Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. listopadu 2017 nazvané „Budoucnost potravinářství a zemědělství“ (COM(2017)0713),

–  s ohledem na články 38 a 39 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), kterými se stanoví společná zemědělská politika a její cíle,

–  s ohledem na články 40 a 42 SFEU, kterými se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, a v jakém rozsahu se pravidla hospodářské soutěže vztahují na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty,

–  s ohledem na článek 13 SFEU,

–  s ohledem na článek 349 SFEU, jenž definuje status nejvzdálenějších regionů a stanoví podmínky pro uplatnění Smluv v těchto regionech,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/2393 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, a (EU) č. 652/2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin(1) („souhrnné nařízení“),

–  s ohledem na směrnici Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely(2),

–  s ohledem informační dokument Evropského účetního dvora o budoucnosti SZP, který byl zveřejněn dne 19. března 2018,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů(3), a zprávu Komise ze dne 10. října 2017 o národních akčních plánech členských států a o pokroku při provádění směrnice 2009/128/ES o udržitelném používání pesticidů (COM(2017)0587),

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 6. února 2018 o zřízení, působnosti, složení a funkčním období zvláštního výboru pro postup Unie pro povolování pesticidů(4),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 16/2017 nazvanou „Plánování rozvoje venkova: méně složité a více zaměřené na potřebné výsledky“ a na zprávu č. 21/2017 nazvanou „Ekologizace: komplexnější režim podpory příjmů, dosud bez environmentálních účinků“,

–  s ohledem na diskusní dokument Komise ze dne 28. června 2017 o budoucnosti financí EU (COM(2017)0358),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. února 2018 nazvané „Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“ (COM(2018)0098),

–  s ohledem na prohlášení konference Cork 2.0 s názvem „Lepší život ve venkovských oblastech“, vydané na evropské konferenci o rozvoji venkova,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. května 2018 o současné situaci a výhledu do budoucna odvětví chovu ovcí a koz v Unii(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2018 o Evropské strategii na podporu bílkovinných plodin – podpora produkce bílkovinných plodin a luštěnin v evropském odvětví zemědělství(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2018 o příštím VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR po roce 2020(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2018 o vyhlídkách a výzvách pro odvětví včelařství EU(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. dubna 2017 o aktuálním stavu koncentrace zemědělské půdy v EU: jak zemědělcům usnadnit přístup k půdě?(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2017 o ženách a jejich úloze ve venkovských oblastech(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2016 o nástrojích SZP určených ke snížení kolísavosti cen na zemědělských trzích(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. října 2016 k tématu: „Jak může SZP zlepšit tvorbu pracovních míst ve venkovských oblastech?“(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 o podpoře inovací a hospodářského rozvoje v rámci budoucího řízení evropských zemědělských podniků(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2015 o výhledech odvětví mléka a mléčných výrobků EU – přezkum provádění balíčku předpisů týkajících se mléka a mléčných výrobků(14),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k případnému přepracování společné zemědělské politiky(15),

–  s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů – SZP po roce 2020(16),

–  s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN, z nichž většina souvisí se společnou zemědělskou politikou,

–  s ohledem na zprávu a závěry pracovní skupiny pro zemědělské trhy z listopadu 2016 s názvem „Zlepšování výsledků na trhu: posilování postavení zemědělců v dodavatelském řetězci“,

–  s ohledem na Pařížskou dohodu z konference OSN o změně klimatu z roku 2015 (COP21), a zejména na závazky, které Evropská unie přijala jako „vnitrostátně stanovené příspěvky“ s cílem dosáhnout celosvětových cílů dohody,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 15. prosince 2016 o provádění režimu zvláštních opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (POSEI) (COM(2016)0797),

–  s ohledem na přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí ohlášený v roce 2016 (COM(2016)0316), jenž je nástrojem, který má podnikům a občanům pomoci čerpat výhody právních předpisů a politik EU v oblasti životního prostředí skrze jejich kvalitnější provádění,

–  s ohledem na dopis Výboru pro rozpočtovou kontrolu,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod, Rozpočtového výboru a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0178/2018),

A.  vzhledem k tomu, že sdělení Komise o budoucnosti potravinářství a zemědělství uznává, že společná zemědělská politika (SZP) je jednou z nejstarších a nejvíce integrovaných politik v EU a má význam z globálního strategického hlediska a měla by být navržena tak, aby zemědělství a lesnictví EU mohlo naplňovat oprávněné požadavky občanů týkající se nejen zabezpečení dodávek potravin a jejich bezpečnosti, kvality a udržitelnosti, ale také péče o životní prostředí, biologické rozmanitosti a ochrany přírodních zdrojů, opatření v oblasti změny klimatu, rozvoje venkova, zdraví a vysokých standardů dobrých životních podmínek zvířat a zaměstnanosti;

B.  vzhledem k tomu, že SZP musí být nyní reformována, aby uspokojivěji plnila potřeby zemědělců, na které je zaměřena především, ale i všech občanů;

C.  vzhledem k tomu, že SZP má v celé Evropě zásadní význam pro zhruba 12 milionů zemědělských podniků;

D.  vzhledem k tomu, že zemědělská krajina tvoří 47 % evropského území a že v EU žije 22 milionů zemědělců a pracovníků v zemědělství;

E.  vzhledem k tomu, že cílem SZP by mělo být zajistit bezpečnost potravin a potravinovou soběstačnost a současně odolnost a udržitelnost zemědělských systémů a území EU;

F.  vzhledem k tomu, že ústřední cíl EU, jímž je multifunkční a rozmanité odvětví zemědělství a lesnictví, které vytváří pracovní místa, je spravedlivé, uplatňuje udržitelné zemědělské postupy a umožňuje zachovat životaschopnost malých a rodinných zemědělských podniků, které mohou být získávány a předávány z generace na generaci, zůstává klíčem k zajišťování pozitivních externalit a veřejných statků, které požadují evropští občané (potravinových i nepotravinových produktů a služeb);

G.  vzhledem k tomu, že je zásadně důležité zastavit a zvrátit současnou koncentraci moci v rukou velkých maloobchodních řetězců a velkých podniků;

H.  vzhledem k tomu, že změny současné SZP musí vycházet ze strategických cílů posílení konkurenceschopnosti a zajištění nezávadných a bezpečných potravin;

I.  vzhledem k tomu, že SZP je již více než 25 let pravidelně reformována, což je nezbytné s ohledem na to, jak se evropské zemědělství otevírá mezinárodním trhům a jak se objevují nové problémy v oblastech, jako je životní prostředí a změna klimatu; vzhledem k tomu, že v tomto nepřetržitém procesu úprav je nyní zapotřebí učinit další krok s cílem zjednodušit a modernizovat SZP a změnit její zaměření tak, aby zabezpečovala příjmy zemědělců a účinněji naplňovala očekávání celé společnosti, zejména pokud jde o kvalitu potravin a zabezpečení jejich dodávek, změnu klimatu, veřejné zdraví a zaměstnanost, přičemž současně je třeba zajistit pro toto odvětví politickou jistotu a finanční zajištění, neboť je třeba dosáhnout udržitelnosti venkovských oblastí, vyřešit zabezpečení dodávek potravin, zajistit splnění evropských cílů v oblasti klimatu a životního prostředí a zvýšit přidanou hodnotu EU;

J.  vzhledem k tomu, že Komise sice nazvala své sdělení o probíhající reformě SZP „Budoucnost potravinářství a zemědělství“, avšak neposkytla žádnou záruku, že bude zachován rozpočet SZP, a vzhledem k tomu, že je zásadní tuto otázku vyřešit dříve, než budou předloženy očekávané legislativní návrhy; vzhledem k tomu, že tyto návrhy musí zajistit, aby se SZP znovu nezmocnily členské státy a aby nebylo narušeno řádné fungování jednotného trhu, aby došlo ke skutečnému zjednodušení pro příjemce – nejen na úrovni EU, ale i na úrovni členských států a regionů, na místní úrovni a na úrovni jednotlivých zemědělských podniků – a aby zemědělci a majitelé lesů mohli počítat s flexibilitou a právní jistotou, a současně musí vytyčit ambiciózní environmentální cíle a zajistit, aby byly cíle nové SZP plněny, aniž by vznikla nová omezení pro členské státy a další úroveň složitosti, jež by vedla ke zpožděním při provádění vnitrostátních strategií;

K.  vzhledem k tomu, že nový model provádění by měl zajišťovat přímý vztah mezi EU a evropskými zemědělci;

L.  vzhledem k tomu, že SZP musí hrát významnou úlohu při posilování dlouhodobé produktivity a konkurenceschopnosti odvětví a při zabraňování stagnaci a kolísání příjmů zemědělců, které jsou i navzdory koncentraci a intenzifikaci produkce a zvyšující se produktivitě v průměru stále nižší než ve zbytku hospodářství;

M.  vzhledem k tomu, že přímé platby poskytují první významnou vrstvu stability a záchrannou síť pro příjmy zemědělských podniků, neboť představují značnou část ročních zemědělských příjmů, a v některých regionech dokonce až 100 % příjmů zemědělských podniků; vzhledem k tomu, že tyto platby by měly pokračovat i nadále a pomáhat zemědělcům obstát za rovných podmínek v konkurenci třetích zemí;

N.  vzhledem k tomu, že dobrý potenciál pro růst a pracovní místa ve venkovských oblastech mohou nabízet nové hodnotové řetězce v bioekonomice;

O.  vzhledem k tomu, že přímé platby se musí více zaměřovat na zemědělce, neboť právě oni přispívají ke stabilitě a budoucnosti našich venkovských regionů a čelí hospodářským a tržním rizikům;

P.  vzhledem k tomu, že za posledních několik let museli zemědělci čelit rostoucímu kolísání cen, v němž se odrážela fluktuace cen na globálních trzích a nejistota vyvolaná makroekonomickým vývojem, vnějšími politikami, jako je obchodní politika, politickými a diplomatickými otázkami, sanitárními krizemi, přebytky v některých evropských odvětvích, změnou klimatu a častějšími extrémními meteorologickými jevy v EU;

Q.  vzhledem k tomu, že specifické nástroje pro středomořská odvětví by měly zůstat v pilíři I;

R.  vzhledem k tomu, že je zásadně důležité poskytnout citlivým a strategickým odvětvím flexibilní a pohotové nástroje, které jim umožní zvládnout strukturální změny, jako je potenciální dopad brexitu nebo schválení dvoustranných obchodních dohod s hlavními partnery EU;

S.  vzhledem k tomu, že odvětvové strategie pro ovoce a zeleninu, víno a včelařství by měly být pro produkující země i nadále povinné a specifické rysy souvisejících nástrojů a pravidel by měly být zachovány;

T.  vzhledem k tomu, že je zásadně důležité zajistit rovné podmínky, spravedlivé ceny a spravedlivou životní úroveň pro všechny zemědělce ve všech regionech a členských státech EU, a tím zajistit i dostupné ceny pro občany a spotřebitele a existenci zemědělské činnosti ve všech částech Unie, včetně oblastí s přírodními omezeními; vzhledem k tomu, že je zásadně důležité podporovat spotřebu kvalitních potravin a zdravou a udržitelnou stravu a přístup k nim a současně plnit závazky týkající se sociální a environmentální udržitelnosti, opatření v oblasti klimatu, zdraví, dobrých životních podmínek zvířat a rostlin a jejich zdraví a vyváženého rozvoje venkovských oblastí;

U.  vzhledem k tomu, že voda a zemědělství jsou neoddělitelně spjaty a že udržitelné hospodaření s vodou v zemědělském odvětví je klíčové pro zaručení vysoké kvality a dostatečné produkce potravin a pro zachování vodních zdrojů;

V.  vzhledem k tomu, že SZP potřebuje nástroje vhodné k řešení zranitelnosti zemědělství vůči změně klimatu a zároveň ke snížení tlaku, který toto odvětví vyvíjí na zásoby sladké vody a který odpovídá 50 % využívání sladké vody v EU;

W.  vzhledem k tomu, že v zájmu větší rovnosti a legitimity je zapotřebí aktualizovat a zjednodušit systém plateb a zvýšit jeho spravedlnost;

X.  vzhledem k tomu, že současná SZP nemá nástroje potřebné k zajištění důstojných příjmů, jež umožní starším zemědělcům důstojný život;

Y.  vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici adekvátní nástroje na podporu převodu podniků ze starší generace zemědělců na mladší generaci;

Z.  vzhledem k tomu, že podle informačního dokumentu Evropského účetního dvora z března 2018 o budoucnosti SZP připadalo v roce 2010 na každých 100 správců zemědělských podniků starších 55 let 14 správců zemědělských podniků mladších 35 let, přičemž toto číslo se v roce 2013 dále snížilo na 10,8; vzhledem k tomu, že v období 2004 až 2013 vzrostl průměrný věk zemědělců v EU ze 49,2 let na 51,4 let; vzhledem k tomu, že nejmenší zemědělské podniky nejčastěji patří starším zemědělcům;

