Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu přijatou na 4. světové konferenci o ženách v roce 1995, zejména pokud jde o oblast zájmu „ženy a média“,

–  s ohledem na závěrečný dokument ze zasedání Valného shromáždění OSN na vysoké úrovni ze dne 16. prosince 2015 o celkové kontrole provádění výsledků Světového summitu o informační společnosti,

–  s ohledem na Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů na období 2016–2019, který přijala Evropská komise,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192) a na přezkum provádění této strategie v polovině období s názvem „Propojený jednotný digitální trh pro všechny“ (COM(2017)0228),

–  s ohledem na druhý pilíř strategie Komise pro jednotný digitální trh, který je zaměřen na vytváření vhodných podmínek, rovných příležitostí a příznivého prostředí pro rozvoj digitálních sítí a inovativních služeb, a na její třetí pilíř podporující inkluzivní digitální společnost, jejíž občané mají ty správné dovednosti, které jim umožní využít příležitostí skýtaných internetem a zvýšit své šance na získání pracovního místa,

–  s ohledem na rámec Vzdělávání a odborná příprava 2020,

–  s ohledem na studii Komise „IT pro práci: digitální technologie na pracovišti“ a na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 nazvané „Nová agenda dovedností pro Evropu: společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti“ (COM(2016)0381),

–  s ohledem na podrobnou analýzu nazvanou „Posílení postavení žen na internetu“, kterou zveřejnilo generální ředitelství pro vnitřní politiky v říjnu 2015(1),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 1. října 2013 nazvanou „Ženy činné v odvětví IKT“,

–  s ohledem na studii Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) ze dne 26. ledna 2017 s názvem „Gender a digitální agenda“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. května 2012 obsahující doporučení Komisi k uplatňování zásady stejného odměňování žen a mužů za stejnou či rovnocennou práci(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2013 o odstranění genderových stereotypů v EU(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o digitální agendě pro růst, mobilitu a zaměstnanost: čas přeřadit na vyšší rychlost(4), a zejména na Velkou koalici pro digitální dovednosti a zaměstnanost,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2015 o uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o rovnosti žen a mužů a zlepšování postavení žen v digitálním věku(6),

–  s ohledem na otázku Komisi o emancipaci žen a dívek prostřednictvím digitálního sektoru (O-000004/2018 – B8‑0010/2018),

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že digitalizace způsobila zásadní převrat a naprosto změnila způsob, jakým lidé získávají a poskytují informace, komunikují, stýkají se s ostatními, studují a pracují, přičemž vytváří nové příležitosti k účasti ve veřejných a politických debatách, ke vzdělávání a k uplatnění na trhu práce, přináší nové možnosti rozhodování o vlastním životě a má obrovský hospodářský potenciál pro Evropskou unii i další země; vzhledem k tomu, že digitalizace má dopad nejen na trhy, ale i na společnost jako celek;

B.  vzhledem k tomu, že informační společnost, poháněná informačními a komunikačními technologiemi (IKT), přináší ohromné příležitosti pro vytváření a rozdělování bohatství a znalostí;

C.  vzhledem k tomu, že po celém světě je u žen coby demografické skupiny méně pravděpodobné, že budou on-line, než u mužů; vzhledem k tomu, že 68 % mužů a 62 % žen používá počítač a internet pravidelně; vzhledem k tomu, že 54 % mužů (oproti 48 % žen) používá internet na mobilních zařízeních; vzhledem k tomu, že 33 % mužů si na tato zařízení instaluje software samo, zatímco u žen je to pouze 18 %; vzhledem k tomu, že 41 % mužů (oproti 35 % žen) využívá on-line rádio a televizi; vzhledem k tomu, že 47 % mužů (oproti 35 % žen) používá internetové bankovnictví; vzhledem k tomu, že 22 % mužů prodává zboží přes internet, zatímco u žen je to pouze 17 %; vzhledem k tomu, že 20 % mužů (oproti 13 % žen) nakupuje zboží on-line;

D.  vzhledem k tomu, že digitální modely komunikace přispívají k vytváření podmínek, které podporují rozšiřování nenávistných projevů a hrozeb vůči ženám, přičemž 18 % žen v Evropě bylo po dosažení puberty vystaveno nějaké formě kybernetického obtěžování; vzhledem k tomu, že počet těchto výhrůžek namířených proti ženám se zvýšil a zahrnuje i vyhrožování smrtí; vzhledem k tomu, že společenské povědomí o digitálních formách násilí je stále nedostatečné; vzhledem k tomu, že různé formy on-line násilí dosud nebyly zohledněny právním rámcem;

