Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2273(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0197/2018

Předložené texty :

A8-0197/2018

Rozpravy :

Hlasování :

PV 14/06/2018 - 7.13
CRE 14/06/2018 - 7.13

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0268

Přijaté texty
PDF 589kWORD 67k
Čtvrtek, 14. června 2018 - Štrasburk
Kontrola uplatňování práva EU v roce 2016
P8_TA(2018)0268A8-0197/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2018 o kontrole uplatňování práva EU v roce 2016 (2017/2273(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), zejména na články 1, 2 a 3 této smlouvy,

–  s ohledem na 33. výroční zprávu Komise o kontrole uplatňování práva Unie za rok 2015 (COM(2016)0463),

–  s ohledem na 34. výroční zprávu Komise o kontrole uplatňování práva Unie za rok 2016 (COM(2017)0370),

–  s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Zpráva o hodnocení projektu EU Pilot“ (COM(2010)0070),

–  s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Druhá zpráva o hodnocení projektu EU Pilot“ (COM(2011)0930),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. října 2016 o kontrole uplatňování práva Unie: výroční zpráva za rok 2014(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. prosince 2016 nazvané „Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“(C(2016)8600),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. března 2002 o vztazích se stěžovatelem ve věcech porušení práva Společenství (COM(2002)0141),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. dubna 2012 nazvané „Aktualizace sdělení o vztazích se stěžovatelem v případech uplatňování práva Unie“ (COM(2012)0154),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2014 nazvané „Nový postup EU pro posílení právního státu“ (COM(2014)0158),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. května 2015 nazvané„Zlepšování právní úpravy k dosažení lepších výsledků – agenda EU“ (COM(2015)0215),

–  s ohledem na rámcovou dohodu o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí(2),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2001/470/ES ze dne 28. května 2001 o vytvoření Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci(3),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 13. dubna 2016(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o 30. a 31. výroční zprávě o kontrole uplatňování práva EU (2012–2013)(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2016 o otevřené, efektivní a nezávislé správě Evropské unie(7) a usnesení ze dne 15. ledna 2013 obsahující doporučení Komisi o správním právu procesním Evropské unie(8);

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2016 nazvané „Dosahování přínosů politik EU v oblasti životního prostředí s pomocí pravidelného přezkumu jejich provádění“ (COM(2016)0316) a ze dne 3. února 2017 nazvané „Přezkum provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí: společné výzvy a jak sjednotit úsilí za účelem dosažení lepších výsledků“ (COM(2017)0063),

–  s ohledem na evropský pilíř sociálních práv,

–  s ohledem na článek 52 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro ústavní záležitosti, Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a Petičního výboru (A8–0197/2018),

A.  vzhledem k tomu, že článek 17 Smlouvy o Evropské unii (SEU) vymezuje základní úlohu Komise jakožto strážkyně Smluv;

B.  vzhledem k tomu, že v článku 2 Smlouvy o EU se uvádí, že Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin; a vzhledem k tomu, že řádné uplatňování práva EU je tudíž zásadní k dosažení politických cílů EU stanovených ve Smlouvách a v sekundárních právních předpisech; vzhledem k tomu, že podle článku 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) usiluje Unie při všech svých činnostech o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy;

C.  vzhledem k tomu, že podle článku 2 SEU a článku 21 Listiny základních práv Evropské unie je rovnost žen a mužů jednou ze základních hodnot, na nichž je EU založena, a vzhledem k tomu, že Unie má ve všech svých činnostech usilovat o boj proti všem formám diskriminace, odstraňování nerovností a podporu rovných příležitostí a rovného zacházení;

D.  vzhledem k tomu, že článek 3 SEU stanoví, že mezi cíle Unie patří podpora míru, jejích hodnost a blahobytu jejích obyvatel a usilování o udržitelný rozvoj Evropy, který je založen na vyváženém hospodářském růstu a cenové stabilitě, vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství směřujícím k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku a na vysokém stupni ochrany a zlepšování kvality životního prostředí, a že dále stanoví, že Unie bojuje proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci a podporuje sociální spravedlnost a ochranu, rovnost mužů a žen, mezigenerační solidaritu a ochranu práv dítěte,

E.  vzhledem k tomu, že v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie musejí členské státy poskytovat Komisi jasné a přesné informace o tom, jakým způsobem provádějí směrnice EU ve svých právních předpisech; a vzhledem k tomu, že podle společného politického prohlášení Komise a členských států ze dne 28. září 2011(9) a společného politického prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 27. října 2011(10) mohou být členské státy při oznamování vnitrostátních prováděcích opatření Komisi rovněž požádány o poskytnutí dokumentů, které vysvětlují, jakým způsobem směrnice ve vnitrostátním právu provedly;

F.  vzhledem k tomu, že podle čl. 4 odst. 3 SEU a čl. 288 odst. 3 a čl. 291 odst. 1 SFEU nesou členské státy primární odpovědnost za správné provádění a uplatňování práva EU ve stanovených lhůtách a také za poskytnutí dostatečných prostředků k zajištění účinné právní ochrany v oblastech, na které se právo Unie vztahuje;

G.  vzhledem k tomu, že správné uplatňování práva EU zaručuje přínos politik Unie všem evropským občanům a rovné podmínky pro podniky;

H.  vzhledem k tomu, že po přijetí sdělení s názvem „Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“ v prosinci 2016 se Komise rozhodla zaměřit na případy, kdy členské státy neoznámily prováděcí opatření, kdy tato opatření nesprávně provádějí směrnice ve vnitrostátním právu nebo kdy členské státy nesplnily rozsudek Soudního dvora EU (podle čl. 260 odst. 2 SFEU), vážně poškozují finanční zájmy EU nebo zasahují do výlučných pravomocí EU;

I.  vzhledem k tomu, že podle čl. 6 odst. 1 SEU má Listina základních práv Evropské unie stejnou právní sílu jako Smlouvy a vztahuje se na orgány, instituce a jiné subjekty Unie a členské státy tehdy, pokud uplatňují právo Unie (čl. 51 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie);

J.  vzhledem k tomu, že postupy v rámci mechanismu EU Pilot mají zajistit užší a ucelenější spolupráci mezi Komisí a členskými státy s cílem napravit případy porušení práva EU v rané fázi prostřednictvím dvoustranného dialogu, aby se, pokud to bude možné, předešlo nutnosti přistoupit k formálnímu řízení o nesplnění povinnosti;

K.  vzhledem k tomu, že je nezbytné – v reakci na stávající demokratický deficit a s odkazem na své usnesení ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva – vytvořit nový mechanismus poskytující jednotný a soudržný rámec založený na stávajících nástrojích a mechanismech, který by měl být jednotně uplatňován ve všech orgánech EU a ve všech členských státech;

