Evropský parlament

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví(1),

–  s ohledem na směrnici Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky(2),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Žít zítřkem. 3D tisk jako nástroj k posílení evropského hospodářství“(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. listopadu 2017 o vyváženém systému vymáhání práv duševního vlastnictví, který odpovídá dnešním společenským výzvám (COM(2017)0707),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. listopadu 2017 nazvané „Pokyny k některým aspektům směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES o dodržování práv duševního vlastnictví“ (COM(2017)0708),

–  s ohledem na diskusní dokument Evropské komise ze dne 10. května 2017 o využití potenciálu globalizace (COM(2017)0240),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0223/2018),

A.  vzhledem k tomu, že trojrozměrný (3D) tisk byl zpřístupněn široké veřejnosti, když začaly být na trh uváděny 3D tiskárny určené soukromým osobám a začaly na něj vstupovat podniky, které nabízejí současně digitální modely a služby trojrozměrného tisku;

B.  vzhledem k tomu, že trojrozměrný tisk je považován za jednu z předních technologií, v souvislosti s níž může Evropa zaujmout vůdčí úlohu; vzhledem k tomu, že Komise uznala přínosy trojrozměrného tisku tím, že v letech 2014–2016 sponzorovala v rámci programu Horizont 2020 21 projektů založených na této technologii;

C.  vzhledem k tomu, že 3D tisk byl poprvé experimentálně realizován v šedesátých letech minulého století a že tato technologie pocházející ze Spojených států začala být používána v průmyslu na počátku osmdesátých let minulého století;

D.  vzhledem k tomu, že trh s 3D tiskárnami představuje odvětví, které zažívá rychlý růst, a vzhledem k tomu, že tento růst by měl podle očekávání pokračovat i v dalších letech;

E.  vzhledem k tomu, že rozvoj společných dílen pro 3D tisk, označovaných většinou jako „fablab“, a rozvoj služeb tisku na dálku, které bývají někdy spojeny s on-line platformou výměny 3D souborů, umožňuje každému nechat si vytisknout svůj trojrozměrný předmět, což je pro vynálezce a řešitele projektů ohromným přínosem;

F.  vzhledem k tomu, že 3D tisk má mimořádný potenciál proměnit dodavatelské řetězce ve výrobních odvětvích, což by mohlo Evropě pomoci zvýšit objem výstupů; vzhledem k tomu, že používání této technologie nabízí nové příležitosti pro rozvoj podnikání a inovace;

G.  vzhledem k tomu, že EU zařadila trojrozměrný tisk mezi prioritní technologické oblasti; vzhledem k tomu, že Komise ji ve svém nedávném diskusním dokumentu o využití potenciálu globalizace uvádí jako jeden z hlavních faktorů, které povedou k transformaci průmyslu;

H.  vzhledem k tomu, že Komise označila 3D tisk za prioritní oblast činnosti, která má významný hospodářský potenciál, zejména pro malé inovativní podniky; vzhledem k tomu, že řada zemí již uznala transformační potenciál 3D tisku a začala přijímat, byť každá jiným způsobem, různé strategie pro vytvoření hospodářského a technologického ekosystému, který by podporoval jeho rozvoj;

I.  vzhledem k tomu, že převážnou část výroby využívající 3D tisk v současnosti tvoří výroba prototypů; vzhledem k tomu, že v některých průmyslových odvětvích se již řadu let využívají finální součástky a trh s nimi nadále poměrně rychle roste; vzhledem k tomu, že čím dál významnější skupinu výrobků využívajících 3D tisk tvoří výrobky okamžité spotřeby nebo okamžitého komerčního uplatnění spíše než prototypy;

J.  vzhledem k tomu, že 3D tisk může mít celou řadu přínosů pro inovativní podnikání; vzhledem k tomu, že 3D tisk zejména umožňuje omezit celkové náklady na vývoj, navrhování a zkoušení nových nebo zlepšování stávajících výrobků;

K.  vzhledem k tomu, že 3D tisk má ve společnosti stále širší využití, zejména v oblasti vzdělávání, v občanských fórech i fórech začínajících podniků, jako jsou otevřené dílny („maker spaces“), ale i v soukromé sféře;

L.  vzhledem k tomu, že 3D tisk se postupně zjednodušuje a stává se přístupnějším pro všechny; vzhledem k tomu, že omezení týkající se použitelných materiálů, rychlosti a spotřeby surovin a energie budou podle očekávání v krátkodobém výhledu výrazně klesat;

M.  vzhledem k tomu, že většina technologicky nejvyspělejších průmyslových odvětví tuto technologii v současnosti využívá, že možnosti využití trojrozměrného tisku značně vzrostly, že v mnoha oborech panují velká očekávání, například, mimo jiné, v lékařství (regenerativní medicínou počínaje a výrobou protetických pomůcek konče), letectví, kosmonautice, automobilovém průmyslu, odvětví elektrických spotřebičů pro domácnost, stavebnictví, archeologickém výzkumu, architektuře, strojírenství, volnočasovém průmyslu i designu;

