Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu o činnosti Evropské investiční banky (EIB) za rok 2016,

–  s ohledem na finanční zprávu EIB za rok 2016 a na její statistickou zprávu za tentýž rok,

–  s ohledem na zprávu o udržitelnosti za rok 2016, na zprávu o hodnocení operací EIB v rámci EU na základě tří pilířů za rok 2016 a na zprávu o výsledcích dosažených Evropskou investiční bankou mimo EU za rok 2016,

–  s ohledem na výroční zprávy výboru pro audit za rok 2016,

–  s ohledem na zprávu o činnosti skupiny EIB v rámci boje proti podvodům v roce 2016,

–  s ohledem na zprávu o uplatňování politiky EIB v oblasti transparentnosti v roce 2016 a zprávu o její správě a řízení za rok 2016,

–  s ohledem na zprávu orgánu EIB odpovědného za dodržování souladu s předpisy (Office of the Chief Compliance Officer) za rok 2016,

–  s ohledem na operační plány skupiny EIB na období 2015–2017 a 2016–2018,

–  s ohledem na články 3 a 9 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 15, 126, 174, 175, 208, 209, 271, 308 a 309 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), na její protokol č. 5 o statutu EIB a na její protokol č. 28 o hospodářské, sociální a územní soudržnosti,

–  s ohledem na protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

–  s ohledem na jednací řád Evropské investiční banky,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2014 o EIB – výroční zprávě za rok 2012(1), na své usnesení ze dne 30. dubna 2015 o EIB – výroční zprávě za rok 2013(2), usnesení ze dne 28. dubna 2016 o EIB – výroční zprávě za rok 2014(3) a usnesení ze dne 27. dubna 2017 o kontrole finančních činností EIB za rok 2015(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1080/2011/EU ze dne 25. října 2011(5) o vnějším mandátu EIB na období 2007–2013 a na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii(6),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 o investičním plánu pro Evropu (COM(2014)0903),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice(7),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. července 2015 s názvem „Společně k zaměstnanosti a růstu: úloha národních podpůrných bank při podpoře investičního plánu pro Evropu“ (COM(2015)0361),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2016 s názvem „Obnova investic v Evropě – zhodnocení investičního plánu pro Evropu“ (COM(2016)0359),

–  s ohledem na sdělení Komise a průvodní pracovní dokumenty útvarů Komise ze dne 14. září 2016 o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a na zavedení technických zlepšení daného fondu a Evropského centra pro investiční poradenství (COM(2016)0597), (SWD(2016)0297) a (SWD(2016)0298),

–  s ohledem na hodnocení fungování EFSI, které EIB vypracovala v září 2016,

–  s ohledem na stanovisko Evropského účetního dvora č. 2/2016 k návrhu nařízení zaměřenému na zvýšení a rozšíření EFSI,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 19/2016 nazvanou „Plnění rozpočtu EU prostřednictvím finančních nástrojů – ponaučení z programového období 2007–2013“,

–  s ohledem na ad hoc audit týkající se uplatňování nařízení (EU) 2015/1017 (nařízení o EFSI), který dne 8. listopadu 2016 vypracovala společnost Ernst & Young,

–  s ohledem na zprávu o řízení záručního fondu Evropského fondu pro strategické investice v roce 2016, kterou dne 16. června 2017 předložila Komise (COM(2017)0326) a (SWD(2017)0235),

–  s ohledem na trojstrannou dohodu mezi Evropskou komisí, Evropským účetním dvorem a Evropskou investiční bankou ze září 2016,

–  s ohledem na dopis evropského veřejného ochránce práv prezidentovi Evropské investiční banky ze dne 22. července 2016,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0139/2018),

A.  vzhledem k tomu, že EIB je bankou EU ve smyslu článků 308 a 309 SFEU a je největší multilaterální bankou a největším veřejným poskytovatelem úvěrů na světě, který působí na mezinárodních kapitálových trzích;

B.  vzhledem k tomu, že Smlouvy EIB ukládají, aby svými příslušnými investičními nástroji, jako jsou úvěry, cenné papíry, záruky, nástroje financování se sdílením rizik a poradenské služby, přispívala k integraci EU, k její hospodářské a sociální soudržnosti a k regionálnímu rozvoji;

C.  vzhledem k tomu, že náročné úkoly spjaté s udržitelností narůstají, zejména v souvislosti s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030, která se musí odrazit v řadě výsledků, jež se od EIB očekávají;

D.  vzhledem k tomu, že EIB hraje klíčovou úlohu při zavádění stále většího počtu finančních nástrojů využívajících prostředky z rozpočtu EU k dosažení pákového efektu;

E.  vzhledem k tomu, že pro rozvoj evropské znalostní ekonomiky a splnění cílů strategie Evropa 2020 jsou klíčové investice do inovací a dovedností;

F.  vzhledem k tomu, že úsilí o podporu vyrovnaného a trvalého rozvoje vnitřního trhu financováním projektů určených méně rozvinutým regionům a projektů, které nemohou financovat pouze jednotlivé členské státy, je hlavním úkolem EIB podle článku 309 SFEU;

G.  vzhledem k tomu, že moderní a udržitelná infrastruktura hraje zásadní roli v boji proti změně klimatu a v propojování vnitřních trhů a evropských ekonomik; vzhledem k tomu, že všechny související investice EIB by měly EU zajistit udržitelnou, účinnou, ekologickou a dobře integrovanou infrastrukturu, kterou Unie potřebuje k vybudování „inteligentní Evropy“ a k podpoře skutečně udržitelného, inkluzivního a dlouhodobého růstu;

H.  vzhledem k tomu, že EIB je referenční bankou, jejímž účelem je podněcovat růst začínajících a inovativních podniků;

I.  vzhledem k tomu, že úvěry poskytované EIB na opatření týkající se klimatu by měly podporovat přechod na bezuhlíkové a ekologické hospodářství, jež bude odolné vůči změnám klimatu, a to konkrétně prostřednictvím projektů prosazujících efektivní využívání přírodních zdrojů, energii z obnovitelných zdrojů a energetickou účinnost;

J.  vzhledem k tomu, že investiční plán pro Evropu se opírá o tři pilíře: aktivaci finančních prostředků pro investice; zajištění toho, aby se investice dostaly do reálné ekonomiky, a zlepšení investičního prostředí v Unii;

K.  vzhledem k tomu, že investice EIB by neměly být pouze financovatelnými operacemi, ale měly by rovněž odpovídat kritériím udržitelnosti a normám v oblasti správy v souladu s požadavkem uvedeným ve Smlouvě, podle nějž musí banka pracovat na neziskovém základě v zájmu Unie;

L.  vzhledem k tomu, že politika transparentnosti vypracovaná v rámci EIB čelí nárokům vyplývajícím z dvojího charakteru banky: EIB jakožto veřejného orgánu (banky EU) a EIB jakožto komerční banky, která spravuje a uchovává informace o svých klientech;

M.  vzhledem k tomu, že EIB by si měla zachovat rating AAA, který je hlavní předností jejího obchodního modelu založeného na získávání finančních prostředků a poskytování úvěrů s výhodnými sazbami, jakož i na kvalitních portfoliích aktiv;

N.  vzhledem k tomu, že ačkoli již z podstaty EIB vyplývá, že příležitostně musí pracovat se soukromými podniky zaměřenými na zisk, její hlavní úlohou je sloužit zájmům občanů EU a nadřazovat tyto zájmy nad zájmy jakéhokoli soukromého podniku, společnosti nebo korporace;

Podpora finančně udržitelných činností v zájmu výrazného dlouhodobého dopadu investic EIB

1.  bere na vědomí celkové financování zajištěné skupinou EIB v roce 2016, jež dosáhlo 83,8 miliardy EUR a vedlo v témže roce k aktivaci investic v celkové výši 280 miliard EUR;

2.  bere na vědomí soubor výročních zpráv EIB za rok 2016, v němž jsou popsány jednotlivé investiční činnosti a jejich očekávané dopady; připomíná svůj požadavek, aby EIB předložila komplexnější, podrobnější a více harmonizovanou výroční zprávu o činnosti a významně zlepšila prezentaci informací tím, že předloží i podrobné a důvěryhodné přehledy investic, které byly schváleny, podepsány a vyplaceny za daný rok, a použitých finančních zdrojů (vlastních zdrojů, EFSI, centrálně řízených programů EU atd.), jakož i informace o příjemcích (členské státy, veřejný či soukromý sektor, zprostředkovatelé nebo přímí příjemci), o podporovaných odvětvích a o výsledcích hodnocení ex post;

