Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. června 2018 Na cestě k udržitelnému a konkurenceschopnému evropskému odvětví akvakultury: současný stav a budoucí výzvy (2017/2118(INI))
Evropský parlament,
– s ohledem na sdělení Komise s názvem „Strategické zásady udržitelného rozvoje akvakultury v EU“ (COM(2013)0229),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 304/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 708/2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře(1),
– s ohledem na směrnici Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely(2),
– s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 710/2009 ze dne 5. srpna 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o stanovení prováděcích pravidel ohledně ekologické produkce živočichů pocházejících z akvakultury a produkce mořských řas(3),
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97(4),
– s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu(5),
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91(6),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES(7),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000(8),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011(9),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1004 ze dne 17. května 2017 o vytvoření rámce Unie pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 199/2008(10),
– s ohledem na své usnesení ze dne 4. prosince 2008 o vypracování evropského plánu na regulaci populace kormoránů s cílem snížit rostoucí škody, které kormoráni způsobují rybím populacím, rybolovu a akvakultuře(11),
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 2010 o novém impulsu pro strategii pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury(12),
– s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2010 o režimu pro dovoz produktů rybolovu a akvakultury do EU z hlediska budoucí reformy SRP(13),
– s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 23. listopadu 2010 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 708/2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře(14),
– s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o využití potenciálu výzkumu a inovací v modré ekonomice pro vytvoření pracovních příležitostí a růstu(15),
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2016 o sledovatelnosti produktů rybolovu a akvakultury v restauracích a maloobchodě(16),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise o uplatňování rámcové směrnice o vodě a rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí v odvětví akvakultury (SWD(2016)0178),
– s ohledem na dokument Komise z roku 2015 nazvaný „Souhrnná zpráva: Provádění pravidel týkajících se akvakultury ryb“ (DG(SANTE) 2015-7406 - MR),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. června 2017 nazvané „Evropský akční plán ‚Jedno zdraví‘ proti antimikrobiální rezistenci (AMR)“ (COM(2017)0339),
– s ohledem na hospodářskou zprávu o odvětví akvakultury v EU, kterou v roce 2016 vypracoval Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR),
– s ohledem na zprávu Eurobarometru nazvanou „Spotřebitelské návyky týkající se produktů rybolovu a akvakultury“ (2017) a doplňující analýzu, kterou vypracovalo Evropské středisko pro monitorování trhu s produkty rybolovu a akvakultury (EUMOFA),
– s ohledem na vědecké stanovisko nazvané „Potraviny z oceánů“, které v listopadu 2017 vypracovala skupina vědeckých poradců na vysoké úrovni,
– s ohledem na Kodex chování pro odpovědný rybolov Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO),
– s ohledem na Kodex zdraví vodních živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE),
– s ohledem na článek 42 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2017 o podpoře soudržnosti a rozvoje v nejvzdálenějších regionech EU: provádění článku 349 Smlouvy o fungování EU(17),
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0186/2018),
A. vzhledem k tomu, že odvětví akvakultury, které zahrnuje chov mořských a sladkovodních ryb, chov měkkýšů, korýšů a ostnokožců a pěstování mořských řas, je inovativním hospodářským odvětvím s nejrychleji rostoucí produkcí potravin a potenciálně s velkým podílem technologií a vyžaduje vysokou míru strukturálních investic a investic do výzkumu a dlouhodobé provozní a finanční plánování;
B. vzhledem k tomu, že chov ryb a chov mořských plodů hrají důležitou a cennou úlohu z hlediska ekonomiky a zaměstnanosti i ze sociálního a environmentálního hlediska, pokud jde o zlepšování kvality života v pobřežních i vnitrozemských oblastech Unie a nejvzdálenějších regionech a o příspěvek k zabezpečení dostatku živin a dodávek potravin pro Evropany; vzhledem k tomu, že produkci akvakultury negativně ovlivňují některé faktory, mj. faktory týkající se životního prostředí a klimatu, ale především predátoři; vzhledem k tomu, že podle několika studií mají problémy spojené s predátory na produkci značný dopad;
C. vzhledem k tomu, že sdělení Komise „Strategické zásady udržitelného rozvoje akvakultury v EU“ zdůrazňuje čtyři prioritní oblasti, na které je třeba zaměřit v zájmu rozvinutí potenciálu akvakultury v EU pozornost, a to: správní postupy, koordinované územní plánování, konkurenceschopnost – zejména propojením odvětví s vědou – a rovné podmínky;
D. vzhledem k tomu, že uvedené sdělení doporučuje členským státům, aby vypracovaly víceleté národní strategické plány akvakultury, které by analyzovaly klíčové nedostatky a problémy, které je třeba vyřešit, stanovily společné cíle a případně ukazatele pro posouzení pokroku při dosahování těchto cílů;
E. vzhledem k tomu, že klíčovým prioritním cílem musí být zachování místních ekosystémů a populací a prevence přemísťování a zániku místního rybolovu a chovu;
F. vzhledem k tomu, že navzdory dobrým úmyslům a úsilí akvakultura v EU stagnuje, na rozdíl od stále intenzivnějšího růstu zaznamenaného v jiných regionech světa;
G. vzhledem k tomu, že produkce akvakultury v EU podle odhadů pokrývá pouze 10 % domácí poptávky po rybách a že více než polovina poptávky po produktech rybolovu pokrývá dovoz z třetích zemí;
H. vzhledem k tomu, že akvakulturu je třeba vnímat jako druh zemědělství a přistupovat k ní podle toho, zejména k rybníkářství;
I. vzhledem k tomu, že pokud jde o rozvoj akvakultury, je zvláště zřetelná zaostalost nejvzdálenějších regionů;
