Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. července 2018 o úloze měst v institucionálním rámci Unie (2017/2037(INI))
Evropský parlament,
– s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, zejména na čl. 5 odst. 3, a s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
– s ohledem na své usnesení ze dne 7. května 2009 o dopadu Lisabonské smlouvy na rozvoj institucionální rovnováhy Evropské unie(1),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. května 2015 nazvané „Zlepšování právní úpravy k dosažení lepších výsledků – agenda EU“ (COM(2015)0215),
– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie(2), a zejména na článek 41 této listiny,
– s ohledem na přijetí Amsterodamského paktu, kterým se stanoví Městská agenda pro EU a který dne 30. května 2016 schválili ministři zemí EU odpovědní za městské záležitosti,
– s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o městském rozměru politik EU(3),
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů,(4)
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. července 2014 nazvané „Městská dimenze politik EU – hlavní rysy městské agendy EU“ (COM(2014)0490),
– s ohledem na prohlášení k městské agendě EU, které přijali ministři odpovědní za územní soudržnost a městské záležitosti dne 10. června 2015,
– s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o zlepšení fungování Evropské unie využitím potenciálu Lisabonské smlouvy(5),
– s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o možném vývoji a změnách současného institucionálního uspořádání Evropské unie(6),
– s ohledem na závěry ze zasedání Rady ze dne 24. června 2016 na téma „Městská agenda pro EU“,
– s ohledem na Lipskou chartu o udržitelných evropských městech, která byla schválena při příležitosti neformálního setkání ministrů k projednání otázky rozvoje měst a územní soudržnosti, jež proběhlo ve dnech 24. a 25. května 2007 v Lipsku,
– s ohledem na novou městskou agendu přijatou na konferenci OSN o bydlení a udržitelném rozvoji měst (Habitat III), která se konala dne 20. října 2016 v Quitu v Ekvádoru,
– s ohledem na zprávu Komise o stavu evropských měst za rok 2016,
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2017 o zprávě o občanství EU pro rok 2017: Posílení práv občanů v Unii demokratické změny(7);
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A8-0203/2018),
A. vzhledem k tomu, že Maastrichtskou smlouvou byl zřízen Evropský výbor regionů, díky němuž bylo městům v rámci jejich zastoupení ve výboru umožněno podílet se na poradní úloze v rozhodovacím procesu EU;
B. vzhledem k tomu, že Výbor regionů plní tuto úlohu tím, že provádí řadu činností zaměřených na podporu dialogu a aktivní účasti na rozhodovacím procesu EU;
C. vzhledem k tomu, že Protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality opravňuje Evropský výbor regionů k podání žaloby k Soudnímu dvoru EU ve věci legislativních aktů v případě, že zásada subsidiarity a proporcionality není dodržena u aktů k přijetí, u kterých Smlouva stanoví, že je nutné konzultovat Výbor; vzhledem k tomu, že města díky tomu disponují nástrojem, který lze využít k obraně jejich zájmů v Evropské unii;
D. vzhledem k tomu, že je třeba jasně rozlišovat mezi zástupci měst uvedených ve Smlouvách, jako jsou členové Výboru regionů, a sdruženími, která zastupují zájmy měst;
E. vzhledem k tomu, že většina obyvatel EU (více než 70 %) žije v městských oblastech;
F. vzhledem k tomu, že proces deteritorializace moci, jenž je nedílně spjat s globalizací, se neobejde bez potřeby sítí evropských měst, ve kterých se vytvářejí zájmy občanů Unie a jejich dosahováno;
G. vzhledem k tomu, že většina politik a právních předpisů EU je prováděna na místní a regionální úrovni, včetně městské úrovně, a že dnes pokrývají téměř všechny politické, hospodářské a sociální oblasti;
H. vzhledem k tomu, že institucionální struktura EU je založena na zásadě víceúrovňové správy věcí veřejných a subsidiarity;