3.  vybízí EIB, aby v tomto úsilí pokračovala i nadále, a to tím, že bude poskytovat tvůrcům politik úplné a vyčerpávající informace o konkrétním hospodářském, sociálním a environmentálním vlivu, jehož se podařilo dosáhnout, a o přidané hodnotě jejích operací v členských státech i mimo EU, a to v podobě zpráv o hodnocení na základě tří pilířů (3PA) a měření výsledků (ReM); zdůrazňuje, že je důležité provést u každého projektu nezávislé hodnocení ex ante i hodnocení ex post; vyzývá EIB, aby ve svých zprávách o dopadech investic podrobně uváděla konkrétní příklady přeshraniční přidané hodnoty i klíčové ukazatele úspěchů, které se týkaly jednoho odvětví, i úspěchů, jež se odrazily ve více odvětvích; vyzývá EIB, aby výsledky ex post hodnocení předávala Parlamentu;

4.  připomíná, že činnosti, které těží z podpory EIB, musí být v souladu s hlavním úkolem banky definovaným ve SFEU a se zásadami politických cílů EU uvedených ve strategii Evropa 2020 a v dohodě z 21. konference smluvních stran (COP 21); zdůrazňuje proto, že posláním EIB je oživit evropské hospodářství tak, aby podněcovalo tvorbu kvalitních pracovních míst a podporovalo v Unii inteligentní, inkluzivní a udržitelný růst a také větší soudržnost, kterých je zapotřebí ke zvrácení rostoucí tendence k nerovnostem uvnitř členských států i mezi nimi; z tohoto důvodu doufá ve stále těsnější spolupráci mezi EIB, Komisí a členskými státy v zájmu zlepšení úrovně plánování a definování cílů a následného předefinování priorit příslušných cílů financování;

5.  podtrhuje skutečnost, že nejvýznamnějším faktorem hospodářského oživení v EU a podpory tvorby kvalitních pracovních míst jsou investice do malých a středních podniků (MSP), začínajících inovativních podniků, výzkumu, inovací, digitální ekonomiky a energetické účinnosti vzhledem k jejich dopadu a významu pro hospodářství na místní i celostátní úrovni;

6.  připomíná, že je neustále zapotřebí, aby EIB na základě solidních ekonomických kritérií přispívala ke zmírňování přetrvávající investiční mezery; zdůrazňuje, že s cílem pochopit, zda mají financované projekty skutečně přidanou hodnotu pro občany EU, by posuzování financovaných projektů mělo brát rovněž v potaz sociální, ekonomické a environmentální externality (jak pozitivní, tak i negativní), zejména s ohledem na jejich vliv na místní komunity;

7.  domnívá se, že schvalování investičních projektů by mělo být založeno na solidní a nezávislé analýze, která posoudí finanční udržitelnost a rizika spjatá s projekty, aby se zabránilo nebezpečí socializace ztrát a privatizace zisků v případech, kdy se jedná o veřejné zdroje; zdůrazňuje, že veřejné dotace by se měly poskytovat pouze tehdy, pokud se plní úkoly obecného zájmu a pokud trh není schopen zajistit potřebné výsledky veřejné politiky;

8.  připomíná obavy Parlamentu, pokud jde o vymezení vyvážené strategie vyznačující se dynamickým, spravedlivým a transparentním zeměpisným rozdělením projektů a investic mezi členské státy EU, jež zohledňuje zvláštní zaměření na méně rozvinuté země a regiony; podotýká, že 70 % všech úvěrů, které EIB poskytla v roce 2016 (46,8 miliard EUR), je soustředěno v několika zemích s nejrozvinutějšími finančními trhy, což svědčí o tom, že ne všechny členské státy nebo regiony jsou schopny takové úrovně dosáhnout a stejnou měrou využívat investiční příležitosti;

9.  vyjadřuje svou podporu čtyřem cílům veřejné politiky EIB a dvěma jejím horizontálním cílům, které se s těmito cíli prolínají, a to hospodářské a sociální soudržnosti a opatřením v oblasti klimatu, což jsou cíle zahrnující celou řadu různých otázek, počínaje problémem regionální nerovnováhy a konče pomocí slabším regionům k získání větší přitažlivosti v zájmu rozvoje prostředí vhodného k prosazování udržitelného a inkluzivního růstu; opětovně EIB nicméně vyzývá, aby obnovila hospodářskou, sociální a územní soudržnost jako prvořadý cíl veřejné politiky;

10.  vyzývá EIB, aby v případě rozsáhlých infrastrukturních projektů zohledňovala všechna rizika, která by mohla mít dopad na životní prostředí, a aby financovala přednostně ty projekty, které prokázaly, že přinesou skutečnou přidanou hodnotu pro životní prostředí, hospodářství nebo místní obyvatelstvo; zdůrazňuje, že je důležité bedlivě sledovat možná nebezpečí korupce a podvodu, a žádá EIB, aby zmrazila veškeré úvěry poskytnuté na projekty, pokud to vyžaduje oficiální vyšetřování, které provádí úřad OLAF nebo vnitrostátní orgán;

11.  vyslovuje politování nad tím, že řadě členských států chybí schopnost uplatňovat finanční nástroje, zavádět partnerství veřejného a soukromého sektoru a dosahovat součinnosti mezi různými druhy financování, což má nepříznivý dopad na celkový pokrok v investování;

12.  zdůrazňuje, že kromě přístupu EIB založeného na poskytování snadno dostupné technické pomoci a finančního poradenství členským státům je také třeba optimalizovat využívání finančních prostředků a grantů EU, a to na základě kombinace úvěrové činnosti (úvěry na projekty, zprostředkované úvěry, mikrofinancování, rizikový kapitál, kapitálové financování a investice do fondů), kombinovaného financování (přímé financování opírající se o další investiční zdroje, např. záruky, projektové dluhopisy) a poradenství (finanční a technická odbornost); vyzývá proto EIB, aby ve spolupráci s Komisí poskytovala členským státům, které využívají financování EIB v malé míře, větší technickou pomoc v poradenských a analytických službách, řízení projektů a vytváření kapacit; připomíná, že abychom zabránili přesunu celé zátěže na veřejnost, je třeba finanční nástroje, například projektové dluhopisy, seriózně posuzovat z hlediska jejich finančních a sociálních dopadů a dopadů na životní prostředí;

13.  uznává, že mohou existovat rozdíly mezi bankovním posouzením proveditelnosti projektů a tradičním odvětvovým posouzením, které se používá u strukturálních fondů; domnívá se navíc, že účinnost zásahů by měla být posuzována na základě potenciálu a udržitelnosti finančních nástrojů, a to rovněž s ohledem na kvantifikovatelné výsledky, jichž by bylo možné dosáhnout;

14.  vyzývá EIB, aby vzhledem k vysokému počtu svých mandátů věnovala pozornost nákladové účinnosti svých provozních činností, a to pečlivým sledováním administrativních nákladů a poplatků a podáváním zpráv o těchto nákladech a poplatcích; domnívá se, že je zásadní, aby činnosti byly prováděny za přiměřené náklady; žádá EIB, aby ve svých zprávách uváděla kompletní informace o struktuře nákladů na řízení a poplatků za řízení (přímých, nepřímých a kumulativních) podle charakteru spravovaných mandátů, velikosti projektů a využitých finančních nástrojů, tj. úvěru, záruky nebo kapitálu;

15.  domnívá se, že rating AAA je zásadní devizou pro rozvoj investiční strategie EIB a dlouhodobých priorit při poskytování úvěrů; připomíná však, že mají-li přispívat k ekonomickému rozvoji EU, nemohou být nástroje a zásahy EIB, zejména ty, které jsou založeny na převodu rizik, bez rizika;

16.  konstatuje, že Spojené království upsalo 16,1 % kapitálu EIB, což představuje 3,5 miliardy EUR splaceného kapitálu a 35,7 miliardy EUR disponibilního kapitálu banky; žádá vedení EIB, aby v zájmu zachování schopnosti EIB plnit své politické cíle vymezilo, jaký dopad bude mít brexit na EIB, a aby o tom urychleně informovalo Parlament;