J. vzhledem k tomu, že nedávno přijaté stanovisko skupiny vědeckých poradců na vysoké úrovni k otázce, kterou této skupině položil komisař Vella, tj. „Jakým způsobem lze z oceánu získat více potravin a biomasy, aniž by to bylo na úkor budoucích generací?“, obsahuje tato doporučení: „začlenit paradigma odpovědné kultury založené na ‚potravinách z oceánu‘ […] do rozsáhlých unijních a celosvětových politických programů na systémové úrovni“ a „posunout rozvoj mořské akvakultury v Evropě na vyšší a strategičtější úroveň prostřednictvím komplexního společného politického rámce, což zahrnuje vydání pokynů k začlenění požadavků spojených s mořskou akvakulturou do provádění směrnice EU o územním plánování mořských prostor z roku 2014 a rozšíření technické spolupráce na mořskou akvakulturu v rámci dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu mezi EU a jižními partnerskými zeměmi“;
K. vzhledem k tomu, že založení nebo rozšíření akvakulturní farmy v EU vyžaduje získání různých povolení a oprávnění a proces získávání těchto úředních dokladů není na úrovni EU harmonizován a obvykle je pomalý, složitý, právně nejistý a špatně předvídatelný z ekonomického hlediska; vzhledem k tomu, že tato situace ohrožuje rozvoj celého odvětví a vedle nepřímé podpory dovozu z třetích zemí by mohla i odrazovat podniky od investic a vést k nadměrným nákladům pro odvětví;
L. vzhledem k tomu, že nejsložitějšími operacemi v oblasti akvakultury jsou procesy související s požadavky v oblasti životního prostředí (posuzování dopadů na životní prostředí, strategické posuzování vlivů na životní prostředí a postupy dohledu), avšak pomalost a složitost těchto správních postupů paradoxně ochranu životního prostředí vždy nezajišťuje, ale naopak někdy znesnadňuje zakládání kvalitních akvakulturních farem udržitelných sociálně-ekonomicky i z hlediska životního prostředí; vzhledem k tomu, že sladkovodní a mořská akvakultura jsou odlišné; vzhledem k tomu, že rozdíly mezi těmito akvakulturními pododvětvími si žádají odlišné praktické postupy, pokud jde o řízení populací, krmení a reprodukci; vzhledem k tomu, že při práci na regulaci akvakultury v EU, a zejména udržitelných norem v oblasti ochrany životního prostředí, je nutné věnovat těmto rozdílům pozornost;
M. vzhledem k tomu, že byrokratická složitost a zpoždění, zejména v souvislosti s udělováním licencí a plánováním, představují nečinnost, která potenciálním investorům v oblastech s akvakulturními farmami nevyhnutelně přináší ekonomické a sociálně-pracovní náklady, a zvláště dopadá na zaměstnanost žen a mladých lidí;
N. vzhledem k tomu, že při náležitém územním plánování je nutné přihlížet k odlišným zájmům různých uživatelů a k potřebě chránit životní prostředí, a že je třeba vynakládat úsilí, aby byly jednotlivé zájmy uvedeny v soulad; vzhledem k tomu, že nedostupnost lokalit, nevyhovující územní plánování a konflikt s dalšími hospodářskými činnostmi mají na rozvoj akvakultury v některých regionech EU značný dopad, neboť odvětví akvakultury má leckdy slabší hlas a váhu než jiná, mocnější odvětví;
O. vzhledem k tomu, že územní plánování je jednou z podmínek dlouhodobého rozvoje akvakultury a s ohledem na další činnosti v dotčených oblastech je nezbytné pro zajištění vhodných lokalit pro akvakulturu;
P. vzhledem k tomu, že právní předpisy EU v oblasti životního prostředí jsou založeny na směrnicích (směrnice o strategii pro mořské prostředí, směrnice o ptácích a stanovištích), jejichž transpozice a uplatňování jsou tak ponechány na členských státech a místní a regionální veřejné správě, což poskytuje určitý prostor, aby postupovaly podle vlastního uvážení; vzhledem k tomu, že z tohoto důvodu není provádění v celé EU jednotné, což vede k právní nejistotě pro podniky a farmy a k nedostatečné předvídatelnosti pro investory a vytváří nerovné podmínky;
Q. vzhledem k tomu, že podle vědeckého stanoviska „Potraviny z oceánů“ je jediným způsobem, jak v krátké době získat z oceánů podstatně více potravin a biomasy, zaměřit se na organismy na spodku potravního řetězce, jako jsou makrořasy a plži;
R. vzhledem k tomu, že odlišnost státních či regionálních právních rámců upravujících akvakulturu může vést k tomu, že se na podniky vztahují různé právní požadavky, i když působí v téže mořské oblasti, což následně ohrožuje hospodářskou soutěž;
S. vzhledem k tomu, že příklady dobré spolupráce na základě dobrovolných dohod a jiných dohod mezi ochránci přírody a tímto odvětvím jsou v každém případě vítány; vzhledem k tomu, že pozitivní příklady příspěvku akvakultury k zachování dobré kvality vody a služeb vodních ekosystémů jsou sice chvályhodné, avšak zároveň je důležité uznat i případné negativní dopady akvakultury na místní životní prostředí a kvalitu vody a snažit se je zmírnit; vybízí proto k dalším inovacím a iniciativám s cílem zajistit dlouhodobě udržitelné a ziskové odvětví;
T. vzhledem k tomu, že chov mlžů a pěstování makrořas vyžadují prostředí s vyváženým přísunem živných solí;
U. vzhledem k tomu, že s ohledem na výše uvedené představuje tento druh sladkovodních rybích farem službu v rámci ochrany životního prostředí, která ochraňuje kvalitu a množství vody, a zaslouží si mnohem větší uznání a podporu od rozhodovacích orgánů EU, než se mu dostává dnes;
V. vzhledem k tomu, že produkty EU musí vyhovovat celé řadě přísných pravidel v oblasti životního prostředí, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a ochrany spotřebitele a norem vztahujících se na produkci, krmivo, dobré životní podmínky, přepravu, zpracování a sociální podmínky zaměstnání, které mají přímý vliv na náklady s produkcí spojené; vzhledem k tomu, že výsledkem jsou udržitelné produkty vynikající kvality, které však mohou být dražší, a tedy méně konkurenceschopné než produkty dovážené, které se na trh EU často dostávají za nižší ceny díky praktikám, jež jsou z hlediska životního prostředí a ze sociálního a pracovního hlediska neudržitelné, a jejichž výrobu provázejí nedostatečné normy v oblasti životních podmínek a zdraví zvířat;
W. vzhledem k tomu, že některé podniky v odvětví akvakultury vysoce závisejí na zdrojích energie, což přidává k akvakulturní produkci další náklady;
X. vzhledem k tomu, že je třeba, aby spotřeba ryb vzrostla, neboť se jedná o zdroj bílkovin, mastných kyselin, vitamínů, minerálů a základních mikroživin, přínosných pro lidské zdraví, a vzhledem k tomu, že vynikající kvalita unijních potravin mořského původu by měla být pro akvakulturu v EU přední konkurenční výhodou;
Y. vzhledem k tomu, že celosvětová spotřeba ryb stabilně stoupá, souběžně s globálním růstem počtu obyvatel;
