Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2259(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0162/2018

Předložené texty :

A8-0162/2018

Rozpravy :

PV 30/05/2018 - 28
CRE 30/05/2018 - 28

Hlasování :

PV 31/05/2018 - 7.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0240

Přijaté texty
PDF 194kWORD 64k
Čtvrtek, 31. května 2018 - Štrasburk Konečné znění
Zpráva o provádění strategie EU pro mládež
P8_TA(2018)0240A8-0162/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. května 2018 o provádění strategie EU pro mládež (2017/2259(INI))

Evropský parlament

–  s ohledem na články 9, 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na její články 14, 15, 21, 24 a 32,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou EU ratifikovala v roce 2010,

–  s ohledem na nařízení (EU) č. 1288/2013 Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. prosince 2013, kterým se zřizuje „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES(1),

–  s ohledem na usnesení Rady o pracovním plánu Evropské unie v oblasti mládeže na léta 2016–2018(2),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi(3),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 7.–8. února 2013 o vytvoření Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí(4),

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 27. listopadu 2009 o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018)(5),

–  s ohledem na hodnocení strategie EU pro mládež vypracované Komisí(6),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020)(7),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2017 o budoucnosti programu Erasmus+(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2017 o provádění nařízení (EU) č. 1288/2013 Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. prosince 2013, kterým se zřizuje „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES(9),

–  s ohledem na Pařížské prohlášení o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání, které bylo přijato na neformálním zasedání ministrů školství EU v Paříži dne 17. března 2015,

–  s ohledem na společnou zprávu Rady a Komise za rok 2015 o provádění obnoveného rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018), již Rada přijala dne 23. listopadu 2015(10),

–   s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení(11),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. srpna 2015 nazvané „Návrh společné zprávy Rady a Komise pro rok 2015 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) – Nové priority evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy“ (COM(2015)0408),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „EU 2020: Evropská strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. ledna 2018 nazvané „Akční plán pro digitální vzdělávání“ (COM(2018)0022),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. října 2016 o posouzení strategii EU pro mládež za období 2013–2015(12),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. března 2014 o rámci pro kvalitu stáží(13),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

–  s ohledem na usnesení Rady Evropy ze dne 25. listopadu 2008 o politice v oblasti mládeže (CM/Res(2008)23),

–  s ohledem na doporučení Rady Evropy ze dne 31. května 2017 týkající se práce s mládeží (CM/Res(2017)4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o vyučování o EU ve škole(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o podpoře podnikání mladých lidí prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy(15),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů Evropské unie nazvané „Evropská spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018)“(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o úloze mezikulturního dialogu, kulturní rozmanitosti a vzdělávání při prosazování základních hodnot Unie(17),

–  s ohledem na stínovou zprávu o politice zaměřené na mladé lidi, kterou zveřejnilo Evropské fórum mládeže,

–  s ohledem na usnesení o strategii EU pro mládež přijaté Evropským fórem mládeže(18),

–  s ohledem na písemné stanovisko nazvané „Engage. Inform. Empower“ („Zapojovat se. Informovat. Posilovat.“) vydané Evropskou informační a poradenskou agenturou (ERYICA),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu a rovněž na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu vydávání svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0162/2018),

A.  vzhledem k tomu, že celá Evropská unie stále pociťuje nepříznivý dopad hospodářské recese na vyhlídky mladých lidí na rozvoj jejich plného potenciálu;

B.  vzhledem k tomu, že mnoho členských států, především zemí jižní Evropy, u řady ukazatelů týkajících se mládeže, jako je zaměstnanost, blahobyt a sociální ochrana, stále nedosahuje úrovně před krizí;

C.  vzhledem k tomu, že na regionální úrovni je v celé EU patrné zmenšování rozdílů; vzhledem k tomu, že mnohé regiony stále mají míru zaměstnanosti pod úrovní před krizí;

D.  vzhledem k tomu, že se míra nezaměstnanosti mladých lidí v posledních letech postupně snižuje, ač podle informací Eurostatu činila v lednu 2018 16,1 %, přičemž v některých zemích dokonce přesahovala 34 %; vzhledem k tomu, že ve srovnání s údaji z roku 2008 (15,6 %) vidíme, že se tato míra zvýšila; vzhledem k tomu, že tyto údaje neumožňují univerzální řešení, pokud máme využít plný potenciál mladých lidí; vzhledem k tomu, že v nejvzdálenějších regionech je znepokojivě vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí, přičemž některé z těchto regionů zaznamenávají míru přesahující 50 %, jako je tomu v případě Mayotte;

E.  vzhledem k tomu, že znevýhodněné skupiny, jako jsou etnické menšiny, osoby se zvláštními potřebami, ženy, LGBTIQ, migranti a uprchlíci, které se potýkají s překážkami při vstupu na trh práce a v přístupu ke kultuře, sociálním službám a vzdělání, jsou těmi, koho socioekonomická krize postihuje nejvíce;

F.  vzhledem k tomu, že vzdělání pomáhá minimalizovat dopad socioekonomických nerovností a poskytuje dovednosti a schopnosti potřebné ke snížení mezigeneračního přenosu znevýhodnění;

G.  vzhledem k tomu, že celkový nedostatek investic do mladých lidí a jejich práv bude bránit tomu, aby mladí lidé mohli vymáhat, uplatňovat a hájit svá práva, a přispěje ke zhoršování jevů, jako je klesající počet obyvatel, předčasné ukončování školní docházky, nedostatečná profesní a odborné kvalifikace, pozdní vstup na pracovní trh, nedostatek finanční nezávislosti, potenciální nefunkčnost systémů sociálního zabezpečení, rozšířená nejistota zaměstnání a sociální vyloučení;

