Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na články 39, 42, 101 až 109 a 174 této smlouvy,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 31. května 2017 o politice hospodářské soutěže v roce 2016 (COM(2017)0285) a na pracovní dokument útvarů Komise, který byl zveřejněn jako podpůrný materiál tentýž den (SWD(2017)0175,

–  s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem(1),

–  s ohledem na bílou knihu o zefektivnění kontroly spojování podniků v EU ze dne 9. července 2014 (COM(2014)0449),

–  s ohledem na nařízení Komise (EU) 2017/1084 ze dne 14. června 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 651/2014, pokud jde o podporu na přístavní a letištní infrastrukturu, prahové hodnoty oznamovací povinnosti pro podporu na kulturu a zachování kulturního dědictví a pro podporu na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu a režimy regionální provozní podpory pro nejvzdálenější regiony, a mění se nařízení (EU) č. 702/2014, pokud jde o výpočet způsobilých nákladů(2),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o posílení postavení orgánů pro hospodářskou soutěž v členských státech tak, aby mohly účinněji prosazovat pravidla, a o zajištění řádného fungování vnitřního trhu (COM(2017)0142),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. července 2016 o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2014 o dohodách EU o spolupráci v oblasti prosazování politiky hospodářské soutěže – další postup(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2016 o zvláštní situaci ostrovů(5),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2016 o zelené knize o retailových finančních službách(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2017 o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU(7) a na své usnesení z předchozích let na toto téma,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2017 o akčním plánu v oblasti retailových finančních služeb(8),

–  s ohledem na příslušná pravidla Komise a na její pokyny, rozhodnutí, usnesení, sdělení a dokumenty týkající se hospodářské soutěže,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke zprávě o politice hospodářské soutěže v roce 2016,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(9),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0049/2018),

1.  vítá zprávu Komise ze dne 31. května 2017 o politice hospodářské soutěže v roce 2016, podle níž jsou spravedlivé konkurenční prostředí, investice a inovace zásadními prvky pro budoucnost Evropy;

2.  rozhodně podporuje, aby byla Komise a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž nezávislé při zastávání úlohy, jíž je účinné utváření a prosazování unijních pravidel v oblasti hospodářské soutěže ve prospěch všech občanů EU a podniků působících v EU;

3.  vítá a dále podporuje skutečnost, že Komise se kromě strukturovaného dialogu s komisařkou pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou snaží i o udržování pravidelného kontaktu se členy příslušného výboru Parlamentu a jeho pracovní skupiny pro hospodářskou soutěž; je přesvědčen, že výroční zpráva Komise o politice hospodářské soutěže je klíčovým opatřením, pokud jde o demokratickou kontrolu, a vítá reakci Komise na všechny konkrétní požadavky přijaté Parlamentem;

4.  vyzývá Komisi, aby zajistila pravidelné informování Parlamentu a výměnu s ním ohledně vypracovávání a uplatňování právních předpisů EU, mezinárodních dohod a dalších předpisů „měkkého“ práva upravujících hospodářskou soutěž, jak stanovuje interinstitucionální dohoda mezi Komisí a Parlamentem; konstatuje, že toto například při konzultacích ohledně dohody mezi EU a Kanadou o výměně informací v řízeních týkajících se hospodářské soutěže neprobíhá uspokojivě; vyzývá Radu, aby dohodu mezi EU a Kanadou co nejdříve ratifikovala; zamýšlí podporovat pravidelnou výměnu názorů v rámci příslušného výboru s Evropskou sítí pro hospodářskou soutěž (ECN) a vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž;

5.  vyzývá Komisi, aby monitorovala provádění právních předpisů týkajících se dotvoření jednotného trhu, například v odvětví energetiky (včetně vlastní spotřeby) a dopravy, digitálního trhu a v oblasti retailových finančních služeb s cílem zlepšit prosazování pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže a dosáhnout jejich jednotného uplatňování v členských státech;

6.  konstatuje, že státní podpora může být nepostradatelným nástrojem k zajištění nezbytné infrastruktury a k zásobení energetického i dopravního odvětví, zejména v Evropě, kde probíhá přechod na čistší a klimaticky únosnější dodávky energie a dopravní systémy;

7.  konstatuje, že státní podpora může být nezbytná pro poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, počítaje v to energetiku, dopravu a telekomunikace; zdůrazňuje, že zásahy státu jsou často nejlepším politickým nástrojem k poskytování služeb, které jsou zcela zásadní z hlediska podpory izolovaných, vzdálených nebo okrajových oblastí a ostrovů Unie;

8.  považuje za důležité zaručit hospodářskou soutěž, což vyžaduje zajištění možnosti přeshraničních akvizic na vnitroevropském trhu s finančními službami, včetně pojištění;

9.  zdůrazňuje, že propojení okrajových regionů a ostrovů je nutné z hlediska udržování a rozvíjení přijatelné úrovně hospodářských a sociálních iniciativ prostřednictvím udržování důležitých obchodních vztahů;

10.  zdůrazňuje, že přístup k hotovosti prostřednictvím bankomatů je základní veřejnou službou, která musí být zajištěna bez jakýchkoli diskriminačních, protisoutěžních či nekalých praktik, a která tedy nesmí být nadměrně nákladná;

11.  vítá snahu GŘ pro hospodářskou soutěž pokračovat ve vytváření stálých a vyrovnaných pracovních sil v průběhu roku 2016; dále vítá skutečnost, že se zlepšilo řízení lidských zdrojů GŘ pro hospodářskou soutěž a že fluktuace zaměstnanců klesla na nejnižší úroveň od zahájení měření (ze 13,9 % v roce 2015 na 10,8 % v roce 2016(10)); žádá Komisi, aby GŘ pro hospodářskou soutěž přidělila odpovídající finanční a lidské zdroje a aby zajistila stálý přísun finančních prostředků na modernizaci elektronických a informačních nástrojů ředitelství, tak aby zvládlo narůstající objem své práce a vyrovnalo se s technologickým pokrokem; opětovně žádá důsledné oddělení útvarů, které vypracovávají pokyny, a těch, které jsou odpovědné za jejich uplatňování;

12.  vítá pokrok, kterého GŘ pro hospodářskou soutěž dosáhlo v oblasti rovných příležitostí, včetně 36% zastoupení žen ve středním managementu;

13.  opět zdůrazňuje, že korupce při zadávání veřejných zakázek závažně narušuje konkurenceschopnost evropského trhu; opakuje, že zadávání veřejných zakázek je jednou z činností státní správy, které jsou nejnáchylnější ke korupci; zdůrazňuje, že v určitých členských státech je zadávání veřejných zakázek financovaných z prostředků EU z hlediska korupce riskantnější než zadávání veřejných zakázek financovaných z vnitrostátních zdrojů; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí předcházet zneužívání finančních prostředků EU a podněcovala odpovědnost při zadávání veřejných zakázek; rovněž vítá zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce;

14.  bere na vědomí, že pravidla EU nestanovují pro antimonopolní šetření cílové časové rámce, z čehož vyplývá, že rozhodnutí jsou v některých případech přijímána příliš pozdě, a to poté, co byli soutěžitelé donuceni stáhnout se z trhu;

15.  vyzývá Komisi k přijetí indikativních pokynů pro omezení doby antimonopolního šetření a řízení při zneužití dominantního postavení na trhu, aby se předcházelo vzniku nejistoty nebo nadměrné zátěže pro podniky a utvářely se soutěžní podmínky, které budou prospěšné pro spotřebitele; varuje, že pružnější časové rámce by měly být umožněny pouze ve složitých případech, kdy je potřeba šetření prodloužit s ohledem na jiné podniky;

