Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2018 Rusko, zejména případ ukrajinského politického vězně Oleha Sencova (2018/2754(RSP))
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku, zejména na své usnesení ze dne 16. března 2017 o ukrajinských vězních v Rusku a o situaci na Krymu(1),
– s ohledem na prohlášení, které dne 25. května 2018 vydala mluvčí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) o případech několika vězňů na nezákonně anektovaném Krymu a v nezákonně anektovaném městě Sevastopol a z Krymu a Sevastopolu,
– s ohledem na výměnu názorů na Rusko, která proběhla na zasedání Rady pro zahraniční věci dne 16. dubna 2018,
– s ohledem na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora ze dne 19. dubna 2017 o žádosti o přijetí prozatímních opatření, kterou podala Ukrajina ve věci uplatňování Mezinárodní úmluvy o potlačování financování terorismu a Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace (Ukrajina vs. ruská federace),
– s ohledem na článek 5 Všeobecné deklarace lidských práv a článek 7 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, v nichž je stanoveno, že nikdo nesmí být mučen nebo podrobován krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestu, a jichž je Ruská federace smluvní stranou,
– s ohledem na prohlášení OSN o obráncích lidských práv, které přijalo Valné shromáždění OSN dne 9. prosince 1998,
– s ohledem na Ženevskou úmluvu o ochraně civilních osob za války,
– s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k zatčení ukrajinského filmového tvůrce Oleha Sencova, jenž se stavěl proti nezákonné anexi Krymského poloostrova ze strany Ruska, k němuž došlo v květnu 2014 v souvislosti s jeho údajnou činností provozovanou na Krymu; vzhledem k tomu, že se s ním nehledě na to, že je ukrajinským státním příslušníkem, zacházelo jako s ruským občanem;
B. vzhledem k tomu, že v případě Oleha Sencova existují obvinění z mučení a velmi špatného zacházení, které vedlo k vydání písemné výpovědi, již byla posléze přisouzena právní síla;
C. vzhledem k tomu, že dne 25. srpna 2015 byl Oleh Sencov v rozporu s mezinárodním právem a základními normami spravedlnosti odsouzen soudem, jehož příslušnost EU neuznává;
D. vzhledem k tomu, že Oleh Sencov, který si v současnosti odpykává trest v nejsevernějším vězení Ruska ve městě Labytnangi v Jamalo-Něneckém okruhu, vyhlásil dne 14. května 2018 časově neomezenou hadovku;
E. vzhledem k tomu, že počet politických vězňů v Rusku v posledních letech výrazně vzrostl; vzhledem k tomu, že Středisko pro ochranu lidských práv Memorial, kterému byla v roce 2009 udělena Sacharovova cena, dne 29. května 2018 zveřejnilo seznam se jmény 158 politických vězňů;
F. vzhledem k tomu, že Ojuba Titijeva, ředitele čečenské pobočky Střediska pro ochranu lidských práv Memorial, zatkla dne 9. ledna 2018 čečenská policie a že byl obviněn z držení omamných látek; vzhledem k tomu, že pan Titijev tato obvinění popřel a nevládní organizace a obránci lidských práv je kritizovali jako vykonstruovaná;
G. vzhledem k tomu, že zatčení Ojuba Titijeva je součástí znepokojivého trendu projevujícího se zatýkáním, útoky, zastrašováním a diskreditací nezávislých novinářů a obránců lidských práv;
H. vzhledem k tomu, že obránci lidských práv a představitelé občanské společnosti, zejména krymských Tatarů, čelí vyhrožování, zastrašování a zatýkání;
I. vzhledem k tomu, že podle informací se v řadě případů používá mučení a jiné kruté a ponižující zacházení; vzhledem k tomu, že dosud nebyla tato obvinění patřičně vyšetřena; vzhledem k tomu, že se mučení používá k získání přiznání a ke zdůvodnění falešných důkazů o vině;
J. vzhledem k tomu, že mnoho vězněných a zadržovaných osob je ve vězení vystaveno drsným a nehumánním podmínkám, které ohrožují jejich fyzické a psychické zdraví; vzhledem k tomu, že někteří vězni vyžadují urychlenou lékařskou pomoc a léčbu;
