Evropský parlament,

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) ze dne 18. prosince 1979,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi (CETS č. 197) a Úmluvu Rady Evropy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání (CETS č. 201),

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy ze dne 11. května 2011 o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu (Istanbulskou úmluvu),

–  s ohledem na zprávu Populačního fondu OSN (UNFPA) z roku 2012 nazvanou „Příliš mladí na sňatek – Ukončete sňatky dětí“ (Marrying Too Young – End Child Marriage),

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly přijaty na čtvrté světové konferenci v roce 1995, a na výsledky hodnotících konferencí,

–  s ohledem na akční program Mezinárodní konference o populaci a rozvoji a na závěry hodnotících konferencí,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN o ženách, míru a bezpečnosti č. 1325 (2000), 1820 (2009), 1888 (2009), 1889 (2010), 1960 (2011), 2106 (2013), 2122 (2013) a 2242 (2015),

–  s ohledem na akční program z Addis Abeby, který byl přijat na třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje v červenci 2015,

–  s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, jež byla přijata v září 2015 a vstoupila v platnost dne 1. ledna 2016, a zejména na její cíle udržitelného rozvoje 1, 5, 8 a 10,

–  s ohledem na iniciativu EU a OSN s názvem Spotlight,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na články 8 a 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na akční plán EU pro rovnost žen a mužů 2010–2015 (GAP I),

–  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020), který přijala Rada dne 7. března 2011,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. září 2010 nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (COM(2010)0491),

–  s ohledem na společné sdělení Evropské komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Akční plán pro lidská práva a demokracii (2015–2019): zajistit ústřední postavení otázky lidských práv v agendě EU“ ze dne 28. dubna 2015 (JOIN(2015)0016),

–  s ohledem na závěry Rady týkající rovnosti žen a mužů v oblasti rozvoje ze dne 26. května 2015,

–  s ohledem na akční plán EU pro rovnost žen a mužů 2016–2020 (GAP II), který přijala Rada dne 26. října 2015, a na výroční zprávu o jeho provádění za rok 2016, kterou zveřejnily Komise a vysoká představitelka dne 29. srpna 2017,

–  s ohledem na strategický závazek Komise ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019 ze dne 3. prosince 2015,

–  s ohledem na globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie zveřejněnou v červnu 2016,

–  s ohledem na článek 208 SFEU, který zavádí zásadu politické soudržnosti ve prospěch rozvoje a vyžaduje, aby se při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země, přihlíželo k cílům rozvojové spolupráce,

–  s ohledem na nový Evropský konsenzus o rozvoji,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2015 o obnovení akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů a pro posílení postavení žen v rámci rozvojové spolupráce(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2017 o přezkumu Evropského konsensu o rozvoji(2),

–  s ohledem na hodnocení evropského provádění akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů 2016–2020, které v říjnu 2017 zveřejnila výzkumná služba Evropského parlamentu,

–  s ohledem na zprávu o provádění pokynů EU týkajících se osob LGBTI, kterou vypracovala organizace COC Netherlands(3),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na společná jednání Výboru pro rozvoj a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A8-0167/2018),

A.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní hodnotou EU a je zakotvena ve Smlouvách o EU a v Listině základních práv, mělo by být začleňování hlediska rovnosti žen a mužů zahrnováno a prosazováno ve všech činnostech a politikách EU, aby bylo rovnosti dosaženo také v praxi a aby se zajistil udržitelný rozvoj; vzhledem k tomu, že rovnost a posílení postavení žen tvoří základní předpoklad pro naplňování cílů udržitelného rozvoje po roce 2015 a jsou také samostatnou otázkou v oblasti lidských práv, která by se měla řešit bez ohledu na její přínos pro rozvoj a růst;

B.  vzhledem k tomu, že pátým cílem udržitelného rozvoje je dosáhnout genderové rovnosti s cílem posílit postavení všech žen a dívek na celém světě, a vzhledem k tomu, že pátý cíl udržitelného rozvoje by měl být začleněn do celé Agendy 2030, aby se dosáhlo pokroku u všech cílů udržitelného rozvoje;

C.  vzhledem k tomu, že žádná rozvojová strategie nemůže být účinná, aniž by ženy a dívky zastávaly ústřední úlohu;

D.  vzhledem k tomu, že původní akční plán pro rovnost žen a mužů 2010–2015 (GAP I) přinesl určitý pokrok, byl však poznamenán také řadou nedostatků: úzce vymezenou působností, neexistencí sestavování rozpočtu, které by zohledňovalo rovnost žen a mužů, nedostatečným pochopením rámce pro rovnost pohlaví delegacemi EU, nedostatečnou angažovaností vedení EU a chybějící institucionální strukturou a nedostatečnými pobídkami k motivaci a dostatečné podpoře zaměstnanců;

E.  vzhledem k tomu, že Parlament vyzval ve svém usnesení ze dne 8. října 2015 k nápravě těchto nedostatků a k přijetí řady dalších změn včetně rozšíření působnosti akčního plánu pro rovnost žen a mužů a posílení odpovědnosti řídících pracovníků v oblasti rovnosti pohlaví;

F.  vzhledem k tomu, že rok 2018 je rokem 70. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv a že zásada rovnosti je jádrem pohledu na lidská práva ze strany Charty OSN z roku 1945, která uvádí, že lidská práva a základní svobody by měly platit pro všechny lidi „bez diskriminace na základě rasy, pohlaví, jazyka nebo náboženství“;

G.  vzhledem k tomu, že nový akční plán pro rovnost žen a mužů II 2016–2020 (GAP II) vznikl na základě doporučení Parlamentu, přičemž se zaměřil na změnu institucionální kultury EU na úrovni ústředí a delegací s cílem dosáhnout systémové změny, pokud jde o to, jak EU přistupuje ke genderovým otázkám, jakož i na přeměnu životů žen a dívek skrze čtyři stěžejní oblasti;

H.  vzhledem k tomu, že čtyři stěžejní oblasti vytvořené v rámci GAP II jsou: zajištění tělesné a duševní integrity žen a dívek; podpora hospodářských a sociálních práv dívek a žen a posilování jejich postavení; posílení vlivu a účasti dívek a žen; a horizontální pilíř, který sestává ze změny institucionální kultury útvarů Komise a ESVČ s cílem plnit závazky EU účinněji;

I.  vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 3. října 2017 o řešení zmenšujícího se prostoru pro občanskou společnost v rozvojových zemích(4) Parlament poukazuje na velký význam podpory rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen v rámci vnějších vztahů EU;