L.  avšak vzhledem k tomu, že v rámci nových politik přijatých Komisí s cílem zajistit soulad s právem EU není cílem projektu EU Pilot prodlužovat řízení o nesplnění povinnosti, které je samo o sobě prostředkem pro zahájení dialogu s členským státem k řešení problému;

M.  vzhledem k tomu, že v zájmu zajištění strategičtějšího a účinnějšího přístupu k prosazování práva při řešení případů nesplnění povinnosti se Komise ve svém sdělení nazvaném „Lepší výsledky prostřednictvím lepšího uplatňování“ rozhodla zahajovat řízení o nesplnění povinnosti, aniž by se spoléhala na mechanismus EU Pilot, pokud to v daném případě nepovažuje za užitečné;

N.  vzhledem k tomu, že v roce 2016 obdržela Komise 3 783 nových stížností na možné porušení práva EU, přičemž nejvíce stížností bylo podáno na tyto členské státy: Itálie (753), Španělsko (424) a Francie (325);

O.  vzhledem k tomu, že podle čl. 258 odst. 1 a 2 SFEU, má-li Komise za to, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj ze Smluv vyplývá, vydá o tom odůvodněné stanovisko, a pokud daný členský stát stanovisku ve lhůtě stanovené Komisí nevyhoví, může předložit věc Soudnímu dvoru EU;

P.  vzhledem k tomu, že v roce 2016 otevřela Komise 847 nových řízení o nesplnění povinnosti z důvodu opožděného provedení směrnic ve vnitrostátním právu;

Q.  vzhledem k tomu, že v roce 2016 bylo stále otevřeno 95 případů nesplnění povinnosti, u nichž Soudní dvůr EU rozhodl, že dotčené členské státy porušily právní předpisy EU;

R.  připomíná, že ve svém usnesení ze dne 25. října 2016 o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva Parlament Komisi vyzval, aby do září 2017 předložila na základě článku 295 SFEU návrh na uzavření Paktu Unie o demokracii, právním státu a základních právech v podobě interinstitucionální dohody, jež by stanovila opatření usnadňující spolupráci mezi orgány Unie a členskými státy v rámci článku 7 SEU;

S.  vzhledem k tomu, že rámcová dohoda o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí stanoví, že budou sdíleny informace o všech řízeních o nesplnění povinnosti na základě zaslaných výzev, tato dohoda se však nevztahuje na neformální postup „EU Pilot“, který předchází zahájení formálního řízení o nesplnění povinnosti;

T.  vzhledem k tomu, že článek 41 Listiny základních práv Evropské unie definuje právo na řádnou správu jako právo každého na to, aby jeho záležitosti byly orgány a institucemi Unie řešeny nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě, a vzhledem k tomu, že článek 298 SFEU stanoví, že při plnění svých úkolů se orgány, instituce a jiné subjekty Unie opírají o otevřenou, efektivní a nezávislou evropskou správu;

U.  vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení ze dne 3. února 2017 nazvaném „Přezkum provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí“ uvádí, že stanovila strukturovaný a komplexní dialog s členskými státy o provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí a, aniž by byly dotčeny její vymáhací pravomoci podle Smluv EU, nabízí členským státům možnost usnadnit jim jejich činnost prostřednictvím nového zvláštního rámce;

V.  vzhledem k tomu, že podle článku 157 SFEU a na základě článku 19 SFEU je možné vydávat právní předpisy, jejichž cílem je bojovat proti všem formám diskriminace, včetně diskriminace na základě pohlaví;

W.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy se v prohlášení č. 19 připojeném k závěrečnému aktu z mezivládní konference, která přijala Lisabonskou smlouvu, zavázaly k „boji proti veškerým formám domácího násilí [...], k předcházení těmto trestným činům a jejich trestání, jakož i k podpoře a ochraně obětí“;

X.  vzhledem k tomu, že na základě článků 79 a 83 SFEU byly přijaty právní předpisy EU proti obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi; vzhledem k tomu, že z programu Práva, rovnost a občanství jsou financována mimo jiné opatření, která přispívají k vymýcení násilí na ženách;

Y.  vzhledem k tomu, že mnoho směrnic EU, a zejména směrnice zaměřené na rovnost žen a mužů, se v řadě členských států řádně neprovádějí a nechávají osoby různých pohlaví bez ochrany před diskriminací v oblasti přístupu k zaměstnání, ke zboží a službám;

Z.  vzhledem k tomu, že diskriminace na základě pohlaví se prolíná s dalšími typy diskriminace, jako je například diskriminace na základě rasy a etnického původu, náboženství, zdravotního postižení, zdravotního stavu, genderové identity, sexuální orientace, věku nebo sociálně-ekonomických podmínek;

AA.  vzhledem k tomu, že 33 % žen v EU zažilo fyzické nebo sexuální násilí a 55 % žen bylo sexuálně obtěžováno, z toho 32 % na pracovišti; vzhledem k tomu, že ženy jsou zvláště ohroženy sexuálním a fyzickým násilím, násilím na internetu, kybernetickou šikanou a pronásledováním; vzhledem k tomu, že více než polovina ženských obětí vražd je zavražděna svým partnerem nebo příbuzným; vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách je jedním z nejrozšířenějších porušování lidských práv na světě, a to bez ohledu na věk, národnost, náboženské vyznání, vzdělání nebo finanční a sociální postavení oběti, a představuje tak hlavní překážku rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že počet femicid v členských státech neklesá;

AB.  vzhledem k tomu, že průzkum EU o osobách LGBT ukázal, že lesbické, bisexuální a transgender ženy čelí obrovskému riziku diskriminace na základě jejich sexuální orientace nebo genderové identity; vzhledem k tomu, že 23 % lesbických žen a 35 % transgender osob bylo za posledních pět let nejméně jednou fyzicky/sexuálně napadeno nebo jim bylo vyhrožováno násilím, a to v domácím prostředí či jinde (na ulici, ve veřejné dopravě, na pracovišti apod.);

AC.  vzhledem k tomu, že pokud jde o uplatňování a prosazování práva EU v oblasti rovnosti žen a mužů v členských státech, byly zjištěny konkrétní problémy související s prováděním a uplatňováním příslušných směrnic, jako jsou podstatné nedostatky právních předpisů a jejich nedůsledné uplatňování vnitrostátními soudy;

AD.  vzhledem k tomu, že instituce a mechanismy pro rovnost žen a mužů hrají ve vnitrostátních správních strukturách často jen okrajovou roli, bývají rozděleny mezi různé oblasti politik, brzděny složitými mandáty, nemají k dispozici dostatek vhodných zaměstnanců, odborné přípravy, údajů a potřebných zdrojů a nedostává se jim dostatečné podpory ze strany politického vedení;