AA.  vzhledem k tomu, že růst globálního obchodu představuje příležitosti i výzvy mj. v souvislosti s životním prostředím, změnou klimatu, ochranou vody, nedostatkem zemědělské půdy a znehodnocováním půdy, a že je tedy zapotřebí pravidla mezinárodního obchodu změnit, aby bylo možné vytvořit společné rovné podmínky založené na přísných normách a spravedlivých a udržitelných podmínkách pro výměnu zboží a služeb a na obnovených a účinných mechanismech na ochranu obchodu v souladu se stávajícími normami EU v sociální, ekonomické a environmentální oblasti, v oblasti zdraví, v sanitární a fytosanitární oblasti a v oblasti dobrých životních podmínek zvířat;

AB.  vzhledem k tomu, že tyto přísné normy je třeba zachovat a více prosazovat na globální úrovni, zejména v rámci Světové obchodní organizace (WTO), a chránit přitom zájmy evropských výrobců a spotřebitelů zajištěním evropských norem v obchodních dohodách o dovozu;

AC.  vzhledem k tomu, že přibližně 80 % bílkovin, které EU potřebuje, se dováží z třetích zemí a dosud nebylo zdaleka vykonáno dost pro to, aby byla v rámci SZP prováděna strategie pro bílkoviny;

AD.  vzhledem k tomu, že je sice třeba uvítat zaměření na výzkum a vývoj za účelem inovací produktů a postupů, pokud jde o šetrné nakládání se zdroji, avšak rovněž je nutné učinit více pro rozvoj výzkumné kapacity a infrastruktury nezbytné pro to, aby se výsledky výzkumu projevily, s vynaložením náležité podpory, v potravinářské a zemědělské praxi a v udržitelné agrolesnické praxi, a pro prosazování přístupu zahrnujícího více aktérů, jehož ústředním bodem budou zemědělci a který budou ve všech členských státech a regionech podporovat nezávislé a transparentní celounijní doplňkové zemědělské služby s dostatečným financováním a výměna znalostí a služeb odborné přípravy na úrovni členských států;

AE.  vzhledem k tomu, že přímá investiční podpora by měla být lépe cílena na dvojitý požadavek hospodářské i environmentální výkonnosti a měla by zohledňovat potřeby zemědělských podniků jako takových;

AF.  vzhledem k tomu, že EU vyvíjí řadu vesmírných programů (EGNOS a Galileo) a programů pro monitorování Země (Copernicus), jejichž potenciál pro monitorování provádění SZP, pro přechod evropského zemědělství na přesné zemědělství a pro uskutečňování dvojitého cíle environmentální i hospodářské výkonnosti je třeba maximálně využít;

AG.  vzhledem k tomu, že většina biotechnologického výzkumu se nyní nachází mimo EU, kde se obvykle zaměřuje na agroekonomické otázky, které nejsou relevantní pro odvětví zemědělství v Unii, což vede k potenciálním ztrátám investic i zaměření;

AH.  vzhledem k tomu, že nedávné zkušenosti ukazují, že využívání a podněcování přírodních procesů ke zvýšení výnosů a odolnosti pravděpodobně sníží produkční náklady;

AI.  vzhledem k tomu, že konkurenceschopné zemědělství, potravinářství a lesnictví musí nadále hrát rozhodnou úlohu při plnění cílů EU v oblasti péče o životní prostředí a klimatu, které jsou stanoveny v mezinárodních dohodách, jako je COP21 či dohoda o cílech udržitelného rozvoje OSN, přičemž zemědělce je třeba podněcovat a odměňovat za jejich přínos a pomáhat jim tím, že se v rámci opatření, která přijímají, sníží zbytečná regulační a správní zátěž;

AJ.  vzhledem k tomu, že míra zvýšení průměrné teploty zemského povrchu, k němuž má podle odhadů v průběhu 21. století dojít, a její bezprostřední následky pro klimatické podmínky vyžadují potravinový systém, který bude udržitelný z hlediska životního prostředí a který bude zaručovat bezpečnou a hojnou produkci, aby Unie nebyla odkázána na jiné trhy;

AK.  vzhledem k tomu, že je důležité, aby budoucí SZP byla v souladu s cíli udržitelného rozvoje, Pařížskou dohodou a politikami EU, zejména v oblastech udržitelnosti, životního prostředí, klimatu, veřejného zdraví a potravin;

AL.  vzhledem k tomu, že zemědělství patří k hospodářským odvětvím, u nichž se očekává, že v souladu s nařízením o sdílení úsilí přispějí k dosažení cíle snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů ve srovnání s úrovněmi roku 2005 o 30 %;

AM.  vzhledem k tomu, že drobní zemědělci představují zhruba 40 % zemědělských podniků EU, avšak pobírají v rámci SZP pouze 8 % dotací;

AN.  vzhledem k tomu, že 17 cílů udržitelného rozvoje stanoví pro SZP pro období po roce 2020 nové, jasné cíle;

AO.  vzhledem k tomu, že SZP postupně začlenila cíle v oblasti životního prostředí tím, že zajistila, aby její pravidla byla slučitelná s environmentálními požadavky stanovenými unijními právními předpisy a aby je zemědělci dodržovali, jakož i podporou rozvoje udržitelných postupů v zemědělství, které chrání životní prostředí a biologickou rozmanitost;

AP.  vzhledem k tomu, že spotřeba nasycených tuků a červeného masa zůstává v Unii vysoko nad úrovní doporučených výživových hodnot a že potravinářský průmysl i nadále významně přispívá k emisím skleníkových plynů a dusíku;

AQ.  vzhledem k tomu, že potenciál pro obnovu venkovských oblastí vykazují uzavřené výrobní cykly, tj. produkce, zpracování a balení prováděné v tomtéž regionu, neboť udržují přidanou hodnotu v dotčeném regionu, a zajišťují tudíž více pracovních míst v dané lokalitě;

AR.  vzhledem k tomu, že SZP sleduje neoddělitelné hospodářské a environmentální cíle a že tento dvojitý přístup je nutné v souvislosti s reformou pilíře I a programem ekologizace nejen zachovat, ale i posílit, a podpořit tak přechod evropského zemědělství na udržitelný a efektivní model;

AS.  vzhledem k tomu, že v budoucí SZP musí Unie v zájmu posílení udržitelnosti zemědělství usilovat o výrazné omezení používání antibiotik v zemědělství a v potravinářství;

AT.  vzhledem k tomu, že stoupající dlouhodobá odolnost a udržitelnost zemědělských systémů a zemědělské krajiny budou prospívat EU jako celku;

AU.  vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr zdůraznil, že v důsledku požadavků na ekologizaci, které často pouze odrážejí současné postupy, zvyšují ekologické platby zavedené jako součást reformy z roku 2013 složitost a byrokracii, jsou obtížně srozumitelné a podle Evropského účetního dvora nedokáží kvůli tomu, jak jsou navrženy, dostatečně zvýšit výkonnost SZP v oblasti životního prostředí a klimatu, což jsou důležitá zjištění, která je třeba vzít v úvahu při navrhování nové ekologické architektury pro SZP;

AV.  vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr určil významné nedostatky v provádění pilíře II, zejména dlouhý proces schvalování, ale i složitost a byrokratičnost programů rozvoje venkova;

AW.  vzhledem k tomu, že kontrola účelnosti – metaposouzení vědeckých studií opírající se o důkazy – dospěla k závěru, že ekologizační opatření nijak výrazně nezlepšila environmentální výkonnost, a to převážně proto, že tyto požadavky již byly splňovány;

AX.  vzhledem k tomu, že cíle prohlášení Cork 2.0 pro lepší život ve venkovských oblastech se týkají aktivních venkovských oblastí, inteligentní multifunkčnosti, biologické rozmanitosti v zemědělství a lesnictví i mimo ně, vzácných plemen zvířat a chráněných plodin a také ekologického zemědělství, podpory pro znevýhodněné oblasti a závazků v rámci sítě Natura 2000; vzhledem k tomu, že toto prohlášení také zdůrazňuje, že je důležité snažit se zabránit vylidňování venkovských oblastí, a poukazuje na úlohu žen a mladých lidí v tomto procesu a na to, že je třeba ve venkovských oblastech lépe využívat místní zdroje, a to prováděním integrovaných strategií a víceodvětvových přístupů, které posílí přístup zdola nahoru a součinnost mezi zúčastněnými stranami a které si vyžádají investice do životaschopnosti venkovských oblastí, ochranu a lepší řízení přírodních zdrojů, pobídky pro opatření v oblasti klimatu, stimulaci znalostí a inovací, posílení správy ve venkovských oblastech a zjednodušení politiky pro rozvoj venkova a jejího provádění;

AY.  vzhledem k tomu, že SZP by měla brát ohled na méně příznivé oblasti, k nimž patří regiony, kde si silně konkurují městský rozvoj a zemědělství a kde přístup k půdě podléhá dalším omezením, a usilovat o zachování zemědělství v těchto oblastech;

AZ.  vzhledem k tomu, že SZP by měla i nadále kompenzovat znevýhodněné oblasti, jako jsou horské a nejvzdálenější regiony, pokud jde o zvýšené náklady spojené s jejich zvláštními omezeními, aby zemědělská činnost v těchto oblastech zůstala zachována;

BA.  vzhledem k tomu, že SZP by měla náležitě uznávat velké přínosy některých odvětví, např. chovu ovcí a koz nebo bílkovinných plodin, pro životní prostředí;

BB.  vzhledem k tomu, že včelařství je pro EU s ohledem na jeho ekonomický i environmentální přínos pro společnost zásadně důležité;

BC.  vzhledem k tomu, že je zásadně důležité dále posílit postavení zemědělců v potravinářském dodavatelském řetězci a zajistit na jednotném trhu spravedlivou hospodářskou soutěž uplatňováním spravedlivých a transparentních pravidel, která zohlední zvláštní povahu zemědělství ve vztazích mezi produkcí a dalšími členy potravinářského dodavatelského řetězce směrem nahoru i dolů, a poskytovat pobídky, aby se účinně zabránilo riziku a krizím, včetně nástrojů aktivního řízení schopných lépe sladit nabídku s poptávkou, které lze využít na odvětvové úrovni i ze strany veřejných orgánů, jak upozornila zpráva pracovní skupiny pro zemědělské trhy; vzhledem k tomu, že je třeba řádně zohledňovat a monitorovat také aspekty, které jsou mimo oblast působnosti SZP, ale mají dopad na konkurenceschopnost a rovné podmínky pro zemědělce;

BD.  vzhledem k tomu, že nové výzvy týkající se zabezpečení dodávek potravin a soběstačnosti pro evropské zemědělství v rámci politických priorit EU vyžadují podle diskusního dokumentu Komise o budoucnosti financí EU, aby příští víceletý finanční rámec (VFR) zvýšil nebo zachoval rozpočet pro zemědělství v konstantních eurech, neboť je třeba pokrývat současné i nové úkoly;

BE.  vzhledem k tomu, že společnost od zemědělců očekává, že změní své postupy, aby se staly plně udržitelnými, a že byt tudíž měli by být zemědělci v tomto přechodu podporováni z veřejných prostředků;

BF.  vzhledem k tomu, že jakékoli změny současné SZP musí být provedeny tak, aby prostřednictvím odpovídajících přechodných období a opatření zajišťovaly stabilitu celého odvětví a právní jistotu a bezpečné plánování pro zemědělce a majitele lesů;

BG.  vzhledem k tomu, že Parlament musí hrát komplexní úlohu při stanovování jasného politického rámce s cílem zachovat společné ambice na evropské úrovni a demokratickou diskusi o strategických otázkách, které mají dopad na každodenní život všech občanů, pokud jde o udržitelné využívání přírodních zdrojů včetně vody, půdy a ovzduší, kvalitu našich potravin, finanční stabilitu zemědělských výrobců, bezpečnost potravin, zdraví a udržitelnou modernizaci zemědělských a hygienických postupů s cílem uzavřít mezi výrobci a spotřebiteli společenskou smlouvu na evropské úrovni;

BH.  vzhledem k tomu, že je třeba přepracovat SZP tak, aby dosahovala výsledků tam, kde je to nejvíce zapotřebí, že je naprosto nutné dát spolunormotvůrcům prostředky potřebné k tomu, aby mohli plně vykonávat svůj mandát ve stanoveném časovém rámci, a že existují nejistoty v souvislosti s brexitem;

BI.  vzhledem k tomu, že budoucnost zabezpečení dodávek potravin v Evropě musí být zajištěna pro Spojené království i pro EU-27 a že je zapotřebí vynaložit maximální úsilí, aby se minimalizovala narušení produkce a zajistil přístup k potravinám pro obě strany; vzhledem k tomu, že je zapotřebí vyvinout veškeré úsilí s cílem jednotně sladit normy ochrany životního prostředí a bezpečnosti potravin, neboť je třeba zabezpečit, aby občané na žádné straně nemuseli čelit snížení kvality a bezpečnosti potravin;