17.  vzhledem k nejaktuálnější výzvě, před níž EIB stojí a kterou způsobilo rozhodnutí Spojeného království aktivovat článek 50, a jelikož uznává, že podrobné podmínky odchodu Spojeného království nelze předjímat, vyzývá EIB, aby Parlamentu předložila podrobný přehled projektů a jejich realizačních fází do konce roku 2017, jakož i předběžné hodnocení případných souvisejících rizik;

Zdokonalení sledování přidané hodnoty a adicionality v rámci finančního řízení EIB

18.  bere na vědomí, že portfolio půjček, záruk a investic EIB vedlo v roce 2016 k aktivaci celkových investic v hodnotě 280 miliard EUR; poznamenává, že v roce 2016 se investice ve výši 67,7 miliardy EUR týkaly podpor schválených v rámci EFSI, které byly určeny především pro menší podniky (31 %), energetiku (22 %) a výzkum, rozvoj a inovace (22 %); vyslovuje nicméně politování nad tím, že velká část investic z portfolia EFSI byla přidělena na projekty související s fosilními palivy; připomíná, že u každého projektu je nutné provést hloubkovou analýzu a posouzení dopadu na životní prostředí;

19.  domnívá se, že zásadní význam má pákový efekt na posílení dopadu a zajištění adicionality; bere na vědomí modelování a odhadovaný dopad činností EIB, které by měly přispět k navýšení HDP o dodatečných 1,1 % a do roku 2030 pomoci vytvořit 1,4 milionu dalších pracovních míst; vítá skutečnost, že z financování poskytovaného EIB bude těžit 385 000 MSP, přičemž připomíná, že MSP jsou páteří hospodářství EU a hnací silou zaměstnanosti a udržitelného růstu; žádá EIB, aby podávala pravidelně zprávy o aktuálním pákovém efektu; chápe nicméně, že pákový efekt se liší podle jednotlivých odvětví a že projekt s menším pákovým efektem nemusí nutně znamenat nízkou přidanou hodnotu;

20.  zdůrazňuje, že v současném období zpomaleného oživení je třeba pečlivě zaměřovat činnost EIB na vysoce kvalitní projekty, které ve srovnání s jinými stávajícími nástroji Unie a hlavními operacemi EIB zajišťují vyšší adicionalitu; za tímto účelem rovněž doufá v těsnější spolupráci EIB s Komisí a členskými státy, jejímž prostřednictvím by bylo možné podpořit větší flexibilitu trhu a zlepšení digitální a dopravní infrastruktury, jejíž nedostatek je často vnímán jako překážka bránící investicím;

21.  zastává názor, že pro každý financovaný projekt by měly být poskytovány příslušné informace o kvalitativním řízení, a to nejen na základě vystavení rizikům, ale i na základě monitorování nebo ukazatelů adicionality, aby bylo možné řádně posoudit přidanou hodnotu projektu, jeho potenciální úlohu jakožto hnací síly účinnosti nebo přínos pro hospodářství EU;

22.  žádá EIB, aby v případě pákového efektu EU na veřejné zdroje předkládala přesné informace o dosaženém minimálním a průměrném pákovém efektu, který měl dopad na příjemce nebo projekty, a ukázala tak rozsah získaného soukromého financování; požaduje, aby byl jasně určen podíl odpovídající získanému veřejnému financování a podíl odpovídající soukromému kapitálu; domnívá se, že hrozí, že by multiplikační účinek byl nadhodnocen a že by stanovené cíle a výsledky byly pouhou prognózou, kterou nepotvrzují hmatatelné, přesné, jasné a aktuální statistické údaje;

Dosavadní úspěchy EFSI

23.  konstatuje, že podle odhadů z konce roku 2016 fond EFSI aktivoval způsobilé investice v celkové hodnotě 163,9 miliardy EUR; konstatuje nicméně rovněž, že podle operačního plánu skupiny EIB na rok 2018 skutečný objem investic, jež byly v roce 2016 aktivovány v rámci okna pro infrastrukturu a inovace (IIW) a nástroje pro MSP (SMEW), není vyšší než 85,5 miliardy EUR, což společně s 37 miliardami EUR za rok 2015 odpovídá celkové částce 122,5 miliardy EUR investic aktivovaných fondem EFSI;

24.  vyslovuje pochybnosti o tom, že by vyšší cíl v hodnotě 500 miliard EUR mohl být dosažen při provádění EFSI 2.0, a vyzývá EIB, aby dokázala přidanou hodnotu EFSI jakožto finančního nástroje určeného k podnícení soukromých investic;

25.  připomíná, že výchozím zdůvodněním EFSI, který se na rozdíl od jiných stávajících finančních nástrojů EIB opírá o rozpočet EU, je zajišťovat adicionalitu tak, že bude poukazovat na skutečně přínosná a inovativní odvětví orientovaná na budoucnost a riskantnější projekty, jakož i objevovat nové protějšky ze soukromého sektoru;

26.  poznamenává, že doplňkovost mezi jednotlivými pilíři investičního plánu pro Evropu je stále ještě ve fázi zrodu; uznává, že ačkoli v rámci pilíře 2 má skupina EIB velmi silný vliv na Evropské centrum pro investiční poradenství (EIAH), na zbývající část pilíře 2 (zajištění toho, aby se financování investic dostalo do reálné ekonomiky) či na pilíř 3 (zlepšování investičního prostředí – reforma regulace) má vliv velmi omezený;

27.  zdůrazňuje význam kritérií adicionality, podle nichž je nutné podporovat operace, které jsou způsobilé pouze pro podporu z EFSI, pokud jejich účelem je řešit jednoznačně zjištěná selhání trhu či neoptimální investiční situace, a které by bez EFSI nemohly být provedeny v témže rozsahu nebo v témže časovém rámci; požaduje, aby skupina EIB plně využívala svou rizikovou kapacitu k výběru inovativních podniků, ale aby současně projevila schopnost přinášet skutečnou přidanou hodnotu, např. ve formě stabilních a kvalitních pracovních míst;

28.  připomíná, že posouzení adicionality všech projektů podporovaných z EFSI musí být řádně zdokumentováno; vyjadřuje politování nad tím, že srovnávací přehledy týkající se schválených operací nejsou zveřejňovány v rámci EFSI 1.0; připomíná, že skutečnost, že tyto přehledy nejsou zveřejňovány, zapříčiňuje problémy v oblasti odpovědnosti a transparentnosti; zdůrazňuje význam transparentnosti, pokud jde o srovnávací přehledy ukazatelů EFSI, a to i s ohledem na potřebu zajistit, aby investiční výbor EFSI nesl odpovědnost, a oceňuje proto, že přehledy ukazatelů budou v rámci EFSI 2.0 zveřejňovány; konstatuje mimo jiné, že v zájmu zaručení větší jednotnosti a transparentnosti při výběru projektů je nutná jednoznačnější definice zásady adicionality ve vztahu k riskantnějším činnostem, než jsou standardní operace EIB;

29.  vyzývá EIB, aby poskytovala úplné a relevantní informace o kvalitativním řízení při plnění vytyčených cílů EFSI, a dokládala tak jejich skutečnou adicionalitu a dopad ve srovnání s referenčními hodnotami;

30.  vyzývá banku, aby objasnila projekty financované z fondu EFSI, mezi něž případně patří i infrastrukturní zařízení, která mají značný dopad na životní prostředí a pochybnou adicionalitu, jako jsou biorafinérie, ocelárny, zařízení na znovuzplyňování a skladování plynu a dálnice; vyzývá banku, aby v souladu se svými postupy řádné kontroly seriózně zohlednila prohlášení místních úřadů, společenství zúčastněných subjektů a skupin občanské společnosti; žádá EIB, aby s přihlédnutím k zásadě předběžné opatrnosti zmrazila a v případě nutnosti ukončila financování projektů vždy, když je vědecky prokázáno nebo skutečně hrozí, že projekty budou mít negativní dopad na životní prostředí a nepříznivý vliv na společnost nebo na místní komunity;