K. vzhledem k tomu, že na dočasně okupovaný Krym byly rozšířeny restriktivní ruské právní předpisy, jimiž se řídí oblast politických a civilních práv, což vedlo k drastickému omezení svobody shromažďování, projevu a sdružování, přístupu k informacím a svobody náboženského vyznání, a vzhledem ke spolehlivým informacím o zastrašování, násilném mizení a mučení;
L. vzhledem k tomu, že se svévolné zatýkání, případy násilného mizení, cenzura a zákaz pokojného shromažďování staly na Krymu každodenní realitou; vzhledem k tomu, že zatčeno, vyšetřováno nebo stíháno je několik krymských Tatarů; vzhledem k tomu, že předmětem takového zacházení jsou i krymští právníci, kteří poskytují právní pomoc zatčeným osobám, ochránci lidských práv, kteří nahlašují případy politicky motivovaného násilného mizení na Krymu, a také novináři, kteří informují o situaci krymských Tatarů;
M. vzhledem k tomu, že okupační orgány na Krymu záměrně systematicky potlačují svobodu slova na tomto poloostrově, vytlačují nezávislé sdělovací prostředky a vytvářejí překážky, které brání profesionálním novinářům v jejich práci; vzhledem k tomu, že dne 22. března 2018 ruské bezpečnostní složky zadržely a uvěznily na základě nespravedlivých obvinění krymskotatarského občanského novináře a aktivistu Narimana Memedeminova, který se věnoval případům porušování zákona za strany okupačních orgánů; vzhledem k tomu, že dne 21. května 2018 ruské bezpečnostní složky zadržely po prohledání jeho domu na Krymu okupovaném Ruskem dalšího občanského novináře Servera Mustafajeva, zejména z náboženských důvodů;
N. vzhledem k tomu, že Rusko prohrálo u Evropského soudu pro lidská práva značné množství případů a že neplní jeho rozhodnutí;
O. vzhledem k tomu, že Ruská federace – řádný člen Rady Evropy, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Organizace spojených národů – se zavázala, že se bude řídit zásadami demokracie a právního státu a že bude dodržovat základní svobody a lidská práva; vzhledem k tomu, že v důsledku velkého množství závažného porušování zásad právního státu a přijetí restriktivních zákonů v posledních letech existují vážné obavy, že Rusko nedodržuje své mezinárodní a národní závazky; vzhledem k tomu, že Evropská unie Rusku opakovaně nabízela další pomoc a odborné poradenství při modernizaci jeho ústavního a právního řádu a při jeho dodržování, a to v souladu se standardy Rady Evropy;
P. vzhledem k tomu, že podle ruského zákona o „zahraničních agentech“ musejí nevládní organizace, které dostávají finanční prostředky za zahraničí a jsou zapojeny do „politické činnosti“, požádat o zařazení na zvláštní vládní seznam zahraničních agentů, které vláda podrobuje další přísné kontrole, a že musejí ve všech svých publikacích a tiskových a jiných zprávách uvádět, že tyto dokumenty jsou výsledkem práce zahraničního agenta;
Q. vzhledem k tomu, že v reakci na nezákonnou anexi Krymu a hybridní válku vedenou proti Ukrajině přijala Evropská unie proti Rusku řadu postupných restriktivních opatření;
1. požaduje po ruských orgánech, aby okamžitě a bezpodmínečně propustily Oleha Sencova a všechny další ukrajinské občany nezákonně zadržované v Rusku a na Krymském poloostrově; připomíná, že v současné době je v Rusku a na okupovaném Krymu celkem více než 70(2) ukrajinských politických vězňů;
2. požaduje okamžité bezpodmínečné propuštění Ojuba Titijeva, ředitele Střediska pro ochranu lidských práv Memorial v Čečenské republice, a všech dalších politických vězňů v Ruské federaci;
3. požaduje, aby ruské orgány přestaly zastrašovat a pronásledovat Středisko pro ochranu lidských práv Memorial, jeho pracovníky a další obránce lidských práv, a aby jim umožnily provozovat jejich činnost v oblasti lidských práv;
