Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2179(DEC)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0115/2018

Předložené texty :

A8-0115/2018

Rozpravy :

PV 18/04/2018 - 10
CRE 18/04/2018 - 10

Hlasování :

PV 18/04/2018 - 12.28
CRE 18/04/2018 - 12.28
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0133

Přijaté texty
PDF 522kWORD 59k
Středa, 18. dubna 2018 - Štrasburk Konečné znění
Udělení absolutoria za rok 2016: Výkonnost, finanční řízení a kontrola agentur EU
P8_TA(2018)0133A8-0115/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu agentur Evropské unie na rozpočtový rok 2016: výkonnost, finanční řízení a kontrola (2017/2179(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu agentur Evropské unie na rozpočtový rok 2016,

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),

–  s ohledem na zvláštní výroční zprávy(1) Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky decentralizovaných agentur za rozpočtový rok 2016,

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o rychlém přezkumu provádění závazku snížit počet pracovních míst o 5 %, která byla zveřejněna dne 21. prosince 2017,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(2), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady(3) (EU, Euratom) č. 966/2012, a zejména na článek 110 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0115/2018),

A.  vzhledem k tomu, že toto usnesení obsahuje pro každý ze subjektů uvedených v článku 208 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 připomínky horizontální povahy, které doprovázejí rozhodnutí o udělení absolutoria v souladu s článkem 110 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 a článkem 3 přílohy IV jednacího řádu Evropského parlamentu;

B.  vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria klade orgán příslušný k udělení absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;

1.  zdůrazňuje, že agentury hrají v členských státech významnou úlohu a mají značný vliv na tvorbu politik, rozhodování a provádění programů v oblastech, které mají pro evropské občany zásadní význam (například zdraví, bezpečnost, zabezpečení, svoboda a spravedlnost, výzkum a průmyslový vývoj, hospodářské a měnové záležitosti, zaměstnanost a sociální pokrok); připomíná význam úkolů, které agentury vykonávají, a jejich přímý dopad na každodenní život evropských občanů; připomíná rovněž význam autonomie agentur, zejména těch regulačních agentur a těch, které plní funkci nezávislého sběru informací; jakkoli uznává, že zúčastněné strany si k agenturám našly cestu, je znepokojen tím, že obecně je viditelnost agentur pro evropské občany stále omezena, ačkoli jejich odpovědnost a nezávislost vyžaduje vysokou míru viditelnosti;

2.  připomíná, že hlavními důvody pro zřízení agentur byla nezávislá technická nebo vědecká hodnocení, která nezbytně vyžadují jasná a účinná pravidla pro předcházení střetu zájmů, provoz unijních systémů a snazší zavedení jednotného trhu; vyzývá všechny agentury, aby se podílely na interinstitucionální dohodě o rejstříku transparentnosti, která je v současné době předmětem jednání mezi Komisí, Radou a Parlamentem;

3.  poukazuje na to, že Účetní dvůr ve svém shrnutí výsledků výročních auditů agentur Unie a ostatních subjektů za rok 2016 (dále jen „shrnutí Účetního dvora“) uvádí, že rozpočet agentur na rok 2016 činil přibližně 3,4 miliardy EUR, což oproti roku 2015 představuje nárůst o 21,42 % a odpovídá to zhruba 2,4 % (v porovnání s: 2 % v roce 2015) souhrnného rozpočtu Unie; poukazuje na to, že nárůst se týká především agentur zabývajících se záležitostmi spjatými s průmyslem, výzkumem a energetikou (dalších 358 000 000 EUR) a občanskými svobodami, spravedlností a vnitřními věcmi (dalších 174 000 000 EUR); dále konstatuje, že ze zmíněných 3,4 miliard EUR byly zhruba 2,4 miliardy EUR financovány ze souhrnného rozpočtu Unie, zatímco přibližně 1 miliarda EUR byla financována z poplatků a také z přímých příspěvků členských států, zemí Evropského sdružení volného obchodu a dalších zdrojů;

4.  vyzývá Komisi, aby při přípravě svého návrhu víceletého finančního rámce pro období po roce 2020 úzce spolupracovala se sítí agentur Unie (dále jen „síť agentur“) a s jednotlivými agenturami a aby zkoumala alternativní zdroje financování decentralizovaných agentur Unie;