31.  z důvodu určení odpovědnosti trvá na tom, že investiční výbor musí na základě přehledu ukazatelů pravidelně vyhodnocovat vývoj investic zaměřených na výsledky s cílem identifikovat projekty, jež jsou vhodně zaměřené z hlediska jejich skutečného makroekonomického dopadu nebo stimulačního vlivu na udržitelný růst a tvorbu pracovních míst; žádá objektivní přehled o adicionalitě a přidané hodnotě těchto projektů, stejně jako o jejich slučitelnosti s politikami Unie či jinými klasickými operacemi EIB;

32.  vyjadřuje politování nad tím, že pouze 20 % finančních prostředků z EFSI podpořilo projekty, které přispívají ke zmírnění změny klimatu a k přizpůsobení se této změně, ačkoli standardní portfolio EIB dosáhlo 25 % prahové hodnoty; vyzývá EIB, aby za účelem ochrany životního prostředí a plnění kritérií konference COP 21 zajistila, aby její nejpřísnější normy byly za všech okolností dodržovány;

33.  je znepokojen skutečností, že na konci roku 2016 činily investice z EFSI do sociální infrastruktury (lidský kapitál, kultura a zdraví) pouze 4 % (méně než 900 milionů EUR), a že tato infrastruktura je tedy sektorem, jenž je z EFSI nejméně podporován, a to jak celkově, tak v rámci obou jednotlivých oken: okno pro infrastrukturu a inovace a okno pro MSP; zdůrazňuje, že je očividně a naléhavě nutné značně zvýšit podíl a objem těchto investic;

34.  vyslovuje politování nad tím, že stávající podpůrné služby k řešení kapacitních nedostatků nejsou k dispozici na místní úrovni v každém členském státě; domnívá se, že místním a regionálním aktérům by měla být poskytnuta náležitá vysvětlení nebo strategické pokyny, zejména pokud jde o postavení EFSI a jeho případné zkombinování s jinými fondy Unie nebo EIB; konstatuje, že spolupráce fondu EFSI s dalšími finančními zdroji EU (COSME, Horizont 2020) by měla být posílena s cílem dosáhnout lepší součinnosti; poukazuje na to, že EFSI by neměl být považován pouze za další doplňkový finanční zdroj a že by se měla věnovat náležitá pozornost tomu, aby nedocházelo k dvojímu zaměření či dvojímu financování;

35.  bere na vědomí zvýšení objemu zvláštních činností EIB, které je výsledkem prvního roku a půl existence EFSI; domnívá se, že zvláštní činnosti EIB podporované z EFSI musí zajistit adicionalitu ve srovnání s jinými finančními nástroji EIB, Evropského investičního fondu (EIF) nebo Unie;

36.  naléhavě vyzývá ke zlepšení transparentnosti výběru operací a ke zveřejňování všech provozních informací o podepsaných operacích prostřednictvím srovnávacího přehledu ukazatelů, jakož i ke zvýšení odpovědnosti za operace;

37.  požaduje zefektivnění mechanismů řízení, aby byly lépe určeny příslušné povinnosti Komise a EIB, byla zajištěna nezávislost a zabránilo se střetům zájmů různých aktérů podílejících se na rozhodovacím procesu, zejména členů investičního výboru EFSI;

38.  vítá větší odpovědnost Evropského fondu pro strategické investice (EFSI 2.0) vůči Evropskému parlamentu (mj. v podobě pravidelných zpráv a účasti zástupce EP v řídící radě EFSI) i větší transparentnost srovnávacího přehledu ukazatelů EFSI; očekává proto, že v souladu s nařízením o EFSI 2.0 budou zveřejněna posouzení projektů provedená v rámci srovnávacího přehledu ukazatelů s cílem zajistit, aby finanční prostředky EU byly použity pouze jako záruka za projekty, jejichž charakter odůvodňuje takovou dodatečnou veřejnou podporu; vyjadřuje však politování nad skutečností, že součástí návrhu na prodloužení EFSI nebylo posouzení dopadů, jak stanovují pokyny ke zlepšování právní úpravy, ani posouzení ex ante, jež vyžadují články 30 a 140 finančního nařízení v případě výdajových programů a finančních nástrojů;

39.  doporučuje, aby ve výročních zprávách bylo uvedeno, jak EIB uplatnila doporučení obsažená v usneseních Evropského parlamentu, což je otázka kontroly odpovědnosti, kterou je třeba formalizovat;

Přehled nástrojů změny a vytváření hodnoty při provádění cílů veřejné politiky EU

40.  bere na vědomí zprávu o operacích, které EIB uskutečnila v EU v roce 2016, v níž jsou popsány finanční prostředky, které EIB poskytla ve čtyřech základních oblastech veřejné politiky: inovace a dovednosti (19,6 % podepsaných úvěrů EIB v roce 2016 – 13,1 miliardy EUR), malé a střední podniky a podniky se střední tržní kapitalizací (31,7 % – 21,3 miliardy EUR), infrastruktura (27,1 % – 18,1 miliardy EUR) a životní prostředí (21,6 % – 14,5 miliardy EUR);

41.  vyjadřuje politování nad tím, že ve zprávě o operacích, které EIB uskutečnila v EU v roce 2016, nejsou obsaženy strukturované informace o jedné z průřezových politik banky, tj. o politice hospodářské a sociální soudržnosti; vyjadřuje své znepokojení nad tím, že rok 2016 byl již druhým rokem, kdy EIB nedosáhla u investic na politiku soudržnosti zamýšlené úrovně ve výši 30 % (v EU dosáhla v roce 2016 26,8 % a v roce 2015 25,2%);

42.  zdůrazňuje, že je třeba, aby výroční zprávy EIB obsahovaly podrobnější analýzu investičních požadavků jednotlivých odvětví v EU, aby bylo možné stanovit oblasti, ve kterých investice zaostávají za požadavky potřebnými k plnění priorit EU; domnívá se, že EIB by měla posoudit, zda jsou její investiční nástroje schopny působit proti těmto deficitům;

43.  zastává názor, že úvěrová činnost EIB by se mohla zvýšit prostřednictvím účinnějšího a strategičtějšího přidělování prostředků, které by se zaměřilo na produktivní a udržitelné investiční projekty s prokazatelnou přidanou hodnotou a lepšími synergiemi s veřejnými prostředky za účelem oživení veřejných investic a podnícení vnitřní poptávky; zdůrazňuje, že toto zvýšení by měla kromě odpovídající diverzifikace škály produktů EIB, včetně účinnějšího a transparentnějšího využívání partnerství veřejného a soukromého sektoru, přičemž veřejný a soukromý přínos by měl zůstat v rovnováze, doprovázet i další inovativní řešení s cílem lépe reagovat na potřeby reálné ekonomiky;

44.  upozorňuje na početné výzvy, aby EIB působila jako katalyzátor a usnadňovala šíření osvědčených postupů ve všech členských státech, a to zejména prostřednictvím příslušných vnitrostátních podpůrných bank, investičních platforem a institucí, které představují hlavní nástroj koordinované reakce EU na nízkou míru investic;

45.  vyslovuje politování nad faktem, že sociální investice představují méně než 6 % ročního portfolia EIB; podtrhuje, že sociální soudržnost je klíčovým a prioritním horizontálním cílem EIB, a trvá na tom, že banka musí vzít v potaz nutnost omezit v EU nerovnosti a rozdíly a investovat do sociálních odvětví a z geografického hlediska i ve větším rozsahu;

Podpora malých a středních podniků a podniků se střední tržní kapitalizací

46.  uznává, že tendence vytvořit místo klasických dotací více finančních nástrojů na podporu malých a středních podniků představuje politickou výzvu a změnu, pokud jde o monitorování transakcí, správu fondů a míru či rychlost vyplácení prostředků malým a středním podnikům; poukazuje na to, že malé a střední podniky a podniky se střední tržní kapitalizací sehrávají v evropském hospodářství zásadní úlohu, neboť vytvářejí pracovní místa a blahobyt a podporují inovace; zdůrazňuje, že malé a střední podniky tvoří v EU více než 90 % podniků a zaměstnávají dvě třetiny ekonomicky aktivního obyvatelstva, a že usnadňování přístupu malých a středních podniků a podniků se střední tržní kapitalizací k finančním prostředkům musí proto i nadále zůstat jednou z hlavních priorit EIB; připomíná, že EIB by měla být jednou z institucí, které malým a středním podnikům pomáhají vyřešit nedostatek finančních prostředků, s nímž se potýkají;