4. zdůrazňuje, že zacházení se všemi vězni musí splňovat mezinárodní normy a že zadržované osoby by měly mít přístup k právnímu poradenství, ke své rodině, ke svým diplomatickým zástupcům a ke zdravotní péči; poukazuje na to, že ruské orgány a pracovníci v oblasti justice nesou v souladu se čtvrtou Ženevskou úmluvou plnou odpovědnost za bezpečnost a dobré podmínky zadržovaných osob, zejména na Krymu;
5. připomíná, že je důležité, aby Rusko dodržovalo veškeré své mezinárodní právní závazky, které vyplývají z jeho členství v Radě Evropy a v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, a zásady týkající se základních lidských práv a právního státu zakotvené v Evropské úmluvě o lidských právech a v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech;
6. zdůrazňuje, že svobodu shromažďování v Ruské federaci zajišťuje článek 31 ruské ústavy a Evropská úmluva o lidských právech, jejíž je Rusko smluvní stranou, což zavazuje ruské orgány k jejímu dodržování;
7. naléhavě vyzývá ruské úřady na všech úrovních, aby uznaly klíčovou úlohu obránců lidských práv, kteří jsou pilířem demokracie, a jejich úlohu coby strážců právního státu a aby veřejně odsoudily veškeré útoky proti obráncům lidských práv, zejména v Čečenské republice;
8. vyjadřuje solidaritu s ukrajinským filmovým režisérem, politickým aktivistou a politickým vězněm Olehem Sencovem, který dne 14. května 2018 zahájil hladovku s cílem dosáhnout propuštění nezákonně zadržovaných krajanů, a je znepokojen tím, jaký bude mít hladovka dopad na jeho zdraví; připomíná, že Oleh Sencov, který byl zatčen na Krymu krátce poté, co Rusko v roce 2014 převzalo nad tímto poloostrovem v Černém moři kontrolu, a následně odsouzen na základě výpovědi získané mučením, si nyní odpykává 20letý trest za mnohočetná obvinění z terorismu ve vězení se zvýšenou ostrahou v Jamalo-Něneckém okruhu na dálném severu Ruska;
9. vyjadřuje politování nad tím, že další odsouzený v této věci, Olexandr Kolčenko, byl odsouzen k deseti letům odnětí svobody;
10. zdůrazňuje, že další nezákonně zadržovaný ukrajinský občan Volodymyr Baluch drží hladovku od 19. března 2018;
11. vyzývá příslušné ruské orgány a lékařské služby, aby těmto vězněným osobám poskytovaly patřičnou lékařskou pomoc a dodržovaly lékařskou etiku a aby mimo jiné neuplatňovaly násilné krmení nebo jakékoli nežádoucí zacházení, které může vést k mučení a jiným formám špatného zacházení;
12. vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že mnozí ukrajinští političtí vězni, jako je Mykola Karpjuk, Volodymyr Prysyč, Oleksij Čirnij a Jevhen Panov, byli hrubě mučeni;
13. vyjadřuje hluboké znepokojení nad znepokojivým trendem projevujícím se zatýkáním, útoky, zastrašováním a diskreditací nezávislých novinářů a obránců lidských práv pracujících v Rusku, a zejména pak Čečensku; poukazuje na význam občanské společnosti a takových organizací, jako je Memorial, a na poselství, že aktivistům z řad občanské společnosti kdekoli na světě musí být umožněno využívat jejich nejzákladnější práva na svobodu myšlení a svobodu projevu; vyzývá čečenské a ruské orgány, aby dodržovaly své právní předpisy a mezinárodní závazky a aby prosazovaly zásady právního státu;
14. je mimořádně znepokojen atmosférou beztrestnosti, která takovéto činy umožňuje, a vyzývá k tomu, aby byla ve spolupráci s občanskou společností vypracována právní a další opatření k jejich předcházení a monitorování a k účinnému stíhání pachatelů tohoto násilí; zdůrazňuje, že konečnou odpovědnost za vyšetření těchto činů nese Rusko a jeho vláda, která musí pachatele postavit před soud a chránit všechny ruské občany před protiprávními činy;
15. upozorňuje na skutečnost, že ruské orgány na okupovaném krymském území zadržely v květnu 2018 několik krymských Tatarů, včetně Severa Mustafajeva, Edema Smajlova a rodinných příslušníků politického vězně Nuriho Primova;