5.  zdůrazňuje, že interinstitucionální pracovní skupina pro decentralizované agentury zkoumala zejména pilotní případ Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) týkající se agentur financovaných z poplatků; konstatuje, že ačkoli jsou agentury plně financovány z příspěvků, nesou stále plnou odpovědnost vůči orgánu příslušnému pro udělení absolutoria, pokud jde o související rizika týkající se dobré pověsti; kromě toho vyjadřuje své znepokojení týkající se ukazatelů použitých v pilotním případu agentury EASA, neboť tyto ukazatele se do značné míry zaměřují na spokojenost zákazníků a už menší měrou na bezpečnost leteckého provozu; vyzývá Komisi, aby zkoumala, jak lze zajistit nezávislost agentur plně financovaných z poplatků;

6.  konstatuje, že agentury zaměstnávají 10 364 stálých, dočasných, smluvních či vyslaných zaměstnanců (v porovnání s 9 848 v roce 2015), což oproti předchozímu roku představuje nárůst o 5,24 %, a to zejména kvůli novým přiděleným úkolům; poukazuje na to, že počet zaměstnanců nejvíce vzrostl v agenturách zabývajících se záležitostmi spjatými s průmyslem, výzkumem a energetikou (110), občanskými svobodami, spravedlností a vnitřními věcmi (177) a hospodářskými a měnovými záležitostmi (85);

7.  konstatuje, že Účetní dvůr ve svém shrnutí vydal výrok bez výhrad o spolehlivosti účetní závěrky všech agentur; dále konstatuje, že u všech agentur kromě Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) vydal Účetní dvůr výrok bez výhrad o legalitě a správnosti operací, na nichž se účetní závěrka zakládá;

8.  zastává názor, že postup udělování absolutoria se musí do roku n+1 zefektivnit a zrychlit; vyzývá proto agentury a Účetní dvůr, aby se řídily dobrým příkladem soukromého sektoru, a navrhuje stanovit lhůtu pro zveřejnění účetních závěrek, výročních zpráv o činnosti a zpráv o rozpočtovém a finančním řízení agentur na 31. března a posunout lhůtu pro zveřejňování výročních zpráv Účetního dvora o agenturách nejpozději na 1. července, aby se celý postup zjednodušil a zrychlil, přičemž postup udělování absolutoria by tak byl uzavřen během roku následujícího po dotčeném hospodářském roce;

Společný přístup a plán opatření Komise

9.  bere na vědomí, že agentury Unie zavedly společný přístup a plán tohoto přístupu;

10.  vítá příspěvek sítě agentur v oblasti koordinace, sběru a konsolidace opatření a informací pro potřebu orgánů Unie, včetně Parlamentu; konstatuje, že její koordinační úkoly zahrnují rozpočtový proces a postup udělování absolutoria, provádění plánu Komise založeného na společném přístupu a souvisejících politických iniciativách a přezkum a provádění finančního a služebního řádu;

11.  má za to, že síť poskytuje konkrétní přidanou hodnotu v oblasti vztahů mezi orgány Unie a decentralizovanými agenturami; domnívá se, že by se vyplatilo podporovat společný podpůrný úřad sítě v Bruselu; rozhodně podporuje její požadavek na jedno pracovní místo pro dočasného zaměstnance, přičemž náklady s ním spojené by se rozdělily mezi agentury v rozpočtovém požadavku Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) na rok 2019, zejména pokud budou pravomoci sítě vyjasněny a kdykoli to bude možné posíleny, za současného respektování autonomie agentur; vybízí Komisi, aby do svého návrhu rozpočtu na rok 2019 zahrnula další pracovní místo;