AE.  vzhledem k tomu, že podle srovnávací analýzy evropských právních předpisů o nediskriminaci, kterou v roce 2017 zveřejnila Evropská síť právních expertů v oblasti rovnosti žen a mužů a nediskriminace, ve velké většině zemí stále přetrvávají vážné problémy týkající se vnímání tohoto problému a povědomí o něm, protože jednotlivci často nejsou informováni o svých právech na ochranu před diskriminací ani o existenci ochranných mechanismů; vzhledem k tomu, že tato analýza poukázala na další problémy v souvislosti s prosazováním antidiskriminačních směrnic EU, jako jsou chybějící (nebo příliš restriktivní) pravomoci organizací a sdružení, pokud jde o jejich účast v řízeních jménem nebo na podporu obětí diskriminace, restriktivní uplatňování přesunu důkazního břemene i řada překážek bránících účinnému přístupu ke spravedlnosti, které v podstatě fungují jako překážka bránící občanům v plném užívání a ochraně jejich práv vyplývajících z ustanovení antidiskriminačních právních předpisů;

AF.  vzhledem k tomu, že podle indexu rovnosti žen a mužů z roku 2017 Evropského institutu pro rovné postavení žen a mužů (EIGE) dochází pouze k nepatrným zlepšením, což jasně ukazuje, že EU je od dosažení rovnosti žen a mužů stále daleko, přičemž celkové hodnocení je nyní 66,2 bodů ze 100, pouze o čtyři body více než před deseti lety;

AG.  vzhledem k tomu, že pokud jde o oblast rozhodování, z výše uvedených údajů o rovnosti žen a mužů vyplývá, že v posledním desetiletí došlo ke zlepšení o téměř deset bodů, tj. na 48,5 bodu, tato oblast má však stále nejnižší počet bodů ze všech; vzhledem k tomu, že tento nepříznivý údaj odráží především nerovnoměrné zastoupení žen a mužů v politice a poukazuje na demokratický deficit ve správě EU;

AH.  vzhledem k tomu, že zpráva nadace Eurofound o rozdílech v zaměstnanosti mužů a žen odhaduje, že tyto rozdíly stojí EU přibližně 370 miliard EUR ročně, což odpovídá 2,8 % HDP EU;

AI.  vzhledem k tomu, že podle průzkumu nadace Eurofound týkajícího se pracovních podmínek ukazuje složený ukazatel placené a neplacené pracovní doby, že při součtu placené a neplacené pracovní doby pracují ženy déle;

AJ.  vzhledem k tomu, že ačkoli EU usiluje o rovnost žen a mužů v rozhodovacích procesech, správní rady agentur EU jsou genderově velmi nevyvážené a vykazují přetrvávající vzorce genderové segregace;

AK.  vzhledem k tomu, že feminizace chudoby je v EU skutečností a že řádné a úplné uplatňování a prosazování právních předpisů EU v oblasti rovnosti lidí obecně a rovnosti žen a mužů by mělo jít ruku v ruce s politikami zaměřenými na velmi vysoké míry nezaměstnanosti, chudoby a sociálního vyloučení žen; vzhledem k tomu, že nedostatek politik v oblasti rovnosti a nedostatečné provádění právních předpisů v oblasti rovnosti žen a mužů a rovnosti obecně nadále ohrožují ženy a zvyšují riziko chudoby a sociální marginalizace v důsledku jejich vyloučení z trhu práce;

AL.  vzhledem k tomu, že řádné provádění stávajících právních předpisů je pro dosažení rovnosti žen a mužů klíčové; vzhledem k tomu, že přestože přepracovaná směrnice 2006/54/ES jasně zakazuje jak přímou, tak nepřímou diskriminaci v odměňování, a ačkoli ženy v průměru dosahují vysoké úrovně vzdělání, rozdíly v odměňování žen a mužů činily v roce 2015 stále 16,3 %;

AM.  vzhledem k tomu, že při monitorování uplatňování stávajících právních předpisů EU je třeba velmi dbát na dodržování zásady rovnosti žen a mužů;

AN.  vzhledem k tomu, že shromažďování údajů, pokud možno rozčleněných podle pohlaví, je zásadně důležité pro hodnocení dosavadního pokroku při uplatňování práva EU;

1.  vítá rozhodnutí Komise(11) neprodleně reagovat na případy nesplnění povinnosti a podporuje její úsilí o neformální řešení problémů spojených s uplatňováním právních předpisů EU; vyzývá Komisi, aby zlepšila systém pro řešení problémů EU Pilot;

2.  je znepokojen nárůstem celkového počtu řízení o nesplnění povinnosti v roce 2016, který je nejvyšší za posledních pět let;

3.  vítá výroční zprávu Komise o kontrole uplatňování práva EU v roce 2016 a konstatuje, že podle této zprávy jsou životní prostředí, spravedlnost a spotřebitelé, daně a vnitřní trh čtyřmi oblastmi, v nichž byl proti členským státům v roce 2016 zahájen nejvyšší počet řízení o nesplnění povinnosti v souvislosti s prováděním právních předpisů ve vnitrostátním právu;

4.  připomíná, že právo předložit petici Parlamentu představuje základní kámen evropského občanství, jak je zakotveno v článcích 20 a 227 SFEU a článku 44 Listiny základních práv Evropské unie, a že podle nedávných průzkumů veřejného mínění je občané v pořadí důležitosti řadí na druhé místo; zdůrazňuje význam petic jakožto prostředku, díky němuž se mohou občané a rezidenti EU cítit zapojeni do činnosti Unie a vyjádřit své znepokojení ohledně případů nesprávného použití či porušení práva EU i možných mezer v tomto právu a zároveň upozornit na tyto nedostatky v naději, že se pro oznámené problémy najde rychlé a účinné řešení; sdílí názor Komise, že činnost zaměřená na zajištění účinného prosazování stávajících právních předpisů EU musí být považována za stejně důležitou jako činnost zaměřená na vytváření předpisů nových; vyzývá Komisi, aby v této souvislosti zlepšila své vyřizování petic v tom smyslu, že bude poskytovat včasné a důkladné odpovědi;

5.  upozorňuje na studii, kterou zadal Petiční výbor Parlamentu tematické sekci C, nazvanou „Kontrola uplatňování práva Unie: nástroje a výzvy“ a vítá její konkrétní doporučení ohledně toho, jaké kroky má Parlament učinit; upozorňuje na nedávno zveřejněnou studii zadanou tematické sekci C nazvanou „Účinný přístup ke spravedlnosti“ v návaznosti na opakující se tvrzení, která vyplynula z vyřizování několika petic; souhlasí s návrhem Komise podporovat v jednotlivých členských státech justiční vzdělávání v oblasti práva EU s cílem zajistit jednotnost rozhodnutí, a tudíž stejné prosazování práv v celé Unii;