J.  vzhledem k tomu, že je obtížné určit objem rozpočtových prostředků přidělených na činnosti usilující o rovnost mezi pohlavími, neboť začleňování hlediska rovnosti žen a mužů zatím není zahrnuto do veškerého přidělování rozpočtových prostředků a rozhodování o jejich vyčlenění jako součást metodiky sestavování rozpočtu; vzhledem k tomu, že podle Komise finanční závazky EU spojené s otázkou rovnosti pohlaví narostly, avšak kapacita Komise a ESVČ v oblasti lidských zdrojů pro tento rostoucí objem práce nikoli;

K.  vzhledem k tomu, že zapojení žen do ekonomické aktivity je zásadně důležité pro udržitelný rozvoj a hospodářský růst;

L.  vzhledem k tomu, že hledisko rovnosti pohlaví obvykle v systémech pro monitorování programů a projektů a v hodnotících postupech chybí, a vzhledem k tomu, že genderová analýza je zřídkakdy využívána jako podklad pro cíle, programy, projekty a dialog v rámci strategie země;

M.  vzhledem k tomu, že rok po přijetí plánu GAP II není dostatečně dlouho na to, aby bylo možné v plné míře posoudit jeho dopad; vzhledem k tomu, že před vyhodnocením opatření EU se doporučuje, aby období politických zásahů nebo provádění politiky trvalo minimálně tři roky; vzhledem k tomu, že cílem tohoto usnesení tedy není diskutovat o cílech plánu GAP II, ale posoudit, jak byly cíle plánu provedeny v průběhu jeho prvního roku, a doporučit opatření ke zlepšení jeho provádění v nadcházejících letech;

N.  vzhledem k tomu, že Úmluva o právech dítěte, kterou podepsalo 195 zemí, je právně závazná a je klíčovým nástrojem k řešení zranitelnosti dívek a zvláštní ochrany a péče, kterou potřebují;

O.  vzhledem k tomu, že opětovné zavedení a rozšíření politiky „Mexico City“ nebo tzv. globálního roubíkového pravidla a také omezování globální zdravotní pomoci USA pro organizace, které dívkám a ženám poskytují služby v oblasti plánovaného rodičovství a sexuálního a reprodukčního zdraví, je velmi znepokojující záležitostí; vzhledem k tomu, že budou postiženy programy zabývající se virem HIV a nemocí AIDS, zdravím matek a dětí, bojem proti viru Zika a dalšími otázkami spojenými se zdravím a chorobami, včetně organizací, které provádějí umělé přerušení těhotenství, poskytují poradenství v této oblasti, odkazují na tyto služby nebo je obhajují, a to i v případě, že tak činí za vlastní finanční prostředky, které nepocházejí z USA, a i tehdy, je-li umělé přerušení těhotenství v jejich zemi povoleno;

P.  vzhledem k tomu, že delegace a mise EU jsou v čele, pokud jde o provádění plánu GAP II v partnerských zemích, a že vůdčí schopnosti a znalosti vedoucích a pracovníků těchto delegací a misí hrají významnou úlohu v zájmu zajištění úspěšného provedení uvedeného plánu; vzhledem k tomu, že stále existuje genderová překážka bránící ženám v přístupu k vedoucím a řídicím pozicím v delegacích EU;

Q.  vzhledem k tomu, že pouze jedna třetina všech delegací EU vyvíjí činnost týkající se lidských práv osob LGBTI; vzhledem k tomu, že pokyny EU týkající se osob LGBTI jsou uplatňovány nestejnoměrně; vzhledem k tomu, že uplatňování těchto pokynů silně závisí na znalostech a zájmu jednotlivých velvyslanců, a nikoli na strukturálním přístupu;

R.  vzhledem k tomu, že konflikty, období po jejich skončení a nestabilní situace dopadají na muže a ženy odlišně; vzhledem k tomu, že ženy nejsou pouze oběťmi, ale také hybnou silou pozitivních změn, a že by mohly přispět k předcházení konfliktům a k jejich řešení, upevňování míru, mírovým jednáním a při obnově po skončení konfliktu; vzhledem k tomu, že ženy a dívky mohou zažívat různé druhy diskriminace a že mohou být více vystaveny riziku chudoby; vzhledem k tomu, že u třetiny žen na celém světě existuje pravděpodobnost, že během svého života zažijí tělesné a pohlavní násilí; vzhledem k tomu, že každoročně je 14 milionů dívek nuceno uzavřít sňatek;

1.  poznamenává, že v srpnu 2017 byla zveřejněna první výroční zpráva o provádění za rok 2016, která prokázala, že došlo k jednoznačnému posunu směrem k provádění plánu GAP II;

2.  zdůrazňuje, že jeden rok od přijetí plánu GAP II jsme stále na samém začátku, nicméně obecný vývoj lze hodnotit kladně a bylo zaznamenáno několik pozitivních trendů; konstatuje však také, že bylo zaznamenáno mnoho problémů týkajících se podávání zpráv a naplňování klíčových priorit a cílů udržitelného rozvoje v otázce rovnosti pohlaví, monitorování pokroku při dosahování všech cílů a rovněž začleňování hlediska rovnosti mužů a žen v rámci dialogu o odvětvových politikách;

3.  poznamenává, že plán GAP II byl vypracován formou společného pracovního dokumentu útvarů; žádá Komisi, aby prokázala své silné odhodlání a vypracovala v budoucnu na jeho základě sdělení na téma rovnosti žen a mužů;

4.  konstatuje, že využívání nejmodernějších metod politického výzkumu a spolehlivých údajů má zásadní význam při budování povědomí o rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen, aby bylo možné rozvíjet politiky a strategie, které zvýší schopnost Unie dosáhnout toho, aby byla genderová rovnost každodenní realitou; vyzývá proto ESVČ a Komisi, aby věnovaly zvláštní pozornost dosažení cíle, jímž je zajistit nezávislé hodnocení provádění opatření uvedených v příloze 1 akčního plánu GAP II;

5.  konstatuje, že plán GAP II nabízí komplexní program, který pokrývá celý program zahraniční politiky EU, a v této souvislosti vítá výběr tří tematických pilířů, které jsou zejména zaměřeny na zajištění tělesné a psychické integrity dívek a žen, podporu hospodářských a sociálních práv i posílení postavení žen a dívek a posílení vlivu dívek a žen a jejich účasti; zdůrazňuje, že tyto pilíře jsou určeny k řešení hlavních faktorů a příčin diskriminace a utlačování; bere také na vědomí horizontální pilíř, který sestává ze změny institucionální kultury útvarů Komise a ESVČ s cílem účinněji plnit závazky EU týkající se rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen prostřednictvím vnějších vztahů Unie;

