Evropský parlament,

–  s ohledem na Dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 („dohoda z Cotonou“), a zejména na její revidované znění z roku 2005 a roku 2010(1),

–  s ohledem na dohodu z Georgetownu z roku 1975, kterou byla formálně založena skupina afrických, karibských a tichomořských států (AKT), a na její revidované znění z roku 1992(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. října 2016 o budoucnosti vztahů mezi AKT a EU po roce 2020(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2016 o zvýšení účinnosti rozvojové spolupráce(4),

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 12. prosince 2017 pro rozhodnutí Rady o zmocnění k zahájení jednání o dohodě o partnerství mezi EU a zeměmi skupiny afrických, karibských a tichomořských států (COM(2017)0763),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu a Radě ze dne 22. listopadu 2016 o „Obnoveném partnerství se zeměmi Afriky, Karibiku a Tichomoří“ (JOIN(2016)0052),

–  s ohledem na společný konzultační dokument Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 6. října 2015 nazvaný „Na cestě k novému partnerství mezi Evropskou unií a africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi po roce 2020“ (JOIN(2015)0033),

–  s ohledem na summit Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji a na závěrečný dokument, který přijalo Valné shromáždění OSN dne 25. září 2015, s názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“ a na sedmnáct cílů udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na společné prohlášení Parlamentu, Rady, zástupců vlád členských států zasedajících v Radě a Komise ze dne 7. června 2017 o novém Evropském konsensu o rozvoji – „Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 7. prosince 2017 k obnovenému partnerství se zeměmi Afriky, Karibiku a Tichomoří a na stanovisko ze dne 12. května 2016 k budoucnosti vztahů EU se skupinou států AKT,

–  s ohledem na sedmý summit v Malabo (13.–14. prosince 2012) a osmý summit v Port Moresby (4. května 2016), na nichž se sešli hlavy států a předsedové vlád zemí AKT,

–  s ohledem na 103. a 105. společné zasedání Rady ministrů AKT v Dakaru (26.–27. dubna 2016) a v Bruselu (3.–4. května 2017),

–  s ohledem na summit EU a Africké unie v Abidžanu uspořádaný ve dnech 29.–30. listopadu 2017,

–  s ohledem na zprávu o budoucnosti skupiny AKT po roce 2020, kterou v březnu 2016 vypracovalo fórum významných osobností AKT,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. října 2015 o úloze místních orgánů v rozvojových zemích v oblasti rozvojové spolupráce(5),

–  s ohledem na prohlášení vydané dne 1. června 2016 na 8. summitu hlav států a předsedů vlád zemí AKT,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. února 2015 o činnosti Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU(6) a na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU,

–  s ohledem na prohlášení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU ze dne 21. prosince 2016 k parlamentnímu rozměru vztahů AKT-EU po podepsání dohody z Cotonou(7),

–  s ohledem na společné prohlášení, které dne 9. prosince 2015 vydali spolupředsedové Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU o budoucnosti vztahů AKT a EU(8),

–  s ohledem na články 208 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 13. dubna 2016 o zlepšení tvorby právních předpisů,

–  s ohledem na otázky předložené Radě a Komisi ve věci nadcházejících jednání o nové dohodě o partnerství mezi Evropskou unií a africkými, karibskými a tichomořskými státy (O-000043/2018 – B8-0025/2018 a O-000044/2018 – B8-0026/2018),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro rozvoj,

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že síla a acquis dohody z Cotonou vyplývá z řady jedinečných charakteristických rysů: jedná se o právně závazný dokument, díky svým třem pilířům zahrnujícím rozvojovou spolupráci, politickou spolupráci a hospodářskou a obchodní spolupráci je komplexní a disponuje vysokým rozpočtem v podobě Evropského rozvojového fondu (ERF);

B.  vzhledem k tomu, že partnerství AKT-EU sehrálo důležitou roli při dosahování pokroku v plnění rozvojových cílů tisíciletí, a to navzdory tomu, že EU neplní cíl vyčlenění 0,7 % svého hrubého národního důchodu (HND) na oficiální rozvojovou pomoc;

C.  vzhledem k tomu, že partnerství AKT-EU významně přispívá k vymýcení chudoby, k integraci států AKT do světové ekonomiky, a k tomu, aby byly tyto země účinnějším globálním aktérem při multilaterálních obchodních jednáních a jednáních o změně klimatu;

D.  vzhledem k tomu, že partnerství AKT-EU zlepšilo přístup na trhy pro státy AKT a členské státy EU a podpořilo větší vzájemné pochopení postojů, hodnot a norem prostřednictvím politického dialogu mezi těmito státy;