12.  konstatuje, že síť vypracovala v roce 2016 prostřednictvím podsítě pro rozvoj výkonnosti dokument o rámci výkonnosti agentur, v němž jsou popsány zavedené nástroje, včetně použití ukazatelů se zvláštním zřetelem k plánování, měření a vykazování účinnosti; oceňuje skutečnost, že podsíť pro rozvoj výkonu spolupracuje v současné době s Komisí na vývoji modelu vyspělosti pro účely sestavování rozpočtu podle výkonnosti, který všem agenturám poslouží jako vodítko při snaze o optimalizaci kapacit v oblasti plánování, sledování a vykazování výsledků a využívaného rozpočtu a zdrojů; konstatuje, že existuje prostor pro zlepšení způsobu, jakým některé agentury ve svých klíčových ukazatelích výkonnosti používají ukazatele výstupů a dopadů; vyzývá síť, aby informovala orgán udělující absolutorium o přijatých opatřeních a o jejich provádění;

Rozpočtové a finanční řízení

13.  připomíná, že zásada ročního rozpočtu je jednou ze tří základních účetních zásad (společně se zásadou jednotnosti a vyrovnanosti), které jsou naprosto nezbytné k zajištění účinného plnění rozpočtu Unie; konstatuje, že Účetní dvůr ve svém shrnutí shledal, že i přes značný pokles jejich výskytu zůstává nejčastějším problémem rozpočtového a finančního řízení velký objem přenosů prostředků přidělených na závazky, který postihuje 23 agentur (oproti 32 agenturám v roce 2015);

14.  konstatuje, že přenosy mohou být často zčásti nebo plně opodstatněné víceletou povahou operačních programů agentur a neznamenají nezbytně, že by se v plánování a plnění rozpočtu vyskytovaly nedostatky, ani vždy nejsou v rozporu se zásadou ročního rozpočtu;

15.  bere na vědomí návrh sítě na vykazování zrušených přenosů překračujících 5 % celkového rozpočtu; zároveň však konstatuje, že v zájmu hodnocení rozpočtového plánování a plnění by agentury mohly navíc vykazovat i objemy plánovaných přenosů a důvody k nim vedoucí; vybízí agentury, aby tyto informace zahrnuly do příslušných konsolidovaných výročních zpráv o činnosti;

16.  poukazuje na to, že objem zrušených přenosů vypovídá o kapacitě pro plánování rozpočtu a o tom, do jaké míry agentury správně odhadují své finanční potřeby, a je často lepším ukazatelem řádného rozpočtového plánování než pouhá výše přenesených prostředků;

17.  zdůrazňuje tudíž, že je třeba neprodleně stanovit jednoznačné definice přijatelných přenosů s cílem racionalizovat informování Účetního dvora o tomto problému a umožnit rozpočtovému orgánu rozlišovat mezi přenosy, které jsou známkou nedostatečného rozpočtového plánování, a přenosy, které jsou rozpočtovým nástrojem podporujícím víceleté programy a plánování zadávání zakázek; je přesvědčen, že návrh Účetního dvora na využití rozlišených přenosů by umožnil větší transparentnost, pokud jde o to, co představuje odůvodněný přenos;

18.  poukazuje na skutečnost, že úkoly a rozpočty Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) a úřadu EASO v roce 2016 značně vzrostly; bere na vědomí, že tyto agentury byly postaveny před správní a provozní výzvy a velká očekávání, avšak neměly mnoho času na přizpůsobení svých systémů a postupů a přijetí potřebných zaměstnanců; konstatuje, že proto čelily problémům, pokud šlo o čerpání dodatečných unijních prostředků, jež jim byly přiděleny v daném rozpočtovém roce, což vedlo ke značným rušením a/nebo přenosům prostředků i k obtížím, pokud jde o plnění rozpočtových a finančních pravidel;

19.  vybízí Komisi, Účetní dvůr a síť, aby projednaly a navrhly možná řešení tohoto problému s cílem racionalizovat především finanční řízení v oblasti víceletých programů a zadávání zakázek;

20.  se znepokojením shledává, že auditované zprávy o plnění rozpočtu nejsou v případě některých agentur tak podrobné jako u většiny ostatních, což narušuje čitelnost a srovnatelnost a ukazuje na potřebu jasnějších pokynů k rozpočtovému výkaznictví agentur; oceňuje snahy o zajištění konzistentnosti v oblasti předkládání a vykazování účetních závěrek; zdůrazňuje význam více standardizovaného a srovnatelného podávání zpráv pro zjednodušení a racionalizaci postupu udělování absolutoria a usnadnění práce orgánu udělujícího absolutorium; vyzývá také síť a jednotlivé agentury, aby pokračovaly v práci na racionalizaci ukazatelů a aby přijatá opatření oznamovaly orgánu udělujícímu absolutorium;

21.  se znepokojením konstatuje, že zadávání veřejných zakázek i nadále zůstává oblastí náchylnou k chybám; vyjadřuje svou nespokojenost nad tím, že EASO, Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA), Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) nedodržely plně zásady zadávání veřejných zakázek a pravidla stanovená ve finančním nařízení; vyzývá agentury, aby věnovaly zvláštní pozornost poznámkám Účetního dvora k zadávání veřejných zakázek;

22.  s uspokojením konstatuje, že většina agentur (27 z 31) má zaveden plán kontinuity provozu; má za to, že takový plán by měly mít zavedeny všechny agentury; vyzývá síť, aby o vývoji situace informovala orgán udělující absolutorium;

Spolupráce mezi agenturami a s jinými orgány a institucemi – sdílené služby a součinnost

23.  konstatuje, že některé agentury již spolupracují na základě své tematické skupiny, například agentury(4) působící v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí a evropské orgány dohledu(5); vybízí další agentury, které spolupráci osud nezahájily, aby při všech příležitostech prohlubovaly spolupráci s jinými agenturami v rámci téže tematické skupiny, a to nejen na zavádění sdílených služeb a součinnosti, ale i v oblastech společné politiky; zdůrazňuje, že agentura pro železnice působí na dvou místech, existují čtyři agentury pro sociální politiky a šest agentur pro otázky spravedlnosti a vnitřních věcí; vyjadřuje své zklamání z dosavadních výsledků interinstitucionální pracovní skupiny pro decentralizované agentury, neboť nebyly připraveny žádné konkrétní návrhy na sloučení nebo na společná sídla agentur, které se zaměřují na příbuzné oblasti politiky; vyzývá Komisi, aby připravila studii o možných krocích v tomto směru; vybízí Účetní dvůr, aby zvážil předkládání situačních zpráv týkajících se oblastí společné politiky agentur;

24.  konstatuje, že některé agentury mají nadále dvojí ústředí a větší počet provozních středisek a kanceláří; zastává názor, že veškerá dvojí a vícenásobná sídla, která nenabízejí žádnou provozní přidanou hodnotu, by měla být při nejbližší příležitosti zrušena; očekává hodnocení Komise v této oblasti, které by se mělo zaměřit na přidanou hodnotu a vynaložené náklady;

25.  zdůrazňuje přínosy sdílených služeb, které umožňují soudržné uplatňování administrativních prováděcích pravidel a postupů týkajících se lidských zdrojů a finančních otázek a také potenciální zvýšení efektivity a nákladové efektivnosti vyplývající ze sdílení služeb mezi agenturami, zejména pokud se přihlédne ke snižování rozpočtu a pracovních sil, jemuž agentury čelí; konstatuje, že snaha nalézt synergii mezi agenturami by zejména u menších agentur zmírnila administrativní zátěž;

26.  dále bere na vědomí, že Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví a Evropská agentura pro kontrolu rybolovu podepsaly pilotní projekt na „ověření koncepce“ v oblasti poskytování služeb obnovy po haváriích; konstatuje, že tento projekt umožnil poskytovat tyto služby s úsporami odhadovanými na více než 65 % odhadovaných nákladů na základě tržních cen; konstatuje, že v první polovině roku 2017 byl projekt rozšířen na Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů a že řada dalších agentur zvažuje možnost pozdějšího přistoupení v letech 2017 a 2018; vyzývá síť, aby informovala orgán udělující absolutorium o dalším vývoji v souvislosti s tímto projektem;

27.  oceňuje skutečnost, že agentury začaly využívat portál společného zadávání zakázek – centrální registr příležitostí ke společnému zadávání zakázek – umístěný na extranetu agentur, který obsahuje mimo jiné funkce pro sdílení dokumentů a diskuzi na fórech, což činí komunikaci mezi agenturami v oblasti služeb zadávání zakázek transparentnější a snáze spravovatelnou;

28.  vítá výsledky, jichž bylo za uplynulé dva roky dosaženo v oblasti úspor a vyšší účinnosti díky využití společných služeb při pěti rozsáhlých společných zadávacích řízeních, z nichž tři se uskutečnila pod vedením EFSA, jmenovitě cloudové služby, auditorské služby a profesionální síťové služby, jedno pod vedením Evropské nadace odborného vzdělávání (ETF), jmenovitě průzkumné služby, a jedno pod vedením Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound), jmenovitě služby hodnocení a zpětné vazby; zdůrazňuje, že těchto pět společných zadávacích řízení vykázalo vysokou míru účasti, která se pohybovala od 8 po 30 agentur; oceňuje dosažené úspory, které se odhadují na 6 700 000 EUR u cloudových služeb, 970 000 EUR u auditorských služeb, 1 490 000 EUR u profesionálních síťových služeb, 400 000 EUR u průzkumných služeb a 1 160 000 EUR u služeb hodnocení a zpětné vazby; vyzývá síť a jednotlivé agentury, aby ve spolupráci pokračovaly a rozšiřovaly seznam společných produktů a služeb, které by do společných zadávacích řízení mohly být zařazeny;

29.  uznává pokrok, jehož agentury dosáhly při harmonizaci řešení IT pro systémy správy rozpočtu a účetnictví; souhlasí s doporučením Účetního dvora, aby se s cílem omezit rizika spojená s vnitřní kontrolou a posílit řízení IT zvýšila míra uplatňování řešení IT v klíčových oblastech, jako je řízení lidských zdrojů a zadávání zakázek nebo správa smluv;

Řízení lidských zdrojů

30.  připomíná, že bod 27 interinstitucionální dohody(6) vyzývá k postupnému snižování počtu zaměstnanců ve všech orgánech, institucích a jiných subjektech v letech 2013–2017 o 5 %; konstatuje, že decentralizované agentury začaly podle harmonogramu Komise(7) snižovat počty o rok později a plánují skončit v roce 2018; oceňuje, že většina agentur snížení o 5 % již dosáhla nebo překročila; konstatuje, že Účetní dvůr ve svém rychlém prošetření záležitosti snižování počtu pracovních míst o 5 % zjistil, že decentralizované agentury v letech 2013–2017 již dosáhly snížení počtu pracovních míst podle plánu pracovních míst celkem o 279 (cílem v roce 2018 je 303); poukazuje na to, že horizontální cíl se pro decentralizované agentury neosvědčil jako nejvhodnější řešení, neboť úkoly a provozní potřeby těchto agentur se významně liší;

31.  konstatuje, že Komise zavedla v průběhu pětiletého období 2014–2018 dodatečný roční odvod ve výši 1 % za účelem zřízení fondu pro přesuny, který byl v letech 2013–2017 tvořen 218 pracovními místy a z něhož byly přidělovány pozice agenturám zpracovávajícím nové úkoly a agenturám v počáteční fázi(8); konstatuje, že většina nových míst byla přidělena agentuře Frontex, Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), agenturám EASO a EASA;

32.  je znepokojen tím, že následkem dodatečného snížení počtu zaměstnanců je čím dál tím obtížnější plnit mandáty agentur a roční pracovní programy, a to zejména u agentur klasifikovaných Komisí jako „plně fungující agentury“; vyzývá Komisi a rozpočtový orgán, aby zvážily další možnosti, aby agenturám nebránily v plnění jejich mandátu; doporučuje, aby rozpočtové orgány povolily dodatečné zdroje pro agentury, které jsou pověřeny zákonodárci vykonávat nové úkoly; dále vyzývá Komisi, aby zohlednila úspory, jichž síť a jednotlivé agentury dosáhly využitím postupů společného zadávání zakázek, zvýšením účinnosti a zlepšením řízení lidských zdrojů, a aby v případě potřeby umožnila cíle v oblasti snižování počtu zaměstnanců náležitým způsobem upravit;

33.  konstatuje, že počet smluvních zaměstnanců decentralizovaných agentur vzrostl o 718 plných úvazků, aby bylo možné plnit nové úkoly, což 5 % snížení počtu zaměstnanců a odvod na vytvoření fondu pro přesuny částečně kompenzuje; konstatuje, že se to týká zejména agentur Frontex, Europol, EASO a EASA, Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a Agentury pro evropský globální navigační družicový systém (GSA); má za to, že smluvní zaměstnanci by se měli využívat jako dočasné opatření, a to v agenturách s největší poptávkou po novém personálu danou zvýšením pracovní zátěže; vyzývá Komisi k přehodnocení jejích plánů na další roční snížení počtu zaměstnanců o 1 %;

34.  je znepokojen řadou faktorů, které brzdí operační výkonnost agentur, jako jsou škrty v plánu pracovních míst, omezené lidské zdroje, potíže při náboru kvalifikovaných zaměstnanců v daných platových třídách, nízký opravný koeficient v některých zemích a zavádění činností prostřednictvím zdlouhavého a administrativně náročného povolovacího postupu; na základě informací od sítě konstatuje, že nízký opravný koeficient v některých zemích vede k systematickému zařazování do vyšších tříd v zájmu získání a udržení odpovídajícího personálu; vyzývá Komisi, aby vypracovala revizi vzorce používaného k výpočtu opravného koeficientu s cílem nalézt účinnější rovnováhu mezi lákavým platem a nízkými životními náklady;

35.  shledává mezi agenturami značné rozdíly v míře nepřítomnosti zaměstnanců z důvodu čerpání zdravotní dovolené; domnívá se, že opatření na podporu zdraví a bezpečnosti na pracovišti, pravidelné zdravotní prohlídky a činnosti zajišťující dobré podmínky zaměstnanců tvoří politiku zdravotní prevence, která po úplném zavedení zvyšuje pracovní uspokojení a umožňuje dosáhnout úspor značně převyšujících počáteční investici;

Střety zájmů a transparentnost

36.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že pouze 22 agentur (71 %) přijalo interní pravidla a pokyny pro whistleblowing a oznamování nesrovnalostí podle ustanovení služebního řádu; konstatuje, že zbývajících devět agentur se zavedením příslušných pravidel a pokynů počítá; vyzývá síť, aby o přijetí a zavedení těchto opatření v jednotlivých agenturách informovala orgán udělující absolutorium;

37.  vyjadřuje politování nad skutečností, že dosud nebyly zavedeny interní postupy pro oznamování, neboť agentury působící v oblasti SVV čekaly na pokyny či příspěvek Komise; vyrozuměl, že některé agentury byly aktivní a jako prozatímní opatření zahrnuly do svých kodexů chování obecné zásady pro oznamování, jež jsou snadno dostupné na jejich internetových stránkách; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila urychlené přijetí svých pokynů pro oznamování, které budou následně neprodleně přijaty a účinně uplatňovány agenturami Unie, včetně Eurojust, CEPOL, EASO a eu-LISA, ve formě jasných vnitřních pravidel na ochranu oznamovatelů;

38.  konstatuje, že prohlášení o zájmech členů správní rady, vedoucích pracovníků a interních odborníků zveřejnilo na svých webových stránkách 29 agentur (94 %); vyzývá zbývající agentury, které ještě nezveřejnily taková prohlášení, aby tak bezodkladně učinily a uvedly členství v jakýchkoli jiných profesních organizacích a umožnily vnitřní nezávislou kontrolu; vítá skutečnost, že středně velké agentury a agentury, u nichž je vyšší riziko vzniku střetu zájmů dáno oborem jejich působení, provádějí přezkumy prohlášení, a to po jejich předložení, jednou do roka nebo dokonce častěji;

39.  oceňuje skutečnost, že 26 agentur (84 %) zavedlo pokyny ohledně udělování veřejného přístupu k dokumentům; vyzývá zbývající agentury, které takové pokyny dosud zavedeny nemají, aby je bezodkladně přijaly; schvaluje vývoj interních systémů používaných ke zpracování požadavků, včetně týmů speciálně vyškolených k zajišťování přístupu k dokumentům, které zpracovávají příchozí požadavky v agenturách řešících častější a složitější požadavky; vyzývá síť, aby vypracovala společné zásady uplatňování veřejného přístupu k dokumentům, které by agentury prováděly, zejména pokud jde o práva duševního vlastnictví;