I. vzhledem k tomu, že Listina víceúrovňové správy v Evropě přijatá Výborem regionů poukazuje na úzkou souvislost mezi loajální spoluprací Evropské unie, členských států a regionálních a místních orgánů a rovnocennou legitimitou a odpovědností každé úrovně v rámci jejích pravomocí;
J. vzhledem k tomu, že Výbor regionů zřídil síť pro sledování subsidiarity s cílem usnadnit výměnu informací mezi místními a regionálními orgány v Evropské unii a orgány a institucemi EU o dokumentech a legislativních návrzích Komise, které mají přímý dopad na regionální a místní orgány;
K. vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve výše uvedeném usnesení ze dne 12. prosince 2017 vyzval Komisi, aby podnítila místní orgány k tomu, aby jmenovaly poradce odpovědné za evropské záležitosti s cílem posílit občanství EU a uplatňování občanských práv, jelikož je to úroveň, která je občanům nejblíže;
L. vzhledem k tomu, že Lipská charta o udržitelných evropských městech používá termín „evropská města“;
M. vzhledem k tomu, že pakt starostů přispěl k rozvoji strategií zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, ke zlepšení energetické účinnosti a k většímu využívání energie z obnovitelných zdrojů; vzhledem k tomu, že takové iniciativy ukazují, jak může spolupráce mezi městy a výměna osvědčených postupů přispět k dosažení politických cílů EU;
N. vzhledem k tomu, že podle Lipské charty mají evropská města „cennou a nenahraditelnou hospodářskou, společenskou a kulturní hodnotu“ a měla by převzít odpovědnost za územní soudržnost, zatímco jedním z hlavních závěrů zprávy Komise o stavu evropských měst za rok 2016 je, že města mají zásadní úlohu pro dosažení cílů EU v oblastech hospodářství, sociálních věcí a životního prostředí; vzhledem k tomu, že městům by proto měla být v politice přiznána klíčová úloha;
O. vzhledem k tomu, že Lipská charta uznává závazek odpovědných ministrů členských států podporovat vyvážené územní uspořádání založené na polycentrické struktuře evropských měst a uvádí, že by města měla nadále být hlavními centry rozvoje městských regionů a měla by nést odpovědnost za územní soudržnost;
P. vzhledem k tomu, že Městská agenda pro EU (Amsterodamský pakt), která stvrzuje důsledné dodržování zásady subsidiarity a pravomocí podle Smluv EU, vytváří platformu pro spolupráci mezi členskými státy, regiony, městy, Komisí, Parlamentem, poradními orgány Unie a dalšími stranami zúčastněnými v partnerství s cílem neformálně přispívat k navrhování a revizi budoucích i stávajících právních předpisů EU;
Q. vzhledem k tomu, že rozsah Městské agendy pro EU zahrnuje zejména pilíř týkající se zlepšování právní úpravy, jehož cílem je zaměřit se na účinnější a důslednější provádění politik, právních předpisů a právních nástrojů EU, aniž by byl zaměřen na zavádění nových právních předpisů;
R. vzhledem k tomu, že Komise vyzývá místní orgány, aby v rámci balíčku pro zdokonalení tvorby právních předpisů provedly ad hoc posouzení územního dopadu budoucích legislativních návrhů;
S. vzhledem k tomu, že Rada ve svých závěrech ze dne 24. června 2016 uvítala Amsterodamský pakt a vyzvala mimo jiné Komisi, členské státy, místní a regionální orgány a Evropský parlament, aby v této oblasti přijaly další opatření, a také vyzvala Parlament, aby při projednávání příslušných nových a stávajících právních předpisů EU, v návaznosti na poradenství generálních ředitelů odpovědných za záležitosti měst, zvážil zařazení výsledků a doporučení partnerství na pořad jednání příslušných výborů;
T. vzhledem k tomu, že uvedená Městská agenda pověřuje mj. Komisi, aby při navrhování či přezkumu příslušných právních předpisů, nástrojů a iniciativ EU a při spolupráci s městskými orgány a jejich zastupujícími organizacemi zvážila výsledky a doporučení partnerství, a to prostřednictvím různých dostupných konzultačních možností a zpětné vazby poskytované při vypracovávání nových politických a legislativních iniciativ a vyhodnocování stávajících strategií, politik a právních předpisů EU;
