Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(1),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(4),

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2018(5) a na společná prohlášení dohodnutá mezi Parlamentem, Radou a Komisí, jež jsou k němu připojena,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 20. února 2018 o rozpočtových pokynech pro rok 2019 (06315/2018),

–  s ohledem na článek 86a jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0062/2018),

A.  vzhledem k tomu, že jednání o rozpočtu Unie na rok 2019, tj. o posledním rozpočtu v současném volebním období, budou probíhat souběžně s jednáním o příštím víceletém finančním rámci (VFR) a o reformě systému vlastních zdrojů EU; vzhledem k tomu, že rok 2019 bude šestým rokem VFR na období 2014–2020;

B.  vzhledem k tomu, že obě složky rozpočtového orgánu by se měly snažit dosáhnout v dohodovacím výboru ambiciózní a komplexní dohody o rozpočtu na rok 2019, a tím pozitivně ovlivnit souběžná jednání a umožnit dohodu o VFR na období po roce 2020 a o podobě vlastních zdrojů ještě před koncem tohoto volebního období;

C.  vzhledem k tomu, že po dohodě z prosince 2017 o zahájení druhé fáze vyjednávání by neměl mít proces vystoupení Spojeného království z EU na rozpočet na rok 2019 bezprostřední dopad, neboť podle společné zprávy EU a Spojeného království(6) bude Spojené království přispívat do ročních rozpočtů Unie na roky 2019 a 2020 a účastnit se jejich plnění, jako kdyby bylo i nadále členským státem Unie;

D.  vzhledem k tomu, že populistická a extremistická hnutí v členských státech šířila a přiživovala zavádějící informace o EU a jejím rozpočtu, což zdůraznilo, že je třeba zajistit kvalitnější a transparentnější informace;

E.  vzhledem k tomu, že po letech, kdy občané vnímali řešení finanční, sociální a hospodářské krize negativně, umožňují zlepšující se hospodářské výhledy, které jsou výsledkem koordinovaného úsilí o nastartování hospodářské oživení v Evropě, velkorysejší rozpočtové plánování;

F.  vzhledem k tomu, že Rada si v posledních letech ve svých postojích opakovaně odporovala, když navrhovala nové politické priority pro EU, ale nejevila ochotu poskytnout nové finanční prostředky na jejich financování; vzhledem k tomu, že nové politické priority a nadcházející výzvy pro EU by měly být financovány z nových prostředků, a nikoli snížením prostředků pro stávající úspěšné programy;

G.  vzhledem k tomu, že s blížícím se koncem současného období finančního programování dosáhne provádění víceletých programů optimálního tempa, čímž se zvýší potřeba odpovídajících finančních zdrojů;

Reakce na výzvy, kterým čelí EU a očekávání občanů

1.  všímá si zotavování se z důsledků finanční, hospodářské a sociální krize posílené společným úsilím EU a členských států o dosažení růstu a vytváření pracovních míst, které musí být dále konsolidováno, aby se zajistily pozitivní dopady na každodenní život občanů EU, z nichž mnozí byli krizí po řadu let těžce postiženi; vyzývá, aby byla pozornost věnována především mladým lidem a lidem ohroženým chudobou nebo nezaměstnaností s cílem zajistit, aby pocítili příznivé dopady, a předejít tak tomu, aby se nadále zvětšovaly sociální a regionální nerovnosti; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nicméně nutné zaměřit se na rozdílnou kapacitu regionů využívat výhod, které přináší zrychlující se růst;