16.  zdůrazňuje, že i když rychlost šetření musí být vyvážena nutností řádného zachování práv obhajoby i kvality šetření, orientační časové rámce mohou pomoci antimonopolním orgánům účinněji využívat jejich zdroje; konstatuje, že pro zrychlení důležitých antimonopolních šetření by Komise a zúčastněné subjekty mohly ve větší míře využívat zjednodušená antimonopolní řízení a zlepšit přístup k příslušným dokumentům;

17.  bere na vědomí, že většina rozhodnutí týkajících se antimonopolních otázek je přijímána na vnitrostátní úrovni; vyzývá Komisi, aby proto s ohledem na zásady subsidiarity a proporcionality sledovala globální ucelenost a nezávislost politiky hospodářské soutěže a její prosazování na vnitřním trhu, a to s podporou Evropské sítě pro hospodářskou soutěž (ECN); zdůrazňuje, že nezávislost vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž je velmi důležitá, a proto vítá návrh Komise týkající se Evropské sítě pro hospodářskou soutěž (ECN+), jehož cílem je zvýšit kapacitu vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž a zajistit tak účinnější vymáhání právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže;

18.  je přesvědčen, že by Komise měla ověřit, zda vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž disponují dostatečnými finančními, lidskými a technickými zdroji, aby byly schopny vykonávat svou činnost zcela nezávisle, a zda je volba nebo jmenování jejich ředitelů a vyššího vedení transparentní a nejsou politicky ovlivněny; zdůrazňuje, že nezávislost vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž, a to i po rozpočtové stránce, je nezbytná pro zajištění účinného vymáhání právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže; vyzývá členské státy k zajištění toho, aby vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž zveřejňovaly výroční zprávy, které obsahují statistiky a odůvodněné syntézy jejich činností, a žádá, aby Komise Parlamentu předkládala každoročně zprávu o těchto klíčových záležitostech; je přesvědčen o tom, že ve vnitrostátních orgánech pro hospodářskou soutěž musí být zavedeny postupy k zajištění toho, aby jejich zaměstnanci a ředitelé poté, co opustí svou pracovní pozici, nevykonávali po přiměřeně dlouhou dobu zaměstnání, které by mohlo vést ke střetu zájmů v souvislosti s konkrétním případem, jímž se zabývali v rámci vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž; zdůrazňuje význam Evropské sítě pro hospodářskou soutěž, která představuje platformu pro pravidelnou výměnu informací mezi Komisí a vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž s cílem zajistit účinné a důsledné uplatňování pravidel hospodářské soutěže; žádá Komisi, aby zohledňovala stanoviska vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž;

19.  zastává názor, že by mohlo být užitečné vypracovat studii o povědomí a porozumění podniků, zejména malých a středních podniků, pokud jde o pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže a státní podpory, neboť by posloužila k důslednějšímu prosazování pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže a zároveň jako užitečné vodítko;

20.  zastává názor, že předběžná opatření mohou zejména v digitálním hospodářství představovat důležitý prostředek k zajištění toho, aby protiprávní jednání v době probíhajícího šetření vážně a nenapravitelně nepoškodilo hospodářskou soutěž; vyzývá Komisi, aby prověřila dostupné možnosti, jak buď urychlit řízení před orgány pro hospodářskou soutěž týkající se uplatnění článků 101 a 102 SFEU, nebo jak zjednodušit přijímání předběžných opatření; v této souvislosti Komisi vyzývá, aby vypracovala studii na toto téma a předložila Parlamentu a Radě její výsledky a případně legislativní návrh;

21.  vyzývá Komisi, aby v rámci případné reformy nařízení o kontrole spojování podniků důkladně prověřila, zda stávající praxe hodnocení dostatečně zohledňuje podmínky na digitálních trzích; domnívá se, že je možná třeba kritéria posuzování spojení v digitálním hospodářství upravit; kromě toho zdůrazňuje, že nezávislost vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž by měla být zajištěna nejen při uplatňování článků 101 a 102 SFEU, ale také při prosazování evropských předpisů pro kontrolu spojování podniků; zdůrazňuje proto, že v této oblasti je třeba mít na úrovni EU rovnocenná pravidla;

22.  vítá trvalou snahu Komise objasnit různé aspekty definice státní podpory, o čemž svědčí její Sdělení o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 SFEU, které představuje důležitý stavební prvek iniciativy k modernizaci státní podpory; konkrétně upozorňuje na snahu Komise vyjasnit pojmy „podnik“ a „hospodářská činnost“; podotýká však, že zejména v oblasti sociálních věcí je stále obtížné stanovit hranici mezi hospodářskými a nehospodářskými činnostmi; dále zdůrazňuje, že zajistit řádný výklad Smlouvy je úlohou Evropského soudního dvora;

23.  připomíná, že spravedlivá daňová soutěž je důležitá pro integritu vnitřního trhu a že všechny tržní subjekty, včetně digitálních společností, by měly odvádět svůj spravedlivý díl daní tam, kde vytvářejí zisk, a měly by soutěžit za rovných podmínek; vítá hloubková šetření Komise v tomto směru a zdůrazňuje, že boj proti daňovým podvodům a agresivnímu daňovému plánování je nezbytným předpokladem pro zajištění rovných podmínek na jednotném trhu a pro konsolidaci zdravých veřejných rozpočtů; zdůrazňuje, že pravidla státní podpory se uplatňují i na osvobození od daně a že je nezbytné odstranit rušivé postupy odporující pravidlům hospodářské soutěže, jako jsou selektivní daňové výhody; vyzývá členské státy, aby Komisi zajistily přístup ke všem příslušným informacím, které si vyměňují vnitrostátní daňové orgány, aby mohla posoudit soulad mezi daňovými rozhodnutími a režimy členských států a pravidly EU v oblasti hospodářské soutěže;

24.  vyjadřuje své znepokojení nad tím, že orgány pro hospodářskou soutěž nezasahují proti zpětnému rušení režimů podpory pro obnovitelnou energii; zdůrazňuje, že tato nečinnost způsobila další narušení hospodářské soutěže, jelikož mezinárodní investoři mohli získat náhradu škody, zatímco místní investoři nikoliv; vyzývá Komisi, aby vyšetřila narušující účinky stávajících plateb za kapacitu a plateb v souvislosti s jaderným moratoriem na trzích s elektřinou;

25.  požaduje revizi pokynů týkajících se státní podpory v oblasti zdanění, tak aby upravovaly případy nekalé hospodářské soutěže překračující rámec daňových rozhodnutí a režimů převodních cen;

26.  zdůrazňuje potřebu jednoduchých a transparentních daňových politik a předpisů;

27.  velmi vítá rozhodnutí Komise zaměřené proti nezákonným daňovým výhodám uděleným společnosti Amazon i její předchozí zásadní rozhodnutí ve věci nezákonných selektivních daňových zvýhodnění a zdůrazňuje, že je nezbytné, aby nezákonná podpora byla včas vrácena; konstatuje, že Lucembursko oznámilo, že se hodlá stejně jako Irsko v případě společnosti Apple proti rozhodnutí týkajícímu se společnosti Amazon odvolat; vyzývá Komisi, aby i nadále sledovala situaci ve všech členských státech a aby ve všech srovnatelných případech přijala rozhodnutí proti jakékoli nezákonné státní podpoře s cílem zaručit rovné zacházení a obnovit rovné podmínky;

28.  zdůrazňuje, že je nutné zdanit digitální společnosti na základě jejich skutečné činnosti v členských státech zjištěním dosaženého obratu prostřednictvím digitálních platforem, a zabránit tak nevýhodnému konkurenčnímu postavení společností, které provozují obchodní činnost za trvalé fyzické přítomnosti;