6.  poukazuje na to, že mezi hlavní faktory a příčiny napomáhající diskriminaci a utlačování patří: sexuální násilí a násilí na základě pohlaví páchané na ženách a dívkách, včetně škodlivých tradic jako např. dětské sňatky a mrzačení ženských pohlavních orgánů; nedostatečný přístup k základním odvětvím a sociálním službám, jako je zdravotnictví, vzdělání, voda, hygiena a výživa; obtíže při získávání přístupu k péči v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví; nerovné zapojení do veřejných a soukromých institucí i do procesů politického rozhodování a mírových procesů;

7.  připomíná, že nerovnost pohlaví se překrývá s dalšími formami nerovnosti a zhoršuje je a že výběr priorit a závazků k akcím se musí řídit porozuměním této skutečnosti;

8.  vyzývá k tomu, aby se při provádění plánu GAP II věnovala větší pozornost dívkám a ženám, které čelí další diskriminaci na základě národnosti, sexuality, tělesného postižení, kasty nebo věku, a k odpovídajícímu rozčlenění údajů;

9.  zdůrazňuje, že klíčovými faktory pro dosažení dlouhodobého a inkluzivního hospodářského růstu, pro boj proti nerovnosti a pro šíření finanční nezávislosti žen jsou větší zapojení žen na pracovním trhu, zlepšení podpory podnikání žen, obrana rovnosti příležitostí a mezd žen a mužů, jakož i podpora rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem;

10.  vítá silný rámec pro monitorování a odpovědnost, který byl vytvořen s cílem měřit a sledovat pokrok při provádění plánu GAP II, a uznává, že jeho ambicióznější cíle skýtají pro EU skutečnou příležitost k tomu, aby dosáhla pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů a emancipace dívek a žen v oblasti vnějších vztahů; uznává nicméně, že je zapotřebí hlubšího porozumění tomuto rámci, jakož i jeho harmonizace, aby bylo možné řádně posoudit dopady unijních opatření;

11.  uznává význam posilování politik a opatření na podporu vzdělávání dívek a jeho vlivu na zdraví a zlepšování ekonomického postavení dívek; upozorňuje na skutečnost, že dívky a mladé ženy jsou mimořádně zranitelné a že je nutné věnovat zvláštní pozornost zajištění jejich přístupu ke všem stupňům vzdělávacího systému; v této souvislosti vyzývá, aby se zvážily mnohé příležitosti v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (obory STEM);

12.  poukazuje na to, že pro posílení práv žen a jejich ekonomického postavení v různých odvětvích hospodářství je nezbytně nutné větší zapojení veřejného i soukromého sektoru; zdůrazňuje nutnost zapojení žen a jejich zastoupení v rámci vznikajících hospodářských oblastí, které jsou důležité pro udržitelný rozvoj, a to včetně odvětví IKT; zdůrazňuje, že podnikatelské prostředí musí hrát při posilování práv žen důležitou roli; v této souvislosti požaduje, aby byla zvýšená podpora poskytnuta místním malým a středním podnikům, zejména podnikatelkám, s cílem umožnit jim těžit z růstu poháněného soukromým sektorem;

13.  zdůrazňuje, že je nutné posílit postavení žen žijících ve venkovských oblastech zlepšením jejich přístupu k půdě, vodě, vzdělání a odborné přípravě, na trhy a k finančním službám;

14.  vyzývá EU, aby podpořila větší zapojení žen do procesů udržování a budování míru a do vojenských i civilních misí EU pro řešení krizí;

Výsledky plánu GAP II

15.  vítá, že byl akční plán pro rovnost žen a mužů rozšířen a zahrnuje veškeré vnější služby EU a členské státy, a všímá si pokroku, kterého bylo dosaženo při změně institucionální kultury EU na úrovni ústředí a delegací, což je klíčovým krokem k posílení účinnosti iniciativ EU a jejich vlivu na rovnost pohlaví; vítá rovněž závazný požadavek zavedený plánem GAP II, aby všechny subjekty EU každoročně předkládaly zprávy o dosaženém pokroku v alespoň jedné tematické oblasti; znovu však připomíná, že je třeba posílit vedení a nadále zlepšovat soudržnost a koordinaci institucí EU a členských států využíváním stávajících struktur a rozpočtu;

16.  vítá skutečnost, že útvary Komise a ESVČ a také 81 % delegací EU a 22 členských států předložily zprávy týkající se rovnosti žen a mužů za rok 2016; ačkoliv si uvědomuje, že mohou existovat výjimečné okolnosti ospravedlňující skutečnost, že delegace nepředloží zprávu, očekává, že delegace a členské státy znásobí své úsilí, a vyjadřuje přání vidět neustálý každoroční růst množství předložených zpráv; konstatuje, že mezi členskými státy přetrvávají významné rozdíly; připomíná, že plný soulad s podáváním zpráv o plánu GAP II a s jeho prováděním bude klíčový pro dosažení cíle tohoto plánu, kterým je začleňovat do roku 2020 genderová opatření do 85 % všech nových iniciativ;

17.  vítá praktické kroky ke změně kultury a zavedení povinné genderové analýzy pro všechny nové vnější činnosti, což přenáší celkovou odpovědnost za předkládání zpráv o plánu GAP na vedoucí delegací EU, jakož i zvýšený počet vysoce postavených zaměstnanců zapojených do provádění plánu GAP II a jmenování zvyšujícího se počtu zastánců genderových otázek a ustanovení kontaktních míst pro genderové otázky v rámci delegací EU, ačkoliv v současné době existují kontaktní místa pro genderové otázky jen v polovině delegací EU; požaduje, aby bylo genderovým otázkám věnováno více času i na řídící úrovni a aby delegace, které tak dosud neučinily, zřídily svá kontaktní místa pro genderové otázky; zdůrazňuje, že všechna kontaktní místa pro genderové otázky by měla mít dostatek času i kapacitu k tomu, aby mohla provádět své činnosti;

18.  vyjadřuje politování nad tím, že podle zprávy ESVČ z listopadu 2016 poskytuje jen několik málo misí SBOP EU školení týkající se sexuálního nebo genderového obtěžování, a konstatuje, že v roce 2015 nebyl ze strany misí SBOP nahlášen žádný případ sexuálního nebo genderového obtěžování, zneužívání či násilí; poukazuje na to, že vůči případům sexuálního nebo genderového obtěžování je důležité uplatňovat politiku nulové tolerance a že je třeba podpořit institucionální struktury zaměřené na předcházení sexuálnímu či genderovému násilí; vyzývá ESVČ a členské státy, aby podporovaly veškeré úsilí zaměřené na boj proti sexuálnímu či genderovému násilí při mezinárodních operacích k udržení míru a aby zajistily účinnou ochranu oznamovatelů a obětí;

