Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2276(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0188/2018

Předložené texty :

A8-0188/2018

Rozpravy :

PV 12/06/2018 - 16
CRE 12/06/2018 - 16

Hlasování :

PV 13/06/2018 - 8.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0257

Přijaté texty
PDF 437kWORD 56k
Středa, 13. června 2018 - Štrasburk
Vzájemné vztahy EU-NATO
P8_TA(2018)0257A8-0188/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. června 2018 o vzájemných vztazích EU-NATO (2017/2276(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Lisabonskou smlouvu,

–  s ohledem na Severoatlantickou smlouvu,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 20. prosince 2013, 26. června 2015, 28. června a 15. prosince 2016 a z 9. března, 22. června a 15. prosince 2017,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 18. května 2015 a 14. listopadu 2016 o společné bezpečnostní a obranné politice, ze dne 6. prosince 2016 o spolupráci EU-NATO, ze dne 6. března, 18. května a 17. července 2017 o globální strategii EU, ze dne 19. června a 5. prosince 2017 o provádění společného souboru návrhů, který potvrdily rady EU a NATO dne 6. prosince 2016,

–  s ohledem na dokument nazvaný „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa – globální strategie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie“, který dne 28. června 2016 představila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

–  s ohledem na společné prohlášení předsedů Evropské rady a Komise a generálního tajemníka NATO ze dne 8. července 2016, na společný soubor 42 návrhů, který potvrdily rady EU a NATO dne 6. prosince 2016, a na zprávy o pokroku ze dne 14. června a 5. prosince 2017 o jeho provádění a na nový soubor 32 návrhů, který potvrdily obě rady dne 5. prosince 2017,

–  s ohledem na závěry ze zasedání Rady pro zahraniční věci (včetně obrany), která se konala dne 13. listopadu 2017 a dne 6. března 2018, týkající se konkrétně spolupráce EU a NATO,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. listopadu 2016 Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o Evropském obranném akčním plánu (COM(2016)0950),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Evropskému parlamentu a Radě ze dne 10. listopadu 2017 na téma „Jak zlepšit vojenskou mobilitu v Evropské unii“ (JOIN(2017)0041) a na jeho akční plán předložený v březnu 2018 (JOIN(2018)0005),

–  s ohledem na balíček týkající se obrany, který předložila Komise dne 7. června 2017,

–  s ohledem na výroční zprávu generálního tajemníka NATO za rok 2017, zveřejněnou dne 15. března 2018,

–  s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění NATO č. 439 ze dne 9. října 2017 o užší spolupráci NATO-EU,

–  s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění NATO č. 440 ze dne 9. října 2017 o obranné průmyslové základně,

–  s ohledem na zprávu obranného a bezpečnostního výboru Parlamentního shromáždění NATO ze dne 8. října 2017 o spolupráci NATO-EU po Varšavě, včetně její přílohy, kterou přispěl Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. dubna 2016 nazvané „EU v měnícím se globálním prostředí – více propojený, zpochybňovaný a složitý svět“(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2016 o evropské obranné unii(2),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 23. listopadu 2016 a 13. prosince 2017 o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP)(3),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 14. prosince 2016 a 13. prosince 2017 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP)(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. března 2017 o ústavních, právních a institucionálních dopadech společné bezpečnostní a obranné politiky: možnosti, které skýtá Lisabonská smlouva“(5),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0188/2018),

A.  vzhledem k tomu, že naše hodnoty, jako je liberální demokracie, multilateralismus, lidská práva, mír, rozvoj a právní stát, na nichž je založena EU i transatlantické vazby, jakožto na pravidlech založený mezinárodní systém a evropská jednota a soudržnost, jsou v éře geopolitických turbulencí a rychlého zhoršování strategického prostředí vystaveny velké zkoušce;

B.  vzhledem k tomu, že dvě hlavní západní organizace, EU a NATO, dosahují pokroku ve zlepšování své spolupráce, pokud jde o zvládání složitých problémů, rizik a hrozeb, tradičních i hybridních, jež přicházejí od státních i nestátních subjektů pocházejících zejména z východu a z jihu; vzhledem k tomu, že akumulace krizí, které destabilizují evropské sousedství, vytváří jak vnitřní, tak i vnější bezpečnostní hrozby; vzhledem k tomu, že ani jedna z těchto organizací nemá k dispozici plnou škálu nástrojů, kterými by sama bojovala proti těmto bezpečnostním výzvám, a každá z nich by se jim mohla lépe postavit, pokud budou vzájemně spolupracovat; vzhledem k tomu, že EU i NATO jsou nezbytné pro zajištění bezpečnosti Evropy a jejích občanů;

