Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na závěry Rady na téma „Imunizace dětí – úspěchy a úkoly v oblasti imunizace dětí v Evropě a další postup“(1), které přijali ministři zdravotnictví členských států EU dne 6. června 2011,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 1. prosince 2014 týkající se očkování coby účinného nástroje v oblasti veřejného zdraví(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. června 2017 s názvem „Evropský akční plán ‚Jedno zdraví‘ proti antimikrobiální rezistenci“ (COM(2017)0339),

–  s ohledem na Globální akční plán Světové zdravotnické organizace (WHO) pro očkovací látky, který přijalo 194 členských států na Světovém zdravotnickém shromáždění v květnu 2012,

–  s ohledem na usnesení WHO 68.6, které přijalo 194 členských států na Světovém zdravotnickém shromáždění dne 26. května 2015,

–  s ohledem na Evropský akční plán WHO pro očkovací látky na období 2015–2020 přijatý dne 18. září 2014,

–  s ohledem na technickou zprávu Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ze dne 27. dubna 2017 s názvem „Informační systémy v oblasti imunizace v EU a Evropském hospodářském prostoru (EHP)“,

–  s ohledem na technickou zprávu ECDC ze dne 14. června 2017 s názvem „Nemoci, jimž lze předcházet očkováním, a imunizace: hlavní pravomoci“,

–  s ohledem na politické prohlášení z Valného shromáždění OSN na vysoké úrovni o antimikrobiální rezistenci, které se konalo dne 21. září 2016 v New Yorku,

–  s ohledem na zprávu Světové banky s názvem „Infekce rezistentní vůči lékům: hrozba pro naši ekonomickou budoucnost“ vydanou v březnu 2017,

–  s ohledem na doporučení Rady 2009/1019/EU ze dne 22. prosince 2009 o očkování proti sezónní chřipce(3),

–  s ohledem na rostoucí počet mezikontinentálních cestujících,

–  s ohledem na otázky Radě a Komisi o váhavosti vůči očkování a poklesu proočkovanosti v Evropě (O-000008/2018 – B8‑0011/2018 a O-000009/2018 – B8‑0012/2018),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v prosinci 2010 se přední představitelé celosvětového zdravotnictví zavázali, že budou zajišťovat objevování, vývoj a celosvětové poskytování život zachraňujících vakcín, a to zejména v nejchudších zemích, a následujících 10 let (2011 až 2020) prohlásili za „Desetiletí očkování“;

B.  vzhledem k tomu, že cena úplného balíčku očkovacích látek pro jedno dítě se od roku 2001 do roku 2014 i při nejnižších světových cenách zvýšila 68krát; vzhledem k tomu, že toto zvýšení cen je neoprávněné a neslučitelné s cílem udržitelného rozvoje zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku;

C.  vzhledem k tomu, že země EU a Evropského hospodářského prostoru (EHP) se významně liší, pokud jde o doporučená očkování a organizaci zdravotnických služeb;

D.  vzhledem k tomu, že všechny členské státy EU přijaly Evropský akční plán WHO pro očkovací látky na období 2015–2020;

E.  vzhledem k tomu, že podpora vysoké proočkovanosti chrání občany před nakažením nemocemi, kterým lze předcházet očkováním a které jsou v zemích s nízkou proočkovaností a nízkou mírou imunizace pandemické;

F.  vzhledem k tomu, že podle globálního průzkumu, který provedl Projekt důvěry v očkování, má evropský region nejvyšší počet negativních odpovědí, pokud jde o vnímání významu očkování a jeho bezpečnosti a účinnosti, což vede k nejvyššímu stupni váhavosti vůči očkování u obyvatelstva(4);

G.  vzhledem k tomu, že pokles míry využívání očkování v Evropě vedl k rozsáhlým spalničkovým nákazám a s tím souvisejícím úmrtím v několika evropských zemích;

H.  vzhledem k tomu, že na základě přístupu „jedno zdraví“ různé členské státy považují očkování zemědělských a domácích zvířat, které zavedly, za důležité opatření jak k prevenci před vypuknutím přeshraničních nemocí zvířat, tak k omezení rizika další nákazy, včetně infekcí způsobených druhem Coxiella burnetii a dalších bakteriálních a virových onemocnění, které rovněž představují riziko pro veřejné zdraví;

I.  vzhledem k tomu, že v období od roku 2008 do roku 2015 bylo v Evropě zaznamenáno 215 000 případů nemocí, aniž v to počítáme chřipku, jimž lze předcházet očkováním(5);

1.  uznává, že očkování může mít potenciální úlohu při boji proti antimikrobiální rezistenci, která by měla být nadále zkoumána;