N.  vzhledem k tomu, že nedostatečná regulace omezuje používání trojrozměrného tisku v klíčových průmyslových odvětvích, jako je například letectví a lékařství či stomatologie, a vzhledem k tomu, že regulace používání 3D tiskáren přispěje k širšímu využívání technologií a přinese nové příležitosti pro výzkum a vývoj;

O.  vzhledem k tomu, že ve výše zmíněném stanovisku Evropského hospodářského a sociálního výboru se uvádí, že „digitální revoluce spolu s touto výrobní revolucí umožní Evropě relokalizovat výrobu z regionů s nižšími mzdami s cílem urychlit inovace a vytvořit domácí udržitelný růst“;

P.  vzhledem k tomu, že se díky 3D tisku navíc sníží náklady na dopravu i emise CO2;

Q.  vzhledem k tomu, že technologie 3D tisku by měla vést k vytvoření většího počtu nových pracovních míst pro kvalifikovanou pracovní sílu, která by byla v některých případech méně fyzicky náročná a méně nebezpečná (technici údržby, inženýři, konstruktéři…), přičemž spolu s vytvořením nových technických pozic (například obsluha 3D tiskáren) vzniknou i nové odpovědné úkoly a odvětví 3D tisku bude muset zajistit odbornou přípravu v příslušných oborech tak, aby techničtí pracovníci byli na stejné úrovni jako jejich protějšky v tradičních výrobních odvětvích; vzhledem k tomu, že technologie 3D tisku sníží rovněž náklady na výrobu a skladování (výroba v malém měřítku, výroba na zakázku apod.); vzhledem k tomu, že úbytek pracovních míst ve výrobních odvětvích citelně poznamená hospodářství zemí, které jsou závislé na velkém počtu pracovních míst pro osoby s nízkou kvalifikací;

R.  vzhledem k tomu, že nelze v současnosti přesně odhadnout hospodářské dopady, které bude mít rozvoj odvětví 3D tisku v různých členských státech;

S.  vzhledem k tomu, že 3D tisk by mohl spotřebitelům umožnit reagovat na plánované zastarávání tím, že si budou moci sami vyrábět náhradní díly do svých elektrických spotřebičů, jejichž životnost se stále zkracuje;

T.  vzhledem k tomu, že technologie 3D tisku může vyvolat jisté obavy právního a etického charakteru, ať už v oblasti práva duševního vlastnictví, jako je autorské právo, patenty, design, trojrozměrné ochranné známky a dokonce i zeměpisná označení, nebo v oblasti  občanskoprávní odpovědnosti a že tyto obavy spadají mimo jiné do působnosti Výboru pro právní záležitosti EP;

U.  vzhledem k tomu, že nové technologie umožňují snímání předmětů nebo osob a vytváření digitálních souborů, které lze následně vytisknout ve 3D, a vzhledem k tomu, že to může mít dopad na obrazová práva a právo na soukromí;

V.  vzhledem k tomu, že technologie 3D tisku může rovněž vyvolat obavy ohledně bezpečnosti, a zvláště pak kybernetické bezpečnosti, zejména pokud jde o výrobu zbraní, výbušnin či drog nebo jakýchkoli jiných nebezpečných předmětů, a že u tohoto typu výroby je třeba mimořádné ostražitosti;

W.  vzhledem k tomu, že pokud jde o autorské právo, je užitečné odlišovat například domácí tisk určený k soukromému použití od tisku pro komerční účely nebo služby poskytované mezi podniky (B2B) od služeb poskytovaných podniky spotřebitelům (B2C);

X.  vzhledem k tomu, že francouzská Nejvyšší rada pro literární a umělecké vlastnictví v jedné ze zpráv o 3D tisku a autorském právu uvedla, že „demokratizace 3D tisku, jak se zdá, prozatím nevedla ke vzniku problému rozsáhlého porušování autorského práva“; nicméně připouští, že „riziko padělání se týká především výtvarných uměleckých děl“;

Y.  vzhledem k tomu, že k těmto několika málo příkladům, které si lze v současnosti představit, budou s rozvojem této technologie postupně zřejmě přibývat další a složitější; vzhledem k tomu, že tak vzniká otázka, co je třeba učinit pro potírání padělání za použití technologií 3D tisku, které mají tento potenciál;

Z.  vzhledem k tomu, že 3D tisk z důvodu postupů, které používá, způsobuje to, co bylo v daném odvětví popsáno jako určitá „fragmentace tvůrčího úkonu“, kdy dílo může nejprve, ještě než získá fyzickou podobu, obíhat v digitální podobě, což usnadňuje jeho kopírování a komplikuje boj proti padělání;