6.  vítá skutečnost, že zpráva Komise za rok 2016 je v porovnání s předchozími zprávami transparentnější a obsahuje více statistických informací; lituje však toho, že neuvádí žádné přesné informace o počtu petic, které vedly k zahájení postupů v rámci mechanismu EU Pilot či k zahájení řízení o nesplnění povinnosti, a žádá Komisi, aby dodala tyto konkrétní informace; s politováním konstatuje, že ani Parlament ani předkladatelé petic nejsou do těchto postupů zapojeni; opakuje svou výzvu Komisi, aby s Parlamentem sdílela informace o všech postupech otevřených v rámci mechanismu EU Pilot i o zahájených řízeních o nesplnění povinnosti s cílem zvýšit transparentnost, zkrátit řešení sporů prostřednictvím Petičního výboru, budovat důvěru v projekt EU a v konečném důsledku prohloubit legitimitu mechanismu EU Pilot, zejména pokud jde o řízení o nesplnění povinnosti; vyzývá Komisi, aby systematicky sdělovala svá rozhodnutí a jednotlivé kroky přijaté sborem komisařů, a aby zveřejňovala pořady jednání a hlavní výsledky souhrnných schůzí; bere na vědomí rozhodnutí Soudního dvora v případech C-39/05 P, C-52/05 P a C-562/14 P z května 2017, podle nichž by dokumenty projednávané v rámci mechanismu EU Pilot neměly být zveřejňovány, pokud existuje riziko ovlivnění povahy řízení o nesplnění povinnosti či jeho průběhu nebo ohrožení cílů tohoto řízení; vyzývá Komisi, aby poté, co toto riziko pomine, tj. až budou postupy v rámci mechanismu EU Pilot ukončeny, zveřejnila dokumenty, které si vyměňovala s členskými státy; podporuje v této souvislosti návrh evropského veřejného ochránce práv týkající se včasného použití a transparentnosti mechanismu EU Pilot před zahájením řízení o nesplnění povinnosti; zdůrazňuje, že je důležité, aby všechny zúčastněné subjekty byly průběžně informovány a aby se do postupů v rámci mechanismu EU Pilot vneslo více transparentnosti; vyjadřuje politování nad tím, že Komise důsledně nereagovala na obavy vznesené poslanci EP v souvislosti s postupy v rámci mechanismu EU Pilot, a vyzývá Komisi, aby Petiční výbor informovala o všech významných fázích šetření a o průběžném dialogu s členskými státy v souvislosti s otevřenými peticemi; opakuje svou výzvu Komisi, aby do své výroční zprávy zahrnovala míru provádění nařízení a směrnic EU;

7.  domnívá se, že vysoký počet řízení o nesplnění povinnosti ukazuje, že zajištění včasného a správného provedení právních předpisů EU v členských státech představuje i nadále velkou výzvu a prioritu, a to s ohledem na nový, strategičtější a účinnější přístup k prosazování právních předpisů, který Komise přijala na rok 2016; domnívá se, že mnohé případy nesplnění povinnosti mohou vyplývat z toho, že některé členské státy nevynakládají na veřejnou správu dostatečné zdroje;

8.  zdůrazňuje skutečnost, že počet nových stížností je nejvyšší od roku 2011, že oproti předchozímu roku došlo k 67,5% nárůstu, že byl podán rekordní počet 3783 nových stížností a podíl vyřešených případů se snížil, dále že na konci roku 2016 zůstávalo nevyřešeno 1657 případů nesplnění povinnosti, že v průběhu roku 2016 bylo otevřeno 986 nových případů nesplnění povinnosti, z nichž 847 se týkalo pozdního provedení ve vnitrostátních právních předpisech; se znepokojením konstatuje, že 95 případů nesplnění povinnosti je i po rozhodnutí Soudního dvora stále otevřeno, jelikož Komise dospěla k závěru, že dotčené členské státy dosud nesplnily rozsudky podle článku 258 SFEU, a že se to nejčastěji týká oblastí „zaměstnanosti“ a „spravedlnosti a spotřebitelů“, po nichž následuje vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, daně a cla a životní prostředí;

9.  vítá pokles počtu nových případů otevřených v rámci mechanismu EU Pilot v roce 2016 (790 oproti 881 případům v roce 2014) a skutečnost, že tento počet je nejnižší od roku 2011, přestože Komise nezahajuje žádné postupy v rámci mechanismu EU Pilot v případě opožděného provádění směrnic ve vnitrostátním právu; konstatuje nicméně, že podíl vyřešených případů se ve srovnání s rokem 2015 nepatrně snížil (ze 75 % na 72 %); v této souvislosti žádá Komisi, aby vyjasnila svůj způsob stanovování priorit, pokud jde o její politiku v oblasti prosazování právních předpisů, na jejichž základě bude svou činnost v oblasti prosazování práva směřovat tam, kde může přinést skutečnou změnu, i své politické priority při řešení problémů, které odhalují systémové slabiny v právních systémech členských států;

10.  konstatuje, že odhodlání Komise postupovat při vymáhání unijního práva strategičtějším způsobem nedávno vedlo k ukončení řízení o nesplnění povinnosti z politických důvodů; vyzývá proto Komisi, aby v budoucích monitorovacích zprávách objasňovala úvahy, jež stojí v pozadí takovýchto rozhodnutí;

11.  zdůrazňuje, že většina případů v rámci mechanismu EU Pilot, které vedly k formálním řízením o nesplnění povinnosti, se týkala zejména politik souvisejících s životním prostředím, vnitřním trhem, průmyslem, podnikáním a malými a středními podniky, energetikou a daněmi a cly; dále konstatuje, že nejvyšší počet případů v rámci mechanismu EU Pilot, po nichž následovalo řízení o nesplnění povinnosti, měly Maďarsko, Německo, Španělsko a Polsko;

12.  je si vědom toho, že primární odpovědnost za řádné provádění a uplatňování práva EU nesou členské státy, zdůrazňuje však, že tato skutečnost nezprošťuje unijní orgány povinnosti dodržovat primární právo EU při přijímání sekundárních právních předpisů, tím spíše, pokud se jedná o oblast právního státu a základních práv v souvislosti s Listinou základních práv Evropské unie;

13.  poukazuje na to, že řádné provádění a uplatňování práva EU má zásadní význam pro uskutečňování politiky EU v souladu se zásadou rovnosti žen a mužů zakotvenou ve Smlouvách a pro podporu a posilování vzájemné důvěry mezi veřejnými orgány jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni, jakož i mezi orgány a občany, přičemž rovněž připomíná, že základem pro dobrou spolupráci a účinné uplatňování práva EU jsou důvěra a právní jistota;