Z. vzhledem k tomu, že ne vždy existuje soudržnost mezi obchodní, sociální a environmentální politikou EU: EU například uděluje status všeobecného systému preferencí (GSP a GSP+) zranitelným rozvojovým zemím, aby jim umožnila platit nižší nebo žádná cla na dovoz do EU, čímž jim poskytuje klíčový přístup na trh EU a přispívá k jejich růstu; vzhledem k tomu, že současně však některé země, např. některé asijské země, nabízejí produkty akvakultury, které nesplňují normy v oblasti životního prostředí a životních podmínek a zdraví zvířat a sociální a pracovní normy, jež musí splňovat subjekty EU, a které v některých případech porušují lidská práva;
AA. vzhledem k tomu, že pokud jde o akvakulturní krmiva, je EU velmi závislá na dovozu produktů rybolovu z třetích zemí, a vzhledem k tomu, že udržitelnější alternativní krmiva nebyla dosud dostatečně zkoumána a podporována;
AB. vzhledem k tomu, že vnější obchod EU v oblasti akvakultury je ve schodku a že mezi produkty akvakultury dováženými z třetích zemí a unijními produkty panuje nekalá hospodářská soutěž, která má neblahý dopad na kvalitu potravin a zdraví spotřebitelů;
AC. vzhledem k tomu, že akvakultura v třetích zemích skýtá příležitosti pro investice EU;
AD. vzhledem k tomu, že evropští spotřebitelé nemohou zjistit rozdíly mezi produkty evropské akvakultury a produkty z třetích zemí, pokud jde o kvalitu, environmentální stopu, sociální chování a dodržování dobrých životních podmínek zvířat, jestliže jsou informace, které o nich obdrží, nedostatečné nebo nepřesné (zejména v souvislosti se zemí původu, rozmrazováním nebo identifikací druhů);
AE. vzhledem k tomu, že právní předpisy EU týkající se informací o produktech akvakultury pro spotřebitele jsou jasné, a vzhledem k tomu, že jejich kontrola je odpovědností orgánů členských států; vzhledem k tomu, že je však nechvalně známá neschopnost tyto nezbytné informace spotřebitelům skutečně poskytovat, a to jak v případě prodejců ryb, tak restaurací; vzhledem k tomu, že toto nedostatečné provádění předpisů oslabuje konkurenceschopnost akvakultury EU;
AF. vzhledem k tomu, že udržitelný chov ryb je založen na chovu zdravých zvířat, k čemuž je zásadně důležité vyvíjet zvláštní a inovativní veterinářské nástroje, zejména očkovací látky a antibiotika, které je v zájmu zdraví a kvality života zvířat i spotřebitelů a bezpečných a výživných produktů akvakultury nutné používat odpovědně a v omezeném rozsahu, bez negativních dopadů na životní prostředí a volně žijící a planě rostoucí druhy; vzhledem k tomu, že unijní regulace v oblasti zdraví zvířat musí v úpravě léčby infekcí a chorob zohledňovat také zvláštnosti akvakultury a rybích druhů a dopady na kvalitu produktů;
AG. zdůrazňuje, že evropský akční plán „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci uvádí, že imunizace prostřednictvím očkování je nákladově efektivním veřejným zdravotním zásahem v boji proti antimikrobiální rezistenci(18), což platí i pro akvakulturu;
AH. vzhledem k tomu, že představy evropské společnosti a spotřebitelů o akvakultuře se v jednotlivých členských státech liší, ale obecně v této oblasti existuje zřetelný prostor pro zlepšení;
AI. vzhledem k tomu, že i když prostor pro zlepšení v této oblasti prostřednictvím lepších postupů bezpochyby existuje vždy, není špatná pověst této činnosti někdy založena na skutečných problémech (aspektech životního prostředí, kvality nebo bezpečnosti), nýbrž na předsudcích spotřebitelů vůči akvakultuře; vzhledem k tomu, že k této situaci významně přispívá přesvědčení, že k reálným dopadům, které má akvakultura v některých třetích zemích (rozvojových zemích), dochází i v EU, což není pravda;
AJ. vzhledem k tomu, že velmi různorodé praktiky v akvakultuře vedou ke značným rozdílům mj. v kvalitě produktů, dopadech na životní prostředí a hygienických podmínkách, což často vede k nejistotě spotřebitele, pokud jde o výsledný produkt;
AK. vzhledem k tomu, že špatná pověst akvakultury ovlivňuje její řízení orgány veřejné správy (vydávání povolení, plánování atd.), ale také podmínky uvádění jejích produktů na trh;
AL. vzhledem k tomu, že je důležité nezapomínat na potenciál, jaký mají pro zabezpečení dodávek potravin a rozvoje venkovských oblastí sladkovodní akvakultura, vnitrozemská akvakultura v uzavřených vodách, integrovaná multitrofická akvakultura nebo systémy recirkulace a akvaponie v městských oblastech;
AM. vzhledem k tomu, že důležitými zdroji pro akvakulturu jsou korýši, měkkýši a vodní rostliny, např. řasy;
AN. vzhledem k tomu, že zásadní úlohu při naplňování potenciálu udržitelné akvakultury hrají výzkum a inovace; vzhledem k tomu, že je možné udržitelně zvyšovat produkci a zároveň omezovat dopady na životní prostředí a poskytovat environmentální služby, a to expanzí založenou na inovacích, obnovou a čištěním vod, využíváním obnovitelných energií a účinným využívání energie a zdrojů;
AO. vzhledem k tomu, že značný význam mají standardní protokoly vědeckých údajů, které umožňují dohled nad řízením a výrobními postupy, včetně jejich dopadů na životní prostředí a zdraví, a jejich zlepšení;
AP. vzhledem k tomu, že v zájmu omezení dopadu akvakultury na životní prostředí a zvýšení její udržitelnosti je třeba upřednostňovat chov a pěstování původních či endemických druhů;
AQ. vzhledem k tomu, že investory mohou odrazovat obtíže při přístupu k úvěrům a značné prodlevy mezi investicí a prvním prodejem (obvykle tři a více let);
AR. vzhledem k tomu, že podmínky předběžného financování, které nabízejí banky a finanční instituce, jsou stále přísnější;
AS. vzhledem k tomu, že postupy – které většinou nejsou uživatelům dostatečně jasné – a přemíra dokladů, které je třeba předložit za účelem získání finančních prostředků z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), jsou pro žadatele odrazující; vzhledem k tomu, že přibližně 1 280 milionů EUR, které jsou k dispozici pro současné programové období (2014–2020), k rozvoji evropského odvětví akvakultury nepostačuje; vzhledem k tomu, že míra absorpce ze strany členských států je navíc v této oblasti mimořádně nízká;
AT. vzhledem k tomu, že udržitelná akvakultura musí brát v úvahu potenciální dopady na volně žijící rybí populace a kvalitu vody, ale zároveň také potřebuje, aby byly rybí populace zdravé a kvalita vody vynikající;
AU. vzhledem k tomu, že dostupné údaje svědčí o rostoucím rozdílu – odhadem 8 milionů tun – mezi spotřebou potravin mořského původu v EU a objemem výlovu; vzhledem k tomu, že udržitelná akvakultura může spolu s udržitelným rybolovem – pokud se budou v akvakultuře používat krmiva z udržitelných zdrojů a zabrání se poškozování životního prostředí – přispívat k dlouhodobému zabezpečení dodávek potravin a výživy, k růstu a zaměstnanosti pro občany Unie a k uspokojení rostoucí světové poptávky po potravinách z vodních organismů; vzhledem k tomu, že tak může přispět k celkovému cíli, jímž je vyplnit mezeru mezi spotřebou a produkcí mořských plodů v EU;