E.  vzhledem k tomu, že 2 % všech žen na trhu práce má zaměstnání technického, odborného či vědeckého rázu, ve srovnání s 5 % mužů; vzhledem k tomu, že mezi vývojáři je v Evropě pouze 9 % žen, že pouze 19 % vedoucích pracovníků v odvětví IKT a komunikací jsou ženy (zatímco v jiných odvětvích služeb je to 45 %) a že mezi podnikateli v těchto odvětvích jsou ženy zastoupeny pouze z 19 % (zatímco v jiných odvětvích služeb je to 54 %);

F.  vzhledem k tomu, že existuje významný genderový rozdíl v přístupu k profesním a vzdělávacím možnostem, co se týče informačních a komunikačních technologií a počítačových dovedností;

G.  vzhledem k tomu, že sexismus a genderové stereotypy představují závažnou překážku pro rovnost mužů a žen a dále rozšiřují rozdíl mezi pohlavími v digitálním sektoru, neboť ženám znesnadňují naplno rozvíjet své schopnosti coby uživatelé, inovátoři a tvůrci;

H.  vzhledem k tomu, že pracovní místa nejen v rámci odvětví IKT ve stále větší míře vyžadují určitý stupeň elektronických dovedností a digitální gramotnosti, přičemž tato tendence se patrně v budoucnosti ještě rozšíří a většina povolání a volných pracovních míst bude vyžadovat širší spektrum digitálních dovedností;

I.  vzhledem k tomu, že zdokonalení digitálních dovedností a počítačové gramotnosti představuje jedinečnou příležitost pro zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem tím, že se zvýší přístup ke vzdělávání a odborné přípravě a bude usnadněno začlenění na trh práce nejen pro ženy a dívky, ale rovněž pro osoby se zvláštními potřebami, jako jsou osoby se zdravotním postižením, a pro obyvatele venkovských oblastí a oblastí vzdálených od městských center; vzhledem k tomu, že digitalizace pracovišť může způsobit problémy, které bude zapotřebí řešit; vzhledem k tomu, že zvýšení počtu žen v odvětví IKT, které patří mezi odvětví s nejvyššími platy, by mohlo přispět k posílení jejich finančního postavení a jejich nezávislosti a vést ke zmírnění celkového rozdílu v odměňování žen a mužů a ke zvýšení finanční nezávislosti žen; vzhledem k tomu, že pouze asi 16 % z celkového počtu osmi milionů lidí, kteří pracují v odvětví IKT v Evropě, jsou ženy;

J.  vzhledem k tomu, že digitalizace nabízí ženám nové příležitosti v oblasti podnikání včetně provozování malých digitálních podniků, které nevyžadují velký vstupní kapitál, jakož i podniků provozovaných v rámci sociální ekonomiky, které podporují sociální začleňování; vzhledem k tomu, že je nutné podporovat digitální podnikání žen, neboť se jedná o jedno z nejrychleji rostoucích a nejvíce prosperujících hospodářských odvětví, které nabízí četné příležitosti pro inovaci a růst, a ženy představují pouze 19 % podnikajících osob v této oblasti;

K.  vzhledem k tomu, že vstup většího počtu žen do odvětví IKT by oživil trh, na kterém se očekává nedostatek pracovní síly a kde by rovné zapojení žen vedlo ke zvýšení HDP EU o přibližně 9 miliard EUR ročně; vzhledem k tomu, že ženy jsou i nadále velmi nedostatečně zastoupeny v rámci studijních programů v oblasti IKT, kde představují jen asi 20 % absolventů, přičemž pouze 3 % všech absolventek získají titul v oboru IKT; vzhledem k tomu, že při hledání uplatnění v odvětví IKT a setrvání v něm narážejí ženy na řadu obtíží; vzhledem k tomu, že pracovní prostředí, v němž dominují muži a kde ženy představují jen 30 % pracovní síly, přispívá k tendenci mnohých žen opustit odvětví IKT během několika let od ukončení vysokoškolských studií; vzhledem k tomu, že účast žen na digitálním trhu práce se s věkem snižuje; vzhledem k tomu, že ženy pod třicet let s titulem v oboru IKT činí 20 % odvětví IKT oproti 15,4 % žen ve věku 31 až 45 let a 9 % žen nad 45 let;

L.  vzhledem k tomu, že podle odhadů studie s názvem „Ženy činné v odvětví IKT“ bude v odvětví IKT v Evropě do roku 2020 celkem 900 000 neobsazených pracovních míst; vzhledem k tomu, že odvětví IKT rychle roste a každoročně vytváří přibližně 120 000 nových pracovních míst;