H.  vzhledem k tomu, že problémy, s nimiž se mladí lidé potýkají v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy, stejně jako v oblasti sociálního a politického zapojení, nejsou jednolité a některé skupiny jsou postiženy neúměrně více než ostatní; vzhledem k tomu, že je zapotřebí vyvinout větší úsilí na podporu těch, kdo jsou nejvíce nebo zcela odloučeni od trhu práce;

I.  vzhledem k tomu, že zachování místních škol a vzdělávacích zařízení ve všech evropských regionech je zásadní, pokud jde o zlepšení vzdělávání mladých lidí a má-li EU nabídnout regionům plnou podporu při řešení této výzvy;

J.  vzhledem k tomu, že vzdělání, mezikulturní dialog, strategická komunikace a zejména užší spolupráce mezi členskými státy plní klíčovou úlohu v prevenci radikalizace a marginalizace mladých lidí a při zvyšování jejich odolnosti;

K.  vzhledem k tomu, že mladí lidé by se měli aktivně zapojovat do plánování, vytváření, provádění, sledování a hodnocení všech politik, které mají dopad na mladé lidi; vzhledem k tomu, že 57 % organizací mládeže v EU se domnívá, že nejsou při tvorbě politiky zaměřené na mladé lidi zohledňovány jejich znalosti a zkušenosti(19);

L.   vzhledem k tomu, že je důležité, aby organizace mládeže mohly zaručovat odpovídající úroveň reprezentativnosti a inkluzivnosti mladých lidí nezbytných k tomu, aby byly plně legitimní;

M.  vzhledem k tomu, že přestože je strategie EU pro mládež strategií právě probíhající, která je neustále vylepšována, jsou její cíle stále velmi široké a ambiciózní; vzhledem k tomu, že chybí řádně stanovené referenční parametry;

N.  vzhledem k tomu, že strategie EU pro mládež na období 2010–2018 zdůrazňuje potřebu strukturovaného dialogu mezi mladými lidmi a tvůrci politik;

O.  vzhledem k tomu, že konečným cílem evropské strategie pro mládež je zvýšení počtu příležitostí a zajištění rovnosti příležitostí pro všechny mladé Evropany;

P.  vzhledem k tomu, že je zapotřebí pomáhat mladým lidem a posilovat jejich postavení při řešení vážných problémů, jimž v současnosti čelí, a výzev, jimž budou čelit v budoucnosti, a to pomocí více odpovídajících, efektivnějších a lépe koordinovaných politik zaměřených na mládež, lepšího a přístupného vzdělávání a cílenějšího využívání hospodářských politik, politik v oblasti zaměstnanosti a sociálních politik na místní, regionální a vnitrostátní úrovni i na úrovni EU;

Q.  vzhledem k tomu, že v posledních letech EU v rámci své strategie pro mládež zahájila řadu iniciativ, jako je Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) a záruka pro mladé lidi, s cílem vytvořit více rovných příležitostí pro všechny mladé lidi ve vzdělávání a na trhu práce a podporovat začlenění mladých lidí, posilování jejich postavení a jejich aktivní účast ve společnosti;

R.  vzhledem k tomu, že je třeba, aby EU začlenila problematiku mládeže do stávajících i budoucích politik a programů financování tím, že do nich zahrne tento aspekt, především do všech klíčových politických oblastí, jako je hospodářství, zaměstnanost a sociální věci, soudržnost, zdravotnictví, ženy, spolurozhodování, migrace, kultura, média nebo vzdělávání;

S.  vzhledem k tomu, že je nutné koordinovat provádění budoucí strategie EU pro mládež napříč různými oblastmi politiky a institucemi;

T.  vzhledem k tomu, že při přijímání rozhodnutí o politikách týkajících se mládeže je nutné začlenit hledisko rovnosti žen a mužů, které zohledňuje specifické problémy a okolnosti, s nimiž se potýkají mladé ženy, především dívky z odlišného kulturního a náboženského prostředí; vzhledem k tomu, že se součástí politiky týkající se mládeže musí stát konkrétní opatření, jež zohledňují aspekt rovnosti žen a mužů, jako například předcházení násilí páchanému na dívkách a ženách, vzdělávání o rovnosti žen a mužů a sexuální výchova; vzhledem k tomu, že u žen je v průměru 1,4krát vyšší pravděpodobnost, že nebudou zaměstnány ani se nebudou účastnit vzdělávání nebo profesní přípravy (NEET)(20) a že je nutné trvale usilovat o to, aby byly do pracovního trhu více zapojeny mladé ženy – zejména po mateřské dovolené a v situaci, kdy samy vychovávají děti – a dále mladí lidé s neukončenou školní docházkou, nízkou kvalifikací nebo zdravotním postižením a všichni mladí lidé ohrožení diskriminací;

U.  vzhledem k tomu, že je třeba trvale usilovat o větší zapojení mladých lidí do společnosti, zejména lidí se zdravotním postižením, migrantů, uprchlíků, osob nezaměstnaných ani se neúčastnících vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET) a osob, jimž hrozí sociální vyloučení;

V.  vzhledem k tomu, že vzdělávání je klíčovým faktorem v boji proti sociálnímu vyloučení a že investice do schopností a dovedností jsou zásadní pro boj proti vysoké míře nezaměstnanosti, zejména mezi osobami NEET;

W.  vzhledem k tomu, že článek 9 SFEU požaduje, aby Unie při vymezování a provádění svých politik a činností přihlížela k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, boje proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví;