BJ.  vzhledem k tomu, že jednou z šesti klíčových priorit rozvoje venkova v EU je obnova, zachování a posílení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím, mj. v lokalitách sítě Natura 2000;

BK.  vzhledem k tomu, že EU v současné době vypracovává strategii pro bílkoviny, která má podporovat soběstačnost, co se týče bílkovinných plodin;

BL.  vzhledem k tomu, že v roce 2017 bylo akutním nedostatkem potravin postiženo 124 milionů lidí v 51 zemích, což představuje nárůst o 16 milionů osob ve srovnání s rokem 2016; vzhledem k tomu, že většina osob postižených nedostatkem potravin žije ve venkovských oblastech;

BM.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je klíčovým cílem EU a jejích členských států; vzhledem k tomu, že řada z úloh, které ve venkovských oblastech zastávají ženy, pomáhá zachovat životaschopné zemědělské podniky a venkovská společenství; vzhledem k tomu, že snahy zabránit vylidňování venkovských oblastí jsou spojeny s příležitostmi pro ženy a mladé lidi; vzhledem k tomu, že ženy na venkově stále čelí řadě problémů a že zemědělská politika a politika v oblasti rozvoje venkova nezahrnují v dostatečné míře hledisko pohlaví; vzhledem k tomu, že ačkoli pohlaví příjemců přímých plateb nebo příjemců v oblasti rozvoje venkova není spolehlivým ukazatelem dopadu programů, ženy jsou coby žadatelky nebo příjemkyně zastoupeny nedostatečně;

BN.  vzhledem k tomu, že má-li být možné odůvodnit rozpočet SZP evropským daňovým poplatníkům, musí být budoucí financování spojeno nejen s produkcí bezpečných a kvalitních potravin, ale i s jasnou společenskou přidanou hodnotou, pokud jde o udržitelné zemědělství, ambiciózní výsledky v oblasti životního prostředí a klimatu, normy v oblasti veřejného zdraví, zdraví zvířat a jejich dobré životní podmínky a další společenské dopady SZP, neboť je třeba vytvořit v rámci EU i mimo ni skutečně rovné podmínky;

BO.  vzhledem k tomu, že podle zvláštní studie Eurobarometru č. 442 o postojích Evropanů k otázce dobrých životních podmínek zvířat se 82 % evropských občanů domnívá, že životní podmínky hospodářských zvířat je třeba zlepšit;

BP.  vzhledem k tomu, že používání pesticidů, úbytek biologické rozmanitosti a změny v zemědělském prostředí mohou mít negativní dopad na počty opylovačů a rozmanitost jejich druhů; vzhledem k tomu, že opylovači – domestikovaní i žijící ve volné přírodě – čelí velkým problémům, které by mohly mít neblahé účinky na zemědělství a zabezpečení dodávek potravin v EU, neboť většina unijní produkce je na opylování závislá; vzhledem k tomu, že v lednu 2018 byla zahájena veřejná konzultace v rámci iniciativy EU pro opylovače s cílem určit nejlepší postup a nezbytné kroky k řešení úbytku opylovačů v EU;

BQ.  vzhledem k tomu, že je v rámci rozvoje venkova nezbytné navrhnout konkrétní opatření vycházející z osmi unijních zásad integrované ochrany rostlin s cílem motivovat k výraznému snížení používání pesticidů a k podpoře zavádění nechemických alternativních řešení;

BR.  vzhledem k tomu, že znevýhodněné oblasti, jako jsou horské a nejvzdálenější regiony, by měly nadále získávat kompenzace od SZP na dodatečné náklady spojené s jejich zvláštními omezeními, aby zůstala zachována zemědělská činnost v těchto oblastech;

BS.  vzhledem k tomu, že uplatňování rámce SZP v nejvzdálenějších regionech by mělo plně využívat oblast působnosti článku 349 SFEU, neboť tyto oblasti mají obzvláště znevýhodněné postavení z hlediska sociálně-ekonomického rozvoje, pokud jde o aspekty, jako je stárnoucí populace a vylidňování; vzhledem k tomu, že program POSEI je účinným nástrojem, který má sloužit k rozvoji a posílení struktury odvětví, jež se zabývá zvláštními zemědělskými otázkami v nejvzdálenějších regionech; připomíná, že Komise ve své zprávě Evropskému parlamentu a Radě ze dne 15. prosince 2016 o provádění programu POSEI došla k závěru, že „s přihlédnutím k posouzení programu není změna základního nařízení (EU) č. 228/2013 považována za nutnou“;

BT.  vzhledem k tomu, že obhospodařování lesů i agrolesnictví tvořené horním patrem dřevinného porostu nad pastvinami nebo zemědělskými plodinami může zvýšit odolnost na úrovni zemědělských podniků a krajiny a přispět k požadovaným opatřením v oblasti životního prostředí a zmírňování změny klimatu, přičemž poskytuje lesnické nebo zemědělské produkty či jiné ekosystémové služby, a posiluje tak cíle SZP a umožňuje, aby oběhové hospodářství a biohospodářství přispěly k novým obchodním modelům prospěšným pro zemědělce, lesníky a venkovské oblasti; vzhledem k tomu, že strategie EU v oblasti lesnictví podporuje ucelený a holistický pohled na obhospodařování lesů a četné přínosy lesů a zabývá se celým hodnotovým řetězcem týkajícím se lesa; zdůrazňuje, že SZP hraje zásadní úlohu v rámci jejích cílů a věnuje zvláštní pozornost lesům ve Středomoří, které jsou více zasaženy změnou klimatu a požáry, čímž je ohrožena jejich biologická rozmanitost a možná zemědělská produkce;

Nový vztah mezi Evropskou unií, členskými státy, regiony a zemědělci

1.  vítá záměr zjednodušit a modernizovat SZP k hospodářskému prospěchu zemědělců a s cílem splnit očekávání občanů, zdůrazňuje však, že hlavními prioritami reformy musí být zásady stanovené v Římské smlouvě, integrita jednotného trhu a skutečně společná politika náležitě financovaná ze strany EU, která je moderní a zaměřená na výsledky, podporuje udržitelné zemědělství a zajišťuje bezpečné, vysoce kvalitní a rozmanité potraviny, zaměstnanost a rozvoj ve venkovských oblastech;

2.  bere na vědomí sdělení Komise o budoucnosti potravinářství a zemědělství a vítá, že bylo uznáno, že jedním z cílů SZP musí být posílení a zajištění udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a přispění k cílům EU v oblasti životního prostředí a klimatu;

3.  požaduje, aby nejvyšší prioritou SZP byla i nadále přeměna všech evropských zemědělských podniků na podniky, které splňují jak ekonomické, tak environmentální výkonnostní normy;

4.  zdůrazňuje, že je třeba, aby SZP zachovala zásadní vztah mezi normotvůrci, zemědělci a občany EU; odmítá možnost převedení SZP zpět na vnitrostátní úroveň, které by zvýšilo nerovnosti v hospodářské soutěži na jednotném trhu;

5.  připomíná velmi důležitou úlohu malých a středních zemědělských podniků, kterou je třeba uznat a ocenit;

6.  poukazuje na to, že flexibilita, kterou v současnosti mají členské státy ohledně možností stanovených v základních pravidlech, umožňuje reagovat na specifické situace, ale současně ukazuje, že některé části SZP již nelze považovat za společné; zdůrazňuje, že je třeba dodržovat podmínky hospodářské soutěže na jednotném trhu a zajistit rovné podmínky pro přístup k podpoře pro zemědělce v různých členských státech nebo regionech a současně je nutné nalézt vhodná a účinná řešení za účelem minimalizace veškerých rizik narušení hospodářské soutěže nebo rizik týkajících se soudržnosti;

7.  domnívá se, že členské státy by měly mít přiměřenou míru flexibility v rámci silného společného rámce unijních předpisů, základních norem, nástrojů zásahu, kontrol a finančních přídělů, na nichž se na úrovni EU dohodli spolunormotvůrci, aby byly zaručeny rovné podmínky pro zemědělce, a zejména unijní přístup k podpoře podle pilíře I s cílem zaručit dodržování podmínek spravedlivé hospodářské soutěže;

8.  domnívá se, že má-li být provádění SZP účinnější a lépe přizpůsobeno skutečné situaci různých druhů zemědělství v Evropě, je třeba zefektivnit vnitrostátní volby prováděné v rámci souboru nástrojů definovaného EU a dostupného podle pilířů I a II a dále je třeba, aby členské státy se zapojením všech náležitých zúčastněných stran vypracovaly své vlastní ucelené a fakticky podložené vnitrostátní strategie na základě unijních cílů a ukazatelů týkajících se hlavních typů možných nástrojů zásahu, které by rovněž měly být definovány na úrovni EU, a jejich výběrových kritérií v rámci jasného společného rámce pravidel platných v celé EU, a to za náležitého dodržení pravidel a zásad jednotného trhu;

9.  zdůrazňuje, že dodatečná subsidiarita by měla být přiznána pouze za podmínky, že existuje silný společný soubor unijních předpisů, cílů, ukazatelů a kontrol;

10.  vyzývá Komisi, aby v příští SZP provedla nezbytné úpravy, a dostála tak výzvě Parlamentu, aby žádné zemědělské dotace nesměřovaly na chov býků pro účely býčích zápasů;

11.  zdůrazňuje rizika spojená s přidáváním dodatečných požadavků (tzv. gold-plating) na vnitrostátní a regionální úrovni a velkou míru nejistoty pro zemědělce danou možností, že členské státy v závislosti na postojích aktuální vlády nezávisle definují své vnitrostátní plány a každoročně přezkoumají svá rozhodnutí; vyzývá tedy Komisi, aby spolunormotvůrcům předložila spolu s legislativními návrhy jasný a jednoduchý model vnitrostátního strategického plánu s cílem umožnit spolunormotvůrcům posoudit rozsah, míru podrobnosti a obsah těchto plánů, které jsou zásadními prvky nadcházejícího návrhu Komise, a upřesnit kritéria, na jejichž základě budou tyto vnitrostátní strategie posouzeny;

12.  vyzývá Komisi, aby poskytla nástroje určené ke zvýšení využívání součinnosti mezi SZP a finančními prostředky politiky soudržnosti;

13.  zdůrazňuje, že je nutné, aby budoucí SZP plně respektovala rozdělení pravomocí v každém členském státě, které je často zakotveno v jeho ústavě, zvláště pokud jde o dodržování zákonných pravomocí v regionech EU při vypracovávání, řízení a provádění politik, jako je EZFRV; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby zemědělci a další příjemci byli řádně zapojeni do všech fází vývoje politiky;

14.  vítá úsilí Komise o zavedení programové koncepce, provádění a kontroly přístupu založeného na výsledcích s cílem podporovat výkonnost spíše než soulad a zároveň zajišťovat odpovídající monitorování založené na rizicích pomocí jasně definovaných, jednodušších, méně byrokratických (včetně předcházení tzv. gold-platingu), pevných, transparentních a měřitelných ukazatelů na úrovni EU, včetně odpovídajících kontrol opatření členských států a programové koncepce, provádění a sankcí; považuje za nezbytné zavést základní jednotná kritéria pro stanovování podobných sankcí pro rovnocenná porušení zjištěná při provádění různých opatření, která členské státy nebo regiony využily k dosažení společných obecných cílů EU;

15.  zdůrazňuje, že přístup založený výhradně na výsledcích by s sebou mohl nést riziko, že členské státy s ohledem na své specifické podmínky nebudou schopny plně dosáhnout všech cílů stanovených v jejich vnitrostátních plánech, v důsledku čehož by mohlo dojít k následnému snížení jejich národních přídělů a k pozastavení financování;

16.  uznává, že nový model realizace bude třeba po dobu několika let zdokonalovat a upravovat s cílem zajistit, aby zemědělci nebyli penalizováni v důsledku změny modelu založeného na výsledcích;

17.  konstatuje nicméně, že případné zpoždění při přijímání strategických plánů SZP může vést ke zpoždění plateb, což je situace, které je třeba se vyhnout;

18.  konstatuje, že v rámci pilíře I se členské státy mohou vybrat programy z katalogu priorit, který vypracovala EU;

19.  vyzývá k vytvoření systému odpovídajících institucionálních a právních úprav, které by vedly ke změně modelu provádění s cílem předejít vzniku dodatečných nákladů a zabránit snížení čerpání finančních prostředků v členských státech;

20.  domnívá se, že shromažďování informací by se mělo spíše opírat o družicové snímky a databáze integrovaného administrativního a kontrolního systému než o údaje předložené jednotlivými zemědělci;

21.  vyzývá Komisi, aby rozvíjela relevantní součinnost mezi stěžejními programy EU v oblasti vesmíru a SZP, zejména pokud jde o program Copernicus, který má pro zemědělskou komunitu zvláštní význam z hlediska monitorování změny klimatu a životního prostředí;

22.  vyzývá k přijetí opatření, která by zvýšila recyklaci živin; vyzývá ke sladění zemědělské strukturální politiky se systémem environmentální podpory, a to např. lepším kombinováním rostlinné a živočišné výroby;