19.  vítá zvýšený počet opatření zaměřených na rovnost pohlaví (ukazatele G1 & G2) a povinnost delegací poskytovat odůvodnění projektů, které toto zaměření nemají; zdůrazňuje, že by celkové zvýšení takovýchto projektů nemělo být na úkor konkrétních projektů zaměřených na genderové otázky (ukazatel G2), a doporučuje proto, aby projekty G2 měly konkrétní cíl; konstatuje, že není jasné, jak se cílená opatření (G2) a opatření týkající se začleňování (G1) vzájemně doplňují; vyzývá k dalšímu úsilí o vyjasnění začleňování hlediska rovnosti mužů a žen a k posílení cílených opatření;

20.  konstatuje, že při tvorbě programů a výběru projektů se využívá pouze několik, stále se opakujících složek rovnosti žen a mužů; vyzývá provádějící subjekty, aby využívaly celý rozsah oblasti rovnosti žen a mužů;

21.  odsuzuje všechny formy násilí páchaného na ženách a dívkách a všechny formy genderově podmíněného násilí, a to i obchodování s lidmi, sexuální vykořisťování, nucené sňatky, zločiny ze cti, mrzačení ženských pohlavních orgánů či využívání sexuálního násilí jako válečné zbraně; vyzývá EU a všechny její členské státy, aby ratifikovaly Istanbulskou úmluvu, jakožto první právně závazný mezinárodní nástroj pro prevenci a potírání násilí na ženách;

22.  vyjadřuje politování nad tím, že ženy, které zažily nebo zažívají násilí, nemají stejnou podporu v souvislosti s násilím ze strany mužů, pokud jde o informace o azylových domech, přístup do těchto zařízení a poskytování těchto služeb, podpůrné služby a práva, linky bezpečí, krizová centra pro znásilněné, atd.; zdůrazňuje, že Istanbulská úmluva by se měla zejména zaměřit na násilí, jehož se muži dopouštějí na ženách, a zároveň bojovat proti veškerému genderově podmíněnému násilí tím, že se bude zabývat násilím motivovaným kombinací různých důvodů, včetně sexuální orientace, genderové identity a jejího vyjádření; zdůrazňuje význam strategických opatření k proaktivnímu boji proti genderovým stereotypům a proti projevům patriarchátu, rasismu, sexismu, homofobie a transfobie, jakož i genderové normativitě a heteronormativitě;

23.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že stávající programování upozaďuje genderový rozměr v krizových situacích nebo složitých konfliktech, což mimo jiné znamená, že dívky a ženy, které se staly oběťmi znásilnění v době války, nemají přístup k nediskriminační péči a zejména ke komplexní lékařské péči; vyzývá Komisi, aby systematicky uplatňovala plán GAP II v rámci humanitárních akcí, kde musí být poskytován nediskriminační přístup k lékařským službám, a aktivně informovala své humanitární partnery, že politika Komise stanoví, že v případech, kdy těhotenství ohrožuje život ženy či dívky nebo způsobuje utrpení, může být podle mezinárodního humanitárního práva odůvodněné provedení bezpečného potratu; naléhavě vyzývá k tomu, aby poskytování humanitární pomoci ze strany EU a členských států nebylo podřízeno omezením ze strany jiných partnerských dárců, pokud jde o nezbytnou lékařskou péči, včetně přístupu k bezpečným potratům pro ženy a dívky, jež se stanou obětí znásilnění při ozbrojených konfliktech; vítá, že se mnoho delegací EU zaměřilo na potírání násilí páchaného na ženách; trvá v této souvislosti na tom, že je nutné zajistit ochranu práva na život a důstojnost všech žen a dívek prostřednictvím aktivního potírání závadných praktik, jako je zabíjení na základě pohlaví; zdůrazňuje, že je nutné skoncovat se znásilňováním a útiskem coby prostředky vedení války a že EU musí vyvinout nátlak na vlády třetích zemí a všechny zúčastněné strany spojené s regiony, kde k tomuto násilí na základě pohlaví dochází, aby tomuto jevu byla učiněna přítrž, pachatelé byli postaveni před soud a spolupracovalo se s přeživšími, postiženými ženami a komunitami s cílem pomoci jim vyléčit se a zotavit;

24.  zdůrazňuje, že všeobecné dodržování práva na sexuální a reprodukční zdraví a přístup k němu přispívají k dosažení všech rozvojových cílů udržitelného rozvoje v oblasti zdraví, jako jsou prenatální péče a opatření za účelem předcházení vysoce rizikovým porodům a snížení kojenecké a dětské úmrtnosti; poukazuje na to, že přístup k plánovanému rodičovství, službám v oblasti zdraví matek a k bezpečným a legálním potratům představuje důležitý prvek pro ochranu života žen; vyjadřuje však politování nad tím, že priority ve vztahu k plánovanému rodičovství či reprodukčního zdraví jsou zanedbávány, pokud jde o financování i programové plánování; je znepokojen tím, že žádná delegace EU na Blízkém východě, v severní Africe ani v regionech Evropy a střední Asie si nezvolila některý ukazatel v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, přestože v těchto regionech existují v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv důležité související potřeby; vyzývá delegace EU v těchto regionech k opětovnému vyhodnocení těchto znepokojujících údajů s cílem určit, jestli je lze spojit s nesprávným vykazováním, nebo zda je nutné doplnit stávající programy o cílená opatření v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv a využít přitom přezkumu plánování programů v polovině období; zdůrazňuje, že kapitola věnovaná sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům musí být v každoroční zprávě zachována s cílem zajistit, aby transformační dopad plánu GAP II byl řádně posouzen a aby byl ve zprávě odpovídajícím způsobem a na základě metodického přístupu zachycen pokrok v otázkách sexuálního a reprodukčního zdraví a práv;

25.  konstatuje, že zpráva ukazuje, že je zapotřebí posílit opatření v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, což je nezbytná podmínka pro rovnost pohlaví a lepší postavení žen, a že je nezbytné mít vhodné nástroje k měření pokroku, pokud jde o zajišťování univerzálního přístupu k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům, jak to bylo dohodnuto v souladu se závazkem EU týkajícím se akčního programu Mezinárodní konference o populaci a rozvoji a Pekingské akční platformy a dokumentů, které vyplynuly z jejich hodnotících konferencí v souvislosti s cílem udržitelného rozvoje 5.6; v této souvislosti připomíná i cíle udržitelného rozvoje 3.7 a 5.3;