AV. vzhledem k tomu, že v akvakultuře může být jeden kilogram ryb s nízkou hodnotou přeměněn na jeden kilogram ryb s vysokou hodnotou (jako v případě huňáčka severního na pakambalu velkou, kdy se hodnota zvýší z 0,10 EUR na 7 EUR za kilogram);
AW. vzhledem k tomu, že mladí lidé mají menší zájem o práci v akvakultuře nebo do ní investovat a rozvíjet ji, a to v důsledku nedostatečné komunikace a slabých finančních vyhlídek a stability, což jsou faktory, které činí akvakulturu pro mladší generace neatraktivní;
AX. vzhledem k tomu, že udržitelná akvakultura vlastněná a řízená komunitami může být socioekonomickým přínosem pro pobřežní okrajové regiony a hrát pozitivní úlohu v modré ekonomice;
AY. vzhledem k tomu, že sladkovodní akvakultura představuje 20 % výkonnosti celého odvětví v Evropě, a vzhledem k tomu, že podpora EU by měla odpovídat tomuto poměru; vzhledem k tomu, že sladkovodní akvakultura potřebuje v důsledku své odlišné povahy zvláštní pravidla a samostatnou kapitolu v právních předpisech upravujících společnou rybářskou politiku EU;
AZ. vzhledem k tomu, že pro vytvoření udržitelnějšího a konkurenceschopnějšího odvětví akvakultury na trhu EU jsou zásadně důležité výzkum a inovace;
BA. vzhledem k tomu, že projekty sladkovodní akvakultury je možné uskutečňovat i s použitím financování ex-post, a vzhledem k tomu, že to často vyžaduje neúměrné úsilí investorů, a v mnoha případech se proto chovatelé ryb neodváží do takových projektů pustit; vzhledem k tomu, že intenzita podpory je ve většině případů nedostatečná;
Rozvinutí potenciálu akvakultury v EU
1. uznává příznivé účinky, které může mít udržitelná akvakultura, mořská i sladkovodní, na zaměstnanost, a obecně na hospodářství Unie, neboť zlepšuje produktivitu a kvalitu života pobřežních i vnitrozemských oblastí Unie; zdůrazňuje, že je třeba posílit její rozvoj, diverzifikaci a inovativnost a podporovat vysokou úroveň akvakulturní produkce ryb, korýšů, měkkýšů, řas a ostnokožců, zlepšit konkurenceschopnost těchto produktů (s cílem zlepšit produkci akvakultury EU tak, aby do pěti let dosáhla nejméně současného celosvětového růstu akvakultury, a podněcovat investice do energeticky účinnějšího a hospodárnějšího vybavení) a zvýšit jejich spotřebu a podíl na zabezpečení dodávek potravin a živin pro občany EU; trvá na tom, že při plnění těchto úkolů je nutné zachovat řádné fungování mořských ekosystémů a umožnit tak pokračování ziskové akvakultury, komerčního rybolovu a dalších udržitelných způsobů využívání mořského prostředí;
2. vyjadřuje přesvědčení, že je třeba, aby EU zvýšila produkci v odvětví akvakultury, zejména s cílem snížit tlak na přírodní oblasti rybolovu; zastává názor, že krmiva na bázi ryb by měla pocházet z udržitelných zdrojů a neměla by ohrožovat cíle společné rybářské politiky v oblasti maximálního udržitelného výnosu a že by mělo být kontrolováno zatížení živinami; zdůrazňuje význam spolupráce mezi výzkumnými pracovníky, odvětvím akvakultury, výrobci krmiv a organizacemi a správami v oblasti životního prostředí; zdůrazňuje, že akvakultura EU by měla brát ohled na kvalitu, udržitelnost, bezpečnost potravin, aspekty životního prostředí a zdraví zvířat a lidí a měla by být v tomto ohledu modelovým příkladem; bere s uspokojením na vědomí nové iniciativy týkající se suchozemské akvakultury, zejména v citlivých oblastech EU s uzavřenými vodami, a domnívá se, že jsou zapotřebí důraznější opatření, aby se akvakultura stala účinnější, hospodářsky životaschopnější, sociálně odpovědnější a šetrnější k životnímu prostředí, uspokojovala větší podíl evropské poptávky po rybách a snížila závislost Evropy na dovozu;
3. vítá sdělení Komise „Strategické zásady udržitelného rozvoje akvakultury v EU“ a jeho určení oblastí, v nichž je třeba zaměřit úsilí na rozvinutí potenciálu akvakultury v EU, aby mohla spolu s udržitelným rybolovem přispět k cíli vyplnění mezery mezi spotřebou a produkcí potravin mořského původu v EU způsobem, který bude ekologicky, sociálně a ekonomicky udržitelný;
4. zdůrazňuje, že sladkovodní akvakultura zůstává nedostatečně prozkoumanou příležitostí ke zlepšení potravinového zabezpečení a rozvoje venkova;
5. zdůrazňuje, že udržitelný růst má být založen na předvídatelnosti podnikatelských investic a právní jistotě, které lze vytvořit pomocí účinnějších správních rámců, větší transparentnosti správy a jasných, homogenních a zjednodušených kritérií pro udělování licencí v celé EU, na společných postupech řízení chorob a přístupu k náležitému veterinárnímu ošetření, jež nemá škodlivé dopady na zdraví zvířat ani lidí, a dále na účinném územním plánování, dostupnosti pokynů, výměně osvědčených postupů, podpoře poradního sboru pro akvakulturu a na odpovídající finanční podpoře; upozorňuje, že všechny uvedené faktory mohou přispět k udržitelnému růstu;
6. oceňuje závěry a doporučení vědeckého stanoviska „Potraviny z oceánů“ z listopadu 2017 týkající se rozvoje a provádění námořní politiky a politiky rybolovu a akvakultury v nadcházejících letech s cílem zvýšit množství udržitelných potravin získávaných z oceánů;
7. žádá Komisi, aby podporovala úsilí tohoto odvětví o omezení své závislosti na volně žijících rybích populacích používaných k výrobě rybího krmiva, mj. větším využíváním chaluh a jiných řas;
8. žádá Komisi, aby podněcovala další vývoj nově vznikající akvakultury mořských řas;
9. uznává potenciál, jímž může akvakultura přispět k zabezpečení dodávek potravin a výživy pro občany EU, a dále uznává, že je třeba se stravovat udržitelně a zdravě, mít potravinové systémy, které jsou klimaticky citlivé, vstřícné vůči životním podmínkám zvířat a ekologicky udržitelné, a prosazovat v potravinových systémech oběhovost a účinné využívání zdrojů, a podporovat tak inovace a posílení postavení komunit;
10. opakuje, že rozvoj evropské akvakultury musí být dán do souvislosti se základní a životně důležitou potřebou soběstačné, bezpečné, výživné a udržitelné výroby potravin a musí v globálním programu EU zaujmout vyšší místo;
11. vyzývá Komisi a členské státy, aby investovaly do výzkumu, studií a pilotních projektů týkajících se inovativních, progresivních a ekologicky odpovědných výrobních akvakultury, například systémů integrované multitrofické akvakultury (IMTA), akvaponie a recirkulačních akvakulturních systémů (RAS), které snižují dopad akvakulturních chovů na přírodní stanoviště, populace volně žijících zvířat a kvalitu vody a přispívají k ekosystémovému přístupu;