E.  vzhledem k tomu, že ačkoli partnerství AKT-EU již významně přispělo k dosažení pokroku v oblasti rozvojových cílů tisíciletí, plnění cílů týkajících se vymýcení chudoby a zapojení zemí AKT do světové ekonomiky je dosud nedostatečné, neboť polovina členských států AKT patří stále mezi nejméně rozvinuté země světa a společně představují méně než 5 % celosvětového obchodu a přibližně 2 % globálního HDP;

F.  vzhledem k tomu, že vytvoření Africké unie, společné strategie Afrika–EU, společné strategie partnerství EU a Karibiku a strategie EU pro Tichomoří jsou příkladem stále sílícího regionálního přístupu k řešení otázek společného zájmu, jako je mír a bezpečnost, terorismus a migrace;

G.  vzhledem k tomu, že mír, bezpečnost a politická stabilita jsou předpoklady pro udržitelný rozvoj;

H.  vzhledem k tomu, že společný základ a regionální smlouvy musejí brát v úvahu specifika regionů a kontinentů v souladu se zásadami subsidiarity a doplňkovosti;

I.  vzhledem k tomu, že strana AKT stanovila tři pilíře pro jednání, a to:

J.  vzhledem k tomu, že politický dialog o podstatných prvcích, na nějž odkazují články 8 a 96 dohody z Cotonou, je konkrétním právním nástrojem při prosazování společných hodnot partnerství mezi AKT a EU, ale i demokracie, řádné správy věcí veřejných, a lidských práv, které mají pro udržitelný rozvoj zásadní význam;

K.  vzhledem k tomu, že je jednoznačně zapotřebí zajistit, aby v nové dohodě byla zachována podmíněnost spolupráce dodržováním lidských práv a byl posílen politický dialog;

L.  vzhledem k tomu, že navzdory jasnému uznání úlohy vnitrostátních parlamentů, místních orgánů, občanské společnosti a soukromého sektoru v revidovaném znění dohody z Cotonou z roku 2010 je účast těchto subjektů na jednáních o politikách a činnostech AKT-EU, jakož i v postupech přípravy programů, jejich monitorování a hodnocení, omezená;

M.  vzhledem k tomu, že politický dialog je do velké míry používán v poslední fázi politických krizí, a nikoli jako preventivní prostředek;

N.  vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti se potýkají se stále vyšším počtem restriktivních právních předpisů a jiných překážek, které omezují jejich činnosti a prostor;

O.  vzhledem k tomu, že technická kapacita v mnoha státech AKT pro vypořádání se s otázkami v daňové oblasti je překážkou jak pro mobilizaci domácích příjmů, tak pro účast na mezinárodní spolupráci v daňové oblasti;

P.  vzhledem k tomu, že ERF je financován z přímých příspěvků členských států EU a nevztahují se na něj běžná unijní rozpočtová pravidla; vzhledem k tomu, že jediná pravomoc Evropského parlamentu v souvislosti s rozpočtem ERF se týká udělení absolutoria za již uskutečněné výdaje a že Parlament nemá ani formální kontrolní pravomoc nad plánováním ERF;

Q.  vzhledem k tomu, že klíčovými prvky nového partnerství by mělo být prohloubení parlamentního rozměru partnerství AKT a EU a posílení jeho poradní úlohy;

R.  vzhledem k tomu, že četnost a rozmanitost zasedání Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU umožnily důsledný dialog mezi poslanci Evropského parlamentu a zástupci ze zemí AKT, čímž se upevnila jeho legitimita a posílila parlamentní diplomacie; vzhledem k tomu, že Smíšené parlamentní shromáždění slouží jako model parlamentní diplomacie na různých politických fórech;

1.  vítá hlavní aspekty a celkovou strukturu budoucí spolupráce mezi skupinou zemí AKT a Evropskou unií, které navrhuje Evropská komise ve svém doporučení pro rozhodnutí Rady o zmocnění k zahájení jednání o budoucí dohodě o partnerství;

2.  trvá na tom, že Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj, cíle udržitelného rozvoje a Evropský konsensus o rozvoji musí tvořit jádro obnoveného partnerství AKT-EU;

3.  vítá skutečnost, že dosažení cílů udržitelného rozvoje je považováno za klíčový cíl, ale vyjadřuje politování nad tím, že v navrhovaných dohodách chybí konkrétní prováděcí opatření; zdůrazňuje, že je třeba začlenit průřezová témata, jako je udržitelnost životního prostředí, cíle v oblasti změny klimatu, rovnost žen a mužů a otázky sociální spravedlnosti do všech politik, plánů a zásahů v budoucí dohodě;