C.  vzhledem k tomu, že spolupráce EU-NATO by neměla být považována za cíl sama o sobě, ale za prostředek ke splnění společných bezpečnostních priorit a cílů prostřednictvím doplňkovosti misí a dostupnými prostředky; vzhledem k tomu, že členské státy EU a spojenci NATO mají jediný soubor ozbrojených sil; vzhledem k tomu, že společně mohou účinně využívat zdroje a účinněji mobilizovat širokou škálu stávajících nástrojů použitelných k reakci na bezpečnostní výzvy;

D.  vzhledem k tomu, že NATO je vojenskou aliancí, a EU nikoli; vzhledem k tomu, že EU je globálním strategickým hráčem a subjektem zajišťujícím bezpečnost, neboť má k dispozici jedinečnou a širokou škálu nástrojů, kterými může uceleným způsobem prostřednictvím nejrůznějších politik řešit současné problémy; vzhledem k tomu, že EU v souladu se svými cíli a v důsledku své globální strategie zvyšuje svou odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a obranu a svou úlohu partnera pro mezinárodní mír a bezpečnost, jakož i svou schopnost konat samostatně a zároveň posílit svůj přínos pro NATO a podporovat užší spolupráci;

E.  vzhledem k tomu, že NATO nese primární odpovědnost za společnou obranu svých členů; vzhledem k tomu, že bere na vědomí pokyny NATO pro své členy, podle nichž mají v průběhu příštích deseti let vydat 2 % HDP na obranu v zájmu udržení odpovídající obranyschopnosti; vzhledem k tomu, že NATO coby klíčový bezpečnostní partner EU je důležitou zárukou interoperability schopností spojeneckých sil a soudržnosti jejich úsilí v oblasti veřejných zakázek;

F.  vzhledem k tomu, že činnosti EU a NATO by se měly lépe doplňovat v otázkách bezpečnosti, a to v zájmu lepšího řešení nových mimořádných a komplexních bezpečnostních výzev; vzhledem k tomu, že společné oblasti obou organizací rovněž vyžadují užší a účinnější spolupráci;

G.  vzhledem k tomu, že EU a NATO, které se obě podílejí na řešení krizí, by byly v této činnosti účinnější, pokud by postupovaly skutečně koordinovaným způsobem a co nejvíce využívaly svých odborných znalostí a zdrojů; vzhledem k tomu, že EU v návaznosti na svou globální strategii posiluje svůj ucelený přístup k vnějším konfliktům a krizím a reaguje na hrozby a výzvy propojováním otázek vnitřní a vnější bezpečnosti za použití civilních či vojenských prostředků;

H.  vzhledem k tomu, že na summitu NATO konaném ve Varšavě v roce 2016 stanovily Aliance a EU oblasti posílené spolupráce s ohledem na společné výzvy na východě a jihu, včetně postavení se hybridním hrozbám, posilování odolnosti, budování obranných kapacit, kybernetické obrany, námořní bezpečnosti a cvičení; vzhledem k tomu, že v prosinci 2016 schválili ministři zahraničí členů NATO 42 opatření pro rozvoj spolupráce NATO-EU v dohodnutých oblastech a že v prosinci 2017 byla dohodnuta spolupráce v dalších oblastech;

I.  vzhledem k tomu, že partnerství mezi EU a NATO je v zájmu boje proti hybridním hrozbám, včetně boje proti dezinformacím, a podpory odolnosti nezbytné; vzhledem k tomu, že je zapotřebí jednoznačně rozlišovat kompetence a politické strategie obou institucí;

J.  vzhledem k tomu, že došlo k náhlému zvýšení aktivit Ruska; vzhledem k tomu, že zatímco riziko oslabení transatlantických vazeb a solidarity mezi členskými státy EU přetrvává, je třeba posílit jejich společný strategický přístup vůči Rusku; vzhledem k tomu, že jak EU, tak NATO jsou znepokojeny čím dál tím důraznějším vojenským vystupováním Ruska; vzhledem k tomu, že zdrojem znepokojení je i politická manipulace a kybernetické útoky; vzhledem k tomu, že EU reagovala na vměšování Ruska do vnitřních záležitostí Evropy, které jednalo v rozporu s mezinárodním právem a normami; vzhledem k tomu, že odolnost je a nadále zůstane klíčovým faktorem kolektivní obrany;