26.  lituje skutečnosti, že v situaci, kdy se omezuje prostor pro občanskou společnost, je cíli 18, který je zaměřený na organizace pro práva žen a obhájce lidských práv žen, věnována jen malá pozornost; je znepokojen tím, že tematické prioritě týkající se politických a občanských práv, a zejména otázce požívání těchto práv ze strany žen a dívek, byl v rámci provádění plánu GAP II přisouzen jen malý význam;

Klíčová doporučení pro Komisi/ESVČ

27.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby podnikly další kroky k usnadnění výměny osvědčených postupů v oblasti zlepšování rovnosti žen a mužů a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů mezi delegacemi a odděleními, jako je například zřizování a podpora sítě kontaktních míst pro genderové otázky a sdílení řady pozitivních příkladů úspěšných postupů, včetně mj. formulace programu, provádění opatření a systematické genderové analýzy, a aby zajistily, že genderové analýzy budou mít skutečný dopad na programy prováděné delegacemi EU;

28.  zdůrazňuje, že v řadě prioritních oblastí bylo dosaženo významného pokroku, ale v některých oblastech je pokrok pomalejší, než se dalo očekávat; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím studie přezkoumala důvody, proč se delegace EU častěji zaměřují na určité tematické cíle a prioritní oblasti, v nichž je následně dosahováno většího pokroku;

29.  vyzývá k posílení kapacity v oblasti lidských zdrojů zaměřených na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v útvarech Komise prostřednictvím individualizovaného vzdělávání, reorganizace stávajících struktur a přijímání dodatečných pracovníků; domnívá se, že by posílení vzdělávání zaměstnanců, zejména nejvýše postavených a vedoucích úředníků, se zahrnutím specifického vzdělávání v oblasti genderových záležitostí v nejzranitelnějších skupinách, jakož i kontaktní místo pro genderové otázky na každém oddělení a koordinační skupina pro genderové otázky napříč GŘ DEVCO, GŘ NEAR, GŘ ECHO a ESVČ mohly přispět k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v rámci oddělení pro vnější politiku; domnívá se, že zlepšení i další specializaci školení o otázkách rovnosti žen a mužů je třeba zpřístupnit také místním partnerům na úrovni místních samospráv i nestátním subjektům, včetně nevládních organizací;

30.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit soudržnost a doplňkovost všech stávajících vnějších nástrojů a politik EU, pokud jde o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, například v rámci nového konsensu o rozvoji, balíčku zdrojů EU v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozvojové spolupráce a akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii;

31.  vítá pokyn ze dne 8. března 2016 ohledně zdrojů a nástrojů k provádění plánu GAP II, který se vztahuje na GŘ DEVCO a ESVČ, a vyzývá k tomu, aby byl vydán pokyn pro všechny evropské služby zapojené do provádění plánu GAP II;

32.  vítá zahájení společné globální genderové iniciativy EU a OSN (iniciativa Spotlight), která se v souladu s cílem plánu GAP II zaměřuje na sexuální a genderové násilí a škodlivé praktiky, jako je mrzačení ženských pohlavních orgánů, předčasné nucené sňatky nebo obchodování s lidmi; konstatuje však, že podle zprávy o provádění se iniciativa Spotlight zaměřuje zejména na ty body programu, které jsou již globálně společným zdrojem znepokojení, a zdůrazňuje proto, že rovnost žen a mužů je třeba prosazovat komplexnějším způsobem, prostřednictvím přiměřenější skladby programů a způsobů provádění; vyzývá k tomu, aby iniciativa Spotlight obdržela dodatečné zdroje, které dosud nebyly vyčleněny na rovnost žen a mužů; žádá Komisi, aby využila přezkum svých programů týkajících se mezinárodní spolupráce v polovině období k navýšení prostředků na balíček zdrojů v oblasti rovnosti pohlaví s cílem dosáhnout ambiciózních cílů plánu GAP II, včetně začleňování genderového hlediska do dvoustranné spolupráce i tematických programů;

33.  zdůrazňuje, že EU musí zásadu rovnosti žen a mužů podporovat a zohledňovat ve svých vnějších vztazích; konstatuje však, že vazba mezi obchodem a genderem není v plánu GAP II dostatečně řešena a obecně že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů představuje i nadále mnohostrannou výzvu; v této souvislosti připomíná, že jednání o obchodních dohodách, a zejména o kapitolách o obchodu a udržitelném rozvoji, které se týkají pracovních práv, představuje důležitý nástroj pro prosazování rovnosti žen a mužů a emancipaci žen ve třetích zemích; vyzývá proto GŘ TRADE, aby v rámci své činnosti přijalo opatření k provádění plánu GAP II, a žádá, aby veškeré obchodní dohody EU zahrnovaly práva dívek a žen a rovnost pohlaví jakožto hybatele hospodářského růstu a aby dodržovaly základní úmluvy Mezinárodní organizace práce týkající se rovnosti žen a mužů a pracovních práv, včetně nucené a dětské práce; připomíná, že je třeba v průběhu provádění obchodních politik EU sledovat jejich dopad na posílení postavení žen a rovnost pohlaví;

34.  konstatuje, že posílení postavení žen a dívek je jedním ze stanovených cílů vnější činnosti EU v rámci globální strategie pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku; konstatuje, že úloha žen při mírových jednáních a mediaci, jak ji zohledňuje akční plán GAP II, není dostatečná; poukazuje na významnou úlohu žen, pokud jde o prosazování dialogu a budování důvěry, vytváření koalicí ve prospěch míru a přinášení různých pohledů na to, co znamená mír a bezpečnost, zejména při předcházení konfliktům, řešení konfliktů a při obnově po jejich skončení; konstatuje, že prosazování práv žen v zemích zasažených krizí nebo konfliktem podporuje silnější a odolnější komunity; vítá skutečnost, že byl jmenován hlavní poradce ESVČ pro otázky rovnosti žen a mužů a pro provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti; vybízí k tomu, aby byly prostřednictvím OSN posíleny akce členských států EU a mezinárodní akce s cílem účinněji řešit dopad konfliktu a situace po skončení konfliktu na ženy a dívky; vyzývá Komisi, aby podpořila novou globální síť kontaktních míst pro ženy, mír a bezpečnost; bere na vědomí význam rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2250 o mládeži, míru a bezpečnosti a konstatuje, že je důležité, aby EU nalezla nejlepší možný způsob, jak tuto rezoluci provést;