12. vyzývá Komisi, aby vypracovala důkladnou analýzu doporučení skupiny vědeckých poradců na vysoké úrovni a zajistila přijetí náležitých opatření v návaznosti na tato doporučení;
13. zdůrazňuje, že jakákoli udržitelná evropská politika v oblasti akvakultury musí zohledňovat zvláštnosti a různé potřeby a problémy spojené s jednotlivými druhy této produkce a vypracovat specifická opatření, která zohlední také zeměpisné rozdíly a potenciální dopady změny klimatu; vyzývá proto Komisi, aby ve společné rybářské politice po roce 2020 stanovila pravidla přizpůsobená zvláštnostem každého pododvětví;
14. zdůrazňuje potenciál sladkovodní akvakultury, vnitrozemské akvakultury v uzavřených vodách, integrované multitrofické akvakultury a recirkulačních systémů a akvaponie v městských oblastech; zdůrazňuje, že stále není dostatečně využíván potenciál sladkovodní akvakultury pro zlepšení potravinového zabezpečení a rozvoj venkovských oblastí; sladkovodní akvakultura má nicméně důležitou sociální úlohu, protože vytváří pracovní místa na venkově v nejchudších oblastech, a také úlohu v oblasti životního prostředí při udržování hodnotných mokřadů a poskytování široké škály ekosystémových služeb, které přesahují její ekonomický přínos;
15. zdůrazňuje, že je důležité zavést nástroje pro koordinaci, studijní skupiny a činnosti EU s cílem určit případy, kdy je produkce měkkýšů významně poškozena dravostí mořana zlatavého (Sparus aurata), a usilovat o nalezení udržitelných a ekologických řešení;
16. uznává potenciál akvakultury a doplňujícího zpracování a vývozu produktů rybolovu jakožto původního odvětví vytvářejícího pracovní místa a hospodářský přínos, zejména ve venkovských pobřežních a ostrovních komunitách;
17. zdůrazňuje význam rámcové směrnice o vodě a rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, které by měly zajistit ochranu oblastí s produkcí měkkýšů, kterou stanovovala nyní zrušená „směrnice o ochraně měkkýšů“;
18. poukazuje na to, že v prostředí, kde mají být produkovány makrořasy nebo plži, musí omezování vstupu živin, jehož cílem je dosáhnout dobrého ekologického stavu, přihlížet k přirozené schopnosti organismů, které jsou zde chovány nebo pěstovány, snižovat toto zatížení;
Zjednodušení administrativních postupů
19. zdůrazňuje klíčovou úlohu místních a regionálních orgánů v rozvoji akvakultury v Evropě, například v provádění víceletých strategických plánů vypracovaných členskými státy;
20. zdůrazňuje, že udržitelný růst akvakultury musí být založen na předvídatelnosti obchodních investic a právní jistotě, která vyžaduje zejména:
a)
zjednodušení a urychlení správních postupů – omezení byrokracie – na úrovni EU, členských států i regionů s co největším využitím informačních a komunikačních technologií, přičemž je třeba zajistit, aby mořské prostředí nebylo dále poškozováno;
b)
větší transparentnost a řádné plánování;
c)
lepší koordinaci, pokud jde o sdílené pravomoci EU, členských států a případně regionálních a místních orgánů;
d)
rychlé, jasné a transparentní postupy udělování licencí a omezení lhůt pro schvalování, které by neodrazovaly investory;
pokyny Komise pro vnitrostátní strategické plány, které umožní jednotné uplatňování právních předpisů EU (zejména v oblasti životního prostředí a ochrany zdraví, přičemž je třeba zajistit, aby nebyly poškozovány ani ekosystémy, ani rybolov);
g)
koordinaci právního rámce mezi jednotlivými regiony a členskými státy, které sdílejí stejné vody, s cílem zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž a účinnou politiku v oblasti životního prostředí;
h)
úzkou spolupráci Komise a příslušných orgánů (vnitrostátních, ale také místních a regionálních) při provádění právních předpisů EU (především v oblasti hygieny a životního prostředí) a podporu koordinace vnitrostátních nebo regionálních právních předpisů v oblastech, kde to je nezbytné;
i)
mechanismy výměny informací a osvědčených postupů mezi členskými státy prostřednictvím otevřené metody koordinace vnitrostátních opatření týkajících se bezpečnosti podnikání, přístupu do vod a prostoru Unie a zjednodušení postupů udělování licencí;
j)
odpovídající podporu z veřejných finančních prostředků na úrovni EU a členských států pro udržitelnou a odpovědnou produkci, inovace a rozvoj v oblasti akvakultury;
k)
lepší začlenění hlediska akvakultury a rybolovu do obchodních dohod, které Unie uzavírá;
21. pokud jde o systém správy, navrhuje vytvořit co nejdříve jedno správní místo, které by převzalo a vykonávalo všechny pravomoci a umožnilo předložení náležitých dokladů jedinému správnímu orgánu; domnívá se, že by to zlepšilo vztah mezi koncovým uživatelem a různými úrovněmi veřejné správy;
22. navrhuje zavedení systému zjednodušeného nebo urychleného udělování licencí, jehož prostřednictvím by příslušný správní orgán udělil prozatímní osvědčení umožňující zahájení činnosti těm hospodářským subjektům, které by splňovaly předem stanovená kritéria; poukazuje na to, že tato kritéria by mohla být založena na záznamech o žadateli, na předložení průkopnického projektu v oblasti akvakultury, pokud jde o inovace nebo udržitelnost, nebo na vytvoření zón vyhrazených pro akvakulturu, v nichž budou předem stanovena využití neslučitelná s akvakulturou;
Spravedlnost při interakci s jinými odvětvími
23. zdůrazňuje, že při vhodném územním plánování by měla být zohledněna všechna odvětví (ucelený přístup), otázky udržitelnosti i potravinového zabezpečení, aniž by byla silná ekonomická odvětví upřednostňována na úkor odvětví akvakultury; poukazuje na to, že územní plánování nemusí nutně zahrnovat oddělení aktivit v určitých oblastech, ale spíše jejich vyváženou kompatibilitu, což může potenciálně být přínosem pro všechny;
24. navrhuje podporovat aktivnější a důležitější úlohu a zapojení organizací v oblasti akvakultury a místních akčních skupin v oblasti rybolovu do rozhodovacího procesu prostřednictvím regionalizace, aby se pro každý region zajistil co nejlepší přístup;
25. zdůrazňuje, že je nutné brát náležitý ohled na zájmy odvětví akvakultury a že je třeba, aby se s ním v případech, kdy se vzájemně ovlivňuje s jinými odvětvími, např. při územním plánování, zacházelo spravedlivě;
26. naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly územní plány s cílem identifikovat možné oblasti, kde by mohla akvakultura existovat společně s jinými činnostmi;
27. zdůrazňuje, že podmínky územního plánování a udělování licencí jsou s největší pravděpodobností příčinou neochoty jiných důležitých nebo silných odvětví sdílet prostor;