4.  vítá skutečnost, že návrh Komise týkající se nové dohody o partnerství je otevřen externím partnerům;

5.  připomíná, že nejpřednějším cílem udržitelného rozvoje je vymýcení chudoby, což zůstává klíčovým problémem ve většině států AKT; zdůrazňuje proto, že boj proti chudobě musí zůstat i nadále ústředním prvkem budoucí dohody;

6.  konstatuje, že Komise do značné míry zohlednila postoj Parlamentu a že společný základ a regionální dohody budou stejně právně závazné, jak požadoval Parlament;

7.  připomíná, že budoucí dohoda o partnerství bude zahrnovat zásady rovnosti, vzájemného respektu a společného zájmu;

8.  zdůrazňuje, že základní prvky dohody z Cotonou, jako je dodržování lidských práv, základní svobody, demokratické zásady a zásady právního státu, a řádnou správu věcí veřejných je třeba zachovat jako základ spolupráce po roce 2020 a zahrnout do základní dohody a regionálních dohod a protokolů; vyzývá Komisi a Radu, aby výslovně začlenily do části mandátu týkajícího se lidských práv zásadu, že nesmí docházet k diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace nebo genderové identity, a aby tento mandát zahrnoval sexuální a reprodukční zdraví a práva, jak stanoví Pekingská akční platforma z roku 1995 a výsledky hodnotících konferencí;

9.  zdůrazňuje, že je nutné zabývat se otázkou lidských práv a správy na základě stávajících mezinárodních právních nástrojů, předpisů, zásad a mechanismů zavedených stávajícími regionálními a celoafrickými správními orgány, aby se tak posílila odpovědnost;

10.  připomíná, že budoucí partnerství mezi státy AKT a členskými státy EU musí začlenit Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 a mělo by přispívat k jejímu provádění na všech úrovních;

11.  vyzývá vyjednavače EU a států AKT, aby v části dohody tvořící společný základ uvedli jednoznačné ustanovení o tom, že všechny strany v plné míře uskutečňují Římský statut Mezinárodního trestního soudu;

12.  trvá na tom, že je třeba zajistit soudržnost mezi zásadami stanovenými ve společném základu a regionálními prioritami stanovenými v dohodách a zdůrazňuje, že základní dohoda by měla zahrnovat výslovný odkaz na odpovědnost a mechanismy pro sledování a přezkum v případě neplnění; zdůrazňuje, že by měla být zajištěna odpovědnost stran vůči občanům a občanské společnosti a že společné instituce by měly poskytovat mechanismy, které by občanské společnosti a občanům umožnily oznamovat případy porušování lidských práv a jiných zásadních prvků;

13.  připomíná všem stranám jednání, že politický dialog je základním prvkem dohody z Cotonou a že musí i nadále zůstat ústředním a právním pilířem nové dohody na úrovni obecného rámce i na regionální úrovni;

14.  zdůrazňuje, že politický dialog je nedílnou součástí partnerství a cenným základem pro zlepšování situace obyvatel v partnerských zemích; vyzývá proto k lepšímu monitorování situace v oblasti lidských práv v těchto zemích a zdůrazňuje, že monitorování musí být inkluzivní, transparentní a participativní; zdůrazňuje význam zajištění smysluplného zapojení občanské společnosti do tohoto dialogu na všech úrovních;

15.  připomíná, že politický dialog musí být vyvážený a musí být založen na vzájemném respektu;

16.  zdůrazňuje, že spolupráce mezi EU a AKT by měla zajišťovat mechanismus vzájemného hodnocení pro pravidelné monitorování pokroku a nedostatků při provádění cílů udržitelného rozvoje, na němž by se měly podílet parlamenty, místní orgány a občanská společnost, a také pravidelné hodnocení a veřejné podávání zpráv o dodržování lidských práv a dalších základních prvků; domnívá se, že má-li být provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a cílů udržitelného rozvoje účinné, vyžaduje legitimitu, bezprostřední kontakt, subsidiaritu a značné zapojení místních orgánů a nevládních aktérů; vyzývá k lepší komunikaci a dialogu s cílem prohloubit vztahy mezi zeměmi AKT a EU;

17.  připomíná, že dohody o hospodářském partnerství tvoří základ regionální spolupráce a že představují nástroje využívané k rozvoji a regionální integraci; vyzývá proto k jejich plnému začlenění do nové dohody AKT-EU;

