 a (nový)
Článek 45a
Efektivní daňové odvody
Dokud platí prahová hodnota stanovená v čl. 2 odst. 1 písm. c), sledují a zveřejňují členské státy efektivní daňové odvody malých a středních podniků a nadnárodních společností ve všech členských státech tak, aby členské státy mohly zajistit rovné podmínky pro podobné společnosti v Unii a zmírnit administrativní zátěž a náklady pro malé a střední podniky.
Pozměňovací návrh 55
Návrh směrnice
Čl. 53 – odst. 1 – pododstavec 1
Odchylně od čl. 8 písm. c) a d) nebude daňový poplatník osvobozen od daně ze zahraničního příjmu, který daňový poplatník získal z rozdělení zisku od subjektu ze třetí země nebo jako výnos z prodeje podílů držených subjektem ve třetí zemi, je-li tento subjekt ve své zemi daňové rezidence předmětem zákonné daně z příjmu právnických osob se sazbou nižší než je polovina zákonné daňové sazby, již by daňový poplatník byl povinen uhradit v souvislosti s takovým zahraničním příjmem v členském státu svojí daňové rezidence.
Odchylně od čl. 8 písm. c) a d) nebude daňový poplatník osvobozen od daně ze zahraničního příjmu, který nepochází z aktivní obchodní činnosti a který daňový poplatník získal z rozdělení zisku od subjektu ze třetí země nebo jako výnos z prodeje podílů držených subjektem ve třetí zemi, je-li tento subjekt ve své zemi daňové rezidence předmětem zákonné daně z příjmu právnických osob se sazbou nižší než 15 % v souvislosti s takovým zahraničním příjmem v členském státu svojí daňové rezidence.
Pozměňovací návrh 56
Návrh směrnice
Čl. 53 – odst. 2
2.  V případech, kdy se použije odstavec 1, bude daňový poplatník podléhat dani ze zahraničního příjmu s odpočtem daně uhrazené ve třetí zemi od jeho daňové povinnosti v členském státě, v němž je daňovým rezidentem. Odpočet nesmí překročit výši daně, která byla vypočtena před odpočtem a která je přiřaditelná příjmu, jenž může být zdaněn.
2.  V případech, kdy se použije odstavec 1, bude daňový poplatník podléhat dani ze zahraničního příjmu s odpočtem daně uhrazené ve třetí zemi od jeho daňové povinnosti v členském státě, v němž je daňovým rezidentem. Odpočet nesmí překročit výši daně, která byla vypočtena před odpočtem a která je přiřaditelná příjmu, jenž může být zdaněn. Aby měl z odpočtu prospěch, musí daňový poplatník svým daňovým orgánům prokázat, že zahraniční příjem pochází z aktivní obchodní činnosti, což může učinit předložením osvědčení, které za tímto účelem vystaví zahraniční daňové orgány.
Pozměňovací návrh 57
Návrh směrnice
Článek 58
Článek 58
Článek 58
Obecné pravidlo proti zneužívání
Obecné pravidlo proti zneužívání
1.   Pro účely výpočtu základu daně podle pravidel této směrnice nebude brát členský stát ohled na postup nebo soubor postupů, které kdyby byly zavedeny v zásadě za účelem získání daňové výhody, jež je v rozporu s předmětem nebo účelem této směrnice, nejsou autentické s ohledem na všechny příslušné skutečnosti a okolnosti. Postup může zahrnovat více než jeden krok nebo část.
Pro účely této směrnice se použije obecné pravidlo proti zneužívání stanovené ve směrnici (EU) 2016/1164.
2.  Pro účely odstavce 1 budou postupy nebo soubor postupů považovány za neautentické v míře, v jaké nejsou zavedeny z platných hospodářských důvodů, jež odrážejí ekonomickou realitu.
3.  S postupy nebo soubory postupů, na něž nebude brán ohled v souladu s odstavcem 1, bude pro účely výpočtu daňového základu nakládáno s odkazem na jejich ekonomickou podstatu.
Pozměňovací návrh 58
Návrh směrnice
Čl. 59 – odst. 1 – pododstavec 1 – návětí
Subjekt nebo stálá provozovna, jejichž zisk nepodléhá dani nebo je osvobozen od daně v členském státu, v němž sídlí, budou považovány za ovládanou zahraniční společnost, pokud jsou splněny tyto podmínky:
Členský stát daňového poplatníka zachází se subjektem nebo stálou provozovnou, jejíž zisk nepodléhá dani v tomto členském státě nebo je zde od daně osvobozen, jako s ovládanou zahraniční společností, jsou-li splněny tyto podmínky:
Pozměňovací návrh 59
Návrh směrnice
Čl. 59 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. b
b)  skutečná daň z příjmu právnických osob hrazená subjektem nebo stálou provozovnou z jejich zisku je nižší než rozdíl mezi daní z příjmu právnických osob, která by byla splatná ze zisku subjektu nebo stálé provozovny v souladu s pravidly této směrnice, a skutečnou daní z příjmu právnických osob uhrazenou z těchto zisků subjektem nebo stálou provozovnou.
b)  zisk subjektu podléhá sazbě daně z příjmu právnických osob nižší než 15 %; tato sazba je posuzována s ohledem na zisk před provedením opatření zavedených těmito zeměmi s cílem snížit základ daně zdanitelný touto sazbou; tato sazba je každý rok přezkoumána s ohledem na hospodářský vývoj světového obchodu.
Pozměňovací návrh 60
Návrh směrnice
Čl. 59 – odst. 1 – pododstavec 2
Pro účely bodu b) prvního pododstavce nebude brán při výpočtu daně z příjmu právnických osob, která by byla vyměřena ze zisku subjektu podle pravidel směrnice v členském státě daňového poplatníka, v potaz příjem stálé provozovny subjektu, jenž nepodléhá dani nebo je osvobozen od daně v jurisdikci ovládané zahraniční společností.
vypouští se
Pozměňovací návrh 61
Návrh směrnice
Čl. 59 – odst. 2
2.  Jsou-li subjekt nebo stálá provozovna považovány za ovládanou zahraniční společnost podle odstavce 1, budou nerozdělené příjmy subjektu nebo stálé provozovny podléhat dani v rozsahu, v jakém jsou odvozeny z následujících kategorií:
2.  Je-li se subjektem nebo stálou provozovnou zacházeno jako s ovládanou zahraniční společností podle odstavce 1, zahrne členský stát daňového poplatníka do základu daně:
a)  nerozdělené příjmy subjektu nebo příjmy stálé provozovny, jež pocházejí z těchto kategorií:
a)   úroky nebo jakékoli jiné příjmy plynoucí z finančních aktiv;
i)   úroky nebo jakékoli jiné příjmy plynoucí z finančních aktiv;
b)   licenční poplatky nebo jakékoli jiné příjmy plynoucí z duševního vlastnictví;
ii)   licenční poplatky nebo jakékoli jiné příjmy plynoucí z duševního vlastnictví;
c)   dividendy a příjmy ze zcizení podílů;
iii)   dividendy a příjmy ze zcizení podílů;
d)   příjmy z finančního leasingu,
iv)   příjmy z finančního leasingu,
e)   příjmy z pojišťovacích, bankovních a jiných finančních činností;
v)   příjmy z pojišťovacích, bankovních a jiných finančních činností;
f)   příjmy od fakturujících společností, které vydělávají na prodeji zboží a poskytování služeb nakoupených od přidružených podniků a prodaných přidruženým podnikům, a nevytvářejí žádnou či vytvářejí jen malou ekonomickou hodnotu.
vi)   příjmy od fakturujících společností, které vydělávají na prodeji zboží a poskytování služeb nakoupených od přidružených podniků a prodaných přidruženým podnikům, a nevytvářejí žádnou či vytvářejí jen malou ekonomickou hodnotu.
První pododstavec se nepoužije v případě ovládané zahraniční společnosti, která je rezidentem nebo která se nachází v členském státě nebo v třetí zemi, jež je stranou Dohody o EHP, pokud byla ovládaná zahraniční společnost založena z platných hospodářských důvodů, které odrážejí ekonomickou realitu. Pro účely tohoto článku odráží činnost ovládané zahraniční společnosti ekonomickou realitu, pokud je tato činnost podporována odpovídajícím personálem, zařízením, majetkem a prostory.
Toto písmeno se nepoužije, pokud ovládaná zahraniční společnost vykonává podstatnou hospodářskou činnost s využitím personálu, vybavení, majetku a prostor, což je doloženo příslušnými skutečnostmi a okolnostmi. Pokud je ovládaná zahraniční společnost rezidentem ve třetí zemi, která není smluvní stranou Dohody o EHP, nebo pokud je v takové zemi umístěna, mohou se členské státy rozhodnout předchozí pododstavec neuplatňovat, nebo
b)  nerozdělené příjmy subjektu nebo stálé provozovny vznikající z operací, které nejsou skutečné a hlavním účelem jejich uskutečnění bylo získání daňové výhody.
Pro účely tohoto písmene se má za to, že operace nebo sled operací nejsou skutečné, jestliže by daný subjekt nebo stálá provozovna daná aktiva nevlastnily nebo by nepřijaly rizika, která vytvářejí veškeré jejich příjmy nebo jejich část, pokud by nebyly ovládány společností, v níž jsou vykonávány významné rozhodovací funkce, jež jsou pro uvedená aktiva a rizika relevantní a jež mají zásadní význam při vytváření příjmu ovládané společnosti.
Pozměňovací návrh 62
Návrh směrnice
Čl. 59 – odst. 3 – pododstavec 1
Subjekt nebo stálá provozovna nebudou považovány za ovládanou zahraniční společnost uvedenou v odstavci 1, pokud méně než jedna třetina příjmů získaných subjektem nebo stálou provozovnou spadá do kategorií a) až f) odstavce 2.
Pokud se na základě pravidel členského státu počítá základ daně daňového poplatníka v souladu s odst. 2 písm. a), může se tento členský stát rozhodnout nezacházet se subjektem nebo stálou provozovnou jako s ovládanou zahraniční společností podle odstavce 1, jestliže do kategorií uvedených v odst. 2 písm. a) spadá nejvýše jedna třetina příjmů plynoucích danému subjektu nebo stálé provozovně.
Pozměňovací návrh 63
Návrh směrnice
Čl. 59 – odst. 3 – pododstavec 2
Finanční podniky nebudou považovány za ovládané zahraniční společnosti podle odstavce 1, pokud ne více než jedna třetina příjmů získaných subjektem nebo stálou provozovnou z kategorií a) až f) odstavce 2 pochází z transakcí s daňovým poplatníkem nebo jeho přidruženými podniky.
Pokud se na základě pravidel členského státu počítá základ daně daňového poplatníka v souladu s odst. 2 písm. a), může se tento členský stát rozhodnout nezacházet s finančními podniky jako s ovládanými zahraničními společnostmi, jestliže nejvýše jedna třetina příjmů daného subjektu z kategorií uvedených v odst. 2 písm. a) pochází z transakcí s daňovým poplatníkem nebo jeho přidruženými podniky.
Pozměňovací návrh 64
Návrh směrnice
Čl. 59 – odst. 3 a (nový)
3a.  Členské státy mohou z oblasti působnosti odst. 2 písm. b) vyjmout subjekt nebo stálou provozovnu:
a)  s účetním ziskem nepřesahujícím 750 000 EUR a s příjmy z jiných činností než obchodování nepřesahujícími 75 000 EUR; nebo
b)  jejichž účetní zisk nepřesahuje 10 procent jejich provozních nákladů za zdaňovací období.
Pro účely prvního pododstavce písm. b) nelze do provozních nákladů zahrnovat náklady na zboží prodané mimo zemi, kde je pro daňové účely daný subjekt rezidentem nebo kde se nachází daná stálá provozovna, a platby přidruženým podnikům.
Pozměňovací návrh 65
Návrh směrnice
Článek 61
Článek 61
Článek 61
Hybridní nesoulad
Hybridní nesoulad
V rozsahu, v jakém hybridní nesoulad mezi členskými státy vede k dvojímu odpočtu shodné platby, výdajů nebo ztrát, bude tento odpočet možný pouze v členském státě, v němž má příslušná platba svůj zdroj či kde vznikly příslušné výdaje nebo příslušná ztráta.
Pro účely této směrnice se použijí pravidla týkající se hybridních nesouladů stanovená v článku 9 směrnice (EU) 2016/1164.
V rozsahu, v jakém hybridní nesoulad zahrnující třetí zemi vede k dvojímu odpočtu shodné platby, výdajů nebo ztrát, dotčený členský stát odepře odpočet takové platby, výdajů nebo ztrát, pokud tak již neučinila země mimo EU.
V rozsahu, v jakém hybridní nesoulad mezi členskými státy vede k odpočtu bez zahrnutí, členský stát plátce odepře odpočet takové platby.
V rozsahu, v jakém hybridní nesoulad, který zahrnuje třetí zemi, vede k odpočtu bez zahrnutí:
a)  má-li platba svůj zdroj v členském státě, tento členský stát odpočet odepře, nebo
b)  má-li platba svůj zdroj v třetí zemi, dotčený členský stát bude požadovat, aby daňový poplatník zahrnul tuto platbu do zdanitelného základu, pokud již třetí země neodmítla odpočet nebo nepožádala o zahrnutí příslušné platby.
V rozsahu, v jakém hybridní nesoulad mezi členskými státy zahrnující stálou provozovnu vede k nezdanění bez zahrnutí, členský stát, jehož je daňový poplatník daňovým rezidentem, bude vyžadovat, aby daňový poplatník zahrnul příjmy přiřazené stálé provozovně do zdanitelného základu.
V rozsahu, v jakém hybridní nesoulad zahrnující stálou provozovnu, která se nachází v třetí zemi, vede k nezdanění bez zahrnutí, dotčený členský stát bude požadovat, aby daňový poplatník zahrnul tyto příjmy přiřazené stálé provozovně do zdanitelného základu v třetí zemi.
4.  V rozsahu, v jakém je platba daňového poplatníka přidruženému podniku v třetí zemi přímo nebo nepřímo započtena oproti platbě, výdajům nebo ztrátám, které jsou v důsledku hybridního nesouladu odečitatelné ve dvou různých jurisdikcích mimo Unii, členský stát daňového poplatníka odepře odpočet platby daňového poplatníka ve prospěch přidruženého podniku ve třetí zemi ze zdanitelného základu, pokud již jedna z dotčených třetích zemí odpočet platby, výdajů nebo ztrát, které by byly odečitatelné ve dvou různých jurisdikcích, neodepřela.
5.  V rozsahu, v jakém je odpovídající zahrnutí odečitatelné platby daňového poplatníka přidruženému podniku v třetí zemi přímo nebo nepřímo započteno oproti platbě, která v důsledku hybridního nesouladu nebyla plátcem zahrnuta do jeho daňového základu, členský stát daňového poplatníka odepře odpočet platby daňového poplatníka přidruženému podniku v třetí zemi ze zdanitelného základu, pokud již jedna z dotčených třetích zemí odpočet nezahrnuté platby neodepřela.
6.  V rozsahu, v jakém hybridní nesoulad vyústí v úlevu ze srážkové daně vybrané u zdroje u platby odvozené z převáděného finančního nástroje pro více než jednu zúčastněnou stranu, členský stát daňového poplatníka omezí výhodu z takové úlevy v poměru k čistému zdanitelnému příjmu, pokud jde o tuto platbu.
7.  Pro účely tohoto článku výraz „poplatník“ označuje subjekt nebo stálou provozovnu, kde má platba svůj původ či kde vznikly příslušné výdaje nebo ztráty.
Pozměňovací návrh 66
Návrh směrnice
Čl. 61 a – název
Neshody v daňové rezidenci
Reverzní hybridní nesoulady
Pozměňovací návrh 67
Návrh směrnice
Čl. 61 a – odst. 1
V rozsahu, v jakém jsou platba, výdaje nebo ztráty daňového poplatníka, který je daňovým rezidentem v členském státě i v třetí zemi, v souladu se zákony příslušného členského státu a třetí země odečitatelné ze zdanitelného základu v obou jurisdikcích a tato platba, výdaje nebo ztráty mohou být započteny v členském státu daňového poplatníka proti zdanitelnému příjmu, jenž není zahrnut v třetí zemi, členský stát daňového poplatníka odepře odpočet platby, výdajů nebo ztrát, pokud tak již neučinila příslušná třetí země.
Pro účely této směrnice zacházejí členské státy s reverzními hybridními nesoulady v souladu s článkem 9a směrnice (EU) 2016/1164.
Pozměňovací návrh 68
Návrh směrnice
Článek 65 a (nový)
Článek 65 a
Evropské daňové identifikační číslo
Komise do 31. prosince 2018 předloží legislativní návrh harmonizovaného společného evropského daňového identifikačního čísla s cílem učinit automatickou výměnu informací v Unii účinnější a spolehlivější.
Pozměňovací návrh 69
Návrh směrnice
Článek 65 b (nový)
Článek 65 b
Povinná automatická výměna informací týkajících se daňových záležitostí
V zájmu zajištění plné transparentnosti a řádného provedení této směrnice bude výměna informací týkajících se daňových záležitostí automatická a povinná, jak stanoví směrnice Rady 2011/16/EU1a.
Členské státy přidělí svým daňovým správám odpovídající lidské, odborné a rozpočtové zdroje a rovněž zdroje pro odbornou přípravu personálu daňové správy zaměřenou na přeshraniční spolupráci v daňových záležitostech a na automatickou výměnu informací s cílem zajistit plné provedení této směrnice.
____________
1a Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).
Pozměňovací návrh 70
Návrh směrnice
Čl. 66 – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 5, čl. 4 odst. 5, čl. 11 odst. 6, čl. 32 odst. 5 a článku 40 se svěřuje Komisi na dobu neurčitou od data vstupu této směrnice v platnost.
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 5, čl. 4 odst. 5, čl. 5 odst. 2a, čl. 32 odst. 5 a článku 40 se svěřuje Komisi na dobu neurčitou od data vstupu této směrnice v platnost.
Pozměňovací návrh 71
Návrh směrnice
Čl. 66 – odst. 3
3.  Rada může přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 5, čl. 4 odst. 5, čl. 11 odst. 6, čl. 32 odst. 5 a článku 40 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Nabývá účinku v den následující po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který v něm bude uveden. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
3.  Rada může přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 5, čl. 4 odst. 5, čl. 5 odst. 2a, čl. 32 odst. 5 a článku 40 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Nabývá účinku v den následující po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který v něm bude uveden. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 72
Návrh směrnice
Čl. 66 – odst. 5
5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 5, čl. 4 odst. 5, čl. 11 odst. 6, čl. 32 odst. 5 a článku 40 vstoupí v platnost pouze v případě, že proti němu Rada nevznese žádné námitky ve lhůtě [dvou měsíců] od data oznámení aktu Radě nebo v případě, že před uplynutím této lhůty Rada oznámí Komisi, že nevznese námitky. Toto období bude na žádost Rady prodlouženo o [dva měsíce].
5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 5, čl. 4 odst. 5, čl. 5 odst. 2a, čl. 32 odst. 5 a článku 40 vstoupí v platnost pouze v případě, že proti němu Rada nevznese žádné námitky ve lhůtě [dvou měsíců] od data oznámení aktu Radě nebo v případě, že před uplynutím této lhůty Rada oznámí Komisi, že nevznese námitky. Toto období bude na žádost Rady prodlouženo o [dva měsíce].
Pozměňovací návrh 73
Návrh směrnice
Článek 66 a (nový)
Článek 66a
Opatření proti zneužívání daňových smluv
Členské státy upraví své dvoustranné daňové smlouvy v souladu s touto směrnicí tak, aby zahrnovaly všechny tyto prvky:
a)  doložku, v níž se obě smluvní strany zaváží, že stanoví opatření, na jejichž základě bude daň odváděna tam, kde je vykonávána hospodářská činnost a vytvářena hodnota;
b)  dodatek, kterým se upřesní, že cílem dvoustranných smluv je kromě zamezení dvojímu zdanění také boj proti daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování;
c)  doložku, která stanoví test hlavního účelu založený na obecném pravidlu proti vyhýbání se daňovým povinnostem.
Pozměňovací návrh 74
Návrh směrnice
Článek 68 a (nový)
Článek 68a
Sledování
Komise sleduje jednotné provádění této směrnice a zveřejňuje svá zjištění s cílem zajistit, aby členské státy její opatření vykládaly jednotným způsobem.
Pozměňovací návrh 75
Návrh směrnice
Článek 69
Článek 69
Článek 69
Přezkum
Zpráva o provádění a přezkum
Komise pět let po vstupu této směrnice v platnost přezkoumá její uplatňování a podá Radě zprávu o jejím fungování.
Komise pět let po vstupu této směrnice v platnost posoudí její fungování.
Aniž je dotčen první pododstavec, Komise tři roky po vstupu této směrnice v platnost přezkoumá fungování článku 11 a zváží úpravy definice a kalibrace AGI. Komise provede důkladnou analýzu, jak AGI může motivovat podniky, které jsou oprávněny rozhodnout se pro uplatňování pravidel této směrnice, aby financovaly své činnosti prostřednictvím vlastního kapitálu.
Komise sdělí svá zjištění Evropskému parlamentu a Radě ve zprávě o provádění. Zpráva obsahuje analýzu všech následujících prvků:
a)   dopad tohoto systému na daňové příjmy členských států;
b)  výhody a nevýhody tohoto systému pro malé a střední podniky;
c)   dopad na spravedlivý výběr daní mezi členskými státy;
d)   dopad na vnitřní trh jako celek se zvláštním ohledem na možné narušení hospodářské soutěže mezi společnostmi, které podléhají novým pravidlům stanoveným touto směrnicí;
e)   počet podniků, které v přechodném období spadají do oblasti působnosti.
Komise deset let po vstupu této směrnice v platnost přezkoumá její uplatňování a podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jejím fungování.
Komise sdělí svá zjištění členským státům, aby tato zjištění zohlednily při navrhování a provádění vnitrostátních systémech daně z příjmů právnických osob.
Komise sdělí ve zprávě svá zjištění Evropskému parlamentu a členským státům, aby je mohly zohlednit při navrhování a provádění vnitrostátních systémů daně z příjmu právnických osob; k této zprávě bude v případě potřeby připojen legislativní návrh na změnu této směrnice.
Pozměňovací návrh 76
Návrh směrnice
Čl. 70 – odst. 1 – pododstavec 1
Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nebytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2018. Znění těchto ustanovení neprodleně sdělí Komisi.
Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nebytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2019. Znění těchto ustanovení neprodleně sdělí Komisi.
Pozměňovací návrh 77
Návrh směrnice
Čl. 70 – odst. 1 – pododstavec 2
Členské státy budou tyto předpisy používat od 1. ledna 2019.
Členské státy budou tyto předpisy používat od 1. ledna 2020.
Poslední aktualizace: 6. listopadu 2018Právní upozornění - Ochrana soukromí