K.  vzhledem k tomu, že jižní sousedství čelí nebývalé nestabilitě a představuje strategicky důležitou výzvu jak pro členské státy EU, tak pro členy NATO, zejména pro ty příhraniční;

L.  vzhledem k tomu, že kybernetické útoky jsou stále častější a sofistikovanější; vzhledem k tomu, že NATO v roce 2014 stanovilo kybernetickou obranu jako součást základních aliančních úkolů v oblasti kolektivní obrany a v roce 2016 uznalo kyberprostor za operační oblast vedle země, vzduchu a moře; vzhledem k tomu, že EU a NATO mohou vzájemně doplňovat své úsilí; vzhledem k tomu, že je nutné posílit spolupráci členských států EU v oblasti kybernetické bezpečnosti a že je v této oblasti zapotřebí koordinovaný přístup všech členských států EU;

M.  vzhledem k tomu, že NATO a EU se v prosinci 2017 rozhodly zintenzivnit vzájemnou spolupráci v boji proti terorismu, a to především prostřednictvím posílení výměny informací a zlepšení národní odolnosti;

N.  vzhledem k tomu, že EU a NATO využívají tutéž dopravní infrastrukturu v Evropě, což je klíčové při rychlých vojenských operacích, a vzhledem k tomu, že vojenská mobilita byla nedávno označena za prioritní oblast spolupráce mezi oběma organizacemi;

O.  vzhledem k tomu, že podle posledních průzkumů Pew Research Center je podpora NATO ze strany veřejnosti silná a ve většině členských států NATO roste;

Důležitější partnerství

1.  je přesvědčen, že EU a NATO sdílí stejné hodnoty na cestě k dosažení mezinárodního míru a bezpečnosti, že čelí podobným strategickým výzvám a s ohledem na souběžné členství 22 států mají sbližující se bezpečností a obranné zájmy, včetně ochrany svých občanů před případnými hrozbami; domnívá se, že strategické partnerství mezi EU a NATO je zásadní pro řešení těchto bezpečnostních výzev; zdůrazňuje, že spolupráce EU-NATO by se měla vzájemně doplňovat a respektovat zvláštnosti a role každé z nich;

2.  zdůrazňuje otevřenost a transparentnost při plném respektování rozhodovací samostatnosti a procesů obou organizací, jakož i inkluzivnost a reciprocitu, jimiž není dotčena zvláštní povaha bezpečnostní a obranné politiky žádného členského státu, jako důležitých zásad strategického partnerství EU-NATO; zdůrazňuje, že spolupráce s členskými státy EU, které nejsou členy NATO, s členy NATO, jež nejsou členskými státy EU, je nedílnou součástí spolupráce mezi EU a NATO;

3.  je přesvědčen, že NATO je pro své členy základním kamenem kolektivní obrany a odrazování v Evropě; je rovněž přesvědčen, že silnější EU vybavená účinnější SBOP, uskutečňující četné projekty mezi členskými státy a schopná zabezpečit plnění čl. 42 odst. 7 Smlouvy o Evropské unie, prostřednictvím něhož mohou členské státy požádat o pomoc, přispívá k posilování NATO; zdůrazňuje, že spolupráce mezi EU a NATO musí zohlednit také bezpečnostní a obrannou politiku těch šesti členských států EU, které nejsou členy NATO, a sedmi členů NATO, kteří nejsou členskými státy EU;

4.  je pevně přesvědčen, že účinná reakce na celé spektrum bezpečnostních výzev vyžaduje strategickou vizi, další strukturální přizpůsobení a kombinaci tvrdých a měkkých mocenských nástrojů EU i NATO; zdůrazňuje, že čas je důležitým faktorem pro posílení partnerství mezi EU a NATO při zohlednění rozdílů mezi oběma organizacemi;

5.  konstatuje, že zatímco je třeba dále rozvíjet společnou evropskou strategickou kulturu, bude mít společné vnímání hrozeb kladný dopad; domnívá se, že EU musí pracovat na posílení své strategické autonomie; vyzývá proto členské státy EU, aby ve spolupráci s orgány EU zformulovaly společnou definici neustále se vyvíjejících hrozeb a aby pokračovaly v úsilí v podobě společných brífingů, cvičení civilní ochrany a sdíleného posuzování rizik; vítá nejnovější aktivity v této oblasti;

6.  zdůrazňuje, že evropští občané jsou si vědomi toho, že reakce na terorismus a nebezpečí vedené pouze na úrovni jednotlivých států nejsou dostatečné, a očekávají, že je EU před těmito hrozbami bude chránit a že úzká spolupráce mezi EU a NATO umožní členským státům lépe se doplňovat a být účinnější;

7.  zdůrazňuje, že je třeba posílit spolupráci mezi EU a NATO v oblasti misí a operací, a to na strategické i taktické úrovni;

8.  zdůrazňuje, že strategické partnerství EU a NATO je stejně důležité i pro stále se měnící SBOP EU a budoucnost aliance, jakož i pro vztahy mezi EU a Spojeným královstvím po vystoupení Spojeného království z EU;

9.  domnívá se, že potenciál vztahů mezi EU a NATO může být více využíván a že další rozvoj a prohlubování partnerství by se neměly omezovat jen na společnou reakci na krizové situace mimo Evropu, zejména v sousedství, ale že tento potenciál by měl být využíván i v případě krizí na kontinentu;

10.  zdůrazňuje nezbytnost spolupráce v oblasti předcházení, analýzy a včasného varování prostřednictvím účinného sdílení informací s cílem bojovat proti novým hrozbám společnými postupy;

11.  domnívá se, že společné prohlášení EU a NATO a následná prováděcí opatření zahájila novou a velmi důležitou fázi strategického partnerství; vítá hmatatelné výsledky vyplývající z provádění společného prohlášení, zejména pokud jde o boj proti hybridním hrozbám, strategické komunikace, soudržnost výstupů v příslušných postupech plánování obrany a spolupráci v námořní oblasti; nabádá k dalšímu pokroku a vítá nový soubor akcí, který byl doplněn dne 5. prosince 2017, zejména pokud jde o boj proti terorismu, vojenskou mobilitu, postavení žen, mír a bezpečnost; vítá změnu v kultuře angažovanosti a hladké fungování spolupráce mezi pracovníky z obou organizací při provádění jednotlivých opatření; znovu připomíná, že ačkoli proces sám je veden organizacemi, závisí úspěch provádění dohodnutých společných cílů a akcí na trvající politické vůli všech členských států; v této souvislosti rovněž vítá zapojení členů EU a NATO a zdůrazňuje, že úspěšné provádění společného prohlášení závisí na politické vůli všech členských států; domnívá se, že je důležité posílit lepší spolupráci a dialog mezi EU a NATO a zajistit politickou vůli a vlastní zdroje pro další provádění a zlepšování spolupráce; se zájmem očekává nové prohlášení EU-NATO, jež má být přijato na summitu NATO v Bruselu ve dnech 11.–12. července 2018;

12.  bere na vědomí pravidelné společné informační schůzky místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky a generálního tajemníka NATO v Radě pro zahraniční věci EU a v Severoatlantické radě NATO a pokračující pravidelná zasedání Politického a bezpečnostního výboru EU a Severoatlantické rady NATO;

13.  vítá opětovné potvrzení závazku ze strany USA vůči NATO a evropské bezpečnosti; připomíná, že EU a Spojené státy jsou klíčovými mezinárodními partnery a že toto partnerství je uskutečňováno rovněž prostřednictvím NATO; zdůrazňuje hodnotu dvoustranných vztahů mezi členskými státy EU a USA; je pevně přesvědčen, že posílení spolupráce EU-NATO posílí transatlantické vazby a že schopnost NATO plnit své úkoly je spojena s transatlantickými vztahy; připomíná proto, že politický vývoj v poslední době by mohl mít dopad na pevnost tohoto svazku; konstatuje, že Spojené státy, které obecně podpořily a uvítaly zásadní vývoj v oblasti obrany EU, by měly pokračovat ve svém úsilí o lepší porozumění evropským strategickým zájmům, včetně rozvoje evropských obranných kapacit; trvá na tom, že úsilí EU o získání strategické autonomie posílí bezpečnostní prostředí aliance;