47.  všímá si toho, že podpora EIB pro malé a střední podniky činila přibližně 33,6 % finančních prostředků, které EIB v roce 2016 poskytla prostřednictvím Evropského investičního fondu, přičemž pomocí finančních zprostředkovatelů uvolnila investice ve výši 36,2 miliardy EUR s cílem udržet 3,8 milionu pracovních míst;

48.  konstatuje, že se rozšířila škála produktů InnovFin, neboť byly zavedeny dva nové nástroje financování zaměřené na demonstrační projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie a infekčních chorob; vítá novou operaci ve výši 140 milionů EUR, která zahrnuje platformu pro přímé úvěrování propojující investory s malými a středními podniky, které potřebují finanční prostředky;

49.  vyzývá EIB k užší spolupráci s jejími finančními zprostředkovateli v členských státech, aby tak potenciální příjemci získávali relevantní informace a bylo vytvořeno prostředí příznivé pro podnikatele, které by malým a středním podnikům usnadnilo přístup k financování; zdůrazňuje význam EIB z hlediska usnadňování partnerství a posilování podpůrných nástrojů pro financování činností mikropodniků, malých a středních podniků a inovativních začínajících podniků; rovněž EIB vyzývá, aby intenzivněji spolupracovala s regionálními veřejnými institucemi s cílem optimalizovat možnosti financování malých a středních podniků;

50.  zdůrazňuje, že skupina EIB musí dále rozvíjet svou kulturu rizik s cílem zlepšit svou účinnost a doplňkovost svých zásahů a jednotlivých politik EU, zejména v hospodářsky znevýhodněných regionech nebo v regionech, v nichž chybí stabilita, a to v souladu se soustavným a dlouhodobým cílem zajistit snadnější přístup MSP k financování, aniž by se však odchýlila od zásad řádné správy;

51.  zdůrazňuje, že je zapotřebí přizpůsobit investiční programy drobným projektům, má-li se zajistit účast malých a středních podniků; je přesvědčen, že EIB by měla přispívat k řešení případných problémů s nedostatkem finančních prostředků mikropodniků, a to častějším využíváním finančních nástrojů a produktů, jako jsou nástroje mikrofinancování a záruky;

52.  upozorňuje na to, že přístup k financování a internacionalizace jsou pro malé a střední podniky významnými překážkami; zdůrazňuje, že malé a střední podniky jsou páteří evropského hospodářství; je přesvědčen, že i když EIB postupuje správným směrem, musí učinit více pro zajištění jednoduššího a účinnějšího přístupu k finančním prostředkům pro malé a střední podniky, aby se mohly začlenit do globálních hodnotových řetězců; domnívá se, že EIB musí podporovat podniky v EU, které chtějí podnikat v zahraničí, mimo jiné prostřednictvím nástroje na podporu financování obchodu;

Inovace a dovednosti

53.  zdůrazňuje, že pro rozvoj evropské znalostní ekonomiky a splnění cílů strategie Evropa 2020, mj. investování 3 % HDP do výzkumu a vývoje, jsou klíčové investice do inovací a dovedností; zejména doufá, že EIB ve spolupráci s Komisí a členskými státy bude financovat projekty, které v krátkodobém až střednědobém horizontu odstraní nedostatek kvalifikované pracovní síly, jenž je velkou překážkou bránící investicím;

54.  konstatuje, že celkové úvěry poskytnuté v roce 2016 na inovativní projekty dosáhly výše 13,5 miliardy EUR, z nichž 12,2 miliardy EUR se týkalo prvních podpisů, zatímco celkové investiční náklady na projekty odpovídající novým operacím činily 50,2 miliardy EUR;

55.  naléhavě žádá EIB, aby inovativním firmám zajistila podporu při vývoji a uvádění na trh nových výrobků, postupů a služeb, neboť tyto firmy se při získávání finanční pomoci od komerčních bank potýkají s obtížemi; zdůrazňuje, že EIB významně přispívá k dokončení evropské digitální sítě (např. rychlého širokopásmového připojení) a k vytvoření jednotného digitálního trhu, jehož součástí jsou i digitální služby; vybízí EIB, aby vyvinula pobídky, které by podporovaly investice veřejného a soukromého sektoru do výzkumu a vývoje v oblasti informačních a komunikačních technologií, věd o živé přírodě, potravin, udržitelného zemědělství, lesnictví a nízkouhlíkových technologií;

56.  vítá přepracování úvěrového programu na podporu znalostní ekonomiky v oblasti vzdělávání, v jehož důsledku se financování rozšířilo tak, že kromě iniciativ zaměřených na mládež zahrnuje i odborné vzdělávání a celoživotní učení pro všechny věkové skupiny;

Investice do infrastruktury

57.  domnívá se, že provádění projektů se skutečnou evropskou přidanou hodnotou by mělo být pro Unii prioritou; je přesvědčen o tom, že inovativní a účinné hospodářství potřebuje vyspělý, ekologický a kvalitní dopravní systém a infrastrukturu, které by měly patřit mezi priority Unie a měly by se obzvláště zaměřit na inovativní multimodální infrastrukturu a dopravní řešení v řídce osídlených oblastech;

58.  vyzývá EIB, aby věnovala větší pozornost realizaci infrastrukturních projektů zejména ve slabších regionech, a zabránila tak zpomalení hospodářské konvergence; za tímto účelem očekává, že na úrovni Evropské unie budou zahájeny úvahy na téma veřejného financování opatření, a to i opatření dočasných, která umožní skutečné obnovení veřejných investic do infrastruktury;

59.  zdůrazňuje, že je třeba, aby evropská investiční politika více zohledňovala horizontální témata, zejména pokud jde o budoucí udržitelné dopravní prostředky a služby, což si vyžádá souběžný a koherentní vývoj alternativních energetických a telekomunikačních sítí; zdůrazňuje proto, že EIB sehrává zásadní úlohu při dlouhodobém financování, které je potřebné pro realizaci tohoto typu projektů za konkurenčních podmínek;

60.  konstatuje, že EIB financuje činnosti v oblasti infrastruktury a dopravy, přičemž v roce 2016 dosáhlo toto financování celkové výše 18,1 miliardy EUR, a připomíná, jak důležité je zajistit pro občany EU skutečnou hospodářskou, environmentální a sociální přidanou hodnotu a provést jednak podrobné hodnocení ex ante vybraných projektů, jednak následné hodnocení dosažených výsledků;

61.  vyzývá EIB, aby pokud jde o infrastrukturní projekty v rámci EU, investovala mnohem více prostředků do komplexní poradenské pomoci místním orgánům a menším obcím v ranější fázi určování a předběžného posuzování projektů;

62.  vyjadřuje znepokojení nad úvěrem ve výši 1,5 miliardy EUR, který EIB poskytla projektu transjadranského plynovodu, který v tranzitních zemích, tj. v Albánii, Řecku a Itálii, v různé míře nesplňuje minimální environmentální a sociální standardy stanovené zásadami pro financování rozvojových projektů (tzv. equator principles); vyjadřuje politování nad tím, že Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) již vyčlenila finanční prostředky ve výši 500 milionů EUR, a domnívá se, že tento projekt není vhodný pro investice ze strany EIB a že by se nemělo uvažovat ani o jeho financování ze strany jakékoli jiné banky, která si přeje provádět sociálně a environmentálně odpovědné investice;

Opatření v oblasti životního prostředí a klimatu

63.  bere na vědomí závazek EIB, že alespoň 25 % úvěrového portfolia EU bude vyčleněno na nízkouhlíkový růst odolný vůči změně klimatu; všímá si, že v roce 2016 dosáhla celková hodnota operací spojených se životním prostředím částky 14,4 miliardy EUR, z čehož operace v oblasti udržitelné dopravy činily 4,9 miliardy EUR, operace v oblasti ochrany životního prostředí a účinnosti přírodních zdrojů 5 miliard EUR a operace v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti 4,6 miliardy EUR; dále konstatuje, že podepsané úvěry na průřezový cíl týkající se opatření v oblasti změny klimatu dosáhly 17,5 miliardy EUR;