14.  je znepokojen tím, že v některých členských státech přetrvávají při provádění a prosazování právních předpisů EU v oblasti životního prostředí významné nedostatky, zejména s ohledem na nakládání s odpady, infrastrukturu pro čištění odpadních vod a dodržování mezních hodnot pro kvalitu ovzduší;

15.  zdůrazňuje důležitou úlohu sociálních partnerů, organizací občanské společnosti, evropských občanů a dalších zúčastněných stran při monitorování a oznamování nedostatků při provádění a uplatňování právních předpisů EU ze strany členských států; vítá proto větší angažovanost občanů ve věci provádění právních předpisů EU, včetně klíčové úlohy oznamovatelů v soukromém i veřejném sektoru; zdůrazňuje, že unijní občané musí být z povahy právní úpravy prvními, kdo budou srozumitelným, účinně dostupným, transparentním způsobem a včasně informováni o tom, zda a které vnitrostátní předpisy byly přijaty při provádění právní úpravy EU ve vnitrostátním právu a které vnitrostátní orgány jsou odpovědné za zajištění jejich řádného provedení;

16.  bere na vědomí význam, který přisuzuje Komise včasnému a správnému provedení práva EU ve vnitrostátních právních předpisech a existenci jasných vnitřních rámcových ustanovení, která od členských států vyžadují, aby upřednostňovaly tento cíl, aby se předešlo porušování právních předpisů EU a zajistilo, že jednotlivci a podniky mohou těžit z jejich efektivního a účinného provádění;

17.  poukazuje však na to, že nereálné lhůty pro provedení právních předpisů mohou členským státům znemožnit jejich dodržování, což znamená implicitní přijetí opožděného provádění; naléhavě vyzývá orgány EU, aby se dohodly na realističtějším harmonogramu provádění nařízení a směrnic a současně náležitě zohlednily čas potřebný pro ověření a konzultace; domnívá se, že Komise by měla předkládat zprávy, souhrny a revize právních předpisů v termínech dohodnutých spolunormotvůrci a v souladu s platnými právními předpisy;

18.  poukazuje na to, že v roce 2016 mělo být provedeno 70 směrnic, což oproti 56 směrnicím v roce 2015 představuje nárůst; vyjadřuje znepokojení nad prudkým nárůstem počtu nových případů nesplnění povinnosti z důvodu opožděného provedení z 543 na 847; vyjadřuje politování nad tím, že na konci roku 2016 bylo stále nedořešeno 868 případů nesplnění povinnosti z důvodu opožděného provedení směrnic, což je o 67,5 % více než na konci roku 2015, kdy těchto nedořešených případů bylo 518;

19.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že stejně jako v roce 2015 nesplnily členské státy všechny své závazky poskytnout informativní dokumenty společně s opatřeními, která přijaly k provedení směrnic ve vnitrostátním právu; domnívá se, že s ohledem na nerovnoměrnou kvalitu mnoha předložených informativních dokumentů by měla Komise poskytnout členským státům větší pomoc při jejich přípravě a sestavování srovnávacích tabulek;

20.  zdůrazňuje, že pokud se nezajistí, aby byly ve vnitrostátním právu včas a řádně provedeny stávající právní předpisy EU týkající se zásad rovných příležitostí pro muže a ženy, rovného přístupu k mužům a ženám v oblasti vzdělání, zaměstnání a povolání, stejné odměny za stejnou práci a rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a k jejich poskytování, jakož i stávající ustanovení týkající se zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a odstranění všech forem násilí páchaného na ženách a dívkách, budou občané a spolu s podniky v konečném důsledku ochuzeni o přínosy, na které mají podle práva EU nárok;

21.  zdůrazňuje, že EU byla vytvořena jakožto unie založená na zásadách právního státu a dodržování lidských práv (článek 2 SEU); konstatuje, že při provádění právních předpisů EU musí členské státy plně dodržovat základní práva zakotvená ve Smlouvách a v Listině základních práv Evropské unie; opětovně zdůrazňuje, že pečlivá kontrola aktů a opomenutí členských států a orgánů EU má zásadní význam;

22.  opětovně vyjadřuje své znepokojení nad počtem petic předložených Evropskému parlamentu a stížností předložených Komisi, které se týkají problémů, jež Komise údajně vyřešila;

23.  zdůrazňuje, že je důležité zachovat integritu právního řádu EU, který zahrnuje primární a sekundární právní předpisy a předpisy „měkkého“ práva (soft law); vyzývá v této souvislosti ke včasnému přijetí legislativních a nelegislativních iniciativ požadovaných k tomu, aby se evropský pilíř sociálních práv stal pro občany skutečností; vyzývá Komisi, aby uplatňovala co nejvíce transparentnosti a soudržnosti ve svém úsilí o vytvoření nového rámce pro řádné provádění právních předpisů EU, jako je např. přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí; vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření takového rámce, který bude konkrétně zaměřen na spravedlivý a vyvážený rozvoj, zaměstnanost, sociální věci a záležitosti týkající se začlenění v souvislosti s evropským pilířem sociálních práv;

24.  opakuje svou výzvu Komisi uvedenou v usnesení ze dne 25. října 2016, aby včas předložila návrh na uzavření Paktu Unie o demokracii, právním státu a základních právech (dále jen „pakt DRF“), čímž propojí své příslušné výroční tematické zprávy s výsledky stávajících monitorovacích mechanismů a nástrojů pravidelného přezkumu; připomíná, že Komise je jakožto strážkyně Smluv a za plného dodržování zásad řádné a efektivní správy stanovených v článku 298 SFEU a článcích 41 a 47 Listiny povinna monitorovat a posuzovat řádné provádění unijního práva, dodržování zásad a cílů zakotvených ve Smlouvách ze strany členských států a všech orgánů a institucí Unie a dodržování závazku aktivně pomáhat členským státům při provádění a uplatňování některých směrnic a nařízení; v této souvislosti doporučuje, aby byl tento úkol zohledněn v rámci výše uvedeného politického cyklu paktu DRF od roku 2018 a aby byly příslušné výroční tematické zprávy s výsledky stávajících monitorovacích mechanismů a pravidelných hodnotících nástrojů předkládány včas;

25.  připomíná, že Parlament při několika příležitostech vyzval Komisi, aby proaktivněji monitorovala, řídila a podporovala provádění právních předpisů a politik v oblasti životního prostředí;

26.  vítá závazek Komise aktivně pomáhat členským státům při provádění a uplatňování evropských právních předpisů tím, že bude pro určité směrnice a nařízení vypracovávat prováděcí plány;