AA.  vzhledem k tomu, že podle názoru právních odborníků 3D tisk zásadně neohrozil práva duševního vlastnictví, nicméně vytvořený soubor lze rovněž považovat za dílo a jako takový je třeba ho chránit; vzhledem k tomu, že hlavní výzva boje proti padělání v krátkodobém a střednědobém časovém horizontu spočívá v užším zapojení odborníků z oblasti ochrany autorského práva jako zprostředkovatelů;

AB.  vzhledem k tomu, že umožňuje-li rozvoj 3D tisku průmyslovou výrobu, je třeba prozkoumat otázku, zda není nutné zavést možnost podávání hromadných žalob, aby poškozeným spotřebitelům byla zajištěna náhrada škody;

AC.  vzhledem k tomu, že dopady 3D tisku na práva spotřebitelů a obecně na spotřebitelské právo by měly být pečlivě zkoumány ve světle projednávané směrnice o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu;

AD.  vzhledem k tomu, že směrnice 85/374/EHS o odpovědnosti za vadné výrobky se vztahuje na všechny smlouvy; je třeba poznamenat, že Evropská komise mimo jiné s ohledem na vývoj v oblasti 3D tisku zahájila veřejnou konzultaci s cílem posoudit, zda tato směrnice plní svůj účel vzhledem k nejnovějšímu technologickému vývoji;

AE.  vzhledem k tomu, že pravidla obecné odpovědnosti se rovněž vztahují na odpovědnost poskytovatelů zprostředkovatelských služeb ve smyslu článků 12 až 14 směrnice o elektronickém obchodu; vzhledem k tomu, že by se však pro škody vzniklé předmětem vytvořeným prostřednictvím 3D tisku měl zvážit zvláštní režim odpovědnosti, neboť zapojení mnoha účastníků a složitý postup uplatňovaný při dokončování výrobku mnohdy znesnadňují poškozenému identifikaci odpovědné osoby; vzhledem k tomu, že odpovědnost by mohl v závislosti na původu zjištěné závady nést tvůrce nebo prodejce 3D souboru, výrobce 3D tiskárny, výrobce softwaru řídícího 3D tiskárnu, dodavatel použitých materiálů, či dokonce sama osoba, která předmět vytváří;

AF.  vzhledem k tomu, že pokud jde o použití 3D tisku konkrétně pro obchodní účely, jsou předpisy o odpovědnosti obecně stanoveny smluvními vztahy mezi zúčastněnými stranami;

AG.  vzhledem k tomu, že všechny prvky aditivní výrobní technologie musí splňovat určitá kritéria a že musí být certifikovány, aby bylo zaručeno, že umožňují vyrábět kvalitní reprodukovatelné součástky; vzhledem k tomu, že v důsledku četných změn ve strojírenství, materiálech a postupech a z důvodu neexistence příslušné databáze je certifikace složitý proces; vzhledem k tomu, že bude proto nezbytné vymezit pravidla, která umožní rychlejší a nákladově účinnější certifikaci všech materiálů, postupů a výrobků;

AH.  vzhledem k tomu, že 3D tisk má určitý význam i pro snižování spotřeby energie a přírodních zdrojů v rámci boje proti změně klimatu; vzhledem k tomu, že 3D tisk by snížil na minimum množství odpadu vznikajícího při výrobě a tím, že by umožnil výrobu náhradních dílů na úrovni spotřebitelů, by prodloužil životnost spotřebních výrobků;

1.  zdůrazňuje, že v zájmu předvídání budoucích problémů spojených s občanskou odpovědností či dokonce s porušováním práv duševního vlastnictví, které s sebou může 3D tisk přinést, bude možná Evropská unie muset, po důkladném posouzení dopadů všech strategických možností, přijmout nové právní předpisy nebo přizpůsobit stávající předpisy specifické otázce 3D technologie, a to s přihlédnutím k rozhodnutím Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a k příslušné judikatuře soudů EU a členských států; zdůrazňuje, že legislativní reakce by se měla v každém případě vyvarovat zdvojování již existujících předpisů a zohledňovat návrhy, o nichž se již jedná, zejména pokud jde o právní předpisy o autorských právech, které se v současnosti vztahují na 2D tisk; dodává, že je nutné, aby právní úprava podporovala a doprovázela inovace, aniž by pro ně byla brzdou nebo překážkou;

2.  konstatuje, že je tedy zapotřebí věnovat zvláštní pozornost určitým otázkám, jako je šifrování a ochrana souborů, má-li se zabránit stahování a protiprávní reprodukci souborů nebo chráněných předmětů a rovněž reprodukci nezákonných předmětů;