18.  vyzývá k takovému posílení politického vlivu partnerství AKT-EU na globální scéně, aby tito partneři mohli být efektivnějšími globálními aktéry;

19.  žádá, aby byla v budoucí dohodě stanovena jasná ustanovení, která budou upravovat úlohu a odpovědnost soukromého sektoru; obzvláště zdůrazňuje, že je třeba, aby se podniky zapojené do rozvojových partnerství řídily zásadami sociální odpovědnosti podniků během celé doby trvání projektů, a to včetně dodržování globálního paktu OSN, obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, základních pracovních norem Mezinárodní organizace práce, environmentálních norem a Úmluvy OSN proti korupci; zdůrazňuje, že je nutné, aby členské státy EU i země AKT vypracovaly vnitrostátní plány provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, a zejména ustanovení o náležité péči;

20.  připomíná, že mobilizace domácích zdrojů prostřednictvím zdanění je jedním z nejdůležitějších zdrojů příjmů pro financování udržitelného rozvoje; vyjadřuje politování nad tím, že opatřením za účelem boje proti nezákonným finančním tokům a daňovým únikům není v návrhu mandátu věnováno více pozornosti; vyzývá jednající strany, aby do nové dohody začlenily ambiciózní ustanovení o finanční a odborné pomoci rozvojovým zemím, aby se vyrovnaly se vznikajícími světovými standardy pro boj proti daňovým únikům, včetně automatické výměny informací, informací o skutečném vlastnictví společností a zveřejňování zpráv nadnárodních společností rozčleněných podle jednotlivých zemí s cílem zastavit erozi základu daně a přesouvání zisku, a to na základě modelů G20 a OECD; vyzývá dále jednotlivé strany, aby se zavázaly, že budou podporovat vytvoření právně závazného mezivládního orgánu OSN pro daňovou spolupráci;

21.  vyjadřuje politování nad tím, že v návrh mandátu k jednání neobsahuje žádná ustanovení o zajištění udržitelného rozvoje v zemědělství, a to navzdory obrovským výzvám, jimž zemědělci v zemích AKT čelí v důsledku změny klimatu; vyzývá jednající strany, aby do nové dohody zahrnuly režimy podpory pro udržitelné zemědělské postupy;

22.  vyzývá k většímu zapojení občanské společnosti do politického dialogu, plánování a provádění a do podpory při budování kapacit; zdůrazňuje, že je důležité, aby se do politického dialogu zapojila občanská společnost, zejména v případě místních skupin, jichž se politiky přímo dotýkají; zdůrazňuje v této souvislosti nebezpečí zmenšování prostoru pro občanskou společnost v některých zemích a potřebu zahrnout skupiny, jako jsou menšiny, mladí lidé a ženy, které nejsou schopny prosazovat své zájmy nebo které navzdory legitimním demokratickým zájmům nejsou svými vládami uznávány;

23.  zdůrazňuje, že zapojení občanské společnosti by mělo být postaveno na uznání různých funkcí, které plní, a že její úloha coby plnohodnotného aktéra v rámci dohody by se měla rozšířit;

24.  zdůrazňuje, že do nové dohody o partnerství AKT-EU je nezbytné v plné míře začlenit zásady účinné rozvojové spolupráce a že základ dohody a regionálních protokolů musí tvořit ustanovení, která mají zajistit odpovědnost jednotlivých zemí, zaměření na výsledky, inkluzivní povahu procesu rozvoje, transparentnost a vzájemnou odpovědnost; zdůrazňuje, že je třeba zajistit zeměpisně vyvážený přístup při přidělování pomoci s výrazným zaměřením na nejméně rozvinuté a nestabilní státy; domnívá se, že podmínění přidělování pomoci spoluprací s EU v otázkách migrace není v souladu s dohodnutými zásadami účinnosti rozvoje;

25.  zdůrazňuje, že v rámci budoucí obnovené spolupráce či partnerství mezi EU a AKT je třeba přijmout účinnější společná opatření k řešení různých problémů, jimž dnešní svět čelí, jako je boj proti terorismu a organizované trestné činnosti;

26.  připomíná, že budoucí dohoda musí poskytovat příležitost k posílení závazků a dodržování zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a měla by obsahovat mechanismy pro její systematické monitorování; v této souvislosti připomíná úlohu, kterou hrají delegace EU při prosazování soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, a zdůrazňuje, že je důležité vést na úrovni jednotlivých zemí pravidelný dialog;