27.  domnívá se, že vzhledem k tomu, že v souladu s interinstitucionální dohodou nese společnou odpovědnost za zajištění provádění a prosazování práva EU a že podle článku 14 SEU vykonává úlohu politické kontroly nad Komisí, měl by být Parlament automaticky informován o každém spuštění mechanismu EU Pilot a zahájení řízení o nesplnění povinnosti a měl by mu být umožněn adekvátní přístup k dokumentům souvisejícím s těmito dvěma druhy postupů, zejména pokud vyplývají z petic, a to při respektování ustanovení o důvěrnosti nezbytných pro úspěšné řešení případů;

28.  navrhuje, aby se zástupci členských států více angažovali při projednávání petic v Petičním výboru;

29.  bere na vědomí neuspokojivou úroveň uplatňování právních předpisů EU mezi členskými státy, jak dokládá velký počet stížností zaslaných Komisi a významný tok petic předložených Parlamentu; vítá záměr Komise vyjádřený v jejím sdělení z prosince 2016 zvýšit využívání preventivních nástrojů, jako jsou schůze na souborná témata, prováděcí pokyny, skupiny odborníků a specializované sítě (např. síť SOLVIT), a podporovat budování kapacit v členských státech s cílem prosazovat právní předpisy EU; vyzývá Komisi, aby využila ustanovení článku 197 SFEU za účelem provádění této obnovené politiky prosazování právních předpisů v plném partnerství s členskými státy a evropskými orgány; vyzývá Komisi, aby zlepšila své řešení petic tím, že bude poskytovat včasné a důkladné odpovědi;

30.  konstatuje, že 95 případů nesplnění povinnosti je stále otevřeno, a že ačkoli Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že členské státy nesplnily své povinnosti, pouze tři z těchto případů byly Komisí dále postoupeny Soudnímu dvoru EU na základě článku 260 SFEU; domnívá se, že je naprosto nezbytné zajistit plné a včasné provádění soudních rozhodnutí a v případě potřeby plně využít ustanovení článku 279 SFEU, aby se zabránilo jakémukoliv podkopávání práva EU a pravomoci Soudního dvora; vyzývá Komisi, aby tuto situaci řešila a pravidelně informovala Evropský parlament o dosaženém pokroku;

31.  zdůrazňuje, že všechny unijní orgány a instituce jsou vázány Smlouvami EU a Listinou(12);

32.  doporučuje, aby jakákoliv meziparlamentní diskuse o demokracii, právním státu a základních právech zahrnovala občanskou společnost a občanskou účast, např. prostřednictvím petic předložených Evropskému parlamentu a evropské občanské iniciativy;

33.  zdůrazňuje, že memoranda o porozumění uzavřená mezi orgány EU a členskými státy se podle článku 288 SFEU nepovažují za akty EU;

34.  zdůrazňuje klíčový význam účinnosti, transparentnosti a odpovědnosti při vypracovávání a uplatňování právních předpisů EU ze strany orgánů EU; v tomto ohledu obzvláště zdůrazňuje zásadu demokratické odpovědnosti (a úlohu, kterou v jejím prosazování hraje Parlament) a právo občanů EU na spravedlnost a řádnou správu, jak je stanoveno v článcích 41 a 47 Listiny; upozorňuje, že tato práva a zásady požadují, aby byl občanům umožněn odpovídající a snadný přístup k právním předpisům, které se jich týkají; připomíná, že tato práva a zásady by měly mít rovněž prvořadý význam pro členské státy při předkládání návrhů právních předpisů, jejichž účelem je provedení práva EU;

35.  vyzývá Komisi, aby v nezbytných případech a pokud to bude možné, zvýšila finanční zdroje EU, jako je např. Evropský sociální fond, věnované „posilování institucionální kapacity veřejných orgánů a zúčastněných stran a účinné veřejná správa“ za účelem podpory sociálního blahobytu a hospodářského rozvoje a zvýšení účinnosti právních předpisů v sociální oblasti; vyzývá Komisi, aby plně využila článek 197 SFEU s cílem posílit budování kapacit členských států při provádění a prosazování práva EU;

36.  vyzývá Komisi, aby připravila nástroje určené k tomu, aby členským státům pomohly rozpoznat problémy s prováděním předpisů a řešit je v počáteční fázi postupů o nesplnění povinnosti a pomohla jim nalézt společná řešení;

37.  připomíná, že právní předpisy vedoucí k nejflagrantnějším řízením o nesplnění povinnosti vycházejí ze směrnic; připomíná, že nařízení se povinně a přímo použijí ve všech členských státech; vyzývá proto Komisi, aby v případě, že hodlá vydávat návrhy právních předpisů, využívala v co největší míře nařízení; domnívá se, že by tento přístup mohl zmírnit riziko nadměrné regulace;

38.  připomíná, že předběžné otázky přispívají k objasnění způsobu, jakým se má uplatňovat právo Evropské unie; domnívá se, že využití tohoto postupu umožňuje jednotný výklad a provádění právních předpisů EU; vyzývá proto Komisi, aby účinněji sledovala plnění povinnosti vnitrostátních soudů předkládat žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce Soudnímu dvoru EU v souladu s článkem 267 SFEU; vybízí proto vnitrostátní soudy, aby v případě pochybností předkládaly otázky Soudnímu dvoru EU, čímž budou předcházet vzniku řízení o nesplnění povinnosti;

39.  vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost kontrole provádění směrnice Rady (EU) 2016/1164 ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu(13), a aby v případě potřeby zahájila řízení o nesplnění povinnosti, přičemž bude obezřetná zejména vůči nesprávnému či chybnému uplatňování legislativy;

40.  vítá pokračující úsilí Komise o prosazování pravidel EU v oblasti životního prostředí s cílem zajistit rovné podmínky pro všechny členské státy a hospodářské subjekty a řešit nedostatky při provádění a prosazování právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, v případě potřeby i prostřednictvím řízení o nesplnění povinnosti; upozorňuje však na známá omezení účinnosti předpisů EU v oblasti životního prostředí, a zejména směrnice o odpovědnosti za životní prostředí; vyzývá Komisi, aby vzala na vědomí usnesení Parlamentu ze dne 26. října 2017(14) o provádění směrnice o odpovědnosti za životní prostředí; upozorňuje na skutečnost, že v některých členských státech je právo na zdravé životní prostředí podkopáváno výraznými přetrvávajícími nedostatky v provádění a prosazování právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, zejména pokud jde o předcházení znečišťování ovzduší a vody, nakládání s odpady a infrastrukturu pro čištění odpadních vod; zdůrazňuje, že úplné provedení právních předpisů EU v oblasti životního prostředí by mohlo hospodářství EU každoročně ušetřit 50 miliard EUR, a to především v podobě nákladů na zdravotnictví a přímých nákladů na životní prostředí;