29.  domnívá se, že spravedlivá hospodářská soutěž v rámci vnitřního trhu může být poškozena daňovým plánováním, neboť noví účastníci na trhu a malé a střední podniky obchodující pouze v jedné zemi jsou znevýhodněni v porovnání s nadnárodními korporacemi, které mohou přesouvat zisky nebo uplatňovat jiné formy agresivního daňového plánování prostřednictvím celé škály rozhodnutí a nástrojů dostupných pouze jim; se znepokojením konstatuje, že z toho vyplývající nižší daňová povinnost nadnárodním korporacím přináší vyšší zisk po zdanění a vytváří nerovné podmínky pro jejich konkurenty na jednotném trhu, kteří se nemohou k agresivnímu daňovému plánování uchýlit a udržují spojení mezi místem vytvoření zisku a místem zdanění;

30.  žádá Komisi, aby zahájila jednání se všemi státy a územími, jež mají dobrý přístup ke společnému trhu a chybí jim účinné kontroly státní podpory, které by zabránily nekalé daňové soutěži;

31.  bere na vědomí možnost využít veřejné prostředky na záchranu bank, které jsou v daném regionu důležité; vyzývá Komisi, aby vysvětlila, za jakých podmínek to je možné, zejména v souvislosti se státní pomocí EU a pravidly rekapitalizace z vnitřních zdrojů; je přesvědčen, že stávající právní rámec je nejasný, a vyzývá Komisi, aby ho zlepšila;

32.  připomíná, že podle směrnice o systémech pojištění vkladů by využívání systémů pojištění vkladů k zabránění selhání úvěrové instituce mělo být prováděno v jasně vymezeném rámci a v každém případě by mělo být v souladu s pravidly státní podpory;

33.  vyzývá Komisi, aby každý rok znovu zhodnotila, zda mají být požadavky na uplatňování čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU ve finančním sektoru i nadále plněny;

34.  je přesvědčen, že po finanční krizi se koncentrace v bankovním sektoru zvýšila a v některých případech k ní vybízely evropské a vnitrostátní orgány dohledu; vyzývá Komisi, aby tento fenomén sledovala a aby na evropské úrovni vypracovala studii zaměřenou na jednotlivé země s cílem prozkoumat jeho dopady na hospodářskou soutěž;

35.  vítá závazky, které komisařka Vestagerová učinila ve strukturovaném dialogu s Hospodářským a měnovým výborem dne 21. listopadu 2017, pokud jde o zvážení možných narušení hospodářské soutěže vyplývajících z programu nákupu cenných papírů podnikového sektoru Evropské centrální banky a o podání zprávy obsahující odpověď kvalitativního rázu; v tomto ohledu zdůrazňuje, že pojem selektivity v oblasti státní podpory je zásadním kritériem, které je potřeba důkladně prošetřit; dále v tomto ohledu poukazuje na čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, který obsahuje takzvanou zásadu loajality;

36.  vyzývá Komisi, aby pečlivě kontrolovala, zda v odvětví retailového bankovnictví a finančních služeb nedochází k porušování antimonopolních pravidel a ke kartelové činnosti, a aby úzce spolupracovala s vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž při prosazování antimonopolních pravidel EU;

37.  domnívá se, že je prioritou zajistit, aby pravidla státní podpory byla při řešení budoucích bankovních krizí striktně a nestranně dodržována, a daňoví poplatníci tak byli ochráněni před náklady, které si vyžádají záchrany bank;

38.  podporuje zjištění, ke kterému Komise dospěla na základě svého šetření elektronického obchodování, a sice že přeshraniční elektronické obchodování může přispívat k hlubší integraci jednotného trhu, přinášet podnikům konkurenční výhody a zvyšovat nabídku pro spotřebitele, avšak že opatření zeměpisného blokování tomu výrazně brání; opakuje, že tato skutečnost může být za určitých okolností shledána neslučitelnou s článkem 101; vítá závazek Komise zaměřit se na prosazování unijních pravidel hospodářské soutěže, která buď byla zavedena, nebo se více rozšířila v důsledku vzniku a rostoucího významu digitální ekonomiky; rovněž vítá cíl Komise rozšířit dialog s vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž s cílem zajistit jednotné uplatňování unijních pravidel hospodářské soutěže s ohledem na praktiky elektronického obchodu;

39.  vyzývá hlavního vyjednavače EU o brexitu, aby ve spolupráci s komisařkou Vestagerovou co nejdříve zahájil čestnou a transparentní diskusi o budoucnosti vztahů mezi EU a Spojeným královstvím z hlediska hospodářské soutěže;

40.  je přesvědčen, že žádné z probíhajících šetření(11) možného porušení unijního práva hospodářské soutěže Spojeným královstvím nebo společnostmi sídlícími ve Spojeném království by nemělo být ohroženo agendou brexitu a že každé konečné rozhodnutí přijaté Komisí po 29. březnu 2019 by mělo být i nadále závazné;

41.  bere na vědomí prohlášení Komise o námitkách a její předběžný závěr, že společnost Google zneužila svého dominantního postavení na trhu jakožto internetového vyhledávače poskytováním protiprávních výhod jinému ze svých produktů, tj. službě srovnávání nákupu; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby tato společnost účinně a neprodleně provedla nápravné opatření a zabránila tak dalšímu zneužití dominantního postavení; zdůrazňuje, že je nutné, aby Komise provedla hloubkovou analýzu a sledovala, jak návrh týkající se společnosti Google bude fungovat v praxi, s cílem nastolit rovné podmínky potřebné pro rozmach hospodářské soutěže a inovací; konstatuje, že bez plnohodnotného strukturálního oddělení obecných a specializovaných vyhledávacích služeb nemusí přístup založený na aukcích zajistit rovné zacházení; vyzývá Komisi a výkonného ředitele společnosti Google k účasti na společném veřejném slyšení Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů; zastává názor, že všechny společnosti, včetně společností působících v digitálním sektoru, by měly úzce spolupracovat s Parlamentem a účastnit se mj. veřejných slyšení;

42.  vyzývá Komisi k přijetí ambicióznějších opatření za účelem odstranění nelegitimních překážek hospodářské soutěže na internetu, aby tak zajistila bezbariérové obchodování na internetu pro evropské spotřebitele nakupující od prodejců, kteří sídlí v jiném členském státě, a zároveň aby nevytvářela nové překážky způsobené stávajícími odlišnostmi ve spotřebitelském právu;

43.  vyzývá Komisi, aby důkladně provedla a co nejdříve uzavřela všechna další probíhající antimonopolní šetření, jako jsou šetření týkající se operačního systému Android a služby AdSense, i šetření v oblasti vyhledávání cest a místního vyhledávání, v nichž společnost Google údajně zneužívá svého dominantního postavení na úkor stávajících a potenciálních konkurentů, kterým bylo zabráněno ve vstupu do této oblasti a v dalším rozvoji; zdůrazňuje, že je třeba, aby byla Komise dobře připravena a vybavena na první případ zahrnující velké množství dat, přičemž by se mohlo jednat o přibližně 5,2 terabytů; v této souvislosti zdůrazňuje, že využívání osobních údajů velkými technologickými společnostmi je bezprecedentní a spotřebitelé si často neuvědomují a nejsou informováni o tom, v jakém rozsahu se jejich údaje používají např. k profilování nebo pro cílenou reklamu; je přesvědčen, že digitální společnosti představují zvláštní výzvu pro orgány pro hospodářskou soutěž a fiskální orgány, zejména pokud jde o algoritmy, umělou inteligenci nebo hodnotu dat; vybízí Komisi, aby vytvořila politiku a donucovací nástroje, které by řešily nově vznikající digitální ekonomiky, a aby zajistila plný stav interních inženýrů s kvalifikací v oblasti pokročilých technologií a specialistů na špičkové technologie, kteří budou k dispozici pro sledování a řešení situací poškozujících hospodářskou soutěž spojených s digitální a platformovou ekonomikou;

44.  zdůrazňuje, že probíhající šetření ve farmaceutickém odvětví jsou důležitá, vezmeme-li v úvahu přibývající důkazy narušení trhu v této oblasti, a to včetně množstevních omezení, cenových manipulací a překážek dostupnosti generických léčiv;