35.  připomíná svou žádost v souvislosti s obchodními jednáními s Chile, aby do dohody byla začleněna zvláštní kapitola o obchodu, rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen; zdůrazňuje, že návrh na začlenění takové speciální kapitoly do obchodní dohody se nyní poprvé stává skutečností; zdůrazňuje, že je třeba, aby byl informován o obsahu této kapitoly a aby ji vyhodnotil s cílem přijmout následně rozhodnutí na obecnější úrovni; naléhavě žádá EU, aby v obchodních dohodách přijala průřezová opatření, která by podpořila rovnost žen a mužů, umožnila výměnu osvědčených postupů a přinesla ženám větší prospěch z obchodních dohod;

36.  vyzývá k tomu, aby byl v klíčových odvětvích, kterých se obchodní dohody nejvíce týkají, prováděn sběr dat rozčleněných podle pohlaví, což poskytne užitečný nástroj k co nejpřesnějšímu předvídání, jaký dopad by mohly mít na život žen, a k boji proti jejich nepříznivým důsledkům; rovněž žádá vytvoření mechanismu, jenž bude výslovně sloužit k monitorování a posilování genderové politiky v obchodních dohodách;

37.  vítá tematickou prioritu, za kterou je považováno posílení hospodářského a sociálního postavení, a analýzu překážek bránících přístupu k produktivním zdrojům, včetně pozemků, i související činnosti; opakuje, že se EU sice zavázala k investicím do rovnosti žen a mužů v zemědělství, zemědělkyně však nejsou primárním cílem oficiální rozvojové pomoci v zemědělství, a vyzývá EU a její členské státy, aby v souladu s cílem 5 plánu GAP II přidělily zemědělkyním více zdrojů;

38.  důrazně vyzývá všechny orgány a instituce, aby výrazně zlepšily zastoupení žen v delegacích, zejména na pozicích vedoucích delegací EU – v současnosti má ve svém čele ženu 28 ze 138 delegací, jakož i na pozicích vedoucích misí, kde je v současnosti ze 17 pozic pět obsazeno ženami; vyzývá Komisi a ESVČ, aby účinně prováděly cílené politiky, jež by usnadňovaly přístup žen k vedoucím a manažerským pozicím; poukazuje na nízkou přítomnost žen na rozhodovacích pozicích, což ukazuje na existenci neviditelných překážek, které ženám brání v zastávání pozic s větší odpovědností;

39.  zdůrazňuje, že úspěch plánu GAP II bude ve výsledku záviset na dlouhodobé a důsledné angažovanosti čelných politických představitelů a vedoucích pracovníků v rámci veškerých aktérů EU i na dostupnosti dostatečných lidských a finančních zdrojů k jeho provádění a na přizpůsobování snah EU místním skutečnostem v přijímajících zemích; v této souvislosti vítá pozitivní zapojení komisaře pro mezinárodní spolupráci a rozvoj a vyzývá k většímu zapojení ostatních komisařů; poukazuje na to, že vysoká představitelka a vedoucí činitelé musí prokázat silnější politické vedení s cílem navýšit zdroje i odpovědnost a koordinovat a posilovat toto zapojení v nadcházejících letech; vyzývá všechny aktéry EU, aby využívaly balíček zdrojů v oblasti rovnosti pohlaví s cílem zajistit, aby začleňování hlediska rovnosti žen a mužů bylo uplatňováno soudržně, což povede ke splnění ambiciózních cílů plánu GAP II;

40.  jednoznačně odsuzuje obnovení a rozšíření tzv. politiky Mexico City, neboli globálního roubíkového pravidla ze strany Spojených států amerických v lednu 2017 a důsledky, které to s sebou nese pro ženy a dívky, pokud jde o jejich komplexní zdravotní péči a práva; opět vyzývá EU a její členské státy, aby proaktivně podporovaly práva žen po celém světě a podstatně navýšily rozvojové financování na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU zaměřené na sexuální a reprodukční zdraví a práva, zejména pokud jde o přístup k plánování rodičovství a bezpečnému a legálnímu umělému přerušení těhotenství bez diskriminace, s cílem zacelit mezeru ve financování, kterou v této oblasti zanechaly Spojené státy;

41.  vyzývá ESVČ, aby zlepšila provádění pokynů EU týkajících se osob LGBTI a aby zajistila, že delegace EU budou pravidelně konzultovat s organizacemi LGBTI a informovat je o dění v oblasti práv osob LGBTI, aby se tak zajistilo, že rozsah angažovanosti a přijímaných opatření bude vyplývat z potřeb komunity LGBTI v dané zemi, a nikoli z osobní angažovanosti pracovníků delegace, a aby koordinovala strategii a opatření nejenom s vnitrostátními velvyslanectvími členských států EU, ale také s velvyslanectvími třetích zemí a s mezinárodními organizacemi, jako je OSN;

42.  konstatuje, že bude nezbytné poskytnout dostatek finančních prostředků na oblast rovnosti žen a mužů v rámci vnějších vztahů, aby bylo možné dodržet politické závazky, které byly v tomto směru přijaty; zdůrazňuje, že stávající finanční prostředky na opatření na podporu rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen jsou i nadále nedostatečné, a naléhavě vyzývá ke změně této situace v rámci příštího VFR;

Klíčová doporučení pro delegace EU

43.  vítá flexibilitu, kterou plán GAP II poskytuje delegacím, aby mohly samy rozhodovat o prioritách v závislosti na situaci v dané zemi, jelikož to umožňuje analýzu a hodnocení potřeb každé země či regionu a řeší se tak konkrétní výzva, kterou je posílení práv žen a jejich ekonomického postavení; doporučuje však, aby byly delegace pobízeny k tomu, aby do konce plánu GAP II dosáhly pokroku nejméně u jedné priority v rámci každého tematického pilíře s cílem zajistit rovnoměrnější pokrytí různých tematických oblastí, jako je posílení politik a opatření na podporu vzdělávání dívek a z toho vyplývající důsledky pro zdraví a posílení ekonomického postavení; naléhavě vyzývá k zaměření pozornosti na situaci, ve které se nalézají ženy a dívky v oblastech postižených konflikty, jakož i na násilí na základě pohlaví a zejména na využívání znásilnění coby válečné zbraně; opětovně připomíná, že činnosti a projekty financované EU by měly být systematicky zaměřeny na potírání genderových rozdílů a diskriminace;