41.  zdůrazňuje, že acquis EU zahrnuje i mezinárodní dohody uzavřené Evropskou unií; s vážnými obavami konstatuje, že pravidla EU v oblasti životního prostředí nemusí být v souladu s Úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (dále jen „Aarhuská úmluva“)(15), pokud jde o neposkytnutí dostatečného přístupu ke spravedlnosti pro organizace na ochranu životního prostředí a pro veřejnost; vyzývá proto Komisi, aby věnovala pozornost zjištěním a doporučením Výboru pro dohled nad dodržováním Aarhuské úmluvy(16) a postoji Rady ze dne 17. července 2017(17) a prozkoumala způsoby a prostředky, jak dodržet Aarhuskou úmluvu způsobem, který je slučitelný se základními zásadami právního řádu Unie a jeho systémem soudního přezkumu;

42.  vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost provádění opatření přijatých v oblasti azylu a migrace tak, aby byl zajištěn jejich soulad se zásadami zakotvenými v Listině, aby spolupracovala s členskými státy na překonání případných obtíží, s nimiž se mohou při tomto provádění setkávat, a aby v příslušných případech zahájila nezbytná řízení o nesplnění povinnosti; se znepokojením konstatuje, že některé členské státy ignorují své povinnosti v souvislosti s otázkami azylu a migrace, především pokud jde o relokaci žadatelů o azyl; zdůrazňuje, že je nutné, aby byl řešen problém nedostatečné solidarity mezi některými členskými státy v oblasti azylu a migrace, a to tak, aby všechny členské státy plnily své závazky; vyzývá členské státy, aby řešily nárůst obchodování s lidmi za účelem vykořisťování pracovní síly a sexuálního vykořisťování;

43.  vyzývá Komisi, aby efektivním způsobem reagovala na vývoj situace v oblasti migrace a bezpečnosti a účinně prosazovala evropský program pro migraci, jakož i související prováděcí balíčky právních předpisů; žádá členské státy, aby řádně provedly směrnici o navracení (2008/115/ES)(18) a pravidelně podávaly zprávy o provádění evropského programu pro migraci;

44.  vyzývá Komisi, aby zkontrolovala slučitelnost smluv na nulový počet hodin s právními předpisy EU v oblasti zaměstnanosti, včetně směrnice o pracovní době na částečný úvazek, neboť v roce 2016 bylo podáno mnoho petic týkajících se nejisté práce;

45.  vítá skutečnost, že zpráva uznává úlohu, již pomocí parlamentních otázek a petic Parlament sehrává při upozorňování Komise na nedostatky v uplatňování práva EU v členských státech; zdůrazňuje, že důkladnější kontrola vlád jejich vnitrostátními parlamenty, pokud jsou vlády zapojeny do procesu tvorby právních předpisů, posílí účinnější uplatňování práva EU, jak předpokládají Smlouvy;

46.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že je s ohledem na nesourodé překlady mnoha směrnic do úředních jazyků EU pravděpodobné, že jsou různé jazykové verze příčinou různorodých výkladů příslušných znění a rozdílů v jejich provádění v právu členských států; s politováním konstatuje, že takové rozdíly v provádění a právním výkladu směrnic nelze odhalit systematicky, ale pouze tehdy, pokud tyto případy ve svých rozsudcích objasní Soudní dvůr Evropské unie;

47.  připomíná, že vnitrostátní parlamenty musejí hrát zásadní úlohu jak při kontrole návrhů unijních právních aktů ve fázi, která předchází legislativnímu procesu, tak i při následné kontrole řádného uplatňování práva EU členskými státy; vyzývá vnitrostátní parlamenty, aby byly v této roli proaktivní;

48.  domnívá se, že v souladu s úsilím Komise o tvorbu kvalitnějších a účinnějších právních předpisů EU by měly být vždy zohledněny zásady subsidiarity a proporcionality.

49.  opětovně vyzývá k tomu, aby byl v rámci příslušných generálních ředitelství (GŘ IPOL, GŘ EXPO a GŘ EPRS) zřízen autonomní systém pro následné posouzení dopadu hlavních unijních právních předpisů přijatých Parlamentem postupem spolurozhodování a v souladu s řádným legislativním postupem;

50.  vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost kontrole provádění právních předpisů EU, kterými se stanoví pravidla proti korupčním praktikám majícím přímý vliv na fungování vnitřního trhu, a aby přijala odpovídající opatření k řešení tohoto jevu;

51.  připomíná členským státům a orgánům EU, že zajištění včasného a řádného uplatňování právních předpisů v členských státech zůstává prioritou EU; zdůrazňuje význam dodržování zásady svěření pravomocí, subsidiarity a proporcionality podle článku 5 SEU, jakož i zásady rovnosti před zákonem, v zájmu lepšího monitorování uplatňování práva EU; připomíná, že je důležité zvýšit povědomí o ustanoveních stávajících směrnic týkajících se různých aspektů zásady rovnosti žen a mužů a jejího uplatňování v praxi;

52.  vybízí orgány EU, aby za každé situace dostály své povinnosti dodržovat primární právo EU při tvorbě předpisů sekundárního práva EU a „měkkého“ práva, vytváření politik a uzavírání dohod či smluv s institucemi mimo EU a aby rovněž všemi dostupnými prostředky pomáhaly členským státům v jejich úsilí o provádění právních předpisů EU ve všech oblastech a dodržování hodnot a zásad Unie, zejména s ohledem na nedávný vývoj v členských státech;

53.  souhlasí s názorem Komise, že jednotliví stěžovatelé hrají zásadní úlohu při poukazování na širší problémy s prosazováním práva EU, jež postihují zájmy občanů a podniků;

54.  zdůrazňuje, že nedostatek soudržného a komplexního souboru kodifikovaných pravidel řádné správy v celé Unii ztěžuje občanům a podnikům, aby snadno a plně porozuměli svým právům podle práva Unie; zdůrazňuje, že kodifikace pravidel řádné správy v podobě nařízení stanovujícího různé aspekty správního postupu – včetně oznámení, závazných časových lhůt, práva být vyslechnut a práva každého člověka na přístup ke svému spisu – má zásadní význam pro posílení práv občanů a transparentnosti; je přesvědčen, že toto nařízení by přineslo větší přístupnost, srozumitelnost a soudržnost výkladu stávajících pravidel ve prospěch občanů a podniků a správy a jejích představitelů;

55.  připomíná, že Parlament ve svých usneseních ze dne 15. ledna 2013 a 9. června 2016 vyzval k přijetí nařízení o otevřené, účinné a nezávislé správě EU podle článku 298 SFEU, a konstatuje, že tento požadavek nebyl následován žádnými návrhy ze strany Komise; znovu proto vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh týkající se evropského správního práva procesního a zohlednila přitom kroky, které Parlament v této oblasti dosud učinil Parlament;