U. vzhledem k tomu, že řešení nových globálních bezpečnostních problémů a výzev souvisejících s přistěhovalectvím, demografickým vývojem, nezaměstnaností mladých lidí, kvalitou veřejných služeb, přístupem k čisté a cenově dostupné energii, přírodními katastrofami a ochranou životního prostředí vyžaduje reakce na místní úrovni, a tedy pevnější závazek ze strany měst při navrhování a provádění politik EU;
V. vzhledem k tomu, že hodnota evropských měst rovněž vyplývá ze skutečnosti, že se v nich nachází značná část společného evropského kulturního dědictví;
W. vzhledem k tomu, že města představují úroveň politiky, která je pro občany nejsrozumitelnější, a proto mají velký potenciál coby místa, kde se občané mohou zapojit do konstruktivních diskusí, k čemuž Výbor regionů ve spolupráci s místními a regionálními partnery díky svým zkušenostem s organizací občanských dialogů poskytuje slibné možnosti;
X. vzhledem k tomu, že s ohledem na požadavky politik Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a Pařížské dohody o změně klimatu zlepšila města svou schopnost rozvíjet inovativní politická řešení a nástroje v zájmu sociální, ekologické a hospodářské udržitelnosti a spravedlivého systému obchodování a za účelem jejich zavedení do praxe se v rámci EU i v mezinárodním měřítku slučovat nad rámec stávajících formátů;
Y. vzhledem k tomu, že prohlášení „Městská agenda pro EU“, které přijali ministři EU odpovědní za územní soudržnost a městské záležitosti v červnu 2015, uznává důležitou úlohu Výboru regionů, sítě EUROCITIES a Rady evropských obcí a regionů (CEMR) při vyjadřování zájmů městských oblastí;
Z. vzhledem k tomu, že města mohou nabízet příležitost k využití potenciálu evropského občanství a jeho posílení v rámci podpory aktivního občanství, vyjdeme-li z předpokladu, že města mohou zprostředkovatelské struktury mezi EU a občany vytvářet mnohem účinněji;
AA. vzhledem k tomu, že účast měst na politikách EU přispívá ke zlepšení místní odpovědnosti za procesy EU, k lepší správě prostřednictvím participativnější evropské demokracie, ke zlepšení správní kapacity a kvality veřejných služeb v celé EU, a tím i k uplatňování práva na řádnou správu v souladu s čl. 41 Listiny základních práv Evropské unie;
AB. vzhledem k tomu, že je zapotřebí zapojit místní a regionální orgány do procesu tvorby politik co nejdříve a posílit jejich úlohu coby klíčových aktérů při hodnocení územního dopadu;
AC. vzhledem k tomu, že stávající způsoby účasti měst jsou nadále neuspokojivé z hlediska požadovaného dopadu na tvorbu a provádění politik a právních předpisů EU; dále vzhledem k tomu, že tento dopad bude větší, spojí-li se města do sítí založených na spřízněnosti v historické, zeměpisné, demografické, hospodářské, sociální a kulturní oblasti;
1. konstatuje, že zapojení měst, jimiž se rozumí města, velkoměsta a městské a metropolitní oblasti i malá a střední města, do rozhodovacího procesu EU je usnadněno jejich účastí ve Výboru regionů v konzultativní a poradní roli; domnívá se, že stávající institucionální uspořádání umožňuje podporu platforem pro meziměstskou spolupráci a pro spolupráci mezi městy a jejich zastupujícími organizacemi a rozhodovacími orgány na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU v souladu se zásadami loajální spolupráce, subsidiarity a proporcionality;
2. poukazuje na to, že neexistuje žádná jednotná definice města, pokud jde o počet obyvatel, rozlohu, oblasti odpovědnosti nebo úroveň samosprávy, ale pouze z hlediska urbanizace a hustoty obyvatelstva, a proto každý členský stát může mít a má k tomuto pojmu jiný přístup;
3. všímá si toho, že EU postupně posiluje městský rozměr řady svých politik, o čemž svědčí například koncept „inteligentní města a obce“ (evropské inovační partnerství) a iniciativy, jako je iniciativa Společenství Urban I (URBAN I), URBAN II, udržitelný rozvoj měst (článek 7 EFRR(8)), síť pro rozvoj měst, Městská inovativní opatření, Evropské hlavní město kultury, Evropské zelené město a Evropské hlavní město inovací, Pakt starostů a primátorů a městská agenda pro EU;