40.  zdůrazňuje, že jedním z hlavních úspěchů sítě v boji proti podvodům a korupci bylo v roce 2016 zřízení pracovní skupiny pro boj proti podvodům, která působí v rámci meziagenturní právní sítě s cílem posilovat mezi agenturami při uplatňování strategií boje proti podvodu harmonizované a standardizované přístupy; vítá rozvoj kultury důsledné netolerance podvodů; vyzývá síť, aby o činnosti zmíněné pracovní skupiny informovala orgán udělující absolutorium;

41.  vítá spolupráci mezi agenturami a Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) v oblasti prevence, zejména při přijímání strategií boje proti podvodům jejich přizpůsobováním metodice popsané v pokynech poskytovaných úřadem OLAF; vybízí agentury, aby u strategií boje proti podvodům přijímaly pokyny úřadu OLAF;

42.  naléhavě vyzývá zejména Eurojust, EASO a eu-LISA, aby zintenzivnily své úsilí o bezodkladné přijetí pokynů pro účinnou politiku v oblasti prevence a řízení střetů zájmů ve prospěch transparentnosti s cílem dosáhnout rovněž soudržnějšího přístupu k veřejným prohlášením o střetech zájmů.

Komunikační a propagační činnost

43.  konstatuje, že agentury aktivně propagují svou práci prostřednictvím různých kanálů, především pravidelnou aktualizací svých webových stránek, kde poskytují informace a propagují odvedenou práci, znovu však opakuje svou žádost o zajištění větší viditelnosti v členských státech prostřednictvím komplexního plánu, který osloví více evropských občanů; dále konstatuje, že běžným prostředkem komunikace agentur se postupně stávají sociální média; konstatuje, že agentury vzdělávají občany a poskytují jim příležitosti lépe poznat jejich práci i orgány Unie, a to například prostřednictvím dnů otevřených dveří, cílených kampaní či videí předvádějících jejich hlavní pracovní náplň; konstatuje, že všeobecná i specializovaná činnost v oblasti styku s médii je pravidelně měřena pomocí různých ukazatelů a že každá agentura má vlastní komunikační plán s konkrétními aktivitami uzpůsobenými jejím potřebám;

44.  konstatuje, že agentury pořádaly semináře a školení na různá témata, jako jsou krizová komunikace, lidská práva a hodnoty, produkce videí, práce s novináři, vnitřní komunikace, vizualizace dat a webová technologie, jejichž účelem bylo posílit komunikační kapacitu a stimulovat sdílení informací o úlohách agentur a o jejich funkcích pro občany; vítá činnost komunikační podsítě a její přítomnost na různých relevantních platformách sociálních médií, jakož i účast v úspěšných společných (meziagenturních) kampaních;

Další připomínky

45.  všímá si, že ve svém stanovisku č. 1/2017 k revizi finančního nařízení Účetního dvůr navrhuje aktualizovat ustanovení týkající se auditu decentralizovaných agentur; vyjadřuje politování nad tím, že legislativní návrh nepočítá s žádným zmírněním nepřiměřené administrativní zátěže, kterou decentralizované agentury i nadále ponesou; konstatuje, že za audit decentralizovaných agentur nadále „plně zodpovídá Účetní dvůr, který řídí veškeré potřebné správní postupy a postupy zadávání zakázek“; dále připomíná, že nová koncepce auditu zapojující účetní kontrolory ze soukromého sektoru vedla ke značnému zvýšení administrativní zátěže pro agentury a že v důsledku doby strávené zadáváním a správou auditorských smluv vznikly dodatečné náklady, což vedlo k dalšímu přetěžování ztenčujících se zdrojů agentur; zdůrazňuje, že je nezbytné problém vyřešit v souladu se společným přístupem a v kontextu současného přezkumu finančního nařízení a následné revize rámcového finančního nařízení; vyzývá všechny strany, které jsou do těchto přezkumů zapojeny, aby v této otázce neprodleně poskytly jasné informace v zájmu podstatného zmírnění nepřiměřené administrativní zátěže;