45.  vítá informativní přehled Komise ze dne 6. října 2017, v němž potvrzuje, že provedla neohlášené kontroly týkající se přístupu k informacím o bankovních účtech konkurenčními službami; vyzývá Komisi, aby byla v této otázce stále ostražitá, zvláště když vstupují v platnost regulační technické normy pro silné ověření klienta a bezpečnou komunikaci;

46.  vítá šetření Komise týkající se kartelu v oblasti nákladních vozidel a její závěry;

47.  žádá Komisi, aby v případě evropských a mimoevropských leteckých společností objasnila pravidla státní podpory s cílem vytvořit rovné podmínky mezi jejich činnostmi zaměřenými na evropské a mimoevropské trhy; je přesvědčen, že podpora na restrukturalizaci by mohla být v určitých případech rušivá; je přesvědčen, že by se tatáž pravidla hospodářské soutěže měla uplatňovat na všechny letecké dopravce při letech z a do EU a na národní i nízkonákladové dopravce, přičemž by měla být zohledněna situace dopravců, jejichž činnost nemá na trh významnější dopad; konstatuje, že Komise schválila převzetí LGW (dceřiné společnosti Air Berlin) společností Lufthansa pod podmínkou, že budou dodrženy určité závazky, aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže; vyzývá Komisi, aby sledovala situaci ve střednědobém horizontu a potírala veškeré praktiky, které narušující hospodářskou soutěž v leteckém průmyslu a oslabují právní předpisy na ochranu spotřebitele;

48.  žádá Komisi, aby prošetřila nadvládu nízkonákladových leteckých společností nad různými leteckými trasami v Evropě a struktury cen těchto tras; konstatuje, že tohoto postavení je často dosahováno prostřednictvím agresivního, či dokonce bezohledného tržního chování, které omezuje hospodářskou soutěž a ve výsledku zatěžuje spotřebitele vyššími sazbami a poplatky;

49.  žádá, aby Komise pečlivě posoudila všechny smlouvy o fúzi mezi leteckými společnostmi v souladu s unijním řízením o kontrole spojování podniků, včetně jejich dopadu na hospodářskou soutěž na trhu a možného poškození, které by mohly spotřebitelům způsobit, zejména prostřednictvím vyšších cen a omezení přímého přístupu do destinací;

50.  naléhavě žádá Komisi, aby dokončila realizaci jednotného evropského železničního prostoru, zajistila úplnou transparentnost toků peněz mezi provozovateli infrastruktur a železničními podniky a ověřila, že každý členský stát má silný a nezávislý vnitrostátní antimonopolní regulační orgán;

51.  je znepokojen protisoutěžními účinky společného vlastnictví významnými institucionálními investory; je přesvědčen, že skutečnost, že tito investoři vlastní významnou část akcií přímých konkurentů ve stejném odvětví, například leteckých společností, vytváří prakticky oligopol a nepříznivé účinky na spotřebitele a ekonomiku jako celek, protože omezuje hospodářskou soutěž; vyzývá Komisi, aby přijala veškerá nutná opatření, která potřebuje k tomu, aby se vypořádala s možnými protisoutěžními účinky společného vlastnictví; dále vyzývá Komisi, aby prošetřila společné vlastnictví a vypracovala zprávu o účincích společného vlastnictví na evropské trhy, a to zejména na ceny a inovace, která bude předložena Parlamentu;

52.  vítá revizi nařízení (ES) č. 868/2004 s cílem zaručit spravedlivou hospodářskou soutěž, zajistit reciprocitu a odstraňovat nespravedlivé postupy, včetně údajné státní podpory leteckým společnostem z určitých třetích zemí, a řešit regulační otázky, jako jsou pracovní podmínky, a problémy životního prostředí; souhlasí s Komisí, že nejlepším krokem by bylo přijetí nového komplexního právního nástroje, který by pomohl vyřešit narušení trhu v mezinárodní dopravě, podpora zapojení Mezinárodní organizace pro civilní letectví do hospodářské soutěže regionálních leteckých společností a spravedlivá hospodářská soutěž založená na dohodách o leteckých službách; je přesvědčen, že transparentnost v ustanovení o spravedlivé hospodářské soutěži představuje pro zajištění rovných podmínek klíčový prvek; domnívá se, že toto nařízení nebo jiné příslušné legislativní nástroje by měly zabránit protisoutěžnímu chování při distribuci cestovních dokladů, jako je ukládání přirážek některými leteckými společnostmi nebo omezený přístup k informacím pro ty, kteří používají jiné rezervační prostředky než jejich vlastní;

53.  znovu připomíná, že letectví zcela zásadně přispívá k propojení EU, a to jak mezi samotnými členskými státy, tak se třetími zeměmi, sehrává klíčovou úlohu v oblasti integrace a konkurenceschopnosti EU a rozhodujícím způsobem přispívá k hospodářskému růstu a zaměstnanosti; konstatuje, že celková konektivita EU do značné míry závisí na leteckých službách, které uskutečňují letečtí dopravci EU;

54.  vítá, že Komise zjednodušila pravidla pro veřejné investice do přístavů a letišť, kultury a nejodlehlejších oblastí; zdůrazňuje, že s ohledem na potřebu konektivity nejodlehlejších a okrajových oblastí a v souladu se stávajícími pokyny Komise by všechna letiště financovaná z unijního rozpočtu nebo Evropskou investiční bankou měla vycházet z pozitivních výsledků analýzy nákladů a přínosů a mít střednědobou až dlouhodobou provozní a hospodářskou životaschopnost, aby se v Evropě zabránilo financování fiktivních letišť;

55.  zdůrazňuje, že je důležité zabezpečit transparentnost a neutralitu letových informací, zajistit rovné podmínky na trhu a nakonec i ochránit schopnost evropských spotřebitelů činit kvalifikovaná rozhodnutí; vyzývá proto Komisi, aby při přezkumu kodexu chování pro používání počítačových rezervačních systémů a  nařízení o leteckých službách dodržovala tyto zásady;

56.  vyzývá Komisi, aby zajistila spravedlivou hospodářskou soutěž v odvětví dopravy za účelem dokončení jednotného trhu, přičemž by měla zohlednit veřejný zájem a otázky životního prostředí a zabezpečit konektivitu ostrovních a okrajových oblastí; vyzývá Komisi, aby sledovala případy, kdy jsou veřejné sítě přístavů a letišť spravovány prostřednictvím monopolu;

57.  zdůrazňuje, že pro účinné prosazování zásad práva hospodářské soutěže v době globalizace je nezbytná mezinárodní spolupráce; vítá v této souvislosti trvalé zapojení Komise a vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž do mnohostranných fór, jako je Mezinárodní síť pro hospodářskou soutěž, Výbor pro hospodářskou soutěž Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Světová banka a Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD); žádá Komisi, aby do mezinárodních dohod o obchodu a investicích začlenila oddíl věnovaný hospodářské soutěži; vybízí Komisi, aby nadále podporovala sbližování nástrojů a postupů politiky hospodářské soutěže, a to i prostřednictvím dvoustranné spolupráce se třetími zeměmi po vzoru dohody druhé generace o spolupráci mezi EU a Švýcarskem z roku 2013; vítá zahájení dialogu mezi Komisí a Čínou o kontrole státní podpory a pozorně sleduje, jak Čína přijímá přezkumný systém pro spravedlivou hospodářskou soutěž, který má zajistit, aby státní opatření nepříznivě neovlivňovala vstup na trh a odchod z něj a také volný pohyb zboží; opakovaně vyzývá komisařku Vestagerovou, aby skutečně zajistila, aby Komise podávala pravidelné a aktuální informace příslušnému výboru Parlamentu o své vnější činnosti v oblasti politiky hospodářské soutěže;