14.  vítá posílení předsunuté přítomnosti NATO na východní hranici NATO; vítá rozmístění čtyř nadnárodních bojových skupin v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku, kterým velí Spojené království, Kanada, Německo a USA, k němuž přistoupilo NATO; domnívá se, že na východní a jižní hranici EU je třeba posílit spolupráci mezi EU a NATO v zájmu bezpečnosti obou organizací a že pronikání Ruska do zemí na východní hranici hybridními i tradičními způsoby by mělo být zabráněno a mělo by se proti němu odpovídajícím způsobem bojovat; zdůrazňuje, že stávající infrastrukturu v Evropě, která je orientována především západo-východním směrem, je třeba v souladu s požadavky na vojenskou mobilitu doplnit o novou severojižní dimenzi; zdůrazňuje, že úsilí v oblasti vojenské mobility by mělo přispět k účinnosti provádění misí a operací SBOP i k obrannému přístupu aliance; má za to, že silnice, mosty a železniční tratě měly být modernizovány tak, aby umožňovaly rychlé rozmístění vojenského personálu a zařízení;

15.  zdůrazňuje v tomto ohledu význam zlepšení schopností rychlého posilování NATO prostřednictvím zlepšení infrastruktury EU a členských států a odstranění byrokratických a infrastrukturních překážek rychlého pohybu sil a předsunutého vojenského zařízení a dodávek, což posílí společnou bezpečnost;

16.  vítá zahájení stálé strukturované spolupráce (PESCO); zdůrazňuje její potenciál posílit evropský příspěvek v rámci NATO; domnívá se, že tato spolupráce může zvýšit součinnost a účelnost a že je důležitým krokem na cestě ke zlepšení bezpečnostních a obranných schopností EU, jakož i případného výkonu evropských členů NATO, a je přesvědčen, že silnější EU a NATO se mohou vzájemně posilovat;

17.  zdůrazňuje doplňkovost stálé strukturované spolupráce (PESCO) s NATO a že by tato spolupráce měla být podnětem pro další spolupráci mezi EU a NATO, pokud jde o rozvoj schopností, jelikož jejím cílem je posilovat schopnosti EU v oblasti obrany a obecněji zvyšovat účinnost a relevantnost SBOP tak, aby mohla reagovat na stávající bezpečnostní a vojenské výzvy; zdůrazňuje význam transparentnosti a komunikace o stálé strukturované spolupráci s USA a dalšími členy NATO, aby se zabránilo nesprávným představám;

18.  zdůrazňuje, že příští společné prohlášení EU-NATO by mělo trvat na tom, aby schopnosti, jež na nadnárodní úrovni rozvinuly členské státy EU, a to i v rámci stálé strukturované spolupráce, a členové NATO, byly dostupné pro operace EU i NATO; zdůrazňuje, že nedávná rozhodnutí EU (koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany, PESCO, Evropský obranný fond (EDF)) zaměřená na to, aby Evropané přijali větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost, přispívají k posílení NATO i k zajištění spravedlivého transatlantického rozdělení zátěže, přičemž zároveň pamatují na cíl společně řešit společné bezpečnostní výzvy, zabránit zbytečnému zdvojování a rozvíjet soudržné, doplňující se a interoperabilní obranné schopnosti; má za to, že rozvoj společných norem, postupů, výcviku a cvičení by měl být považován za významný faktor účinnější spolupráce mezi EU a NATO;

19.  poukazuje na to, že po vystoupení Spojeného království z EU bude 80 % výdajů NATO na obranu pocházet ze zdrojů mimo EU a tři ze čtyř praporů na východě povedou země mimo EU;

20.  naléhavě vyzývá EU a NATO, aby organizovaly pravidelná cvičení na strategické úrovni za účasti nejvyšších politických představitelů z obou organizací; vítá v této souvislosti estonské cvičení EU CYBRID 2017, během něhož se generální tajemník NATO poprvé účastnil cvičení EU;