X.  vzhledem k tomu, že evropská strategie pro mládež je dobrým základem plodné a smysluplné spolupráce v oblasti mládeže;

Y.  vzhledem k tomu, že dosažení cílů předchozího tříletého cyklu evropské strategie pro mládež (2010–2018) nelze řádně a přesně posoudit a je velice obtížné srovnávat situaci v různých členských státech, neboť neexistují dostatečná měřítka a ukazatele a nástroje provádění se překrývají;

Z.  vzhledem k tomu, že profesní orientace a přístup k informacím o možnostech zaměstnání a zaměřeních vzdělání jsou zásadní pro budoucí vzdělávací rozvoj a přechod na trh práce;

AA.  vzhledem k tomu, že při stanovování cílů této strategie a jejím provádění a hodnocení musí EU úzce spolupracovat s vnitrostátními, regionálními a místními orgány;

Problémy mládeže a ponaučení vyplývající ze stávajícího procesu tvorby politik EU v oblasti mládeže

1.  s politováním konstatuje, že dlouhodobá úsporná opatření, především škrty ve financování vzdělávání, kultury a politik zaměřených na mladé lidi, měla nepříznivý dopad na mladé lidi a na jejich životní podmínky; varuje, že mladí lidé, především ti nejvíce znevýhodnění, jako jsou mladí lidé se zdravotním postižením, mladé ženy, menšiny, osoby se zvláštními potřebami, jsou velmi zasaženi narůstající nerovností, hrozbou vyloučení, nejistotou a diskriminací;

2.  oceňuje výsledky evropské spolupráce v oblasti mládeže, které prokázaly její schopnost řešit problémy většiny Evropanů a podporovat vnitrostátní tvůrce politik zajištěním odborných znalostí, doporučení a legitimity a úspěšnou mobilizací dalších finančních prostředků z EU;

3.  považuje otevřenou metodu koordinace za vhodný, avšak stále nedostatečný prostředek pro koncipování politik zaměřených na mladé lidi, který je třeba doplnit dalšími opatřeními; opětovně vyzývá k užší spolupráci a výměně osvědčených postupů v otázkách týkajících se mládeže na místní, regionální, vnitrostátní a unijní úrovni; naléhavě vyzývá členské státy, aby se dohodly na jasných ukazatelích a standardech, jež umožní sledování dosahovaného pokroku;

4.  uznává úspěchy evropské strategie pro mládež dosažené prostřednictvím rozvoje meziodvětvové spolupráce a prováděním strukturovaného dialogu v zájmu zapojení mladých lidí a domnívá se, že se musí zlepšit obecná úroveň informovanosti o cílech a nástrojích evropské strategie pro mládež na straně příslušných aktérů a zúčastněných stran; především konstatuje, že přístup zdola nahoru používaný u strukturovaného dialogu představuje přidanou hodnotu a je třeba jej zachovat; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby při vytváření nové strategie vzala v úvahu výsledky VI. cyklu strukturovaného dialogu, který se zaměřuje na budoucí strategii EU pro mládež;

5.  navrhuje, aby byly do politiky zaměřené na mládež zapojeny místní a regionální orgány, zvláště v těch členských státech, v nichž mají v této oblasti konkrétní pravomoci;

6.  vítá politické iniciativy zaměřené na podporu mládeže v EU, především Investice do evropské mládeže, Evropský sbor solidarity a Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí; má nicméně za to, že tyto nástroje by měly být lépe napojeny na evropskou strategii pro mládež a řídit se postupem zdola nahoru; vyzývá proto Komisi, aby systematicky propojovala všechny politické návrhy týkající se mladých lidí se zastřešující strategií a aby zapojovala všechny příslušné zúčastněné subjekty, jako jsou sociální partneři a občanská společnost, prostřednictvím holistického, dlouhodobého přístupu s jasně vymezenými horizontálními cíli;

7.  naléhavě žádá Komisi, aby ustavila meziodvětvovou pracovní skupinu pro koordinaci budoucího provádění evropské strategie pro mládež za účasti orgánů EU, včetně Parlamentu, členských států a organizací občanské společnosti, zejména odborů a organizací mládeže;

8.  vyzývá Komisi, aby vytvořila účinné nástroje koordinace mezi útvary a aby přidělila odpovědnost za začleňování oblasti mládeže v rámci klastrové politiky místopředsedovi Komise;

9.  vybízí členské státy, aby jako východisko pro návrhy právních předpisů týkajících se mladých lidí používaly evropský pilíř sociálních práv;

10.  zdůrazňuje, že je třeba prosazovat zdravý životní styl jako prevenci nemocí, a domnívá se, že je nutné poskytovat mladým lidem správné informace a pomoc, pokud jde o vážné psychické problémy spojené s užíváním tabáku, alkoholu a drog a se závislostí na těchto látkách;

11.  zdůrazňuje důležitost, kterou má hodnocení provádění strategie pro mládež v členských státech ze strany Komise s ohledem na to, aby se umožnilo zvýšit počet kontrol a rozsah monitorování na místě; naléhavě vyzývá Komisi, aby stanovila cíle strategie EU pro mládež, jež umožní kvalitativní a kvantitativní hodnocení jejího provádění, a to s přihlédnutím ke zvláštnostem každého členského státu nebo regionu; vyzývá Komisi, aby navýšila financování programů a opatření, jež mladé lidi připravují na pracovní prostředí;

Zohlednění názorů mladých lidí v evropské strategii pro mládež

12.  doporučuje, aby budoucí evropská strategie pro mládež měla participační charakter a zaměřila se na mladé lidi, přičemž by měla zohledňovat potřeby, ambice a různorodost všech mladých lidí v Evropě a zvětšit jejich přístup k tvůrčím nástrojům zahrnujícím nové technologie;