64.  zdůrazňuje důležitost cílů stanovených konferencí COP 21 v oblasti dopravy pro boj proti změně klimatu; vyjadřuje znepokojení nad tím, že doprava v Evropě způsobuje téměř čtvrtinu emisí skleníkových plynů a je hlavní příčinou znečištění ovzduší ve městech, přičemž emise v tomto odvětví zůstávají nad hodnotami z roku 1990; bere na vědomí, že v období let 2014–2016 EIB financovala v členských státech projekty v oblasti energie z fosilních zdrojů v celkové výši 5,3 miliardy EUR, a sice dva ropné projekty, jeden uhelný projekt a 27 projektů souvisejících s plynem, a přidělila 976 milionů EUR prostřednictvím vnější záruky na šest projektů mimo EU, z toho jeden projekt související s uhlím a pět projektů s fosilním plynem; zdůrazňuje, že přednostně by měl být financován přechod od silniční dopravy k udržitelnějším formám dopravy;

65.  zdůrazňuje, že je důležité, aby plánované projekty, které mají být financovány nebo spolufinancovány EIB, odpovídaly vnitrostátním klimatickým cílům souvisejícím s uplatňováním závěrů konference COP 21;

66.  vyzývá EIB, aby posílila financování projektů v souladu se svou strategií v oblasti klimatu a Pařížskou dohodou postupným ukončováním své podpory fosilních paliv, s cílem stát se klíčovým nástrojem EU v globálním společném úsilí při boji proti změně klimatu, a aby podporovala udržitelný rozvoj a dosažení konkurenceschopnějšího, bezpečnějšího a udržitelnějšího energetického systému v souladu s energetickou strategií pro rok 2030; vyzývá za tímto účelem EIB, aby se zejména při usnadňování investic do sektoru energetiky zdržela financování projektů spojených se značným znečišťováním životního prostředí a zastaralými technologiemi; vyzývá EIB, aby zvýšila své úvěry určené na projekty veřejné infrastruktury zaměřené na zmírnění důsledků změny klimatu (např. povodně) a malé projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů;

67.  vyzývá EIB, aby ještě zvýšila podporu, kterou zaměřuje na energii z obnovitelných zdrojů, zejména na decentralizované a malé projekty;

Reakce na globální výzvy

68.  připomíná, že 10 % celkové úvěrové činnosti EIB je určeno na operace mimo Unii, a bere na vědomí, že celková výše částky, kterou EIB přidělila tvůrcům projektů mimo Evropskou unii, se ve srovnání s rokem 2015 zvýšila; zdůrazňuje proto, jak je důležité, aby EIB podávala každý rok zprávu o svých činnostech mimo Unie z hlediska dodržování obecných zásad, kterými se řídí vnější činnost Unie, a aby řádně plnila svou úlohu v rámci obnoveného závazku Unie zajistit soudržnost politik ve prospěch rozvoje a v souladu s dalšími politikami EU, agendou OSN do roku 2030 a Pařížskou dohodou o klimatu, podporou vzdělávání a vytváření důstojných pracovních míst, zajištěním plného dodržování lidských a pracovních práv a práv v oblasti životního prostředí a podporou rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že by EIB při podpoře podniků z EU v zahraničí měla brát řádně v úvahu obchodní strategii EU, včetně stávajících a budoucích obchodních dohod;

69.  vyzývá EIB, aby ve spolupráci s ESVČ a GŘ DEVCO vypracovala metodiku pro měření dopadu svých úvěrových operací mimo EU na celkovou rozvojovou spolupráci EU, zejména pokud jde o Agendu OSN 2030 a dopad na lidská práva;

70.  bere na vědomí iniciativy EIB zaměřené na posílení ekonomické odolnosti ve zdrojových zemích migrace, a zejména její úsilí o dosažení silného multiplikačního účinku vnější politiky EU v Africe;

71.  považuje za důležité, aby EIB posílila své kapacity pro převzetí rizik a poskytování záruky za rizika, zejména pokud jde o projekty rozvíjející a posilující soukromý sektor a projekty, které patří do rámce iniciativy týkající se ekonomické odolnosti;

72.  opakuje, že je zapotřebí, aby Účetní dvůr zintenzivnil svá hodnocení operací EIB, při kterých jsou využívány zdroje z rozpočtu EU, a aby důkladněji kontroloval operace prováděné v rámci vnějšího úvěrového mandátu (ELM) EIB;

73.  zdůrazňuje skutečnost, že vnější operace EIB by měly podporovat politické oblasti, které jsou pro EU velmi důležité;

74.  bere na vědomí, že EIB navyšuje kapacitu iniciativy na zvýšení dopadu finanční pomoci v zemích AKT a mění ji v revolvingový fond, přičemž 300 milionů EUR je určeno na řešení migrace přímo podporou iniciativ soukromého sektoru; konstatuje, že EIB v rámci investiční facility AKT poskytne rovněž 500 milionů EUR, aby podpořila projekty veřejného sektoru zaměřené na migraci; zdůrazňuje, že je důležité, aby se prostředky EIB nevyužívaly na bezpečnost ani ochranu hranic; domnívá se, že je spíše třeba se zaměřit na udržitelný rozvoj třetích zemí; opakuje, že u prováděných projektů je důležité důsledně kontrolovat dodržování náležité péče v souvislosti s lidskými právy; vyzývá EIB, aby při provádění svých projektů vzala v úvahu všechny případy porušení lidských práv a aby na základě toho případně ukončila poskytování příslušných úvěrů; doporučuje, aby se EIB zavázala dodržovat příslušnou úmluvy OSN o lidských právech do konce roku 2018, aby se dodržování náležité péče v souvislosti s lidskými právy promítlo do všech úrovní projektového cyklu; žádá, aby byly vypracovány praktické pokyny k posuzování aspektů týkajících se všech základních lidských práv, které by se měly využívat při ex-ante hodnocení i průběžném sledování jednotlivých projektů; požaduje posouzení Komise, které by poukázalo na rizika porušování lidských práv v rámci záruky EU;

75.  poukazuje na účinnost investiční facility zřízené v roce 2003 v rámci dohod z Cotonou a požaduje, aby byl tento nástroj zachován i po opětovném projednání dohod, které zavazují EU a její partnery ze zemí AKT, v roce 2020;

76.  v souvislosti s novým vnějším úvěrovým mandátem EIB vyzývá k zajištění toho, aby vedle předchozích priorit, kterými jsou klima, malé a střední podniky a socioekonomická infrastruktura, přinášela skutečnou přidanou hodnotu a adicionalitu i nová priorita v oblasti migrace; zdůrazňuje proto, že nově vytvořenou iniciativu na posílení ekonomické odolnosti je třeba provádět vhodným způsobem a při tom podporovat projekty, které se liší od projektů financovaných dříve;

77.  vítá úlohu EIB při rozvoji místního soukromého sektoru a její podporu mikrofinancování a uznává, že její činnosti nabízejí nové hospodářské a obchodní příležitosti; zdůrazňuje, že je nezbytné řádně a účinně přizpůsobit činnosti EIB stávajícím mezinárodním výzvám; požaduje rozšíření vnějšího úvěrového mandátu EIB s cílem posílit její úlohu, pokud jde o dosahování udržitelného rozvoje a zajišťování strategické reakce na hlavní příčiny migrace, a její aktivnější zapojení do nové strategie pro soukromý sektor; vyzývá v této souvislosti EIB, aby se více zapojila do projektů infrastruktury, dopravy a digitalizace, které jsou nezbytné pro podporu místních a regionálních obchodních tras, a na podporu internacionalizace malých a středních podniků, čímž aktivně přispěje k provedení dohody WTO o usnadnění obchodu; opakuje, že činnosti EIB musí být v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN;

78.  konstatuje, že v roce 2016 schválila EIB tři nové nástroje pro mikrofinancování, jeden pro Karibskou oblast, jeden pro Tichomoří a dva pro Afriku s celkovou částkou ve výši 110 milionů EUR a jeden pro jižní sousedství ve výši 75 milionů EUR; připomíná, že nástroje EIB pro mikrofinancování a její technická pomoc umožnily přidělit 300 milionů EUR více než 1,5 milionu příjemců; vyzývá EIB, aby do své příští zprávy začlenila pákový efekt těchto nástrojů společně s finančními prostředky vyčleněnými v rámci finančních nástrojů vnější činnosti;