23.  žádá, aby zůstal zachován zjednodušený režim pro drobné zemědělce (SFS);

24.  domnívá se, že zemědělci, kteří mají méně než pět hektarů půdy, by měli mít možnost dobrovolně vstoupit do SFS;

25.  vyzývá Komisi k provedení kontroly financí a výsledků a auditů s cílem zaručit, aby funkce byly prováděny podle stejných vysokých standardů a v souladu se stejnými kritérii ve všech členských státech bez ohledu na zvýšenou flexibilitu poskytnutou členským státům v koncepci a řízení programů, a to zvláště s cílem zajistit včasné vyplácení finančních prostředků všem způsobilým zemědělcům a venkovským společenstvím ze všech členských států a současně minimalizovat administrativní zátěž pro příjemce;

26.  připomíná, že v rámci předchozí reformy bylo obtížné se dohodnout na definici pojmu „zemědělec vykonávající aktivní činnost“; domnívá se tudíž, že zemědělská produkce (např. udržování půdy v dobrém zemědělském stavu, uplatňování řádných chovných postupů, přispívání k oběhovému hospodářství) by mohla být pro účely této definice cílenějším a kvantifikovatelným řešením;

27.  odmítá 25% snížení rozpočtu na rozvoj venkova uvedené v návrhu VFF 2021–2027 ze dne 2. května 2018; trvá na tom, že žádné rozpočtové škrty v oblasti zemědělství a rozvoje venkova nesmí vést v porovnání se stávající SZP ke snížení míry ambicí;

28.  domnívá se, že všichni účastníci zapojení do procesu kontroly finančních prostředků EU, včetně EÚD, musí chápat kontrolní systém založený na výkonu stejným způsobem s cílem předejít tomu, aby členské státy nebo příjemci čelili neočekávaným finančním opravám;

29.  zdůrazňuje, že zemědělci jsou podnikatelé a měla by jim tudíž být zaručena svoboda podnikání, aby mohli své výrobky nabízet za spravedlivé tržní ceny;

30.  zdůrazňuje, že se nesmí vyloučit zemědělci pracující na částečný úvazek a zemědělci se smíšenými příjmy;

31.  vítá návrh Komise zaručit větší flexibilitu členským státům, regionům a zemědělcům v rámci vyššího finančního limitu pro zemědělská pravidla de minimis a současně zachovat integritu jednotného trhu;

32.  vyzývá dále Komisi, aby členským státům poskytla větší flexibilitu v rámci poskytování státní pomoci v zemědělství s cílem podněcovat zemědělce k vytváření dobrovolných preventivních spoření, která by jim umožnila lépe zvládat rostoucí počet rizik souvisejících s klimatem a zdravím a rovněž hospodářské krize;

33.  vyzývá nicméně k tomu, aby byly zemědělské mikropodniky a malé zemědělské podniky spravedlivým způsobem oceněny za veřejné statky, které poskytují, a rovněž za jejich podíl na družstevních a komunitních aktivitách;

34.  vyzývá členské státy, aby usilovaly o lepší součinnost mezi SZP s dalšími politikami a fondy, jako jsou Fond soudržnosti a strukturální a investiční fondy, s cílem vytvořit pro venkovské oblasti multiplikační účinek;

35.  vyzývá k lepší politické koordinaci mezi SZP a jinými oblastmi politiky a činností EU, zejména pokud jde o směrnici 2000/60/ES, směrnici 91/676/EHS a nařízení (ES) č. 1107/2009, neboť je to způsob, jak dosáhnout udržitelné ochrany vodních zdrojů, na jejichž kvantitu a kvalitu má zemědělství negativní dopad; vyzývá k pobídkám motivujícím k realizaci projektů místní spolupráce mezi zemědělci a dodavateli vody v zájmu zvýšení ochrany vodních zdrojů;

36.  konstatuje, že řada vesnic a regionů v některých členských státech zůstává navzdory svému venkovskému charakteru z administrativních důvodů mimo oblast působnosti programů rozvoje venkova, což je znevýhodňuje;

37.  vyzývá členské státy, aby zvážily pružnější přístup, který by tyto regiony a producenty v nich působící nepoškozoval;

Inteligentní, efektivní, udržitelná a spravedlivá SZP – přínos pro zemědělce, občany, venkovské oblasti a životní prostředí

38.  považuje za nezbytné zachovat současné uspořádání v podobě dvou pilířů a zdůrazňuje, že pilíře musí být soudržné a musí se navzájem doplňovat, přičemž pilíř I je financován výhradně pomocí finančních prostředků EU a představuje účinný prostředek podpory příjmu, základních environmentálních opatření a pokračování stávajících tržních opatření a pilíř II plní zvláštní potřeby členských států; považuje však současně za nezbytné podpořit zemědělce a další příjemce při provádění opatření, která zajišťují veřejné statky v oblasti životního prostředí a v sociální oblasti, jež nejsou odměňovány trhem, a při dodržování nových i zavedených postupů v zemědělství na základě společných, jednotných a objektivních kritérií se zachováním možnosti pro členské státy zaujmout zvláštní přístup, který bude odrážet místní a odvětvové podmínky; domnívá se, že nejvyšší prioritou je přeměna všech evropských zemědělských podniků na udržitelné zemědělství a jejich plná integrace do oběhového hospodářství, přičemž budou splňovat ekonomické i environmentální výkonnostní normy, aniž by byly jakkoli oslabeny sociální normy nebo normy ochrany zaměstnanců;

39.  připomíná Komisi, že cílem SZP stanoveným článkem 39 SFEU je zvýšení zemědělské produktivity, zajištění odpovídající životní úrovně zemědělského obyvatelstva, stabilizace trhu, zajištění plynulého zásobování a toho, že se dodávky dostanou ke spotřebitelům za rozumné ceny;

40.  zdůrazňuje potenciál technologických inovací pro inteligentní a efektivní odvětví, které zaručuje udržitelnost, zejména pokud je o účinné využívání zdrojů a monitorování zdraví rostlin a zvířat a životního prostředí;

41.  žádá, aby se v rámci SZP usnadnilo a podporovalo uplatňování těchto inovací;

42.  domnívá se, že budoucí uspořádání SZP může její cíle zajišťovat, pouze pokud bude mít dostatečné finanční prostředky; vyzývá proto ke zvýšení nebo zachování rozpočtu SZP v příštím VFR v konstantních eurech s cílem dosáhnout záměrů revidované a efektivní SZP po roce 2020;

43.  domnívá se, že další liberalizace trhu a s tím související snížení ochrany zemědělců by měly být vyváženy kompenzacemi pro zemědělské odvětví, a zejména pro ty zemědělské podniky, které se potýkají s konkurenčním znevýhodněním, především s problémy souvisejícími s využíváním zemědělské půdy nebo se skutečností, že se tyto podniky nacházejí v horských oblastech, a že pouze těmito kompenzačními opatřeními lze zajistit rozsáhlou správu zemědělské půdy a zachování kulturní krajiny;

44.  zdůrazňuje, že rozpočet SZP by měl být přizpůsoben budoucím potřebám a výzvám, jako jsou ty, které vyplývají z dopadů brexitu nebo z dohod o volném obchodu, které EU uzavřela se svými hlavními obchodními partnery;

45.  upozorňuje na přetrvávající rozdíly v rozvoji mezi zemědělskými oblastmi v různých regionech a členských státech, a domnívá se tudíž, že kritéria soudržnosti by i nadále měla hrát významnou roli při rozdělování finančních prostředků pilíře II mezi členské státy;

46.  zdůrazňuje, že je důležité, aby se pro pilíř II (politika rozvoje venkova) vyčlenil v rámci celkového rozpočtu SZP velký objem finančních prostředků;

47.  domnívá se, že je potřeba podporovat zemědělce při přechodu na plnou udržitelnost;

48.  domnívá se, nové politiky a cíle EU nesmí být rozvíjeny na úkor úspěšné SZP a jejich finančních zdrojů;

49.  bere na vědomí stávající nejistotu ohledně budoucího rozpočtu SZP;

50.  zdůrazňuje, že finanční zdroje SZP pocházejí z daní placených daňovými poplatníky v každém členském státě a že daňoví poplatníci napříč EU mají právo na to, aby se zajistilo, že tyto prostředky budou využívány pouze cíleným a transparentním způsobem;

51.  domnívá se, že je třeba se vyhnout novým položkám týkajícím se rozvoje venkova, pro které nejsou vyhrazeny dodatečné finanční prostředky;

52.  domnívá se, že je nezbytná cílenější podpora pro různorodé zemědělské systémy, zejména pro malé a střední rodinné zemědělské podniky a mladé zemědělce s cílem posílit regionální ekonomiky prostřednictvím produktivního zemědělství v hospodářské, environmentální a sociální oblasti; domnívá se, že toho lze vzhledem k široké škále velikostí zemědělských podniků v celé EU dosáhnout prostřednictvím povinné redistributivní vyšší míry podpory pro první hektary podniku, která bude spojena s průměrnou velikostí zemědělských pozemků v členských státech; zdůrazňuje, že podpora pro větší zemědělské podniky by měla postupně klesat, a odrážet tak úspory z rozsahu, přičemž na evropské úrovni by se rozhodovalo o povinném stanovení stropu, a flexibilní kritéria, aby se zohlednila kapacita zemědělských podniků a družstev poskytovat stabilní zaměstnání, díky němuž lidé zůstanou ve venkovských oblastech; domnívá se, že finanční prostředky zpřístupněné díky stanovení stropu a postupně klesající podpoře by měly zůstat v členském státě nebo regionu, z něhož pocházejí;

53.  domnívá se, že je nezbytné zajistit, aby se podpora zaměřila na skutečné zemědělce, přičemž je třeba se soustředit především na ty, kteří získávají živobytí aktivní zemědělskou činností;

54.  považuje za nezbytné zachovat zjednodušený režim pro malé producenty, aby se jim usnadnil přístup k přímým platbám v rámci SZP a správa těchto plateb;

55.  zdůrazňuje, že je nezbytné určit hlavní prvky vyváženého, transparentního, jednoduchého a objektivního systému sankcí a pobídek, který bude spojen s transparentním a včasným systémem určování způsobilosti příjemců, pokud jde o získávání veřejných finančních prostředků na zajištění veřejných statků, jenž by měl sestávat z jednoduchých, dobrovolných a povinných opatření a být zaměřený na výsledky, a přesunout tedy důraz ze souladu na skutečné výsledky;

56.  zdůrazňuje, že zemědělci pracující na částečný úvazek a zemědělci se smíšenými příjmy, kteří mnoha způsoby oživují život na venkově, vykonávají zemědělskou činnost s cílem vydělat si na živobytí a jsou tedy skutečnými zemědělci, jak je definuje sdělení Komise;

57.  požaduje, aby byl současný systém pro výpočet přímých plateb v pilíři I, zejména v členských státech, ve kterých se hodnota nároků stále vypočítává částečně na základě historických záznamů, modernizován a nahrazen metodou EU pro výpočet plateb, jejíž základní složkou by byla podpora příjmu pro zemědělce v rámci určitého limitu, která by se mohla postupně zvyšovat s příspěvkem na zajištění veřejných statků v souladu s cíli EU do roku 2030, aby byl systém jednodušší a transparentnější;

58.  vítá režim jednotné platby na plochu (SAPS), který je jednoduchý, opodstatněný, transparentní a snadno proveditelný a který byl úspěšně proveden v mnoha členských státech; vyzývá tudíž, aby byl SAPS zachován i po roce 2020, a navrhuje, aby byl používán v každém členském státě nebo každým zemědělcem v EU;

59.  zdůrazňuje, že tento režim by mohl nahradit administrativně složitý systém platebních nároků, čímž by se citelně omezila byrokratická zátěž;

60.  domnívá se, že aby se zajistila jejich dlouhodobá účinnost, neměly by se tyto nové platby stát obchodovatelnou komoditou;

61.  žádá, aby Komise přezkoumala potřebu platebních nároků s ohledem na jejich slučitelnost s pravidly WTO;

62.  zdůrazňuje skutečnost, že veřejné finanční prostředky stávající SZP, které jsou vyhrazeny na konkrétní činnosti zemědělců, podléhají velmi důkladným kontrolám prováděným v malém měřítku;

63.  domnívá se, že platby by rovněž měly být podmíněny dodržováním jednoznačných a společných podmínek, které zahrnují zásobování produkty šetrnými k životnímu prostředí a další veřejné statky, jako jsou kvalitní pracovní místa;

64.  připomíná, že usnesení Parlamentu s názvem „Aktuální stav koncentrace zemědělské půdy v EU: jak usnadnit zemědělcům přístup k půdě?“ uznává, že platby vázané na plochu, které nejsou jasně podmíněny, vedou k narušení trhu s půdou, a tudíž ovlivňují skutečnost, že stále více a více zemědělské půdy je koncentrováno v rukou několika málo vlastníků;