13.  má za to, že EU by měla vyjadřovat solidaritu s mladými lidmi a nadále jim dávat prostředky ke společenské účasti díky rozvoji nových zvláštních opatření, jako především začleňováním dobrovolných činností a vytvářením nových nástrojů, zvláště těch, jež zahrnují nové technologie; uznává tedy význam sdružení mládeže coby prostoru, který umožňuje mladým lidem růst a rozvíjet smysl pro aktivní občanství; vyzývá členské státy, aby usnadnily aktivní zapojení mladých lidí v rámci dobrovolnických organizací; posílení účasti mladých lidí na společnosti může, kromě toho, že je samo o sobě významným úspěchem, sloužit jako odrazový můstek k jejich intenzivnějšímu zapojení do politiky;

14.  zdůrazňuje v tomto ohledu významnou úlohu, kterou hraje neformální a informální učení i účast na sportovních a dobrovolnických aktivitách při podněcování rozvoje občanských, sociálních a mezikulturních kompetencí a dovedností mezi mladými Evropany;

15.  vyzývá členské státy, aby poskytly vnitrostátní právní rámce a odpovídající finanční prostředky pro dobrovolnickou činnost;

16.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly mladé lidi, především osoby s menšími příležitostmi a mimo oficiální organizační struktury, v tom, aby plnili aktivní a důležitou úlohu ve veřejném životě, a aby uplatňovaly participační přístup při tvorbě politik a umožnily tak mladým lidem ovlivňovat rozhodnutí, která mají vliv na jejich životy, tím, že jim nabídnou on-line a off-line nástroje demokracie, přičemž by měly zohledňovat omezení a rizika spojená se sociálními médii, a aby zapojily příslušné zúčastněné strany, jako jsou sociální partneři, občanská společnost a organizace mládeže do vypracovávání, provádění a hodnocení politik týkajících se mládeže;

17.  vyzývá členské státy, aby mládež vybízely k plné účasti na volebních procesech;

18.  vyjadřuje potřebu pokračovat ve strukturovaném dialogu mezi mladými lidmi a tvůrci politik v rámci příštího rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže; domnívá se, že proces strukturovaného dialogu by měl systematicky oslovovat více skupin mladých lidí a rozmanitější skupiny, a konstatuje, že by za tímto účelem měla být poskytována dostatečná finanční podpora pracovním skupinám na vnitrostátní i evropské úrovni; vyzývá členské státy, aby podporovaly účast tvůrců politik vnitrostátní, regionální a místní úrovně ve strukturovaném dialogu s mladými lidmi;

19.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zajišťovaly transparentnost při předkládání svých finančních výkazů a využívání finančních prostředků vyčleněných na podporu udržitelných pracovních příležitostí pro mladé lidi; znovu proto zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy na požádání předkládaly podrobné informace o situaci svých mladých lidí;

20.  upozorňuje na nedostatek systematických aktualizací a spolehlivých údajů o provádění této evropské strategie pro mládež; naléhavě proto žádá členské státy a Komisi, aby podporovaly užší spolupráci mezi vnitrostátními a regionálními statistickými úřady, pokud jde o předkládání relevantních a aktuálních statistik o mládeži, které jsou důležité pro posouzení úspěšnosti provádění strategie; má za to, že zprávy předkládané jednou za tři roky musí být doplněny těmito statistikami;

21.  znovu upozorňuje na trend klesající účasti mládeže v rámci celostátních a komunálních voleb a to, že je nutné, aby mladí lidé měli o politiku zájem a dokázali vidět výsledek svého příspěvku; proto připomíná, že možnost zažít zapojení do politiky ve svém vlastním prostředí a v rámci místních komunit již od raného věku je klíčová pro to, aby se posílil pocit evropského občanství a z mladých lidí stali aktivní občané; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly regionální a místní orgány v zajišťování toho, aby se mladí lidé a organizace mládeže mohli plně a účinně zapojit do rozhodovacích a volebních procesů a účastnit se jich;

22.  vyzývá členské státy, aby zapojily národní rady mládeže do výborů pro sledování a provádění strategie EU pro mládež;

23.  zdůrazňuje potenciál technologií, pokud jde o kontakt s mladými lidmi, a vyzývá EU, aby posílila jejich schopnost účasti ve společnosti prostřednictvím elektronických platforem;

24.  s politováním konstatuje, že navzdory soustavné snaze Komise komunikovat o příležitostech pro mladé lidi podporovaných různými unijními programy stále existuje mnoho mladých lidí, kteří se domnívají, že k těmto příležitostem mají omezený přístup; naléhavě žádá Komisi, aby zlepšila své nástroje komunikace;

Rovné příležitosti k zajištění udržitelného začlenění na trh práce

25.  je velmi znepokojen přetrvávající mírou nezaměstnanosti mladých lidí po celé EU, a zejména v jižní Evropě; připomíná, že vytváření kvalitních pracovních příležitostí a kvalitní zaměstnání by měly být zaručeny a zůstat hlavním závazkem vůči mladým lidem, a vyzývá v tomto směru k opatřením, jejichž cílem je usnadnit přechod mladých lidí ze školy do pracovního prostředí zajišťováním kvalitních zácviků a učňovské přípravy; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly strukturální reformy trhu práce, spravedlivé pracovní podmínky a odměny s cílem zajistit, aby mladí lidé nebyli diskriminováni v možnosti přístupu na trh práce; zdůrazňuje, že je důležité definovat sociální práva pro nové formy zaměstnání a spravedlivé odborné praxe a zajistit sociální dialog;

26.  zdůrazňuje, že je důležité, aby vnitrostátní, regionální a místní orgány přijímaly opatření uzpůsobená na míru a poskytovaly individualizovanou podporu s cílem oslovit všechny, kdo nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy; připomíná potřebu zapojovat zúčastněné strany na místní úrovni, například sociální partnery, odborové organizace, občanskou společnost, mládežnické organizace;

27.  prohlašuje, že by měla být přijata zvláštní opatření k řešení nejisté situace mladých pracujících žen na pracovním trhu, přičemž by měla být věnována pozornost zejména rozdílu v odměňování žen a mužů a nadměrnému zastoupení těchto žen v atypických formách pracovních poměrů s nedostatečnou sociální ochranou;

28.  zdůrazňuje, že je nutné podporovat spravedlivé pracovní podmínky a přiměřenou sociální ochranu pracujících v takzvaných nových formách zaměstnávání, kde mají nadměrné zastoupení mladí lidé;

29.  je přesvědčen, že by měla být přijata opatření k začlenění mladých přistěhovalců na pracovním trhu, za plného dodržování zásady rovného zacházení;

30.  zdůrazňuje, že inkluzivní politika v oblasti mládeže by měla bránit a podporovat sociální programy, které usnadňují politické a kulturní zapojení mladých lidí; dále je přesvědčen, že pro dobré životní podmínky mladých lidí ve společnosti je důležitá důstojná práce zakotvená v kolektivních smlouvách s pracovními poměry, které nejsou nejisté, s odpovídajícími platy a mzdami, jakož i univerzální a kvalitní veřejné služby; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly spravedlivé pracovní podmínky a přiměřenou sociální ochranu, a to i v nových formách zaměstnání;

31.  připomíná, že zaměstnanost a podnikání jsou jednou z osmi priorit, které strategie EU pro mládež (2010–2018) stanovila; zdůrazňuje, že práce s mládeží a neformální učení, zejména jak je rozvíjeno v mládežnických organizacích, sehrává zásadní úlohu v rozvoji potenciálu mladých lidí, včetně podnikatelských schopností, které jim umožní rozvíjet širokou škálu kompetencí, jež mohou zvýšit jejich šance na trhu práce;

32.  vyzývá Komisi a členské státy, aby za tímto účelem podporovaly přeshraniční odborné a profesní příležitosti, aby pronikaly a více investovaly do oblasti odborného vzdělávání a aby ho prezentovaly jako atraktivní vzdělávací možnost;

33.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly regionální a místní orgány a investovaly do nových životních příležitostí mladých lidí, čímž umožní rozvoj jejich kreativity a plného potenciálu, podpoří podnikání mladých lidí a posílí jejich sociální začleňování, což bude přínosem pro jejich komunity;

34.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby v otázkách mládeže a zaměstnávání zaujímaly přístup založený na právech; vyzývá členské státy, aby zajistily přístup mladých lidí ke kvalitním stážím a pracovním příležitostem a hájily jejich práva, včetně práva na stabilní pracovní pozici, která zajišťuje alespoň životní minimum a sociální ochranu a nabízí důstojný a samostatný život;

35.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby dohlížely na podniky, které opakovaně nabízejí po sobě jdoucí stáže, aniž by pak mladým lidem nabídly pracovní místo, s cílem zajistit, aby pracovní místa nebyla nahrazována tzv. stážemi;

36.  oceňuje, že evropská strategie pro mládež poskytla podporu více než 1,6 milionu mladých lidí(21); zdůrazňuje, že je nutné vynaložit více úsilí a přijmout více finančních závazků; zdůrazňuje potřebu zlepšit aktivní pomoc mladým lidem, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy a čelí vícečetným překážkám, a kvalitu nabídek v rámci systému záruk pro mladé lidi, a to tím, že budou stanovena jasná kvalitativní kritéria a normy včetně přístupu k sociální ochraně, minimálního příjmu a práv souvisejících se zaměstnáním; vyzývá členské státy, aby účinně zlepšily kvalitu systémů zaměřených na monitorování, podávání zpráv a výsledky a zajistily, aby financování z prostředků Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) bylo použito jako doplněk k vnitrostátnímu financování, a nikoliv jako jeho nahrazení;

37.  dále zdůrazňuje, že je třeba řešit kvalitu mentorství a poradenství, kvalitu a přiměřenost individuální odborné přípravy, stáží nebo pracovních míst a také kvalitu výsledků podle pevně stanovených cílů; zdůrazňuje v tomto ohledu, že je nutno při provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí zajistit uplatňování již existujících rámců kvality, např. evropského rámce kvality; je toho názoru, že mladí lidé by také měli být zapojeni do monitorování kvality nabídek;

38.  připomíná, že opatření na podporu začlenění všech mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, na trhu práce, včetně kvalitních placených zácviků, stáží a učňovské přípravy, musí mít finanční podporu v rámci evropské strategie pro mládež nebo budoucích evropských nástrojů, přičemž je nutné zabránit veškerým formám „nahrazování“ pracovních míst a zneužívání mladých pracovníků;

39.  poznamenává, že prioritou je podpora podnikatelského ducha u mladých lidí a že nejúčinnější cestou, jak podpořit podnikání mladých, jsou formální i neformální vzdělávací systémy; zdůrazňuje, že podnikání je nástrojem boje proti nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení mladých a zároveň podněcuje inovace; je přesvědčen, že by tedy evropská strategie pro mládež měla podporovat vytváření vhodného prostředí pro podnikání mladých lidí;

40.  připomíná, že hlavním cílem Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí je oslovit všechny, kdo nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a proto naléhavě žádá členské státy, aby investovaly více úsilí do identifikace všech osob, které patří do této skupiny, a více se na ně zaměřovaly, a to zejména pokud jde o nejvíce zranitelné mladé lidi, jako jsou lidé se zdravotním postižením, přičemž musí být zohledněny jejich zvláštní potřeby;

41.  vyzývá členské státy a Komisi, aby zavedly inovační a flexibilní granty s cílem pečovat o talenty a osoby s uměleckým a sportovním nadáním v oblasti vzdělávání a odborné přípravy; podporuje ty členské státy, které se snaží zavést systémy stipendií pro studenty, kteří jsou úspěšní ve vzdělávání, sportu a v umělecké činnosti;

42.  zdůrazňuje, že 38 % mladých lidí čelí problémům při přístupu k informacím; podtrhuje skutečnost, že je důležité zajistit kolektivní přístup k vedení a podpoře mládeže a k informování mladých lidí o jejich právech a příležitostech;

43.  dále zdůrazňuje, že je nutné, aby se iniciativa YEI nezaměřovala jen na velmi vzdělané mladé lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, ale rovněž na ty, kteří mají nízkou kvalifikaci a nejsou aktivní a ani nejsou registrovaní v rámci veřejných služeb zaměstnanosti;

44.  zdůrazňuje, že i přes vysokou míru nezaměstnanosti zůstává mobilita pracovníků v rámci EU omezená; upozorňuje proto na význam pracovní mobility pro konkurenceschopný trh práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby za tímto účelem podporovaly přeshraniční odborné a profesní příležitosti;

45.  znovu připomíná význam dospělých osob starších 55 let, pokud jde o vzdělávání mladých lidí na pracovišti; souhlasí s Komisí v tom, že je vhodné vytvářet programy umožňující postupný odchod těchto osob z trhu práce po dosažení věku odchodu do důchodu, konkrétněji nejprve přechod na práci na částečný úvazek, během něhož rovněž školí mladé lidi a pomáhají jim postupně se začleňovat do pracovního prostředí;

46.  zdůrazňuje důležitou úlohu podniků v záležitostech týkajících se získávání dovedností a vytváření pracovních míst pro mladé lidi; konstatuje, že vzdělávání a odborná příprava v oblastech souvisejících s podporou podnikání může přispět k dosažení dlouhodobého rozvoje, podpoře evropské konkurenceschopnosti a boji proti nezaměstnanosti;

47.  naléhavě vyzývá členské státy, aby ve svých akčních plánech uváděly očekávaný dopad opatření, která mají být přijata; zdůrazňuje tudíž, že je důležité, aby členské státy poskytovaly záruky, že zavedená opatření zaměstnanost účinně posílila; opakuje, že je třeba posoudit udržitelnost politik, které mají být prováděny;

Udržitelný rozvoj: budoucnost mladých lidí

48.  je přesvědčen, že kvalitní formální, neformální a informální vzdělání a příprava jsou základním právem; domnívá se proto, že přístup ke všem úrovním kvalitního vzdělání by měl být zaručen všem Evropanům bez ohledu na jejich sociálně-ekonomické postavení, etnickou příslušnost, pohlaví, tělesné nebo kognitivní postižení; zdůrazňuje význam role, kterou formální, neformální a informální vzdělávání sehrává tím, že mladým lidem poskytuje znalosti, dovednosti a kompetence, aby se mohli stát angažovanými občany a zapojit se do evropského projektu; žádá proto členské státy, aby vytvořily zvláštní politiky, a v této souvislosti podporuje to, aby v rámci školních osnov mělo umělecké a tvůrčí vzdělávání stejnou hodnotu jako vědecké a technologické předměty (STEM);

49.  zdůrazňuje, že je důležité modernizovat vzdělávání; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly zařazování nových schopností a dovedností do vzdělávání, jako je občanství, kritické myšlení a podnikatelský duch, a aby prosazovaly rozvoj nových vzdělávacích nástrojů, které zvyšují účast na vzdělávání a jeho dostupnost;

50.  je velmi znepokojen mimořádně naléhavým problémem dětské chudoby, která postihuje až 25 milionů dětí v EU (přes 26,4 % všech Evropanů ve věku do 18 let) z rodin trpících každodenním nedostatkem příjmů a základních služeb; domnívá se, že politika zaměřená na mládež by mohla přispívat k oblastem, jako jsou politiky týkající se dětí a rodiny;

51.  je hluboce znepokojen jevem předčasného ukončování školní docházky, a požaduje proto vhodná řešení, která by proti tomuto jevu bojovala za účelem dosažení cílů strategie Evropa 2020;

52.  vybízí Komisi, aby podporovala iniciativy zaměřené na posilování aktivního a kritického občanství, respektu, tolerance, hodnot a mezikulturního učení, a zdůrazňuje v tomto ohledu zásadní úlohu programů EU, jako jsou Erasmus+, Kreativní Evropa a Evropa pro občany; vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly prostor k dialogu s mladými lidmi na řadu témat, jako jsou pohlaví, gender, politika, solidarita a životní prostředí, právo, dějiny a kultura;

53.  je přesvědčen, že klíčovým prostředkem k zajištění samostatnosti a slibné budoucnosti mladých lidí je gramotnost, včetně digitální a mediální gramotnosti, ovládání základních početních úkonů, jakož i základních dovedností, která musí být prioritou na evropské, vnitrostátní i místní úrovni; naléhavě proto vyzývá na Komisi a členské státy, aby vystupňovaly své úsilí při zajišťování základních vědomostí a dovedností pro všechny;

54.  vyzývá Komisi, aby podporovala iniciativy formálního vzdělávání a neformální učení, které by podporovaly inovace, kreativitu a podnikání mladých a podporovaly soudržnost a porozumění mezi mladými lidmi z odlišných skupin;

55.  s velkým znepokojením v té souvislosti konstatuje, že stále existuje velký počet evropských občanů, kteří mají nízkou gramotnost nebo problémy s gramotností včetně funkční, digitální a mediální negramotnosti, což vyvolává hluboké obavy ve smyslu odpovídajícího zapojení do veřejného života a na pracovním trhu;

56.  připomíná, že první zásada evropského pilíře sociálních práv uvádí, že každý má právo na kvalitní a inkluzivní vzdělání, odbornou přípravu a celoživotní učení, aby si mohl udržet a získat dovednosti, které mu umožní plně se zapojit do společnosti a úspěšně zvládnout přechod v rámci trhu práce; zdůrazňuje tedy, že je důležité, aby v novém programovém období víceletého finančního rámce na období 2021-2027 byly upřednostněny a zajištěny sociální investice do vzdělávání a odborné přípravy.

57.  je přesvědčen, že k monitorování evropské strategie pro mládež by se měl využívat srovnávací přehled sociálních ukazatelů, který byl zaveden v rámci evropského pilíře sociálních práv; vyzývá Komisi, aby za účelem monitorování evropské strategie pro mládež přijala konkrétní soubor ukazatelů, jako jsou vzdělání, dovednosti, celoživotní učení, rovnost žen a mužů na pracovním trhu, zdravotní péče, přístup k digitálním technologiím, životní podmínky a chudoba;

58.  zdůrazňuje klíčovou roli rodiny a učitelů v podpoře mladých lidí, kteří se potýkají s šikanou ve škole a s kyberšikanou; naléhavě vyzývá na Komisi a členské státy, aby přijaly opatření k řešení těchto druhů chování, které ohrožují duševní pohodu mladých lidí, a to především rozvíjením náležitých digitálních dovedností již od základní školy, jak je stanoveno v akčním plánu pro digitální vzdělávání;

59.  domnívá se, že za účelem zvýšení účinnosti opatření v oblasti vzdělávání, mládeže a sportu je třeba na základě mezinárodních studií vypracovat společné cíle a nástroje pro měření dopadu politik;

60.  zdůrazňuje škodlivý dopad stresu na duševní pohodu mladých lidí, a to ve škole, při odborné přípravě, na pracovním trhu i v osobním životě; vyzývá Komisi a členské státy k investicím do programů duševního zdraví a k podpoře příslušných aktérů, kteří mladým lidem v tomto směru pomáhají;

61.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby mladí Evropané měli zajištěno duševní a fyzické blaho; vyzývá Komisi a členské státy, aby propagovaly mimoškolní sportovní aktivity a informovaly o jejich významu prostřednictvím kampaní týkajících se výživy;

62.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat mezikulturní dialog ve sportu, a to i vytvářením platforem, které by spojovaly mladé lidi, uprchlíky a přistěhovalce;

63.  domnívá se, že vzhledem ke složitosti politik pro mládež a jejich dopadu musí být výzkumná spolupráce stimulována tak, aby se vytvořily integrované, empiricky odůvodněné reakce a vyvinula intervenční a preventivní řešení, která dále posílí dobré životní podmínky a odolnost mladých lidí.

64.  zdůrazňuje význam kultury, a to nejen v boji proti násilí, rasismu, radikalizaci a nesnášenlivosti, ale i pro rozvoj evropské identity; vyzývá Komisi a členské státy k podpoře kultury, k investicím do ní a k zajišťování rovného přístupu ke kultuře;

65.  zdůrazňuje, že organizace mládeže mají klíčovou úlohu z hlediska zapojení a začlenění mladých lidí do společnosti; vyzývá proto členské státy, aby podporovaly organizace mládeže a uznaly jejich úlohu při rozvoji dovednosti a sociálním začleňování a aby podpořily vytváření rad mládeže na všech úrovních, a to ve spolupráci s mladými lidmi;

66.  zdůrazňuje význam, který má uznání neformálního a informálního učení pro zlepšení jejich situace, neboť je to důležité pro rozvoj společnosti založené na sociální spravedlnosti a rovných příležitostech a přispívá to k rozvoji občanských dovedností a individuálního naplnění; s politováním konstatuje, že zaměstnavatelé a poskytovatelé vzdělávání dostatečně neuznávají hodnotu a relevantnost dovedností, schopností a znalostí nabytých v rámci neformálního a informálního učení; poukazuje na to, že nedostatečná srovnatelnost a nejednotnost postupů uznávání jednotlivých zemí EU představuje další překážku; vyzývá členské státy, aby nadále usilovaly o zavádění národního systému uznávání a ověřování a aby zajistily dostatečné financování pro dovednosti nabyté v rámci neformálních vzdělávacích aktivit, přičemž připomíná doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení;

Lepší sladění evropské strategie pro mládež a její podpora prostřednictvím finančních nástrojů

67.  má za to, že evropská strategie pro mládež by se měla řídit víceletým finančním rámcem, být v souladu s cíli udržitelného rozvoje a všemi příslušnými stěžejními iniciativami, programy a politickými strategiemi, podněcovat systematický dialog mezi příslušnými orgány, jasně stanovit cíle a záměry a zřídit příslušný koordinační mechanismus;