28. poukazuje na to, že aby se zajistily rovné podmínky v přístupu k mořským zdrojům, měly by se studie dopadu v oblasti sociálně-ekonomické a v oblasti životního prostředí požadované v případě akvakultury týkat rovněž všech odvětví, které akvakultuře konkurují, například cestovního ruchu nebo těžby surovin;
29. naléhavě vyzývá členské státy a vnitrostátní orgány, aby dodržovaly právní předpisy EU týkající se vody a obnovy a čištění kontaminovaných oblastí;
30. zdůrazňuje, že právní předpisy by se měly přijímat po rovnoprávné konzultaci se všemi zúčastněnými stranami;
31. zdůrazňuje, že environmentální udržitelnost musí jít ruku v ruce se sociální a ekonomickou udržitelností (udržitelnost má tři pilíře) a že je třeba náležitě zohlednit stávající a potenciální přínos akvakultury k potravinovému zabezpečení v Unii;
32. vítá osvědčené postupy a příklady dobré spolupráce v tomto odvětví na základě dobrovolných dohod a jiných dohod mezi ochránci přírody a tímto odvětvím, například v oblastech Natura 2000; vítá řadu případů, kdy akvakultura přispívá k zachování dobré kvality vody; uznává služby vodního ekosystému poskytované tímto odvětvím a vyzývá k tomu, aby k jejich posílení byly poskytovány pobídky; zdůrazňuje, že zavedení dalších právních komplikací týkajících se akvakultury je z hlediska udržitelnosti a sociálně-ekonomického rozvoje nežádoucí;
33. zdůrazňuje, že právní předpisy EU by měly být lépe přizpůsobeny skutečné situaci v odvětví akvakultury, zvláštnostem a potřebám v rámci společné rybářské politiky, měly by být mimo jiné v souladu s právními předpisy EU o životním prostředí, s cílem dosáhnout do roku 2020 dobrého ekologického stavu mořských vod a měly by zohledňovat důležitost zaměstnávání žen a mladých lidí v tomto odvětví;
34. zdůrazňuje, že pokud je uplatňování právních předpisů EU problematické nebo nekonzistentní, měly by být vydány pokyny pro jejich výklad a osvědčené postupy;
35. opakuje, že toto odvětví by mělo být více zapojeno do rozhodování;
36. naléhavě vyzývá Komisi, aby zlepšila omezený příspěvek produkce akvakultury k domácí poptávce po rybách, který se odhaduje na 10 %, a aby zvrátila současný trend, kdy více než polovinu poptávky po rybách v Unii tvoří dovážené produkty;
Posílení konkurenceschopnosti akvakultury EU v Unii i za hranicemi
37. žádá, aby bylo u dovážených produktů akvakultury vyžadováno splnění stejných norem v oblasti životního prostředí, potravinového zabezpečení a sociálních a pracovních norem a norem v oblasti lidských práv, jaké musí dodržovat hospodářské subjekty EU, a vyjadřuje politování nad tím, že v této oblasti dosud nejsou rovné podmínky a že nebezpečná narušení hospodářské soutěže představují pro hospodářské subjekty EU závažný problém;
38. upozorňuje na současnou situaci evropských chovatelů ryb v rybnících, kteří se potýkají se značnými ztrátami zasahujícími celé populace kvůli dravcům, jakými jsou vydry, volavky a kormoráni; zdůrazňuje, že tito dravci rovněž zabíjejí potěr candátů a kaprů a v důsledku toho výrazně omezují chov a reprodukci sladkovodních ryb; vyzývá proto členské státy, aby uplatňovaly stávající výjimky v případě volavek a kormoránů, a vyzývá Komisi, aby provedla revizi týkající se stavu ochrany vyder a případně umožnila odstranění a kontrolu těchto dravců;
39. vyzývá k četnějším a kvalitnějším kontrolám původu a kontrolám dovážených produktů na hranicích a k přijetí opatření na vnitřní úrovni k potírání nelegálních nebo „tajných“ postupů v akvakultuře, které narušují vnitřní rozvoj odvětví;
40. zdůrazňuje, že EU by měla vyvážet své standardy udržitelnosti a know-how; domnívá se, že to je obzvláště důležité v případě sousedních regionů, které produkují podobné druhy jako ty, které se produkují v EU, a zejména ve vztahu ke třetím zemím, které mají společné vody s EU;
41. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byl v rámci obchodních dohod se třetími zeměmi preferenční přístup na trh podmíněn dodržováním norem v oblasti udržitelnosti a dobrých životních podmínek zvířat, které jsou rovnocenné s normami, jež platí v EU;
42. vyzývá Komisi k tomu, aby v rámci politiky spolupráce EU s rozvojovými zeměmi financovala opatření v oblasti vzdělávání a podpory zaměřená na udržitelnou akvakulturu a zvyšování informovanosti producentů věnujících se v těchto zemích akvakultuře o politice kvality a přísnějších normách stanovených pro produkci, zejména pokud jde o životní prostředí, hygienu a sociální normy;
43. naléhavě vyzývá k přijetí opatření, která by podporovala investice EU do projektů akvakultury ve třetích zemích;
44. vyzývá Komisi, aby nadále zajišťovala, aby byla ve vyvážejících třetích zemích dodržována pravidla EU pro dovoz, včetně chovných postupů, které musí být v souladu s normami v oblasti životního prostředí a hygienickými a sociálními normami, aby byly na mezinárodní úrovni uplatňovány rovné podmínky; domnívá se zároveň, že výsledky monitorování postupů akvakultury ve třetích zemích by měly mít rozhodující význam pro prodloužení vývozních povolení do EU;
45. žádá Komisi, aby posoudila dopady brexitu v oblasti akvakultury;
Lepší informování spotřebitelů
46. trvá na úplném a důkladném provádění právních předpisů EU týkajících se označování a informací pro spotřebitele jak na rybích trzích, tak v odvětví ubytovacích a stravovacích služeb; je přesvědčen, že to je důležité pro všechny produkty rybolovu (nejen pro produkty akvakultury), dovážené i produkované v EU; zastává názor, že za tímto účelem by mělo být přizpůsobeno a posíleno nařízení o kontrolním režimu;
47. žádá, aby bylo vytvořeno zvláštní označení pro produkty udržitelné akvakultury EU, a zdůrazňuje potřebu transparentnosti pro spotřebitele, a to i v souvislosti s produkty akvakultury dováženými ze třetích zemí, které lze dosáhnout posílením sledovatelnosti;
Zajištění dobrých životních podmínek zvířat
48. je toho názoru, že strategie týkající se usmrcování ryb by měla zahrnovat návrhy, které by zajistily vypracování účinných parametrů pro humánní metody usmrcování ryb v souladu s pokyny OIE a EFSA a fungování zařízení používaných pro usmrcování ryb v souladu s těmito parametry tak, aby bylo v celé EU uplatňováno, posuzováno, hodnoceno a certifikováno skutečně humánní usmrcování chovaných ryb;
Dostupnost veterinárních přípravků
49. zdůrazňuje, že veterinární právní předpisy EU musí být lépe přizpůsobeny situaci v odvětví akvakultury a jejím potřebám s ohledem na různé druhy a rozdíly ve fungování;