65.  objasňuje, že veřejnými statky se rozumí ty služby, které přesahují rámec závazných právních předpisů v oblasti životního prostředí, klimatu a dobrých životních podmínek zvířat, včetně zejména ochrany vody, biologické rozmanitosti, úrodnosti půdy, opylovačů a ochrany humusové vrstvy a dobrých životních podmínek zvířat;

66.  zdůrazňuje, že je třeba spravedlivě rozdělovat přímé platby mezi členské státy, což je zásadní pro fungování jednotného trhu, přičemž se musí zohledňovat objektivní kritéria, jako jsou částky, které obdržely členské státy v souladu s pilíři I a II, a skutečnost, že přírodní prostředí, zaměstnanost a sociálně-ekonomické okolnosti, obecná životní úroveň, výrobní náklady, zejména náklady na půdu, a kupní síla nejsou napříč EU stejné;

67.  zdůrazňuje, že většího sbližování výšky přímých plateb mezi členskými státy lze dosáhnout pouze tehdy, pokud bude odpovídajícím způsobem navýšen rozpočet;

68.  zdůrazňuje, že přímé platby slouží k podpoře zemědělců v odvětví produkce potravin a k ochraně norem v oblasti životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat;

69.  domnívá se, že za přísných podmínek, kterými jsou zaručení rovných podmínek na jednotném trhu, předcházení narušení hospodářské soutěže, zejména pokud jde o komodity, zajištění souladu s pravidly WTO a vytrvání ve snahách dosáhnout environmentálních a klimatických cílů, by měly být zachovány platby v rámci dobrovolné podpory vázané na produkci, avšak měly by být aktivovány pouze na základě posouzení ze strany Komise; domnívá se, že dobrovolná podpora vázaná na produkci slouží jako nástroj k řešení potřeb citlivých odvětví a zvláštních cílů souvisejících s životním prostředím, klimatem nebo kvalitou zemědělských produktů a jejich uváděním na trh s cílem podpořit zemědělské postupy splňující náročné normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a životního prostředí, čelit konkrétním obtížím, zejména těm, které vyplývají ze strukturálního znevýhodnění v hospodářské soutěži ve znevýhodněných a horských regionech a také obtížím, které mají spíše dočasný charakter a vyplývají například z odklonu od starého nárokového režimu; dále se domnívá, že dobrovolná podpora vázaná na produkci je rovněž nástrojem sloužícím k podpoře strategicky významné produkce, jako jsou bílkovinné plodiny, v budoucnosti nebo k vyvážení dopadů dohod o volném obchodu; kromě toho zdůrazňuje, že platby v rámci dobrovolné podpory vázané na produkci jsou důležité pro zachování rozmanitosti zemědělské produkce EU, zaměstnání v zemědělství a systémů udržitelné produkce;

70.  požaduje, aby v zájmu zabránění narušení hospodářské soutěže byly platby z pilíře I, včetně podpory vázané na produkci, omezeny, pokud jde o výši na hektar a příjemce, na dvojnásobek průměru přímých plateb EU na hektar;

71.  připomíná, že zajištění generační obnovy a nových zájemců je výzvou pro zemědělství v mnoha členských státech, a že tudíž každá vnitrostátní nebo regionální strategie musí tento problém řešit pomocí komplexního přístupu s pomocí mobilizace všech finančních zdrojů SZP, včetně dodatečných plateb pro mladé zemědělce podle pilíře I a opatření, která mají mladým zemědělcům pomoci zahájit činnost podle pilíře II, přičemž obě tato opatření by měla být pro členské státy povinná, a to vedle podpory z nových finančních nástrojů, jako je nástroj pro poskytnutí přístupu ke kapitálu v souvislosti s omezenými zdroji; dále poukazuje na význam, který mají vnitrostátní opatření při odstraňování regulačních a hospodářských překážek a současné podpoře plánování nástupnictví, důchodových balíčků a přístupu k půdě a při usnadňování a podpoře dohod o spolupráci, jako jsou partnerství, podílnické hospodaření, chov ve smluvním vztahu a pronájem dohodnutý mezi staršími a mladými zemědělci; domnívá se, že pravidla pro státní podporu by měla zohlednit rovněž význam generační obnovy a předcházet zániku rodinného zemědělství;

72.  domnívá se, že je potřeba, aby nové právní předpisy jasněji rozlišovaly mezi kritérii, která jsou základem pobídek pro „mladé zemědělce“ a „noví zájemci, kteří začínají se zemědělskou činností“ (mladí zemědělci jsou definováni s ohledem na jejich věk a noví zájemci s ohledem na počet let od založení jejich zemědělského podniku), s cílem posílit potenciál obou skupin, pokud jde o zajištění generační obměny a zlepšení života ve venkovských oblastech;

73.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby si uvědomily, že nové společenské, technologické a ekonomické změny, jako jsou čisté energie, digitalizace a inteligentní řešení, mají dopad na život na venkově;

74.  vyzývá Komisi, aby podpořila úsilí směřující ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech s cílem přimět jednotlivce, a zejména mladé lidi, aby zůstávali ve venkovských oblastech nebo aby se do nich vrátili; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly podnikatele, a zejména ženy a mladé lidi, při rozvoji nových služeb;

75.  se znepokojením konstatuje, že nedostatek pracovních sil v mnoha zemědělských odvětvích vede k ukončování zemědělské činnosti; vyzývá k poskytnutí podpory s cílem přilákat pracovníky do zemědělství;

76.  zdůrazňuje, že je třeba sdílet úspěšné modely jednotlivých členských států, které propojují mladé a starší zemědělce za účelem dosažení cílů generační obměny;

77.  doporučuje, aby byl zlepšen přístup k financování prostřednictvím dotovaných úrokových sazeb na úvěry pro nové účastníky na trhu;

78.  připomíná, že venkovské oblasti a osady vyžadují zvláštní pozornost a integrované úsilí o rozvoj inteligentních vesnic;

79.  vyzývá ke zlepšení spolupráce s Evropskou investiční bankou (EIB) a Evropským investičním fondem (EIF) s cílem podpořit ve všech členských státech tvorbu finančních nástrojů určených pro mladé zemědělce;

80.  žádá, aby byly vytvořeny spravedlivé podmínky pro zvláštní technologická zlepšení pro venkovské uzly a sítě;

81.  zdůrazňuje význam rozvoje venkova, včetně iniciativy LEADER, pro zlepšení součinnosti mezi různými politikami a pro posílení konkurenceschopnosti, prosazování účinného a udržitelného hospodářství, podporu udržitelného a multifunkčního zemědělství a lesnictví a produkci potravinářských a nepotravinářských produktů a služeb, které vytvářejí přidanou hodnotu a pracovní místa; zdůrazňuje význam rozvoje venkova při prosazování partnerství mezi zemědělci, místními společenstvími a občanskou společností a při podpoře dalších podnikatelských aktivit a příležitostí, které velmi často nelze přemístit, v oblasti zemědělského podnikání, agroturistiky, přímého marketingu, zemědělství podporovaného komunitou, biohospodářství a udržitelné produkce bioenergie a energie z obnovitelných zdrojů, jež pomáhají zachovat hospodářskou činnost v regionech; poukazuje tedy na to, že je důležité finančně podpořit pilíř II, a zvýšit tak potenciál z hlediska vytváření příjmů, pomáhat s řešením vylidňování, nezaměstnanosti, chudoby a podporovat sociální začleňování, poskytování sociálních služeb a posilování sociálně-ekonomických struktur ve venkovských oblastech s celkovým cílem zlepšit kvalitu života v těchto oblastech;

82.  vyzývá Komisi, aby v legislativním období po roce 2020 zavedla investiční přístup financování z více zdrojů, a zajistila tak hladké provádění nástrojů integrovaného rozvoje venkova, jako je iniciativa inteligentních vesnic;

83.  vyzývá k vytvoření nového fondu pro komunitně vedený místní rozvoj, který bude stavět na iniciativě LEADER a zkušenostech z praxe a na který se vyčlení 10 % z každého strukturálního fondu a tyto prostředky budou sloužit k plnění cílů stanovených na základě strategií místní komunity, a to bez vymezení hranic mezi strukturálními fondy, které by měly být využívány na decentralizovaném základě;

84.  zdůrazňuje, že programy rozvoje venkova by měly mít přidanou hodnotu pro zemědělské podniky a měly by si uchovat svou významnou úlohu při přijímání dlouhodobých rozhodnutí v oblasti inovativních postupů a agroenvironmentálních opatření;

85.  domnívá se, že v rámci iniciativy LEADER je třeba věnovat větší pozornost potřebám a projektům nejmenších rodinných zemědělských podniků, a to především stanovením nezbytné finanční pomoci;

86.  konstatuje, že je prokázáno, že venkovské oblasti potřebují, aby se ženy i muži zabývali zemědělstvím v malém nebo středním rozsahu;

87.  zdůrazňuje, že je důležité zachovat specifickou vyrovnávací podporu pro zemědělské podniky ve znevýhodněných oblastech, a to v souladu s podmínkami stanovenými členskými státy s ohledem na jejich konkrétní místní podmínky;

88.  zdůrazňuje však, že uplatňování finančních nástrojů v oblasti rozvoje venkova by mělo probíhat na dobrovolném základě a že je zároveň třeba zvýšit investice do venkovských oblastí;

89.  vyzývá Komisi, aby stanovila opatření pro iniciativu inteligentních vesnic a učinila tak z inteligentních vesnic prioritu příští politiky rozvoje venkova;

90.  domnívá se, že financování pilíře II určené pro včelařství je třeba lépe zacílit a zefektivnit a že nový legislativní rámec by měl stanovit nový režim podpory v rámci pilíře I pro včelaře, včetně přímé podpory jednotlivých včelstev;

91.  zdůrazňuje, že opatření, která jsou méně spjata se zemědělstvím, musí podléhat vyšší míře spolufinancování;

92.  vyzývá Komisi, aby v pilíři I zavedla nový, soudržný, posílený a zjednodušený systém podmíněnosti, který umožní integraci a provádění různých typů stávajících environmentálních opatření, jako jsou současná opatření v oblasti podmíněnosti a ekologizační opatření; zdůrazňuje, že východisko pilíře I, kterým je dosažení udržitelného zemědělského rozvoje, by mělo být povinné a mělo by jasně stanovit opatření a výsledky očekávané od zemědělců s cílem zajistit rovné podmínky a současně minimální byrokracii na úrovni zemědělských podniků i dostatečnou kontrolu ze strany členských států při zohlednění místních podmínek; dále požaduje nový a jednoduchý režim, který by měl být povinný pro členské státy a dobrovolný pro zemědělské podniky a jenž by byl založen na předpisech EU přesahujících dané východisko s cílem podpořit přechod zemědělců na metody a postupy udržitelné z hlediska klimatu a životního prostředí, které budou v souladu s agroenvironmentálně-klimatickými opatřeními v pilíři II; domnívá se, že provádění tohoto režimu by mělo být stanoveno ve vnitrostátních strategických plánech v rámci EU;

93.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že agroenvironmentálně-klimatická opatření pilíře II pro rozvoj venkova budou nadále kompenzovat dodatečné náklady a schodky spojené s tím, že zemědělci dobrovolně zavedli postupy šetrné k životnímu prostředí a klimatu, a že bude existovat možnost přidat pobídku pro investice do ochrany životního prostředí, biologické rozmanitosti a účinného využívání zdrojů; domnívá se, že tyto programy by měly být jednodušší, cílenější a účinnější, aby zemědělci mohli účinně plnit ambiciózní politické cíle, pokud jde o ochranu životního prostředí, biologickou rozmanitost, nakládání s vodou a opatření v oblasti klimatu a zmírňování změny klimatu, přičemž je třeba současně zajistit minimální byrokracii na úrovni zemědělských podniků a dostatečnou kontrolu ze strany členských států při zohlednění místních podmínek;

94.  vyzývá k tomu, aby vedle zemědělských podniků, které se zabývají pouze ekologickou zemědělskou produkcí v souladu s článkem 11 nařízení (ES) č. 834/2007 a jsou vyňaty z požadavků na ekologizaci stanovených článkem 43 nařízení (EU) č. 1307/2013, byly vyňaty také zemědělské podniky, které provádějí agroenvironmentální opatření ve smyslu nařízení (EU) č. 1305/2013;

95.  zdůrazňuje, že středomořské regiony EU jsou zranitelnější vůči dopadům změny klimatu, jako je sucho, požáry a dezertifikace, a že zemědělci tedy musí v těchto oblastech vynaložit větší úsilí, aby přizpůsobili svou činnost změněnému prostředí;

96.  domnívá se, že budoucí legislativní návrhy Komise by měly být zaměřeny na podporu co největšího počtu zemědělců v jejich úsilí o modernizaci směrem k udržitelnějšímu zemědělskému rozvoji;

97.  vyzývá, aby v zájmu zjednodušení SZP byla zachována stávající výjimka a nejmenší zemědělské podniky s plochou méně než 15 hektarů nebyly zatěžovány dalšími environmentálními a klimatickými opatřeními v rámci SZP;