16. odsuzuje porušování mezinárodního práva Ruskem na okupovaném Krymu, včetně prosazování ruských právních předpisů, těžkou militarizaci Krymského poloostrova, která ohrožuje bezpečnost tohoto regionu, a rozsáhlé a systematické porušování lidských práv zaměřené zejména na etnické Ukrajince a krymské Tatary;
17. vítá propuštění krymskotatarských vůdců Achtema Čijgoze a Ilmiho Umerova, kteří byli v září 2017 odsouzeni k odnětí svobody ruskými soudy na dočasně okupovaném ukrajinském území Krymu a jimž ruské orgány dne 25. října 2017 povolily poloostrov opustit; vyjadřuje svou vděčnost všem, kdo se podílel na jejich propuštění, včetně ruských organizací na ochranu lidských práv, jako je Memorial;
18. připomíná Ruské federaci coby de facto okupační mocnosti, která má nad Krymem faktickou kontrolu, že je plně odpovědná za ochranu krymských občanů před svévolnými soudními či správními opatřeními a že je ze stejného důvodu vázána mezinárodním humanitárním právem a má povinnost zajistit ochranu lidských práv na poloostrově;
19. zdůrazňuje, že ruské soudy, ať už vojenské nebo civilní, nejsou příslušné pro souzení činů spáchaných mimo mezinárodně uznávané území Ruska, a poukazuje ne to, že soudní proces by v takových případech neměl být považován za legitimní;
20. znovu opakuje, že je vážně znepokojen nad zákonem „o zahraničních agentech“ a způsobem jeho uplatňování; domnívá se, že definice „politické činnosti“ prováděné nevládními organizacemi, které přijímají finanční prostředky ze zahraničí, je natolik široká, aby v praxi umožnila státu kontrolu nad téměř jakoukoli organizovanou činností týkající se veřejného života;
21. naléhavě žádá Rusko, aby zajistilo bezpodmínečný a neomezený přístup mezinárodním pozorovatelům v oblasti lidských práv a monitorovacím misím; vyzývá mezinárodní organizace, jako je Organizace spojených národů, Rada Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, aby monitorovaly situaci v oblasti lidských práv na Krymu důsledněji a aby přijaly příslušná opatření;
22. vyzývá zvláštního zpravodaje Evropské unie pro oblast lidských práv, aby věnoval trvalou pozornost situaci v oblasti lidských práv na Krymském poloostrově a v oblastech východní Ukrajiny, které nejsou pod kontrolou ukrajinské vlády;
23. vyzývá Radu a členské státy, aby zachovaly neochvějnost a jednotu v odhodlání uplatňovat vůči Rusku sjednané sankce a odhodlání prodloužit je a aby zvážily cílená opatření vůči jednotlivcům, kteří jsou odpovědní za zatčení a trestní stíhání politických vězňů;
24. zdůrazňuje, že je důležité, aby delegace Evropské unie v Rusku a velvyslanectví členských států EU sledovaly soudní řízení s obránci lidských práv;
25. vyzývá předsedu Rady a Komise a rovněž místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby nadále bedlivě sledovali případy porušování mezinárodních právních závazků a aby na tyto problémy upozorňovaly při různých jednáních a setkáních s Ruskem;
26. opětovně vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a ESVČ, aby zajistily, aby při konzultacích mezi EU a Ruskem o lidských právech, jakmile budou obnoveny, bylo upozorňováno na případy všech osob stíhaných z politických důvodů a aby zástupci Ruska byli při těchto konzultacích oficiálně požádáni o vyjádření ke každému jednotlivému případu a aby byl Parlament informován o výměně názorů s ruskými orgány;
27. naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a ESVČ, aby zajistily, aby se Unie chopila každé příležitosti, kterou jí poskytuje ruské vnitrostátní právo, a dále spolupracovala s ruskými organizacemi občanské společnosti, včetně těch, které usilují o prosazování hodnot demokracie, lidských práv a právního státu, a podporovala je;
28. vyzývá EU, aby učinila prohlášení, v němž by odsoudila porušování lidských práv v Rusku a snahu schovat je pod pokličku Světového poháru FIFA;
29. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace.