Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. března 2018 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2016/97, pokud jde o lhůtu uplatňování prováděcích opatření členských států (COM(2017)0792 – C8-0449/2017 – 2017/0350(COD))
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0792),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 53 odst. 1 a článek 62 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0449/2017),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 14. února 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 59 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0024/2018),
A. vzhledem k tomu, že z důvodu naléhavosti lze přikročit k hlasování před uplynutím lhůty osmi týdnů stanovené v článku 6 Protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality;
1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 1. března 2018 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/..., kterou se mění směrnice (EU) 2016/97, pokud jde o lhůtu použitelnosti prováděcích opatření členských států
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice (EU) 2018/411.)
Dvoustranná dohoda mezi EU a USA o obezřetnostních pravidlech týkajících se pojištění a zajištění ***
313k
42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. března 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dvoustranné dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o obezřetnostních pravidlech týkajících se pojištění a zajištění (08054/2017 – C8-0338/2017 – 2017/0075(NLE))
– s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (08054/2017),
– s ohledem na dvoustrannou dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o obezřetnostních pravidlech týkajících se pojištění a zajištění (08065/2017),
– s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 114 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0338/2017),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II)(1),
– s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0008/2018),
1. uděluje souhlas s uzavřením dohody;
2. pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Spojených států amerických.
Jmenování člena Účetního dvora – Annemie Turtelboom
308k
41k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 1. března 2018 o návrhu, aby byla Annemie Turtelboom jmenována členkou Účetního dvora (C8-0008/2018 – 2018/0801(NLE))
– s ohledem na čl. 286 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8‑0008/2018),
– s ohledem na článek 121 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0027/2018),
A. vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu zhodnotil kvalifikaci navrhované kandidátky, zejména s ohledem na podmínky uvedené v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;
B. vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu na své schůzi dne 20. února 2018 vyslechl kandidátku Rady na člena Účetního dvora;
1. vydává kladné stanovisko k návrhu Rady, aby byla Annemie Turtelboom jmenována členkou Účetního dvora;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, jakož i ostatním orgánům a institucím Evropské unie a kontrolním institucím členských států.
Jmenování člena Jednotného výboru pro řešení krizí
316k
42k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 1. března 2018 o návrhu Komise na jmenování člena Jednotného výboru pro řešení krizí (N8-0052/2018 – C8-0036/2018 – 2018/0901(NLE))
– s ohledem na návrh Komise ze dne 14. února 2018 na jmenování Boštjana Jazbece členem Jednotného výboru pro řešení krizí
– s ohledem na čl. 56 odst. 6 třetí pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010(1),
– s ohledem na článek 122a jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0030/2018),
A. vzhledem k tomu, že čl. 56 odst. 4 nařízení (EU) č. 806/2014 stanoví, že členové Jednotného výboru pro řešení krizí uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení mají být jmenováni na základě zásluh, kvalifikace, znalostí bankovních a finančních záležitostí a zkušeností s finančním dohledem, regulací a řešením krizí bank;
B. vzhledem k tomu, že čl. 56 odst. 4 nařízení (EU) č. 806/2014 stanoví, že při výběrovém řízení mají být respektovány zásady vyváženosti zastoupení mužů a žen, zkušeností a kvalifikace;
C. vzhledem k tomu, že Komise dne 20. prosince 2017 v souladu s čl. 56 odst. 6 nařízení (EU) č. 806/2014 schválila užší seznam kandidátů na funkce členů Jednotného výboru pro řešení krizí uvedených v čl. 43 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení;
D. vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 56 odst. 6 nařízení (EU) č. 806/2014 byl užší seznam poskytnut Parlamentu;
E. vzhledem k tomu, že Komise dne 14. února 2018 přijala návrh na jmenování Boštjana Jazbece členem Jednotného výboru pro řešení krizí a předložila jej Parlamentu;
F. vzhledem k tomu, že Hospodářský a měnový výbor Parlamentu poté přistoupil k hodnocení kvalifikace kandidáta navrženého na funkci člena Jednotného výboru pro řešení krizí, a to zejména z hlediska požadavků uvedených v čl. 56 odst. 4 nařízení (EU) č. 806/2014;
G. vzhledem k tomu, že výbor dne 21. února 2018 uspořádal s Boštjanem Jazbecem slyšení, na němž přednesl úvodní prohlášení a poté odpovídal na otázky členů výboru;
1. schvaluje návrh Komise na jmenování Boštjana Jazbece členem Jednotného výboru pro řešení krizí na dobu pěti let;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Evropské radě, Radě, Komisi, jakož i vládám členských států.
Zřízení zvláštního výboru pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3)
329k
45k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 1. března 2018 o zřízení zvláštního výboru pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3) a o definici jeho povinností, početního složení a délky mandátu (2018/2574(RSO))
– s ohledem na návrh rozhodnutí Konference předsedů,
– s ohledem na své rozhodnutí ze dne 12. února 2015(1) o zřízení zvláštního výboru pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem („zvláštní výbor TAXE 1“) a o jeho působnosti, početním složení a funkčním období,
– s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem(2),
– s ohledem na své rozhodnutí ze dne 2. prosince 2015(3) o zřízení zvláštního výboru pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem („zvláštní výbor TAXE 2“) a o jeho působnosti, početním složení a funkčním období,
– s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem(4),
– s ohledem na své rozhodnutí ze dne 8. června 2016(5) o zřízení vyšetřovacího výboru pro prošetření údajných porušení a nesprávného úředního postupu při uplatňování právních předpisů Unie v souvislosti s praním peněz, vyhýbáním se daňovým povinnostem a daňovými úniky („vyšetřovací výbor PANA“) a o jeho působnosti, početním složení a délce mandátu,
– s ohledem na své doporučení ze dne 13. prosince 2017 adresované Radě a Komisi v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků(6),
– s ohledem na článek 197 svého jednacího řádu,
1. se rozhodl zřídit zvláštní výbor pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky s touto působností:
a)
navázat na činnost zvláštních výborů TAXE 1 a TAXE 2 a doplňovat ji a zaměřit se přitom zejména na účinné uplatňování doporučení obsažených v usneseních EP ze dne 25. listopadu 2015 a 6. července 2016 uvedených výše ze strany členských států, Komise, příp. Rady a na jejich dopad;
b)
navázat na činnost vyšetřovacího výboru PANA a doplňovat ji a zaměřit se přitom zejména na účinné uplatňování doporučení obsažených v doporučení EP ze dne 13. prosince 2017 uvedeném výše ze strany členských států, Komise, příp. Rady a na jejich dopad;
c)
sledovat pokrok, kterého dosáhly členské státy při ukončení daňové praxe, která umožňovala vyhýbat se daňovým povinnostem, příp. daňové úniky, jež brání řádnému fungování jednotného trhu, jak je uvedeno v usneseních EP ze dne 25. listopadu 2015 a 6. července 2016 a v jeho doporučení ze dne 13. prosince 2017 uvedených výše;
d)
posoudit, jakým způsobem došlo v kauze tzv. Paradise Papers k obcházení předpisů EU v oblasti DPH, a obecněji posoudit vliv podvodů s DPH a předpisů o správní spolupráci v Unii a analyzovat opatření v oblasti výměny informací a koordinace mezi členskými státy a platformou Eurofisc;
e)
přispět k probíhající diskuzi o zdanění digitální ekonomiky;
f)
posoudit systémy členských států, v jejichž rámci se poskytují daňové úlevy (např. programy pro získání občanství);
g)
pozorně sledovat probíhající činnost Komise a členských států v mezinárodních institucích, včetně Organizace pro hospodářskou spolupráci rozvoj, skupiny G20, OSN a pracovní skupiny pro finanční činnost (FATF), a jejich příspěvek k této činnosti, a to za dodržování veškerých pravomocí Hospodářského a měnového výboru v oblasti daňových záležitostí;
h)
posoudit dokumenty důležité z hlediska činnosti výboru a navázat nezbytné kontakty s mezinárodními, evropskými (mj. se Skupinou pro kodex chování (zdanění podniků)) a vnitrostátními institucemi a fóry, s parlamenty a vládami členských států a třetích zemí a také se zástupci vědecké obce, podniků a občanské společnosti, včetně sociálních partnerů, a pořádat s nimi slyšení, a to v úzké spolupráci se stálými výbory a s přihlédnutím k účinnému využívání zdrojů EP;
i)
analyzovat a posuzovat šíři zapojení třetích států do praxe spojené s vyhýbáním se daňovým povinnostem, včetně jejího dopadu na rozvojové země; sledovat zlepšení a stávající nedostatky při výměně informací s třetími zeměmi v této souvislosti a zaměřit se přitom zejména na závislá území a zámořská území Velké Británie;
j)
posoudit vlastní hodnocení Komise a kontrolní postup používaný při začleňování zemí na seznam států s vysokým rizikem v rámci aktu v přenesené pravomoci ke směrnici o boji proti praní peněz;
k)
posoudit metodologii, kontrolu zemí a dopad unijního seznamu nespolupracujících jurisdikcí pro daňové účely (unijní černá listina daňových rájů) a škrtání zemí ze seznamu a rušení sankcí přijatých vůči zemím na tomto seznamu;
předložit doporučení, která považuje v této záležitosti za nezbytné;
2. rozhodl, že zvláštní výbor by měl při své práci zohlednit nedávná odhalení v kauze Paradise Papers ze dne 5. listopadu 2017 a příslušný vývoj situace spadající do působnosti výboru, k němuž dojde během jeho funkčního období;
3. rozhodl, že zvláštní výbor bude mít 45 členů;
4. rozhodl, že délka mandátu zvláštního výboru bude 12 měsíců počínaje dnem přijetí tohoto rozhodnutí.
Definice, obchodní úprava a označování lihovin a ochrana zeměpisných označení lihovin ***I
890k
87k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne dne 1. března 2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o definici, obchodní úpravě a označování lihovin, používání názvů lihovin v obchodní úpravě a označování jiných potravin a ochraně zeměpisných označení lihovin (COM(2016)0750 – C8-0496/2016 – 2016/0392(COD))(1)
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3
(3) Opatření platná pro lihoviny by měla přispět k dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitele, zabránění klamavým praktikám a vytvoření průhlednějšího trhu a zajištění spravedlivé hospodářské soutěže. Tato opatření by měla chránit dobrou pověst, kterou unijní lihoviny získaly v Unii i na světovém trhu, neboť budou nadále zohledněny tradiční postupy používané při výrobě lihovin a navíc zvýšeny požadavky na ochranu a informování spotřebitele. U lihovin by se mělo rovněž přihlížet k technologickým inovacím, pokud tyto inovace přispívají ke zlepšení jakosti, aniž by to mělo vliv na tradiční charakter dotyčné lihoviny. Výroba lihovin je silně spojena se zemědělským odvětvím Unie. Toto spojení je kromě toho, že představuje důležité odbytiště pro zemědělství Unie, určující pro jakost a pověst lihovin vyrobených v Unii. Tato silná vazba na zemědělské odvětví by proto měla být zdůrazněna právním rámcem.
(3) Opatření platná pro lihoviny by měla přispět k dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitele, odstranění informační asymetrie, zabránění klamavým praktikám a vytvoření průhlednějšího trhu a zajištění spravedlivé hospodářské soutěže. Tato opatření by měla chránit dobrou pověst, kterou unijní lihoviny získaly v Unii i na světovém trhu, neboť budou nadále zohledněny tradiční postupy používané při výrobě lihovin a navíc zvýšeny požadavky na ochranu a informování spotřebitele. U lihovin by se mělo rovněž přihlížet k technologickým inovacím, pokud tyto inovace přispívají ke zlepšení jakosti, aniž by to mělo vliv na tradiční charakter dotyčné lihoviny. Výroba lihovin se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/20021a, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/20111b a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/6251c a je silně spojena se zemědělským odvětvím. Toto spojení je kromě toho, že představuje důležité odbytiště pro zemědělství Unie, určující pro jakost, bezpečnost a pověst lihovin vyrobených v Unii. Tato silná vazba na zemědělsko-potravinářské odvětví by proto měla být zdůrazněna právním rámcem.
____________________________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).
1b Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).
1c Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnice Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 a (nový)
(3a) Opatření vztahující se na lihoviny představují zvláštní případ ve srovnání s obecnými pravidly stanovenými pro zemědělsko-potravinářské odvětví. Zvláštní prvky se v tomto případě týkají skutečnosti, že se i nadále udržují tradiční výrobní postupy, lihoviny jsou úzce spjaty s odvětvím zemědělství, že se využívají vysoce kvalitní produkty, a se závazkem chránit bezpečnost spotřebitelů, k čemuž se odvětví lihovin trvale hlásí.
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4
(4) K zajištění jednotnějšího přístupu v právních předpisech o lihovinách by měla být v tomto nařízení jasně stanovena kritéria pro definici, obchodní úpravu a označování lihovin, jakož i pro ochranu zeměpisných označení. Toto nařízení by mělo rovněž stanovit pravidla pro používání lihu nebo destilátů zemědělského původu při výrobě alkoholických nápojů a pro používání obchodních označení lihovin v obchodní úpravě a označování potravin.
(4) K zajištění jednotnějšího přístupu v právních předpisech o lihovinách by měla být v tomto nařízení jasně stanovena kritéria pro definici, obchodní úpravu a označování lihovin, jakož i pro ochranu zeměpisných označení, aniž by tím byla dotčena rozmanitost úředních jazyků a abeced v Unii. Toto nařízení by mělo rovněž stanovit pravidla pro používání lihu nebo destilátů zemědělského původu při výrobě alkoholických nápojů a pro používání obchodních označení lihovin v obchodní úpravě a označování potravin.
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15
(15) V některých případech mohou mít provozovatelé potravinářských podniků povinnost nebo si mohou přát uvést původ lihovin, aby spotřebitele upozornili na kvality svého výrobku. Tato označení původu by měla splňovat harmonizovaná kritéria. Z toho důvodu by měla být uvedena zvláštní ustanovení o uvádění země původu nebo místa provenience při obchodní úpravě a označování lihovin.
(15) V některých případech mohou mít provozovatelé potravinářských podniků povinnost nebo si mohou přát uvést původ lihovin, aby spotřebitele upozornili na kvality svého výrobku. Z toho důvodu by měla být uvedena zvláštní ustanovení o uvádění země původu nebo místa provenience při obchodní úpravě a označování lihovin.
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17
(17) Pokud jde o ochranu zeměpisných označení, je důležité řádně zohlednit Dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví („dohoda TRIPS“), a zejména články 22 a 23 uvedené dohody, a Všeobecnou dohodu o clech a obchodu („dohoda GATT“), které byly schváleny rozhodnutím Rady 94/800/ES12.
(17) Pokud jde o ochranu zeměpisných označení, je důležité řádně zohlednit Dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví („dohoda TRIPS“), a zejména články 22 a 23 uvedené dohody, a Všeobecnou dohodu o clech a obchodu („dohoda GATT“), které byly schváleny rozhodnutím Rady 94/800/ES12. S cílem zvýšit ochranu a účinněji bojovat proti padělání by se měla tato ochrana uplatňovat také v souvislosti se zbožím, které se převáží přes celní území Unie.
__________________
__________________
12 Rozhodnutí Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986–1994) (Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1).
12 Rozhodnutí Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986–1994) (Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1).
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18
(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/201213 se na lihoviny nevztahuje. Měla by proto být stanovena pravidla pro ochranu zeměpisných označení lihovin. Zeměpisná označení identifikující lihoviny jako výrobky pocházející z území určité země, určitého regionu nebo z určitého místa na tomto území, jestliže lze určitou jakost, pověst nebo jinou vlastnost lihoviny odvozovat především od jejího zeměpisného původu, by Komise měla zapsat.
(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/201213 se na lihoviny nevztahuje. Měla by proto být stanovena pravidla pro ochranu zeměpisných označení lihovin. Zeměpisná označení identifikující lihoviny jako výrobky pocházející z území určité země, určitého regionu nebo z určitého místa na tomto území, jestliže lze určitou jakost, pověst, tradiční metody zpracování a výroby nebo jinou vlastnost lihoviny odvozovat především od jejího zeměpisného původu, by Komise měla zapsat.
_________________
_________________
13 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).
13 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18 a (nový)
(18a) Je vhodné, aby se na lihoviny se zeměpisným označením vyrobené z vína bez chráněného označení původu a zapsané v souladu s tímto nařízením vztahovaly stejné nástroje řízení výrobního potenciálu, jako jsou nástroje, které jsou k dispozici v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/20131a.
_______________________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19
(19) Měly by být stanoveny postupy pro zápis, změnu a případné zrušení zeměpisných označení Unie nebo třetích zemí v souladu s dohodou TRIPS a zároveň by měl být automaticky uznán status stávajících chráněných zeměpisných označení Unie. V zájmu sjednocení procesních pravidel pro zeměpisná označení napříč všemi příslušnými odvětvími, by měly být tyto postupy pro lihoviny vytvořeny na základě důkladnějších a dobře vyzkoušených postupů pro zemědělské produkty a potraviny stanovené v nařízení (EU) č. 1151/2012 a zároveň by měly zohledňovat specifika lihovin. S cílem zjednodušit postup zápisu a zajistit, aby informace pro provozovatele potravinářských podniků a spotřebitele byly dostupné v elektronické podobě, by měl být zaveden elektronický rejstřík zeměpisných označení.
(19) Měly by být stanoveny postupy pro zápis, změnu a případné zrušení zeměpisných označení Unie nebo třetích zemí v souladu s dohodou TRIPS a zároveň by měl být automaticky uznán status stávajících zapsaných zeměpisných označení Unie. V zájmu sjednocení procesních pravidel pro zeměpisná označení napříč všemi příslušnými odvětvími, by měly být tyto postupy pro lihoviny vytvořeny na základě podobných postupů používaných pro zemědělské produkty a potraviny stanovené v nařízení (EU) č. 1151/2012 a zároveň by měly zohledňovat specifika lihovin. S cílem zjednodušit postup zápisu a zajistit, aby informace pro provozovatele potravinářských podniků a spotřebitele byly dostupné v elektronické podobě, by měl být zaveden transparentní, všeobecný a snadno dostupný elektronický rejstřík zeměpisných označení, který by měl stejnou právní sílu jako příloha III nařízení (ES) č. 110/2008. Komise by měla automaticky zapsat zeměpisná označení zapsaná v nařízení (ES) č. 110/2008. Komise by měla před vstupem tohoto nařízení v platnost dokončit ověření zeměpisných označení uvedených v příloze III nařízení (ES) č. 110/2008 v souladu s článkem 20 uvedeného nařízení.
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20
(20) Za zajišťování souladu s tímto nařízením by měly být odpovědné orgány členských států a Komise by měla mít možnost dodržování souladu sledovat a ověřovat. Komise a členské státy by proto měly mít povinnost sdílet příslušné informace.
(20) Zachování vysokého standardu kvality má zásadní význam, má-li zůstat zachována dobrá pověst a hodnota odvětví lihovin. Za zachování standardu prostřednictvím zajišťování souladu s tímto nařízením by měly být odpovědné orgány členských států. Komise by však měla mít možnost dodržování souladu sledovat a ověřovat, aby se přesvědčila, že je prosazováno jednotným způsobem. Komise a členské státy by proto měly mít povinnost sdílet příslušné informace.
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 21
(21) Při uplatňování politiky jakosti a s cílem umožnit dosažení vysoké úrovně jakosti lihovin a rozmanitosti v odvětví lihovin by členským státům mělo být umožněno, aby pro definici, obchodní úpravu a označování lihovin vyráběných na svém území přijaly přísnější pravidla, než stanoví toto nařízení.
(21) Při uplatňování politiky jakosti a s cílem umožnit dosažení vysoké úrovně jakosti lihovin a rozmanitosti v odvětví lihovin by členským státům mělo být umožněno, aby pro výrobu, definici, obchodní úpravu a označování lihovin vyráběných na svém území přijaly přísnější pravidla, než stanoví toto nařízení.
Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 22
(22) Aby bylo možné zohlednit vyvíjející se poptávku spotřebitelů, technologický pokrok, vývoj příslušných mezinárodních norem a potřebu zlepšit hospodářské podmínky výroby a uvádění na trh, tradiční procesy staření a ve výjimečných případech právo dovážející třetí země a aby byla zajištěna ochrana zeměpisných označení, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změnu technických definic a požadavků pro kategorie lihovin nebo odchylky od nich a zvláštní pravidla pro některé z nich podle kapitoly I tohoto nařízení, označování a obchodní úpravu podle kapitoly II tohoto nařízení, zeměpisná označení podle kapitoly III tohoto nařízení a kontroly a výměnu informací podle kapitoly IV tohoto nařízení.
(22) Aby bylo možné zohlednit vyvíjející se poptávku spotřebitelů, technologický pokrok, vývoj příslušných mezinárodních norem a potřebu zlepšit hospodářské podmínky výroby a uvádění na trh, tradiční procesy staření a ve výjimečných případech právo dovážející třetí země a aby byla zajištěna úplná ochrana zeměpisných označení při zohlednění významu tradičních postupů a zároveň zohledněn význam dodržování tradičních postupů, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změnu technických definic a požadavků pro kategorie lihovin nebo odchylky od nich a zvláštní pravidla pro některé z nich podle kapitoly I tohoto nařízení, označování a obchodní úpravu podle kapitoly II tohoto nařízení, zeměpisná označení podle kapitoly III tohoto nařízení a kontroly a výměnu informací podle kapitoly IV tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 23
(23) V zájmu rychlé reakce na hospodářský a technický vývoj u lihovin, na něž se vztahuje toto nařízení a pro něž neexistují žádné kategorie ani technické specifikace, které by chránily spotřebitele a hospodářské zájmy výrobců a sjednocovaly dané požadavky na výrobu a jakost těchto lihovin, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o přidání nových kategorií lihovin a jejich technických specifikací ke kategoriím uvedeným v části I, resp. II přílohy II tohoto nařízení s výhradou určitých podmínek.
vypouští se
Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 – písm. d – bod i – návětí
i) buď přímo jednou z těchto metod:
i) buď přímo jednou z těchto metod používaných jednotlivě, nebo v kombinaci:
Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 – písm. d – bod i – odrážka 2
– macerací nebo podobným zpracováním částí rostlin v lihu zemědělského původu, v destilátech zemědělského původu nebo v lihovinách či míchaných lihovinách ve smyslu tohoto nařízení,
– macerací nebo podobným zpracováním částí rostlin v lihu zemědělského původu, v destilátech zemědělského původu nebo v lihovinách či v kombinaci lihovin ve smyslu tohoto nařízení,
Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 – písm. d – bod i – odrážka 3 – návětí
– přidáním některého z těchto prvků do lihu zemědělského původu, destilátů zemědělského původu nebo lihovin:
– přidáním jednoho nebo více z těchto prvků do lihu zemědělského původu, destilátů zemědělského původu nebo lihovin:
Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 – písm. d – bod ii – návětí
ii) přidáním některého z těchto prvků do lihoviny:
ii) přidáním některého z těchto prvků do lihoviny, ať už jednotlivě nebo v kombinaci:
Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 – písm. d – bod ii – odrážka 4 a (nová)
– nápojů;
Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 3 – návětí
3) „míchanou lihovinou“ se rozumí lihovina uvedená v části I přílohy II nebo odpovídající zeměpisnému označení smísená s některým z těchto výrobků:
3) „míchanou lihovinou“ se rozumí lihovina uvedená v části I přílohy II nebo odpovídající zeměpisnému označení smísená s jedním nebo více z těchto výrobků:
Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 3 – písm. b a (nové)
ba) lihem zemědělského původu;
Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 4 – návětí
4) „složeným výrazem“ se rozumí kombinace výrazů obchodního označení lihoviny uvedené v části I přílohy II nebo výrazů zeměpisného označení popisujících lihovinu, z níž pochází veškerý alkohol v konečném výrobku, s některým z těchto prvků:
4) „složeným výrazem“ se rozumí kombinace výrazů obchodního označení lihoviny uvedené v části I přílohy II nebo výrazů zeměpisného označení popisujících lihovinu, z níž pochází veškerý alkohol v konečném výrobku, s jedním nebo více z těchto prvků:
Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 6
6) „zeměpisným označením“ se rozumí údaj, který označuje lihovinu jako výrobek pocházející z území určité země, určitého regionu nebo z určitého místa na tomto území, jestliže lze určitou jakost, dobrou pověst nebo jinou vlastnost této lihoviny odvozovat především od jejího zeměpisného původu;
6) „zeměpisným označením“ se rozumí název, který byl zapsán v souladu s tímto nařízením a který označuje lihovinu jako výrobek pocházející z území určité země, určitého regionu nebo z určitého místa na tomto území, jestliže lze určitou jakost, dobrou pověst nebo jinou vlastnost této lihoviny odvozovat především od jejího zeměpisného původu;
Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 7
7) „specifikací produktu“ se rozumí dokumentace přiložená k žádosti o ochranu zeměpisného označení uvádějící specifikace, které lihovina musí splňovat;
7) „specifikací produktu“ se rozumí dokumentace přiložená k žádosti o ochranu zeměpisného označení uvádějící specifikace, které lihovina musí splňovat, a tedy dokumentace, jež odpovídá „technické dokumentaci“ ve smyslu nařízení (ES) č. 110/2008;
Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 11 a (nový)
11a) „skupinou“ se rozumí skupina výrobců nebo dovozců lihovin, kteří jsou organizováni způsobem specifickým pro toto odvětví a vytvářejí značný obrat;
Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 11 b (nový)
11b) „zemědělského původu“ se rozumí získaný ze zemědělských produktů uvedených v příloze I SFEU.
Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1
1. Alkohol použitý při výrobě alkoholických nápojů a k ředění nebo rozpouštění barviv, látek určených k aromatizaci nebo jakýchkoli jiných povolených přídatných látek použitých při přípravě alkoholických nápojů musí být líh zemědělského původu.
1. Alkohol použitý při výrobě lihovin a k ředění nebo rozpouštění barviv, látek určených k aromatizaci nebo jakýchkoli jiných povolených přídatných látek použitých při přípravě lihovin musí být líh zemědělského původu.
Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2
2. Destiláty použité při výrobě alkoholických nápojů a k ředění nebo rozpouštění barviv, látek určených k aromatizaci nebo jakýchkoli jiných povolených přídatných látek použitých při přípravě alkoholických nápojů musí být výlučně zemědělského původu.
2. Destiláty použité při výrobě lihovin a k ředění nebo rozpouštění barviv, látek určených k aromatizaci nebo jakýchkoli jiných povolených přídatných látek použitých při přípravě lihovin musí být výlučně zemědělského původu.
Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 a (nový)
2a. V případě uvádění lihu nebo destilátů zemědělského původu na trh je nutné v elektronických dokumentech, které jsou k nim připojeny, uvést suroviny, z nichž byly získány.
Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. e
e) se sladí pouze v souladu s bodem 3 přílohy I ak dotvoření konečné chuti výrobku.
e) se nesladí s výjimkou dotvoření konečné chuti výrobku. Maximální obsah sladidel vyjádřený v invertním cukru nepřekročí prahové hodnoty stanovené pro každou kategorii v příloze II.
Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. e
e) být slazeny v souladu s bodem 3 přílohy I a s přihlédnutím k příslušným právním předpisům členských států tak, aby odpovídaly charakteristickým vlastnostem výrobku.
e) být slazeny.
Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 3 – písm. e
e) být slazeny tak, aby odpovídaly charakteristickým vlastnostem výrobku, a v souladu s bodem 3 přílohy I.
e) být slazeny.
Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Článek 5
Článek 5
Článek 5
Přenesené pravomoci
Přenesené pravomoci
1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, pokud jde o:
1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, pokud jde o:
a) změnu technických definic stanovených v příloze I;
a) změnu technických definic stanovených v příloze I.
b) změnu požadavků pro kategorie lihovin stanovených v části I přílohy II a zvláštních pravidel pro některé lihoviny uvedené v části II přílohy II.
Akty v přenesené pravomoci uvedené v písm. a) a b) prvního pododstavce musí být omezeny na prokázané potřeby vyplývající z vyvíjející se poptávky spotřebitelů, technologického vývoje, vývoje příslušných mezinárodních norem nebo potřeby inovovat výrobek.
Akty v přenesené pravomoci uvedené v písm. a) prvního pododstavce musí být omezeny na prokázané potřeby vyplývající z vyvíjející se poptávky spotřebitelů, technologického vývoje, vývoje příslušných mezinárodních norem nebo potřeby inovovat výrobek, přičemž je třeba zdůraznit význam tradičního postupu v rámci členských států.
2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43 týkající se přidávání nových kategorií lihovin do přílohy II.
Novou kategorii lze přidat za těchto podmínek:
a) uvádění lihoviny na trh pod konkrétním názvem a v souladu s jednotnými technickými specifikacemi je ekonomicky a technicky nezbytné pro ochranu zájmů spotřebitelů a výrobců;
b) lihovina má významný podíl na trhu alespoň v jednom členském státě;
c) název vybraný pro novou kategorii musí být buď široce používaný, nebo pokud to není možné, mít popisnou povahu, zejména odkazovat na surovinu použitou k výrobě lihoviny;
d) technické specifikace nové kategorie se stanoví na základě hodnocení stávajících ukazatelů jakosti a výrobních parametrů používaných na trhu v Unii. Při stanovování technických specifikací se dodržují platné právní předpisy Unie o ochraně spotřebitele a zohledňují se všechny příslušné mezinárodní normy. Specifikace zajišťují spravedlivou hospodářskou soutěž mezi unijními výrobci, jakož i výbornou pověst unijních lihovin.
3. Ve výjimečných případech, kdy to vyžaduje právo dovážející třetí země, je Komisi rovněž svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, pokud jde o odchylky od požadavků v rámci technických definic uvedených v příloze I, požadavků stanovených v rámci kategorií lihovin uvedených v části I přílohy II a zvláštních pravidel pro některé lihoviny uvedených v části II přílohy II.
3. Ve výjimečných případech, kdy to vyžaduje právo dovážející třetí země, je Komisi rovněž svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, pokud jde o odchylky od požadavků v rámci technických definic uvedených v příloze I, požadavků stanovených v rámci kategorií lihovin uvedených v části I přílohy II a zvláštních pravidel pro některé lihoviny uvedených v části II přílohy II.
Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 a (nový)
1a. V popisu a při prezentaci veškerých potravin včetně lihovin se mohou používat názvy surovin nebo rostlin, které jsou určeny k označení nápojů patřících do některých produktových kategorií týkajících se lihovin, pokud je zvláště v případě lihovin zajištěno, že nedojde ke klamání spotřebitelů.
Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 3
3. Jestliže lihovina splňuje požadavky více než jedné kategorie lihovin 15 až 47 uvedené v části I přílohy II, může být prodávána pod jedním nebo více příslušnými obchodními označeními stanovenými pro tyto kategorie.
3. Jestliže lihovina splňuje požadavky více než jedné kategorie lihovin uvedené v části I přílohy II, může být uvedena na trh pod jedním nebo více obchodními označeními stanovenými pro tyto kategorie.
Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 4 – pododstavec 2 – návětí
Je-li obchodní označenídoplněno nebo nahrazeno v souladu s písm. a) prvního pododstavce, může být zeměpisné označení podle uvedeného písmene doplněno pouze:
Je-li oficiální název doplněn nebo nahrazen v souladu s písm. a) prvního pododstavce, může být zeměpisné označení podle uvedeného písmene doplněno pouze:
Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 4 – pododstavec 2 – písm. a
a) výrazy, které se k 20. únoru 2008 již používaly pro existující zeměpisná označení ve smyslu čl. 34 odst. 1, nebo
a) výrazy, které se k 20. únoru 2008 již používaly pro existující zeměpisná označení ve smyslu čl. 34 odst. 1, včetně výrazů, které členské státy tradičně používají k tomu, aby uvedly, že výrobek má podle právních předpisů daného členského státu chráněné označení původu, nebo
Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 4 – pododstavec 2 – písm. b
b) výrazy uvedenými v příslušné specifikaci produktu.
b) jakýmikoli výrazy povolenými příslušnou specifikací produktu.
Pozměňovací návrh 39 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 – písm. a
a) alkohol použitý při výrobě potravin pochází výhradně z lihovin uvedených ve složeném výrazu nebo narážce (narážkách), s výjimkou lihu, jenž může být obsažen v látkách určených k aromatizaci používaných pro výrobu této potraviny, a
a) alkohol použitý při výrobě potravin pochází výhradně z lihovin uvedených ve složeném výrazu nebo narážce (narážkách), s výjimkou lihu zemědělského původu, jenž může být použit jako nosič v látkách určených k aromatizaci používaných pro výrobu této potraviny; a
Pozměňovací návrh 40 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 5
5. Narážka na kategorii lihovin nebo zeměpisné označení při obchodní úpravě potraviny nesmí být uvedena na stejném řádku jako obchodní označení. Aniž je dotčen čl. 10 odst. 3 druhý pododstavec, při obchodní úpravě alkoholických nápojů je narážka uvedena menším písmem, než je písmo použité pro obchodní označení a složený výraz.
5. Aniž by byl dotčen čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) č. 1169/2011 odkaz na kategorii lihovin nebo zeměpisné označení při obchodní úpravě potraviny nesmí být uveden na stejném řádku jako obchodní označení. Aniž je dotčen čl. 10 odst. 3 druhý pododstavec tohoto nařízení, při obchodní úpravě alkoholických nápojů je odkaz uveden menším písmem, než je písmo použité pro obchodní označení a složený výraz.
Pozměňovací návrh 41 Návrh nařízení Článek 9 a (nový)
„Článek 9a
Označování v případě přidaného alkoholu
Pokud bylo provedeno přidání zředěného nebo nezředěného alkoholu ve smyslu bodu 4 přílohy I do lihoviny uvedené v kategoriích 1 až 14 přílohy II, nese taková lihovina obchodní označení „lihovina“. Nemůže nést jméno vyhrazené v kategoriích 1 až 14.
Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 1 – pododstavec 1
Míchaná lihovina nese obchodní označení „lihovina“.
Míchaná lihovina nese obchodní označení „lihovina“, která musí být zobrazeny zřetelně na viditelném místě na etiketě.
Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 3
3. Doba zrání nebo stáří mohou být v označení nebo obchodní úpravě uvedeny pouze za předpokladu, že se vztahují k nejmladší alkoholové složce a výrobekzrál pod dozorem daňových orgánů členského státu nebo pod dozorem skýtajícím rovnocenné záruky.
3. Doba zrání nebo stáří mohou být v označení nebo obchodní úpravě uvedeny pouze za předpokladu, že se vztahují k nejmladší alkoholové složce a veškeré operace zrání výrobku byly provedeny pod dozorem daňových orgánů členského státu nebo pod dozorem skýtajícím rovnocenné záruky. Komise zavede veřejný rejstřík, který bude obsahovat seznam organizací pověřených kontrolou zrání v každém členském státě.
Pozměňovací návrh 44 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 3 a (nový)
3a. Jestliže je v označení nebo obchodní úpravě uvedena doba zrání nebo stárnutí lihoviny, musí to být uvedeno i v průvodním elektronickém dokladu.
Pozměňovací návrh 45 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 3 b (nový)
3b. Odchylně od ustanovení odstavce 3 tohoto článku v případě brandy, u které byl použit systém dynamického staření neboli systém „criaderas y solera“, lze uvádět průměrnou dobu zrání vypočtenou podle popisu v příloze IIa v obchodní úpravě nebo na etiketě lihovin, pouze pokud zrání brandy bylo řízeno kontrolním systémem, který byl povolen příslušným orgánem. Průměrná doba zrání na etiketě brandy se uvede v rocích a obsahuje odkaz na systém „criaderas y solera“.
Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1
1. Je-li uveden původ lihoviny, musí odpovídat zemi nebo území původu v souladu s článkem 60 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/201316.
1. Je-li uveden původ lihoviny, musí odpovídat místu nebo regionu, kde se uskutečnila ta fáze výrobního procesu konečného výrobku, která lihovině propůjčuje její charakter a základní vlastnosti.
__________________
16 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).
Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 1 a (nový)
Aniž jsou dotčena ustanovení prvního odstavce, mohou být u lihovin vyráběných v Unii, které jsou určeny na vývoz, zeměpisné označení a výrazy uvedené kurzivou v příloze II doplněny o překlad, pokud se jedná o zákonný požadavek dovážející země.
Pozměňovací návrh 48 Návrh nařízení Článek 14
Článek 14
Článek 14
Používání symbolu Unie pro chráněná zeměpisná označení
Používání symbolu Unie pro zeměpisná označení
K označování a obchodní úpravě lihovin lze použít symbol Unie pro chráněné zeměpisnéoznačení.
K obchodní úpravě a označování lihovin zeměpisným označením lze použít symbol Unie pro chráněná zeměpisná označenípřijatá podle čl. 12 odst. 7 nařízení (EU) č. 1151/2012.
Pozměňovací návrh 49 Návrh nařízení Článek 16
Článek 16
Článek 16
Přenesené pravomoci
Přenesené pravomoci
1. Aby byly zohledněny vyvíjející se poptávka spotřebitelů, technologický pokrok, vývoj příslušných mezinárodních norem a potřeba zlepšit hospodářské podmínky výroby a uvádění na trh, Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43 týkající se:
1. Aby byly zohledněny vyvíjející se poptávka spotřebitelů, technologický pokrok, vývoj příslušných mezinárodních norem a potřeba zlepšit hospodářské podmínky výroby a uvádění na trh a současně zajištěna ochrana spotřebitele a zohledněny tradiční postupy, Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci pro doplnění tohoto nařízení v souladu s článkem 43 a týkající se:
a) změn pravidel o označení na etiketě lihovin, pokud jde o složené výrazy nebo narážky;
a) změn pravidel o označení na etiketě lihovin, pokud jde o složené výrazy nebo narážky;
b) změn pravidel o obchodní úpravě a označování míchaných lihovin a
b) změn pravidel o obchodní úpravě a označování míchaných lihovin a
c) aktualizace a doplnění referenčních metod Unie pro rozbor lihovin.
c) aktualizace a doplnění referenčních metod Unie pro rozbor lihovin.
2. S cílem zohlednit tradiční procesy staření v členských státech je Komisi svěřena pravomoc k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43 ohledně odchylek od čl. 11 odst. 3 týkajících se specifikace doby zrání nebo stáří v obchodní úpravě nebo označování lihoviny.
2. S cílem zohlednit tradiční procesy staření v členských státech je Komisi svěřena pravomoc k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43 ohledně odchylek od čl. 11 odst. 3 týkajících se specifikace doby zrání nebo stáří v obchodní úpravě nebo označování lihoviny.
3. Ve výjimečných případech, kdy to vyžaduje právo dovážející třetí země, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43 týkající se odchylek od ustanovení o obchodní úpravě a označování obsažených v této kapitole.
Pozměňovací návrh 50 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 1
1. Chráněná zeměpisná označení může použít každý hospodářský subjekt, který uvádí na trh lihovinu vyrobenou v souladu s příslušnou specifikací produktu.
1. Zeměpisná označení může použít každý hospodářský subjekt, který uvádí na trh lihovinu vyrobenou v souladu s příslušnou specifikací produktu.
Pozměňovací návrh 51 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 2 – návětí
2. Chráněná zeměpisná označení a lihoviny s těmito chráněnými názvy v souladu se specifikací produktu jsou chráněna proti:
2. Zeměpisná označení a lihoviny s těmito chráněnými názvy v souladu se specifikací produktu jsou chráněna proti:
Pozměňovací návrh 52 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 2 – písm. a – bod i
i) u srovnatelného výrobku, který nevyhovuje specifikaci produktu s chráněným názvem, nebo
i) u srovnatelného výrobku, který nevyhovuje specifikaci produktu s chráněným názvem, včetně případů, kdy jsou tyto produkty používány jako přísada, nebo
Pozměňovací návrh 53 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 2 – písm. b
b) jakémukoli zneužití, napodobení nebo připomenutí, a to i tehdy, je-li uveden skutečný původ produktu nebo služby nebo je-li chráněný název přeložen nebo doprovázen výrazy jako „druh“, „typ“, „způsob“, „jak se vyrábí v“, „napodobenina“, „chuť“, „jako“ nebo podobnými výrazy;
b) b) jakémukoli zneužití, napodobení nebo připomenutí, a to i tehdy, je-li uveden skutečný původ produktu nebo služby nebo je-li chráněný název přeložen nebo doprovázen výrazy jako „druh“, „typ“, „styl“, „způsob“, „jak se vyrábí v“, „napodobenina“, „chuť“, „jako“ nebo podobnými výrazy, včetně případů, kdy jsou tyto produkty používány jako přísada;
Pozměňovací návrh 54 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 2 – písm. c
c) jakémukoli jinému lživému nebo zavádějícímu údaji o provenienci, původu, povaze nebo základních vlastnostech produktu, použitému na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamním materiálu nebo na dokladech týkajících se daného produktu, jakož i proti použití obalů, které by mohly vyvolat mylný dojem, pokud jde o původ produktu;
c) c) jakémukoli jinému lživému nebo zavádějícímu údaji o provenienci, původu, povaze, přísadách nebo základních vlastnostech produktu, použitému při jeho prezentaci nebo označení, který by mohl vyvolat mylný dojem, pokud jde o původ produktu;
Pozměňovací návrh 55 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 3
3. Chráněná zeměpisná označení nesmějí v Unii zdruhovět ve smyslu čl. 32 odst. 1.
3. Zeměpisná označení nesmějí v Unii zdruhovět ve smyslu čl. 32 odst. 1.
Pozměňovací návrh 56 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 3 a (nový)
3a. Ochrana zeměpisných označení, na niž se poukazuje v odstavci 2, se rozšíří na zboží, které vstupuje na celní území Unie, aniž by bylo propuštěno do volného oběhu v Unii.
Pozměňovací návrh 57 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 4
4. Členské státy učiní kroky nezbytné k ukončení neoprávněného používání chráněných zeměpisných označení podle odstavce 2.
4. Členské státy učiní kroky nezbytné k ukončení neoprávněného používání zeměpisných označení podle odstavce 2.
Pozměňovací návrh 58 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 4 a (nový)
4a. Členské státy mohou uplatňovat ustanovení stanovená v článcích 61 až 72 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, kterým se stanovuje společná organizace trhů se zemědělskými produkty, na oblasti, kde se vyrábějí vína vhodná k výrobě lihovin s chráněným zeměpisným označením. Pro účely těchto ustanovení se příslušné oblasti mohou považovat za oblasti, kde lze vyrábět vína s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením.
Pozměňovací návrh 59 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 1 – písm. e
e) popis metody získání lihoviny a případně autentických a neměnných místních metod, jakož i údaje o balení, pokud tak stanoví seskupení žadatelů a ve vztahu k danému produktu dostatečně odůvodní, proč musí být produkt v zájmu zachování jakosti, zajištění původu či zajištění kontroly zabalen ve vymezené zeměpisné oblasti, s ohledem na právo Unie, zejména v oblasti volného pohybu zboží a služeb;
e) popis metody výroby lihoviny a případně autentických a neměnných místních metod, jakož i údaje o balení, pokud tak stanoví seskupení žadatelů (dále „žadatel“) a ve vztahu k danému produktu dostatečně odůvodní, proč musí být produkt v zájmu zachování jakosti, zajištění původu či zajištění kontroly zabalen ve vymezené zeměpisné oblasti, s ohledem na právo Unie, zejména v oblasti volného pohybu zboží a služeb;
Pozměňovací návrh 60 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 1 – písm. f
f) údaje vytvářející souvislost mezi danou jakostí, pověstí či jinou vlastností lihoviny a zeměpisnou oblastí podle písmene d);
f) údaje potvrzující souvislost se zeměpisným prostředím nebo zeměpisným původem;
Pozměňovací návrh 61 Návrh nařízení Čl. 20 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a
a) názvy a adresy seskupení žadatelů a orgánů nebo, jsou-li k dispozici, subjekty, které ověřují soulad s ustanoveními specifikace produktu;
a) názvy (jména) a adresy žadatelů a orgánů nebo, jsou-li k dispozici, subjekty, které ověřují soulad s ustanoveními specifikace produktu;
Pozměňovací návrh 62 Návrh nařízení Čl. 20 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. c – bod i
i) hlavní body specifikace produktu: název, popis lihoviny, případně včetně zvláštních pravidel o balení a označování, a stručné vymezení zeměpisné oblasti,
i) hlavní body specifikace produktu: název, kategorie, popis lihoviny, případně včetně zvláštních pravidel o balení a označování, a stručné vymezení zeměpisné oblasti,
Pozměňovací návrh 63 Návrh nařízení Čl. 20 – odst. 2 – písm. a
a) název a adresu seskupenížadatelů;
a) název (jméno) a adresu žadatele;
Pozměňovací návrh 64 Návrh nařízení Čl. 20 – odst. 2 – písm. c
c) prohlášení členského státu, že žádost, kterou seskupení žadatelůpředložilo a která je způsobilá pro vyhovění, splňuje podle jeho názoru podmínky tohoto nařízení a předpisů přijatých na jeho základě;
c) prohlášení členského státu, že žádost, kterou předložil žadatel a která je způsobilá pro vyhovění, splňuje podle jeho názoru podmínky tohoto nařízení a předpisů přijatých na jeho základě;
Pozměňovací návrh 65 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 3
Společnou žádost podává Komisi dotčený členský stát nebo seskupení žadatelů v dotčené třetí zemi přímo nebo prostřednictvím orgánů této třetí země. Žádost obsahuje prohlášení od všech dotčených členských států podle čl. 20 odst. 2 písm. c). Požadavky stanovené v článku 20 musí být splněny ve všech dotčených členských státech a třetích zemích.
Společnou žádost podává Komisi dotčený členský stát nebo žadatel v dotčené třetí zemi přímo nebo prostřednictvím orgánů této třetí země. Žádost obsahuje prohlášení od všech dotčených členských států podle čl. 20 odst. 2 písm. c). Požadavky stanovené v článku 20 musí být splněny ve všech dotčených členských státech a třetích zemích.
Pozměňovací návrh 66 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 5
5. Pokud se žádost vztahuje k zeměpisné oblasti ve třetí zemi, podává se Komisi buď přímo, nebo prostřednictvím příslušných orgánů dotyčné třetí země.
5. Pokud se žádost vztahuje k zeměpisné oblasti ve třetí zemi, podává se Komisi prostřednictvím příslušných orgánů dotyčné třetí země.
Pozměňovací návrh 67 Návrh nařízení Článek 22
Článek 22
vypouští se
Přechodná vnitrostátní ochrana
1. S účinkem ode dne podání žádosti Komisi, ale pouze na přechodnou dobu, může členský stát poskytnout názvu ochranu podle tohoto nařízení na vnitrostátní úrovni.
2. Tato vnitrostátní ochrana skončí dnem přijetí rozhodnutí o zápisu do rejstříku podle tohoto nařízení nebo dnem stažení žádosti o zápis.
3. Pokud název není zapsán podle této kapitoly, nese výlučnou odpovědnost za následky takové vnitrostátní ochrany dotčený členský stát.
4. Opatření přijatá členskými státy podle odstavce 1 jsou účinná pouze na vnitrostátní úrovni a nemají vliv na obchod uvnitř Unie ani na mezinárodní obchod.
Pozměňovací návrh 68 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 1
1. Komise vhodným způsobem přezkoumá každou žádost, kterou obdrží podle článku 21, aby ověřila, zda je oprávněná a zda splňuje podmínky této kapitoly. Doba přezkumuby neměla přesáhnout 12 měsíců. V případě překročení této doby Komise písemně informuje žadatele o důvodech prodlení.
1. Komise vhodným způsobem přezkoumá každou žádost, kterou obdrží podle článku 21, aby ověřila, zda je oprávněná a zda splňuje podmínky této kapitoly. Přezkum spočívá v kontrole, že v žádosti nejsou zjevné chyby, a doba přezkumuobecně nepřesáhne 6 měsíců. V případě překročení této doby Komise okamžitě písemně informuje žadatele o důvodech prodlení.
Komise alespoň jednou měsíčně zveřejňuje seznam názvů, které jsou předmětem žádostí o zápis, a data podání těchto žádostí.
Komise alespoň jednou měsíčně zveřejňuje seznam názvů, které jsou předmětem žádostí o zápis, a data podání těchto žádostí.
Pozměňovací návrh 69 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 1
1. Pokud se Komise na základě informací jí dostupných a vyplývajících z přezkumu provedeného podle čl. 23 odst. 1 prvního pododstavce domnívá, že nebyly splněny podmínky pro zápis, přijme prováděcí akty, kterými žádost zamítne. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.
1. Pokud se Komise na základě informací jí dostupných a vyplývajících z přezkumu provedeného podle čl. 23 odst. 1 prvního pododstavce domnívá, že nebyly splněny podmínky pro zápis, přijme v souladu s článkem 43 akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje toto nařízení, a žádost zamítne.
Pozměňovací návrh 70 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 2
2. Pokud Komise neobdrží žádné podání námitky ani žádné přípustné odůvodněné prohlášení o námitce podle článku 24, přijme bez použití postupu podle čl. 44 odst. 2 prováděcí akty, kterými daný název zapíše.
2. Pokud Komise neobdrží žádné podání námitky ani žádné přípustné odůvodněné prohlášení o námitce podle článku 24, přijme v souladu s článkem 43 akty v přenesené pravomoci doplňující toto nařízení, kterými daný název zapíše.
Pozměňovací návrh 71 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 3 – písm. a
a) v případě, že bylo dosaženo dohody, zapíše název prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez použití postupu uvedeného v čl. 44 odst. 2 a v případě potřeby změní informace zveřejněné podle čl. 23 odst. 2 za předpokladu, že tyto změny nejsou podstatné, nebo
a) v případě, že bylo dosaženo dohody, přijme v souladu s článkem 43 aktyv přenesené pravomoci doplňující toto nařízení s cílem zapsat daný název a v případě potřeby změní informace zveřejněné podle čl. 23 odst. 2 za předpokladu, že tyto změny nejsou podstatné, nebo
Pozměňovací návrh 72 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 3 – písm. b
b) v případě, že dohody dosaženo nebylo, přijme prováděcí akty, kterými rozhodne o zápisu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.
b) v případě, že dohody dosaženo nebylo, přijme v souladu s článkem 43akty v přenesené pravomoci doplňující toto nařízení, kterými rozhodne o zápisu.
Pozměňovací návrh 73 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)
Umožňují-li to právní předpisy členských států, řídí se podávání žádostí postupem stanoveným ve vnitrostátních právních předpisech.
Pozměňovací návrh 74 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 3
3. Přezkum žádosti se zaměří na navrhovanou změnu.
3. Přezkum žádosti se bude zabývat pouze navrhovanou změnou.
Pozměňovací návrh 75 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 1 – návětí
Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost kterékoli fyzické nebo právnické osoby s oprávněným zájmem přijmout prováděcí akty s cílem zrušit zápis zeměpisného označení v těchto případech:
Komise je v souladu s článkem 43 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci doplňující toto nařízení, a to z vlastního podnětu nebo na žádost kterékoli fyzické nebo právnické osoby s oprávněným zájmem, jejichž cílem je zrušit zápis zeměpisného označení v těchto případech:
Pozměňovací návrh 76 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 1 – písm. b
b) pokud po dobu nejméně sedmi let není na trh uveden žádný produkt nesoucí toto zeměpisné označení.
b) pokud po dobu nejméně sedmi po sobě jdoucích let není na trh uveden žádný produkt nesoucí toto zeměpisné označení.
Pozměňovací návrh 77 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 3
Prováděcí akty uvedené v prvním odstavci jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 44 odst. 2.
vypouští se
Pozměňovací návrh 78 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 3 a (nový)
Akty týkající se zrušení zápisu zeměpisných označení se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.
Pozměňovací návrh 79 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 1
Komise přijme bez použití postupu podle čl. 44 odst. 2 prováděcí akty týkající se zřízení a správy veřejně přístupného aktualizovaného elektronického rejstříku zeměpisných označení lihovin uznaných v rámci tohoto režimu („rejstřík“).
Komise přijme v souladu s článkem 43 akty v přenesené pravomoci doplňující toto nařízení a týkající se zřízení a správy veřejně přístupného aktualizovaného elektronického rejstříku zeměpisných označení lihovin uznaných v rámci tohoto režimu („rejstřík“), který nahrazuje přílohu III nařízení (ES) č. 110/2008 a má stejnou právní platnost jako tato příloha. Rejstřík [vložit poznámku pod čarou s přímým odkazem na příslušnou stránku] zajistí přímý přístup ke všem specifikacím produktu pro lihoviny, které jsou zapsané jako zeměpisná označení.
Pozměňovací návrh 80 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 2
Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se podoby a obsahu rejstříku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci doplňující toto nařízení podle článku 43, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se podoby a obsahu rejstříku.
Pozměňovací návrh 81 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 3
V rejstříku mohou být jako zeměpisná označení zapsána zeměpisná označení lihovin vyrobených ve třetích zemích, která jsou chráněna v Unii na základě mezinárodní dohody, jíž je Unie smluvní stranou.
V rejstříku mohou být jako zeměpisná označení zapsána zeměpisná označení lihovin vyrobených ve třetích zemích, která jsou chráněna v Unii na základě mezinárodní dohody, jíž je Unie smluvní stranou až poté, co Komise za tímto účelem přijme akt v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 82 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 3 a (nový)
3a. Ochranou zeměpisných označení lihovin podle článku 2 tohoto nařízení nejsou dotčena chráněná zeměpisná označení a označení původu výrobků vymezená v článku 93 nařízení (EU) č. 1308/2013.
Pozměňovací návrh 83 Návrh nařízení Čl. 32 – odst. 3
3. Název nesmí být chráněn jako zeměpisné označení, pokud fáze produkce nebo přípravy, které jsou pro příslušnou kategorii lihoviny povinné, neprobíhají v příslušné zeměpisné oblasti.
3. Název nesmí být chráněn jako zeměpisné označení, pokud fáze, které jsou pro příslušnou kategorii lihoviny povinné, neprobíhají v příslušné zeměpisné oblasti.
Pozměňovací návrh 84 Návrh nařízení Článek 34
Článek 34
Článek 34
Prováděcí pravomoci s ohledem na stávající chráněná zeměpisná označení
Pravomoci s ohledem na stávající zeměpisná označení
1. Aniž je dotčen odstavec 2, zeměpisná označení lihovin, na něž se vztahuje ochrana podle nařízení (ES) č. 110/2008, jsou automaticky chráněna jako zeměpisná označení podle tohoto nařízení. Komise je uvede v rejstříku.
Zeměpisná označení lihovin, na něž se vztahuje ochrana podle nařízení (ES) č. 110/2008, jsou automaticky chráněna jako zeměpisná označení podle tohoto nařízení. Komise je uvede v rejstříku.
2. Komise může z vlastního podnětu na dobu do dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost prostřednictvím prováděcích aktů zrušit ochranu zeměpisných označení uvedených v článku 20 nařízení (EU) č. 110/2008, nejsou-li v souladu s čl. 2 odst. 1 bodem 6. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 44 odst. 2.
Pozměňovací návrh 85 Návrh nařízení Čl. 35 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. b
b) kontrolní subjekt ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce bodu 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/200419, jenž působí jako subjekt pro certifikaci výrobku.
b) pověřený subjekt ve smyslu čl. 3 bodu 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/62519, jenž působí jako subjekt pro certifikaci výrobku.
__________________
__________________
19 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30. 4. 2004, s. 1).
19 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistituplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnice Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).
Pozměňovací návrh 86 Návrh nařízení Čl. 35 – odst. 1 – pododstavec 2
Bez ohledu na vnitrostátní právní předpisy členských států nesou náklady na toto ověření souladu se specifikací produktu provozovatelé potravinářských podniků, kterých se tyto kontroly týkají.
Bez ohledu na vnitrostátní právní předpisy členských států nesou náklady na toto ověření souladu se specifikací produktu hospodářské subjekty, kterých se tyto kontroly týkají.
Pozměňovací návrh 87 Návrh nařízení Čl. 35 – odst. 5
5. Příslušné orgány nebo subjekty uvedené v odstavcích 1 a 2 ověřující soulad chráněného zeměpisného označení se specifikací produktu musí být objektivní a nestranné. Musí mít k dispozici kvalifikované pracovníky a zdroje nezbytné k plnění svých úkolů.
5. Příslušné orgány nebo subjekty uvedené v odstavcích 1 a 2 ověřující soulad zeměpisného označení se specifikací produktu musí být objektivní a nestranné. Musí mít k dispozici kvalifikované pracovníky a zdroje nezbytné k plnění svých úkolů.
Pozměňovací návrh 88 Návrh nařízení Čl. 37 – odst. 1
1. Na kontroly stanovené v článcích 35 a 36 tohoto nařízení se obdobně použijí postupy a požadavky stanovené v nařízení (ES) č. 882/2004.
1. Na kontroly stanovené v článcích 35 a 36 tohoto nařízení se obdobně použijí postupy a požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 2017/625.
Pozměňovací návrh 89 Návrh nařízení Čl. 37 – odst. 2
2. Členské státy zajistí, aby činnosti na kontrolu povinností podle této kapitoly byly výslovně uvedeny v samostatném oddíle víceletých vnitrostátních plánů kontrol v souladu s články 41 až 43 nařízení (ES) č. 882/2004.
2. Členské státy zajistí, aby činnosti na kontrolu povinností podle této kapitoly byly výslovně uvedeny v samostatném oddíle víceletých vnitrostátních plánů kontrol v souladu s články 109 až 111 nařízení (EU) č. 2017/625.
Pozměňovací návrh 90 Návrh nařízení Čl. 37 – odst. 3
3. Výroční zprávy podle čl. 44 odst. 1 nařízení (ES) č. 882/2004 obsahují v samostatném oddíle informace podle uvedeného ustanovení týkající se kontroly povinností stanovených tímto nařízením.
3. Výroční zprávy podle čl. 113 odst. 1 nařízení (EU) č. 2017/625 obsahují v samostatném oddíle informace podle uvedeného ustanovení týkající se kontroly povinností stanovených tímto nařízením.
Pozměňovací návrh 91 Návrh nařízení Článek 38
Článek 38
Článek 38
Přenesené pravomoci
Přenesené pravomoci
1. Za účelem zohlednění specifik výroby ve vymezené zeměpisné oblasti je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, pokud jde o:
a) další kritéria pro vymezení zeměpisné oblasti a
b) omezení a odchylky týkající se výroby ve vymezené zeměpisné oblasti.
2. K zajištění jakosti a vysledovatelnosti výrobků může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s článkem 43 stanovit podmínky, za nichž může specifikace produktu obsahovat údaje o balení podle čl. 19 písm. e) nebo jakékoli zvláštní pravidlo pro označování podle čl. 19 písm. h).
3. Aby se zajistila práva nebo oprávněné zájmy producentů nebo provozovatelů potravinářských podniků, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s článkem 43 stanovit:
3. Aby se zajistila práva nebo oprávněné zájmy producentů nebo hospodářských subjektů, může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s článkem 43 stanovit:
a) ve kterých případech může jednotlivý výrobce požádat o ochranu zeměpisného označení;
a) ve kterých případech může jednotlivý výrobce požádat o ochranu zeměpisného označení;
b) podmínky, které je třeba splnit s ohledem na žádost o ochranu zeměpisného označení, předběžná vnitrostátní řízení, přezkum prováděný Komisí, námitkové řízení a zrušení zeměpisných označení, včetně případů, kdy zeměpisná oblast zahrnuje více než jednu zemi.
b) podmínky, které je třeba splnit s ohledem na žádost o ochranu zeměpisného označení, předběžná vnitrostátní řízení, přezkum prováděný Komisí, námitkové řízení a zrušení zeměpisných označení, včetně případů, kdy zeměpisná oblast zahrnuje více než jednu zemi.
4. Aby bylo možné zajistit, že specifikace produktu poskytují relevantní a stručné informace, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, kterými stanoví pravidla omezující informace obsažené ve specifikaci produktu, pokud je toto omezení nezbytné s cílem zamezit nadměrně objemným žádostem o zápis.
4. Aby bylo možné zajistit, že specifikace produktu poskytují relevantní a stručné informace, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, kterými stanoví pravidla omezující informace obsažené ve specifikaci produktu, pokud je toto omezení nezbytné s cílem zamezit nadměrně objemným žádostem o zápis.
5. Za účelem usnadnění administrativního procesu v souvislosti se žádostí o změnu, včetně situací, kdy změna spočívá v dočasné změně specifikace produktu vyplývající z uložení povinných hygienických a rostlinolékařských opatření stanovených orgány veřejné moci nebo související s přírodními katastrofami nebo nepříznivými povětrnostními podmínkami, které byly formálně uznány příslušnými orgány, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, kterými stanoví pravidla a požadavky pro postup týkající se změn, které mají být schváleny členskými státy i Komisí.
5. Za účelem usnadnění administrativního procesu v souvislosti se žádostí o změnu, včetně situací, kdy změna spočívá v dočasné změně specifikace produktu vyplývající z uložení povinných hygienických a rostlinolékařských opatření stanovených orgány veřejné moci nebo související s přírodními katastrofami nebo nepříznivými povětrnostními podmínkami, které byly formálně uznány příslušnými orgány, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, kterými stanoví pravidla a požadavky pro postup týkající se změn, které mají být schváleny členskými státy i Komisí.
6. S cílem zabránit neoprávněnému používání zeměpisných označení je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, pokud jde o vhodná opatření, která mají v tomto ohledu provést členské státy.
6. S cílem zabránit neoprávněnému používání zeměpisných označení je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, pokud jde o vhodná opatření, která mají v tomto ohledu provést členské státy.
7. V zájmu zajištění účinnosti kontrol stanovených v této kapitole je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, pokud jde o nezbytná opatření týkající se oznamování provozovatelů potravinářských podniků podávaných příslušným orgánům.
7. V zájmu zajištění účinnosti kontrol stanovených v této kapitole je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, pokud jde o nezbytná opatření týkající se oznamování hospodářských subjektů podávaných příslušným orgánům.
Pozměňovací návrh 92 Návrh nařízení Čl. 40 – odst. 1
1. Členské státy odpovídají za kontroly lihovin. Přijmou opatření nezbytná k zajištění souladu s tímto nařízením a určí příslušné orgány odpovědné za soulad s tímto nařízením.
1. V souladu s nařízením (EU) 2017/625 členské státy odpovídají za kontroly lihovin. Přijmou opatření nezbytná k zajištění souladu s tímto nařízením a určí příslušné orgány odpovědné za soulad s tímto nařízením.
Pozměňovací návrh 93 Návrh nařízení Čl. 43 – odst. 2
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 5, 16, 38, 41 a čl. 46 odst. 2 je Komisi svěřena na dobu neurčitou ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 5, 16, 27, 29, 30, 38, 41 a čl. 46 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu pěti let od …[Úř. věst., vložte prosím datum vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 94 Návrh nařízení Čl. 46 – odst. 3 – pododstavec 1
3. Na žádosti o ochranu, žádosti o změnu a zrušení zápisu, které byly podány po prvním dni uplatňování tohoto nařízení, se použijí články 19 až 23, 28 a 29.
3. Na žádosti o ochranu, žádosti o změnu a zrušení zápisu, které byly podány po prvním dni uplatňování tohoto nařízení, se použijí články 19 až 23, 28 a 29. Odkaz na specifikaci produktu podle definice v čl. 2 odst. 1 bodě 7 by měl být rovněž chápán tak, že případně zahrnuje technickou dokumentaci lihovin chráněných nařízením (ES) č. 110/2008, a to zejména s ohledem na tento článek a články 18, 28, 29, 35, 38 a 39 tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 95 Návrh nařízení Příloha I – odst. 1 – bod 1 a (nový)
1a) slovy „zemědělského původu“ se rozumí získaný ze zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy SFEU;
Pozměňovací návrh 96 Návrh nařízení Příloha I – odst. 1 – bod 1 b (nový)
1b) „destilací“ se rozumí postup, při kterém se směs látek obsahující alkohol nebo alkoholická tekutina zahřeje a následně se vzniklá pára opět zkondenzuje (zkapalní). Tímto tepelným procesem mají být buď odděleny látky v původní směsi, nebo posíleny určité senzorické vlastnosti alkoholické tekutiny. Destilace probíhá jednou nebo opakovaně v závislosti na kategorii produktu, postupu výroby nebo na použitém zařízení.
Pozměňovací návrh 98 Návrh nařízení Příloha I – odst. 1 – bod 2 – odst. 2
Jestliže se odkazuje na použité suroviny, musí být destilát získán výhradně z těchto surovin;
(Netýká se českého znění).
Pozměňovací návrh 99 Návrh nařízení Příloha I – odst. 1 – bod 2 a (nový)
2a) V souvislosti s tímto nařízením se užívá obecný pojem „destilace“ pro jednoduchou i vícenásobnou destilaci nebo redestilaci.
Pozměňovací návrh 100 Návrh nařízení Příloha I – odst. 1 – bod 3 – písm. e a (nové)
ea) stévie,
Pozměňovací návrh 101 Návrh nařízení Příloha I – odst. 1 – bod 3 – písm. f
f) jiné přírodní sacharidy s podobným účinkem jako produkty uvedené v písm. a) až e);
f) jiné přírodní látky nebo zemědělské suroviny s podobným účinkem jako produkty uvedené v písm. a) až e);
Pozměňovací návrh 102 Návrh nařízení Příloha I – odst. 1 – bod 4
4) „přidáním alkoholu“ se rozumí přidávání lihu zemědělského původu nebo destilátů zemědělského původu nebo obou do lihoviny;
4) „přidáním alkoholu“ se rozumí přidávání lihu zemědělského původu nebo destilátů zemědělského původu nebo obou do lihoviny, Použití alkoholu zemědělského původu pro zředění nebo rozpuštění barviv, aromatických látek a jakýchkoliv jiných povolených přídatných látek používaných při přípravě lihovin se nepovažuje za přidání alkoholu.
Pozměňovací návrh 103 Návrh nařízení Příloha I – odst. 1 – bod 8 a (nový)
8a) „aromatizací“ se rozumí postup, kdy se při přípravě lihoviny použijí aromatické látky nebo složky potravin s aromatickými vlastnostmi.
Pozměňovací návrh 104 Návrh nařízení Příloha I – odst. 1 – bod 14
14) „barvením“ se rozumí postup, kdy se při přípravě lihoviny použije jedna nebo více barviv podle definice v bodě 2 přílohy I nařízení (ES) č. 1333/2008;
14) „barvením“ se rozumí postup, kdy se při výrobě lihoviny použije jedno nebo více barviv podle definice v bodě 2 přílohy I nařízení (ES) č. 1333/2008;
Pozměňovací návrh 105 Návrh nařízení Příloha I – odst. 1 – bod 16 a (nový)
16a) „územím výroby“ se rozumí místo nebo region, kde proběhla příslušná fáze procesu výroby konečného výrobku, při níž získává lihovina své charakteristické a nepostradatelné konečné vlastnosti;
Pozměňovací návrh 106 Návrh nařízení Příloha I – odst. 1 – bod 16 b (nový)
16b) „popisem“ se rozumějí výrazy používané při označování na obalu, obchodní úpravě a balení, v průvodních dokladech při přepravě určitého nápoje, v obchodních dokladech, zejména na fakturách a dodacích listech a při propagaci dotyčného nápoje;
Pozměňovací návrh 107 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 1 – písm. a – bod ii
ii) lihovina vyrobená výhradně alkoholovým kvašením a destilací šťávy z cukrové třtiny, která má zvláštní aromatické vlastnosti rumu a obsah těkavých látek nejméně 225 g na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových. Tato lihovina může být uváděna na trh se slovem „zemědělský“, upřesňujícím obchodní označení „rum“, vedle něhož je uvedeno jakékoli ze zapsaných zeměpisných označení francouzských zámořských departementů a autonomní oblasti Madeira.
ii) lihovina vyrobená výhradně alkoholovým kvašením a destilací šťávy z cukrové třtiny, která má zvláštní aromatické vlastnosti rumu a obsah těkavých látek nejméně 225 g na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových. Tato lihovina může být uváděna na trh se slovem „zemědělský“, upřesňujícím právní název „rum“, pouze pokud je vedle něj uvedeno některé ze zapsaných zeměpisných označení francouzských zámořských departementů a autonomní oblasti Madeira.
Pozměňovací návrh 108 Návrh nařízení Příloha II – part I – bod 1 – písm. f a (nové)
fa) Rum lze k dotvoření konečné chuti sladit dávkou nejvýše 20 gramů na litr konečného produktu, vyjádřeno v invertním cukru.
Pozměňovací návrh 109 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 2 – název
2. Whisky nebo whiskey
2. Whisky nebo whiskey
(Bude-li přijat, výraz „Whisky nebo whiskey“ se uvede kurzívou.)
Pozměňovací návrh 110 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 2 – písm. c
c) Přidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 54 přílohy I je zakázáno.
c) Přidání alkoholu, i zředěného, ve smyslu bodu 4 přílohy I je zakázáno.
Pozměňovací návrh 111 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 2 – písm. d
d) Whisky nebo whiskey se nesmí sladit nebo aromatizovat ani obsahovat přídatné látky jiné než karamel použitý pro úpravu zbarvení.
d) Whisky nebo whiskey se nesmí sladit nebo aromatizovat ani obsahovat přídatné látky jiné než karamel (E150a) použitý pro úpravu zbarvení.
Pozměňovací návrh 112 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 3 – písm. b
b) S výjimkou lihoviny „Korn“ je minimální obsah alkoholu v obilné pálence 37 % objemových.
b) S výjimkou lihoviny „Korn“ je minimální obsah alkoholu v obilné pálence 35 % objemových.
Pozměňovací návrh 113 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 3 – písm. f a (nové)
fa) Obilnou pálenku lze k dotvoření konečné chuti sladit dávkou nejvýše 10 gramů na litr konečného výrobku, vyjádřeno ve formě invertního cukru.
Pozměňovací návrh 114 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 4 – písm. d
d) Vínovice nesmí být aromatizována. Tím nejsou vyloučeny tradiční výrobní postupy.
d) Vínovice nesmí být aromatizována. Tím není vyloučeno přidání látek, které se tradičně používají při výrobě. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, v nichž stanoví látky přípustné v celé Unii a zohlední přitom tradiční výrobní postupy v jednotlivých členských státech.
Pozměňovací návrh 115 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 4 – písm. f a (nové)
fa) Vínovici lze k dotvoření konečné chuti sladit dávkou nejvýše 20 gramů na litr konečného výrobku, vyjádřeno ve formě invertního cukru.
Pozměňovací návrh 116 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 4 – písm. f b (nové)
fb) Pojem „vinný destilát“ (Branntwein) ve složeném slově s výrazem „ocet“ (Essig) zůstává i nadále přípustný pro popis, obchodní úpravu a označování octa.
Pozměňovací návrh 117 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 5 – název
5. Brandy nebo Weinbrand
5. Brandy nebo Weinbrand
Pozměňovací návrh 118 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 5 – písm. d
d) Brandy nebo Weinbrand nesmí být aromatizován. Tím nejsou vyloučeny tradiční výrobní postupy.
d) Brandy nebo Weinbrand nesmí být aromatizován. Tím není vyloučeno přidání látek, které se tradičně používají při výrobě. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, v nichž stanoví látky přípustné v celé Unii a zohlední při tom tradiční výrobní postupy v jednotlivých členských státech.
Pozměňovací návrh 119 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 5 – písm. e a (nové)
ea) Brandy nebo Weinbrand lze k dotvoření konečné chuti sladit dávkou nejvýše 35 gramů na litr konečného výrobku, vyjádřeno ve formě invertního cukru.
(Bude-li přijat, výraz „Brandy nebo Weinbrand“ se uvede kurzívou.)
Pozměňovací návrh 120 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 6 – písm. e a (nové)
ea) Matolinovou pálenku nebo matolinovici lze k dotvoření konečné chuti sladit dávkou nejvýše 20 gramů na litr konečného výrobku, vyjádřeno ve formě invertního cukru.
Pozměňovací návrh 121 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 7 – písm. a – bod iv
iv) v případě matolinovice z peckovin obsahuje nejvýše 7 g kyseliny kyanovodíkové na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových,
iv) v případě matolinovice z peckovin obsahuje nejvýše 1 g kyseliny kyanovodíkové na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových. U destilátů z peckovin nepřekročí obsah ethylkarbamátu 1 mg/l konečného výrobku;
Pozměňovací návrh 122 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 7 – písm. f a (nové)
fa) Matolinovici ovocnou lze k dotvoření konečné chuti sladit dávkou nejvýše 20 gramů na litr konečného výrobku, vyjádřeno ve formě invertního cukru.
Pozměňovací návrh 123 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 8 – název
8. Korintská pálenka nebo raisin brandy
8. Korintská pálenka nebo raisin brandy
Pozměňovací návrh 124 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 8 – písm. e a (nové)
ea) Korintskou pálenku nebo raisin brandy lze k dotvoření konečné chuti sladit dávkou nejvýše 20 gramů na litr konečného výrobku, vyjádřeno ve formě invertního cukru.
(Bude-li přijat, výraz „raisin brandy“ se uvede kurzívou.)
Pozměňovací návrh 125 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 9 – písm. a – bod iv
iv) v případě destilátů z peckovin obsahuje kyselinu kyanovodíkovou v množství nejvýše 7 g na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových.
iv) v případě destilátů z peckovin nesmí být překročen obsah kyseliny kyanovodíkové v množství 1 g na hektolitr ethanolu o koncentraci 100 % objemových. U destilátů z peckovin nepřekročí obsah ethylkarbamátu 1 mg/l konečného výrobku.
Pozměňovací návrh 126 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 9 – písm. b – bod ii a (nový)
Pozměňovací návrh 127 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 9 – písm. f – odst. 3 a (nový)
Obchodní označení „Obstler“ může být případně použito pro ovocný destilát vyrobený výhradně z různých druhů jablek, hrušek nebo obou druhů.
(Bude-li přijat, výraz „Obstler“ se uvede kurzívou.)
Pozměňovací návrh 128 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 9 – písm. h
h) Jestliže jsou destilovány dva nebo více druhů ovoce, bobulovin nebo zeleniny, musí být výrobek prodáván pod názvem „ovocný destilát“ nebo případně „zeleninový destilát“. Název může být doplněn druhy ovoce, bobulovin nebo zeleniny v sestupném pořadí jejich použitých množství.
h) Jestliže jsou destilovány dva nebo více druhů ovoce, bobulovin nebo zeleniny, musí být výrobek prodáván pod názvem „ovocný a zeleninový destilát“ nebo „zeleninový a ovocný destilát“, a to podle toho, zda jsou destilovány převážně druhy ovoce či bobulovin nebo druhy zeleniny. Název může být doplněn druhy ovoce, bobulovin nebo zeleniny v sestupném pořadí jejich použitých množství.
Pozměňovací návrh 129 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 9 – písm. h a (nové)
ha) Ovocný destilát lze k dotvoření konečné chuti sladit dávkou nejvýše 18 gramů na litr konečného výrobku, vyjádřeno ve formě invertního cukru.
Pozměňovací návrh 130 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 10 – písm. d
d) Destilát z cidru ani destilát z perry nesmí být aromatizován.
d) Destilát z cidru ani destilát z perry nesmí být aromatizován. Tím však nejsou vyloučeny tradiční výrobní postupy.
Pozměňovací návrh 131 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 10 – písm. e a (nové)
ea) Destilát z cidru a destilát z perry lze k dotvoření konečné chuti sladit dávkou nejvýše 15 gramů na litr konečného výrobku, vyjádřeno ve formě invertního cukru.
Pozměňovací návrh 132 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 11 – písm. f a (nové)
fa) Pálenku z medoviny lze k dotvoření konečné chuti sladit dávkou nejvýše 20 gramů na litr konečného výrobku, vyjádřeno ve formě invertního cukru.
Pozměňovací návrh 133 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 12 – název
12. Hefebrand
12. Hefebrand nebo mlátovice
(Bude-li přijat, výraz „nebo mlátovice“ se uvede tučně, nikoli kurzívou.)
Pozměňovací návrh 134 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 12 – písm. a
a) Hefebrand nebo mlátovice je lihovina vyrobená výhradně destilací vinných nebo ovocných kvasnicových kalů na méně než 86 % objemových alkoholu.
a) Hefebrand nebo mlátovice je lihovina vyrobená výhradně destilací vinných kvasnicových kalů nebo ovocných kvasnicových kalů na méně než 86 % objemových alkoholu.
Pozměňovací návrh 135 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 12 – písm. f a (nové)
fa) Hefebrand nebo mlátovici lze k dotvoření konečné chuti sladit dávkou nejvýše 20 gramů na litr konečného výrobku, vyjádřeno ve formě invertního cukru.
(Bude-li přijat, výraz „Hefebrand“ se uvede kurzívou.)
Pozměňovací návrh 136 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 13 – název
13. Bierbrand nebo eau de vie de bière
13. Bierbrand nebo eau de vie de bière
Pozměňovací návrh 137 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 13 – písm. e a (nové)
ea) Bierbrand nebo eau-de-vie de bière lze k dotvoření konečné chuti sladit dávkou nejvýše 20 gramů na litr konečného výrobku, vyjádřeno ve formě invertního cukru.
(Bude-li přijat, výraz „Bierbrand nebo eau-de-vie de bière“ se uvede kurzívou.)
Pozměňovací návrh 138 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 14 – název
14. Topinambur
14. Topinamburnebo pálenka z jeruzalémského artyčoku
(Bude-li přijat, výraz „nebo pálenka z jeruzalémského artyčoku“ se uvede tučně, nikoli kurzívou.)
Pozměňovací návrh 139 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 14 – písm. e a (nové)
ea) Topinambur nebo pálenku z jeruzalémského artyčoku lze k dotvoření konečné chuti sladit dávkou nejvýše 20 gramů na litr konečného výrobku, vyjádřeno ve formě invertního cukru.
(Bude-li přijat, výraz „Topinambur“ se uvede kurzívou.)
Pozměňovací návrh 140 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 15 – písm. a – odst. 3
Nejvyššími přípustnými množstvími zbytkových látek pro líh zemědělského původu jsou množství stanovená v bodě I přílohy I, s výjimkou methanolu, jehož množství nesmí překročit 10 gramů na 100 litrů alkoholu o koncentraci 100 % objemových.
Nejvyššími přípustnými množstvími zbytkových látek pro líh zemědělského původu používaného při výrobě vodky jsou množství stanovená v bodě I přílohy I, s výjimkou methanolu, jehož množství nesmí překročit 10 gramů na 100 litrů alkoholu o koncentraci 100 % objemových.
Pozměňovací návrh 141 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 15 – písm. b
b) Minimální obsah alkoholu ve vodce je 37,5 % objemových.
b) Obsah alkoholu ve vodce je nejméně 37,5 % objemových a nejvýše 80 % objemových.
Pozměňovací návrh 142 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 15 – písm. b a (nové)
ba) Vodka se nesmí barvit.
Pozměňovací návrh 143 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 15 – písm. d
d) Popis, obchodní úprava a označování vodky, která nebyla vyrobena výlučně z brambor nebo obilí, uvádějí poznámku „vyrobeno z…“, doplněnou o název surovin použitých při výrobě lihu zemědělského původu.
d) Popis, obchodní úprava a označování vodky, která nebyla vyrobena výlučně z brambor nebo obilí či z jejich kombinace, uvádějí poznámku „vyrobeno z …“, doplněnou o název surovin použitých při výrobě lihu zemědělského původu.
Pozměňovací návrh 144 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 15 – písm. d a (nové)
da) Vodku lze k dotvoření konečné chuti sladit. Konečný produkt však nesmí obsahovat více než 10 g sladidel na litr, vyjádřeno jako ekvivalent invertního cukru.
Pozměňovací návrh 145 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 15 – písm. d b (nové)
db) Obchodní označení případně může být „vodka“ v kterémkoli členském státě.
(Bude-li přijat, výraz „vodka“ se uvede kurzívou.)
Pozměňovací návrh 146 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 16 – písm. a – písm. i
i) je vyrobena macerací ovoce nebo bobulovin uvedených v bodě ii), též částečně zkvašených, s možným přidáním maximálně 20 litrů lihu zemědělského původu nebo pálenky nebo destilátu získaných ze stejného ovoce, nebo míchané lihoviny z nich, na 100 kg zkvašeného ovoce nebo bobulovin, s následnou destilací na méně než 86 % objemových alkoholu;
i) je vyrobena macerací ovoce nebo bobulovin uvedených v bodě ii), též částečně zkvašených, s možným přidáním maximálně 20 litrů lihu zemědělského původu nebo pálenky nebo destilátu získaných ze stejného ovoce nebo jejich kombinace, na 100 kg zkvašeného ovoce nebo bobulovin, s následnou destilací na méně než 86 % objemových alkoholu;
Pozměňovací návrh 147 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 16 – písm. a – bod ii – odrážka 9
– plody jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia L.),
(Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 148 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 16 – písm. a – bod ii – odrážka 10
– plody jeřábu oskeruše (Sorbus domestica L.),
(Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 149 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 16 – písm. a – bod ii – odrážka 32 a (nová)
– plody arónie (Aronia MEDIK.),
– plody střemchy obecné (Prunus padus L.).
Pozměňovací návrh 150 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 17 – písm. a
a) Geist (s uvedením názvu použitého ovoce nebo použité suroviny) je lihovina vyrobená macerací nekvašeného ovoce a bobulovin uvedených v písm. a) bodě ii) kategorie 16 nebo zeleniny, ořechů, nebo jiných rostlinných produktů, např. bylin nebo růžových lístků, v lihu zemědělského původu s následnou destilací na obsah alkoholu menší než 86 % objemových.
a) Geist (s uvedením názvu použitého ovoce nebo použité suroviny) je lihovina vyrobená macerací nekvašeného ovoce a bobulovin uvedených v písm. a) bodě ii) kategorie 16 nebo zeleniny, ořechů, hub nebo jiných rostlinných produktů, např. bylin nebo růžových lístků, v lihu zemědělského původu s následnou destilací na obsah alkoholu menší než 86 % objemových.
Pozměňovací návrh 151 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 17 – název
17. Geist (s uvedením názvu použitého ovoce nebo použité suroviny)
17. Geist (s uvedením názvu použitého ovoce nebo použité suroviny)
Pozměňovací návrh 152 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 17 – písm. c a (nové)
ca) Použití označení „-geist“, jemuž předchází jiný výraz než název některého druhu ovoce, je i nadále při vytváření názvu v odvětví lihovin povoleno.
Pozměňovací návrh 153 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 19 – písm. a
a) Jalovcové lihoviny jsou lihoviny vyrobené aromatizací lihu zemědělského původu nebo obilné pálenky nebo obilného destilátu nebo míchané lihoviny z nich s bobulemi jalovce (Juniperus communis L. nebo Juniperus oxicedrus L.).
a) Jalovcové lihoviny jsou lihoviny vyrobené aromatizací lihu zemědělského původu nebo obilné pálenky nebo obilného destilátu nebo jejich kombinace s bobulemi jalovce (Juniperus communis L. nebo Juniperus oxicedrus L.).
Pozměňovací návrh 154 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 20 – název
20. Gin
20. Gin
Pozměňovací návrh 155 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 21 – název
21. Destilovaný gin
21. Destilovaný gin
Pozměňovací návrh 156 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 21 – písm. a – bod ii
ii) směs produktů takové destilace a lihu zemědělského původu, který má stejné složení, stejnou čistotu a stejný obsah alkoholu; k aromatizaci destilovaného ginu lze rovněž použít aromatické látky nebo aromatické přípravky uvedené v písm. c) kategorie 20 nebo oboje.
ii) kombinace produktů takové destilace a lihu zemědělského původu, který má stejné složení, stejnou čistotu a stejný obsah alkoholu; k aromatizaci destilovaného ginu lze rovněž použít aromatické látky nebo aromatické přípravky uvedené v písm. c) kategorie 20 nebo oboje.
Pozměňovací návrh 157 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 22 – název
22. London gin
22. London gin
Pozměňovací návrh 158 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 22 – písm. c
c) Výraz London ginlze doplnit výrazem „dry“.
c) Výraz London ginmůže obsahovat výraz „dry“.
Pozměňovací návrh 159 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 24 – název
24. Akvavit nebo aquavit
24. Akvavit nebo aquavit
Pozměňovací návrh 160 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 26 – název
26. Pastis
26. Pastis
Pozměňovací návrh 161 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 27 – název
27. Pastis de Marseille
27. Pastis de Marseille
Pozměňovací návrh 162 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 28 – název
28. Anis
28. Anis
Pozměňovací návrh 163 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 28 – písm. b
b) Minimální obsah alkoholu v anisu je 37 % objemových.
b) Minimální obsah alkoholu v anisu je 35 % objemových.
Pozměňovací návrh 164 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 29 – název
29. Destilovaný anis
29. Destilovaný anis
Pozměňovací návrh 165 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 30 – název
30. Hořké lihoviny nebo bitter
30. Hořké lihoviny nebo bitter
Pozměňovací návrh 166 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 30 – písm. a
a) Hořké lihoviny nebo lihoviny bitter jsou lihoviny s převládající hořkou chutí vyrobené aromatizací lihu zemědělského původu aromatickými látkami.
a) Hořké lihoviny nebo lihoviny bitter jsou lihoviny s převládající hořkou chutí vyrobené aromatizací lihu zemědělského původu aromatickými látkami nebo aromatickými přípravky či obojím.
Pozměňovací návrh 167 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 31 – písm. d a (nové)
da) Obsah cukru u aromatizované vodky nesmí překročit 100 g na litr, vyjádřeno v invertním cukru.
Pozměňovací návrh 168 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 31 – písm. d b (nové)
db) Výraz „vodka“ ve všech úředních jazycích Unie může být nahrazen výrazem „vodka“.
(Bude-li přijat, druhý výraz „vodka“ se uvede kurzívou.)
Pozměňovací návrh 169 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 32 – písm. a – písm. ii
ii) vyrobená použitím lihu zemědělského původu nebo destilátu zemědělského původu nebo jedné nebo více lihovin nebo jejich směsí, která byla oslazena a do níž byla přidána jedna nebo více látek určených k aromatizaci, produkty zemědělského původu nebo potraviny.
ii) vyrobená použitím lihu zemědělského původu nebo destilátu zemědělského původu nebo jedné nebo více lihovin nebo jejich kombinace, která byla oslazena a do níž byla přidána jedna nebo více látek určených k aromatizaci, produkty zemědělského původu nebo potraviny.
Pozměňovací návrh 170 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 32 – písm. d – odst. 2 a (nový)
Obchodní označení případně může být „likér“ v kterémkoli členském státě.
(Bude-li přijat, výraz „likér“ se uvede kurzívou.)
Pozměňovací návrh 171 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 32 – písm. d a (nové)
da) Obchodní označení „likér“ lze rovněž doplnit o název aromatu nebo potraviny použité při přípravě tohoto produktu.
Pozměňovací návrh 172 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 34 – název
34. Crème de cassis
34. Crème de cassis
Pozměňovací návrh 173 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 35 – název
35. Guignolet
35. Guignolet
Pozměňovací návrh 174 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 36 – název
36. Punch au rhum
36. Punch au rhum
Pozměňovací návrh 175 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 37 – název
37. Sloe gin
37. Sloe gin
Pozměňovací návrh 176 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 38 – název
38. „Lihovina aromatizovaná trnkami nebo Pacharán“
31a. „Lihovina aromatizovaná trnkami nebo Pacharán“
(Kategorii „Lihovina aromatizovaná trnkami nebo Pacharán“ je třeba přesunout mezi kategorie 31 „vodka“ a 32 „likér“.)
Pozměňovací návrh 177 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 39 – název
39. Sambuca
39. Sambuca
Pozměňovací návrh 178 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 39 – písm. a – bod ii
ii) má minimální obsah cukru 370 g na litr, vyjádřeno v invertním cukru;
ii) má minimální obsah cukru 350 g na litr, vyjádřeno v invertním cukru;
Pozměňovací návrh 179 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 40 – název
40. Maraschino, marrasquino nebo maraskino
40. Maraschino, marrasquino nebo maraskino
Pozměňovací návrh 180 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 41 – název
41. Nocino
41. Nocino
Pozměňovací návrh 181 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 42 – název
42. Vaječný likér nebo advocaat nebo avocat nebo advokat
42. Vaječný likér nebo advocaat nebo avocat nebo advokat
Pozměňovací návrh 182 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 42 – písm. a
a) Vaječný likér nebo advocaat nebo avocat nebo advokat je aromatizovaná nebo nearomatizovaná lihovina získaná z lihu zemědělského původu, destilátu nebo pálenky či míchané lihoviny z nich, jejichž složkami jsou jakostní vaječný žloutek, vaječný bílek a cukr nebo med. Obsah cukru nebo medu musí být nejméně 150 g na litr, vyjádřeno v invertním cukru. Obsah čistého vaječného žloutku musí být nejméně 140 g na litr konečného výrobku.
a) Vaječný likér nebo advocaat nebo avocat nebo advokat je aromatizovaná nebo nearomatizovaná lihovina získaná z lihu zemědělského původu, destilátu nebo pálenky či jejich kombinace, jejichž složkami jsou vaječný žloutek, vaječný bílek a cukr nebo med. Obsah cukru nebo medu musí být nejméně 150 g na litr, vyjádřeno v invertním cukru. Obsah čistého vaječného žloutku musí být nejméně 140 g na litr konečného výrobku. Pokud se použijí jiná vejce než vejce kura druhu Gallus, měla by být tato skutečnost uvedená na etiketě.
Pozměňovací návrh 183 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 42 – písm. c
c) Při výrobě vaječného likéru nebo advocaatu nebo avocatu nebo advokatu lze použít výhradně aromatické látky a aromatické přípravky.
c) Při výrobě vaječného likéru nebo advocaatu nebo avocatu nebo advokatu lze použít výhradně potraviny s aromatickými vlastnostmi, přírodní aromatické látky a aromatické přípravky.
Pozměňovací návrh 184 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 42 – písm. c a (nové)
ca) Při výrobě vaječného likéru nebo advocaatu nebo avocatu nebo advokatu lze použít smetanu.
Pozměňovací návrh 185 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 43 – písm. a
a) Likér s přídavkem vajec je lihovina aromatizovaná nebo nearomatizovaná, získaná z lihu zemědělského původu, destilátu nebo lihoviny či míchané lihoviny z nich, přičemž charakteristickými složkami této lihoviny jsou jakostní vaječný žloutek, vaječný bílek a cukr nebo med. Obsah cukru nebo medu musí být nejméně 150 g na litr, vyjádřeno v invertním cukru. Obsah žloutku musí být nejméně 70 gramů na litr konečného výrobku.
a) Likér s přídavkem vajec je lihovina aromatizovaná nebo nearomatizovaná, získaná z lihu zemědělského původu, destilátu nebo lihoviny či jejich kombinace, přičemž charakteristickými složkami této lihoviny jsou jakostní vaječný žloutek, vaječný bílek a cukr nebo med. Obsah cukru nebo medu musí být nejméně 150 g na litr, vyjádřeno v invertním cukru. Obsah žloutku musí být nejméně 70 gramů na litr konečného výrobku.
Pozměňovací návrh 186 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 44 – název
44. Mistrà
44. Mistrà
Pozměňovací návrh 187 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 45 – název
45. Väkevä glögi nebo spritglögg
45. Väkevä glögi nebo spritglögg
Pozměňovací návrh 188 Návrh nařízení Příloha II – část I – bod 46 – název
46. Berenburg nebo Beerenburg
46. Berenburg nebo Beerenburg
Pozměňovací návrh 189 Návrh nařízení Příloha II – část II – bod 2 a (nový)
2a. Guignolet Kirsch se vyrábí ve Francii smísením guignoletu a třešňového destilátu, přičemž nejméně 3 % celkového čistého alkoholu obsaženého v konečném výrobku pochází z třešňového destilátu. Minimální obsah alkoholu v lihovině Guignolet Kirsch činí 15 % objemových. Pokud jde o označení a obchodní úpravu výrobku, je slovo „Guignolet“ v obchodní úpravě a na označení uvedeno písmem stejného typu, stejné velikosti a barvy a na stejném řádku jako slovo „Kirsch“ a v případě láhve musí být uvedeno na přední etiketě. Informace o alkoholovém složení obsahují údaj o podílu vyjádřeném v procentech objemových čistého alkoholu, který představuje Guignolet a Kirsch v celkovém obsahu čistého alkoholu v lihovině Guignolet Kirsch vyjádřeném v procentech objemových.
Pozměňovací návrh 190 Návrh nařízení Příloha II a (nová)
PŘÍLOHA IIa
SYSTÉM DYNAMICKÉHO STAŘENÍ NEBO SYSTEM STAŘENÍ „CRIADERAS Y SOLERA“
Systém dynamického staření neboli systém „criaderas y solera“ spočívá v provedení pravidelné extrakce části brandy obsažené v každém z dubových sudů a v každé nádobě, které tvoří stupeň zrání, a v příslušném doplnění brandy extrahované z předcházející stupnice zrání.
Definice
Stupeň zrání: Každá skupina dubových sudů a nádob s toutéž úrovni zralosti, jimiž brandy prochází v průběhu procesu zrání. Každému stupni se říká „criadera“, s výjimkou posledního stupně před expedicí brandy, kterému se říká „solera“.
Extrakce: Část objemu brandy odčerpané z každého dubového sudu a nádoby na určitém stupni zrání za účelem jeho vložení do dubových sudů a nádob v následujícím stupni zrání nebo v případě solery pro jeho expedici.
Doplnění: Objem brandy z dubových sudů a nádob na daném stupni zrání, který byl vložen do dubových sudů a nádob stupně následujícího z hlediska doby zrání a který byl s obsahem těchto sudů a nádob smíchán.
Průměrná doba zrání: Období odpovídající oběhu celkového objemu brandy, která prochází procesem zrání, vypočteno jako podíl celkového objemu brandy obsaženého ve všech stupních zrání a objemu extrakcí provedených v posledním stupni – soleře – za jeden rok.
Průměrnou dobu zrání brandy odčerpané ze solery lze spočítat pomocí následujícího vzorce: t̅ = Vt/Ve,
kde:
− t̅ je průměrná doba zrání v rocích,
− Vt je celkový objem zásob v systému zrání v litrech čistého alkoholu,
− Ve je celkový objem produktu extrahovaného za účelem odeslání v průběhu jednoho roku v litrech čistého alkoholu.
Minimální doba zrání. V případě dubových sudů a nádob o objemu menším než 1 000 litrů se počet extrakcí a doplnění za rok rovná nejvýše dvojnásobku počtu stupňů v systému, a to s cílem zaručit, že nejmladší složka je stará alespoň 6 měsíců.
V případě dubových sudů a nádob o objemu rovnajícím se nebo větším než 1 000 litrů se počet extrakcí a doplnění za rok rovná nejvýše počtu stupňů v systému, a to s cílem zaručit, že nejmladší složka je stará alespoň 1 rok.
Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0021/2018).
Povinná automatická výměna informací v oblasti daní *
597k
58k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. března 2018 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním opatřením, která se mají oznamovat (COM(2017)0335 – C8-0195/2017 – 2017/0138(CNS))
– s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2017)0335),
– s ohledem na články 113 a 115 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle nichž Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0195/2017),
– s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem(1),
– s ohledem na článek 78c jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0016/2018),
1. schvaluje pozměněný návrh Komise;
2. vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;
3. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;
4. vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;
5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1 Návrh směrnice Bod odůvodnění 2
(2) Pro členské státy je čím dál tím těžší chránit své vnitrostátní základy daně před erozí, jelikož struktury daňového plánování se vyvíjely, jsou mimořádně propracované a často využívají výhodu ze zvýšeného pohybu kapitálu i osob v rámci vnitřního trhu. Tyto struktury obvykle zahrnují systémy, které se rozvíjejí napříč různými soudními pravomocemi a zdanitelné zisky přesouvají do příznivějších daňových režimů, nebo mají vliv na snížení celkové daňové povinnosti daňového poplatníka. V důsledku toho členské státy často pociťují značné snížení svých daňových příjmů, což jim brání v uplatňování daňových politik příznivých pro růst. Proto je důležité, aby daňové orgány členských států dostaly komplexní a důležité informace o potenciálně agresivních daňových režimech. Tyto informace by daňovým orgánům umožnily, že by mohly pohotově reagovat proti škodlivým daňovým praktikám a překlenout mezery uzákoněním právních předpisů nebo provedením odpovídajícího hodnocení rizika a vykonáváním daňových auditů.
(2) Pro členské státy je čím dál tím těžší chránit své vnitrostátní základy daně před erozí, jelikož agresivní a komplexní struktury daňového plánování se vyvíjely, jsou mimořádně propracované a často využívají výhodu ze zvýšeného pohybu kapitálu i osob v rámci vnitřního trhu. Tyto struktury obvykle zahrnují systémy, které se rozvíjejí napříč různými jurisdikcemi a zdanitelné zisky podniků a jednotlivců přesouvají do příznivějších daňových režimů, nebo mají za následek snížení daňového dopadu na daňového poplatníka. V důsledku toho členské státy často pociťují značné snížení svých daňových příjmů.Kromě toho také rostou rozdíly v sazbách daně z příjmů právnických osob uvnitř členských států a mezi nimi a je klíčové, aby nebyla ohrožena zásada daňové rovnosti. Tyto skutečnosti členským státům brání v uplatňování daňových politik příznivých pro růst. Proto je důležité, aby daňové orgány členských států dostaly komplexní a důležité informace o opatřeních usnadňujících daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem. Tyto informace by daňovým orgánům umožnily, že by mohly pohotově reagovat proti škodlivým daňovým praktikám a překlenout mezery uzákoněním právních předpisů nebo provedením odpovídajícího hodnocení rizika a vykonáváním daňových auditů. Nedostatečná reakce daňových orgánů na oznámené režimy by však neměla být vykládána jako implicitní schválení z jejich strany. Formáty zpráv by měly být stručné a uživatelsky přívětivé, aby objem informací, který by mohl kvůli této směrnici vzniknout, svou velikostí nebránil smysluplným krokům v reakci na oznámené praktiky.
Pozměňovací návrh 2 Návrh směrnice Bod odůvodnění 3
(3) Vzhledem k tomu, že většina opatření potenciálně agresivního daňového plánování se rozšiřuje napříč více než jednou jurisdikcí, zveřejňování informací o nich by přineslo další kladné výsledky, pokud by se tyto informace vyměňovaly také mezi členskými státy. Zejména automatická výměna informací mezi daňovými správami je důležitá, aby se těmto orgánům poskytly potřebné informace s cílem umožnit jim přijmout opatření, když zaznamenají agresivní daňové praktiky.
(3) Vzhledem k tomu, že většina opatření potenciálně agresivního daňového plánování se rozšiřuje napříč více než jednou jurisdikcí, zveřejňování informací o nich by přineslo další kladné výsledky, pokud by se tyto informace vyměňovaly také mezi členskými státy. Proto je obzvláště důležitá automatická výměna informací mezi daňovými správami a zajištění koordinace sfinančními zpravodajskými jednotkami bojujícími proti praní peněz a financování terorismu, aby se těmto orgánům poskytly potřebné informace s cílem umožnit jim přijmout opatření, když zaznamenají agresivní daňové praktiky. Členské státy by se nicméně měly vybízet, aby zavedly podobný požadavek na zveřejňování opatření, která existují pouze v jejich vlastní jurisdikci.
Pozměňovací návrh 3 Návrh směrnice Bod odůvodnění 4
(4) Uznávajíc, jak by transparentní rámec pro rozvoj podnikatelské činnosti mohl přispět k tomu, aby se zakročilo proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům na vnitřním trhu, byla Komise vyzvána, aby zahájila iniciativy o povinném zveřejňování potenciálně agresivního daňového plánování v souladu s opatřením č. 12 v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) OECD. V této souvislosti Evropský parlament požadoval přísnější opatření proti zprostředkovatelům, kteří napomáhají systémům, jež mohou vést k vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům.
(4) Uznávajíc, jak by transparentní rámec pro rozvoj podnikatelské činnosti mohl přispět k tomu, aby se zakročilo proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům na vnitřním trhu, byla Komise vyzvána, aby zahájila iniciativy o povinném zveřejňování potenciálně agresivního daňového plánování v souladu s opatřením č. 12 v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) OECD. V této souvislosti Evropský parlament prokázal zásadní úlohu zprostředkovatelů při poskytování poradenství a při vytváření a řízení daňových režimů a požadoval přísnější opatření proti zprostředkovatelům, kteří napomáhají systémům, jež mohou vést k vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům.
Pozměňovací návrh 4 Návrh směrnice Bod odůvodnění 5
(5) Je třeba připomenout, jak někteří finanční zprostředkovatelé a jiní poskytovatelé daňového poradenství zřejmě aktivně pomáhali svým klientům v zatajování offshorových finančních prostředků. Kromě toho, i když je společný standard pro oznamování (CRS) zavedený směrnicí Rady 2014/107/EU27 významný krok vpřed ve vytváření transparentního daňového rámce v Unii, přinejmenším z hlediska informací o finančních účtech, může se ještě zdokonalit.
(5) Je třeba připomenout, jak někteří finanční zprostředkovatelé a jiní poskytovatelé daňového poradenství a auditoři aktivně pomáhali svým klientům v zatajování offshorových finančních prostředků. Kromě toho, i když je společný standard pro oznamování (CRS) zavedený směrnicí Rady 2014/107/EU27 významný krok vpřed ve vytváření transparentního daňového rámce v Unii, přinejmenším z hlediska informací o finančních účtech, může se ještě zdokonalit. Kromě toho by měla být odpovídajícím způsobem posílena schopnost členských států zpracovávat množství obdržených finančních informací a v souladu s tím by měly být v případě potřeby navýšeny finanční, lidské a IT zdroje daňových správ a tyto zdroje by měly být následně udržovány na odpovídající úrovni.
_________________
_________________
27 Směrnice Rady 2014/107/EU ze dne 9. prosince 2014, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 359, 16.12.2014, s. 1).
27 Směrnice Rady 2014/107/EU ze dne 9. prosince 2014, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 359, 16.12.2014, s. 1).
Pozměňovací návrh 5 Návrh směrnice Bod odůvodnění 6
(6) Zveřejňování potenciálně agresivního daňového plánování s přeshraniční dimenzí může účinně přispět k úsilím zaměřeným na vytvoření prostředí spravedlivého zdaňování na vnitřním trhu. V tomto ohledu by povinnost zprostředkovatelů informovat daňové orgány o určitých přeshraničních opatřeních, které by mohly být potenciálně použity pro účely vyhýbání se daňovým povinnostem, představovala krok správným směrem. Aby se zpracovala komplexnější politika, bylo by rovněž důležité, aby si daňové orgány, jako druhý krok po zveřejnění informací, vyměňovaly informace se svými protějšky v jiných členských státech. Taková rozhodnutí by také zvýšila efektivnost CRS. Kromě toho by bylo důležité poskytnout Komisi přístup k dostatečnému množství informací, aby mohla monitorovat náležité fungování této směrnice. Takový přístup Komise k informacím nezbavuje členské státy povinnosti oznamovat jakoukoli státní podporu Komisi.
(6) Zveřejňování potenciálně agresivního daňového plánování s přeshraniční dimenzí může účinně přispět k úsilím zaměřeným na vytvoření prostředí spravedlivého zdaňování na vnitřním trhu. V tomto ohledu by povinnost zprostředkovatelů, auditorů a případně daňových poplatníků informovat daňové orgány o určitých přeshraničních opatřeních, která by mohla být potenciálně použita pro účely vyhýbání se daňovým povinnostem, představovala nezbytný krok správným směrem. Aby se zpracovala komplexnější politika, bylo by rovněž důležité, aby si daňové orgány, jako druhý krok po zveřejnění informací, automaticky vyměňovaly informace se svými protějšky v jiných členských státech. Taková rozhodnutí by také zvýšila efektivnost CRS. Kromě toho by bylo důležité poskytnout Komisi přístup k relevantním informacím, aby mohla monitorovat náležité fungování této směrnice a plnit své úkoly v rámci politik na ochranu hospodářské soutěže. Takový přístup Komise k informacím nezbavuje členské státy povinnosti oznamovat jakoukoli státní podporu Komisi. V zájmu posílení právní jistoty zprostředkovatelů a daňových poplatníků by Komise měla zveřejnit seznam oznámených přeshraničních opatření, která by mohla být potenciálně využita pro účely vyhýbání se daňovým povinnostem, bez uvedení odkazů na zprostředkovatele nebo daňové poplatníky.
Pozměňovací návrh 7 Návrh směrnice Bod odůvodnění 7
(7) Uznává se, že zveřejňování potenciálně agresivního přeshraničního daňového plánování by dávalo lepší šanci na dosažení předpokládaného odrazujícího účinku, kdyby se příslušné informace dostaly k daňovým orgánům včas, jinými slovy dříve, než se zveřejněné systémy skutečně uplatní. Pokud se povinnost zveřejňování informací přesune na daňové poplatníky, bylo by účelné uložit povinnost zveřejňovat toto potenciálně agresivní přeshraniční daňové plánování v poněkud dřívější fázi, neboť daňoví poplatníci nemusí být informováni o charakteru systémů v době jejich zavedení. Aby se pomohlo správním orgánům členských států, následná automatická výměna informací o těchto systémech by se mohla provádět každé čtvrtletí.
(7) Uznává se, že zveřejňování potenciálně agresivního přeshraničního daňového plánování by dávalo lepší šanci na dosažení předpokládaného odrazujícího účinku, kdyby se příslušné informace dostaly k daňovým orgánům včas, jinými slovy dříve, než se zveřejněné systémy skutečně uplatní. Kromě toho by měly být uloženy odpovídající sankce s cílem předcházet zavádění těchto systémů a odstraňovat systémy již existující. Pokud se povinnost zveřejňování informací přesune na daňové poplatníky, bylo by účelné uložit povinnost zveřejňovat toto potenciálně agresivní přeshraniční daňové plánování v poněkud dřívější fázi. Aby se pomohlo správním orgánům členských států, následná automatická výměna informací o těchto systémech by se mohla provádět každé čtvrtletí.
Pozměňovací návrh 8 Návrh směrnice Bod odůvodnění 9 a (nový)
(9a) Stále rostoucí úloha a význam práv duševního vlastnictví v podnikatelských modelech a daňových strukturách velkých podniků dále podtrhují naléhavost lepší výměny informací o opatřeních pro vyhýbání se daňovým povinnostem, a to vzhledem k různým snadným způsobům, jak využít práva duševního vlastnictví k umělým převodům zisku.
Pozměňovací návrh 9 Návrh směrnice Bod odůvodnění 9 b (nový)
(9b) Chybějící komplexní a veřejné podávání zpráv za jednotlivé země týkající se příslušných finančních údajů o významných nadnárodních společnostech přispělo k nízké spolehlivosti souhrnných údajů o offshorových strukturách, což podtrhuje skutečnost, že mnohé z nedávných známých struktur pro daňové úniky nejsou viditelné v aktuálních komerčních finančních databázích firemních účtů. Tyto mezery ve statistikách brání snaze daňových orgánů provádět hodnocení rizik v oblasti rizikových jurisdikcí a poukazují na potřebu lepší výměny informací o strukturách daňového plánování.
Pozměňovací návrh 10 Návrh směrnice Bod odůvodnění 10
(10) Vzhledem k tomu, že základní cíl těchto právních předpisů by se měl zaměřit na zajištění řádného fungování vnitřního trhu, bylo by důležité, aby se na úrovni Unie neregulovalo to, co překračuje rámec nezbytný pro dosažení těchto cílů. Právě proto by bylo potřebné omezit jakákoli společná pravidla na zveřejňování přeshraničních situací, tj. situací buď ve více než jednom členském státě, nebo v členském státě a třetí zemi. Za takových okolností lze z důvodu potenciálního vlivu na fungování vnitřního trhu spíše zdůvodnit potřebu uzákonit společný soubor pravidel, než ponechat otázku k řešení na vnitrostátní úrovni.
(10) Vzhledem k tomu, že základní cíl těchto právních předpisů by se měl zaměřit na zajištění řádného fungování vnitřního trhu a omezení daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem, bylo by důležité, aby se na úrovni Unie neregulovalo to, co překračuje rámec nezbytný pro dosažení těchto cílů. Právě proto by bylo potřebné omezit jakákoli společná pravidla na zveřejňování přeshraničních situací, tj. situací buď ve více než jednom členském státě, nebo v členském státě a třetí zemi. Za takových okolností je z důvodu potenciálního vlivu na fungování vnitřního trhu odůvodněné uzákonit společný soubor pravidel, spíše než ponechat otázku k řešení na vnitrostátní úrovni. Pokud členský stát provádí další obdobná vnitrostátní opatření v oblasti podávání zpráv, dodatečné shromážděné informace by měly být sdíleny s ostatními členskými státy, je-li to vhodné.
Pozměňovací návrh 12 Návrh směrnice Bod odůvodnění 11 a (nový)
(11a) Vzhledem k tomu, že všechny členské státy nemusí mít motivaci navrhovat a uplatňovat účinné sankce, a aby bylo zajištěno soudržné provedení této směrnice v členských státech, měla by být výměna informací mezi daňovými orgány ve vztahu k uloženým sankcím, jakož i k situacím, kdy členský stát žádné sankce neukládal, automatická.
Pozměňovací návrh 13 Návrh směrnice Bod odůvodnění 13
(13) Aby se zlepšily vyhlídky na efektivnost této směrnice, členské státy by měly stanovit sankce za porušení vnitrostátních pravidel, kterými se provádí tato směrnice, a zabezpečit, aby se tyto sankce skutečně uplatňovaly v praxi, aby byly přiměřené a měly odrazující účinek.
(13) Aby se zlepšily vyhlídky na efektivnost této směrnice, členské státy by měly stanovit sankce za porušení vnitrostátních pravidel, kterými se provádí tato směrnice, a zabezpečit, aby se tyto sankce, včetně sankcí finančních, skutečně urychleně uplatňovaly v praxi, aby byly účinné a přiměřené a měly odrazující účinek. Členské státy by měly předkládat Komisi a veřejně zpřístupňovat seznam zprostředkovatelů a daňových poplatníků, kterým byly uloženy sankce podle této směrnice, zahrnující jméno, státní příslušnost a místo pobytu.
Pozměňovací návrh 14 Návrh směrnice Bod odůvodnění 14
(14) S cílem doplnit nebo změnit některé nepodstatné prvky této směrnice by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU v souvislosti s aktualizací charakteristických znaků, aby se do seznamu charakteristických znaků zahrnula opatření potenciálně agresivního daňového plánování nebo řada těchto opatření jako reakce na aktualizované informace o těchto opatřeních nebo řadě opatření získaných z jejich povinného zveřejňování.
(14) S cílem doplnit nebo změnit některé nepodstatné prvky této směrnice by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU v souvislosti s aktualizací charakteristických znaků.Komise by měla každé dva roky zveřejnit návrh aktualizace seznamu charakteristických znaků, které definují agresivní daňové plánování tak, aby zahrnoval jakákoli nová nebo upravená opatření v oblasti daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem, která byla odhalena od zveřejnění předchozí aktualizace, a tento návrh by měl být uveden v platnost čtyři měsíce po svém zveřejnění.
Pozměňovací návrh 15 Návrh směrnice Bod odůvodnění 15 a (nový)
(15a) Aby bylo zajištěno jednotné používání a jednotný výklad charakteristických znaků, Komise by měla v souladu s touto směrnicí průběžně monitorovat činnost daňových orgánů.
Pozměňovací návrh 16 Návrh směrnice Bod odůvodnění 18
(18) Jelikož cíle této směrnice, totiž zlepšení fungování vnitřního trhu odrazením od používání přeshraničního agresivního daňového plánování, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni jednotlivých členských států jednajících nekoordinovaným způsobem, ale jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, neboť se cíleně zaměřuje na systémy, které se rozvíjely, aby potenciálně získaly výhodu z neúčinnosti trhu, jež má svůj původ v součinnosti rozdílných vnitrostátních pravidel, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle, zejména s přihlédnutím k tomu, že je omezena na opatření s přeshraniční dimenzí buď více než jednoho členského státu, nebo členského státu a třetí země.
(18) Jelikož cílů této směrnice, totiž výrazného omezení katastrofických důsledků daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem pro veřejné finance a zlepšení fungování vnitřního trhu odrazením od používání přeshraničního agresivního daňového plánování, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni jednotlivých členských států jednajících nekoordinovaným způsobem, ale jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, neboť se cíleně zaměřují na systémy, které se rozvíjely, aby potenciálně získaly výhodu z neúčinnosti trhu, jež má svůj původ v součinnosti rozdílných vnitrostátních pravidel, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů, zejména s přihlédnutím k tomu, že je omezena na opatření s přeshraniční dimenzí buď více než jednoho členského státu, nebo členského státu a třetí země.
Pozměňovací návrh 17 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b Směrnice 2011/16/EU Čl. 3 – bod 18 – písm. c
c) jeden nebo více účastníků opatření nebo řady opatření vykonává podnikatelské činnosti prostřednictvím stálé provozovny, která se nachází v jiné jurisdikci, a opatření nebo řada opatření je součástí celkové podnikatelské činnosti této stálé provozovny;
c) jeden nebo více účastníků opatření nebo řady opatření vykonává podnikatelskou činnost v jiné jurisdikci prostřednictvím stálé provozovny nebo jakéhokoli druhu ovládané zahraniční společnosti, která se nachází v této jurisdikci, a opatření nebo řada opatření je součástí celkové podnikatelské činnosti této stálé provozovny;
Pozměňovací návrh 18 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b Směrnice 2011/16/EU Čl. 3 – bod 18 – písm. d
d) jeden nebo více účastníků opatření nebo řady opatření vykonává činnosti v jiné jurisdikci prostřednictvím stálé provozovny, která nespadá do této jurisdikce, a opatření nebo řada opatření je součástí celkové podnikatelské činnosti této stálé provozovny;
d) jeden nebo více účastníků opatření nebo řady opatření vykonává podnikatelskou činnost v jiné jurisdikci, aniž by v této jurisdikci vznikala zdanitelná přítomnost;
Pozměňovací návrh 19 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b Směrnice 2011/16/EU Čl. 3 – bod 20
20. „charakteristickým znakem“ se rozumí typický charakteristický znak nebo vlastnost opatření nebo řady opatření uvedený v příloze IV.
20. „charakteristickým znakem“ se rozumí opatření nebo řada opatření uvedené v příloze IV.
Pozměňovací návrh 20 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b Směrnice 2011/16/EU Čl. 3 – bod 23 – písm. c a (nové)
ca) daňový poplatník je skutečným majitelem jiného daňového poplatníka ve smyslu směrnice (EU) 2015/849.
Pozměňovací návrh 21 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 Směrnice 2011/16/EU Čl. 8 a a a – odst. 1 a (nový)
1a. Při provádění povinných auditů závěrek svých klientů auditoři podléhají identifikačním a informačním povinnostem týkajícím se potenciálních porušení identifikačních a informačních povinností stanovených v tomto článku ze strany auditovaného subjektu nebo jeho zprostředkovatelů, o nichž se dotčený auditor dozvěděl. Každý členský stát přijme nezbytná opatření s cílem požadovat od auditorů, aby příslušným orgánům předkládali informace o takovýchto porušeních, a to do deseti pracovních dnů ode dne následujícího po zveřejnění jejich auditní zprávy.
Pozměňovací návrh 22 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 Směrnice 2011/16/EU Čl. 8 a a a – odst. 2 – pododstavec 1
2. Každý členský stát učiní nezbytná opatření, aby zprostředkovatelům bylo poskytnuto právo na zproštění povinností podávat informace o přeshraničním opatření nebo řadě takových opatření, která se mají oznamovat, když se na ně vztahuje ochrana důvěrnosti komunikace podle vnitrostátních právních předpisů daného členského státu. Za těchto okolností povinnost podávat informace o takových opatřeních nebo řadě opatření spadá do odpovědnosti daňového poplatníka a zprostředkovatelé informují daňové poplatníky o jejich odpovědnosti z důvodu ochrany důvěrnosti komunikace.
2. Každý členský stát může v případě potřeby učinit nezbytná opatření, aby zprostředkovatelům bylo poskytnuto právo na zproštění povinností podávat informace o přeshraničním opatření nebo řadě takových opatření, která se mají oznamovat, když se na ně vztahuje ochrana důvěrnosti komunikace podle vnitrostátních právních předpisů daného členského státu. Za těchto okolností povinnost podávat informace o takových opatřeních nebo řadě opatření spadá do odpovědnosti daňového poplatníka a zprostředkovatelé písemně informují daňové poplatníky o jejich odpovědnosti z důvodu ochrany důvěrnosti komunikace a ponechají si potvrzení o přijetí podepsané příslušným daňovým poplatníkem. Daňový poplatník informuje příslušné orgány o přeshraničním opatření nebo řadě takových opatření podléhajících oznamovací povinnosti do deseti pracovních dnů.
Pozměňovací návrh 23 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 Směrnice 2011/16/EU Čl. 8 a a a – odst. 4
4. Každý členský stát učiní potřebná opatření s cílem požádat zprostředkovatele a daňové poplatníky, aby podávali informace o přeshraničních opatřeních, která se mají oznamovat, a která byla uskutečněna od [datum politické dohody] do 31. prosince 2018. Zprostředkovatelé a daňoví poplatníci případně podají informace o těchto přeshraničních opatřeních, která se mají oznamovat, do 31. března 2019.
4. Každý členský stát učiní potřebná opatření s cílem požadovat od zprostředkovatelů, auditorů a daňových poplatníků, aby podávali informace o přeshraničních opatřeních, která se mají oznamovat, a která byla aktivní ke dni … [datum vstupu této směrnice v platnost], a o takovýchto opatřeních, která se začnou uplatňovat později.
Pozměňovací návrh 24 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 Směrnice 2011/16/EU Čl. 8 a a a – odst. 4 a (nový)
4a. Každý členský stát přijme nezbytná opatření k prošetření daňových opatření zveřejněných prostřednictvím výměny informací stanovené touto směrnicí a poskytne svým daňovým orgánům potřebné prostředky.
Pozměňovací návrh 25 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 Směrnice 2011/16/EU Čl. 8 a a a – odst. 6 – písm. a
a) identifikaci zprostředkovatelů a daňových poplatníků, včetně jejich jména, daňového sídla osoby povinné k dani a daňového identifikačního čísla daňového poplatníka (DIČ), případně osob, které jsou přidruženými podniky zprostředkovatele nebo daňového poplatníka;
a) identifikaci zprostředkovatelů, případně auditorů a daňových poplatníků, včetně jejich jména, státní příslušnosti, daňového sídla osoby povinné k dani a daňového identifikačního čísla daňového poplatníka (DIČ), případně osob, které jsou přidruženými podniky zprostředkovatele nebo daňového poplatníka;
Pozměňovací návrh 26 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 Směrnice 2011/16/EU Čl. 8 a a a – odst. 6 – písm. c
c) shrnutí obsahu přeshraničního opatření nebo řady takových opatření, která se mají oznamovat, včetně odkazu na jméno, pod nímž jsou obecně známa, pokud existuje, a popis příslušných podnikatelských činností nebo opatření v abstraktní rovině, aniž by to vedlo ke zveřejnění obchodního, průmyslového nebo profesního tajemství nebo obchodního postupu či informací, jejichž zveřejnění by bylo v rozporu s veřejnou politikou;
c) shrnutí obsahu přeshraničního opatření nebo řady takových opatření, která se mají oznamovat, včetně odkazu na jméno, pod nímž jsou obecně známa, pokud existuje, a popis příslušných podnikatelských činností nebo opatření v abstraktní rovině, aniž by to vedlo ke zveřejnění průmyslového nebo profesního tajemství či tajemství spojeného s duševním vlastnictvím nebo obchodního postupu či informací, jejichž zveřejnění by bylo v rozporu s veřejnou politikou;
Pozměňovací návrh 27 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 Směrnice 2011/16/EU Čl. 8 a a a – odst. 6 – písm. d
d) datum, kdy má začít, nebo kdy začalo provádění přeshraničního opatření, které se má oznamovat, nebo kdy má být, nebo kdy byl učiněn první krok v řadě těchto opatření;
d) datum zahájení provádění přeshraničního opatření, které se má oznamovat, nebo podniknutí prvního kroku v řadě těchto opatření;
Pozměňovací návrh 28 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 Směrnice 2011/16/EU Čl. 8 a a a – odst. 6 – písm. e
e) podrobné údaje o vnitrostátních daňových předpisech, jejichž uplatňování případně vytváří daňovou výhodu;
e) podrobné údaje o vnitrostátních daňových předpisech, které případně tvoří základ pro opatření nebo řadu opatření, jež se mají oznamovat;
Pozměňovací návrh 29 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 Směrnice 2011/16/EU Čl. 8 a a a – odst. 6 – písm. h
h) identifikace jakékoli osoby v jiných členských státech pravděpodobně dotčené přeshraničním opatřením nebo řadou takových opatření, která se mají oznamovat, existuje-li, s uvedením, se kterými členskými státy jsou dotčení zprostředkovatelé nebo daňoví poplatníci spojeni.
h) identifikace jakékoli osoby v jiných členských státech pravděpodobně dotčené přeshraničním opatřením nebo řadou takových opatření, která se mají oznamovat, existuje-li, s uvedením, se kterými členskými státy jsou dotčení zprostředkovatelé, auditoři nebo daňoví poplatníci spojeni.
Pozměňovací návrh 30 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 Směrnice 2011/16/EU Čl. 8aaa – odst. 7
7. V zájmu usnadnění výměny informací uvedených v odstavci 5 tohoto článku Komise přijme praktická opatření potřebná k uplatňování tohoto článku, včetně opatření pro standardizaci oznamování informací uvedených v odstavci 6 tohoto článku jako součást postupu pro vytvoření standardního formuláře stanoveného v čl. 20 odst. 5.
7. V zájmu usnadnění výměny informací uvedených v odstavci 5 tohoto článku Komise přijme praktická opatření a poskytne dostatečné zdroje potřebné k uplatňování tohoto článku, včetně opatření pro standardizaci oznamování informací uvedených v odstavci 6 tohoto článku jako součást postupu pro vytvoření standardního formuláře stanoveného v čl. 20 odst. 5.
Pozměňovací návrh 31 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 Směrnice 2011/16/EU Čl. 8 a a a – odst. 8
8. Komise nemá přístup k informacím uvedeným v písmenech a), c) a h) odstavce 6.
8. Komise má přístup k informacím uvedeným v písmenech b), c), d), e), f) a g) odstavce 6. Komise zpřístupní veřejnosti seznam oznámených přeshraničních opatření, aniž by uváděla odkaz na příslušného zprostředkovatele nebo daňového poplatníka.
Pozměňovací návrh 32 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 Směrnice 2011/16/EU Čl. 21 – odst. 5 – pododstavec 1
Komise do 31. prosince 2017 vytvoří bezpečný centrální rejstřík členských států pro správní spolupráci v oblasti daní a poskytne mu technickou a logistickou podporu, pokud se informace oznamované v rámci čl. 8a odst. 1 a 2 zaznamenávají, aby se splnila automatická výměna stanovená v uvedených odstavcích.
Komise do 31. prosince 2017 vytvoří bezpečný centrální rejstřík pro správní spolupráci v oblasti daní s přístupem omezeným na členské státy a Komisi a bude mu také poskytovat technickou a logistickou podporu, pokud se informace oznamované v rámci čl. 8a odst. 1 a 2 zaznamenávají, aby se splnila automatická výměna stanovená v uvedených odstavcích.
Pozměňovací návrh 33 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 Směrnice 2011/16/EU Čl. 21 – odst. 5 – pododstavec 2
Komise do 31. prosince 2018 vytvoří bezpečný centrální rejstřík členských států pro správní spolupráci v oblasti daní a poskytne mu technickou a logistickou podporu, pokud se informace oznamované v rámci čl. 8aaa odst. 5, 6 a 7 zaznamenávají, aby se splnila automatická výměna stanovená v uvedených odstavcích.
Komise do 31. prosince 2018 vytvoří bezpečný centrální rejstřík pro správní spolupráci v oblasti daní s přístupem omezeným na členské státy a Komisi a bude mu poskytovat technickou a logistickou podporu, pokud se informace oznamované v rámci článku 8aaa zaznamenávají, aby se splnila automatická výměna stanovená v uvedeném článku.Informace vyměňované v rámci automatické výměny podle článků 8, 8a a 8aa se rovněž zpřístupní prostřednictvím centrálního rejstříku, přičemž přístup bude umožněn pouze členským státům a Komisi.
Pozměňovací návrh 34 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 Směrnice 2011/16/EU Čl. 21 – odst. 5 – pododstavec 3
Příslušné orgány všech členských států mají přístup k informacím zaznamenávaným v uvedeném rejstříku. Komise má k informacím zaznamenaným v tomto rejstříku rovněž přístup, avšak s omezeními stanovenými v článcích 8a odst. 8 a 8aaa odst. 8. Komise příjme praktická opatření v souladu s postupem uvedeným v čl. 26 odst. 2.
Příslušné orgány všech členských států a Komise mají přístup k informacím zaznamenávaným v uvedeném rejstříku. Komise příjme praktická opatření v souladu s postupem uvedeným v čl. 26 odst. 2.
Pozměňovací návrh 35 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 Směrnice 2011/16/EU Čl. 23 – odst. 3
3. Členské státy předávají Komisi roční hodnocení účinnosti automatické výměny informací podle článků 8, 8a, 8aa a 8aaa a sdělují jí dosažené praktické výsledky. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme formu a podmínky předávání tohoto ročního hodnocení. Tyto prováděcí akty budou přijaty v souladu s postupem uvedeným v čl. 26 odst. 2.
3. Členské státy předávají Komisi roční hodnocení účinnosti automatické výměny informací podle článků 8, 8a, 8aa a 8aaa, hodnocení kvality a kvantity vyměněných informací a informace o změnách právních předpisů navržených nebo provedených na základě mezer v regulačním rámci, na které tyto informace poukázaly. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme formu a podmínky předávání tohoto ročního hodnocení. Tyto prováděcí akty budou přijaty v souladu s postupem uvedeným v čl. 26 odst. 2. Na základě těchto hodnocení předloží Komise legislativní návrhy za účelem odstranění mezer ve stávajícím právu.
Pozměňovací návrh 36 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 a (nový) Směrnice 2011/16/EU Čl. 23 – odst. 3 a (nový)
5a) V článku 23 se vkládá nový odstavec, který zní:
„3a. Členské státy sdělí Komisi informace o počtu oznámených opatření nebo řad opatření, podle klasifikace v příloze IV, společně s popisem těchto opatření, státní příslušností daňových poplatníků, kteří těchto opatření využívají, a počtem a rozsahem sankcí uložených prostředkovatelům nebo daňovým poplatníkům oznamujícím takováto opatření. Komise každý rok vypracuje veřejnou zprávu obsahující tyto informace.“
Pozměňovací návrh 37 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 b (nový) Směrnice 2011/16/EU Čl. 23 – odst. 3 b (nový)
5b) V článku 23 se vkládá nový odstavec, který zní:
„3b.Členské státy každý rok předloží Komisi seznam přeshraničních opatření, která příslušný daňový orgán považuje za slučitelná s touto směrnicí.“
Pozměňovací návrh 38 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 Směrnice 2011/16/EU Čl. 23 a a – odst. 1
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26a za účelem změny přílohy IV, aby se do seznamu charakteristických znaků zahrnula opatření potenciálně agresivního daňového plánování nebo řada opatření jako reakce na aktualizované informace o nich získané z povinného zveřejňování těchto opatření.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26a za účelem změny přílohy IV, aby se do seznamu charakteristických znaků zahrnula opatření potenciálně agresivního daňového plánování nebo řada opatření jako reakce na aktualizované informace o nich získané z povinného zveřejňování těchto opatření. Učiní tak každé dva roky a bude přitom vycházet z dostupných informací o nových nebo pozměněných opatřeních v oblasti daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem, přičemž návrh nových kritérií zveřejní čtyři měsíce před nabytím jejich platnosti.
Pozměňovací návrh 39 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 Směrnice 2011/16/EU Čl. 25 a – odst. 1
Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a týkajících se článků 8aa a 8aaa a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a týkajících se článků 8aa a 8aaa a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Komise může zveřejnit orientační tabulku sankcí.
Pozměňovací návrh 40 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 Směrnice 2011/16/EU Čl. 26 a – odst. 5 a (nový)
5a. Do ... [tři roky po vstupu této směrnice v platnost] a poté každé tři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice.
Pozměňovací návrh 41 Návrh směrnice Příloha 1 Směrnice 2011/16/EU Příloha IV – hlavní test očekávaných přínosů – odst. 1
Testu se vyhoví, když hlavním přínosem opatření nebo řady opatření je získání daňové výhody, pokud je možné určit, že výhoda je výsledkem, u něhož lze očekávat, že bude získán z takového opatření nebo řady opatření, kromě jiného i prostřednictvím využití výhody specifického způsobu, jakým jsou opatření nebo řada opatření strukturovány.
Testu se vyhoví, když je jedním z hlavních přínosů opatření nebo řady opatření získání daňové výhody, pokud je možné určit, že výhoda je výsledkem, u něhož lze očekávat, že bude získán z takového opatření nebo řady opatření, kromě jiného i prostřednictvím využití výhody specifického způsobu, jakým jsou opatření nebo řada opatření strukturovány.
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. března 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 59122 (DAS-59122-7), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (D054772-02 – 2018/2568(RSP))
– s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 59122 (DAS-59122-7), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (D054772-02),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech(1), a zejména na čl. 11 odst. 3 a čl. 23 odst. 3 tohoto nařízení,
– s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 16. ledna 2018 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,
– s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(2),
– s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin přijaté dne čtvrtek 18. května 2017, které bylo zveřejněno dne 29. června 2017(3),
– s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (COM(2017)0085, COD(2017)0035),
– s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů(4),
– s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,
– s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že rozhodnutím Komise 2007/702/ES se povoluje uvedení na trh potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 59122 (dále jen „geneticky modifikovaná kukuřice 59122“), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny; vzhledem k tomu, že dne 23. března 2007 přijal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003 kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 3. dubna 2007(5) (dále jen „první stanovisko úřadu EFSA“);
B. vzhledem k tomu, že dne 19. července 2016 společně předložily společnosti Pioneer Overseas Corporation a Dow AgroSciences Ltd. (dále jen „žadatel“) žádost o obnovení povolení pro uvádění potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 59122, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, a to v souladu s články 11 a 23 nařízení (ES) č. 1829/2003; vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahuje na uvedení na trh geneticky modifikované kukuřice 59122 v produktech, které z ní sestávají nebo ji obsahují, pro jakákoli jiná použití než v potravinách a krmivech jako jakákoli jiná kukuřice, s výjimkou pěstování;
C. vzhledem k tomu, že dne 18. května 2017 přijal úřad EFSA v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003 kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 29. června 2017(6) (dále jen „druhé stanovisko úřadu EFSA“);
D. vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice 59122 vytváří bílkoviny CRY34Ab1 a CRY35Ab1, které propůjčují odolnost vůči hmyzím škůdcům z řádu Coleoptera, kteří patří k rodu Diabrotica, např. vůči larvám bázlivce kukuřičného, a bílkovinu PAT, která propůjčuje toleranci vůči herbicidům obsahujícím glufosinát;
E. vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí a Komise musí při návrhu svého rozhodnutí zohlednit veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost;
F. vzhledem k tomu, že členské státy v souvislosti s prvním stanoviskem úřadu EFSA předložily během tříměsíčního období konzultací řadu kritických připomínek(7) týkajících se mimo jiné nedostatečného plánu dohledu, rizika expozice toxinům BT u necílových organismů, nedostatečného podložení závěru, že „krmné produkty z geneticky modifikované kukuřice 59122 jsou v zásadě rovnocenné, a to i z výživového hlediska, krmným produktům z komerční kukuřice a právě tak bezpečné“ a týkajících se 90denní studie na potkanech, u níž bylo zjištěno, že se geneticky modifikovaná kukuřice podávala pouze na úrovni jedné dávky za celou studii, což je v rozporu s doporučením příslušných pokynů OECD;
G. vzhledem k tomu, že poté, co žadatel předložil žádost o obnovení povolení, byl úřad EFSA požádán o posouzení údajů předložených žadatelem, včetně zpráv o environmentálním monitorování po uvedení na trh a 11 studií zabývajících se primárním výzkumem zveřejněných mezi lety 2007 a 2016; vzhledem k tomu, že na základě svého posouzení předložených údajů přijal úřad EFSA kladné stanovisko (druhé stanovisko úřadu EFSA, viz výše), v němž dospěl k závěru, že „nebyla zjištěna žádná rizika nebo změny expozice ani nové nejistoty z vědeckého hlediska, které by vyžadovaly změnu závěru původního posouzení dopadu týkajícího se kukuřice 59122“;
H. vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultací předložily řadu kritických připomínek v souvislosti s druhým stanoviskem úřadu EFSA(8), včetně mimo jiné tvrzení, „že monitorování provedené u geneticky modifikované kukuřice 59122 nemůže zajistit smysluplné výsledky pro stávající hodnocení a odstranit nejistoty spojené s posouzením rizika provedeným před udělením povolení, např. pokud jde o expozici životního prostředí“ a že „přístup k monitorování, který se uplatnil u geneticky modifikované kukuřice 59122, není v souladu s požadavky přílohy VII směrnice 2001/18/ES“;
I. vzhledem k tomu, že jeden členský stát položil otázku, proč žadatel nepředložil několik veřejných studií prokazujících imunogenitu bílkovin Cry u myší, a tudíž proč nebyla tato otázka posouzena úřadem EFSA, a doporučil, aby před udělením obnoveného povolení byly odstraněny obavy ohledně bílkovin Cry vytvářených geneticky modifikovanou kukuřicí 59122 týkající se imunogenity a schopnosti působit jako adjuvans;
J. vzhledem k tomu, že jeden členský stát konstatoval, že Unie schválila Úmluvu o biologické rozmanitosti, která ukládá mezinárodní povinnosti jak vyvážejícím, tak dovážejícím zemím, pokud jde o biologickou rozmanitost, a že je tedy důležité zohlednit dopady dovozu geneticky modifikované kukuřice 59122 do Unie, a to jak dopady na biologickou rozmanitost Unie, tak na biologickou rozmanitost v zemi, kde se rostlina pěstuje;
K. vzhledem k tomu, že glufosinát je klasifikován jako látka toxická pro reprodukci a splňuje proto kritéria pro vyloučení vymezená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009(9); vzhledem k tomu, že povolení pro používání glufosinátu skončí platnost dne 31. července 2018(10);
L. vzhledem k tomu, že použití doplňkových herbicidů je součástí běžné zemědělské praxe při pěstování rostlin odolných vůči herbicidům, a lze proto očekávat, že rezidua z postřiků budou ve sklizni vždy přítomna a jsou jejími nevyhnutelnými složkami; vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že geneticky modifikované plodiny odolné vůči herbicidům vedou k vyššímu používání doplňkových herbicidů než jejich tradiční protějšky(11);
M. vzhledem k tomu, že ani v jednom stanovisku úřadu EFSA nebyla posuzována rezidua z postřiku glufosinátem; vzhledem k tomu, že rezidua glufosinátu budou přítomna v plodinách geneticky modifikované kukuřice 59122, které se dovážejí do Unie za účelem potravinářského a krmivářského použití;
N. vzhledem k tomu, že by z hlediska bezpečnosti potravin bylo nepřijatelné, jakož i značně nekonzistentní povolit dovoz geneticky modifikované kukuřice s tolerancí vůči glufosinátu vzhledem ke skutečnosti, že povolení pro použití glufosinátu v Unii vyprší dne 31. července 2018 z důvodu toxicity pro reprodukci(12);
O. vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003 ze dne 16. ledna 2018 skončilo bez vydání stanoviska; vzhledem k tomu, že 12 členských států hlasovalo proti, zatímco 12 členských států, zastupujících 38,83 % obyvatel Unie, hlasovalo ve prospěch a čtyři členské státy se hlasování zdržely;
P. vzhledem k tomu, že Komise několikrát vyjádřila politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost musela přijímat rozhodnutí o povolení bez podpory Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Komise Juncker tuto praxi odsoudil jako nedemokratickou(13);
Q. vzhledem k tomu, že Parlament legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003 ze dne 28. října 2015(14), v prvním čtení zamítl a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;
R. vzhledem k tomu, že ve 14. bodu odůvodnění nařízení (EU) č. 182/2011 se uvádí, že by Komise měla pokud možno respektovat převládající názor, který by se mohl objevit v odvolacím výboru a zpochybňoval by vhodnost prováděcího aktu, zejména jde-li o citlivé oblasti, jako jsou zdraví spotřebitelů, bezpečnost potravin a ochrana životního prostředí;
1. domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;
2. domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právem Unie, neboť není slučitelné s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad, jež jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002(15), spočívá v poskytnutí základu pro zajištění vysoké míry ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;
3. vyzývá Komisi, aby vzala zpět návrh prováděcího rozhodnutí;
4. vyzývá Komisi, aby pozastavila jakékoli prováděcí rozhodnutí týkající se žádostí o povolení geneticky modifikovaných organismů do doby, než bude postup pro udělení povolení, který se ukázal jako nedostatečný, přepracován tak, aby se odstranily nedostatky stávajícího postupu;
5. vyzývá příslušné zákonodárce, aby co nejdříve pokročili v práci na návrhu Komise, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, a aby mimo jiné zajistili, že pokud Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat nepředloží žádné stanovisko ke schválení geneticky modifikovaných organismů, a to buď co se týče pěstování, nebo co se týče potravin a krmiv, Komise tento návrh stáhne;
6. zejména vyzývá Komisi, aby nepovolovala dovoz žádných geneticky modifikovaných rostlin pro potravinářské nebo krmivářské účely, které získaly toleranci vůči doplňkovému herbicidu, který byl v Unii zakázán nebo který v blízké budoucnosti bude zakázán;
7. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.
–––––––––––––––––––– – Usnesení ze dne 16. ledna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 110).Usnesení ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 71).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 19).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 17).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 (MST-FGØ72-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 15).Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0271).Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, pokud jde o uvedení geneticky modifikovaného karafiátu (Dianthus caryophyllus L., linie SHD-27531-4) na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0272).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení pro uvedení semen geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh za účelem pěstování (Přijaté texty, P8_TA(2016)0388).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se povoluje uvedení výrobků z geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh (P8_TA(2016)0389).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice Bt11 na trh za účelem pěstování (Přijaté texty, P8_TA(2016)0386).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice 1507 na trh za účelem pěstování (Přijaté texty, P8_TA(2016)0387).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu 281-24-236 × 3006-210-23 × MON 88913, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0390).Usnesení ze dne 5. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × 59122 × MIR604 × 1507 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací Bt11, 59122, MIR604, 1507 a GA21, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0123).Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0215).Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB119 (BCS-GHØØ5-8), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2017)0214).Usnesení ze dne 13. září 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-68416-4, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0341).Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 × A5547-127, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0377).Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-44406-6, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0378).Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 (DAS-Ø15Ø7-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0396).Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju 305423 × 40-3-2 (DP-3Ø5423-1 × MON-Ø4Ø32-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0397).Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejnou MON 88302 × Ms8 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8 × ACS-BNØØ3-6), MON 88302 × Ms8 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8) a MON 88302 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACS-BNØØ3-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0398).
Příloha G – Připomínky členských států a odpovědi vědecké komise pro geneticky modifikované organismy http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2016-00526
Příloha G – Připomínky členských států a odpovědi vědecké komise pro geneticky modifikované organismy: http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2016-00526
Příloha G – Připomínky členských států a odpovědi vědecké komise pro geneticky modifikované organismy http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2013-01002
Např. v úvodním projevu na plenárním zasedání Evropského parlamentu obsaženém v politických pokynech pro novou Evropskou komisi (Štrasburk, 15. července 2014) nebo v projevu o stavu Unie v roce 2016 (Štrasburk, 14. září 2016).
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. března 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × NK603 (MON-87427-7 × MON-89Ø34-3 × MON-ØØ6Ø3-6) a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě z genetických modifikací MON 87427, MON 89034 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh a o zrušení rozhodnutí 2010/420/EU (D054771-02 – 2018/2569(RSP))
– s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × NK603 (MON-87427-7 × MON-89Ø34-3 × MON-ØØ6Ø3-6) a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě z genetických modifikací MON 87427, MON 89034 a NK603 (D054771-02), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech(1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení,
– s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 16. ledna 2018 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,
– s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(2),
– s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin přijaté dne 28. června 2017, které bylo zveřejněno dne 1. srpna 2017(3),
– s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (COM(2017)0085, COD(2017)0035),
– s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů(4),
– s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,
– s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že dne 13. září 2013 podala společnost Monsanto Europe S.A. v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu Belgie žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh; vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahuje na uvedení na trh produktů sestávajících z geneticky modifikované kukuřice MON 87427 × MON 89034 × NK603 nebo produktů tuto kukuřici obsahujících, a to pro jiná použití než v potravinách a krmivech jako jakákoli jiná kukuřice, s výjimkou pěstování;
B. vzhledem k tomu, že žádost pro tato použití zahrnovala všechny tři dílčí kombinace geneticky modifikované kukuřice MON 87427 × MON 89034 × NK603;
C. vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice MON 87427 × MON 89034 × NK603 obsahuje dva geny zvyšující odolnost proti glyfosátům a vytváří bílkoviny Cry1A.105 a Cry2Ab2, které propůjčují odolnost proti některým škůdcům z řádu Lepidoptera;
D. vzhledem k tomu, že dne 28. června 2017 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) přijal v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003 kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 1. srpna 2017(5);
E. vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí a Komise musí při návrhu svého rozhodnutí zohlednit veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost;
F. vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultací předložily řadu kritických připomínek(6); vzhledem k tomu, že mezi nejkritičtější připomínky patří skutečnost, že analýza složení nezahrnuje rezidua doplňkových herbicidů ani jejich metabolity; dále skutečnost, že kvůli obavám týkajících se mimo jiného studií, které prokazují zvýšený výskyt močových kamenů u myší, které byly krmeny kukuřicí MON 89034, nelze vyvodit závěr o rizicích spojených s použitím tohoto geneticky modifikovaného organismu v lidské potravě a zvířecím krmivu; rovněž skutečnost, že je třeba dalších informací, než bude moci být finalizováno posouzení rizik, a že není možné vyvodit závěry o subchronických (nebyla provedena 90denní studie), dlouhodobých účincích potraviny a/nebo krmiva jako celku na reprodukci a vývoj;
G. vzhledem k tomu, že příslušný orgán v jednom členském státě upozornil na skutečnost, že geneticky modifikovaná kukuřice MON 87427 × MON 89034 × NK603 (ošetřená glyfosátem) vykázala oproti referenční geneticky nemodifikované kukuřici značné odchylky, pokud jde o 16 sledovaných vlastností zrna(7) a dvě sledované vlastnosti píce(8), a že byly zaznamenány statisticky ještě odlišnější sledované vlastnosti zrna v porovnání mezi geneticky modifikovanou kukuřicí neošetřenou glyfosátem a referenční geneticky nemodifikovanou kukuřicí a že značný úbytek vitaminů a minerálního obsahu plodin představuje velký problém pro zdraví lidí a zvířat, vzhledem k tomu, že podvýživa typu B představuje globální problém;
H. vzhledem k tomu, že nezávislá studie(9) prokázala, že vzhledem k těmto statistickým odlišnostem se lze domnívat, že geneticky modifikovaná kukuřice je zásadně odlišná od referenčního vzorku, pokud jde o řadu charakteristik složení a biologických charakteristik, a že ačkoliv změny, budeme-li na ně nahlížet jako na izolované údaje, nemusí být důvodem ke znepokojení co do bezpečnosti, celkový počet dopadů a jejich značný význam by měly být považovány za východisko pro podrobnější zkoumání; vzhledem k tomu, že úřad EFSA neprovedl další studie;
I. vzhledem k tomu, že žadatel nepředložil žádné experimentální údaje pro dílčí kombinace MON 87427 × MON 89034 a MON 87427 × NK603; vzhledem k tomu, že ačkoliv vědecká komise úřadu EFSA pro geneticky modifikované organismy po provedení extrapolace experimentálních údajů pro ostatní dílčí kombinace a jednotlivé genetické modifikace očekává, že obě dílčí kombinace jsou právě tak bezpečné jako posuzované jednotlivé genetické modifikace kukuřice, MON 89034 × NK603 a MON 87427 × MON 89034 × NK603, nebylo provedeno hodnocení míry nejistoty v souvislosti s extrapolací; vzhledem k tomu, že tato slabina může zneplatnit obecný závěr stanoviska EFSA a může být rovněž v rozporu s Pokyny úřadu EFSA pro analýzu míry nejistoty při vědeckém hodnocení, které byly zveřejněny v lednu 2018(10); vzhledem k tomu, že by se nemělo uvažovat o udělení povolení bez důkladného posouzení experimentálních údajů pro každou dílčí kombinaci modifikací na základě vložení více genů;
J. vzhledem k tomu, že vědecká komise úřadu EFSA pro geneticky modifikované organismy zjistila, že plán environmentálního monitorování po uvedení kukuřice se současnou trojí modifikací genů na trh neobsahuje žádná ustanovení pro dvě dílčí kombinace MON 87427 × MON 89034 a MON 87427 × NK603, a proto doporučila, aby žadatel plán náležitě revidoval; vzhledem k tomu, že podle monitorovacího plánu předloženého žadatelem nebylo toto doporučení realizováno(11);
K. vzhledem k tomu, že jedním z klíčových účelů modifikace na základě vložení více genů je zvýšit toleranci rostliny vůči glyfosátu (jak NK603, tak MON 87427 vykazují enzymy EPSPS, které propůjčují toleranci ke glyfosátu); vzhledem k tomu, že následně je nutné očekávat, že rostlina bude vystavena vyšším a často opakovaným dávkám glyfosátu, které povedou nejen k větší zátěži v podobě reziduí ve sklizni, ale též mohou ovlivnit složení rostlin a jejich agronomické charakteristiky; vzhledem k tomu, že tento aspekt nebyl zahrnut do posouzení dopadu; vzhledem k tomu, že ve stanovisku úřadu EFSA rovněž nebyla hodnocena rezidua z postřiku glyfosátem;
L. vzhledem k tomu, že stále přetrvávají otázky ohledně karcinogenity glyfosátu; vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl v listopadu 2015 k závěru, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní, a Evropská agentura pro chemické látky dospěla v březnu 2017 k závěru, že žádná klasifikace není nutná; vzhledem k tomu, že v roce 2015 naopak Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny při WHO klasifikovala glyfosát jako pravděpodobný karcinogen pro člověka; vzhledem k tomu, že Parlament zřídil zvláštní výbor pro postup Unie pro povolování pesticidů, který pomůže určit, zda byly závěry agentur Unie o karcinogenitě glyfosátu nežádoucím způsobem ovlivněny průmyslovým odvětvím;
M. vzhledem k tomu, že podle panelu úřadu EFSA pro pesticidy nelze na základě dosud získaných údajů vyvodit žádné závěry ohledně bezpečnosti reziduí z postřiku geneticky modifikovaných plodin přípravky na bázi glyfosátu(12); vzhledem k tomu, že přísady a směsi používané v komerčních přípravcích k postřiku glyfosátem mohou vykazovat vyšší toxicitu než samotná účinná látka(13); vzhledem k tomu, že Unie již odstranila z trhu přísadu známou jako polyethoxylovaný (POE) lojový amin z důvodu obav ohledně toxicity látky; vzhledem k tomu, že problematické přísady a směsi však mohou být stále povoleny v zemích, kde se pěstuje geneticky modifikovaná kukuřice;
N. vzhledem k tomu, že se dovezená kukuřice v Unii běžně používá jako krmivo pro zvířata; vzhledem k tomu, že odborně recenzovaná studie zjistila možnou souvislost mezi glyfosátem v krmivu podávaném prasnicím a zvýšeným výskytem závažných vrozených vad u jejich selat(14);
O. vzhledem k tomu, že vytváření geneticky modifikovaných plodin odolných vůči několika selektivním herbicidům je způsobeno zejména rychlým vývojem odolnosti plevele vůči glyfosátu v zemích, jež silně spoléhaly na geneticky modifikované plodiny;
P. vzhledem k tomu, že odolnost vůči hmyzu daná modifikací na základě vložení více genů zajišťuje MON 89034, který vytváří bílkoviny Bt (Cry1A.105 a Cry2Ab2), jež propůjčují odolnost vůči některým škůdcům z řádu Lepidoptera (např. zavíječi kukuřičnému (Ostrinia nubilalis)); vzhledem k tomu, že podle nezávislé studie by měla být v souvislosti s posouzením rizik úřadu EFSA rezidua z glyfosátu považována též za významný dílčí stresový faktor, jelikož dopad na buňky a organismy vystavené několika stresovým faktorům současně může mít velký význam pro účinnost toxinů Bt(15); vzhledem k tomu, že vědecká studie z roku 2017 o možných zdravotních dopadech toxinů Bt a reziduí z postřiku doplňkovými herbicidy dospěla k závěru, že je třeba věnovat zvláštní pozornost reziduím herbicidů a jejich interakci s toxiny Bt(16); vzhledem k tomu, že tento aspekt úřad EFSA neprozkoumal;
Q. vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003 ze dne 16. ledna 2018 skončilo bez vydání stanoviska; vzhledem k tomu, že 14 členských států hlasovalo proti, pouze 11 členských států, zastupujících 38,75 % obyvatel EU, hlasovalo ve prospěch a tři členské státy se hlasování zdržely;
R. vzhledem k tomu, že Komise několikrát vyjádřila politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost musela přijímat rozhodnutí o povolení bez podpory Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Komise Juncker tuto praxi odsoudil jako nedemokratickou(17);
S. vzhledem k tomu, že Parlament legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003 ze dne 28. října 2015, v prvním čtení(18) zamítl a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;
T. vzhledem k tomu, že v bodu odůvodnění 14 nařízení (EU) č. 182/2011 se uvádí, že by Komise měla pokud možno respektovat převládající názor, který by se mohl objevit v odvolacím výboru a zpochybňoval by vhodnost prováděcího aktu, zejména jde-li o citlivé oblasti, jako jsou zdraví spotřebitelů, bezpečnost potravin a ochrana životního prostředí;
1. domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;
2. domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelné s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad, jež jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, spočívá v poskytnutí základu pro zajištění vysoké míry ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;
3. vyzývá Komisi, aby vzala zpět návrh prováděcího rozhodnutí;
4. vyzývá Komisi, aby pozastavila jakékoli prováděcí rozhodnutí týkající se žádostí o povolení geneticky modifikovaných organismů do doby, než bude postup pro udělení povolení, který se ukázal jako nedostatečný, přepracován tak, aby se odstranily nedostatky stávajícího postupu;
5. vyzývá odpovědné zákonodárce, aby co nejdříve pokročili v práci na návrhu Komise, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, a aby mimo jiné zajistili, že pokud Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat nepředloží žádné stanovisko ke schválení geneticky modifikovaných organismů, a to buď co se týče pěstování, nebo co se týče potravin a krmiv, Komise tento návrh stáhne;
6. vyzývá Komisi, aby neschvalovala žádné geneticky modifikované rostliny odolné vůči herbicidům (GMHT rostliny), aniž by bylo provedeno plné posouzení reziduí z postřiku doplňkovými herbicidy a z nich vyrobenými komerčními přípravky, jak jsou používány v zemích, kde se tyto rostliny pěstují;
7. vyzývá Komisi, aby vyžadovala daleko podrobnější testování s cílem určit zdravotní rizika související s modifikacemi na základě vložení více genů, jako je tomu u geneticky modifikované kukuřice MON 87427 × MON 89034 × NK603;
8. vyzývá Komisi, aby vyvinula strategie pro posuzování zdravotních rizik, toxikologii a pro monitorování po uvedení na trh, jež budou zaměřeny na celý potravinový a krmivový řetězec;
9. vyzývá Komisi, aby plně začlenila posouzení rizik využití doplňkových herbicidů a jejich reziduí do posouzení rizik GMHT rostlin bez ohledu na to, zda je geneticky modifikovaná rostlina určena k pěstování v Unii nebo k dovozu jako potravina a krmivo;
10. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.
–––––––––––––––––––– – Usnesení ze dne 16. ledna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 110).Usnesení ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 71).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 19).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 17).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 (MST-FGØ72-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 15).Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0271).Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, pokud jde o uvedení geneticky modifikovaného karafiátu (Dianthus caryophyllus L., linie SHD-27531-4) na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0272).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení pro uvedení semen geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh za účelem pěstování (Přijaté texty, P8_TA(2016)0388).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se povoluje uvedení výrobků z geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0389).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice Bt11 na trh za účelem pěstování (Přijaté texty, P8_TA(2016)0386).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice 1507 na trh za účelem pěstování (Přijaté texty, P8_TA(2016)0387).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu 281-24-236 × 3006-210-23 × MON 88913, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0390).Usnesení ze dne 5. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × 59122 × MIR604 × 1507 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací Bt11, 59122, MIR604, 1507 a GA21, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0123).Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0215).Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB119 (BCS-GHØØ5-8), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2017)0214).Usnesení ze dne 13. září 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-68416-4, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0341).Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 × A5547-127, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0377).Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-44406-6, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0378).Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 (DAS-Ø15Ø7-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0396).Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju 305423 × 40-3-2 (DP-3Ø5423-1 × MON-Ø4Ø32-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0397).Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejnou MON 88302 × Ms8 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8 × ACS-BNØØ3-6), MON 88302 × Ms8 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8) a MON 88302 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACS-BNØØ3-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0398).
Příloha G – Připomínky členských států a odpovědi vědecké komise pro geneticky modifikované organismy: http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2013-00765
ADF, popel, vápník, hořčík, fosfor, zinek, arginin, glycin, kyselina stearová, niacin, α-tokoferol, kyselina ferulová a kyselina ρ-kumarová. Viz stranu 94 přílohy G – Připomínky členských států a odpovědi vědecké komise pro geneticky modifikované organismy:(http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2013-00765) a stranu 13 stanoviska EFSA (https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/4922)
Příloha F – plán environmentálního monitorování po uvedení na trh http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2013-00765
Závěr Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) o přezkumu posouzení rizik účinné látky glyfosát z hlediska jejího použití jako pesticidu. Sborník EFSA 2015, 13 (11):4302: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.2903/j.efsa.2015.4302/epdf
Například v úvodním prohlášení na plenárním zasedání Evropského parlamentu obsaženém v politických pokynech pro příští Evropskou komisi (Štrasburk, 15. července 2014) nebo ve výročním projevu o Stavu Unie v roce 2016 (Štrasburk, 14. září 2016).
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. března 2018 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost Španělska – EGF/2017 ES/006 ES/Galicia apparel) (COM(2017)0686 – C8-0011/2018 – 2018/2014(BUD))
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0686 – C8-0011/2018),
– s ohledem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1) (nařízení o EFG),
– s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3) (IID ze dne 2. prosince 2013), a zejména na bod 13 této dohody,
– s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 IID ze dne 2. prosince 2013,
– s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,
– s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,
– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0033/2018),
A. vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo důsledky celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce;
B. vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie pracovníkům, kteří ztratili zaměstnání, by měla být dynamická a měla by se poskytovat co nejrychleji a co nejúčinněji;
C. vzhledem k tomu, že Španělsko předložilo žádost EGF/2017/006 ES/Galicia apparel o finanční příspěvek z EFG v důsledku propuštění 303 osob v hospodářském odvětví, které je v rámci klasifikace NACE Revize 2 řazeno do oddílu 14 (Výroba oděvů), v regionu úrovně NUTS 2 Galície (ES11) ve Španělsku;
D. vzhledem k tomu, že žádost se zakládá na kritériích pro pomoc stanovených v čl. 4 odst. 2 nařízení o EFG odchylně od kritérií podle čl. 4 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení, která vyžadují, aby v jednom členském státě v podnicích působících ve stejném hospodářském odvětví definovaném v oddíle NACE Revize 2 a nacházejících se v jednom regionu nebo ve dvou sousedících regionech vymezených na úrovni NUTS 2 během referenčního období v délce devíti měsíců dosáhl počet propuštěných pracovníků nejméně 500;
1. souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 2 nařízení o EFG jsou splněny a Španělsko má podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 720 000 EUR, což představuje 60 % celkových nákladů, které činí 1 200 000 EUR;
2. konstatuje, že španělské orgány podaly žádost dne 19. července 2017 a že poté, co Španělsko poskytlo další informace, dokončila Komise své posouzení dne 28. listopadu 2017 a dne 15. ledna 2018 o tom informovala Parlament;
3. bere na vědomí argument Španělska, že propouštění souvisí s velkými změnami ve struktuře světového obchodu způsobenými globalizací, konkrétně s liberalizací obchodu s textiliemi a oděvy po skončení doby platnosti Ujednání o mezinárodním obchodu textilem Světové obchodní organizace v roce 2004, v důsledku čehož došlo k radikálním změnám ve struktuře světového obchodu;
4. připomíná, že propouštění, k němuž došlo v pěti podnicích, bude pravděpodobně představovat obrovskou zátěž pro postižený region a že dopad, který bude toto propouštění mít, souvisí s obtížemi, které doprovázejí snahy o přeřazení pracovníků na jiná místa, v důsledku nedostatku pracovních příležitostí v tomto regionu, který se nachází mimo hlavní průmyslová centra, nízké úrovně dosaženého vzdělání propuštěných pracovníků, jejich úzce zaměřené odbornosti v odvětví, které je nyní v úpadku, a vysokého počtu uchazečů o zaměstnání;
5. zdůrazňuje, že Ordes, oblast zasažená propouštěním, je vysoce závislá na oděvním průmyslu a v posledních letech zaznamenala prudký pokles počtu oděvních podniků; vyjadřuje politování nad tím, že úroveň HDP na obyvatele v regionu se rovněž snižuje;
6. domnívá se, že vzhledem ke snižujícímu se počtu obyvatel, klesajícímu HDP na obyvatele a oslabující se průmyslové základně této oblasti splňuje žádost kritéria pro pomoc z EFG, přestože zahrnuje méně než 500 propuštěných osob;
7. je si vědom skutečnosti, že zvyšování dovozu do Unie tlačí ceny dolů, což má negativní dopad na finanční situaci podniků v textilním odvětví v Unii a podněcuje obecný trend v textilním a oděvním odvětví spočívající v přesunu výroby do zemí s nižšími náklady nacházejících se mimo Unii; bere na vědomí, že tato skutečnost se v Galícii odráží v neustále se snižujícím počtu oděvních podniků, a tím i ve zvyšujícím se počtu propouštěných pracovníků;
8. zdůrazňuje, že 83,5 % cílových příjemců jsou ženy a že velká většina z nich je ve věku 30 až 54 let; vzhledem k této situaci uznává, že je důležité přijmout aktivní opatření na trhu práce spolufinancovaná z EFG, která by zlepšila šanci této zranitelné skupiny na opětovné začlenění na trh práce;
9. je znepokojen tím, že toto propouštění může vést k dalšímu zhoršování situace v oblasti nezaměstnanosti, jemuž tento region čelí od počátku hospodářské a finanční krize;
10. poukazuje na skutečnost, že Španělsko plánuje zavést šest druhů opatření pro propuštěné pracovníky, jichž se tato žádost týká: i) uvítací setkání a přípravné semináře, ii) profesní poradenství, iii) odborná příprava, iv) intenzivní pomoc při hledání zaměstnání, v) vedení po opětovném začlenění do pracovního procesu, vi) pobídky; domnívá se, že příspěvky na výdaje za pečovatele o závislé osoby mají s ohledem na profil propuštěných pracovníků zvláštní význam;
11. domnívá se, že odborné vzdělávání, které má být poskytnuto, musí rozšířit spektrum příležitostí pro nezaměstnané osoby, že činnosti v oblasti odborné přípravy by měly souviset s výhledovou studií vývoje zaměstnanosti, která by měla být zahrnuta mezi akce tohoto financování, a že tyto prostředky by měly rozšířit možnosti profesní dráhy bez jakékoli genderové předpojatosti nebo omezení na nekvalifikované zaměstnání;
12. domnívá se, že schválený program by měl prostřednictvím poradenství a finanční podpory podporovat iniciativy zakládání družstev, které mají vyvíjet osoby, jež získají plánované individualizované služby;
13. připomíná, že koncepce koordinovaného balíčku individualizovaných služeb podporovaných z EFG by se měla zaměřit na iniciativy, které podporují zaměstnanost, dovednosti pracovníků a zhodnocení jejich dosavadní kariéry s cílem přiblížit se podnikatelskému světu, včetně družstev, a měla by být koordinována se stávajícími programy Unie, včetně Evropského sociálního fondu;
14. bere na vědomí, že koordinovaný balíček individualizovaných služeb byl vypracován na základě konzultací se sociálními partnery;
15. vyjadřuje politování nad tím, že tato žádost neobsahuje žádná opatření ve prospěch mladých lidí, kteří nejsou zaměstnání, neúčastní se ani vzdělávání či odborné přípravy (NEET), a to vzhledem k tendenci mladých z tohoto regionu odcházet za většími ekonomickými příležitostmi;
16. konstatuje, že opatření na podporu příjmu budou tvořit 18,21 % z celkového balíčku individualizovaných opatření, tedy výrazně méně, než je maximální strop ve výši 35 % stanovený nařízením o EFG; dále konstatuje, že tyto akce jsou podmíněny aktivní účastí cílových příjemců pomoci na činnostech souvisejících s hledáním zaměstnání nebo s profesní přípravou;
17. připomíná, že v souladu s článkem 7 nařízení o EFG by podoba koordinovaného balíčku individualizovaných služeb měla předjímat budoucí perspektivy trhu práce a požadované dovednosti a být slučitelná s přechodem na udržitelné hospodářství, jež účinně využívá zdroje; vítá prohlášení Španělska o tom, že koordinovaný balíček skýtá velký potenciál k tomuto posunu;
18. zdůrazňuje, že španělské orgány potvrdily, že na způsobilé akce není čerpána podpora z jiných fondů či finančních nástrojů Unie;
19. vítá, že Španělsko potvrdilo, že finanční příspěvek z EFG nebude nahrazovat opatření, která mají povinnost přijmout dotčené podniky podle vnitrostátního práva nebo kolektivních smluv, nebo opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví;
20. vyzývá Komisi, aby důrazně vyzvala vnitrostátní orgány, aby ve svých budoucích návrzích poskytly více údajů o odvětvích, která mají vyhlídky na růst, a proto lze očekávat, že budou přijímat nové pracovníky, a aby shromažďovaly podložené údaje o dopadu financování z EFG, a to i na kvalitu pracovních míst a míru opětovného začleňování na trh práce díky EFG;
21. znovu žádá Komisi, aby zajistila přístup veřejnosti ke všem dokumentům souvisejícím s žádostmi o pomoc z EFG;
22. schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;
23. pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;
24. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.
PŘÍLOHA
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti Španělska – EGF/2017/006 ES/ Galicia apparel
(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí (EU) 2018/515.)