79.  konstatuje, že v roce 2016 směřovala polovina všech úvěrových operací EIB v rámci ELM k místním finančním zprostředkovatelům s cílem posílit mikroúvěry; vyzývá EIB, aby provedla genderové hodnocení poskytování úvěrů prostřednictvím finančních zprostředkovatelů, vzhledem k tomu, že mikroúvěry jsou určeny převážně podnikatelkám;

80.  bere na vědomí, že EIB má v plánu zřídit v rámci skupiny EIB pobočku zaměřenou na rozvoj, která by se měla stát rozvojovou bankou EU; vyzývá EIB a Komisi, aby přípravy tohoto kroku prováděly co nejtransparentnějším a nejinkluzivnějším způsobem, včetně veřejných konzultací;

81.  konstatuje, že EIB může mít prostřednictvím svých úvěrových nástrojů významný vliv na novou evropskou hospodářskou diplomacii; v této souvislosti zdůrazňuje, že EIB musí při své činnosti zohledňovat hospodářské aspekty diplomacie;

82.  podporuje intenzivnější partnerství mezi EIB a rozvojovými agenturami členských států a projekty prováděné společně EIB a jinými mnohostrannými rozvojovými bankami, zejména pokud je účelem těchto projektů přispět k dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje do roku 2030;

83.  konstatuje, že v posledních několika letech jsou podpůrná opatření v oblasti přímých zahraničních investic (PZI) ve vztahu k Asii nedostatečná; zdůrazňuje, že by investoři z EU, a zejména malé a střední podniky, měli mít větší zastoupení na čínském a indickém trhu a na trhu zemí sdružení ASEAN a měli by těžit ze stejných podmínek; vyzývá EIB, aby společnostem z EU poskytovala přímé financování na podporu investic v zahraničí, a to i prostřednictvím vnějšího úvěrového mandátu (ELM);

Posílení správy a řízení, obchodních postupů a standardů v oblasti transparentnosti a odpovědnosti EIB

84.  je přesvědčen, že je třeba posílit vazbu mezi kontrolou dopadu a výkonu na jedné straně a větší odpovědností a viditelností na straně druhé, přičemž je třeba vycházet z procesu potvrzování věrohodnosti závazného pro všechny zúčastněné strany (finanční zprostředkovatele, předkladatele a konečné příjemce, s důkladnou kontrolou integrity a ověřováním identity klienta v rámci politiky „poznej svého klienta“); vyzývá EIB, aby zveřejňovala informace o vysoce rizikových subprojektech a aby si vyměňovala zkušenosti s jinými mezinárodními mnohostrannými rozvojovými bankami, a to zejména prostřednictvím výměny informací o výsledcích přezkumu náležité péče v souvislosti s podnikovými či daňovými záležitostmi nebo o výsledcích přezkumu v rámci politiky „poznej svého klienta“;

85.  uznává, že je důležité šířit mezi místními a regionálními aktéry informace o dostupnosti financování a technické podpory v celé EU; uznává také, že přiměřená informovanost o účasti EIB na financování projektů je pro různé zúčastněné strany nezbytná, mají-li si být občané na místní úrovni vědomi svého práva odvolat se a podat stížnost prostřednictvím kanceláře mechanismu pro řešení stížností a evropského veřejného ochránce práv; konstatuje, že v roce 2016 bylo zaregistrováno 89 stížností, z nichž 84 bylo přípustných, přičemž v roce 2015 bylo obdrženo 56 stížností;

86.  je znepokojen navrhovanou revizí mechanismu EIB pro řešení stížností a vyzývá EIB, aby obzvláště zajistila, aby: vedoucí pracovník odpovědný za mechanismus EIB pro řešení stížností náležitě zaznamenával všechny stížnosti a informoval stěžovatele o obdržení jejich stížnosti před rozhodnutím o její přípustnosti; aby tento vedoucí pracovník byl nezávislý na ostatních částech struktury řízení banky, mohl přijímat veškerá rozhodnutí o přípustnosti stížností, aniž by je musel konzultovat s pracovními útvary skupiny EIB, a mohl rozhodnout o tom, zda stížnost je přípustná pro prošetření, přezkum dodržování norem či mediaci i bez dohody s ostatními útvary EIB, s generálním inspektorem nebo řídícím výborem; aby se, pokud jde o definici nesprávného úředního postupu, řídil příkladem evropského veřejného ochránce práv tak, aby tento nesprávný postup zahrnoval špatnou nebo nedostatečnou správu, například správní pochybení, nespravedlnost, diskriminaci, zneužití moci, neposkytnutí odpovědi, neposkytnutí informací a zbytečné prodlevy; aby byl postup maximálně transparentní a mechanismus pro řešení stížností proaktivně zveřejňoval informace o svých postupech, operacích a případech; aby postupy náboru vedoucího a pracovníků mechanismu byly transparentnější;

87.  upozorňuje na připomínky, jež byly k některým návrhům na revizi mechanismu EIB pro řešení stížností vzneseny při veřejných konzultacích, konkrétně na vynětí případů spojených s veřejnými zakázkami z mechanismu pro řešení stížností a otázky týkající se zákonnosti politiky EIB, a na omezení nezávislosti kanceláře mechanismu pro řešení stížností stanovením požadavku konzultovat před rozhodnutím o přípustnosti stížnosti další útvary a omezením možností kanceláře vydávat doporučení; důrazně vybízí řídící výbor, aby tyto připomínky vzal v potaz;

88.  zdůrazňuje, že je důležité, aby evropský veřejný ochránce práv vykonával veřejnou kontrolu nad EIB;

89.  vítá, že jsou zveřejňovány zápisy ze schůzí správní rady EIB, a doporučuje EIB, aby rovněž uvažovala o zveřejňování těch informací ze schůzí řídícího výboru, které nejsou důvěrné; s ohledem na úroveň projektů opakuje svůj požadavek na systematické zveřejňování zpráv o dokončení projektů v rámci činnosti EIB mimo Evropu a rovněž zpráv o hodnocení na základě tří pilířů (3PA) a měření výsledků (REM) projektů EIB; je přesvědčen, že postup zveřejňování přehledu ukazatelů, jak je plánováno v případě EFSI 2.0, by se měl uplatnit na všechny projekty prováděné EIB; konstatuje, že toto zveřejňování by znamenalo výrazný průlom v transparentnosti operací EIB;

90.  je hluboce znepokojen skutečností, že vedení banky zatím žádným způsobem nereagovalo na specifická ustanovení bodů 75 a 76 usnesení Parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o kontrole finančních činností EIB za rok 2015, a připomíná, že je třeba stanovit přísnější pravidla týkající se střetu zájmů a jasná, přísná a transparentní kritéria určená k tomu, aby se zabránilo korupci v jakékoli podobě; opakuje, že EIB musí přepracovat svůj kodex chování tak, aby její místopředsedové nebyli pověřováni operacemi ve svých domovských členských státech, neboť taková situace ohrožuje nezávislost instituce; je hluboce znepokojen nedostatky, které byly zjištěny ve stávajících mechanismech EIB pro předcházení možným střetům zájmů v řídících orgánech EIB; v tomto ohledu vyzývá EIB, aby vzala v úvahu doporučení veřejného ochránce práv a co nejdříve přepracovala svůj kodex chování, aby tak lépe předcházela střetům zájmů ve svých řídících orgánech a případným problémům v souvislosti s efektem „otáčivých dveří“, vyzývá EIB, aby se ihned po dokončení vyjednávání Komise, Parlamentu a Rady připojila k interinstitucionální dohodě o rejstříku transparentnosti;

91.  zdůrazňuje, že potírání škodlivých daňových praktik ve všech podobách by mělo být i nadále významnou prioritou EIB; vyzývá EIB, aby neprodleně uplatnila příslušné právní předpisy a standardy EU týkající se vyhýbání se daňovým povinnostem, daňových rájů a dalších souvisejících témat a aby od svých klientů vyžadovala patřičné dodržování těchto pravidel; vyjadřuje své znepokojení nad nedostatkem informací zveřejňovaných EIB o konečném skutečném vlastnictví, zvláště v případech, kdy financování závisí na soukromých kapitálových fondech; naléhavě EIB žádá, aby v případech, kdy se zjistí, že projekty EIB mají spojitost s jurisdikcemi, které jsou problematické z hlediska daní, přijala proaktivní opatření a prováděla opatření posílené hloubkové kontroly;