98.  navrhuje, aby tato nová forma ekologizace byla doprovázena významnými, koordinovanými a účinnějšími prostředky v pilíři II prostřednictvím cílených hmotných i nehmotných investic (přenos znalostí, odborná školení, poradenství, výměna know-how, budování sítí a inovace prostřednictvím evropských inovativních partnerství), které budou dalším hybatelem změn;

99.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že její legislativní návrhy na reformu SZP budou obsahovat vhodná opatření a nástroje, které do zlepšených systémů střídání plodin zahrnou produkci bílkovinných plodin, aby se tak překonal stávající nedostatek bílkovin, a to zlepšením příjmů zemědělců a řešením klíčových problémů, se kterými se zemědělství potýká, jako je změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti a úrodnosti půdy a ochrana a udržitelná správa vodních zdrojů;

100.  domnívá se, že minimální částka z celkově dostupného rozpočtu v rámci pilíře II by měla být přidělena na agroenvironmentálně-klimatická opatření, včetně biologického zemědělství, pohlcování uhlíku, zdraví půdy, opatření týkajících se udržitelného obhospodařování lesů, plánování řízení živin za účelem ochrany biologické rozmanitosti, opylení a genetické rozmanitosti živočichů a rostlin; zdůrazňuje v této souvislosti, že je důležité zachovat příspěvky na síť Natura 2000 a zajistit jejich dostatečnou výši, která umožní, aby sloužily jako skutečná pobídka pro zemědělce;

101.  zdůrazňuje, že v rámci programů rozvoje venkova je třeba poskytovat platby těm zemědělcům, kteří působí v oblastech s přírodními omezeními, složitými klimatickými podmínkami, příkrými stráněmi nebo omezeními kvůli kvalitě půdy; vyzývá ke zjednodušení a lepšímu zaměření plánu týkajícího se oblastí se zvláštními přírodními omezeními v období po roce 2020;

102.  připomíná, že Parlament již zdůraznil, že kontrola účelnosti směrnice o přírodních stanovištích poukázala na nutnost posílit soudržnost se SZP, a upozorňuje na znepokojující úbytek druhů a přírodních stanovišť související se zemědělstvím; vyzývá Komisi, aby posoudila dopad SZP na biologickou rozmanitost; dále vyzývá k navýšení příspěvků na síť Natura 2000 s cílem více motivovat k ochraně zemědělských lokalit v rámci této sítě, které se nacházejí ve velmi špatném stavu;

103.  vyzývá k provádění a posílení zemědělských opatření nabízejících inteligentní řešení v oblasti klimatu, jelikož dopady změny klimatu na zemědělství v Evropě budou v budoucnu sílit;

104.  domnívá se, že rizika spojená se změnou klimatu a degradací půdy v celé zemědělsky využívané krajině je třeba řídit v rámci SZP, a to prostřednictvím investic do zvyšování odolnosti zemědělských ekosystémů a investic do ekologické infrastruktury, s cílem vytvářet vrstvu ornice, zvrátit erozi půdy a zavést a prodloužit střídání plodin, zvýšit počet stromů v krajině a podpořit biologickou a strukturální rozmanitost zemědělských podniků;

105.  domnívá se, že je třeba podporovat širší využívání zbytků z polí, které představují obnovitelný, účinný a udržitelný zdroje energie pro venkovské oblasti;

106.  vyzývá Komisi, aby podpořila inovace, výzkum a modernizaci zemědělství, agrolesnictví a potravinářství tím, že podpoří silný systém poradenství a odborné přípravy, který bude lépe přizpůsoben potřebám příjemců SZP při rozvoji jejich postupů směrem k větší udržitelnosti a ochraně zdrojů, a dále podpoří využití inteligentních technologií s cílem účinněji reagovat na výzvy v oblasti zdraví, životního prostředí a konkurenceschopnosti; zdůrazňuje, že odborná příprava a poradenství musí být základní podmínkou koncepce a provádění programů ve všech členských státech a že je zásadní podporovat předávání know-how, modely osvědčených postupů a výměny mezi družstvy a organizacemi producentů napříč členskými státy, například prostřednictvím systému pro znalosti a informace v zemědělství (AKIS); domnívá se, že agroekologické metody a zásady, na nichž je postaveno přesné zemědělství, mohou mít značný přínos pro životní prostředí, zvýšit příjmy zemědělců, racionalizovat využívání zemědělských strojů a výrazně zvýšit účinné využívání zdrojů;

107.  zdůrazňuje, že je důležité, aby SZP, Horizont 2020 a další programy podpůrného financování vybízely zemědělce k investování do nových technologií přizpůsobených velikosti jejich zemědělského podniku, jako jsou nástroje v oblasti přesného a digitálního zemědělství, které zlepšují odolnost zemědělství a jeho dopad na životní prostředí;

108.  vyzývá Komisi, aby podporovala rozvoj a využívání inovativních technologií ve všech typech zemědělských podniků bez ohledu na jejich velikost a produkci nebo na to, zda se zaměřují na konvenční či ekologické zemědělství, na hospodářská zvířata nebo pěstování plodin, v malém nebo velkém rozsahu;

109.  vyzývá Komisi, aby zabezpečila takovou SZP, která povede k větší inovaci, přispěje k pokroku v oblasti biohospodářství a poskytne řešení z hlediska biologické rozmanitosti, klimatu a životního prostředí;

110.  vyzývá Komisi, aby se zaměřila na kvalitu života ve venkovských oblastech a učinila jej přitažlivým pro všechny obyvatele a zejména pro mladou generaci;

111.  domnívá se, že digitalizace a přesné zemědělství podporované v rámci SZP by neměly vést k tomu, aby se zemědělci stali závislejšími na dodatečných vstupech nebo na vnějším financování, ani by jim neměly bránit v přístupu ke zdrojům, ale měly by mít otevřený zdrojový kód a být vyvíjeny výlučně se zapojením zemědělců;

112.  vyzývá k tomu, aniž by byla dotčena nová definice celkové výše podpory EU pro rozvoj venkova, aby se současné programy rozvoje venkova schválené v souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013 nadále uplatňovaly až do roku 2024 nebo do přijetí nové reformy.

113.  vítá závazek Komise, že bude podporovat koncept „inteligentních vesnic“ v EU, což umožní komplexně řešit nedostatečné širokopásmové připojení, pracovní příležitosti a poskytování služeb ve venkovských oblastech prostřednictvím koordinovanějšího rozvoje různých politik;

114.  žádá, aby byla přijata opatření k řešení závažného problému nehod v zemědělských podnicích EU, které v těchto podnicích vedou ke zraněním nebo k úmrtím, a to prostřednictvím opatření v pilíři II na podporu investic do bezpečnostních opatření a školení;

115.  vyzývá k tomu, aby v rámci rozvoje strategie EU v oblasti bílkovinných plodin byla povolena pouze jediná aplikace přípravků na ochranu rostlin během období před výsevem až do doby těsně po něm, a to na veškeré půdě, na které jsou bílkovinné plodiny pěstovány;

116.  domnívá se, že investice do inovace, vzdělávání a odborných školení jsou pro budoucnost evropského zemědělství klíčové;

117.  zdůrazňuje, že v rámci budoucí SZP je třeba dále zkoumat přístup založený na výsledcích uplatňovaný na úrovni členských států i na regionální úrovni a inovativní řešení, která poskytují systémy certifikace, aniž by se zvýšila byrokracie nebo kontroly na místě;

118.  vyzývá k zavádění cílených opatření v oblasti modernizace a strukturálního zlepšování v rámci pilíře II s cílem dosáhnout prioritních cílů, jako je digitální zemědělství 4.0;

119.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zachovávaly a podporovaly přístup malých zemědělců a marginalizovaných skupin k osivu a zemědělským vstupům a aby propagovaly a zajišťovaly výměnu osiva a jeho veřejné vlastnictví, a to spolu s udržitelnými tradičními technikami, které zaručují lidské právo na řádné potraviny a výživu;

120.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby kladly větší důraz na podnikatelské příležitosti, pokud jde o poskytování služeb vesnicím i služby, které jsou odtamtud poskytovány;

121.  konstatuje, že každý zemědělský podnik je jiný, a proto jsou zapotřebí individuální řešení;

Silná pozice zemědělců v celosvětovém potravinářském systému

122.  vyzývá Komisi, aby zachovala současný rámec jednotné společné organizace trhů v rámci pilíře I, včetně specifických politických nástrojů a marketingových norem, a zlepšila programy EU na podporu ovoce, zeleniny a mléka ve školách; zdůrazňuje význam stávajících systémů řízení produkce pro konkrétní produkty a zachování povinných programů pro jednotlivá odvětví (víno, ovoce a zelenina, olivový olej a včelařství) v produkujících zemích, jejichž hlavním cílem je posílit udržitelnost a konkurenceschopnost jednotlivých odvětví, zachovat rovné podmínky a zároveň umožnit přístup pro všechny zemědělce;

123.  domnívá se, že pozitivní a „tržně zaměřené“ zkušenosti operačních programů jednotné společné organizace trhů v odvětví ovoce a zeleniny, které uplatňují organizace producentů a jež jsou financovány na základě hodnoty produkce uvedené na trh, prokázaly svou účinnost při zlepšování konkurenceschopnosti a strukturování cílových odvětví a zlepšování jejich udržitelnosti; vyzývá tedy Komisi, aby zvážila zavedení podobných operačních programů pro ostatní odvětví; domnívá se, že by to mohlo být obzvláště přínosné pro organizace producentů, jež zastupují producenty mléka v horských regionech a okrajových oblastech Unie, kteří zpracovávají a uvádějí na trh vysoce kvalitní produkty a zachovávají produkci mléka v těchto oblastech s obtížnými podmínkami pro zemědělství;

124.  připomíná, že nerovná tržní síla představuje významnou překážku bránící pokrytí nákladů na výrobu v odvětví mléka a mléčných výrobků;

125.  upozorňuje na možnost zavést v rámci společné organizace trhů dobrovolný program na snižování dodávek mléka;

126.  vyzývá k zavedení nového nástroje svépomocného řízení pro olivový olej, který by umožnil olivový olej v letech nadprodukce skladovat a dodávat jej na trh tehdy, až bude produkce nižší než poptávka;

127.  zdůrazňuje, že je nezbytně nutné, aby budoucí SZP podporovala zemědělce účinněji, spravedlivěji a rychleji, aby mohli čelit kolísání cen a příjmů v důsledku klimatických rizik, rizik spojených s nepříznivým počasím a zdravotních a tržních rizik, a to vytvořením dodatečných pobídek a tržních podmínek, které podpoří rozvoj a dobrovolné používání nástrojů řízení rizik a stabilizace (systémy pojištění, nástroje stabilizace příjmů, mechanismy individuálního zabezpečení a vzájemné fondy) a současně zajistí, aby byly přístupné pro všechny zemědělce a aby byly v souladu se stávajícími vnitrostátními systémy;

128.  vyzývá k poskytování lepší podpory ke zvýšení produkce luštěnin v EU a ke specifické pomoci velkým chovatelům ovcí a koz, a to s ohledem na přínos těchto odvětví pro životní prostředí a na potřebu snížit závislost EU na dovozu bílkovin pro krmiva;

129.  zdůrazňuje, že SZP zaměřená na budoucnost by měla být navržena tak, aby vhodněji reagovala na závažné problémy v oblasti zdraví, které souvisejí například s antimikrobiální rezistencí, kvalitou ovzduší a zdravějším stravováním;

130.  zdůrazňuje nebezpečí, které pro zdraví zvířat i lidí představuje antimikrobiální rezistence; domnívá se, že nový právní rámec by jakožto prostředek boje proti antimikrobiální rezistenci měl aktivně podporovat lepší zdraví a životní podmínky zvířat, a lépe tak chránit veřejné zdraví a celé zemědělské odvětví;

131.  poukazuje na skutečnost, že tržní rizika lze řídit také prostřednictvím lepšího přístupu evropského zemědělství a potravinových výrobků na vývozní trhy;

132.  zdůrazňuje, že je důležité posílit postavení primárních producentů v potravinovém dodavatelském řetězci, a to zejména tím, že bude zajištěno spravedlivé rozdělení přidané hodnoty mezi producenty, zpracovateli a maloobchodním odvětvím, budou zavedeny finanční zdroje a pobídky vyžadované na podporu vytváření a rozvoje vertikálních i horizontálních hospodářských organizací, jako jsou organizace producentů, včetně družstev, a jejich sdružení a meziodvětvové organizace, budou stanoveny harmonizované minimální normy za účelem boje proti nespravedlivým a nekalým obchodním praktikám v celém potravinovém řetězci, bude posílena transparentnost na trzích a uplatní se nástroje pro předcházení krizím;