2.  uznává, že očkování může mít potenciální úlohu při snižování potřeby antibiotik, čímž pomáhá při omezování šíření antimikrobiální rezistence, která by měla být nadále zkoumána; zdůrazňuje však, že naléhavé snížení nadměrného používání a zneužívání antibiotik a neúmyslného ošetřování antibiotiky musí zůstat hlavní prioritou;

3.  konstatuje, že očkování každoročně zabrání přibližně 2,5 milionu úmrtí na světě a snižuje náklady na léčbu konkrétní nemoci, včetně antimikrobiální léčby;

4.  vítá skutečnost, že zavedení rozsáhlých ochranných očkování v Evropě významně přispělo k vymýcení nebo oslabení mnoha infekčních onemocnění; nicméně se obává znepokojivého jevu, kterým je váhavost vůči očkování, jakož i nedostatku vnitrostátních doporučení, která by zohlednila stárnoucí obyvatelstvo, a žádá o větší transparentnost při výrobě očkovacích látek a o opatření, která by evropským občanům dodala jistotu;

5.  zdůrazňuje, že očkovací látky se přísně testují v několika fázích hodnocení, a poté je předběžně vybere WHO a schválí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a jsou pravidelně přezkoumávány; poukazuje na to, že výzkumní pracovníci jsou povinni oznámit jakýkoli střet zájmů;

6.  navrhuje, aby byli z hodnotících panelů vyloučeni vědci ve střetu zájmů; žádá o důvěrnost jednání o zrušení hodnotícího panelu EMA; navrhuje, aby vědecké a klinické údaje, které sloužily jako podklad pro závěry panelu, byly při předběžném zaručení anonymity zveřejněny;

7.  připomíná, že Evropský akční plán „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci (AMR) uvádí, že imunizace prostřednictvím očkování je nákladově efektivním zdravotním zásahem v oblasti boje proti antimikrobiální rezistenci(6);

8.  vítá aktivní zapojení Komise do problému očkování a začlenění iniciativy v oblasti očkování do pracovního programu Komise na rok 2018; vítá zveřejnění plánu pro doporučení Rady o posílení spolupráce v oblasti prevence nemocí, jimž lze předcházet očkováním;

9.  vyjadřuje svou podporu skutečnosti, že Komise ve svém akčním plánu proti antimikrobiální rezistenci oznamuje, že poskytne pobídky ke zvýšení zavádění diagnostik, antimikrobiálních alternativ a očkování(7);

10.  vítá nadcházející zahájení společné akce spolufinancované programem EU v oblasti zdraví, který je zaměřen na zvýšení míry proočkovanosti;

11.  vyzývá členské státy a Komisi, aby posílily právní základ pro imunizaci; poukazuje na to, že podle cíle 1 Evropského akčního plánu WHO pro očkovací látky na období 2015–2020 je zavedení a provádění vhodného legislativního rámce zásadní pro definici vnitrostátních priorit a pro přijetí konkrétních opatření vedoucích k udržitelnému závazku k imunizaci;

12.  důrazně podporuje dohodu o společném zadávacím řízení, které dává členským státům a Komisi rámec ke společnému zadávání zakázek na očkovací látky, čímž spojuje kupní sílu členských států, a tím zajišťuje dostupnost pandemických a dalších vakcín v dostatečných množstvích, přístup k očkovacím látkám a rovné zacházení se všemi zúčastněnými členskými státy;

13.  vítá skutečnost, že 24 členských států podepsalo dohodu o společném zadávacím řízení, což znamená, že dohoda se týká 447,8 milionu občanů z celkového počtu 508,2 milionu občanů Evropské unie; vyzývá členské státy, které dohodu dosud nepodepsaly, aby tak učinily a zajistily, že se bude vztahovat na všechny občany EU;

14.  připomíná, že je důležitá transparentnost při budování a zachování důvěry veřejnosti v léčivé přípravky;

15.  připomíná význam nařízení o klinických hodnoceních(8) pro stimulaci a usnadnění výzkumu nových očkovacích látek a zajištění transparentnosti výsledků klinických hodnocení; vyzývá Komisi a agenturu EMA, aby neprodleně prováděly nařízení o klinických hodnoceních, zejména zřízením Evropského portálu a databáze, při jehož provádění docházelo přes dva roky k výrazným zpožděním; dále vyzývá všechny zúčastněné strany, aby zajistily, že současný proces přemístění agentury EMA mimo Londýn nezpůsobí žádné další narušení nebo zpoždění práce agentury;

16.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že zdravotnický personál bude sám dostatečně očkován; vyzývá Komisi, aby řešila proočkovanost zdravotnického personálu ve svém návrhu doporučení Rady o prohloubené spolupráci zaměřené proti nemocem, jimž lze předcházet očkováním;