Hlavní oblasti spolupráce

21.  poukazuje na to, že bezpečnostní hrozby jsou stále více hybridní a méně konvenční, a že za účelem boje proti nim je nutná mezinárodní spolupráce; vyzývá EU a NATO, aby dále budovaly odolnost a rozvíjely společné situační povědomí o hybridních hrozbách; vybízí EU a NATO, aby koordinovaly své mechanismy reakce na krize s cílem zajistit konsistentní reakce na hybridní hrozby; vítá nedávné společné slavnostní otevření centra excelence pro boj s hybridními hrozbami, kterého se zhostili generální tajemník NATO a vysoká představitelka, místopředsedkyně, a nabádá členské státy EU, aby se inspirovaly centrem v Helsinkách a taková centra rovněž vytvořily; vítá v tomto ohledu oddělená, avšak souběžně probíhající cvičení PACE17 a CMX17, která proběhla v roce 2017 a při nichž personál EU a NATO testoval své postupy komunikace a sdílení informací během rozmáhající se fiktivní hybridní hrozby; vítá společnou akci západních spojenců v reakci na chemický útok ve Spojeném království, z něhož je podezřelé Rusko;

22.  domnívá se, že nadcházející společné prohlášení EU a NATO by mělo uvítat dosažený pokrok a vyzvat ke konkrétním krokům pro uplatnění všech návrhů přijatých oběma organizacemi; je přesvědčen, že je zapotřebí vyvinout větší úsilí při provádění již přijatých četných závazků;

23.  v této souvislosti se domnívá, že by iniciativy pro posílení evropské obrany měly být ku prospěchu oběma organizacím, a umožnit tak členským státům EU posílit svou strategickou autonomii a schopnost společného přesvědčivého vojenského zásahu; připomíná, že tyto iniciativy se doplňují s iniciativami NATO;

24.  domnívá se, že je rovněž třeba zajistit uplatňování zásad inkluzivnosti, reciprocity a plného respektování rozhodovací samostatnosti obou organizací, jak je stanoveno v závěrech Rady ze dne 5. prosince 2017;

25.  vítá úspěšné souběžné a koordinované cvičení v oblasti řešení krizí z roku 2017, které poskytlo užitečnou platformu pro sdílení osvědčených postupů; se zájmem očekává analýzu získaných zkušeností, jakož i pokračování spolupráce při společných cvičeních mezi EU i NATO, včetně cvičení vedeného EU naplánovaného na rok 2018;

26.  poukazuje na to, že stávající postupy výměny utajovaných informací mezi oběma organizacemi zůstávají těžkopádné a neefektivní; domnívá se, že obě organizace čelí podobným strategickým výzvám a společně proto ponesou důsledky; domnívá se, že budováním vzájemné důvěry se musí zlepšit spolupráce při výměně utajovaných informací a analýze zpravodajských informací, a to i v oblasti boje proti terorismu; zdůrazňuje, že EU bude muset posílit své schopnosti tím, že více zaměstnanců podrobí bezpečnostním prověrkám a speciálnímu školení pro práci s utajovanými informacemi a že bude investovat do bezpečné komunikace; domnívá se, že pokud by se v rámci výměny odpovídajících informací zavedl reciproční přístup a přístup založený na potřebě výměny („need-to-share“), bylo by to prospěšné i pro mise a operace obou organizací; je toho názoru, že k účinnějšímu společnému boji proti hybridním hrozbám by mohlo přispět provádění paralelního a koordinovaného posouzení zpravodajských informací;

27.  vyzývá EU a NATO, aby rozšířily spolupráci v oblasti strategické komunikace, a to i posílením partnerství mezi centrem excelence NATO pro strategickou komunikaci a oddělením strategické komunikace Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ);

28.  vítá nové středisko EU pro hybridní hrozby a jeho spolupráci s oddělením NATO pro hybridní analýzy při výměně informací v oblasti situačního povědomí, jakož i analýz potenciálně hybridních hrozeb;

29.  je přesvědčen, že spolupráce a výměna a sdílení informací mají zásadní význam v oblasti kybernetické bezpečnosti, a uznává pokrok dosažený v této oblasti; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit prevenci kybernetických incidentů, jejich odhalování a reakci na ně; vyzývá obě organizace, aby koordinovaly své kontrolní činnosti a případně si vyměňovaly si informace v oblasti kybernetické obrany, a tím usnadňovaly činnost EU a NATO v oblasti zpravodajství; vybízí EU a NATO, aby posilovaly svou operační spolupráci a koordinaci a aby posílily interoperabilitu tím, že si budou vyměňovat osvědčené postupy, pokud jde o prostředky, metody a postupy využívané v boji proti kybernetickým útokům; domnívá se, že intenzivnější výměna informací mezi EU a NATO by měla být prioritou s cílem umožnit určení všech odpovědných zdrojů kybernetických útoků a provést následné právní kroky; domnívá se, že je rovněž důležité sladit vzdělávací činnosti a spolupracovat v oblasti výzkumu a vývoje kybernetiky; vítá dohodu mezi skupinou pro reakce na počítačové hrozby EU a složkou NATO pro schopnost reakce na počítačové incidenty; je přesvědčen, že v rámci nového mandátu Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) by nové činnosti týkající se spolupráce v oblasti kybernetické obrany mohly vzbudit zájem NATO;