4. připomíná, že města hrají významnou úlohu při provádění určitých politik a nástrojů EU, např. v oblasti politiky soudržnosti a evropských strukturálních a investičních fondů; vyzývá proto města, aby spoluprací se všemi úrovněmi správy, soukromým sektorem a občanskou společností a v souladu se zásadou partnerství zajistila integrovaný přístup;
5. zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou města i všechny místní orgány sehrávají při přípravě, navrhování, financování a realizaci nejdůležitějších unijních politik, jako je boj proti změně klimatu, prostřednictvím procesu městského, hospodářského, sociálního a územního rozvoje, který městům umožňuje řešit nové výzvy a chopit se příležitostí v nadcházejícím období financování EU, a to v zájmu mobilizace zdrojů pro nejen inteligentní a udržitelná, ale i kreativní města budoucnosti; v této souvislosti rovněž zdůrazňuje význam celosvětových strategií a iniciativ, jako jsou cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje a Globální pakt starostů a primátorů;
6. zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že města prokázala svou schopnost účinně řídit integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj, měla by dostat významnější úlohu při provádění všech příslušných politik;
7. zdůrazňuje, že města by mohla hrát významnou úlohu ve vnějších politikách Unie coby nástroj veřejné diplomacie, který může sbližovat lidi z různých zemí a řešit otázky, které se z různých důvodů nevyskytují v politických agendách na vysoké úrovni, a vyzývá proto k lepšímu financování příslušných podpůrných mechanismů Unie;
8. poukazuje však na to, že města někdy nemají vhodné nástroje a administrativní kapacitu na to, aby se účastnila výběrových řízení k získání evropského financování; vítá proto zřízení jednotného kontaktního místa pro města, jehož webové stránky a dokumenty budou dostupné ve všech úředních jazycích Unie; vyzývá k lepší koordinaci a integraci nástrojů a programů zaměřených na města do různých politik EU tím, že bude určen komisař, který v těchto věcech převezme politické vedení a bude těmto politikám udávat strategické směřování, a to v souladu s rostoucí pozorností, jíž se městským oblastem dostává v evropských politikách, a také s přihlédnutím k řadě rozdílů mezi evropskými místními orgány a jejich potenciálem; zdůrazňuje, že pokud jde o přístup k těmto nástrojům a programům, je důležité prosazovat vyváženější přístup k městům bez ohledu na jejich velikost, a to zejména rozvojem poradenských kapacit;
9. vítá městskou agendu pro EU jako nový model víceúrovňové správy založené na partnerství, který města zapojuje do přezkumu stávajících právních předpisů a do projednávání budoucí podoby politik; zdůrazňuje, že při praktické realizaci víceúrovňové správy stanovené akty EU je třeba zaujmout integrovaný a komplexní přístup v souladu se základními cíli politik EU; poukazuje na důležitou doplňkovou úlohu, kterou sehrává místně orientovaný přístup a přístup „zdola nahoru“, například v podobě komunitně vedeného místního rozvoje;
10. žádá koordinaci, posílení a formalizaci městské agendy; domnívá se, že agenda by neměla zůstat dobrovolným procesem a že členské státy a Komise by měly převzít větší odpovědnost, měly by se zavázat, že důsledně přezkoumají doporučení, která dostanou, a případně je uvedou do praxe;
11. vyzývá partnerství působící v rámci městské agendy, aby bez prodlení přijala svá doporučení a akční plány; dále vyzývá Komisi, aby objasnila, jak jsou tyto konkrétní návrhy zohledňovány, a to zejména ve vztahu ke zlepšování právní úpravy, financování a znalostem, a aby je případně začlenila do budoucích legislativních návrhů; vyzývá Komisi, aby Parlamentu pravidelně předkládala zprávy o těchto výsledcích;
12. vítá platformy spolupráce mezi městy, které umožňují vytváření synergií pro přeshraniční spolupráci a lepší provádění politik EU v praxi; domnívá se, že Pakt starostů EU v oblasti klimatu a energetiky je dobrým příkladem, který lze následovat;
13. vítá skutečnost, že Komise zřídila platformu pro městské údaje („Urban Data Platform“); vyzývá však Eurostat a Komisi, aby sbíraly a sestavovaly podrobnější údaje, a zejména údaje o tocích, aby mohly účinně přizpůsobovat stávající politiky a utvářet budoucí;