44.  připomíná povinnost stanovenou Smlouvami začleňovat hledisko rovnosti žen a mužů do všech činností EU, mimo jiné do politických dialogů, do všech odvětvových politických dialogů a do odvětví, jimž byla doposud věnována jen malá pozornost, jako jsou energetika, zemědělství, doprava, vzdělávání a veřejná správa; trvá na tom, aby bylo začleňování hlediska rovnosti žen a mužů součástí vnitrostátních plánů a politických rámců za účelem zajištění odpovědnosti a závazků partnerských zemí, a připomíná, že je důležité podporovat rozvojové projekty, jež v dotyčných zemích rozbíhají ženy; poukazuje na význam spolupráce s partnerskými zeměmi na vytváření rozpočtů zohledňujících genderové hledisko;

45.  vyzývá k vytvoření zvláštní rozpočtové položky v oblasti rovnosti žen a mužů, aby se viditelněji řešila otázka účasti žen v politickém životě a jejich zastoupení v sousedních zemích EU a v EU; zdůrazňuje, že tyto programy by měly být plně propojeny s cíli a programy UN Women a měly by rovněž stanovovat měřitelné cíle, aby bylo možné pravidelně sledovat pokrok v oblasti rovnosti žen a mužů v zemích východního a jižního sousedství a úžeji a více spolupracovat s vládami partnerských států v rámci dvoustranného partnerství a dohod o přidružení s cílem dosáhnout rychleji lepších výsledků;

46.  konstatuje, že odborná příprava týkající se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů probíhá pouze v některých delegacích a že velká část proškolených zaměstnanců měla smluvní poměr s dočasným přidělením; vyzývá delegace EU, aby tuto situaci napravily;

47.  v politickém dialogu zdůrazňuje důležitost zlepšování účasti žen na vzdělávaní a hospodářské činnosti, v zaměstnání a podnikání jakožto prioritního nástroje pro zlepšování postavení žen ve společnosti;

48.  zdůrazňuje, že je důležité provádět systematické genderové analýzy podložené důkazy s využitím údajů rozlišených podle pohlaví a věku, pokud je to možné, a to po konzultaci a za účasti místních organizací občanské společnosti, ženských sdružení, organizací hájících lidská práva a místních a regionálních orgánů odpovědných za posuzování a výběr cílů, prostředky pro provádění a zdroje pro sledování a také za účinnost a udržitelnost výsledků; vítá skutečnost, že byly dokončeny analýzy genderové situace ve 42 zemích, vybízí k rychlému dokončení analýz všech ostatních zemí a k vyšší míře uplatňování kritérií rovnosti žen a mužů v rámci systémů pro monitorování programů a projektů a při hodnotících postupech a žádá, aby genderová analýza hrála úlohu ve vymezování státních strategických cílů, programů, projektů a dialogu; vybízí EU, aby posoudila možnosti systematičtějšího sdílení, řízení a aktualizace genderových analýz, aby se zlepšila koordinace a genderová analýza se neomezovala jen na viditelné oblasti politiky, jako je vzdělávání a zdraví matek, ale aby se rovněž posoudily oblasti politiky, které jsou často mylně považovány za genderově neutrální, a to zejména zemědělství, klima a energetika;

49.  konstatuje, že ve společném pracovním dokumentu útvarů o rámci na období 2016–2020 Komise uznala, že finanční investice EU do rovnosti žen a mužů nejsou systematicky vyhodnocovány; vyzývá Komisi, aby přijala jasný přístup zaměřený na výsledky, který stanoví náročné normy pro mechanismy pro podávání zpráv, hodnocení a odpovědnost, a aby prosazovala rozhodování založené na důkazech s cílem účinněji a účelněji využívat dostupné finanční zdroje; žádá, aby byla vypracována zpráva, která přesně určí, kolik finančních prostředků bylo konkrétně věnováno na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, a aby v ní byly uvedeny nejvýznamnější dosažené cíle;

50.  zdůrazňuje, že je nutné dále zlepšit způsob shromažďování dat na vnitrostátní úrovni a vytvořit konkrétní ukazatele s cíli, které se budou na těchto ukazatelích zakládat, a že je důležité, aby jejich monitorování bylo sladěné s rámcem cílů udržitelného rozvoje;

51.  připomíná, že ženská práva jsou lidská práva, a vybízí k tomu, aby se nadále pracovalo na řešení problematiky sociálních a kulturních norem a genderových stereotypů ve společnosti, a to prostřednictvím užší spolupráce s občanskou společností a organizacemi, které na místní úrovni hájí práva žen a jejich emancipaci, zejména v souvislosti s nestabilitou státu a konfliktními nebo nouzovými situacemi; je přesvědčen, že vytváření nových nebo rozvoj stávajících sítí a zahrnutí všech klíčových subjektů, včetně soukromého sektoru, má zásadní význam, stejně jako rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru, je-li to možné; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby se posilovala úloha žen v místních společenstvích a nevládních organizacích při monitorování a zajišťování odpovědnosti místních orgánů; zdůrazňuje, že místo toho, aby byly ženy a dívky představovány jako zranitelné, by měla být zdůrazňována jejich úloha jakožto hybné síly změn a rozvoje a mírových činitelů v řešení konfliktů; zdůrazňuje, že je nutné zahrnout a aktivně zapojit chlapce a muže, má-li se dosáhnout skutečné rovnosti mezi ženami a muži; vybízí proto k rozsáhlému vzdělávání s cílem změnit chování týkající se násilí na základě pohlaví, do něhož budou zapojeni všichni muži, chlapci i komunity; zdůrazňuje, že společenské normy týkající se úlohy žen a mužů, staví ženy do situace, kdy jsou velmi zranitelné, zejména v souvislosti s jejich sexuálním a reprodukčním zdravím, a vedou ke škodlivým praktikám, jako jsou mrzačení ženských pohlavních orgánů či sňatky dětí, sňatky v raném věku nebo nucené sňatky;

52.  vyzývá EU, aby podporovala právní rámce a strategie vybízející ženy k tomu, aby se výrazněji a účinněji zapojovaly do udržování míru, jeho upevňování a také do mediačních postupů a vojenských i civilních misí EU určených k řízení krizových situací, a to v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti a se zvláštním důrazem na sexuální násilí související s konflikty; domnívá se, že za tímto účelem by analýza konfliktů zohledňující otázky rovnosti žen a mužů provedená na základě konzultací s komunitními činiteli a organizacemi žen mohla vést k lepšímu porozumění postavení žen v konfliktech;