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. března 2018 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost Švédska – EGF/2017/007 SE/Ericsson) (COM(2017)0782 – C8-0010/2018 – 2018/2012(BUD))
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0782 – C8-0010/2018),
– s ohledem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1) (nařízení o EFG),
– s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3) (IID ze dne 2. prosince 2013), a zejména na bod 13 této dohody,
– s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 IID ze dne 2. prosince 2013,
– s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,
– s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,
– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0032/2018),
A. vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo důsledky celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce;
B. vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by se poskytovat co nejrychleji a co nejúčinněji, aby usnadnila nové uplatnění a opětovné začlenění propuštěných pracovníků do pracovního procesu;
C. vzhledem k tomu, že Švédsko podalo žádost EGF/2017/007 SE/Ericsson o finanční příspěvek z EFG v důsledku propuštění 2 388 pracovníků v hospodářském odvětví zařazeném v rámci klasifikace NACE Revize 2 do oddílu 26 (výroba počítačů a elektronických a optických přístrojů a zařízení), k němuž došlo v regionech na úrovni NUTS 2 Stockholm (SE11), Västsverige (SE23), Östra Mellansverige (SE12) a Sydsverige (SE22);
D. vzhledem k tomu, že žádost odpovídá kritériím pro pomoc stanoveným v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG, tedy že během referenčního období v délce čtyř měsíců musí být v jednom podniku v jednom členském státě propuštěno nejméně 500 pracovníků, včetně pracovníků propuštěných dodavateli uvedeného podniku a výrobci, kteří jsou jeho odběrateli, a osob samostatně výdělečně činných, které přestaly vykonávat svou činnost;
E. vzhledem k tomu, že v posledních letech bylo podáno několik žádostí téhož nebo souvisejících odvětví, které se týkaly velkých společností;
1. souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 13 odst. 1 nařízení o EFG jsou splněny, a že Švédsko má proto podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 2 130 400 EUR, což představuje 60 % celkových nákladů, které činí 3 550 667 EUR;
2. konstatuje, že švédské orgány podaly žádost dne 9. srpna 2017 a že poté, co Švédsko poskytlo další informace, dokončila Komise své posouzení dne 18. prosince 2017 a dne 15. ledna 2018 o tom informovala Parlament;
3. připomíná, že se jedná o druhou žádost Švédska o finanční příspěvek z EFG v souvislosti s propouštěním ve společnosti Ericsson a že první žádost byla předložena v březnu 2016 a posouzena kladně(4);
4. lituje nízké míry využití prostředků uvolněných z fondu EFG v předchozím případě, který se týkal propouštění ve společnosti Ericsson v roce 2016, ale je spokojen s tím, že z této situace vyplynulo poučení do budoucna; bere s uspokojením na vědomí, že bývalí zaměstnanci, jichž se týká stávající žádost, se budou moci zapojit do vzdělávání a odborné přípravy, aniž by se to negativně promítlo do vyplácení odstupného;
5. bere na vědomí argument Švédska, že propouštění souvisí s velkými změnami ve struktuře světového obchodu způsobenými globalizací, konkrétně s negativním růstem v odvětví zaměřeném na výrobu telekomunikačního hardwaru pro společnost Ericsson ve Švédsku v důsledku světové konkurence; upozorňuje na skutečnost, že společnost Ericsson ve Švédsku postupně snižovala stav zaměstnanců, zatímco ve světě rostla;
6. je si vědom toho, že v mnoha regionech panuje vysoká poptávka po odbornících v oblasti IT, zatímco dovednosti pracovníků propuštěných společností Ericsson neodpovídají poptávce na trhu práce; uznává, že ve stejných zeměpisných oblastech bylo najednou propuštěno mnoho osob se stejným pracovním profilem; domnívá se, že pomoc potřebují zejména osoby vykonávající dělnické profese a starší pracovníci; konstatuje, že EFG by rovněž mohl usnadnit přeshraniční přesun pracovníků z upadajících odvětví v některých členských státech do rozvíjejících se odvětví v jiných členských státech;
7. připomíná, že propouštění postihlo různorodé dělnické i administrativní profese; je znepokojen tím, že někteří pracovníci čelí trhu práce, na němž panuje poměrně nízká poptávka v tradičních výrobních odvětvích; bere na vědomí, že příležitosti, které se těmto pracovníkům nabízejí v odvětví služeb ve veřejném či soukromém sektoru, budou vyžadovat velké rekvalifikační úsilí;
8. konstatuje, že žádost se týká 2 388 pracovníků propuštěných společností Ericsson, přičemž navrhovaná opatření se budou týkat 900 osob; poukazuje na skutečnost, že více než 30 % osob v této skupině je ve věku 55 až 64 let s kvalifikací pro výrobu telekomunikačních zařízení, která je pro současný trh práce zastaralá, takže na něj budou vstupovat v nevýhodné pozici a bude jim hrozit dlouhodobá nezaměstnanost; vítá proto skutečnost, že se projekt zaměřuje na „opatření pro znevýhodněné skupiny“;
9. vítá rozhodnutí poskytnout specializovanou pomoc propuštěným pracovníkům ve věku nad 50 let, kterým hrozí dlouhodobá nezaměstnanost, a pracovníkům s poruchami učení nebo se zdravotním postižením vzhledem k tomu, že se při hledání jiného zaměstnání pravděpodobně budou potýkat s většími problémy;
10. konstatuje, že náklady na příspěvky a pobídky pro propuštěné pracovníky dosahují téměř 35% stropu celkových nákladů koordinovaného balíčku individualizovaných služeb, které jsou uvedeny v čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení o EFG, a že tyto akce jsou podmíněny aktivní účastí cílových příjemců pomoci na činnostech souvisejících s hledáním zaměstnání nebo s profesní přípravou;
11. konstatuje, že Švédsko plánuje pět typů opatření pro propuštěné pracovníky, jichž se tato žádost týká: i) poradenství a plánování profesní kariéry, ii) opatření pro znevýhodněné skupiny, iii) podpora podnikání, iv) vzdělávání a odborná příprava a v) příspěvky na hledání zaměstnání a mobilitu; rovněž konstatuje, že navrhovaná opatření by propuštěným pracovníkům pomohla přizpůsobit jejich dovednosti a usnadnila by jim přechod na nová pracovní místa nebo by jim pomohla založit vlastní firmu; zdůrazňuje, že popsaná opatření představují aktivní opatření na trhu práce v rámci způsobilých opatření podle čl. 7 odst. 1 nařízení o EFG a nenahrazují opatření sociální ochrany; vítá rozhodnutí Švédska zahájit poskytování individualizovaných služeb cílovým příjemcům už v únoru 2017, tedy před podáním žádosti o podporu z fondu EFG;
12. podotýká, že koordinovaný balíček individualizovaných služeb byl vypracován na základě konzultací s cílovými příjemci a jejich zástupci a s místními veřejnými subjekty; požaduje více konzultací s podnikateli, aby byl rozvoj nových dovedností a vzdělávání přizpůsoben jejich potřebám;
13. připomíná, že v souladu s článkem 7 nařízení o EFG by podoba koordinovaného balíčku individualizovaných služeb měla předjímat budoucí perspektivy trhu práce a požadované dovednosti a měla by být slučitelná s přechodem na udržitelné hospodářství, jež účinně využívá zdroje; vítá, že švédská veřejná služba zaměstnanosti je povinna do výzev k podávání nabídek a svých vlastních činností zahrnovat i environmentální požadavky;
14. zdůrazňuje, že švédské orgány potvrdily, že na způsobilá opatření není čerpána podpora z jiných fondů či finančních nástrojů Unie;
15. opětovně poukazuje na to, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou podle vnitrostátního práva nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví;
16. vyzývá Komisi, aby důrazně vyzvala vnitrostátní orgány, aby ve svých budoucích návrzích poskytly více údajů o odvětvích, která mají vyhlídky na růst, a proto lze očekávat, že budou přijímat nové pracovníky, a aby shromažďovala podložené údaje o dopadu financování z EFG, a to i na kvalitu, trvání a udržitelnost nových pracovních míst, na počet a procentuální podíl samostatně výdělečně činných osob a začínajících podniků a míru opětovného začleňování na trh práce díky EFG;
17. znovu apeluje na Komisi, aby zajistila přístup veřejnosti ke všem dokumentům souvisejícím s žádostmi o pomoc z EFG;
18. schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;
19. pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;
20. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.
PŘÍLOHA
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základĕ žádosti ze Švédska – EGF/2017/007 SE/Ericsson
(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí (EU) 2018/514.)
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1858 ze dne 11. října 2016 o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (na základě žádosti Švédska – EGF/2016/002 SE/Ericsson) (Úř. věst. L 284, 20.10.2016, s. 25).
Rozhodnutí Komise aktivovat čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU v souvislosti se situací v Polsku
313k
43k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. března 2018 o rozhodnutí Komise aktivovat čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU v souvislosti se situací v Polsku (2018/2541(RSP))
– s ohledem na odůvodněný návrh Komise podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii týkající se otázky právního státu v Polsku ze dne 20. prosince 2017: návrh rozhodnutí Rady o zjištění zřejmého nebezpečí závažného porušení zásady právního státu ze strany Polské republiky (COM(2017)0835),
– s ohledem na doporučení Komise (EU) 2018/103 ze dne 20. prosince 2017 v otázce právního státu v Polsku komplementární k doporučením (EU) 2016/1374, (EU) 2017/146 a (EU) 2017/1520(1),
– s ohledem na rozhodnutí Komise podat žalobu na Polsko u Soudního dvora Evropské unie podle článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie pro porušení práva Unie v důsledku změny zákona o organizaci obecných soudů(2),
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2017 o stavu právního státu a demokracie v Polsku(3) a předchozí usnesení na toto téma,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2017 o stavu právního státu a demokracie v Polsku uvádí, že současná situace v Polsku představuje zřejmé nebezpečí závažného porušení hodnot uvedených v článku 2 Smlouvy o EU;
1. vítá rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2017 aktivovat čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU v souvislosti se situací v Polsku a podporuje výzvu Komise polským orgánům, aby problémy řešily;
2. vyzývá Radu, aby přijala okamžitá opatření v souladu s ustanoveními v čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU;
3. vyzývá Komisi a Radu, aby Parlament v plném rozsahu a pravidelně informovaly o dosaženém pokroku a přijatých opatřeních v každé fázi postupu;
4. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, prezidentovi, vládě a parlamentu Polska, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
– s ohledem na Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o fungování Evropské unie,
– s ohledem na zmínky v předchozích zprávách týkajících se situace v oblasti základních práv v Evropské unii,
– s ohledem na předchozí usnesení Evropského parlamentu a jiných mezinárodních a evropských institucí a agentur,
– s ohledem na různé zprávy národních, evropských a mezinárodních nevládních organizací,
– s ohledem na činnost Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), Rady Evropy a Benátské komise,
– s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva,
– s ohledem na činnost Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro ústavní záležitosti, Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Petičního výboru,
– s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání a na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu,
– s ohledem na společné prohlášení afrických a evropských vedoucích představitelů o situaci migrantů v Libyi ze dne 1. prosince 2017, které vydali po summitu Africké unie a Evropské unie v Abidžanu,
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0025/2018),
A. vzhledem k tomu, že základem evropské integrace je dodržování a prosazování lidských práv, základních svobod, demokracie, právního státu a hodnot a zásad zakotvených ve smlouvách Unie, v Listině základních práv Evropské unie a mezinárodních nástrojích týkajících se lidských práv;
B. vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 2 Smlouvy o Evropské unii (Smlouva o EU) je Unie založena na hodnotách respektování lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, přednosti práva a lidských práv, včetně práv osob patřících k menšinám, což jsou hodnoty, které sdílí všechny členské státy a které musí respektovat a aktivně podporovat EU i každý členský stát soustavně ve všech svých politikách jak na vnitřní, tak na vnější úrovni; vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 17 Smlouvy o EU musí Komise zajišťovat uplatňování smluv;
C. vzhledem k tomu, že dodržování zásad právního státu je předpokladem ochrany základních práv, a vzhledem k tomu, že členské státy nesou konečnou odpovědnost za ochranu lidských práv všech lidí tím, že přijímají a provádějí mezinárodní smlouvy v oblasti lidských práv a úmluv; vzhledem k tomu, že právní stát a základní práva by měly být neustále konsolidovány; vzhledem k tomu, že jakýkoli pokus o ohrožení těchto zásad je ke škodě nejen dotčenému členskému státu, ale i Unii jako celku;
D. vzhledem k tomu, že podle čl. 6 odst. 2 SEU je Unie povinna přistoupit k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod;
E. vzhledem k tomu, že by měla být věnována zvláštní pozornost ochraně lidských práv nejohroženějších skupin;
F. vzhledem k tomu, že nestandardní správní postupy v některých členských státech ukazují na selektivní přístup k výhodám a povinnostem spojeným s členstvím v Unii, a vzhledem k tomu, že neochota těchto členských států plně dodržovat evropské právo, dělbu moci, nezávislost soudnictví a předvídatelnost státních opatření podrývá důvěryhodnost Evropské unie jako prostoru práva;
G. vzhledem k tomu, že příchod migrantů a žadatelů o azyl do Evropy v roce 2016 pokračoval(1); vzhledem k tomu, že mnozí z těchto migrantů podnikli extrémně nebezpečnou cestu, při níž svěřili své životy do rukou převaděčů a zločinců a jsou zranitelní vůči násilí, zneužívání a vykořisťování; že podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky tvoří 27 % migrantů přicházejících do Evropy přes Středomoří děti; vzhledem k tomu, že podle zpráv UNICEF / Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) přibližně čtvrtina dospívajících vysledovaných na středomořské trase nikdy nechodila do školy;
H. vzhledem k tomu, že v roce 2016 byly široce rozšířené rasistické a xenofobní reakce proti uprchlíkům, žadatelům o azyl a migrantům, a vzhledem k tomu, že zvláště zranitelné skupiny obyvatelstva i nadále během azylového řízení zažívají zvýšenou míru diskriminace, násilí a opakovanou traumatizaci;
I. vzhledem k tomu, že silný migrační tlak, kterému jsou některé členské státy vystaveny již několik let, si žádá opravdovou solidaritu ze strany EU s cílem zavést odpovídající přijímací struktury pro nejpotřebnější a nejzranitelnější osoby; vzhledem k tomu, že mnozí z migrantů svěří své životy do rukou převaděčů a zločinců a jsou zranitelní vůči porušování svých práv, včetně násilí, zneužívání a vykořisťování;
J. vzhledem k tomu, že ženy a děti jsou vystaveny vyššímu riziku stát se obětí obchodování, vykořisťování a sexuálního zneužívání ze strany obchodníků s lidmi, a proto je zapotřebí, aby budovat a posilovat systémy na ochranu dětí s cílem předcházet a reagovat na násilí, zneužívání, zanedbávání a vykořisťování dětí, v souladu se závazky přijatými v rámci Vallettského akčního plánu,
K. vzhledem k tomu, že pod vlivem probíhající vlny teroristických útoků na území EU se obecně rozšířila nedůvěra vůči muslimským migrantům i muslimům, kteří jsou občané EU, a že některé politické strany této nedůvěry zneužívají a používají rétoriku zaměřenou na uzavřenost ve vlastní identitě a nenávist vůči ostatním;
L. vzhledem k tomu, že systematické používání nouzového stavu a výjimečná opatření v oblasti trestního soudnictví a administrativní opatření a kontroly na hranicích jsou s ohledem na teroristy převážně neúčinné, neboť ti byli až dosud často dlouhodobými rezidenty, či dokonce občany v členských státech Unie;
M. vzhledem k tomu, že mezi politická opatření přijatá řadou členských států v souvislosti s příchodem žadatelů o azyl a migrantů patří znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích schengenského prostoru, které se pomalu stávají trvalým prvkem;
N. vzhledem k tomu, že projevy nenávisti zahrnuje všechny formy projevu, a to online i offline, které šíří, podněcují, podporují nebo ospravedlňují rasovou nenávist, xenofobii, či předsudky vůči pohlaví, rase, barvě pleti, etnickému nebo sociálnímu původu, genetickým rysům, jazyku, náboženskému vyznání nebo přesvědčení, politickým názorům či jakýchkoli jiným názorům, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotnímu postižení, věku nebo sexuální orientaci či jiné formy nenávisti založené na nesnášenlivosti, včetně politických stran a politických představitelů, kteří propagují rasistické a xenofobní myšlenky, politiky a postupy a šíří falešné zprávy; a že rozvoj nových druhů sdělovacích prostředků usnadňuje zapojení do projevů nenávisti na internetu; vzhledem k tomu, že projevy nenávisti na internetu vyžadují podle názoru Rady Evropy další posouzení a opatření v oblasti regulace a nových způsobů boje proti těmto projevům;
O. vzhledem k nebezpečí, že nárůst projevů rasově či genderově motivované nenávisti, násilí a xenofobie, ať už prostřednictvím nenávistných činů, falešných zpráv, anonymních zpráv šířených na sociálních sítích a jiných internetových platformách, protesty nebo politickou propagandou, začíná být v členských státech považováno za normální stav;
P. vzhledem k tomu, že moderní společnost nemůže fungovat a nemůže se rozvíjet bez svobodného, nezávislého, profesionálního a zodpovědného systému hromadných sdělovacích prostředků založeného na zásadách, jako je ověřování faktů, zvažování plurality osvícených názorů a ochrana důvěrnosti mediálních zdrojů a bezpečnost novinářů, a jako je ochrana svobody projevu a také prostředky k omezování šíření nepravdivých zpráv; vzhledem k tomu, že veřejnoprávní sdělovací prostředky hrají zásadní úlohu při zajišťování nezávislosti sdělovacích prostředků;
Q. vzhledem k tomu, že nedávné zprávy vypracované mezinárodními a evropskými agenturami a organizacemi občanské společnosti, včetně nevládních organizací, uvádějí v mnoha oblastech pokrok; vzhledem k tomu, že porušování základních práv v některých členských státech i nadále přetrvává, a to i pokud jde o diskriminaci menšin, korupci, strpění verbálních projevů nenávisti, podmínky ve věznicích a životní podmínky migrantů;
R. vzhledem k tomu, že ze zprávy Agentury EU pro základní práva s názvem „Násilí páchané na ženách: průzkum napříč EU“ zveřejněné v březnu 2014, vyplývá, že jedna třetina všech žen v Evropě zažila fyzické nebo sexuální akty násilí alespoň jednou během jejich dospělého života, a že 20 % žen zažilo obtěžování na internetu; vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách a násilí na základě pohlaví, a to fyzické i psychické, je v EU široce rozšířené a je třeba je chápat jako extrémní formu diskriminace, která postihuje ženy na všech úrovních společnosti; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí další opatření na povzbuzení žen, které se staly obětmi násilí, aby svoji zkušenost oznámily a vyhledaly pomoc;
S. vhledem k tomu, že dodržování práv příslušníků menšin a právo na rovné zacházení je jednou ze základních zásad EU; vzhledem k tomu, že přibližně 8 % občanů EU patří k národnostní menšině a téměř 10 % hovoří regionálním nebo menšinovým jazykem; vzhledem k tomu, že kromě postupů uplatňovaných při neplnění povinností má EU nástroje pouze s omezenou účinností, reaguje-li na systematické a institucionální projevy diskriminace, rasismu a xenofobie namířené proti menšinám; vzhledem k tomu, že mezi členskými státy existují velmi velké rozdíly v uznávání těchto menšin a respektování jejich práv; vzhledem k tomu, že navzdory četným výzvám Komise byly podniknuty pouze omezené kroky k zajištění účinné ochrany menšin;
T. vzhledem k tomu, že digitální média poskytují dětem mnohé příležitosti; vzhledem k tomu, že jsou však děti zároveň vystaveny novým rizikům; vzhledem k tomu, že děti by měly být poučeny o svých základních právech v prostředí digitálního světa, aby byl pro ně bezpečnější; vzhledem k tomu, že tísňové linky pro děti jsou nepostradatelným nástrojem v případech spojených s porušováním práv dětí; vzhledem k tomu, že rozvoj digitální gramotnosti, včetně mediální a informační gramotnosti, by mělo být součástí základních vzdělávacích osnov již od útlého věku; vzhledem k tomu, že základní práva by měla být v internetovém prostředí, jakož i mimo něj, podporována a chráněna stejným způsobem a v témže rozsahu;
U. vzhledem k tomu, že služby elektronické správy se v roce 2016 postupně staly přístupné v celé EU; vzhledem k tomu, že na evropském portálu elektronické justice mohou občané i právníci získávat informace o evropských a vnitrostátních právních postupech a o fungování soudnictví;
Právní stát
1. prohlašuje, že ani národní svrchovanost ani subsidiarita nemohou ospravedlnit ani legitimizovat systematické odmítání ze strany některého členského státu dodržovat základní hodnoty Evropské unie, jež inspirovaly úvodní články evropských smluv, které členské státy dobrovolně schválily a zavázaly se je dodržovat;
2. konstatuje, že dodržování Kodaňských kritérií ze strany států v okamžiku jejich přistoupení k EU musí podléhat neustálému monitorování a nepřetržitému dialogu v rámci orgánů a mezi Parlamentem, Komisí a Radou;
3. připomíná, že čl. 17 odst. 1 SEU svěřuje Komisi úlohu strážkyně Smluv, a je oprávněna a má pravomoc zajistit, aby všechny členské státy dodržovaly zásady právního státu a další hodnoty uvedené v článku 2 SEU; domnívá se proto, že opatření přijatá Komisí k plnění tohoto úkolu a zajištění toho, aby byly i nadále splněny podmínky, které panovaly před přistoupením členského státu, neporušují svrchovanost členských států; připomíná odpovědnost samotné Rady za účast v záležitostech právního státu a správy věcí veřejných; vítá myšlenku pravidelných rozhovorů o právním státu v rámci Rady pro obecné záležitosti a vyzývá Radu, aby dále pokračovala tímto směrem tak, aby každý členský stát podléhal pravidelnému hodnocení;
4. bere na vědomí snahy Komise přimět určité členské státy k plnému respektování právního státu, ale také skutečnost, že dosud zavedené nástroje nejsou dostatečné; domnívá se, že by měly být prozkoumány možnosti dialogu, ale neměly by být prodlužovány neomezenou dobu bez hmatatelných výsledků; trvá na tom, že použití článku 7 Smlouvy o EU by již nemělo být vnímáno jako čistě teoretická možnost, ale mělo by být v případě selhání veškerých ostatních prostředků použito; v této souvislosti připomíná, že aktivace článku 7 automaticky neznamená, že budou na daný členský stát uvaleny sankce;
5. zdůrazňuje, že EU potřebuje společný přístup ke správě věcí veřejných demokratického státu a uplatňování základních hodnot, jenž zatím neexistuje, a že je o něm třeba demokraticky rozhodnout a rozvíjet ho za použití zkušeností z evropské správy; domnívá se, že by tento společný přístup ke správě věcí veřejných měl zahrnovat společné chápání úlohy, kterou v demokracii hraje většina, aby se zabránilo případům porušování práv, které by mohly vést k tyranii většiny;
6. připomíná neodmyslitelnou vazbu, která existuje mezi právním státem a základními právy; bere na vědomí případy velké mobilizace občanů EU, jejichž prostřednictvím dávají najevo svou oddanost základním právům a evropským hodnotám; připomíná v této souvislosti, že je nezbytné, aby si Evropané více uvědomovali společné hodnoty EU a Listiny základních práv EU;
7. domnívá se, že rozdíly ve výkladu a nedodržování hodnot uvedených v článku 2 SEU oslabují soudržnost evropského projektu, práva všech Evropanů a vzájemnou důvěru, jež je mezi členskými státy nutná;
8. zdůrazňuje usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2016(2), v němž se vyjádřil ve prospěch zavedení evropského mechanismu pro demokracii, právní stát a základní práva, a poukazuje na to, že tento mechanismus by do velké míry přispěl ke společnému přístupu k evropské správě, který v současnosti chybí; trvá na tom, aby Komise v tomto směru předložila návrh na ustavení takového mechanismu v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality;
9. zdůrazňuje, že širší rámec pro monitorování právního státu by vedl k větší soudržnosti existujících nástrojů, větší účinnosti a k ročním úsporám nákladů; zdůrazňuje, že je důležité využívat v rámci procesu monitorování rozličné a nezávislé zdroje; opakuje, že je důležité porušování základních práv předcházet, spíše než reagovat až následně, když se případy tohoto porušování opakují;
10. důrazně odsuzuje narůstající omezení v oblasti svobody sdružování, kdy v některých případech došlo i k násilí vůči demonstrantům ze strany příslušných orgánů; opětovně potvrzuje zásadní úlohu, kterou tyto základní svobody mají při fungování demokratických společností, a vyzývá Komisi, aby převzala aktivní úlohu při podpoře těchto práv v souladu s normami v oblasti mezinárodních lidských práva;
11. poukazuje na skutečnost, že právo na přístup ke spravedlnosti je zásadní podmínkou ochrany všech základních práv, demokracie a právního státu;
12. zdůrazňuje, že ve svém usnesení ze dne 25. října 2016 vyzývá Komisi, aby společně s občanskou společností vypracovala a provedla osvětovou kampaň zaměřenou na to, aby bylo občanům a obyvatelům Unie v plné míře umožněno osvojit si práva, která jim plynou ze smluv a z Listiny (např. svoboda projevu, svoboda shromažďování a volební právo), a v níž poskytne informace o právech občanů na soudní nápravu a možnostech vést spor v případech týkajících se porušení demokracie, právního státu a základních práv, jichž se dopustily vlády jednotlivých států nebo orgány EU;
13. vyzývá Komisi, jako strážkyni Smluv, aby ve spolupráci s Agenturou Evropské unie pro základní práva vypracovala aktuální databáze, v nichž budou informace o situaci základních práv v jednotlivých členských státech;
14. připomíná, že korupce ohrožuje právní stát, demokracii, lidská práva a rovné zacházení se všemi občany; opakuje, že korupce představuje hrozbu pro řádnou správu věcí veřejných a pro spravedlivý a sociální systém soudnictví a že brzdí hospodářský rozvoj; vyzývá členské státy a orgány EU, aby zintenzívnily svůj boj proti korupci tím, že budou pravidelně monitorovat způsob, jakým jsou využívány finanční prostředky EU a vnitrostátní veřejné prostředky;
15. zdůrazňuje, že svědci a informátoři mají zásadní podíl na tom, že činnost zločineckých organizací nebo závažné případy porušení právního státu jsou stíhány a potrestány;
16. vyzývá členské státy, aby usnadnily rychlé zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce;
Migrace a integrace
17. konstatuje, že za příčinami migrace ve třetích zemích jsou především násilné konflikty, pronásledování, nerovnost, terorismus, represivní režimy, přírodní katastrofy, krize způsobené lidmi a chronická chudoba;
18. připomíná, že žadatelé o azyl a migranti i nadále přicházejí o život a čelí mnohonásobným rizikům při pokusu překročit vnější hranice EU nelegálně;
19. vyjadřuje znepokojení nad tím, že několik členských států zpřísnilo svůj politický přístup k azylu a migraci a že některé členské státy plně nedodržují své závazky v souvislosti s těmito oblastmi;
20. vyzývá EU a její členské státy, aby ze solidarity a úcty k základním právům migrantů a žadatelů o azyl učinily základ migrační politiky EU;
21. vyzývá členské státy, aby dodržovaly a plně prováděly přijatý společný evropský azylový balíček a společné právní předpisy v oblasti migrace, zejména s cílem chránit žadatele o azyl před násilím, diskriminací a opětovným způsobováním traumat během azylového řízení a aby se soustředily na zranitelné skupiny; připomíná, že téměř třetinu žadatelů o azyl tvoří děti, které jsou obzvláště zranitelné; vyzývá EU a její členské státy, aby posílily své úsilí zaměřené na prevenci toho, aby se nezletilé osoby bez doprovodu stávaly nezvěstnými;
22. vítá spolupráci mezi Agenturou pro základní práva a agenturou FRONTEX na vytvoření příručky pro zacházení s dětmi na pozemních hranicích;
23. je znepokojen tím, že existují velké rozdíly v úrovni podmínek přijetí poskytovaných některými členskými státy, kdy některé členské státy nezajišťují odpovídající a důstojné zacházení s žadateli o mezinárodní ochranu;
24. důrazně odsuzuje nárůst obchodování s lidmi, jejichž pachatelé – včetně úředníků a vládních aktérů – musejí být pohnáni k odpovědnosti a předvedeni před soud, a vyzývá členské státy, aby posílily spolupráci a zintenzívnily svůj boj proti organizované trestné činnosti, včetně převaděčství a obchodování s lidmi, ale i vykořisťování, nucené práci, sexuálnímu zneužívání a mučení, a zároveň aby chránily oběti;