30.  domnívá se, že v zájmu zefektivnění ochrany námořní bezpečnosti je důležité zaručit vzájemnou doplňkovost a zabránit zbytečnému zdvojování činností v oblasti budování námořních kapacit; vítá posílenou operativní spolupráci a koordinaci mezi EU a NATO, včetně informovanosti o situaci, a to na základě zkušeností získaných ve Středomoří a v oblasti Afrického rohu, a tudíž i hledání dalších příležitostí pro vzájemnou logistickou podporu a výměnu informací mezi personálem obou organizací, pokud jde o operační činnost, včetně aktivit týkajících se nelegální migrace;

31.  vítá posílení taktické a operační spolupráce, mimo jiné prostřednictvím přímých kontaktů mezi spojeneckým námořním velením NATO a agenturou Frontex, jakož i mezi operací „Sea Guardian“ a operací EU NAVFOR MED SOPHIA, což EU a jejím misím pomáhá zamezovat nelegální migraci a bojovat proti sítím nedovoleného obchodování s lidmi, včetně obchodování se zbraněmi; konstatuje, že NATO může na žádost poskytnout logistickou podporu a další služby, jako je doplňování paliva na moři a lékařská podpora; poukazuje na úspěšnou spolupráci mezi EU a NATO mezi operací Oceánský štít a EUNAVFOR Atlanta v boji proti pirátství v oblasti Afrického rohu;

32.  vybízí k další součinnosti mezi EU a NATO v terénu a dalším zlepšením, zejména pokud jde o koordinaci činnosti v oblasti zpravodajství, sledování a průzkumu;

33.  znovu opakuje, že iniciativy EU zaměřené na posílení evropské bezpečnosti a obrany by rovněž měly pomoci zajistit, aby členské státy, které jsou členy NATO, plnily své závazky v rámci této aliance; domnívá se, že souběžné členství v EU a NATO by nemělo být pro žádný členský stát znevýhodňující; podobně zdůrazňuje, že skutečnost, že některé členské státy EU nejsou členy NATO, by neměla vést k odlišným povinnostem v rámci evropské obranné unie; zdůrazňuje, že by členské státy EU měly být schopny vykonávat samostatné vojenské mise i v případech, kdy NATO není ochotné jednat nebo kdy je akce EU vhodnější;

34.  vítá pokračující trend zvyšování výdajů na obranu mezi členy NATO; vybízí všechny členské státy EU, které jsou rovněž členy NATO, aby dosáhly zásadního pokroku při dosahování výše výdajů na obranu na úrovni 2 % HDP, z toho 20 % na důležité nové vybavení; domnívá se, že členské státy EU, jež se zavázaly k dodržování obecných směrů NATO pro výdaje na obranu, by měly uvažovat o tom, že v rámci zásady 20 % výdajů na vybavení vyčlení určitou částku na výzkum a vývoj, aby tak zajistily minimální výdaje na inovace, které se mohu zhodnotit také proniknutím technologií do civilního odvětví;

35.  připomíná, že společné prohlášení EU-NATO z Varšavy vyzvalo členy k „usnadnění budování silnějšího obranného průmyslu a výzkumu v oblasti obrany“; je pevně přesvědčen, že členové EU a NATO musí spolupracovat a vytvářet součinnost při posilování a rozvoji své technologické a průmyslové základny s cílem reagovat na priority v oblasti kapacit, zejména prostřednictvím koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany a procesu plánování obrany NATO; domnívá se, že je důležité, aby účinná a vyvážená transatlantická spolupráce v oblasti obranných technologií a průmyslu byla pro obě organizace strategickou prioritou; podporuje opatření plánovaná v rámci Evropského obranného fondu na podporu společného výzkumu a vývoje evropských kapacit; domnívá se, že větší závazky v oblasti výzkumu a plánování kapacit mohou vést k vyšší účinnosti;