M.  vzhledem k tomu, že odvětví IKT se vyznačuje velmi výraznou mírou vertikální i horizontální segregace a nepoměrem mezi odbornou kvalifikací žen a jejich postavením v odvětví; vzhledem k tomu, že mezi podnikateli v odvětví IKT je méně než 20 % žen; vzhledem k tomu, že většina žen (54 %) v odvětví IKT zaujímá hůře placená pracovní místa s nižší kvalifikací a jen slabá menšina (8 %) zaujímá pracovní místa vysoce kvalifikovaných softwarových inženýrů; vzhledem k tomu, že v rámci tohoto odvětví mají ženy nízké zastoupení také v rozhodovacích funkcích, kdy pouze 19,2 % pracovníků odvětví IKT má jako své nadřízené ženy, zatímco v jiných odvětvích je to 45,2 %;

N.  vzhledem k tomu, že ženám ve věku 55 a více let hrozí obzvláště vysoké riziko nezaměstnanosti a neuplatnění na trhu práce, přičemž průměrná míra zaměstnanosti žen ve věku 55 až 64 let dosahovala v EU v roce 2016 pouze 49 %, zatímco u mužů je to 62 %; vzhledem k tomu, že nízká úroveň digitální gramotnosti a elektronických dovedností toto riziko dále zvyšuje; vzhledem k tomu, že zlepšování digitálních dovedností žen ve věku 55 a více let a investování do těchto dovedností by podpořilo jejich vyhlídky na získání zaměstnání a poskytlo jim určitou ochranu před vyloučením z trhu práce;

O.  vzhledem k tomu, že podle údajů Eurostatu z roku 2014 pokračuje ve vyšším vzdělávání více žen (42,3 %) než mužů (33,6 %), avšak ženy jsou více zastoupeny v humanitních vědách než ve vědeckých oborech; vzhledem k tomu, že pouze 9,6 % studentek v porovnání s 30,6 % studentů se účastní terciárního vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií; vzhledem k tomu, že ženy zůstávají nadále velmi slabě zastoupeny v iniciativách, jako je Evropský týden programování, IKT pro lepší vzdělávání, Startup Europe Leaders Club a Velká koalice pro digitální pracovní místa, jejichž cílem je podpora elektronického vzdělávání a elektronických dovedností;

P.  vzhledem k tomu, že nízký podíl žen a dívek ve vzdělávání a posléze i zaměstnání v oblasti IKT je výsledkem složité souhry genderových stereotypů, které se začínají vytvářet už v raném věku a v prvních letech školní docházky a nepřestávají působit ani během profesní dráhy;

1.  vyzývá Komisi, aby využívala a více se zaměřila na digitální agendu a na strategii pro jednotný digitální trh s cílem řešit závažný rozdíl mezi muži a ženami v rámci odvětví IKT a podporovat plné zapojení žen do tohoto odvětví, zejména v souvislosti s technickými a telekomunikačními profesemi, a aby posílila vzdělávání a odbornou přípravu žen a dívek v oblasti IKT a dalších oborech STEM (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika);

2.  vítá opatření na podporu integrace a účasti žen v informační společnosti, jež jsou zahrnuta ve Strategickém závazku ohledně rovnosti žen a mužů na období 2016–2019; vyzývá Komisi, aby uskutečnila opatření zaměřená na snížení rozdílů v odměňování a ve výši důchodů žen a mužů, a bojovala tak s chudobou žen, a aby kladla důraz na prosazování zaměstnanosti žen v odvětví IKT, na boj proti genderovým stereotypům a podporu rovnosti žen a mužů na všech úrovních a ve všech typech vzdělávání, a to i v souvislosti s výběrem studijních oborů a profesemi podle rozdílu mezi pohlavími, a to v souladu s prioritami stanovenými v rámci Vzdělávání a odborná příprava 2020;

3.  vybízí Komisi a členské státy, aby v duchu otevřené spolupráce v rámci strategického rámce Vzdělávání a odborná příprava 2020 pracovaly na hledání řešení a sdílení osvědčených postupů v oblasti včasného digitálního vzdělávání, včetně elektronických dovedností a programování, které jsou z hlediska dívek inkluzivní, jakož i v pozdějších fázích vzdělávání na programy zaměřené na zvýšení podílu žen, které se rozhodnou získat titul v oblasti STEM, jelikož to umožní ženám získat úplný přístup k elektronickým službám na stejné úrovni s muži a mít prospěch z předpokládaných pracovních příležitostí pro inženýry a IT specialisty;