50. zdůrazňuje, že je nezbytné vytvořit skutečně jednotný trh EU s vakcínami a jinými veterinárními přípravky, které chrání zdraví zvířat a lidí, zejména pro „menšinové“ druhy;
51. konstatuje, že relativně vyšší náklady na diagnózu, alternativy antimikrobiálních přípravků a očkování ve srovnání s široce užívanými antibiotiky jsou bohužel překážkou dosažení většího využití očkování a vyšší míry proočkovanosti, jak je požadováno v akčním plánu(19); vítá skutečnost, že v tomto akčním plánu Komise vyhlašuje pobídky k širšímu zavádění diagnostiky, alternativ antimikrobiálních přípravků a vakcín(20);
52. naléhavě vyzývá Komisi, aby s ohledem na možná rizika pro lidské zdraví a ekosystém stanovila povinnost poskytovat informace o používání očkovacích látek a antibiotik v akvakultuře;
53. domnívá se, že Komise a členské státy by měly navrhnout praktické pobídky a opatření, včetně lepšího provádění směrnice 2006/88/ES nebo případně jejích změn, s cílem podporovat integrovaný přístup k AMR v rámci celého řetězce a rozšířit používání alternativ k antimikrobiálním přípravkům, diagnostiky a očkovacích látek v akvakultuře, a tím podporovat nákladově účinnou prevenci, kontrolu a vymýcení nemocí a odolnosti vůči antibiotikům u vodních živočichů a dosáhnout co nejvyššího přežití, růstu a účinnosti produkce vodních živočichů;
54. zdůrazňuje, že je třeba podporovat vědecký výzkum v rámci evropských a vnitrostátních programů zaměřených na plody moře a zdraví ryb a vývoj nových veterinárních přípravků pro vodní druhy;
55. konstatuje v této souvislosti, že odolnost vůči antibiotikům představuje závažný problém v celé humánní a veterinární medicíně, a vyzývá Komisi, aby omezila používání antibiotik na situace, kdy existuje riziko epizoocie v zařízení akvakultury, a nikoli pouze jako preventivní opatření, a aby posoudila jejich dopad s ohledem na riziko přenosu rezistence na spotřebitele;
Lepší reklamní kampaně a komunikace
56. poukazuje na to, že je třeba zlepšit reklamní kampaně a komunikaci na úrovni EU o přínosech konzumace ryb a produktů akvakultury;
57. vyzývá Komisi, aby podporovala intenzivní a dlouhodobé obecně zaměřené kampaně EU vysvětlující význam produktů akvakultury EU pro udržitelnost s důrazem na jejich vysokou kvalitu, dobré životní podmínky zvířat a normy v oblasti životního prostředí oproti produktům dováženým ze třetích zemí, například v případě označení „Produkce EU“;
58. zdůrazňuje, že je třeba podporovat a financovat reklamní kampaně týkající se regionálních režimů jakosti, na které se vztahuje nařízení (EU) č. 1151/2012, jako jsou chráněná označení původu; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy zahájila celounijní informační kampaň zaměřenou na spotřebitele a podniky obecně a konkrétně na rozdíly mezi vysokými a komplexními standardy na evropském trhu a nižšími standardy platnými pro dovážené zboží ze třetích zemí, se zvláštním důrazem na problémy týkající se potravinového zabezpečení a veřejného zdraví způsobené zavlečením zvláště odolných mikroorganismů do Unie a vznikem AMR; zdůrazňuje význam právních předpisů EU týkajících se dobrých podmínek chovaných ryb během chovu, přepravy a usmrcování, které splňují očekávání spotřebitelů, a propagace kvality produktů zaručené normami EU ve srovnání s produkty dováženými ze třetích zemí;
59. žádá Komisi, aby vyčlenila odpovídající částku z rozpočtu na propagaci EU na propagaci ryb a dalších produktů rybolovu a akvakultury; domnívá se, že jako kolektivní opatření s 80-100% intenzitou podpory ke zvýšení informovanosti a obliby produktů akvakultury EU je třeba zahájit rozsáhlé marketingové kampaně založené na společných zásadách a pokrývající všechny členské státy;
60. podporuje místní akční skupiny v oblasti rybolovu a akvakultury v rámci Evropské sítě rybářských oblastí při prosazování jejich činností na místní, vnitrostátní i evropské úrovni;
Podpora výzkumu a inovací
61. zdůrazňuje, že ENRF, který na udržitelný rozvoj akvakultury v EU vyčleňuje 1,2 miliardy EUR, a další zdroje financování, jako např. program Horizont 2020, poskytují příležitost pro inovace;
62. poukazuje na význam místních akčních skupin v oblasti rybolovu, které přispívají k rozvoji rybolovu a akvakultury v daných oblastech posílením místních rybolovných zdrojů a podporou inovací a diverzifikace v rybolovu a akvakultuře;
63. vyzývá Komisi, aby podporovala výzkum v oblasti nákazy ostreid herpesvirus a boje proti ní;
64. je znepokojen dopadem některých invazivních nepůvodních druhů na evropskou akvakulturu; zdůrazňuje význam vědecky podloženého, účinného a přiměřeného provádění nařízení (EU) č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazivních nepůvodních druhů s cílem chránit jak evropskou akvakulturu, tak původní druhy a ekosystémy; žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly výzkum a inovace s cílem bojovat proti nejproblematičtějším invazivním nepůvodním druhům;
65. naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly boj proti druhu Ocenebra inornata;
66. zdůrazňuje, že program Horizont 2020 a 9. rámcový program by měly nadále podporovat výzkumné činnosti zaměřené na akvakulturu, které zlepšují konkurenceschopnost tohoto odvětví a reagují na otázky zdůrazněné na konferenci Komise nazvané „FOOD 2030“, která se konala v roce 2016, a ve stanovisku skupiny vědeckých poradců na vysoké úrovni nazvaném „Potraviny z oceánů“;
67. domnívá se, že Komise spolu s Evropskou platformou pro technologii a inovace (EATiP) a poradním sborem pro akvakulturu by měly projednat priority, které by měly být začleněny do vnitrostátních strategických plánů;
68. naléhavě žádá, aby byly investice směřovány do výzkumu, studií a pilotních projektů týkajících se postupů akvakultury založených na ekosystému, zejména v případě nejvzdálenějších regionů a regionů s demografickým znevýhodněním;
69. poukazuje na to, že je třeba posilovat spolupráci mezi vědeckou komunitou na jedné straně a producenty akvakultury a dalšími subjekty v dodavatelském řetězci před produkcí nebo po ní na straně druhé;
70. žádá, aby na základě nejlepších vědeckých doporučení byly na úrovni EU vypracovány standardní protokoly pro shromažďování údajů s cílem monitorovat a zlepšovat řízení akvakultury a postupy produkce a sociální, zdravotní, hospodářský a environmentální dopad těchto postupů, a to jak v případě mořských, tak sladkovodních chovů ryb;
71. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly inovativní technologie akvakultury šetrné k životnímu prostředí, jako je akvaponie, s cílem produkovat potraviny udržitelným způsobem s účinným využíváním zdrojů a zabránit negativním dopadům na životní prostředí;