14. považuje za nezbytné posílit včasné, koordinované zapojení měst do rozhodování EU v rámci současného institucionálního uspořádání EU, zejména pokud jde o právní předpisy, které se jich přímo týkají, přičemž musí být zajištěna transparentnost a efektivita politiky a rozhodování a respektována různá ústavní realita členských států; požaduje větší transparentnost a zapojení občanů do rozhodovacího procesu EU; v tomto ohledu vítá iniciativu evropských občanů a vyzývá k lepší podpoře tohoto nástroje v rámci členských států;
15. je přesvědčen, že je třeba výrazně posílit úlohu měst při tvorbě budoucích politik EU; vyzývá proto EU, aby zejména s ohledem na dlouhodobý výhled znovu zvážila zavedení evropské městské politiky;
16. připomíná, že Výbor regionů koordinuje Platformu pro monitorování strategie Evropa 2020 (EUROPE 2020MP), jejíž hlavním úkolem je zajistit, aby při formování strategie Komise pro hospodářský růst a inovace byla brána v potaz stanoviska měst, regionů a jiných místních orgánů;
17. doporučuje posílit politické zastoupení měst a obcí ve stávajícím institucionálním rámci EU, mimo jiné zvážením možnosti většího zastoupení měst prostřednictvím členských států ve Výboru regionů, aniž by byla snižována úloha regionů a venkovských oblastí;
18. vybízí členské státy, aby zajistily, že návrhy na jmenování členů Výboru regionů budou v plné míře odrážet rozmanitost jejich územních struktur, a aby do Výboru regionů případně navrhly jmenování více zástupců místní úrovně;
19. zdůrazňuje význam sdružení zastupujících města, jako jsou EUROCITIES a Rada evropských obcí a regionů; zasazuje se o to, aby byla posílena účast evropských sdružení zastupujících místní orgány a zájmy měst při tvorbě politik (např. síť EUROCITIES, Rada evropských obcí a regionů atd.), a domnívá se, že by měly být vytvořeny stálé mechanismy strukturovaného dialogu, mimo jiné prostřednictvím Výboru regionů, v jehož rámci by se taková sdružení stala klíčovými partnery orgánů a institucí EU, zejména ve fázi legislativních příprav;
20. doporučuje, aby bylo posuzování územního dopadu prováděno pro všechna politická opatření a všechny právní předpisy, které mají dopad na místní úroveň; domnívá se, že dialog se sdruženími zastupujícími orgány místní a městské samosprávy by měl umožnit, aby tato sdružení přispívala k posuzování územního dopadu, poskytovala poradenství ohledně přípravných studií k návrhům politik a pravidelně a cíleně se odborně vyjadřovala k provádění právních předpisů EU na nižší než celostátní úrovni; připomíná, že posuzování územního dopadu provádí Výbor regionů;
21. vybízí k větší spolupráci mezi Radou a místními orgány; žádá, aby byla posílena poradní úloha měst a regionů, a sdružení, která je zastupují, v Radě, jedná-li o záležitostech, jež mají dopad na místní úroveň;
22. domnívá se, že by na města, městská centra a obce mělo být pohlíženo jako na složitější struktury než jako na pouhá uspořádání veřejné správy podléhající demokratické kontrole a že by měly být považovány za potenciální fóra pro veřejnou diskusi, předávání znalostí a pro vytváření politického prostoru v EU, aniž by byla oslabována úloha venkovských oblastí; poznamenává, že je nezbytné definovat prvky tvořící základ tohoto evropského veřejného prostoru, který se vyznačuje požíváním základních práv a svobod a hodnotami, jako je rovnost, zákaz diskriminace, a spravedlnost;
23. zdůrazňuje význam úlohy občanské společnosti pro politický život EU; domnívá se, že města představují úroveň, která nejlépe umožňuje zapojení občanů, neboť mají privilegovaný přístup k velké skupině obyvatelstva EU; konstatuje, že města tak mohou mít legitimizační úlohu a přispívat k osvětovým kampaním o právech občanů EU;
24. připomíná, že města a regiony by měly být uznány středisky, která mají kladnou úlohu při rozvoji strategií EU, v nichž globální otázky vznikají i jsou řešeny na místní úrovni, což by přispělo k posílení systému víceúrovňové správy Unie, a že tento pohled má praktické důsledky, pokud jde o institucionální rámec rozhodovacího procesu EU „zdola nahoru“ nebo „shora dolů“;