68.  připomíná, že v oblasti mládeže může EU realizovat pouze opatření na podporu, koordinaci a doplnění akcí členských států v souladu se zásadou subsidiarity, a konstatuje, že je důležitá soudržnost financování na úrovni EU a států, a proto vyzývá Komisi, aby usnadnila synergii s vnitrostátními, regionálními a místními iniciativami, aby nedocházelo ke zdvojování, překrývání a opakování činností;

69.  naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby navýšily veřejné investice do oblasti vzdělávání a oblastí spojených s mládeží;

70.  je přesvědčen, že finanční prostředky dostupné na podporu různých iniciativ a politik v oblasti mládeže, jako jsou program Erasmus+, evropská strategie pro mládež a program Evropa pro občany, by v následujícím víceletém finančním rámci měly být podstatně navýšeny s cílem poskytnout více příležitostí mladým lidem a zamezit vyloučení;

71.  vítá Evropský sbor solidarity – program podporující solidaritu mezi mladými Evropany, dobrovolnickou činnost a rozvoj občanství podporujícího začlenění; připomíná stanovisko Parlamentu vyzývající k řádnému financování nové iniciativy z nových zdrojů a k tomu, aby tento program nebyl využíván jako další způsob boje proti nezaměstnanosti mladých lidí;

72.  je pevně přesvědčen, že program Evropa pro občany by měl nadále podněcovat aktivní občanství, občanské vzdělávání a dialog a že by měl vytvářet pocit evropské identity; konstatuje nízkou míru úspěšnosti programu danou nedostatkem finančních prostředků; vyzývá k výraznému navýšení finančních prostředků vyčleněných na tento program;

73.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zachovala program Erasmus pro mladé podnikatele; vybízí členské státy a Komisi, aby spolu s obchodními komorami, firmami a mladými lidmi investovaly do společného šíření tohoto programu, aniž by přehlížely svou hlavní oblast činnosti;

74.  připomíná, že podporuje posílení programu Kreativní Evropa, který nabízí konkrétní systémy mobility mladým umělcům a profesionálům působícím v kulturních a tvůrčích odvětvích;

75.  vyzdvihuje význam programu Erasmus+ coby základního nástroje k zajištění aktivního a angažovaného přístupu mladých občanů; je přesvědčen, že program Erasmus+ by měl cílit na všechny mladé lidi, včetně těch s menšími příležitostmi, a že ambicióznější cíle příštího období programu Erasmus+ je nutné podpořit výrazným navýšením financování za účelem rozvinutí plného potenciálu programu a za účelem zjednodušení postupů zřízením elektronických systémů pro přístup k přeshraničním službám a k údajům o studentech, jako je například projekt elektronických průkazů;

76.  požaduje lepší sladění strategie EU pro mládež a programu Erasmus+, harmonizaci časových rámců provádění, změnu nařízení o programu Erasmus+ tak, aby jednoznačně podporoval cíle strategie prostřednictvím společných „cílů zaměřených na mládež“, a definování klíčové akce 3, což jsou hlavní prováděcí nástroje strategie;

77.  zdůrazňuje, že rozpočet na evropskou strategii pro mládež nedostačuje k tomu, aby mohl program dosáhnout svých cílů; požaduje proto, aby prostředky přidělené na evropskou strategii pro mládež byly v příštím víceletém finančním rámci podstatně navýšeny programů zaměstnanosti mladých lidí; dále připomíná, že je třeba zvýšit věkovou hranici z 25 na 29 let, aby ve větší míře zohlednila skutečnost, že řada mladých absolventů a lidí vstupujících na trh práce je ve věku nad 25 let;

78.  aniž by byla dotčena zásada subsidiarity, požaduje harmonizaci pojmu „mladá osoba“ a stanovení věkové hranice platné v celé Evropské unii; vybízí všechny členské státy, aby k této harmonizaci přispěly a odstranily překážky pro měření pokroku a určení opatření, která mají být přijata;

79.  vyzývá k podpoře využívání budoucího rámcového programu EU pro výzkum a inovace k rozvoji integrovaných reakcí založených na faktech a řešení v oblasti intervence i prevence, která by podporovala dobré životní podmínky a odolnost mladých lidí;

80.  bere na vědomí zjištění a rizika, která naznačují, že činnosti řízené Komisí (včetně výměnných programů pro studenty) podle vnitrostátních orgánů plní požadavky strategie pro mládež a že některé členské státy odnímají své prostředky z oblastí politik, které jsou podporovány z rozpočtu EU(22);

o
o   o

81.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50.
(2) Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 1.
(3) Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1.
(4) Dokument EUCO 37/13.
(5) Úř. věst. C 311, 19.12.2009, s. 1.
(6) http://ec.europa.eu/assets/eac/dgs/education_culture/more_info/evaluations/docs/youth/youth-strategy-2016_en.pdf
(7) Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 2.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2017)0359.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2017)0018.
(10) Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 17.
(11) Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.
(12) Přijaté texty, P8_TA(2016)0426.
(13) Úř. věst. C 88, 27.3.2014, s. 1.
(14) Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 57.
(15) Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 76.
(16) Úř. věst. C 120, 5.4.2016, s. 22.
(17) Úř. věst. C 11, 12.1.2018, s. 16.
(18) https://www.youthforum.org/resolution-eu-youth-strategy-0
(19) Stínová zpráva o politice zaměřené na mladé lidi, kterou zveřejnilo Evropské fórum mládeže.
(20) Letmý pohled na společnost v roce 2016 – Sociální ukazatele OECD.
(21) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2018 o provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí v členských státech (P8_TA(2018)0018).
(22) http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2018/615645/EPRS_STU(2018)615645_EN.pdf

Poslední aktualizace: 16. července 2019Právní upozornění - Ochrana soukromí