2.  zdůrazňuje, že podle údajů Eurostatu a navzdory tomu, co tvrdí populisté, se občané EU vyjadřují o budoucnosti EU optimisticky; zdůrazňuje, že by Unie měla plnit své úkoly a povinnosti a činit více proto, aby zlepšila život svých občanů, a to jak v současnosti, tak i v budoucnu; měla by je ale také chránit před nekalým obchodem a nekalými hospodářskými praktikami na globálním trhu a současně jim pomáhat, aby mohli využívat výhod, které tento trh přináší; zdůrazňuje, že je nutné řešit výzvy spojené se změnou klimatu a mezinárodní bezpečnostní hrozby; je přesvědčen, že aby se tato očekávání naplnila a byly dodrženy příslušné závazky, musí EU v rámci svých pravomocí zlepšit výsledky své činnosti, aby podpořila vytváření udržitelného růstu a pracovních míst, dokázala snížit rozdíl v životních standardech mezi občany EU ve všech regionech a současně bezezbytku splnit cíle strategie EU 2020, cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje a Pařížskou dohodu; zdůrazňuje, že je nutné připravit evropskou ekonomiku a občany EU na příležitosti, které přináší digitalizace; domnívá se, že jednu z hlavních výzev pro rok 2019 také představuje řešení základních příčin migrace a odstranění různých druhů diskriminace, jako je diskriminace žen a osob LGBTI;

Příprava udržitelné budoucí a posílené solidarity v rámci Unie a mimo ni

Udržitelná budoucnost

3.  je přesvědčen, že by rozpočet EU na rok 2019 měl posílit veškeré příslušné nástroje k řešení nezaměstnanosti mladých lidí, zejména v regionech EU, které hospodářsky zaostávají, přičemž je nutné věnovat zvláštní pozornost zlepšení podnikatelských a odborných dovedností a mobility, uznávání kvalifikace na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy a podpoře růstu, konkurenceschopnosti, vytváření pracovních míst, investicí do infrastruktury, výzkumu a malých a středních podniků; zdůrazňuje, že nezaměstnanosti mladých lidí, která má velký sociální dopad, je jednou z největších výzev na evropské úrovni;

4.  je přesvědčen, že prioritami pro rozpočet EU na rok 2019 by měly být růst, inovace, konkurenceschopnost, bezpečnost, boj proti změně klimatu a přechod k energii z obnovitelných zdrojů a migrace;

5.  podporuje rozšiřování příležitostí pro mladé lidi k účasti na solidárních činnostech; žádá rychlý rozjezd a důsledné provádění Evropského sboru solidarity, až bude v roce 2018 tato iniciativa podle plánů přijata;

6.  vítá skutečnost, že na důraznou žádost Parlamentu se na základě dohodovacího řízení o rozpočtu EU na rok 2018 rozhodlo, aby se původně navržená částka specificky přidělená pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) zvýšila o 116,7 milionu EUR, čímž její celková výše v roce 2018 dosáhla 350 milionů EUR, poukazuje však na to, že je třeba zlepšit čerpání prostředků, které zaostává za možnostmi; nesouhlasí s interpretací Komise týkající se finančního plánu na rok 2018, kterou uvedla v technické aktualizaci finančního plánu 2019–2020 v návaznosti na přijetí rozpočtu na rok 2018, neboť považuje toto posílení za předsunutí prostředků v nadcházejících letech, a očekává, že Komise splní sliby, které dala Parlamentu na konci dohodovacího období v roce 2017; očekává, že se návrh rozpočtu na rok 2019 bude vyznačovat většími ambicemi v oblasti boje proti nezaměstnanosti mladých lidí a zajistí správnou rovnováhu mezi skutečným vývojem absorpční kapacity v této oblasti a politickou vůlí, aby se viditelně podpořilo řešení tohoto problému; připomíná závazek Komise navrhnout další navýšení prostředků pro iniciativu YEI prostřednictvím opravného rozpočtu, pokud absorpční kapacita iniciativy v roce 2018 takové navýšení umožní; trvá na tom, aby členské státy a Komise zajistily, že nabídky práce, vzdělávání nebo odborné přípravy budou odpovídat profilu účastníků a poptávce na trhu práce s cílem dosáhnout trvalého zaměstnání účastníků;

7.  žádá Komisi, aby pro rok 2019 dala k dispozici finanční údaje o provádění YEI v rozčlenění podle podílu jednotlivých členských států a doplnila tak údaje o celkových nákladech, které jsou již nyní veřejně k dispozici; naléhavě vyzývá Komisi, aby zlepšila součinnost mezi YEI, Evropským sociálním fondem a státními rozpočty členských států, aby bylo zajištěno, že iniciativa YEI nebude náhradou za financování pro mladé lidi, kteří nemají zaměstnání, nestudují ani se neúčastní odborné přípravy, ze státních rozpočtů;