4.  vyzývá EU a členské státy, aby vypracovaly, podporovaly a prováděly opatření, která prosazuje OSN a její orgány, zejména v rámci Pekingské deklarace a akční platformy a Světového summitu o informační společnosti (WSIS), a to mj. v souvislosti se školními osnovami, s cílem usilovat o posílení postavení žen v digitálním věku na evropské i celosvětové úrovni;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v zájmu odstraňování nerovnosti mezi ženami a muži v odvětví IKT zdůrazňovaly ekonomické opodstatnění rozmanitosti a vytvářely početnější a silnější pobídky pro podniky i ženy, například prostřednictvím ženských vzorů, poradenských programů a příležitostí ke kariérnímu postupu, s cílem zvýšit viditelnost žen; vybízí členské státy, aby aktivně podporovaly mimo jiné vytváření on-line obsahu, který bude prosazovat rovnost žen a mužů, podporu přístupu k informačním a komunikačním technologiím coby k nástrojům pro boj s genderovou diskriminací v oblastech, jako je genderové násilí, a jejich využívání a dosažení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem;

6.  vítá akční plán EU na období 2017–2019 s názvem Boj proti rozdílům v odměňování žen a mužů (COM(2017)0678); zdůrazňuje, že je třeba posílit dodržování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci zakotvené v SEU, a vyzývá Komisi, aby prováděla iniciativy zahrnuté v opatření II akčního plánu zaměřené na větší zapojení žen do profesí v oborech STEM, jež by podle institutu EIGE mohly do roku 2050 vést k odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů díky vyšší produktivitě pracovních míst v oborech STEM;

7.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zpřístupnily finanční prostředky a zlepšily přístup ke stávajícím fondům za účelem podpory podnikajících žen, zejména v rámci digitální transformace průmyslu, aby zajistily, aby každý podnik, bez ohledu na velikost, na odvětví, v němž je činný, a na své umístění v Evropě, mohl mít prospěch z digitálních inovací; v této souvislosti zdůrazňuje, že centra pro digitální inovace, která jsou klíčem pro digitální transformaci, by se měla zaměřit zejména na podnikající ženy a začínající podniky, které vlastní ženy; vyzývá Komisi, aby plně a komplexně řešila rozdíly mezi muži a ženami v rámci procesu digitalizace;

8.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly celoživotní učení, jakož i odbornou přípravu a systémy, které účastníkům pomohou lépe se přizpůsobit potenciální změně profese nebo se na ni připravit v souladu s rostoucí poptávkou po elektronických dovednostech v mnoha různých odvětvích, přičemž zvláštní pozornost by se měla věnovat ženám ve věku 55 let a více, zejména těm, které zastávají pečovatelské úkoly, a ženám, které přerušily výkon svojí profese nebo znovu se vracejí na pracoviště, s cílem zajistit, aby zvládly držet krok ve stále rychlejším posunu směrem k digitalizaci a aby nebyly vyloučeny z trhu práce;

9.  zdůrazňuje, že pro kampaně, fóra a zviditelnění ženských vzorů je účinné používat internet, a pomoci tak urychlit pokrok v dosažení rovnosti pohlaví; vybízí Komisi a členské státy, aby prosazovaly ženské sítě on-line, neboť zahrnují přístup zdola nahoru k posílení postavení žen;

10.  vyzývá Komisi, aby podporovala budování sítí mezi organizacemi občanské společnosti a profesními mediálními organizacemi s cílem posílit postavení žen, aby tak mohly začít aktivně jednat, a rozpoznat a uznat jejich zvláštní potřeby v odvětví sdělovacích prostředků;

11.  zdůrazňuje klíčovou úlohu občanské společnosti v oblasti správy internetu; vyzývá Komisi a členské státy, aby konstruktivně spolupracovaly s digitálními organizacemi občanské společnosti a podporovaly je;

12.  vybízí všechny orgány a subjekty občanské společnosti, aby podporovaly zavedení a provádění elektronických služeb, elektronických dovedností a digitálních forem práce, které mohou posílit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem v našich společnostech, a zároveň zajistit, aby na ženy nebylo uvaleno dvojnásobné břemeno; vyzývá Komisi a členské státy, aby určily příležitosti a výzvy, které s sebou přináší digitalizace, mj. s ohledem na pracovní podmínky, jako jsou nestálé formy zaměstnání a problémy v oblasti duševního zdraví spojené s prací;