58.  zdůrazňuje, že fungující hospodářská soutěž na evropském vnitřním trhu přinese prospěch především spotřebitelům; je přesvědčen, že přísné a nestranné prosazování politiky hospodářské soutěže může významně přispět ke klíčovým politickým prioritám, jako je prohloubený a spravedlivější vnitřní trh, propojený jednotný digitální trh a integrovaná energetická unie šetrná vůči klimatu; opakovaně zdůrazňuje, že tradiční tržní modely politiky hospodářské soutěže nemusejí být vždy vhodné pro digitální trh, například obchodní modely založené na platformách či mnohostranné trhy;

59.  zdůrazňuje, že jednotný soubor pravidel pro výpočet základu daně z příjmů právnických osob by mohl odstranit nekalou daňovou soutěž, například v podobě uzavírání daňových dohod mezi určitými nadnárodními společnostmi a členskými státy; bere na vědomí pokračující jednání o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob;

60.  poukazuje na význam příznivého regulačního rámce pro letiště, který by přilákal a mobilizoval veřejné investice; domnívá se, že hodnocení směrnice o letištních poplatcích vypracované Komisí ve spojení s účinnými konzultacemi mezi letišti a leteckými společnostmi by mělo pomoci objasnit, zda jsou stávající ustanovení účinným nástrojem na podporu hospodářské soutěže a k prosazování zájmů evropských spotřebitelů, nebo jestli je třeba je přepracovat;

61.  vítá skutečnost, že španělská vláda je připravena uvolnit dohodu o letecké dopravě mezi Španělskem a Ruskem, což umožní přímé lety mezi Barcelonou a Tokiem;

62.  vybízí Komisi, aby prozkoumala dvoustranné dohody o letecké dopravě uzavřené mezi členskými státy a třetími zeměmi s cílem zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž;

63.  vyzývá Komisi, aby zohlednila a řešila možné dopady brexitu na hospodářskou soutěž v odvětví letecké dopravy, zejména pokud jde o jeho dopady na členství Spojeného království ve společném evropském leteckém prostoru a z toho plynoucí omezení přístupu do všech destinací v EU a naopak;

64.  domnívá se, že mají-li být zajištěny rovné podmínky pro společnosti na vnitřním trhu, je třeba usilovat o rázné potírání sociálního dumpingu;

65.  vyzývá Komisi, aby se dále zabývala dlouhodobými dopady přerušení jednání o budoucích právních předpisech v rámci strategie EU v oblasti letectví;

66.  vítá počáteční posouzení dopadu a veřejnou konzultaci o potravinovém řetězci, které zahájila Komise; zdůrazňuje, že Parlament již vyzval Komisi a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž, aby reagovaly na obavy, které vyvolává jak u počátečních článků potravinového řetězce, tak i u distributorů a spotřebitelů kombinovaný efekt rychlé koncentrace distribučního odvětví na vnitrostátní úrovni a rozvoje aliancí velkých distributorů na evropské a mezinárodní úrovni; domnívá se, že tento strukturální vývoj vede k obavám ohledně možných strategických spojenectví, omezení hospodářské soutěže a menšího prostoru pro investice do inovací v potravinovém řetězci, řádného fungování organizací producentů, zejména malých zemědělců, a výběru odrůd přizpůsobených agroekologickým podmínkám; žádá Komisi, aby zavedla závazný regulační rámec na úrovni Unie za účelem boje proti nekalým obchodním praktikám v potravinovém řetězci, které poškozují zemědělce;

67.  vítá hloubková šetření Komise zaměřená na fúzi společností Monsanto a Bayer; je krajně pobouřen skutečností, že pokud bude fúze společností Monsanto a Bayer schválena, tři společnosti (ChemChina/Syngenta, DuPont/Dow a Bayer/Monsanto) budou vlastnit a prodávat až 60 % světových osiv chráněných patentem a 64 % světových pesticidů a herbicidů; poukazuje na to, že takovýto stupeň koncentrace nepochybně povede k růstu cen, zvýší technologickou a ekonomickou závislost zemědělců na několika globálních integrovaných společných platformách, povede k omezené rozmanitosti osiv a k odvedení inovační činnosti od přijetí výrobního modelu, který by bral ohled na životní prostředí a biologickou rozmanitost, a konečně k menší míře inovací v důsledku omezené hospodářské soutěže; žádá proto Komisi, aby při posuzování úrovně koncentrace a účinků fúze na hospodářskou soutěž na jednotlivých dotčených trzích důkladně zvážila skutečnost, že se v tomto odvětví odehrává současně několik fúzí,

68.  Vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že Komise schválila fúzi společností Bayer-Monsanto, neboť navzdory navrhovanému odprodeji aktiv společnosti Bayer fúze zhoršuje již dalekosáhlou koncentraci odvětví zemědělské výroby a účinně brání přechodu od chemicky závislé zemědělské výroby na skutečně udržitelné zemědělství; požaduje revizi zákona o hospodářské soutěži, aby bylo v budoucnu možné fúzím tohoto typu účinně čelit; důrazně proto vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by fúze v zemědělském odvětví mohly vést k „významnému narušení účinné hospodářské soutěže“, a to nikoliv pomocí testu s omezeným rozsahem, jenž se zaměří pouze na účinky fúze na ceny, objem výroby a inovace, ale prostřednictvím zhodnocení plného rozsahu sociálních nákladů spojených s těmito fúzemi, s přihlédnutím k jejich širšímu dopadu na ochranu životního prostředí a k mezinárodním závazkům v oblasti biologické rozmanitosti, jak vyžaduje článek 11 SFEU;

69.  domnívá se, že obchodní subvence a preference, jako jsou systémy GSP a GSP+, které jsou poskytovány třetím zemím v zájmu podpory lidských a pracovních práv, ale ukázaly se užitečné i při podpoře konkurenceschopnosti EU na mezinárodní scéně, musí být patřičně kontrolovány a uplatňovány s ohledem na dopad na průmyslová odvětví EU; z tohoto důvodu vyzývá Komisi, aby v případě zneužití třetími zeměmi grant či preferenci pozastavila;

70.  připomíná, že Komise zkoumá daňový režim, který Lucembursko poskytuje společnosti McDonald´s od června 2014, a že přijala rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení v prosinci 2015, nicméně že konečné rozhodnutí dosud přijato nebylo; žádá Komisi, aby vynaložila maximální úsilí, aby mohlo být co nejdříve přijato konečné rozhodnutí v tomto případu;

71.  vyzývá Komisi, aby pravidelně hodnotila účinnost ochrany práv duševního vlastnictví ze strany členských států, neboť jde o základní prvek zdravých politik hospodářské soutěže; zdůrazňuje, že ochrana ochranných známek je nezbytná pro identifikaci a rozeznávání produktů na trhu a že bez ochranných známek a možnosti spotřebitelů rozeznávat produkty je pro výrobce velmi obtížné, ne-li nemožné, vstupovat na nové trhy; navíc se domnívá, že bude-li se konkurence soustředit na cenu, znesnadní to výrobcům s malým tržním podílem posílení jejich postavení na trhu; zdůrazňuje proto, že odstranění ochranných známek nebo omezení jejich používání by vytvořilo významnou překážku pro vstup na trh a ohrozilo by základní aspekt svobodné a spravedlivé hospodářské soutěže v EU;