36.  připomíná, že je třeba zajistit soudržnost výstupů a harmonogramu mezi politikou EU v oblasti koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany, plánem rozvoje schopností a příslušnými procesy NATO, jako je například proces plánování obrany NATO; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby se nadnárodní iniciativy EU a NATO v oblasti rozvoje schopností vzájemně doplňovaly a posilovaly; zdůrazňuje, že schopnosti využívané v rámci SBOP a rozvíjené v rámci stálé strukturované spolupráce nadále náleží členským státům, které je také mohou poskytnout pro jiné rámce;

37.  zdůrazňuje, že je nezbytné řešit v úzké spolupráci mezi EU a NATO fyzické a právní překážky, které brání rychlému a pohotovému pohybu vojenského personálu a aktiv v rámci EU i mimo ni, s cílem zajistit, kdykoli to bude nutné, bezproblémové přemístění zařízení a sil v celé Evropě, včetně využitelnosti kritické infrastruktury, jako jsou silnice, mosty a železniční tratě, a to zejména prostřednictvím provádění akčního plánu, který předložila vysoká představitelka, místopředsedkyně a Komise na základě cestovního plánu vypracovaného členskými státy EU v rámci Evropské obranné agentury; naléhavě žádá členské státy EU, aby urychleně navázaly na aktuální impuls a využily jej; zdůrazňuje, že je třeba, aby kompatibilní obranné kapacity usnadnily rozmisťování a spolupráci na celém území EU a NATO; doporučuje EU a NATO, aby se zabývaly rovněž mobilitou sil zemí NATO, jež nejsou členskými státy EU, na evropském území;

38.  domnívá se, že EU a NATO by měly více spolupracovat, s cílem posílit odolnost, obranu a bezpečnost sousedů a partnerů obou organizací; důrazně podporuje skutečnost, že pomoc sousedním a partnerským zemím při budování jejich kapacit a posilování odolnosti, mimo jiné pokud jde o boj proti terorismu, strategickou komunikaci, kybernetickou obranu, skladování munice a reformu bezpečnostního sektoru, je společným cílem, zejména ve třech pilotních zemích (Bosně a Hercegovině, Moldavsku a Tunisku);

39.  připomíná, že řešení bezpečnostních otázek jak v oblasti západního Balkánu, tak v sousedství EU a spolupráce v některých konkrétních oblastech je v zájmu jak Evropské unie, tak NATO; vítá úsilí EU a NATO při poskytování politické a praktické podpory zemím východního Balkánu, východní Evropy a jižního Kavkazu; doporučuje členským státům EU vytrvat v tomto úsilí o zajištění pokračujícího demokratického vývoje a reformy bezpečnostního sektoru; zdůrazňuje, že spolupráce mezi EU a NATO a zeměmi západního Balkánu má zásadní význam pro řešení bezpečnostních hrozeb na celém kontinentu;

40.  zdůrazňuje důležitost zásad zakotvených ve Vídeňském dokumentu, zejména zásady otevřenosti a transparentnosti; vítá v tomto ohledu otevřenost vojenských cvičení EU a NATO i jejich společných cvičení mezinárodním pozorovatelům;

41.  znovu připomíná důležitou úlohu žen v rámci misí společné bezpečnostní a obranné politiky a NATO, zejména při řešení situace žen a dětí v oblastech konfliktu; vítá skutečnost, že EU i NATO tuto důležitou úlohu uznaly; doporučuje EU a NATO, aby aktivně podporovaly genderovou rozmanitost v rámci svých struktur a operací;

42.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby si EU zajistila blízké vztahy se Spojeným královstvím v oblasti bezpečnosti a obrany po jeho vystoupení z EU a aby uznala, že Spojené království zůstane zásadním přispěvatelem k evropské obraně jakožto člen NATO a evropský stát, byť již ne jako členský stát EU;

o
o   o

43.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Evropské radě, Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce, generálnímu tajemníkovi NATO, bezpečnostním a obranným agenturám EU, vládám a vnitrostátním parlamentům členských států EU a parlamentnímu shromáždění NATO.

(1) Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 109.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0435.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2016)0440 a P8_TA(2017)0492.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2016)0503 a P8_TA(2017)0493.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2017)0092.

Poslední aktualizace: 8. ledna 2019Právní upozornění - Ochrana soukromí