25. domnívá se, že zastoupení měst nelze omezit pouze na účast oficiálních zástupců na řízení a poradenských strukturách a že by se města různých velikostí a vesnice – a nejenom hlavní města zemí a regionů – mohly stát centry diskusí o budoucnosti Unie a jejích politik;
26. domnívá se, že k tomu, aby se obce mohly stát centry diskusí o budoucnosti Unie a jejích politik, je třeba, aby jmenovaly člena obecní rady odpovědného za evropské záležitosti a aby byla vytvořena síť radních dané oblasti s tímto mandátem;
27. vyzývá k tomu, aby byla městům a místním orgánům poskytována dostatečná podpora, která jim umožní zlepšit městský rozměr tvorby politiky EU;
28. doporučuje využít potenciál měst EU k tvorbě a provádění politik EU za využití diskusí a konzultací v záležitostech, které se jich týkají a které spadají mimo městskou politiku v užším slova smyslu;
29. trvá na tom, že tohoto cíle lze dosáhnout, pouze pokud budou diskuse a konzultace vedeny v městských oblastech, které nejsou hlavními městy zemí či regionů a jež se mohou stát snadno dostupnými fóry pro občany žijící v blízkém okolí, včetně menších měst a vesnic, přičemž hlavním cílem je přiblížit Evropskou unii jejím občanům;
30. uznává, že je důležité zajistit modely zapojení, jež budou přizpůsobeny rozdílným kontextům a městským oblastem různé velikosti a důležitosti, od evropských hlavních měst přes města střední velikosti až po malá města;
31. domnívá se, že Parlament je spolu s Výborem regionů přirozeným podporovatelem tohoto procesu, poněvadž se jedná o orgány, které mohou formulovat otázky, jež představují výchozí bod diskusí a konzultací, a také mají schopnost vyvozovat závěry na základě shromážděných názorů, stanovisek a projektů;
32. navrhuje, aby byl tento proces sjednán Parlamentem a Výborem regionů ve spolupráci s radami evropských měst, která byla uznána fóry pro diskusi na evropské úrovni, a aby s cílem zajistit co nejširší účast a v úzké spolupráci s členskými státy byla tato fóra zřízena primárně ve městech, jejichž rozsah má význam a dopad pro většinu obyvatel v daném regionu;
33. dále navrhuje, aby rady měst uznaných za fóra pro diskuse na evropské úrovni byly odpovědné za poskytování širokého profesionálního, veřejného, bezplatného a otevřeného přístupu univerzitám, místním školám a jiným vzdělávacím zařízením, sdělovacím prostředkům, sociálním organizacím a sdružením a obecně široké veřejnosti, a také za poskytování možnosti účastnit se diskusí a konzultací; domnívá se, že tyto rady by rovněž měly být odpovědné za pozvání zástupců všech úrovní správy měst, včetně menších útvarů či partnerských rad z širší městské oblasti, a že by také bylo rozumné určit územní rozsah těchto povinností dohodou uzavřenou mezi příslušnými orgány na úrovni EU nebo jinými příslušnými orgány a radami evropských měst uznaných za fóra;
34. navrhuje, aby ve městech, která nejsou hlavními městy, byl vytvořen pilotní program 54 evropských diskuzních fór – s vyváženým územním zastoupením a s vyváženým zastoupením měst různých velikostí – s cílem vytvořit stálý systém, v jehož rámci by se města zapojila do diskusí a konzultací týkajících se záležitostí EU;
35. zdůrazňuje nezbytnost výměny osvědčených postupů mezi evropskými městy, neboť některá města úspěšně realizovala programy v oblasti migrace a změny klimatu či inovativní plány řízení města;
36. zdůrazňuje, že upevnění postavení měst při formování politik EU, mimo jiné v rámci Výboru regionů, neoslabuje důvěru v jiné úrovně správy, ale naopak ji posiluje, jelikož podporuje víceúrovňovou správu a subsidiaritu na základě vzájemné důvěry mezi EU, členskými státy a regionálními a místními strukturami;
37. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů, Evropskému sociálnímu a hospodářskému výboru a vládám a parlamentům členských států.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289).