72.  důrazně podporuje prohlášení Komise ve výroční zprávě o hospodářské politice za rok 2016 v tom smyslu, že „subjekty prosazující hospodářskou soutěž se musí přizpůsobit působení společností na globálních trzích“; domnívá se, že podmínkou rozvoje celosvětového spravedlivého obchodu jsou celosvětová pravidla pro hospodářskou soutěž, transparentnost a nejvyšší míra koordinace mezi orgány pro hospodářskou soutěž, a to i s ohledem na výměnu informací během řízení ve věcech hospodářské soutěže; zdůrazňuje, že boj proti nekalým obchodním praktikám, a to i prostřednictvím politiky hospodářské soutěže, je nezbytný pro zajištění celosvětově rovných podmínek, které přinášejí užitek pracovníkům, spotřebitelům i podnikům a patří mezi priority obchodní strategie EU; zdůrazňuje, že v diskusním dokumentu o využití potenciálu globalizace se poukazuje na to, že EU musí přijmout opatření k obnovení spravedlivých podmínek hospodářské soutěže, a žádá Komisi, aby v tomto ohledu navrhla konkrétní strategie;

73.  vyzývá k modernizaci nástrojů na ochranu obchodu tak, aby byly důraznější, rychlejší a účinnější; vítá novou metodu výpočtu antidumpingových cel na základě posouzení narušení trhu ve třetích zemích, která musí být alespoň stejně účinná jako dříve zavedená antidumpingová opatření, a to v plném souladu s našimi závazky v rámci WTO; připomíná, že je důležité kontrolovat její účinné uplatňování; dále zdůrazňuje především význam antisubvenčního nástroje při potírání nekalé globální konkurence a pro vytvoření rovných podmínek s pravidly EU pro státní podporu;

74.  trvá na tom, že reciprocita musí být jedním z pilířů obchodní politiky EU, a sice proto, aby byly zajištěny rovné podmínky pro podniky z EU, zejména v oblasti veřejných zakázek; zdůrazňuje, že snahy zaměřené na zajištění lepšího přístupu na zahraniční trhy veřejných zakázek nesmí narušovat vytváření pravidel EU týkajících se sociálních a environmentálních kritérií; zdůrazňuje, že je důležité, aby EU přijala mezinárodní nástroj pro zadávací řízení, který by stanovil potřebnou reciprocitu v případech, kdy obchodní partneři omezují přístup na své trhy veřejných zakázek; připomíná výhody přímých zahraničních investic a domnívá se, že návrh Komise týkající se kontroly zahraničních investic by měl umožnit větší reciprocitu v přístupu na trhy;

75.  vyzývá Komisi, aby v rámci jednání a obchodních vztahů věnovala zvláštní pozornost malým a středním podnikům s cílem zajistit jim lepší přístup na trhy a zvýšit jejich konkurenceschopnost; v tomto ohledu uznává úsilí Komise v boji proti nekalé hospodářské soutěži v případě velkých podniků, ale zdůrazňuje, že prosazování spravedlivé hospodářské soutěže je zásadně důležité i v případě malých a středních podniků;

76.  zdůrazňuje, že obchodní politika a obchodní dohody EU mohou sehrát roli v boji proti korupci;

77.  připomíná význam evropské harmonizované a účinné celní kontroly v boji proti nekalé hospodářské soutěži;

78.  vyzývá Komisi, aby detailněji vysvětlila, jak lze v rámci stávající politiky v oblasti hospodářské soutěže řešit nekalé obchodní praktiky;

79.  vítá proto návrh Komise týkající se Evropské sítě pro hospodářskou soutěž (ECN), který upozorňuje i na význam odrazujících pokut pro hospodářskou soutěž; dále zdůrazňuje, že pokud dožádaný orgán odmítne vymáhat rozhodnutí o uložení sankcí, musí toto odmítnutí vždy řádně odůvodnit, a že je nutné zřídit systém, jehož prostřednictvím by se v takovýchto případech řešily případné spory mezi orgány;

80.  bere na vědomí šetření v odvětví elektronického obchodování a výslednou konečnou zprávu, která potvrdila, že v odvětví elektronického obchodu mají některé obchodní postupy negativní dopad na spravedlivou hospodářskou soutěž a omezují zákazníky ve výběru; je přesvědčen, že s ohledem na strategii jednotného digitálního trhu by toto šetření mělo být součástí širšího úsilí Komise o plné uplatňování politiky hospodářské soutěže v případě internetových prodejců;

81.  podporuje záměr Komise zaměřit se na vymáhání pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže v souvislosti s velmi rozšířenými obchodními postupy, které se objevily nebo vznikly v důsledku růstu elektronického obchodování, a zdůrazňuje, že Komise musí zvýšit své úsilí o zajištění soudržného uplatňování pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže ve všech členských státech, a to také v oblasti obchodních postupů souvisejících s elektronickým obchodem; zdůrazňuje, že s ohledem na asymetrický vztah mezi velkými internetovými prodejci a jejich dodavateli by Komise a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž měly aktivně vymáhat pravidla hospodářské soutěže, neboť dodavatelé, především MSP, nemusí mít vždy nákladově efektivní přístup k opravným prostředkům;

82.  vyzývá k tomu, aby se posílila svobodná volba spotřebitelů v rámci jednotného digitálního trhu; domnívá se, že právo na přenositelnost údajů zakotvené v obecném nařízení o ochraně osobních údajů (nařízení (EU) 2016/679) je správným krokem k posílení práv spotřebitelů i hospodářské soutěže;

83.  má za to, že účinná politika v oblasti hospodářské soutěže může doplnit regulační iniciativy v oblasti jednotného digitálního trhu, a domnívá se, že pokud je hlavním motivem pro regulační opatření reakce na kroky některých účastníků trhu, bylo by možné řešit veškeré škody prostřednictvím opatření v oblasti hospodářské soutěže zaměřených na boj proti praktikám poškozujícím hospodářskou soutěž, aniž by se kladly překážky těm, kteří skutečně chtějí konkurovat ostatním;

84.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že výrobci využívají v rostoucí míře smluvní omezení internetového prodeje, jak potvrdilo šetření v oblasti elektronického obchodování, a vyzývá Komisi, aby provedla další přezkum takovýchto ustanovení s cílem zajistit, aby neodůvodněně neomezovala hospodářskou soutěž; současně žádá Komisi, aby s ohledem na tyto změny provedla přezkum pokynů k vertikálním omezením a blokovým výjimkám a nařízení Komise (EU) č. 330/2010;

85.  poukazuje na stanovisko generálního advokáta Wahla ze dne 26. července 2017 týkající se věci C-230/16 Coty Germany GmbH v Parfümerie Akzente GmbH, a sice že by omezení dohod o distribuci týkající se prodeje na on-line tržištích neměla být považována za tvrdá omezení ve smyslu nařízení Komise (EU) č. 330/2010;

86.  zdůrazňuje, že má-li se dosáhnout cílů politiky EU v oblasti hospodářské soutěže, je nezbytné zajistit přístup ke spravedlnosti, a to mimo jiné prostřednictvím možnosti hromadné žaloby; zdůrazňuje, že neexistence takovýchto možností oslabuje hospodářskou soutěž, fungování vnitřního trhu a práva spotřebitelů;

87.  připomíná, že má-li být boj proti postupům narušujícím hospodářskou soutěž účinný, musí členské státy přijmout hospodářskou politiku, která je v souladu se zásadami otevřeného tržního hospodářství založeného na spravedlivé hospodářské soutěži, neboť čistě protekcionistická opatření mohou fungování vnitřního trhu poškozovat; zdůrazňuje, že je nutné odstranit všechny formy nekalé soutěže, včetně neregistrované práce a obcházení pravidel týkajících se vysílání pracovníků, aniž by tím byl dotčen volný pohyb pracovních sil jako jedna ze základních svobod vnitřního trhu;