13.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit uplatňování genderového hlediska ve vzdělávání podporou digitální gramotnosti a účasti žen a dívek ve vzdělávání a odborné přípravě v oblasti IKT, a to zahrnutím programování, nových médií a technologií do učebních osnov na všech úrovních, ale i v rámci mimoškolního vzdělávání, informálního učení a neformálního vzdělávání, jakož i ve všech typech vzdělávání a odborné přípravy, a to i pokud jde o vyučující, aby se snížily a odstranily rozdíly v digitálních dovednostech a aby dívky a mladé ženy byly motivovány k nastoupení profesní dráhy v oblasti přírodních věd a IKT; poukazuje na význam soustavného dialogu se sociálními partnery s cílem překonat rozdíly mezi muži a ženami v této oblasti;

14.  vybízí členské státy, aby zavedly vzdělávání v oblasti IKT přiměřené věku už v počátečním stádiu školní docházky, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována dívkám, u nichž by měl být rozvíjen zájem a nadání v oblasti digitálních technologií, a naléhavě proto vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vzdělávání dívek v oborech STEM už v útlém věku, neboť dívky se přestávají věnovat oborům STEM v dřívější fázi vzdělávání v důsledku genderových stereotypů, které se s těmito předměty pojí, chybějících vzorů a rozdělování aktivit a hraček, což vede k tomu, že mezi studenty těchto oborů na univerzitách jsou ženy nedostatečně zastoupeny a stejně je tomu pak i na pracovištích;

15.  vybízí členské státy a Komisi, aby zejména prostřednictvím informačních a osvětových kampaní podporovaly účast žen v těch oblastech podnikání, které jsou stereotypně považovány za „mužské“, jako je například digitalizace; zdůrazňuje, že je třeba rovněž organizovat osvětu, školení a informační kampaně, které budou šířit hledisko rovnosti žen a mužů mezi všemi, kdo působí v oblasti politiky digitalizace; zdůrazňuje, že je třeba podporovat, aby ženy získávaly elektronické dovednosti v odvětvích, která zatím informační a komunikační technologie intenzivně nevyužívají, ale budou vyžadovat digitální dovednosti a schopnosti v blízké budoucnosti;

16.  vyzývá Komisi a členské státy, a právě tak i podniky, aby podporovaly rovnost žen a mužů v oblasti IKT a shromažďovaly za tímto účelem údaje o používání IKT, které budou rozlišené podle pohlaví, stanovily cíle, ukazatele a referenční hodnoty umožňující sledování pokroku dosaženého ve zpřístupňování IKT ženám a propagovaly příklady osvědčených postupů z různých společností, které v oblasti IKT působí; vyzývá institut EIGE, aby shromáždil údaje o tom, jak lze digitální služby lépe využít ve prospěch žen a rovnosti žen a mužů;

17.  zdůrazňuje, že je důležité určit problémy, které představuje využívání informačních a komunikačních technologií a internetu k páchání trestné činnosti, vyhrožování nebo obtěžování či páchání násilí vůči ženám; naléhavě vyzývá tvůrce politik, aby se těmito otázkami důkladně zabývali a aby se postarali o zavedení rámce, který umožní zajistit, že orgány odpovědné za prosazování zákona budou moci digitální trestnou činnost účinným způsobem stíhat; vyzývá Komisi a členské státy, aby zaručily ochranu dívek před reklamami v digitálním prostředí, které by je mohly podnítit k jednání škodlivému pro jejich zdraví;

18.  vyzývá orgány a členské státy EU, aby organizovaly osvětové kampaně, ve kterých budou ženy seznamovat s přínosy IKT, jakož i s riziky, jež s sebou tyto technologie nesou, a poskytovat jim nezbytné vzdělání a poučení o tom, jak se mohou na internetu chránit;

19.  vyzývá orgány, instituce a jiné subjekty EU i členské státy a jejich donucovací orgány, aby spolupracovaly a podnikly konkrétní kroky v oblasti koordinace svých opatření s cílem bojovat proti využívání IKT k páchání trestných činů spojených s obchodováním s lidmi a ke kybernetickému obtěžování a pronásledování, protože tato trestná činnost má často přeshraniční rozměr a koordinace na úrovni EU je pro stíhání těchto zločinů nezbytná; vyzývá členské státy, aby přezkoumaly své trestní právo a zajistily, že budou definovány a uznány nové formy digitálního násilí;

20.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Podrobná analýza – „Posílení postavení žen na internetu“, Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce C – Občanská práva a ústavní záležitosti, Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví, říjen 2015. (2) Úř. věst. C 264 E, 13.9.2013, s. 75. (3) Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 18. (4) Úř. věst. C 93, 9.3.2016, s. 120. (5) Úř. věst. C 349, 17.10.2017, s. 56. (6) Úř. věst. C 66, 21.2.2018, s. 44.