92.  trvá na tom, že je třeba, aby EIB vypracovala podrobný veřejný seznam kritérií pro výběr finančních zprostředkovatelů s cílem posílit odhodlání EU v boji proti zneužívání daňového systému a účinněji předcházet nebezpečí korupce a průniku organizované trestné činnosti a terorismu; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit kritéria hodnocení projektů, aby se zaručilo, že finanční prostředky nebudou investovány prostřednictvím subjektů ve třetích zemích, které nesplňují mezinárodní daňové standardy;

93.  zdůrazňuje, že je třeba zpřísnit standardy v oblasti daňové transparentnosti a řádné daňové správy, zejména pokud se jedná o ustanovení týkající se vyhýbání se daňovým povinnostem; bere na vědomí, že na konci roku 2017 přijala EU seznam nespolupracujících daňových jurisdikcí; v této souvislosti vyzývá EIB, aby v rámci svého probíhajícího přezkumu zkvalitnila svou politiku vůči netransparentním a nespolupracujícím jurisdikcím (politika NCJ) a vyvinula odpovědnou daňovou politiku na širším základě; vyzývá EIB, aby prokázala proveditelnost přísnějších standardů daňové transparentnosti tím, že přijme politiku, která jde nad rámec minimálních zákonem stanovených požadavků, přičemž EIB by měla jít v oblasti spravedlivého zdanění příkladem; obzvláště zdůrazňuje, že je nutné bez výjimky podmínit poskytování přímých i nepřímých úvěrů zveřejňováním daňových a účetních údajů rozčleněných podle zemí a zveřejňováním údajů o skutečném vlastnictví u přijímajících subjektů a finančních zprostředkovatelů zapojených do transakcí spojených s financováním;

94.  s potěšením konstatuje, že EIB přikládá své politice nulové tolerance vůči podvodům, korupci a podvodným dohodám velký význam; vyzývá EIB, aby s cílem chránit své finanční zájmy a finanční zájmy EU přijala veškerá vhodná opatření, včetně pozastavení plateb a vyplácení úvěrů, vždy když to vyžaduje šetření vedené agenturou OLAF nebo trestní vyšetřování, a dále EIB vyzývá, aby příslušným způsobem upravila svá interní pravidla; zdůrazňuje, že je třeba zveřejňovat informace týkající se systému veřejných zakázek a zadávání subdodávek, aby se tak zabránilo jakémukoli riziku podvodu a korupce; zdůrazňuje, že na internetových stránkách EIB by mělo být vyhrazeno viditelné místo, kde budou veřejně uváděny vyloučené subjekty, což by mělo mít odstrašující účinek; zdůrazňuje, že je důležité, aby EIB vstoupila do sítí vzájemného vylučování (cross-debarment) s dalšími mnohostrannými věřiteli; vyzývá EIB, aby sladila svou politiku vylučování s dalšími mnohostrannými věřiteli, jako je Světová banka, která registruje více než 800 „vyloučených“ jednotlivců a společností, i když objem jejích finančních prostředků činí přibližně polovinu prostředků EIB;

95.  doufá, že EIB bude v souladu se sdělením Komise z roku 2016 dále uplatňovat a zlepšovat vnější strategii pro efektivní zdanění, a zajišťovat tak soulad s mezinárodními normami pro daňovou transparentnost a prosazovat podávání zpráv rozčleněných podle jednotlivých zemí na mezinárodní úrovni; vyzývá EBI, aby zaručila vysokou kvalitu informací o konečných příjemcích a účinně předcházela operacím prováděným pomocí finančních zprostředkovatelů, s nimiž jsou spjaty zkušenosti poukazující na problémy s transparentností, podvody, korupcí, organizovanou trestnou činností, praním peněz nebo nepříznivými dopady v sociální a environmentální oblasti;

96.  vyjadřuje politování nad tím, že případy „dieselgate“ vyvolaly otázky ohledně toho, zda Volkswagen získal úvěry od EIB podvody a klamem; žádá EIB, aby se řídila doporučeními úřadu OLAF a aktivně přijala opatření k uplatňování své politiky v oblasti boje proti podvodům; upozorňuje na tajnosti kolem způsobu, jakým EIB tento případ řeší, a naléhavě EIB vyzývá, aby zpřístupnila zprávu úřadu OLAF o jejím úvěru poskytnutém Volkswagenu a aby zveřejnila přinejmenším smysluplné shrnutí této zprávy;

97.  poukazuje na to, že vleklé vyšetřování korupce v souvislosti se skandálem systému MOSE bylo ukončeno dne 14. září 2017 rozsudkem soudu v Benátkách, který odsoudil dvě hlavní osoby přímo zapojené do skandálu ke čtyřem letům odnětí svobody a k zabavení částky 9 575 000 EUR; vyjadřuje politování nad tím, že EIB v letech 2011 až 2013 poskytla tři úvěry ve výši 1,2 miliardy EUR na realizaci projektu MOSE, přičemž poslední z úvěrů byl poskytnut poté, co vnitrostátní orgány zahájily vyšetřování korupce; vyzývá EIB, aby zajistila co nejpřísnější uplatňování politiky nulové tolerance k podvodům a aby ukončila veškeré financování projektu MOSE i projektů s ním souvisejících prostřednictvím systému společností a příjemců zapojených do realizace projektů v regionu Veneto, zejména úseku dálnice A4 známého jako Passante di Mestre, v souvislosti s nímž probíhá nyní vyšetřování daňového podvodu, korupce a průniku organizované trestné činnosti, a třetího pruhu dálnice A4 v úseku mezi Benátkami a Terstem; naléhavě EIB žádá, aby provedla odpovídající vnitřní vyšetřování týkající se výběru příjemců a vyplácení a řízení vlastních finančních prostředků a aby zveřejnila jeho výsledky;

98.  vítá pravidelný přezkum optimálního bankovního rámce a osvědčených postupů ve skupině EIB, který se provádí za účelem zjištění nedostatků při jejich dodržování; domnívá se, že mandáty EIB a EIF si žádají komplexní a pravidelný systém posuzování a kontroly rizik na úrovni skupiny EIB, čímž doladění hlavních provozních procesů a výměna informací týkajících se správy mandátů získávají z hlediska celkové odpovědnosti EIB zásadní význam;

99.  vítá návrhy výboru EIB pro etiku a compliance v oblasti správy a řízení společnosti a transparentnosti, např. aby byly do jeho oblasti působnosti zařazeny etické otázky, a to vedle mechanismů pro účinnější předcházení střetům zájmů v řídících orgánech a možnému efektu „otáčivých dveří“, zavedení postupu pozastavení výkonu funkce u členů řídícího výboru a zavedení poradního výboru, který bude moci vydávat stanoviska předtím, než budou formálně jmenováni členové řídícího výboru;

100.  zdůrazňuje, že je důležité posilovat závazky v oblasti integrity v období po ukončení zaměstnání a zavést konkrétní sankce pro eventuální případy „otáčivých dveří“ mezi nejvyšším vedením EIB a soukromým sektorem; je proto přesvědčen, že tzv. období „vychladnutí“, během něhož bývalí členové správní rady nesmějí lobovat u řídících orgánů nebo zaměstnanců EIB, by mělo trvat alespoň 12 měsíců;

101.  vítá zahájení přezkumu politiky EIB pro whistleblowing i aktualizaci informací týkajících se provádění rámce AML-CFT (boj proti praní peněz a financování terorismu) po jeho přijetí EIB v roce 2014, a to v úzké souvislosti s požadavky na zjištění a ověření identity klienta („poznej svého klienta“) u aktuálních portfolií a nových obchodních aktivit;

Kroky v návaznosti na doporučení Parlamentu

102.  znovu vyzývá EIB, aby podávala zprávy o aktuálním vývoji a stavu plnění předchozích doporučení, která Parlament uvedl ve svých každoročních usneseních, zejména pokud jde o dopad úvěrových činností banky;

o
o   o

103.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské investiční bance a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 378, 9.11.2017, s. 2. (2) Úř. věst. C 346, 21.9.2016, s. 77. (3) Úř. věst. C 66, 21.2.2018, s. 6. (4) Přijaté texty, P8_TA(2017)0138. (5) Úř. věst. L 280, 27.10.2011, s. 1. (6) Úř. věst. L 135, 8.5.2014, s. 1. (7) Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.