88.  domnívá se, že velký význam mají konzultace vedené Komisí ohledně možného zlepšení zkvalitnění kontroly EU v oblasti fúzí; je přesvědčen, že je nutné zajistit, aby zejména v digitální sféře fúze neomezovaly hospodářskou soutěž na vnitřním trhu; vyzývá proto znovu Komisi, aby posoudila pečlivě to, zda stávající postupy hodnocení dostatečně zohledňují situaci na digitálních trzích a internacionalizaci trhů; dále vyzývá Komisi, aby při hodnocení tržní síly zohledňovala význam přístupu k údajům a informacím, to, zda slučování údajů a informací o zákaznících během fúzí narušuje hospodářskou soutěž a do jaké míry přístup podniků k exkluzivním analytickým metodám a licencím vylučuje konkurenty; znovu žádá Komisi, aby vysvětlila, jak definuje minimální počet účastníků trhu nezbytný pro spravedlivou hospodářskou soutěž v EU a jak chrání možnosti nových firem, zejména začínajících podniků, vstupovat na vysoce koncentrované trhy;

89.  žádá členské státy, aby zajistily řádné vymáhání pravidel EU týkajících se veřejných zakázek s cílem řešit případy narušení hospodářské soutěže, a to i případně prostřednictvím kritérií sociální a environmentální ochrany a ochrany spotřebitelů, a aby v procesech veřejných orgánů podporovaly osvědčené postupy; domnívá se, že rozvoj elektronizace postupů v oblasti zadávání veřejných zakázek usnadní přístup MSP k veřejným zakázkám, povede ke zvýšení transparentnosti a zajistí účinnější kontrolu porušování pravidel hospodářské soutěže; dále vyzývá Komisi, aby podporovala příležitosti MSP k přístupu na trh prostřednictvím menších zakázek, pokud je to slučitelné s klíčovými cíli zadávacího řízení, a aby bedlivě sledovala vymáhání předpisů týkajících se centralizace nákupů na trzích veřejných zakázek;

90.  vítá skutečnost, že v rámci strategie jednotného digitálního trhu byla přijata pravidla pro přenositelnost předplacených služeb, která zlepší hospodářskou soutěž na vnitřním trhu a zaručí spotřebitelům větší práva;

91.  domnívá se, že by kritéria pro zapojení do selektivní distribuce nebo franšízové sítě měla být transparentní, aby se zajistilo, že tato kritéria nenarušují politiku v oblasti hospodářské soutěže a volné fungování vnitřního trhu; zdůrazňuje, že takováto kritéria musí být objektivní, kvalitativní, nediskriminační a nesmí jít nad rámec toho, co je bezpodmínečně nezbytné; vyzývá Komisi, aby přijala opatření, která tuto transparentnost zajistí;

92.  všímá si zvýšeného rizika koluze mezi konkurenty, mimo jiné v důsledku softwaru pro sledování cen; domnívá se, že k omezujícímu spojenému jednání může docházet i v případě, že je kontakt mezi konkurenty menší, než povolují stávající normy, a může k němu pravděpodobně docházet dokonce i automaticky, neboť interakce mezi algoritmy probíhá nezávisle na tom, kterým směrem se jeden nebo více účastníků trhu pohybuje; žádá Komisi, aby byla vůči takovýmto novým hrozbám pro volnou hospodářskou soutěž ostražitá;

93.  vítá úsilí Komise navázat vztahy s mezinárodními partnery a vícestrannými fóry v oblasti politiky hospodářské soutěže; je přesvědčen, že se význam mezinárodní spolupráce zvyšuje s ohledem na to, že podniky, na něž se opatření vztahují, provozují činnost v rámci několika jurisdikcí;

94.  je přesvědčen, že rozšíření sítě dohod o volném obchodu uzavřených Evropskou unií přispěje k vymáhání právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže v celosvětovém měřítku; vybízí Komisi, aby v této souvislosti hledala možnosti uzavření dalších obchodních dohod a aby do takovýchto budoucích dohod začleňovala přísná antimonopolní pravidla a pravidla týkající se státní podpory;

95.  domnívá se, že politika hospodářské soutěže musí zohledňovat zvláštní charakter zemědělství; připomíná, že článek 42 Smlouvy o fungování Evropské unie přiznává zemědělství zvláštní status, pokud jde o právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, který byl v rámci poslední reformy společné zemědělské politiky (SZP) potvrzen tím, že byla umožněna řada odchylek a výjimek z ustanovení článku 101 SFEU; konstatuje, že v situaci, kdy neustále hrozí hospodářská a klimatická rizika, SZP usiluje o zajištění odpovídající životní úrovně zemědělců; připomíná, že politika v oblasti hospodářské soutěže hájí především zájmy spotřebitelů, ale nezohledňuje dostatečně specifické zájmy a problémy zemědělských producentů; zdůrazňuje, že politika hospodářské soutěže musí stejně hájit zájmy zemědělských producentů i spotřebitelů, a to tak, že zajistí, aby podmínky pro hospodářskou soutěž a pro přístup na vnitřní trh byly spravedlivé s cílem posílit investice a inovace, zaměstnanost, životaschopnost zemědělských podniků a vyvážený rozvoj zemědělských oblastí v EU, a přitom podporovat transparentnost pro účastníky trhu;

96.  trvá na tom, že by pojem „spravedlivá cena“ neměl být chápán jako nejnižší možná cena pro spotřebitele, ale že tato cena musí být přiměřená a umožňovat spravedlivé odměňování všech účastníků potravinového řetězce;

97.  domnívá se, že společný postup organizací producentů a jejich sdružení – včetně plánování výroby a jednání o prodeji a smluvních podmínkách – je nezbytný k dosažení cílů SZP vymezených v článku 39 SFEU, a proto by měl být vyňat z působnosti článku 101 SFEU, pokud tento společný postup probíhá skutečně tak, aby přispěl ke zlepšení konkurenceschopnosti zemědělců; konstatuje, že odchylek podle nařízení (EU) č. 1308/2013 (nařízení o jednotné společné organizaci trhů) se nevyužívá v plném rozsahu a že nejasnost těchto odchylek, obtíže s jejich prováděním a jejich nejednotné uplatňování vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž neposkytují zemědělcům a jejich organizacím dostatečnou právní jistotu; vítá skutečnost, že nařízení (EU) 2017/2393(12) zjednoduší pravidla pro kolektivní organizaci zemědělců a objasní úlohu a pravomoci organizací producentů vykonávajících hospodářskou činnost v souvislosti s právními předpisy v oblasti hospodářské soutěže, aby se posílila jejich vyjednávací pozice a zároveň zaručily zásady stanovené v článku 39 SFEU;

98.  vítá skutečnost, že s přihlédnutím k povzbudivým přezkumům provádění(13) a ke způsobu, jakým tzv. balíček předpisů týkajících se mléka z roku 2012 přispívá ke zlepšování postavení producentů mléka v rámci potravinového řetězce, má být platnost tohoto balíčku v rámci nařízení (EU) 2017/2393 včas prodloužena; vyzývá však Komisi, aby provedla posouzení dopadu s cílem určit, zda by měla být rozšířena oblast působnosti ustanovení týkajících se smluvních jednání v odvětví mléka a mléčných výrobků tak, aby zahrnovala jiná zemědělská odvětví, neboť zemědělci a organizace producentů by díky tomu mohli svobodněji plánovat produkci, měli by právo na kolektivní vyjednávání a na jednání o prodeji a smluvních podmínkách, které jasně stanovují ceny a množství;

99.  žádá, aby zemědělským mezioborovým organizacím byly poskytovány automatické výslovné výjimky z článku 101 SFEU, které by podléhaly zásadám nezbytnosti a proporcionality a díky kterým by zemědělské mezioborové organizace mohly plnit úkoly podle nařízení o jednotné společné organizaci trhů s cílem prosazovat cíle článku 39 SFEU;

100.  navrhuje, aby byla ustanovení nařízení o jednotné společné organizaci trhů, na základě kterých je možné přijmout opatření pro regulaci dodávek u sýrů (článek 150) a u šunky (článek 172) s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením nebo u vín (článek 167), rozšířena tak, aby se vztahovala na produkty označené značkou kvality a aby nabídka lépe odrážela poptávku;