56.  zdůrazňuje, že nedostatečné začlenění environmentálních hledisek do ostatních politických oblastí je jednou z hlavních příčin nedostatků v provádění právních předpisů a politiky v oblasti životního prostředí;

57.  zdůrazňuje, že je třeba zachovat vysokou úroveň ochrany životního prostředí, jakož i zdraví a bezpečnosti potravin;

58.  zdůrazňuje, že účinné prosazování pravidel EU v oblasti zdraví, bezpečnosti potravin a životního prostředí je pro evropské občany důležité, neboť ovlivňuje jejich každodenní život a slouží obecnému zájmu;

59.  vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala případy nesplnění povinnosti v souvislosti s životním prostředím, které mají přeshraniční rozměr, zejména v oblasti právních předpisů týkajících se čistoty ovzduší, včetně řádného provádění právních předpisů EU ve vnitrostátním právu a jejich uplatňování ze strany budoucích členských států; dále vyzývá Komisi, aby stěžovatele náležitě, transparentně a včas informovala o argumentech, které předložily dotčené státy v reakci na jejich stížnost;

60.  konstatuje, že počet řízení o nesplnění povinnosti, která se týkají životního prostředí, v roce 2016 klesl oproti roku 2015, je však znepokojen tím, že vzrostl počet řízení v oblasti zdraví a bezpečnosti potravin, a vyzývá Komisi, aby této záležitosti věnovala zvláštní pozornost;

61.  zdůrazňuje, že rovnost žen a mužů je základní zásadou EU, kterou je nutno začlenit do všech politik;

62.  zdůrazňuje zásadní úlohu právního státu, pokud jde o legitimitu jakékoli formy demokratické správy věcí veřejných; zdůrazňuje, že se jedná o základní kámen právního řádu Unie a jako takový je v souladu s koncepcí Unie založené na zásadách právního státu;

63.  připomíná, že zásada rovnosti – co se týče stejné odměny za stejnou práci – je zakotvena v evropských Smlouvách od roku 1957 (viz článek 157 SFEU), a zdůrazňuje skutečnost, že článek 153 SFEU umožňuje EU jednat v širší oblasti rovných příležitostí a rovného zacházení v otázkách zaměstnanosti a povolání;

64.  konstatuje – a vyjadřuje za to uznání Soudnímu dvoru Evropské unie –, že široký výklad pojmu stejná odměna za stejnou práci, který formuloval Soudní dvůr a jeho rozsáhlá judikatura k příslušnému článku, bezpochyby rozšířil možnosti boje proti přímé i nepřímé diskriminaci v odměňování na základě pohlaví a zmenšování rozdílů v odměňování žen a mužů; zdůrazňuje však, že je třeba vynaložit ještě více úsilí pro to, aby se přetrvávající rozdíly v odměňování žen a mužů v EU odstranily;

65.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že zavedení právních zásad zakazujících nerovnost v odměňování mužů a žen se samo o sobě neukázalo jako dostatečné pro odstranění přetrvávajících rozdílů v odměňování žen a mužů; zdůrazňuje, že přepracovaná směrnice 2006/54/ES vyžaduje, aby členské státy zajistily, aby veškerá ustanovení kolektivních smluv, mzdových tarifů, dohod o mzdě a individuálních pracovních smluv, která jsou v rozporu se zásadou stejné odměny, byla neplatná, mohla být prohlášena za neplatná nebo mohla být změněna;

66.  zdůrazňuje, že členské státy a Komise by měly věnovat pozornost provádění práva EU, zejména ustanovením týkajícím se rovnosti z hlediska odměňování; znovu připomíná význam začleňování zásady rovnosti žen a mužů do řady směrnic EU a považuje alternativní nástroje za cenné nástroje pro správné provádění právních předpisů EU; připomíná, že je důležité zvýšit povědomí o ustanoveních stávajících směrnic týkajících se různých aspektů zásady rovnosti žen a mužů a jejího uplatňování v praxi; zdůrazňuje, že kolektivní vyjednávání může umožnit další uplatňování právních předpisů EU o stejné odměně žen a mužů za stejnou práci, rodičovské dovolené, pracovních podmínkách a pracovní době, včetně jednoho společného dne odpočinku týdně, s cílem dosáhnout rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pro ženy a muže a zlepšit jejich situaci na trhu práce;

67.  připomíná své usnesení ze dne 15. ledna 2013, v němž požaduje přijetí nařízení EU o evropském správním právu procesním podle článku 298 SFEU; se zklamáním konstatuje, že Komise nevyhověla žádosti Parlamentu o předložení návrhu legislativního aktu týkajícího se správního práva procesního.

68.  uznává, že je důležité shromažďovat údaje, pokud možno rozčleněné podle pohlaví, aby bylo možné vyhodnotit pokrok při prosazování práv žen;

69.  vyjadřuje politování nad nedostatky v přístupu Komise k zajištění dobrých životních podmínek zvířat, neboť ignoruje závažné nesrovnalosti oznamované velkým počtem občanů, kteří uplatnili své právo předložit petici; opakuje svou výzvu, aby byla zahájena nová strategie na úrovni EU, která by zaplnila stávající mezery a zajistila plnou a účinnou ochranu dobrých životních podmínek zvířat prostřednictvím jasného a soudržného legislativního rámce, který bude plně splňovat požadavky článku 13 SFEU;

70.  vyzývá Komisi, aby podrobně přezkoumala petice související s rozdílnou kvalitou potravinářských výrobků stejné značky v různých členských státech; naléhá na Komisi, aby učinila přítrž nespravedlivým praktikám a zajistila, že se všemi spotřebiteli bude zacházeno stejně;

71.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0385.
(2) Úř. věst. L 304, 20.11.2010, s. 47.
(3) Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 25.
(4) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(5) Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 246.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2016)0409.
(7) Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 126.
(8) Úř. věst. C 440, 30.12.2015, s. 17.
(9) Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.
(10) Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 15.
(11) Úř. věst. C 18, 19.1.2017, s. 10.
(12) Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 20. září 2016 ve spojených věcech C‑8/15 P až C‑10/15 P Ledra Advertising Ltd (C-8/15 P), Andreas Eleftheriou (C-9/15 P), Eleni Eleftheriou (C-9/15 P), Lilia Papachristofi (C-9/15 P), Christos Theophilou (C-10/15 P), Eleni Theophilou (C-10/15 P) v Evropská komise a Evropská centrální banka (ECLI:EU:C:2016:701).
(13) Úř. věst. L 193, 19.7.2016, s. 1.
(14) Přijaté texty, P8_TA(2017)0414.
(15) Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 4.
(16) ACCC/C/2008/32 (EU), část II, přijatá dne 17. března 2017.
(17) Úř. věst. L 186, 19.7.2017, s. 15.
(18) Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98.

Poslední aktualizace: 8. ledna 2019Právní upozornění - Ochrana soukromí