8.  zdůrazňuje, že program Erasmus+, který oslaví 30. výročí svého trvání, bude i nadále vůdčím programem, který napomáhá mobilitě mladých lidí a učí základní evropské hodnoty a společně s programy EU v oblasti kultury je vštěpuje mladým lidem, jak je ostatně patrné z toho, že počet žádost převyšuje dostupné finanční prostředky; je přesvědčen, že rozpočet programu Erasmus+ na rok 2019 je třeba ještě dále navýšit (přinejmenším zdvojnásobit), aby odpovídal počtu způsobilých žádostí, zejména žádostí týkajících se celoživotního učení;

9.  je přesvědčen, že výzkum, konkurenceschopnost a MSP jsou klíčovými prioritami, které umožní hospodářský růst a vytváření pracovních míst; zdůrazňuje proto, že je důležité zajistit společnostem v EU, zvláště malým a středním podnikům, příznivé prostředí pro inovace, výzkum a investice, aby mohla být ekonomika EU na světové úrovni skutečně konkurenceschopná; zdůrazňuje, že je důležité navýšit rozpočet v okruhu 1a a zvýšit financování úspěšných programů, jako je Horizont 2020 a programy na podporu MSP, včetně programu EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME), který má mnohem více žadatelů než příjemců; zdůrazňuje, že při vytváření programů pro MSP je třeba pamatovat na to, že tyto podniky mají zvláštní požadavky a současně nízké administrativní zdroje; pokládá to za nutné vzhledem k tomu, že svět se rychle mění, že v něm vládne vysoce konkurenční prostředí a že digitalizace přinesla ve všech odvětvích hluboké změny; poukazuje na to, že k těmto prioritám přispívají také evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy);

10.  zdůrazňuje, že investice do výzkumu a inovací jsou nezbytnou podmínkou k dosažení skutečné konkurenceschopnosti v EU; vyslovuje politování nad tím, že v důsledku znepokojivě nízké úspěšnosti žádostí získává financování EU méně kvalitních projektů v oblasti výzkumu a inovací; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné zajistit přiměřenou úroveň prostředků pro Horizont 2020;

11.  zdůrazňuje potenciál pro hospodářský růst vyplývající z technologické transformace a žádá, aby rozpočet EU hrál odpovídající úlohu při podpoře digitalizace evropského průmyslu a prosazování digitálních dovedností a podnikání;

12.  bere na vědomí, že malé a střední podniky jsou i nadále páteří evropského hospodářství a budou hrát rozhodující úlohu při vytváření pracovních míst a růstu v celé EU; v této souvislosti vyzývá k tomu, aby byly v roce 2019 navýšeny prostředky na program COSME s ohledem na jeho úspěch;

13.  vítá rozšíření Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), jehož garanční fond byl posílen a hraje klíčovou úlohu při zmenšování investiční mezery v EU; připomíná, že záruční fond EFSI byl částečně financován na úkor programu Horizont 2020 a Nástroje pro propojení Evropy (CEF), přičemž v obou případech jde o dlouhodobé na budoucnost orientované programy; zdůrazňuje, že Parlament dlouhodobě zastává postoj, že nové iniciativy musí být financovány z nových prostředků, a nikoli přesouváním prostředků z jiných částí rozpočtu, a že škoda způsobená stávajícím programům musí být napravena v rámci ročního rozpočtového procesu; opakuje, že škrty u těchto programů by měly být v co největší míře zrušeny;

14.  zdůrazňuje, že rozšířený EFSI by měl v roce 2019 učinit výrazný pokrok, pokud jde o lepší zeměpisné pokrytí, aby měly všechny regiony stejný prospěch z pákového efektu plynoucího ze záruky z rozpočtu EU; vyzývá členské státy, aby provedly strukturální reformy, které zlepší investiční prostředí a místní kapacity pro úspěšné poskytování podpory prostřednictvím EFSI ve všech regionech;