72. vybízí Komisi, aby s náležitým ohledem na sociální a environmentální udržitelnost podporovala využívání příležitostí pro další rozvoj akvakultury chaluh, což je odvětví s ekologickou a ekonomickou hodnotou;
Podpora odborného vzdělávání a zaměstnanosti
73. vyzývá členské státy, aby kdekoli je to přínosné, s podporou Komise zajistily náležitou odbornou přípravu v oblasti akvakultury, a bere na vědomí možnost případné rekvalifikace profesionálních rybářů na jiný způsob obhospodařování vodního prostředí, což by umožnilo vytvářet pracovní příležitosti pro ženy a mladé lidi ve venkovských, pobřežních a nejvzdálenějších regionech, na ostrovech a obecně v regionech, které jsou na rybolovu a akvakultuře do velké míry závislé;
Vyšší udržitelnost odvětví akvakultury EU
74. zdůrazňuje důležitou úlohu žen v odvětví akvakultury a nutnost přizpůsobit právní předpisy této skutečnosti i potřebu náležitě zohlednit ostatní činnosti spojené s akvakulturou, jako jsou mimo jiné tkaní rybářských sítí nebo balení produktů;
75. konstatuje, že inovativní systémy zaměřené na chov ryb co nejvíce v souladu s ekosystémem a využívající přírodní krmiva nejsou dosud na evropském trhu dostatečně zastoupeny; vyzývá k vytvoření rámcových podmínek pro zlepšení těchto systémů;
76. je přesvědčen, že pro využití potenciálu a zajištění udržitelnosti odvětví akvakultury, ochrany životního prostředí a poskytování veřejných statků jsou zapotřebí investice, a vyzývá proto k většímu financování výzkumu, inovací a udržitelných projektů v oblasti produkce orientované na kvalitu; vyzývá Komisi a členské státy, aby dále zjednodušily a snížily byrokratickou zátěž pro odvětví akvakultury, včetně rybníkářství;
77. zdůrazňuje, že povzbuzující spolupráce mezi výzkumem a inovacemi v odvětví akvakultury a specifickými univerzitními programy přinese nové myšlenky a zvýší zájem o toto hospodářské odvětví;
Zajištění odpovídajícího financování prostřednictvím ENRF a dalších strukturálních fondů
78. vítá podporu udržitelné a konkurenceschopné akvakultury coby jedné z priorit ENRF; vyjadřuje však znepokojení nad tím, že podle závěrů studie, kterou v roce 2014 zveřejnil Evropský účetní dvůr, předchůdce tohoto fondu, Evropský rybářský fond (ERF), udržitelný rozvoj akvakultury nepodporoval účinně; konstatuje, že na evropské úrovni byly návrh podpůrných opatření a dohled nad nimi považovány za nedostatečné a tato opatření neposkytla dostatečně jasný rámec pro rozvoj akvakultury; dále poznamenává, že podpůrná opatření na vnitrostátní úrovni nebyla řádně navržena ani uplatňována a vnitrostátní strategické plány a jejich operační programy neposkytly dostatečně jasný základ pro podporu akvakultury a že podpora ze strany ENRF tento stav příliš nezlepšila;
79. poukazuje na to, že vzdělávání a dobrá komunikace zvýší atraktivitu tohoto odvětví pro mladé lidi, zajistí jeho budoucnost a konkurenceschopnost a přinesou nové technologie a inovace do jeho rozvoje;
80. vyzývá Komisi, Parlament a Radu, aby v rámci rybářské politiky po roce 2020 zvýšily intenzitu podpory investic v oblasti sladkovodní akvakultury na 75 % s cílem zvýšit odhodlání investovat a poskytnout chovatelům ryb potřebnou pomoc; vyzývá dále Komisi, aby spolu s Evropskou investiční bankou vypracovala celounijní režim úrokového zvýhodnění investic do akvakultury a financování likvidních aktiv;
81. navrhuje rovněž zvýšit v budoucnu podporu EU pro výzkum, rozvoj a inovace související s akvakulturou, se zvláštním ohledem na oblasti týkající se hospodářské udržitelnosti a mezinárodní konkurenceschopnosti, jako je energetická účinnost a účinné využívání zdrojů, rozvoj biologických základů, snížení ekologické zátěže, poskytování ekologických služeb na vysoké úrovni atd.;
82. konstatuje, že opožděné schválení nařízení o ENRF a operačních programů členských států mělo za následek, že hospodářské subjekty v členských státech nemohli skutečně začít využívat prostředky ENRF – v nejlepším případě – dříve než na konci roku 2016, což znamenalo zpoždění o téměř tři roky;
83. požaduje zjednodušení postupů a dokladů, které je třeba předložit za účelem získání prostředků z ENRF;
84. vyzývá k tomu, aby byly s cílem podpořit toto odvětví revidovány všechny programy, které by bránily podpoře akvakultury, a to i prostřednictvím jiných finančních nástrojů EU (jako je EFRR);
85. vyzývá Komisi, aby vyvíjela větší úsilí a poskytovala další pomoc nezbytnou k tomu, aby mohli uživatelé ENRF získat přístup k finančním prostředkům;
86. zdůrazňuje, že je nutná větší podpora organizací producentů a meziodvětvových organizací, aby se mohly stát pilíři společné organizace trhů;
Harmonická symbióza s rybolovem
87. zdůrazňuje, že mezi rybolovem a akvakulturou by neměly existovat žádné konflikty a že obě odvětví mohou být zcela slučitelná a vzájemně se doplňovat, zejména v pobřežních oblastech a na ostrovech, které jsou na těchto činnostech silně závislé a v nichž se praktikuje drobný rybolov; vyzývá proto k dalšímu rozvoji zařízení mořské akvakultury;
88. zdůrazňuje, že mořská akvakultura je kompatibilní a komplementární s pobřežním rybolovem v nejvzdálenějších regionech, a vyzývá Komisi, aby podporovala rozvoj chovných a druhově selektivních technik v teplých vodách v tropických a subtropických oblastech; vyzývá Komisi, aby zdůraznila úlohu, kterou hrají ženy v neprůmyslovém pobřežním rybolovu a všech souvisejících činnostech;
89. vyzývá Komisi, aby přidělila více finančních prostředků ekologicky odpovědným výrobním metodám akvakultury, jako jsou systémy akvakultury v uzavřených zařízeních na moři (CCS) a recirkulační suchozemské systémy (RAS), s cílem snížit negativní dopad akvakultury na prostředí, volně žijící rybí populace a kvalitu vody;
90. opakuje názor, který vyjádřil již ve svém usnesení k přijetí evropského plánu na regulaci populace kormoránů, a zdůrazňuje, že snížení škod, jež kormoráni a jiní dravci způsobují akvakulturním chovům, představuje důležitý faktor z hlediska výrobních nákladů, a tedy zachování těchto chovů a jejich konkurenceschopnosti; vyzývá členské státy, aby uplatňovaly stávající výjimky v případě volavek a kormoránů, a Komisi, aby revidovala stav ochrany vyder;
91. vyzývá Komisi, aby spolu s členskými státy přijala opatření k výraznému snížení stavu kormoránů s využitím všech metod tak, aby na jedné straně bylo zajištěno přežití kormoránů a na druhé straně nebyly ohroženy jiné druhy a zabránilo se poškození dotčených akvakultur;
o o o
92. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.