17.  domnívá se, že iniciativa Komise týkající se návrhu na doporučení Rady ohledně prohloubené spolupráce zaměřené proti nemocem, jimž lze předcházet očkováním, která má být předložena ve druhém čtvrtletí roku 2018 a zaměřena na podporu členských států při provádění očkovacích programů, snižování váhavosti vůči očkování, posilování nabídky vakcín a při celkovém zvyšování míry proočkovanosti, je dobrým krokem; vyzývá Komisi a Radu, aby při vypracování doporučení zohlednily postoj Parlamentu;

18.  se znepokojením konstatuje, že epidemiologické údaje o současné situaci očkování v členských státech ukazují významné nedostatky v zavádění očkování a že míra proočkovanosti potřebná pro zajištění přiměřené ochrany je nedostatečná; s obavami konstatuje, že rostoucí a rozšířená váhavost vůči očkování dosáhla znepokojivých rozměrů kvůli rozsahu souvisejících zdravotních důsledků způsobených v členských státech; vzhledem k užitečnosti očkování coby nástroje prevence žádá členské státy, aby zajistily, že proočkovanost bude rozšířena i mimo rané dětství a že se bude na všechny skupiny obyvatelstva vztahovat přístup spočívající v celoživotním očkování;

19.  zdůrazňuje, že oslabení důvěry veřejnosti v očkování na celém světě je důvodem k obavám a velkou výzvou pro odborníky v oblasti veřejného zdraví; konstatuje, že Evropa v důsledku váhavosti vůči očkování v současnosti čelí v řadě zemí ohniskům výskytu spalniček, kterým by bylo možné předejít; vyzývá Komisi, aby nadále zvyšovala podporu pro vnitrostátní vakcinační úsilí zaměřené na zvýšení pokrytí;

20.  zdůrazňuje, že k obnovení důvěry v očkování by přispěla větší transparentnost v procesu hodnocení vakcín a jejich přídavných látek a financování nezávislých výzkumných projektů týkajících se jejich případných vedlejších účinků;

21.  vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily infrastrukturu pro shromažďování údajů s cílem sledovat vzorce infekčních onemocnění a skutečný dopad vakcín za účelem podpory provádění imunizačních programů;

22.  vyjadřuje znepokojení nad značnými rozdíly mezi očkovacími látkami, které jsou doporučovány, poskytovány či ustanoveny v různých členských státech; je rovněž znepokojen tím, že tyto rozdíly v míře proočkovanosti zvyšují nerovnost v oblasti zdraví mezi členskými státy a maří úsilí omezovat a odstraňovat nemoci, jimž se dá předcházet;

23.  odsuzuje rozšíření nespolehlivých, zavádějících a nevědeckých informací o očkování, které jsou ještě prohlubovány mediálními spory, senzacechtivostí médií a špatnou žurnalistikou; vyzývá členské státy a Komisi, aby přijaly účinná opatření proti rozšíření těchto dezinformací, aby dále rozvíjely osvětové a informační kampaně zaměřené na obnovení důvěry v očkovací látky a aby zlepšily vzdělávání a dialog, zejména zaměřené na rodiče, včetně vytváření evropské platformy zaměřené na zvýšení míry proočkovanosti a na zabránění tomu, aby se zavádějící informace ukázaly jako účinné;

24.  zdůrazňuje, že je nutné poskytnout občanům inkluzivní, faktické a vědecky podložené informace; vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily dialog se zainteresovanými stranami z občanské společnosti, s místními hnutími, akademickou obcí, sdělovacími prostředky a vnitrostátními zdravotnickými orgány s cílem bojovat proti nespolehlivým, zavádějícím a nevědeckým informacím o očkování;

25.  vyjadřuje znepokojení nad omezeným rozpočtem vyčleněným v některých členských státech speciálně na očkovací látky, jakož i nad vysokými cenami a velkými rozdíly v cenách některých vakcín zachraňujících život, které hrozí dalším zhoršením stávajících nerovností v oblasti zdraví; vybízí Komisi a členské státy, aby co nejdříve provedly opatření požadovaná v usnesení ze dne 2. března 2017 o možnostech EU pro zlepšení přístupu k léčivům(9), a zároveň zdůrazňuje, že očkovací látky jsou z dlouhodobého hlediska jedním z nejúčinnějších opatření zdravotnických systémů v oblasti veřejného zdraví;

26.  s obavami konstatuje, že vysoké ceny vakcín neúměrně postihují země s nízkými a středními příjmy, včetně zemí, které přicházejí o dárcovskou podporu, již předtím dostávaly od Světové aliance pro vakcíny a imunizaci; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření, která usnadní přístup k vakcínám v dotčených zemích;