3.  má za to, že v odvětví 3D tisku je zcela jistě na místě obezřetnost, především pokud jde o kvalitu tištěného výrobku a případná rizika, která představuje pro uživatele či spotřebitele, a že je vhodné zvážit využití identifikačních značek a prostředků sledování, aby se zajistila sledovatelnost výrobku a usnadnilo se sledování jejich dalšího využívání pro komerční i nekomerční účely; domnívá se, že při vývoji takových prostředků by byla přínosná i úzká spolupráce držitelů práv a výrobců působících v odvětví 3D tisku; rovněž se domnívá, že tato spolupráce by pomohla zajistit sledovatelnost vyrobených předmětů a omezit padělání;

4.  konstatuje, že kontrolu legální reprodukce trojrozměrných předmětů chráněných na základě autorského práva mohou v případě potřeby usnadnit právní prostředky, jako je například možnost, že by poskytovatelé digitalizovaných forem a 3D tisku systematicky zobrazovali výzvy k respektování duševního vlastnictví; v této souvislosti zdůrazňuje význam prvků umožňujících sledovatelnost 3D předmětů; zdůrazňuje, že pokud je 3D kopie pořízena pro soukromé účely, vztahují se na ni vnitrostátní právní předpisy upravující výjimky pro soukromé kopie, a to i pokud jde o náhrady nebo zisk;

5.  poukazuje na to, že v zájmu ochrany práv duševního vlastnictví v oblasti 3D tisku je třeba zvýšit informovanost veřejnosti, a to i o porušování práva k průmyslovému vzoru a značce a patentového práva;

6.  zdůrazňuje nicméně, že by se měla dále prozkoumat technická řešení, která dosud nejsou dostatečně vyvinutá, například tvorba databází se šifrovanými a chráněnými soubory, koncept připojených tiskáren vybavených systémem schopným spravovat práva duševního vlastnictví nebo podpora spolupráce mezi výrobci a platformami, aby odborníci i spotřebitelé měli k dispozici spolehlivé soubory; zdůrazňuje rovněž, že ať už bude přijato kterékoli z těchto opatření, jejich provádění by nemělo zvyšovat náklady na již prováděnou činnost účastníků trhu;

7.  konstatuje, že žádný z těchto postupů není v této fázi sám o sobě zcela uspokojivý;

8.  lituje, že Komise neprovedla revizi směrnice 2004/48/ES a omezila se na vypracování nezávazných pokynů, aniž by vyjasnila konkrétní otázky týkající se technologie 3D tisku; vítá nicméně opatření, která Komise oznámila dne 29. listopadu 2017 a která mají posílit ochranu duševního vlastnictví;

9.  konstatuje, že práva duševního vlastnictví vztahující se různé prvky technologie 3D tisku jsou již stanovena, a že další otázkou tedy bude, jak tato práva prosazovat;

10.  vyzývá Komisi, aby při zavádění opatření uvedených ve svém sdělení (COM(2017)0707) komplexně zohlednila všechny aspekty technologie 3D tisku, aniž by ovšem duplikovala již existující použitelná opatření; zdůrazňuje význam zapojení všech zúčastněných subjektů, včetně MSP a spotřebitelů, do tohoto úsilí;

11.  vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila otázky občanskoprávní odpovědnosti související s technologií 3D tisku, a to i při hodnocení fungování směrnice Rady 85/374/EHS;

12.  vyzývá Komisi, aby prověřila možnost vytvoření režimu odpovědnosti za škody, na něž se nevztahuje směrnice 85/374/EHS;

13.  připomíná, že technologie 3D tisku má pro EU řadu hospodářských výhod, protože nabízí možnosti personalizace konkrétně odpovídající požadavkům evropských spotřebitelů, a že tato technologie by mohla umožnit zpětnou relokalizaci výrobních činností, a podílet se tak na vytváření nových možností zaměstnání, která budou méně fyzicky náročná a méně nebezpečná;

14.  vybízí Komisi, aby jasně definovala jednotlivé povinnosti tím, že označí subjekty podílející se na vytváření určitého 3D předmětu: tvůrce a poskytovatele softwaru, výrobce 3D tiskáren, dodavatele surovin, tiskaře předmětu a vůbec každého zprostředkovatele podílejícího se na výrobě předmětu;

15.  upozorňuje na možné důsledky nových forem uvádění na trh podle zásady „vyrob si sám“, kdy na trh není dodáván finální výrobek, nýbrž pouze software, který si lze stáhnout, a návod na vytištění výrobku;

16.  zdůrazňuje, že je důležité vytvořit jednotný právní rámec, který zajistí harmonický přechod a právní jistotu pro spotřebitele i podniky za účelem podpory inovací v EU;

17.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1) Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45. (2) Úř. věst. L 210, 7.8.1985, s. 29. (3) Úř. věst. C 332, 8.10.2015, s. 36.