101.  vítá skutečnost, že nařízení (EU) 2017/2393 zavádí postup, na základě kterého může uskupení zemědělců požádat Komisi o nezávazné stanovisko s cílem posoudit, zda je daná kolektivní akce v souladu s obecnou výjimkou z pravidel hospodářské soutěže podle článku 209 nařízení o jednotné společné organizaci trhů; vyzývá nicméně Komisi, aby s ohledem na doporučení pracovní skupiny pro zemědělské trhy vyjasnila rozsah obecné odchylky pro zemědělství s cílem upřesnit výjimku takovým způsobem, aby neuplatnění článku 101 SFEU – kde je tak stanoveno – bylo vymahatelné a proveditelné;

102.  poukazuje na to, že v obdobích závažné nerovnováhy na trhu, kdy je zemědělství ohroženo, a všichni občané jsou zasaženi potenciálním narušením dodávek základních potravin, musí tržně orientovaná SZP poskytnout zemědělcům podporu a zajistit dodatečné, časově omezené a plně odůvodněné výjimky z pravidel hospodářské soutěže; vítá skutečnost, že v důsledku změn provedených na základě nařízení (EU) 2017/2393 bude snazší využívat ustanovení článku 222 nařízení o jednotné společné organizaci trhů, který umožňuje takové dočasné odchylky od právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže;

103.  vyzývá k dalšímu rozvoji evropského nástroje pro monitorování cen potravin s cílem zlepšit odhalování krizí v zemědělsko-potravinářském odvětví prostřednictvím kvalitnějších a rozčleněnějších údajů; zdůrazňuje v tomto ohledu, že do definování a shromažďování údajů je nutné zapojit organizace zemědělců;

104.  poukazuje na to, že Komise uznala, že zemědělci představují nejméně koncentrovanou úroveň v potravinovém řetězci, zatímco jejich dodavatelé a odběratelé jsou často mnohem větší a vyznačují se vyšší mírou koncentrace, což vede k nevyrovnanému vztahu a k negativním a nekalým praktikám ze strany některých velkých distribučních řetězců, zpracovatelů a maloobchodních provozovatelů, které nelze vyřešit pouze pomocí politiky hospodářské soutěže, a proto je třeba zajistit soudržnost s ostatními politikami; vyzývá proto Komisi, aby jasněji definovala „dominantní postavení“ a zneužití takového postavení s přihlédnutím k míře koncentrace a vyjednávací síle vstupního, zpracovatelského a maloobchodního odvětví; dále konstatuje, že nařízení (EU) 2017/2393 zavádí určitá ustanovení o právu na písemné smlouvy a vyjednávání o smluvních podmínkách pro lepší sdílení hodnot v rámci dodavatelského řetězce, což by mělo pomoci uklidnit vztahy mezi zúčastněnými stranami, bojovat proti nekalým obchodním praktikám, zlepšit reaktivitu zemědělců na tržní signály, zlepšovat oznamování cen a cenový přenos a rychleji přizpůsobit nabídku poptávce; dále vyzývá Komisi a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž k zajištění toho, aby komodity byly řádně klasifikovány a oceněny, aby byly sledovány případy zneužívání a nekalých obchodních praktik s dopadem na zemědělce a aby byly potírány pomocí závazných opatření a potrestány; domnívá se, že je třeba přezkoumat stávající vnitrostátní systémy s cílem určit nejlepší postup, který by se měl uplatnit;

105.  uznává, že pro boj proti nekalým obchodním praktikám v potravinovém řetězci dosud nebyly využity právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, a to ani na evropské, ani na vnitrostátní úrovni; konstatuje, že v této souvislosti byla zavedena konkrétní vnitrostátní pravidla, avšak zdá se, že pro řešení hluboce zakořeněného problému, který představují nekalé obchodní praktiky a nevyvážené pravomoci v potravinovém řetězci, nejsou plně účinná; vyzývá Komisi, aby bez odkladu zveřejnila a schválila oznámený legislativní návrh EU zaměřený na nekalé obchodní praktiky, stanovila harmonizovaný právní rámec, který lépe ochrání producenty a zemědělce před nekalými praktikami, a zajistila další konsolidaci vnitřního trhu;

106.  poukazuje na to, že Parlament již vyzval Komisi a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž, aby účinně reagovaly na obavy vyvolané kombinovaným dopadem, jaký má rychlá koncentrace distribučního odvětví na vnitrostátní úrovni a spojenectví, která vznikají mezi velkými distributory na evropské a mezinárodní úrovni, na subjekty předcházející v potravinovém řetězci a na distributory a spotřebitele; má za to, že tento strukturální vývoj vede k obavám ze strategické spolupráce, zúžení hospodářské soutěže a omezení prostoru pro investice a inovace v potravinovém řetězci;

107.  vyzývá členské státy a orgány EU, aby upřednostnily posílení jednotného trhu v období po brexitu zajištěním plného souladu s právními předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže a příslušnými výjimkami, jakož i s dalšími normami s cílem zajistit právní jistotu a rovné podmínky v členských státech;

108.  bere na vědomí, že individuální strop pro podporu de minimis v zemědělském odvětví se v roce 2013 zdvojnásobil (ze 7 500 EUR na 15 000 EUR), aby bylo možné čelit rostoucímu počtu krizí souvisejících s klimatem, zdravím a hospodářskou situací; poukazuje na to, že vnitrostátní strop de minimis byl současně upraven pouze nepatrně (z 0,75 % na 1 % hodnoty vnitrostátní zemědělské výroby), v důsledku čehož mají členské státy menší prostor pro podporu zemědělských podniků, které se potýkají s obtížemi; vyzývá proto ke zvýšení vnitrostátního stropu de minimis na 1,25 % vnitrostátní zemědělské výroby, aby se zmírnila obtížná hospodářská situace zemědělců; konstatuje, že soudržná pravidla o podpoře de minimis by měla sloužit ke zlepšení postavení zemědělců, aniž by bylo třeba opětovné nacionalizace zemědělské politiky;

109.  zdůrazňuje význam finančních prostředků určených na zpřístupnění vysokorychlostních širokopásmových sítí, mají-li zejména venkovské a odlehlé oblasti držet krok s technickým pokrokem a má-li dojít k posílení hospodářské soutěže;

110.  zdůrazňuje, že otevření trhu EU velmi konkurenceschopným obchodním partnerům a velkým vývozcům zemědělských produktů, na které se vztahují rozmanité normy, může ohrozit nejzranitelnější zemědělská odvětví v EU; vyzývá Komisi, aby plně zohlednila dopad případných narušení trhu, která mohou být důsledkem obchodních dohod se třetími zeměmi, na zemědělské producenty v Evropě, jejichž finanční situace je křehká a kteří hrají v naší společnosti zásadní úlohu;

111.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním a případně regionálním orgánům pro hospodářskou soutěž.

(1) Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1. (2) Úř. věst. L 156, 20.6.2017, s. 1. (3) Úř. věst. C 262, 19.7.2016, s. 1. (4) Úř. věst. C 93, 24.3.2017, s. 71. (5) Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 71. (6) Přijaté texty, P8_TA(2016)0434. (7) Přijaté texty, P8_TA(2017)0027. (8) Přijaté texty, P8_TA(2017)0428. (9) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1. (10) https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/file_import/aar-comp-2016_en_0.pdf (11) Například hloubkové šetření Komise v souvislosti s možným režimem státní podpory týkajícím se daňového osvobození příjmů z financování v rámci skupiny u ovládaných zahraničních společností ve Spojeném království (SA.44896). (12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2393 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, a (EU) č. 652/2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin (Úř. věst. L 350, 29.12.2017, s. 15). (13) Zprávy s názvem „Vývoj situace na trhu s mlékem a mléčnými výrobky a provedení ustanovení balíčku předpisů týkajících se mléka“ (COM(2016)0724 a COM(2014)0354).