27.  vítá povzbudivý pokrok, k němuž došlo v boji proti nádorovým a jiným onemocněním způsobeným lidským papillomavirem (HPV) díky programům očkování proti viru HPV; vyzývá členské státy, aby dále vyvíjely tyto programy a zkoumaly způsoby, jak zvýšit míru proočkovanosti a předcházet jiným druhům rakoviny, například zahrnutím chlapců do programů očkování;

28.  je přesvědčen, že poskytování služeb v oblasti očkovacího screeningu a očkování pro migranty a uprchlíky přicházející do zemí EU je nezbytné; vyzývá Komisi a členské státy, aby zmapovaly, jaké konkrétní činnosti týkající se očkování migrantů a uprchlíků vstupujících do zemí EU jsou prováděny, a aby energicky pracovaly na řešení odhalených nedostatků;

29.  je znepokojen nedostatkem vakcín a vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly řešení, která povedou ke zvýšení dodávek a dostupnosti vakcín, včetně opatření pro zvýšení zásob očkovacích látek;

30.  vyzývá členské státy a Komisi, aby propagovaly kampaně na zvyšování informovanosti mezi zdravotnickými pracovníky poskytujícími očkování, které zdůrazní jejich morální a etickou povinnost chránit veřejné zdraví poskytováním dostatečných informací o očkováních pacientům (nebo jejich zákonným zástupcům), aby mohli učinit informované rozhodnutí;

31.  zdůrazňuje, že zdravotničtí pracovníci jsou základním kamenem veřejného přijetí očkování a jejich doporučení jsou stále uváděna jako hlavní důvod očkování(10);

32.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly zcela komplexní akční plán EU, ve kterém by upozornily na společenský problém váhavosti vůči očkování, posílily závazky členských států vůči imunizaci jako prioritnímu opatření v oblasti veřejného zdraví, včetně prioritních a specifických regionálních opatření, a aby zohlednily proměnlivé okolnosti a konkrétní problémy, jimž čelí jednotlivé členské státy;

33.  vyzývá Komisi, aby usnadnila harmonizovanější a lépe sladěný harmonogram pro očkovací látky napříč EU, aby sdílela osvědčené postupy, aby společně s členskými státy zjišťovala možnosti pro vytvoření platformy EU pro kontrolu bezpečnosti a účinnosti vakcín, aby zajistila rovnoměrné pokrytí v Evropě, aby snížila nerovnosti v oblasti zdraví a aby přispěla ke zvýšení důvěry v programy očkování a očkovací látky; vyzývá Komisi, aby zahájila iniciativy zaměřené na očkování, jako například „Evropský den očkování proti chřipce“, které by umožnily každý rok provést kampaň týkající se očkování, a to s cílem dosáhnout 75% pokrytí, které stanovují doporučení Rady pro sezónní chřipku;

34.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci politiky „jedno zdraví“ přijaly konkrétní opatření s cílem zvýšit prostřednictvím finančních a politických pobídek míru proočkovanosti jak u lidí, tak případně i u zvířat, a tím nákladově efektivněji bojovaly proti infekčním nemocem a rezistenci vůči antibiotikům, mimo jiné v rámci budoucí společné zemědělské politiky po roce 2020;

35.  vyzývá členské státy, aby včas poskytly údaje o očkování a o nemocech, jimž lze předcházet očkováním, Komisi, středisku ECDC a organizaci WHO;

36.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Světové zdravotnické organizaci a vládám členských států.

(1) Úř. věst. C 202, 8.7.2011, s. 4. (2) Úř. věst. C 438, 6.12.2014, s. 3. (3) Úř. věst. L 348, 29.12.2009, s. 71. (4) Larson, Heidi J. et al. (2016), ‘The State of Vaccine Confidence 2016: Global Insights Through a 67-Country Survey’ („Stav důvěry v očkovací látky v roce 2016: globální náhled prostřednictvím průzkumu v 67 zemích“), EBioMedicine; svazek 12, 2016, strany 295–301. (5) Rada pro zahraniční vztahy, „Mapy ohnisek nemocí, jimž lze předcházet očkováním“, 2015. (6) Viz akční plán, s. 10. (7) Viz akční plán, s. 12. (8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 ze dne 16. dubna 2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES, (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 1). (9) Přijaté texty, P8_TA(2017)0061. (10) Leask J., Kinnersley P., Jackson C., Cheater F., Bedford H., Rowles G., ‘Communicating with parents about vaccination: a framework for health professionals’ („Komunikace s rodiči o očkovacích látkách: rámec pro zdravotnické pracovníky“), BMC Pediatrics, 2012, svazek 12, strany 12–154.