27.  zdůrazňuje význam zapojení finančních prostředků ze soukromého sektoru, usnadnění dlouhodobého rozvoje místních kapitálových trhů a zabezpečení pákového efektu omezených rozpočtů oficiální rozvojové pomoci pro maximalizaci účinku a financování udržitelného rozvoje;

28.  připomíná, že je důležité posílit parlamentní rozměr budoucí dohody a zaručit tak skutečné poradní pravomoci pro budoucí zastřešující Smíšené parlamentní shromáždění a také to, že tato smlouva zajistí otevřený demokratický a komplexní parlamentní dialog; žádá, aby byla zaručena právní a provozní nezávislost; požaduje, aby Smíšené parlamentní shromáždění bylo úzce zapojeno do provádění dohody a aby bylo pravidelně konzultováno ve všech záležitostech, které jsou pro partnerství důležité; je přesvědčen, že Smíšené parlamentní shromáždění by mělo být plně zapojeno do jednání o budoucím partnerství;

29.  vyzývá k dalšímu úsilí o zlepšení dohledu Smíšeného parlamentního shromáždění nad plánováním v oblasti rozvoje;

30.  je přesvědčen, že pravidelné schůzky na úrovni AKT-EU pořádané nejméně jednou ročně jsou zapotřebí k tomu, aby byla zajištěna kontinuita a stabilita partnerství a aby bylo v souladu s požadavkem Parlamentu možné pravidelně podávat zprávy a vypracovávat vzájemná hodnocení pokroku dosaženého při plnění cílů udržitelného rozvoje a posouzení dodržování lidských práv a dalších základních prvků dohody;

31.  doporučuje proto, aby Smíšené parlamentní shromáždění bylo přizpůsobeno nové regionální struktuře a nadále se zaměřovalo na práci na regionálních fórech a zajišťovalo intenzivní zapojení národních a regionálních parlamentů; domnívá se, že Rada ministrů AKT-EU a Smíšené parlamentní shromáždění by se měly pravidelně setkávat na plenárním zasedání, avšak méně často než v současnosti, a sice střídavě v Evropské unii a v jednom ze států AKT, aniž by shromáždění bylo odkázáno na to, zda bude Rada svolána; vyzývá členské státy EU vykonávající předsednictví v Radě, aby se výrazněji zapojily do příprav, organizace a pořádání zasedání Smíšeného parlamentního shromáždění;

32.  žádá, aby se schůzky mezi členy parlamentů z EU a AKT na úrovni regionálních dohod konaly nejméně jednou ročně v každém regionu a aby tyto schůzky doplňovalo mnohostranné fórum, do něhož by byly zapojeny nestátní subjekty, včetně občanské společnosti, mladých lidí a soukromého sektoru;

33.  je přesvědčen, že Panafrický parlament musí fungovat jako silný pilíř budoucí dohody mezi EU a Afrikou, zejména ve vztahu k Radě EU-Afrika a souběžně s ní; v této souvislosti vyzývá Komisi a partnery ze zemí AKT, aby zveřejnili návrhy textů o parlamentním rozměru a úloze Panafrického parlamentu v rané fázi jednání a aby v této věci vedli s Panafrickým parlamentem a Evropským parlamentem konzultace;

34.  připomíná, že podle čl. 218 odst. 10 SFEU musí být Parlament okamžitě a plně informován ve všech etapách vyjednávacího postupu, a opakuje, že je třeba dohodnout se na zdokonalených praktických ujednáních pro spolupráci a sdílení informací v rámci celého životního cyklu mezinárodních dohod; dále vyzývá Radu a Komisi, aby Smíšené parlamentní shromáždění plně a neprodleně informovaly o jednáních;

35.  žádá Radu Evropské unie, aby zveřejnila mandát přijatý Radou, a státy AKT vyzývá, aby v případě svého mandátu učinily totéž;

36.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, Radě AKT, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi Africké unie, Panafrickému parlamentu a předsednictvu Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU.

(1) http://www.europarl.europa.eu/intcoop/acp/03_01/pdf/mn3012634_en.pdf (2) http://www.wipo.int/edocs/trtdocs/en/acp/trt_acp_3.pdf (3) Přijaté texty, P8_TA(2016)0371. (4) Přijaté texty, P8_TA(2016)0437. (5) Úř. věst. C 349, 17.10.2017, s. 11. (6) Úř. věst. C 310, 25.8.2016, s. 19. (7) Úř. věst. C 170, 30.5.2017, s. 36. (8) http://www.europarl.europa.eu/intcoop/acp/2015_acp2/pdf/1081264en.pdf