15.  vítá, že se členské státy nedávno přihlásily k obnovené agendě EU v oblasti obrany, která má za cíl zvýšit jak „tvrdou“, tak i „měkkou“ sílu, a má za to, že odpovídá obavám občanů v oblasti bezpečnosti vzhledem ke vzrůstající globální nestabilitě, kterou ještě zhoršují nové druhy hrozeb; podporuje nedávnou iniciativu Komise, aby byl zahájen Evropský program rozvoje obranného průmyslu (EDIDP) jako první fáze Evropského obranného fondu; žádá, aby byl EDIDP financován výlučně z nepřidělených rozpětí nebo ze zvláštních nástrojů, a nikoli přesuny prostředků ze stávajících programů;

16.  zdůrazňuje, že jednou z hlavních priorit EU musí zůstat zajištění vnitřní bezpečnosti, a vyzývá k navýšení finančních prostředků pro tuto rozvíjející se politiku; je přesvědčen, že EU musí více investovat do upevnění a ostrahy svých hranic, do prohlubování spolupráce mezi policejními orgány a vnitrostátními orgány a do boje proti terorismu, radikalizaci a organizované trestné činnosti, a to rozvojem adekvátních a moderních digitálních informačních systémů; zdůrazňuje v tomto ohledu úlohu Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a nutnost poskytnout dostatek finančních prostředků agenturám v oblasti hranic, bezpečnosti a spravedlnosti; připomíná, že finanční příděl na tento nástroje se v roce 2018 výrazně snížil;

17.  žádá navýšení finančních prostředků na boj proti radikalizaci, která vytváří podhoubí násilného extremismu v Unii; domnívá se, že tohoto cíle lze dosáhnout podporou integrace a potíráním diskriminace, rasismu, xenofobie, fundamentalismu, nenávistných slovních a písemných projevů;

18.  vítá úlohu, kterou hraje Azylový, migrační a integrační fond (AMIF); žádá pro tento fond dostatečný rozpočet na rok 2019, aby mohl podporovat důstojné přijímání žadatelů o azyl v členských státech, spravedlivé strategie navracení, programy znovuusídlování, politiku legální migrace a prosazování účinné integrace státních příslušníků třetích zemí a řešení problému nelegální migrace; znovu zdůrazňuje, že je důležité, aby bylo k dispozici cílené financování k řešení základních příčin migrační a uprchlické krize; v této souvislosti zdůrazňuje, že rozpočet EU musí financovat opatření v zemích původu migrantů a v hostitelských zemích uprchlíků, mimo jiné i opatření zaměřená na odstranění chudoby, nezaměstnanost, výzvy v oblasti vzdělávání a hospodářství a na nestabilitu;

19.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh zajišťující vyjádření finanční solidarity s oběťmi teroristických činů a jejich rodinami na evropské úrovni;

20.  připomíná význam agentur EU, pokud jde uplatňování legislativních priorit EU, a tedy i plnění politických cílů EU, jako jsou cíle týkající se konkurenceschopnosti (zaměstnanost, udržitelný růst, energetická unie), migrace (azyl, řízení hranic), podpory základních práv (ochrana údajů) a bezpečnosti (kybernetická trestná činnost, drogy, podvody, praní peněz, terorismus, justiční spolupráce, policejní spolupráce, podpora informační systémů velkého rozsahu); očekává, že jednání o rozpočtu na rok 2019 povede k realistickému, přiměřenému operačnímu a administrativnímu financování agentur a jiných subjektů EU, které jim umožní plnit jejich povinnosti, včetně rostoucího počtu úkolů a zvyšující se pracovní zátěže; žádá o přidělení adekvátních zdrojů s cílem zajistit řádné zřízení a fungování Úřadu evropského veřejného žalobce; obecněji vyzývá k důkladnému posouzení strategického zájmu a úkolů všech agentur a možností seskupení agentur podle strategické povahy jejich úkolů a výsledků; znovu opakuje svůj postoj, že rok 2018 je posledním rokem pětiprocentního snižování stavu zaměstnanců a vytváření fondu pracovních míst určených k převodu; očekává, že počínaje rozpočtem na rok 2019 se Komise a Rada zdrží dalších škrtů prostředků agentur;

21.  domnívá se, že v době, kdy klíčoví aktéři, jako USA, nejsou ochotni provádět své závazky v oblasti boje proti změně klimatu vyplývající z Pařížské dohody, musí rozpočet na rok 2019 postavit EU do čela snah o řešení této výzvy, která je jednou z největších výzev naší generace, a to tím, že poskytne další finanční prostředky na iniciativy, jako jsou programy LIFE pro oblast klimatu, ECOPOTENTIAL nebo Clean Sky; zdůrazňuje, že by měly být související výdaje chápány spíše jako dlouhodobé investice nežli výdaje a že jak Evropský účetní dvůr, tak Rada pro hospodářské a finanční záležitosti došly k závěru, že EU neplní svůj cíl týkající se financování změny klimatu; vyzývá Komisi, aby plnila cíle Pařížské dohody a vlastní dlouhodobé cíle EU v oblasti klimatu tím, že bude plnit cílovou hodnotu 20 % výdajů do oblasti klimatu v současném VFR (2014–2020); v tomto ohledu zdůrazňuje, že příspěvek na rok 2019 by měl být výrazně vyšší než celková cílová výše, aby bylo možné vyrovnat nižší příděly během prvních let tohoto VFR, a že by měl být plně optimalizován mechanismus začleňování problematiky změny klimatu;

Posílená solidarita pro řešení sociálních, teritoriálních a globálních výzev

22.  je přesvědčen, že by rozpočet EU měl přispívat k úsilí členských států v oblastech, jako je nezaměstnanost a zdravotní péče, a to vyčleněním dostatečných finančních prostředků na programy, jejichž cílem je boj proti nerovnostem, zmírňování nejhorších forem chudoby, především v nejizolovanějších a nejzranitelnějších skupinách obyvatel, zejména pokud jde o děti, a umožnit občanům, aby získali nezbytné dovednosti, které jim umožní přizpůsobit se digitalizaci;

23.  trvá na tom, že je nutné více podporovat programy Unie, které přispívají k růstu a vytváření dlouhodobých kvalitních pracovních míst, zejména pro mladé lidi, a doplňují úsilí členských států o zabezpečení různorodých profesních kvalifikací namísto předčasné specializace jako prostředek ke zvýšení odolnosti a k umožnění sociální adaptace, který současně řeší problém poklesu obyvatelstva, nedostatku kvalifikované pracovní síly v určitých oborech a udržitelnosti sociálních systémů; poznamenává, že v odvětvích a/nebo regionech, jež jsou těmito problémy nejvíce postiženy nebo se staly mnohem zranitelnějšími, by se mohla jako užitečná ukázat specifická, konkrétním potřebám uzpůsobená opatření;

24.  připomíná výrazné stárnutí obyvatelstva a růst počtu těch, kteří potřebují zvláštní a specializovanou péči, což jsou zejména senioři; vyzývá Komisi, aby zavedla další podpůrná opatření k řešení demografických výzev, a znovu vyjadřuje podporu iniciativám, jako jsou vesničky pro osoby trpící demencí, ve kterých je potřebná péče poskytována již v raném stadiu nemoci;

25.  je přesvědčen, že diskriminace související s pohlavím, zejména na trhu práce, se nejen neslučuje s hodnotami EU, ale je také vážnou překážkou hospodářskému růstu, neboť brání ženám v tom, aby se zapojily do smysluplného zaměstnání; zdůrazňuje, že zlepšení postavení žen má klíčový význam při vytváření inkluzivnější, spravedlivější a klidnější společnosti, jejíž růst je udržitelnější; očekává, že rozpočet na rok 2019 bude podporovat podnikání žen a podněcovat přístup žen k financování EU, například v rámci programů COSME a Horizont 2020, a že rozšíří politiku soudržnosti tak, aby podporovala další investice do vzdělávání, péče o děti a zdravotnické infrastruktury, a pomůže tak ženám sladit soukromý a profesní život;

26.  znovu vyjadřuje znepokojení nad prodlevami při provádění politiky soudržnosti, která je výrazem územní solidarity EU a její hlavní investiční politikou, nicméně si uvědomuje, že rok 2017 byl prvním rokem, kdy se urychlilo provádění programů ESIF, a očekává, že tento trend bude pokračovat i v letech 2018 a 2019; je přesvědčen, že by měly být poskytnuty prostředky na platby v dostatečné výši, aby mohlo provádění této politiky hladce pokračovat;

27.  připomíná důležitý příspěvek, kterým Unie podpořila snahy o mír a usmíření v Irsku, zejména prostřednictvím programů PEACE a INTERREG, které se zaměřují na Severní Irsko a na hraniční okresy na jihu; žádá plné dodržování rámce již dříve přijatých závazků, jak je tomu v případě Velkopáteční dohody, pokud jde o právní stát a demokracii; vyzývá Komisi a členské státy, aby nadále podporovaly mírový proces prostřednictvím pokračujícího financování programu PEACE a souvisejících programů;

28.  poukazuje na to, že společná zemědělská politika (SZP) je jedním ze stavebních kamenů evropské integrace, který zaručuje bezpečné a kvalitní potraviny pro evropské občany, řádně fungující jednotný zemědělský trh a udržitelnost venkovských oblastí po mnoho let; připomíná, že fondy SZP přispívají zejména k ziskovosti a stabilitě zemědělství EU;

29.  vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala zemědělce v celé Evropě, aby se dokázali vyrovnat s neočekávanou volatilitou trhů a zajišťovali dodávky bezpečných, vysoce kvalitních potravin; požaduje, aby byla věnována odpovídající pozornost drobným zemědělským hospodářstvím a drobnému rybolovu;

30.  domnívá se, že ve společné rybářské politice musí hrát větší roli regionalizace a socioekonomické cíle a že musí být rozšířena oblast působnosti Evropského námořního a rybářského fondu; vyzývá Komisi, aby usnadnila přístup k financování a zjednodušila postupy pro jeho získání; vyjadřuje obzvláštní znepokojení nad možným negativním dopadem vystoupení Spojeného království z EU na rybolov, především u sousedních pobřežních členských států;

31.  vítá návrh rozšířit oblast působnosti mechanismu civilní ochrany Unie a posílit jej; je toho názoru, že posílení mechanismu civilní ochrany má zcela zásadní význam pro to, aby dokázal rychleji a koherentněji reagovat v oblasti civilní ochrany na úrovni Unie, pokud jde o prevenci, připravenost a reakci na přírodní a člověkem způsobené katastrofy v Unii i mimo ni;

32.  očekává, že při plnění rozpočtu budou posíleny probíhající procesy a opatření vzhledem k omezením zdrojů, která vyvstala, a požadavkům, aby na sebe EU vzala větší odpovědnosti, aby bylo zajištěno, že budou včas a nákladově efektivním způsobem splněny finanční závazky;

33.  je přesvědčen, že agenturám, programům a politikám EU zapojeným do zvládání migračních toků a toků uprchlíků a do kontroly hranic nebo s nimi souvisejícím by měly být poskytnuty odpovídající finanční a lidské zdroje, aby se podařilo zvládnout současnou uprchlickou krizi, za kterou by měly převzít odpovědnost také členské státy v souladu se zásadou sdílení zátěže a Ženevskými úmluvami; je přesvědčen, že má-li EU nalézt dlouhodobé řešení, měla by také prokázat svou solidaritu navenek tím, že bude usilovat o nastolení podmínek pro mír a prosperitu v zemích původu, bude klást větší důraz na investice a rozvojové politiky, zejména prostřednictvím Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD), nástroje pro rozvojovou spolupráci (DCI) a evropského nástroje sousedství (ENI); uvědomuje si důležitost a jedinečnost rozvojové politiky, jejímiž prioritami jsou například vymýcení chudoby, vzdělávání, péče o zdraví a hospodářský rozvoj; zdůrazňuje, že je třeba podporovat činnosti a programy agentury UNRWA; zdůrazňuje, že jednou z podmínek zachování stability a prosperity v EU je její stabilní sousedství; vyzývá proto Komisi, aby zajistila, aby se prioritou staly investice do zemí v sousedství EU, aby se dostalo podpory úsilí o řešení hlavních problémů, s nimiž se tato oblast potýká – migrace, problémy s uprchlíky a vývoj v jižním sousedství a nestabilita ve východním sousedství – a které jsou zčásti důsledkem ruské zahraniční politiky, která není v souladu s mezinárodním právem a s demokratickými a lidskoprávními standardy; zdůrazňuje, že nové politické priority a budoucí výzvy EU, jako je bezpečnost a obrana, by měly být financovány čerstvými prostředky, a nikoli škrty ve stávajících politikách a programech, které jsou jak úspěšné, tak důležité, jako je rozvojová a humanitární pomoc a politika sousedství; dále zdůrazňuje, že bezpečnostní a rozvojové politiky se vzájemně ovlivňují a obě jsou důležitými podmínkami pro budování fungujícího státu, stejně jako fungující administrativní struktury bez korupce a minimální standardy v sociální, zdravotnické a ekonomické sféře;

34.  opakuje svůj postoj, že satelitní rozpočtové mechanismy, jako jsou svěřenské fondy a další podobné nástroje, obcházejí rozpočtový proces, snižují transparentnost rozpočtového řízení a upírají Parlamentu právo provádět skutečnou kontrolu výdajů; proto se domnívá, že tyto vnější nástroje, které byly vytvořeny v posledních několika letech, musí být začleněny do rozpočtu Unie a že musí být nalezena alternativní řešení, která umožní Unii pohotově reagovat na mimořádné situace a situace po odeznění mimořádných událostí na mezinárodní úrovni;

35.  zdůrazňuje, že nástroj předvstupní pomoci (IPA) by měl kromě dalších cílů v první řadě usnadňovat politické a hospodářské reformy v zemích v procesu rozšíření; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby ještě dále vyhodnocovala potřeby prostředků pro nástroj IPA ve svém návrhu rozpočtu na rok 2019, a to se zřetelem ke zhoršující se politické situaci v Turecku a k naléhavé potřebě řešit problém stále větší radikalizace v balkánských státech;

Očekávání spojená s rozpočtovým procesem pro rok 2019

36.  vyzývá Komisi, aby i nadále působila jako nestranný zprostředkovatel v každé jednotlivé fázi tohoto procesu a aby důsledně a přesně uskutečňovala rozhodnutí rozpočtového orgánu;

37.  vítá skutečnost, že v návaznosti na přezkum VFR v polovině období a zcela proti závěrům Rady ze dne 20. února 2018 o rozpočtových pokynech pro rok 2019 ukázal rozpočtový proces pro rok 2018, že je rozpočtový orgán schopen plně uplatňovat své výsadní pravomoci stanovit výši a určit obsah rozpočtu EU během ročního rozpočtového procesu;

38.  je přesvědčen, že Parlament jako složka rozpočtového orgánu přímo volená občany by měl naplňovat svou politickou úlohu a předkládat návrhy pilotních projektů a přípravných akcí vyjadřujících jeho politickou vizi do budoucna; v této souvislosti se zavazuje předložit soubor návrhů pilotních projektů a přípravných akcí vypracovaných v úzké spolupráci s každým ze svých výborů s cílem nalézt náležitou rovnováhu mezi politickou vůlí a technickou proveditelností v souladu s posouzením Komise;

39.  očekává, že jednání o rozpočtu na rok 2019 budou založena na sdílené politické ambici a solidaritě a budou mít na zřeteli přidanou hodnotu programů a politik EU; je přesvědčen, že tohoto cíle lze dosáhnout, pouze pokud se budou vyjednávající strany promptně vzájemně informovat o svých postojích, zahájí jednání v co nejdřívější fázi a budou mít vůli ke kompromisu;

o
o   o

40.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884. (2) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. (3) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1. (4) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105. (5) Úř. věst. L 57, 28.2.2018, s. 1. (6) Společná zpráva vyjednavačů Evropské unie a vlády Spojeného království ze dne 8. prosince 2017 o pokroku v první fázi jednání podle článku 50 Smlouvy o EU o spořádaném vystoupení Spojeného království z Evropské unie (TF50 (2017) 19 – Komise pro EU-27).