133.  zdůrazňuje, že v souladu s cíli článku 39 SFEU a výjimkou uvedenou v článku 42 SFEU upřesňuje souhrnné nařízení právní vztah mezi ustanoveními jednotné společné organizace trhů a předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže a zavádí nové kolektivní možnosti pro zemědělce, pokud jde o zlepšení jejich vyjednávací pozice v rámci potravinového dodavatelského řetězce; domnívá se, že tato ustanovení jsou v rámci budoucí SZP nezbytná a měla by být dále zlepšena;

134.  domnívá se, že na základě zkušeností získaných z fungování různých středisek EU pro sledování trhu (s mlékem, masem, cukrem a plodinami) by tyto nástroje měly být rozšířeny na odvětví, která dosud nejsou pokryta, a měly by být dále rozvinuty, aby poskytovaly spolehlivé údaje a odhady subjektům na trhu, a zajistily tak včasná varování a umožnily okamžitá a preventivní opatření v případě narušení trhu s cílem zabránit krizím;

135.  vyzývá k posílené podpoře a propagaci místních trhů a krátkých potravinových řetězců; zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet místní služby související s krátkými dodavatelskými řetězci;

136.  vyzývá Komisi, aby případně dále vyjasnila a aktualizovala předpisy pro organizace producentů a meziodvětvové organizace, zejména pokud jde o politiku v oblasti hospodářské soutěže, také s ohledem na opatření a dohody meziodvětvových organizací, s cílem naplnit společenskou poptávku;

137.  zdůrazňuje, že historické nástroje SZP pro řízení trhu (tj. veřejné intervence a soukromé skladování) mají v kontextu globalizovaných hospodářství omezený a nedostatečný dopad a že nástroje řízení rizik nejsou vždy dostatečné k tomu, aby vyřešily značné kolísání cen a závažná narušení trhu;

138.  zdůrazňuje tedy, že jednotná společná organizace trhů musí i nadále hrát důležitou úlohu v rámci budoucí SZP coby záchranná síť při rychlé stabilizaci zemědělských trhů a předvídání krizí, a poukazuje na význam souhrnného nařízení, pokud jde o umožnění a podporu (na základě zkušeností získaných během poslední krize na trhu, zejména v mlékárenském odvětví) dodatečného využívání inovativních tržních nástrojů a nástrojů řešení krize, jako jsou dobrovolné odvětvové dohody, s cílem řídit a v případě potřeby omezit kvantitu dodávek mezi producenty, organizacemi producentů, sdruženími organizací producentů a mezioborovými organizacemi a zpracovateli (např. režim EU týkající se snížení produkce mléka);

139.  vítá práci na udržitelné strategii EU pro bílkoviny;

140.  konstatuje, že je třeba vytvářet místní a regionální trhy pro luštěniny po celé EU, zlepšovat environmentální výkonnost tím, že plodiny budou pěstovány v rámci střídavého hospodářství, a zároveň snižovat závislost na dováženém krmivu, hnojivech a pesticidech, a zvýšit rentabilitu a hospodářské pobídky tak, aby se zemědělské postupy staly udržitelnějšími;

141.  domnívá se, že opatření na řízení dodávek sýrů a šunky s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením a dodávek vín prokázala svou účinnost tím, že zvýšila udržitelnost, konkurenceschopnost a kvalitu cílených produktů, a že je tedy třeba je zachovat a případně rozšířit tak, aby se v souladu s cíli SZP vztahovala na všechny produkty označené značkou kvality;

142.  vyzývá k hloubkovému přezkumu současného mechanismu rezervy pro případ krize s cílem vytvořit proveditelný a nezávislý fond EU pro krize v zemědělství, který by byl vyjmut ze zásady ročního rozpočtu, a umožnil by tak rozpočtové převody z jednoho roku na další rok, zejména v případě, kdy jsou tržní ceny dostatečně vysoké, a současně by během celého období VFR zachovával rezervu pro případ krize na neměnné úrovni, což by umožnilo rychlejší, soudržnější a účinnější preventivní opatření a reakce, které by doplňovaly využití tržních nástrojů a nástrojů řízení rizik v případě závažných krizových situací včetně těch, které zahrnují hospodářské dopady na zemědělce související se zdravím zvířat, chorobami a bezpečností potravin, ale také těch, jež vyplývají z vnějších otřesů majících dopad na zemědělství;

143.  je přesvědčen, že ačkoli jsou obchodní dohody přínosné pro některá zemědělská odvětví EU, jsou nezbytné pro posílení postavení Unie na celosvětovém zemědělském trhu a prospívají hospodářství EU jako celku, přinášejí také mnoho výzev, zejména pro malá a střední hospodářství a citlivá odvětví, jež je třeba zohlednit, jako je dodržování sanitárních a fytosanitárních norem EU a norem EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a v sociální oblasti, což vyžaduje soudržnost mezi obchodní politikou a některými cíli SZP a nesmí to vést k oslabení vysokých evropských norem nebo k ohrožení venkovských oblastí Evropy;

144.  zdůrazňuje, že uplatňováním různorodých norem by se zvýšilo riziko vyvážení domácí produkce EU do zahraničí, a to na úkor rozvoje venkova, životního prostředí a v některých případech také kvality potravin;

145.  zdůrazňuje, že v diskusích o budoucích obchodních dohodách (se sdružením Mercosur, Novým Zélandem, Austrálií apod.) je třeba zdůrazňovat potřebu silnějších ochranných mechanismů i dopad těchto dohod na evropské zemědělství;

146.  zdůrazňuje, že ačkoli je důležité nadále usilovat o zlepšení přístupu evropských zemědělských produktů na trh, jsou zapotřebí vhodná opatření na ochranu evropského zemědělství zohledňující specifické odvětvové problémy, například ochranné mechanismy zabraňující negativním sociálně-ekonomickým dopadům na malé a střední zemědělce v EU a třetích zemích, nebo možné vyloučení nejcitlivějších odvětví z jednání a uplatňování zásady reciprocity, pokud jde o podmínky výroby, aby byly zajištěny rovné podmínky mezi zemědělci v EU a jejich zahraničními konkurenty; zdůrazňuje, že evropskou produkci nesmí oslabit nekvalitní dovoz nebo dovoz nevyhovující normám jakosti;

147.  vyzývá Komisi, aby začala na zemědělství pohlížet jako na strategickou činnost a v dohodách o volném obchodu jej nepovažovala za proměnný prvek, který se přizpůsobí potřebám ostatních obchodních odvětví, a aby chránila klíčová odvětví, jako je produkce syrového mléka;

148.  zastává názor, že požadavky mezinárodního obchodu a WTO měly velmi významný vliv na několik po sobě jdoucích revizí SZP, které proběhly od 90. let; domnívá se, že tyto revize přinesly větší konkurenceschopnost evropských zemědělských produktů a evropského zemědělsko-potravinářského odvětví, ale také poškodily velké části zemědělského odvětví tím, že jej vystavily nestabilitě světových trhů; je toho názoru, že nyní přišel čas, jak naznačuje sdělení Komise o budoucnosti zemědělství a potravinářství v Evropě, se více zaměřovat na ostatní cíle SZP, jako např. životní podmínky zemědělců a otázky týkající se zdraví, zaměstnanosti, životního prostředí a klimatu;

149.  zdůrazňuje, že obchodní politika EU musí být v souladu s ostatními politikami EU, jako jsou např. rozvojová politika a politika v oblasti ochrany životního prostředí, a musí podporovat plnění cílů udržitelného rozvoje, a že může přispět k dosažení cílů SZP, zejména zajistit slušnou životní úroveň zemědělcům a zajistit spotřebitelům dodávky zboží za rozumné ceny; zdůrazňuje, že zemědělsko-potravinářské odvětví EU by mělo využít příležitosti k růstu, které vývoz skýtá, vzhledem k tomu, že se odhaduje, že 90 % nárůstu celosvětové poptávky po zemědělských a potravinářských produktech v příštím desetiletí bude pocházet z mimoevropských zemí; zdůrazňuje, že předtím, než se zaměří na produkci určenou k prodeji na mezinárodním zemědělském trhu, musí SZP uspokojit potravinové, ekologické a klimatické potřeby evropské společnosti; zdůrazňuje, že tzv. rozvojové země by měly mít dostatek příležitostí k vytvoření a udržování vlastního silného zemědělsko-potravinářského odvětví;

150.  dále podotýká, že produktům, které byly vyrobeny v souvislosti s odlesňováním, zabíráním půdy a zdrojů a porušováním lidských práv, by měl být odepřen přístup na trh EU;

151.  připomíná nový Evropský konsensus o rozvoji, v němž EU a její členské státy znovu potvrzují a uznávají zásadní význam, který má důsledné uplatňování zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje stanovené v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), což znamená, že by ve všech politikách EU (včetně zemědělské politiky a financování zemědělství), které se mohou potenciálně dotknout rozvojových zemí, měly být zohledněny cíle rozvojové spolupráce; v této souvislosti se domnívá, že by reforma společné zemědělské politiky (SZP) měla respektovat právo rozvojových zemí utvářet svou zemědělskou a potravinovou politiku, aniž by oslabovaly svou kapacitu produkce potravin a dlouhodobé zajištění potravin, především pokud jde o nejméně rozvinuté země;

152.  připomíná závazek EU a jejích členských států související s cíli udržitelného rozvoje a zdůrazňuje, že soudržnost SZP a cílů udržitelného rozvoje má zásadní význam, především pokud jde o cíl č. 2 (vymýcení hladu), č. 5 (rovnost žen a mužů), č. 12 (zodpovědná spotřeba a výroba), č. 13 (opatření v oblasti klimatu) a č. 15 (život na půdě), s nimiž musí být budoucí společná zemědělská politika (SZP) propojena;

153.  v souladu se zásadou rozpočtové účinnosti žádá soudržnost a lepší součinnost mezi SZP a všemi ostatními politikami EU a mezinárodními závazky, zejména v oblasti energetiky, zásobování vodou, využívání půdy, biologické rozmanitosti a ekosystémů a rozvoje odlehlých a horských oblastí;

154.  vyzývá Komisi, aby prováděla systematická posouzení dopadů opatření týkajících se zemědělství ve všech dohodách o obchodu a aby zavedla specifické strategie s cílem zajistit, aby žádné zemědělské odvětví neutrpělo újmu v důsledku obchodní dohody uzavřené se třetí zemí;

155.  trvá na tom, aby výrobní a produkční metody byly nedílnou součástí sociálních, ekonomických a ekologických standardů v rámci světového zemědělského obchodu, a vyzývá Komisi, aby naléhavě vybídla Světovou obchodní organizaci k uznání těchto metod jako takových;

156.  zdůrazňuje, že plnění cílů Pařížské dohody o změně klimatu a plnění cílů udržitelného rozvoje musí být jednou z hlavních zásad jakékoli obchodní politiky, pokud jde o zemědělské produkty; konstatuje, že Komise ve svém diskusním dokumentu týkajícím se využití potenciálu globalizace správně naznačuje, že poptávka po spravedlivějším obchodu a udržitelných a lokálních produktech je měnícím se trendem v rámci globalizace; zdůrazňuje, že obchodní politika EU může ve velké míře přispívat k plnění cílů udržitelného rozvoje a klimatických cílů, které stanovuje Pařížská dohoda;

157.  připomíná, že EU zrušila vývozní subvence a že v současném rozpočtu EU již není pro vývozní subvence žádná rozpočtová položka; vyzývá obchodní partnery EU, aby v tomto směru přijali závazky ke snížení vnitrostátních podpor, které narušují obchod; vyzývá členy WTO, kteří nadále poskytují vývozní subvence, aby začali uplatňovat ministerské rozhodnutí týkající se hospodářské soutěže při vývozu, které bylo přijato dne 19. prosince 2015 v Nairobi;

158.  žádá, aby Komise zintenzívnila obranná opatření Unie a nepolevovala ve snaze vyřešit stávající a budoucí překážky přístupu na trh ve třetích zemích, kterých přibývá, přičemž bude respektovat environmentální a lidská práva, mimo jiné právo na potraviny; zdůrazňuje, že většina těchto překážek se dotýká zemědělských produktů (27 % podle databáze o přístupu na trh spravované Komisí), a týkají se převážně sanitárních a fytosanitárních opatření omezujících přístup na trh;

159.  žádá Komisi, aby při přípravě výměn nabídek a výpočtů celních kvót předjímala a brala v úvahu důsledky brexitu pro tato jednání;

160.  vyzývá Komisi, aby zahájila jasné a transparentní iniciativy, které dále posílí prosazování norem EU v oblasti produkce, bezpečnosti, dobrých životních podmínek zvířat a životního prostředí a krátkých dodavatelských řetězců, a aby podpořila režimy produkce kvalitních potravin, jichž by bylo možné dosáhnout mimo jiné pomocí systémů označování evropského původu, a činnosti týkající se uvádění na trh a podpory na domácích trzích a trzích třetích zemí v případě odvětví, jež využívají zvláštních politických nástrojů v rámci SZP; zdůrazňuje, že je třeba snížit byrokracii a zbytečné podmínky s cílem umožnit menším producentům účastnit se těchto režimů; vítá stabilní nárůst rozpočtu, který je k dispozici na podpůrné programy, a naléhavě vyzývá Komisi, aby zachovala tempo zvyšování prostředků s ohledem na rostoucí zájem producentů;