53.  zdůrazňuje, že je třeba vyčlenit v rozpočtu prostředky na programy prevence dětských sňatků, jejichž cílem je vytvořit prostředí, v němž mohou dívky dosáhnout svého plného potenciálu, a to i prostřednictvím vzdělávání, sociálních a ekonomických programů pro dívky, které nechodí do školy, systémů na ochranu dětí, azylových domů pro dívky a ženy, právního poradenství a psychologické podpory;

54.  zdůrazňuje význam čím dál většího zapojování organizací občanské společnosti a jiných zúčastněných stran, jako jsou subjekty činné v oblasti lidských práv, zdravotnictví či životního prostředí, prostřednictvím pravidelného dialogu a koordinace s delegacemi EU, neboť taková spolupráce přispěje ke zvyšování viditelnosti a lepšímu provádění plánu GAP II, čímž se prohloubí veřejná odpovědnost ve vztahu k pokroku v otázce rovnosti žen a mužů;

55.  je znepokojen tím, že ochraně obráncům práv žen a organizacím hájícím tato práva je věnována nedostatečná pozornost s ohledem na skutečnost, že se nyní nacházejí kvůli zmenšujícímu se občanskému prostoru v mnoha regionech pod velkým tlakem; je rovněž znepokojen tím, že tematické prioritě týkající se politických a občanských práv, a zejména otázce požívání těchto práv ze strany žen a dívek, byl při provádění plánu GAP II přisouzen jen malý význam;

56.  vyzývá delegace EU, aby zajistily účinný a pravidelný sběr údajů o násilí páchaném na ženách a dívkách, vypracovaly doporučení pro jednotlivé země a podporovaly vytváření ochranných mechanismů a vhodných struktur podpory pro oběti;

Klíčová doporučení pro Evropský parlament

57.  vybízí delegace Parlamentu, aby v rámci své spolupráce s partnerskými zeměmi systematicky vznášely dotazy ohledně genderového plánování, výsledků genderové analýzy a činností v oblasti podpory rovnosti pohlaví a emancipace žen a aby do programů misí zahrnuly setkání s ženskými organizacemi; vyzývá Parlament, aby zajistil vyváženější zastoupení žen a mužů ve svých delegacích;

58.  vyzývá Komisi, aby zpřístupnila zprávy o analýze genderové situace v dotčených zemích, a rovněž žádá, aby byly tyto zprávy zahrnuty do informačních brífinků pro všechny delegace Parlamentu ve třetích zemích;

59.  doporučuje, aby Parlament pravidelně hodnotil budoucí zprávy o provádění plánu GAP II, pokud možno každé dva roky;

Klíčová doporučení v souvislosti s budoucími zprávami

60.  zdůrazňuje, že je nutné zjednodušit metodu podávání zpráv, tak aby minimalizovala byrokracii; vyzývá k tomu, aby byly budoucí zprávy o provádění dokončovány a zveřejňovány v kratším časovém rámci; požaduje, aby byly zavedeny zprávy podávané on-line a přehledné vzory a byla vydána příručka s pokyny k usnadnění práce delegací;

61.  zdůrazňuje, že je třeba začlenit ženy do hospodářských oblastí, které jsou důležité pro udržitelný rozvoj, a zajistit v těchto oblastech jejich zastoupení; zdůrazňuje, že důležitou úlohu při posilování práv žen má podnikání; v této souvislosti žádá, aby byla prostřednictvím mikroúvěrů poskytnuta větší podpora místním malým a středním podnikům, zejména podnikatelkám, aby mohly těžit z růstu stimulovaného soukromým sektorem;

62.  zdůrazňuje, že je nutné podporovat posilování vnitrostátních statistických kapacit a mechanismů v partnerských zemích a zároveň účinně koordinovat finanční a technickou pomoc s cílem umožnit lepší měření, monitorování a správu výsledků získaných v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

63.  vyzývá Komisi, aby v rámci provádění programů pro posilování postavení žen, které jsou financovány ze strany EU, shromažďovala údaje rozlišené podle pohlaví;

64.  poukazuje na to, že jsou potřebné nejen kvalitní politiky začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, nýbrž též zprávy o konkrétních praktických krocích – zejména v citlivých oblastech, jako je sexuální a reprodukční zdraví – s nimiž bude možné měřit skutečný dopad na životy žen a dívek, jakož i mužů a chlapců;

65.  opětovně však připomíná, že posuzování údajů z genderového hlediska je komplexnější než pouhé shromažďování údajů rozlišených podle pohlaví, a vyzývá ke zkvalitnění shromažďování údajů, aby bylo možné provést kvalitativní analýzu situace žen, například pokud jde o pracovní podmínky;

66.  zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit hodnověrnost genderových analýz prostřednictvím harmonizace údajů shromažďovaných delegacemi EU, a to takovým způsobem, aby je bylo možné srovnávat;

67.  upozorňuje na to, že je nezbytné s mezinárodními i vnitrostátními partnery, akademickou obcí, think tanky a organizacemi žen nejenom vést konzultace, ale že je rovněž nutné zajistit, aby jejich podněty a odbornost přispívaly k monitorování činností a programů pro rovnost pohlaví, které jsou financovány EU;

68.  připomíná, že je povinností EU a členských států dodržovat při vypracovávání a provádění migrační politiky EU práva dívek a žen coby migrantek, uprchlic a žadatelek o azyl; v této souvislosti požaduje, aby byla opět posouzena možnost spolupráce operace EU NAVFOR MED SOPHIA s libyjskou pobřežní stráží s ohledem na zprávy o sexuálním násilí systematicky páchaném na ženách v zajišťovacích zařízeních na libyjské půdě;

69.  konstatuje, že koncept začleňování hlediska rovnosti žen a mužů stále zůstává často nepochopen a že je třeba po kvalitativní stránce zlepšit podávání zpráv, což by umožnilo zhodnotit provádění plánu GAP v rámci stávajících politik a projektů; poukazuje na potřebu hmatatelných cílů a činností, jež budou spojeny s jasnými a konkrétními referenčními body a přesným harmonogramem, i kvalitativního hodnocení dat, které ukáže, jaký skutečný dopad měla provedená opatření na přijímající země, aby tak plán GAP II mohl sloužit jako opravdový mechanismus pro prioritizaci a provádění politik, a nejen jako pouhý interní nástroj pro podávání zpráv;

o
o   o

70.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 349, 17.10.2017, s. 50. (2) Přijaté texty, P8_TA(2017)0026. (3) https://www.ilga-europe.org/sites/default/files/Attachments/report_on_the_implementation_of_the_eu_lgbti_guidelines_2016.pdf (4) Přijaté texty, P8_TA(2017)0365.