46.  konstatuje, že externí hodnocení agentur jsou podle shrnutí Účetního dvora obecně kladná a že agentury vypracovaly akční plány k řešení problémů, na něž hodnotící zprávy poukázaly; konstatuje, že ačkoli zřizovací nařízení většiny agentur stanoví pravidelné provádění externích hodnocení (obvykle po čtyřech až šesti letech), zřizovací nařízení šesti decentralizovaných agentur – Úřadu BEREC, EASO, eu-LISA, ETF, ENISA a Evropského institutu pro rovnost žen a mužů – taková ustanovení neobsahují a v případě agentury EMA vyžaduje zřizovací nařízení provádět externí hodnocení jen každých deset let; domnívá se, že tento problém je třeba vyřešit;

47.  bere na vědomí dohodu přijatou v Radě ve složení pro obecné záležitosti dne 20. listopadu 2017 o přesunu agentury EMA z Londýna do Amsterdamu a Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) z Londýna do Paříže; je si vědom toho, jaký dopad na tyto agentury může mít odchod Spojeného království z Unie, pokud jde o budoucí náklady, ztrátu odborných kapacit a následné ohrožení kontinuity činnosti; upozorňuje navíc na možný vliv na příjmy a aktivity několika agentur sídlících mimo Londýn, zejména EASA, Evropské agentury pro chemické látky, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy a GSA; vyzývá Komisi, aby v plné šíři informovala jednotlivé agentury i síť do procesu vyjednávání o brexitu a do budoucích příprav, aby tak minimalizovala jakýkoli případný negativní dopad;

48.  bere na vědomí probíhající přezkum zakládajících nařízení tří tripartitních agentur (Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop), Eurofound a Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU–OSHA)); připomíná, že je důležité zachovat tripartitní povahu těchto agentur, aby se zajistila aktivní účast vnitrostátních orgánů, evropských organizací zaměstnavatelů a evropských organizací pracovníků v jejich správě a fungování; připomíná, že provádění snižování počtu zaměstnanců doprovázely velké obtíže, a opět zdůrazňuje, že se staví proti dalším škrtům, které by omezily schopnost agentur vykonávat jejich mandát;

49.  bere na vědomí probíhající externí hodnocení čtyř agentur, které jsou činné v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí a inkluze (Cedefop, Eurofound, EU-OSHA a ETF);

50.  připomíná, že diskuse vedená v příslušných výborech o návrhu ročních pracovních programů a víceletých strategiích agentur pomáhá zajistit, aby tyto programy a strategie odrážely politické priority;

51.  bere na vědomí úsilí agentur o vyvážení jejich víceletých strategií tak, aby odrážely politické priority a cíle stanovené ve strategii Evropa 2020;

52.  poukazuje na skutečnost, že eu-LISA a EASO jsou jedinými agenturami působícími v oblasti SVV, jež ve svých zřizovacích nařízeních nemají stanovenou povinnost provádět pravidelné externí audity; vyzývá spolunormotvůrce, aby při revizi těchto zřizovacích nařízení posoudily možnosti, jak tuto důležitou otázku řešit;

o
o   o

53.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení agenturám, které jsou předmětem právě probíhajícího postupu udělování absolutoria, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. C 417, 6.12.2017.
(2) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(3) Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42.
(4) Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (EU-LISA), Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO), Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE), Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL), Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA), Eurojust.
(5) Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA).
(6) Interinstitucionální dohoda ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(7) Pokud jde o decentralizované agentury, ve sdělení Komise COM(2013)0519 ze dne 10. července 2013 byl pro decentralizované agentury stanoven cíl snížení počtu zaměstnanců o 5 % během období pěti let (2014–2018, přičemž referenčním rokem je rok 2013).
(8) Na základě terminologie používané Komisí k zařazení decentralizovaných agentur do kategorií „v počáteční fázi“, „s novými úkoly“ nebo „plně fungující“ podle fáze jejich vývoje a růstu jejich příspěvků do Unie a stavu personálu.

Poslední aktualizace: 4. prosince 2018Právní upozornění - Ochrana soukromí