161.  zdůrazňuje význam krátkých a regionálních orgánů dodavatelských řetězců, které jsou udržitelnější z hlediska životního prostředí, neboť způsobují menší znečištění, neboť vyžadují méně dopravy – a zemědělské produkty jsou čerstvější a snáze sledovatelné;

162.  připomíná, že je důležité posílit postavení místních zemědělců, aby získali lepší pozici v hodnotovém řetězci, a to tím, že se jim poskytne pomoc a podpora týkající se organických produktů s přidanou hodnotou a nové poznatky a technologie, neboť dosažení udržitelnosti vyžaduje přímá opatření k zachování, ochraně a posílení přírodních zdrojů;

163.  zdůrazňuje, že místní produkce podporuje místní gastronomickou kulturu a lokální ekonomiky;

164.  zdůrazňuje, že zemědělství by se v budoucnu mělo zaměřit na produkci kvalitních potravin, neboť v tom spočívá konkurenční výhoda Evropy; zdůrazňuje, že potravinové normy EU musí být zachovány a je-li to možné, i zpřísněny; vyzývá k přijetí opatření za účelem dalšího zvýšení dlouhodobé produktivity a konkurenceschopnosti odvětví produkce potravin a zavádění nových technologií a účinnějšího využívání zdrojů, čímž se posílí vůdčí úloha EU ve světě;

165.  je přesvědčen, že je nepřijatelné, aby existovaly rozdíly v kvalitě mezi potravinářskými výrobky, které jsou nabízeny a distribuovány na jednotném trhu pod stejnou značkou a se stejným obalem; vítá pobídky Komise k řešení otázky dvojí kvality potravin na jednotném trhu, včetně jejího úsilí o společnou metodiku zkoušek;

166.  vítá skutečnost, že bylo dosaženo pokroku v prosazování zemědělských zájmů EU při nedávných dvoustranných obchodních jednáních, zejména pokud jde o přístup na trh pro vysoce jakostní zemědělské a potravinářské produkty EU a o ochranu zeměpisných označení ve třetích zemích; věří, že lze v tomto trendu pokračovat a zlepšovat jej;

Transparentní rozhodovací postup pro solidní návrh SZP na období 2021–2028

167.  zdůrazňuje, že by Parlament a Rada měly v rámci postupu spolurozhodování stanovit obecné společné cíle, základní normy, opatření a finanční příspěvky a určit náležitou úroveň flexibility nezbytné k tomu, aby členské státy a jejich regiony zvládaly svá specifika a potřeby v souladu s jednotným trhem s cílem zabránit narušením hospodářské soutěže vyplývajícím z vnitrostátních voleb;

168.  vyjadřuje politování nad tím, že celý proces programování SZP po roce 2020 – konzultace, informace, posuzování dopadů a legislativní návrhy – začíná s výrazným zpožděním vzhledem k tomu, že se blíží závěr osmého volebního období, což vytváří riziko, že diskuse o budoucnosti SZP budou zastíněny volebními diskuzemi a omezuje to možnost dosáhnout konečné dohody ještě před evropskými volbami;

169.  vyzývá Komisi, aby zavedla přechodné nařízení, které v případě prodlení při přijímání SZP umožní zemědělcům, aby měli i nadále přístup k opatřením programu pro rozvoj venkova, zejména opatření v oblasti životního prostředí a investic;

170.  vyzývá členské státy, aby zajistily, aby při provádění nové reformy nedocházelo k žádným zpožděním ve vyplácení plateb zemědělcům a aby přijaly odpovědnost a řádně poskytovaly zemědělcům kompenzaci v případech, kdy dojde ke zpoždění;

171.  zdůrazňuje nicméně, že je třeba dosáhnout pokroku před koncem současného funkčního období, a tato otázka musí být zdůrazněna během volební kampaně pro volby do Evropského parlamentu;

172.  uznává, že je důležité zahrnout do rozhodování o SZP orgány a odborníky zabývající se politikou v oblasti zdraví a životního prostředí, jež má dopad na biologickou rozmanitost, změnu klimatu a znečištění ovzduší, půdy a vody;

173.  vyzývá Komisi, aby před zavedením podstatných změn v koncepci a/nebo provádění SZP navrhla přechodné období dostatečně dlouhé k zajištění měkkého přistání a období, během něhož by členské státy mohly náležitě a řádným způsobem provést novou politiku, aby se zabránilo jakýmkoli zpožděním v ročních platbách zemědělcům a v provádění opatření pro rozvoj venkova;

174.  vyzývá EU a její členské státy, aby posílily dialog s rozvojovými zeměmi a poskytly své odborné znalosti a finanční podporu na prosazování ekologicky udržitelného zemědělství založeného na drobném a rodinném zemědělství, především se zaměřením na ženy a mladé lidi, k čemuž se zavázaly v roce 2017 ve společném prohlášení ze summitu Africké unie-EU nazvaném „Investování do mládeže pro zrychlený růst podporující začlenění a udržitelný rozvoj“; připomíná přínos žen ve venkovských oblastech coby podnikatelek a propagátorek udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je nutné rozvíjet jejich potenciál v oblasti udržitelného zemědělství a jejich odolnost ve venkovských oblastech;

175.  připomíná, že hlad a podvýživa v rozvojových zemích souvisejí zejména s nedostatečnou kupní silou a neschopností chudých obyvatel na venkově dosáhnout soběstačnosti; naléhavě proto vyzývá EU, aby poskytla rozvojovým zemím pomoc při překonávání překážek (jako je špatná infrastruktura a logistika), které brzdí jejich zemědělskou produkci;

176.  zdůrazňuje, že i v roce 2050 bude více než polovina obyvatel nejméně rozvinutých zemí nadále žít ve venkovských oblastech a že rozvoj udržitelného hospodářství v rozvojových zemích přispěje k tomu, že se v těchto zemích rozvine potenciál venkovských společenství, obyvatelé setrvají ve venkovských oblastech, omezí se podzaměstnanost, chudoba a nedostatečné zásobování potravinami, a tím se přispěje k boji proti základním příčinám nucené migrace;

177.  uznává klíčovou úlohu, již mohou při dosahování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje hrát vesmírné technologie, jako jsou vesmírné a družicové programy EU spravované Agenturou pro evropský globální navigační družicový systém (Galileo, EGNOS a Copernicus), a to díky nabídce cenově dostupných řešení usnadňující přechod na přesné zemědělství, čímž se sníží odpad, ušetří čas, omezí únava a optimalizuje používání zařízení;

178.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala technologie a aplikace vesmírné vědy a Globální partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci coby mechanismus, který pomůže při monitorování plodin, hospodářských zvířat, lesnictví, rybolovu, akvakultury a při podpoře zemědělců, rybářů, lesníků a tvůrců politik v jejich úsilí o využití různých způsobů dosažení udržitelné produkce potravin a řešení souvisejících problémů;

179.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby členské státy ve svých akčních plánech zaručily rovnost žen a mužů ve venkovských oblastech; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly rovné zastoupení žen ve strukturách institucí sloužících k dialogu s odvětvím a také v rozhodovacích orgánech profesních organizací, družstev a sdružení daného odvětví; domnívá se, že nové právní předpisy EU by měly podstatně zlepšit tematické podprogramy pro ženy ve venkovských oblastech;

180.  zdůrazňuje, že Komise by měla nadále zajišťovat, aby právní předpisy EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat byly ve všech členských státech vždy prosazovány stejnoměrně, a to za uplatnění řádné kontroly a sankcí; vyzývá Komisi, aby sledovala zdraví zvířat a jejich dobré životní podmínky, včetně přepravy zvířat, a podávala o nich zprávy; připomíná, že produkty vstupující do EU musí dodržovat evropské normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a v sociální oblasti; požaduje finanční pobídky pro dobrovolné přijímání opatření v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, které přesahují minimální legislativní normy;

181.  vyzývá Komisi, aby uplatňovala a vymáhala příslušné právní předpisy EU, především nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy; považuje v tomto ohledu na nezbytné dodržovat soulad s rozsudkem Soudního dvora EU, v němž se stanoví, že ochrana dobrých životních podmínek zvířat nekončí na vnějších hranicích EU a že přepravci zvířat, jež jsou vyvážena z Evropské unie, musí proto dodržovat unijní pravidla pro dobré životní podmínky zvířat, a to i mimo EU;

182.  zdůrazňuje, že zvláštní ohledy je třeba brát na zemědělce, kteří čelí dodatečným nákladům v důsledku zvláštních omezení spojených s přírodními oblastmi vysoké hodnoty, jako jsou horské oblasti, ostrovy, nejvzdálenější regiony a další znevýhodněné oblasti; domnívá se, že financování ze strany SZP je pro tyto regiony s ohledem na jejich zvláštní omezení životně důležité a že jakékoli snížení by mělo velmi negativní dopad na mnoho zemědělských produktů; naléhavě vyzývá členské státy, aby vytvořily a provedly režimy kvality s cílem poskytnout producentům, kteří mají zájem, příležitost okamžitě je zavést;

183.  domnívá se, že rozpočet programu POSEI by měl být zachován na dostatečné úrovni s cílem čelit výzvám v oblasti zemědělství v nejvzdálenějších regionech, jak několikrát požadoval Parlament; vítá výsledky nejnovější zprávy Komise o provádění programu POSEI a domnívá se, že programy pro nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři by měly být oddělené od obecného režimu přímých plateb EU, aby se zajistil vyvážený územní rozvoj tím, že se předejde riziku zanechání produkce v důsledku výzev spojených s odlehlostí, ostrovním charakterem, malou velikostí, obtížným mapováním a klimatem a hospodářskou závislostí na malém počtu produktů;

184.  vyzývá Komisi, aby do střediska pro sledování trhu s mlékem zahrnula nezávislý útvar pro průzkum cen v nejvzdálenějších regionech s cílem okamžitě reagovat na krizi v odvětví; domnívá se, že definice krize a následný zásah Komise by měly být přizpůsobeny nejvzdálenějším regionům, přičemž by se měla zohlednit velikost trhu, závislost na omezeném počtu hospodářských činností a menší kapacita pro diverzifikaci;

185.  požaduje lepší integraci oběhového hospodářství, aby se zajistilo co nejlepší a nejúčinnější využití primárních materiálů a vedlejších produktů v nově vznikajícím biohospodářství, přičemž současně by byly dodrženy limity dostupnosti biomasy a půdy a dalších ekosystémových služeb, a domnívá se, že rozvoj biologického průmyslu ve venkovských oblastech by mohl zajistit nové obchodní modely, jež by mohly pomoci zemědělcům a majitelům lesů nalézt nové trhy pro jejich produkty a vytvořit nová pracovní místa; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zajistily nezbytnou podporu pro zemědělství a lesnictví s cílem zvýšit příspěvek k dalšímu rozvoji biohospodářství v EU; zdůrazňuje, že je třeba podporovat agrolesnictví, které může zajistit víceúčelové, rekreační a produktivní ekosystémy a mikroklima, a odstranit rozdíly, jež by mohly bránit jeho rozvoji;

186.  domnívá se, že podpora agroenvironmentálně-klimatických opatření doplněná ekologickými režimy na úrovni členských států by měla pokrývat náklady, které zemědělci mají v souvislosti s přechodem na nové udržitelné postupy, například pomocí prosazování a podpory agrolesnictví a dalších udržitelných lesnických opatření, jež podporují biologickou a genetickou rozmanitost živočišných a rostlinných druhů, a v souvislosti s přizpůsobováním se měnícím se klimatickým podmínkám;

187.  vyzývá Komisi, aby zaručila inovace, výzkum a modernizaci v agrolesnictví a lesnictví tím, že podpoří silné a přizpůsobené systémy poradenství, specifickou odbornou přípravu a přizpůsobená řešení s cílem pohánět inovace a výměnu know-how a osvědčených postupů mezi členskými státy s obecným zaměřením na příslušné nové technologie a digitalizaci; současně zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou mají sdružení majitelů lesů při přenosu informací a inovací, v odborné přípravě a dalším vzdělávání drobných majitelů lesů a při provádění aktivního multifunkčního obhospodařování lesů.

o
o   o

188.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 350, 29.12.2017, s. 15. (2) Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23. (3) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71. (4) Přijaté texty, P8_TA(2018)0022. (5) Přijaté texty, P8_TA(2018)0203. (6) Přijaté texty, P8_TA(2018)0095. (7) Přijaté texty, P8_TA(2018)0075. (8) Přijaté texty, P8_TA(2018)0057. (9) Přijaté texty, P8_TA(2017)0197. (10) Přijaté texty, P8_TA(2017)0099. (11) Přijaté texty, P8_TA(2016)0504. (12) Přijaté texty, P8_TA(2016)0427. (13) Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 62. (14) Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 7. (15) Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 10. (16) Úř. věst. C 342, 12.10.2017, s. 10.