25. připomíná, že ženy a děti jsou vystaveny většímu riziku, že se stanou oběťmi obchodování s lidmi a vykořisťování a sexuálního zneužívání ze strany obchodníků s lidmi;
26. domnívá se, že by měly být k dispozici bezpečné a legální cesty pro migraci, a že nejlepším způsobem, jak ochránit práva lidí, kteří nemohou legálně vstoupit do Evropy, je řešit základní příčiny migračních toků, nalézt udržitelná řešení konfliktů, a rozvíjet spolupráci a partnerství; domnívá se, že by měly přispět k rychlému a důslednému rozvoji zemí původu a tranzitu prostřednictvím rozvoje místních ekonomik, a nabízet nové příležitosti, jakož i investice do azylových systémů v těchto zemích, které plně dodržují mezinárodní právo a základní práva v této oblasti;
27. vyzývá EU a členské státy, aby posílily bezpečné a legální cesty pro uprchlíky, a zejména proto, aby se zvýšil počet nabízených míst ke znovuusídlení nabízených nejzranitelnějším uprchlíkům;
28. připomíná, že návratová politika by měla plně dodržovat základní práva migrantů, včetně práva na nenavracení; domnívá se, že pozornost by se měla zaměřit na ochranu důstojnosti navracených jednotlivců a v tomto ohledu žádá, aby byly podporovány dobrovolné návraty a pomoc pro opětovné začlenění do společnosti země původu;
29. zdůrazňuje, že EU musí proto podporovat politiku přijímání a integrace ve všech členských státech a že je nepřijatelné, aby některé členské státy tvrdily, že se jich fenomén migrace netýká; zdůrazňuje skutečnost, že zásady rovného zacházení a nediskriminace by měly být v politikách migrace a opatřeních sociálního začleňování vždy zajištěny; vítá zahájení evropské integrační sítě a doporučuje zintenzívnit výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy v oblasti integrace;
30. připomíná, že je důležité poskytnout migrantům vzdělání, a to jak dětem, tak i dospělým, což je nezbytné pro jejich integraci do hostitelské společnosti; trvá na jejich specifických potřebách, a to především v oblasti studia jazyků; zdůrazňuje, že je důležité v každém členském státě zavést opatření s cílem umožnit jim přístup zdravotní péči, k náležitým podmínkám příjímání a poskytnout jim možnost, aby mohli být sloučeni se svou rodinou;
31. zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby byly široké veřejnosti poskytnuty vzdělávací zdroje v oblasti mezikulturního dialogu;
32. zdůrazňuje, že je důležité, aby byla ve všech členských státech zavedena prioritní opatření s cílem poskytnout všem dětem migrantů přiměřené a důstojné přijímací podmínky, jazykové kurzy, základní znalosti o mezikulturním dialogu, vzdělávání a odbornou přípravu;
33. vyzývá členské státy, aby posílily své služby na ochranu dětí, včetně těch, které se týkají žadatelů o azyl, uprchlíků a migrantů z řad dětí; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila ucelenou koncepci opatrovnických systémů na ochranu nejlepších zájmů nezletilých osob bez doprovodu; vyzývá, aby byly vypracovány a zavedeny zvláštní postupy, které mají zabezpečit ochranu všech dětí v souladu s Úmluvou OSN o právech dítěte;
34. trvá na tom, že je naprosto nevyhnutelné co nejlépe integrovat osoby s různým náboženským původem do evropské společnosti a to i ty, které již v Evropské unii žijí dlouho;
35. zdůrazňuje rozvoj strategií v oblasti sociálního začlenění a vzdělávání, a politik, které se zabývají diskriminací a vyloučením by mohlo odradit zranitelné osoby od toho, aby se připojily k násilným extremistickým organizacím;
36. doporučuje, aby byla bezpečnostní opatření určená pro boj proti všem formám radikalizace a terorismu v Evropě doplněna, zejména v oblasti soudnictví, o dlouhodobé politiky zaměřené na prevenci radikalizaci a náboru občanů EU ze strany násilných extremistických organizací;
37. je znepokojen alarmujícím nárůstem projevů nenávisti, verbálních projevů nenávisti a falešných zpráv; odsuzuje případy trestných činů z nenávisti a nenávistné projevy motivované rasismem, xenofobií, náboženskou nesnášenlivostí nebo předsudky proti zdravotnímu postižení, sexuální orientaci nebo pohlavní identitě určité osoby, které jsou v EU každodenní skutečností; zdůrazňuje, že tolerance šíření projevů nenávisti a falešných zpráv podněcuje populismus a extremismus; je přesvědčen, že systematická občanskoprávní nebo trestněprávní opatření mohou tento škodlivý trend zastavit;
38. zdůrazňuje, že cílené šíření nepravdivých informací o jakékoli kategorii osob žijících v EU, právním státu nebo základních právech představuje obrovskou hrozbu pro demokratické hodnoty EU a její jednotu;
39. připomíná, že sociální sítě a zaručená anonymita, již poskytují mnohé mediální platformy, podporují mnohé formy vyjadřování nenávisti, včetně krajně pravicového a džihádistického extremismu a připomíná, že internet nemůže představovat prostor, v němž neplatí žádné zákony;
40. připomíná, že svoboda projevu a svoboda informací a sdělovacích prostředků jsou zásadní pro zajištění demokracie a právního státu; důrazně odsuzuje násilí, nátlak či hrozby namířené proti novinářům a sdělovacím prostředkům, a to i v souvislosti se zveřejňováním informací o porušování základních práv;
41. odsuzuje normalizaci verbálních projevů nenávisti, které jsou sponzorovány či podporovány veřejnými orgány, politickými stranami a vedoucími politickými představiteli a o nichž informují sociální média;
42. připomíná, že boj proti tomuto fenoménu se opírá o vzdělání a informovanost veřejnosti; vyzývá členské státy, aby zavedly informační programy ve školách, a naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala úsilí členských států v této oblasti, a to zejména vypracováním pokynů pro tento proces;
43. je přesvědčen, že by se mělo systematicky zvyšovat povědomí policistů a soudních orgánů v členských státech o trestných činech z nenávisti a že obětem těchto trestných činů by mělo být poskytováno poradenství a měly by být povzbuzovány k hlášení těchto incidentů; vyzývá k celounijnímu výcviku příslušníků policejních sborů v EU, aby byli schopni účinně bojovat s trestnými činy z nenávisti a s verbálními projevy nenávisti; zdůrazňuje, že tento výcvik by měla zajišťovat Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) a že by měl vycházet z osvědčených postupů na úrovni členských států a z činnosti FRA;
44. s potěšením konstatuje, že Komise zřídila skupinu na vysoké úrovni pro boj proti rasismu, xenofobii a jiným formám nesnášenlivosti;
45. vyzývá tuto skupinu na vysoké úrovni, kterou zřídila Komise, aby pracovala především na otázkách týkajících se harmonizace definice „trestný čin z nenávisti“ a „verbální projev nenávisti“ v celé Evropě; domnívá se, že skupina by se měla zabývat rovněž verbálními projevy nenávisti a podněcováním k násilí, které lze přičíst politickým osobnostem;
46. vyzývá, aby díky lepšímu dohledu, vyšetřování a stíhání autorů projevů, které jsou neslučitelné s evropskými zákony, ze strany příslušných soudních orgánů došlo k omezení těchto tendencí a zároveň aby byla zajištěna svoboda projevu a právo na soukromí, a to ve spolupráci s občanskou společností a s podniky působícími v oblasti informačních technologií;
47. v této souvislosti žádá Komisi, aby předložila návrh přepracovaného znění rámcového rozhodnutí Rady o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva, tak aby zahrnoval další formy trestných činů páchaných z nenávisti;
Diskriminace
48. odsuzuje diskriminaci z jakéhokoli důvodu, jako jsou předsudky vůči pohlaví, rasovému původu, barvě pleti, etnickému nebo sociálnímu původu, genetickým rysům, jazyku, náboženství či přesvědčení, politickým nebo jakýmkoli jiným názorům, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, místu narození, zdravotnímu postižení, věku nebo sexuální orientaci, jak je uvedeno v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie, nebo jakoukoli jinou formu nesnášenlivosti nebo xenofobie a připomíná článek 2 SEU;
49. uznává, že sekularismus, kdy je církev striktně oddělena od státu, a neutralita státu mají pro ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení, zajištění rovného zacházení se všemi náboženstvími a vyznáními a potírání diskriminace na základě náboženského vyznání či přesvědčení zásadní význam;
50. konstatuje, že Rada dosud neschválila navrženou směrnici o rovném zacházení z roku 2008; vyzývá opakovaně Radu, aby co nejdříve přijala svůj postoj k tomuto návrhu;
51. připomíná povinnost členských států beze zbytku uplatňovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států;
52. připomíná, že lidská práva jsou univerzální a že žádné menšiny by neměly být diskriminovány; zdůrazňuje, že práva menšin jsou nedílnou součástí právního státu; poznamenává, že pokud nejsou dodržovány zásady právního státu, existuje větší riziko porušování práv menšin;
53. odsuzuje případy diskriminace, segregace, projevů nenávisti, zločinů z nenávisti a sociálního vyloučení, s nimiž se potýká romská populace; odsuzuje přetrvávající diskriminaci Romů, pokud jde o přístup k bydlení, zdravotní péči, vzdělávání a na trh práce; připomíná, že všem evropským občanům by měla být bez ohledu na jejich etnický původ poskytována stejná pomoc a ochrana;
54. vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci se zástupci menšin shromáždily spolehlivé a srovnatelné údaje o rovnosti s cílem stanovit rozsah nerovnosti a diskriminace;
55. vyzývá členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy a používaly spolehlivá řešení problémů, s nimiž se potýkají menšiny v celé Evropské unii;
56. trvá na tom, že je důležité uplatňovat politiku rovnosti, která by umožnila všem etnickým, kulturním a náboženským menšinám, aby bez překážek užívaly svá základní práva;
57. vybízí ty členské státy, které tak dosud neučinily, aby ratifikovaly Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin a Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků; připomíná rovněž nezbytnost uplatňování zásad vypracovaných v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE);
58. naléhavě vyzývá členské státy, aby důkladně zvažovaly otázku práv menšin, zaručily právo na používání menšinového jazyka a chránily jazykovou rozmanitost v Unii; vyzývá Komisi, aby rozšířila svůj plán na podporu výuky a používání regionálních jazyků jakožto možného způsobu boje proti jazykové diskriminaci v EU;
59. vybízí, aby byla do školních osnov začleněna výchova k toleranci, aby byly děti vybaveny nástroji, které potřebují k rozeznání všech forem diskriminace, ať už vůči muslimům, Židům, Afričanům, Romům nebo osobám LGBTI či proti jakékoli jiné menšině;
60. vyzývá Komisi, aby při řešení genderových stereotypů ve škole sdílela osvědčené postupy členských států;
61. vyjadřuje politování nad tím, že osoby LGBTI zažívají šikanu a obtěžování a jsou v různých oblastech života diskriminovány;
62. odsuzuje veškeré formy diskriminace osob LGBTI; vybízí členské státy, aby přijaly zákony a opatření zaměřené na boj proti homofobii a transfobii;
63. vybízí Komisi, aby představila program, který by při dodržení pravomocí členských států zajistil stejná práva a příležitosti pro všechny občany, a aby monitorovala řádné provedení právních předpisů EU týkajících se práv LGBTI osob v právu členských států a jejich uplatňování; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby úzce spolupracovaly s organizacemi občanské společnosti, které se zabývají právy LGBTI osob;
64. vyzývá členské státy, které přijaly právní předpisy týkající se partnerství nebo sňatků osob stejného pohlaví, aby uznaly ustanovení přijatá jinými členskými státy, která mají podobný účinek; připomíná povinnost členských států plně provést směrnici 2004/38/ES, která se rovněž vztahuje na homosexuální páry a jejich děti; vítá skutečnost, že vzrůstá počet členských států, které zavedly nebo upravily právní předpisy ohledně soužití, občanského svazku a manželství s cílem zamezit diskriminaci na základě sexuální orientace, které čelí páry stejného pohlaví a jejich děti, a vyzývá další členské státy, aby zavedly obdobné předpisy; žádá Komisi, aby předložila návrh týkající se úplného vzájemného uznávání platnosti všech dokladů o osobním stavu v rámci celé EU, včetně právního uznání pohlaví, manželství a registrovaných partnerství, s cílem omezit diskriminující právní a správní překážky, s nimiž se potýkají občané využívající práva volného pohybu;
65. vítá iniciativy, které zakazují konverzní terapie osob LGBTI a patologizaci transgenderových identit, a naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby přijaly obdobná opatření, která dodržují a potvrzují právo na genderovou identitu a její vyjádření;
66. vyjadřuje politování nad tím, že transgenderové osoby jsou dosud ve většině členských států považovány za duševně nemocné, a vyzývá dotyčné státy, aby přezkoumaly svůj vnitrostátní seznam týkající se duševního zdraví a rozvíjely alternativní modely přístupu bez jakéhokoli stigmatu, které by zajistily, aby všechny transgenderové osoby měly k dispozici péči, která je z lékařského hlediska nezbytná; lituje, že řada členských států dnes na transgenderové osoby pro uznání změny pohlaví (včetně záznamů v cestovních pasech a úředních dokladech totožnosti) stále uplatňuje určité požadavky, jako např. lékařský zákrok, a nucenou sterilizaci jako podmínku pro změnu pohlavní příslušnosti; konstatuje, že tyto požadavky jsou jasným porušením lidských práv; vyzývá Komisi, aby členským státům poskytla pokyny ohledně osvědčených modelů zajišťujících právní uznání pohlaví v Evropě; vyzývá členské státy, aby uznávaly změnu pohlaví a poskytly přístup k rychlým, dostupným a transparentním postupům právního uznání pohlaví bez zdravotních požadavků, jako je chirurgický zákrok nebo sterilizace či souhlas psychiatra;
67. vítá iniciativu Komise, která v rámci přehodnocení Mezinárodní klasifikace nemocí Světové zdravotnické organizace usiluje o vyřazení transgenderových identit ze seznamu patologických stavů; vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí s cílem zabránit tomu, aby se genderová odlišnost v dětství stala novou diagnózou v rámci Mezinárodní klasifikace nemocí;
68. vyzývá Komisi, aby shromažďovala údaje o porušování lidských práv, kterým čelí intersexuální osoby ve všech oblastech života, a aby s cílem chránit základní lidská práva intersexuálních osob poskytla členským státům pokyny ohledně osvědčených postupů; lituje, že se v členských státech Evropské unie stále provádí „normalizační“ operace pohlavních orgánů u intersexuálních dětí, přestože není z lékařského hlediska nutná a přestože lékařské zásahy dětem způsobují dlouhodobé psychické trauma;
69. vyzývá členské státy, aby v plném rozsahu uplatňovaly směrnici o právech obětí(3), a zjistily, jaké nedostatky má jejich systém na ochranu práv obětí, a napravily je a aby přitom kladly zvláštní důraz na zranitelné skupiny, jako jsou práva dětí, menšin nebo obětí trestných činů z nenávisti;
70. naléhavě žádá EU a její členské státy, aby bojovaly se všemi formami násilí a diskriminace vůči ženám a aby stíhaly pachatele těchto činů; zvláště pak žádá, aby členské státy účinně řešily následky domácího násilí a sexuálního vykořisťování ve všech jeho podobách, včetně sexuálního vykořisťování uprchlíků či dětí migrantů, a problematiku předčasných a nucených sňatků;
71. vyzývá členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy a pro policejní a soudní zaměstnance zajišťovaly pravidelná školení o nových formách násilí vůči ženám;
72. vítá, že všechny členské státy už podepsaly Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí a že ji podepsala i Evropská unie; vyzývá členské státy, které tuto úmluvu dosud neratifikovaly, aby tak učinily;
73. naléhavě žádá členské státy, aby posílily své úsilí v boji proti sexuálnímu obtěžování a sexuálnímu násilí;
74. připomíná, že chudoba ve stáří je znepokojující zejména v případě žen, a to v důsledku přetrvávajících rozdílů v odměňování žen a mužů, což vede k nerovnostem ve výši důchodů mezi ženami a muži;
75. vyzývá členské státy, aby vypracovaly vhodnou politiku na podporu starších žen a odstranily strukturální příčiny rozdílů v odměňování žen a mužů;
76. zdůrazňuje, že je třeba ukončit diskriminaci osob se zdravotním postižením a zajistit jim rovná sociální a politická práva včetně hlasovacího práva, jak je stanoveno v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením;
77. uznává, že sexuální a reprodukční zdraví žen souvisí s řadou lidských práv, včetně práva na život, práva na život bez mučení, práva na zdraví, práva na soukromí, práva na vzdělání a zákazu diskriminace; zdůrazňuje v této souvislosti, že osoby se zdravotním postižením mají nárok požívat všech svých základních práv na stejném základě jako ostatní;
78. vyzývá EU a její členské státy, aby uznaly základní právo na přístup k preventivní zdravotní péči; trvá na tom, že Unie musí hrát určitou úlohu při zvyšování informovanosti a prosazování osvědčených postupů v této oblasti, a to i v souvislosti se strategií EU v oblasti zdraví, přičemž je nutné respektovat pravomoci členských států, neboť zdraví je základním lidským právem a je nezbytným předpokladem k uplatňování ostatních lidských práv; v této souvislosti připomíná velký význam, který má jednotnost a důslednost opatření v rámci vnitřní a vnější politiky EU v oblasti lidských práv;
79. zdůrazňuje, že jakýkoli systém hromadného sledování bez rozdílu představuje závažný zásah do základních práv občanů; poukazuje na to, že jakýkoli návrh právních předpisů v členských státech související se sledovacími kapacitami zpravodajských orgánů by měl být vždy v souladu s Listinou základních práv a se zásadou nezbytnosti, proporcionality a zákonnosti;
80. vyzývá Komisi a členské státy, aby u široké veřejnosti a příslušných zainteresovaných subjektů ve vnitrostátních systémech na ochranu dětí propagovaly tísňovou linku pro pohřešované děti (116 000) a linku důvěry pro děti (116 111); vyzývá členské státy, aby zajistily, aby měli občané přístup k odpovídajícím službám dostupným po celé EU 24 hodin denně, které by mohly děti snadno využívat; vyzývá členské státy a Komisi, aby v případě potřeby na to vyčlenily dostatečné finanční prostředky;
81. naléhavě žádá orgány a instituce EU a členské státy, aby se sjednotily ve svém úsilí bojovat proti porušování práv dětí na internetu; znovu opakuje svou výzvu těm členským státům, které tak dosud neučinily, aby ve svém vnitrostátním právu provedly směrnici o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii(4) a účinně ji uplatňovaly; vyzývá členské státy, aby s cílem zlepšit spolupráci mj. i s Evropským policejním úřadem (Europol) rozšířily právní kompetence a technické kapacity a navýšily finanční zdroje donucovacích orgánů, tak aby mohly řešit tento fenomén; v souvislosti s odhalováním známek fyzického a psychického násilí páchaného na dětech, včetně šikany na internetu, poukazuje na úlohu odborných pracovníků pracujících s dětmi; vyzývá členské státy k zajištění toho, aby tito odborní pracovníci byli v tomto smyslu informováni a proškoleni;
82. bere na vědomí pozitivní trendy v některých členských státech v oblasti práv obětí; konstatuje však, že v obecných službách na pomoc obětem trestných činů stále existují zjevné nedostatky;
83. vítá akční plán EU týkající se elektronické státní správy na období 2016–2020 a akční plán v oblasti evropské e-justice (2014–2018);
84. vybízí Komisi, aby jmenovala koordinátory EU pro boj proti afrofobii a anticiganismu, aby odpovídala za zlepšení koordinace a provázanosti činnosti orgánů EU, agentur EU, členských států a mezinárodních subjektů a rozvíjela stávající i nová opatření EU s cílem bojovat proti těmto fenoménům; poukazuje zejména na to, že úlohou koordinátora pro boj proti anticiganismu by mělo být zintenzivnění a doplnění činnosti oddělení Komise pro nediskriminační politiku a koordinaci romských záležitostí rozšířením týmu, vyčleněním dostatečných zdrojů a přijetím dalších zaměstnanců, aby tak byly zajištěny dostatečné kapacity pro boj proti anticiganismu, pro zvyšování povědomí o holokaustu Romů a připomínání památky obětí holocaustu; doporučuje přijetí evropských rámců pro vnitrostátní strategie boje proti afrofobii, antisemitismu a islamofobii;
85. odsuzuje kroky vlád členských států, kterými oslabují a démonizují občanskou společnost a nevládní organizace; naléhavě vyzývá členské státy, aby poskytly podporu organizacím občanské společnosti, neboť často vykonávají záslužnou práci doplňující sociální služby poskytované státem, či dokonce suplují služby, které stát nezajišťuje;
86. navrhuje jmenovat koordinátora EU pro občanský prostor a demokracii, jehož úkolem by bylo koordinovat činnost EU a členských států v této oblasti a zároveň sehrávat roli dohledu a kontaktního místa pro nevládní organizace v souvislosti s případy šikany, které omezují jejich práci;
87. vyzývá Komisi, aby vytvořila pokyny pro zapojení občanské společnosti a ukazatele pro občanský prostor;
o o o
88. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV, (Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1).
Vyhlídky a výzvy pro odvětví včelařství EU
562k
68k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. března 2018 o vyhlídkách a výzvách pro odvětví včelařství EU (2017/2115(INI))
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2011 o zdraví včel a problémech v odvětví včelařství(1),
– s ohledem na závěry Rady pro zemědělství a rybolov (8606/11 ADD 1 REV 1) ke sdělení Komise o zdraví včel (COM(2010)0714),
– s ohledem na Evropský týden včel a opylování – Týden včel EU, který se koná v Evropském parlamentu od roku 2012,
– s ohledem na zprávu Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) s názvem „Shromažďování a sdílení údajů o zdraví včel: pro evropské partnerství v oblasti včelařství “ ze září 2017, která zavádí evropské partnerství v oblasti včelařství,
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0014/2018),
A. vzhledem k tomu, že odvětví včelařství je nedílnou součástí evropského zemědělství a že zahrnuje více než 620 tisíc včelařů v EU(2); vzhledem k tomu, že včelařství je široce praktikováno jako koníček nebo pro vlastní spotřebu a je rovněž provozováno profesionálně;
B. vzhledem k tomu, že hospodářský přínos včel zahrnuje opylování a produkci medu, včelí vosk a další včelařské výrobky, jako dřevěná česla a včelí úly, i včelařskou turistiku, jež jsou rovněž velmi důležité;
C. vzhledem k tomu, že včelařství je pro EU zásadní odvětví a má značný přínos pro společnost, jak z ekonomického hlediska, jež lze vyčíslit částkou přibližně 14,2 miliardy EUR ročně, tak z hlediska životního prostředí tím, že udržuje ekologickou rovnováhu a biologickou rozmanitost, protože 84 % druhů rostlin a 76 % výroby potravin v Evropě závisí na opylování volně žijícími a domestikovanými včelami;
D. vzhledem k tomu, že včely a další opylovači zařizují opylení, a tak rozmnožování, řady pěstěných i volně rostoucích rostlin, zajišťují produkci potravin i potravinovou bezpečnost a zdarma zajišťují biologickou rozmanitost v Europě i ve světě; vzhledem k tomu že v EU není dostatečně uznáván význam opylování a tato služba se považuje za samozřejmost, zatímco například v USA se ročně vynaloží na umělé opylování 2 miliardy EUR vzhledem k tomu, že Evropa hostí přibližně 10 % všech druhů včel na světě; vzhledem k tomu, že podle Francouzského národního institutu pro zemědělský výzkum přijde úmrtnost včel celosvětově na 150 miliard EUR ročně nebo 10 % tržní hodnoty potravin, z čehož vyplývá potřeba chránit hmyzí opylovače;
E. vzhledem k tomu, že podle nedávného výzkumu Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) má zvýšená hustota a větší rozmanitost opylovačů přímý dopad na produktivitu plodin a může v globálním měřítku pomoci drobným zemědělcům zvýšit jejich produktivitu průměrně o 24 %;
F. vzhledem k tomu, že všechny země nemají k dispozici systém registrace včelařů a úlů, který by umožnil monitorovat vývoj tohoto odvětví, trhu a zdraví včel;
G. vzhledem k tomu, že Evropská komise zaručila v roce 2004 podporu na vnitrostátní včelařské programy ve výši 32 milionů EUR, a že tato částka v roce 2016 vzrostla na 36 milionů, což je stále zdaleka nepostačující (představuje pouze 0,0003 % z celého rozpočtu SZP);
H. vzhledem k tomu, že mezi roky 2004 a 2016 počet včelstev vzrostl díky přistoupení nových členských států o 47,8 %, ale příslušné financování z EU vzrostlo pouze o 12 %, z čehož plyne, že dostupné finanční prostředky z EU nepostačují na zachování včelí populace a nepomáhají řádně včelařům při obnově včelstev v důsledku úbytku včelích populací ve členských státech s vyšší mortalitou včel;
I. vzhledem tomu, že přes toto statistické zvýšení ukončilo mnoho profesionálních včelařů svoji činnost a v některých členských státech poklesl počet včelstev i o 50 % či více(3) v důsledku změn klimatu (například jarní mrazy, sucha, požáry), některých chemických aktivních látek a otřesům na vnitřním trhu EU s medem; vzhledem k tomu, že jsme dnes svědky řady případů zimních ztrát a problémů;
J. vzhledem k tomu, že vnitrostátní programy pro odvětví včelařství spojené se spolufinancováním EU mají celkově pozitivní vliv; vzhledem k tomu, že spíše jejich provádění na vnitrostátní úrovni může někdy vyvolávat nedůvěru tohoto odvětví, a tak snižovat jejich přínos;
K. vzhledem k tomu, že na včelařství doléhá velmi závažný demografický problém a problém stárnutí, kdy pouze malé procento včelařů je mladší 50 let, což ohrožuje budoucnost tohoto odvětví; vzhledem k tomu, že včelařství představuje potenciální zdroj pracovních příležitostí a prostředek integrace pro mladé lidi ve venkovských oblastech, protože v mnoha evropských regionech je pouze omezený přístup k půdě;
L. vzhledem k tomu, že dobré teoretické znalosti v kombinaci s praktickou přípravou umožňují lépe porozumět problémům včelstev a tyto problémy řešit, a jsou proto důležité; vzhledem k tomu, že včelaři by měli pracovat zodpovědně a profesionálně a v úzké spolupráci se zemědělci, s cílem řešit budoucí výzvy, jako jsou změna klimatu, přírodní pohromy, zmenšování pozemků obhospodařovaných včelami, útoky divoké zvěře a migrujících ptáků v některých oblastech (včely jsou těmto predátorům do velké míry vystavené, protože včelařství se praktikuje často pod širým nebem) a vysoká administrativní zátěž v některých členských státech;
M. vzhledem k tomu, že vnitrostátní včelařské programy spolufinancované z EU dávají účastníkům možnost provádět výzkumné a vývojové projekty; vzhledem k tomu, že úspěšné projekty často mohou podstatně přispívat k posílení tohoto odvětví a zlepšovat jeho schopnosti odolávat přírodním krizím a krizím na trhu; vzhledem k tomu, že přidanou hodnotu evropskému včelařství přináší předávání znalostí a výměna osvědčených a inovativních postupů, zejména pokud jsou doplněny konkrétním programem, jako je současný „Erasmus pro včelaře“ podle II. pilíře SZP;
N. vzhledem k tomu, že takzvané „kočovné“ včelařství vykazuje mnohé pozitivní ale i problematické aspekty, zvláště pokud jde o dodržování pravidel, která mají bránit šíření rizikových situací, a že je tudíž důležité zavést přísnější kontroly;
O. vzhledem k tomu, že v současnosti pozorovaná vyšší úmrtnost včel a přírodních opylovačů v Evropě vzbuzuje obavy kvůli jejím negativním dopadům na zemědělství, biologickou rozmanitost a ekosystémy; vzhledem k tomu, že existuje řada stresových faktorů zapřičiňujících zvýšenou úmrtnost včel, jež se liší podle zeměpisných oblastí, místních charakteristik a klimatických podmínek; vzhledem k tomu, že tyto faktory zahrnují vážně dopady invazivních nepůvodních druhů, jako jsou kleštík včelí (Varroa destructor), lesknáček úlový (Aethina tumida), sršeň asijská (Vespa velutina) a mor včelího plodu, i živočišné choroby jako je nosemosis, dopad některých aktivních látek používaných při ochran rostlin a dalších biocidních látek změna klimatu, zhoršování stavu životního prostředí, degenerace přírodních stanovišť a postupné mizení kvetoucích rostlin; vzhledem k tomu, že včely závisejí na zemědělské půdě, s plochami a rozmanitostí plodin představujících pro ně hlavní zdroj potravin, a bylo by tedy užitečné pro včelaře i pro zemědělce uplatňovat určitý ekologicky zaměřený druh ploch zvaných „včelařské plochy“, jež by mohly být následně široce využívány ve všech členských státech, zejména během období s malým počtem květů;
P. vzhledem k tomu, že včelaři jsou často bezmocní v boji proti včelím chorobám a parazitům, protože jim chybí informace a odborná příprava či účinné prostředky boje, jako je přístup k léčivým přípravkům pro včely; vzhledem k tomu, že včelaři jsou příjemci podpory na ochranná opatření proti roztoči Varroa destructor, ačkoli tato opatření dosud nejsou plně úspěšná, neboť úsilí ve výzkumu a vývoji zůstává nedostatečné, pokud jde o léčebné postupy proti parazitickým druhům, dopad potravy na včely a dopad jejich vystavení chemickým látkám;
Q. vzhledem k tomu, že povinnost včelařů oznámit onemocnění a parazity vede k systematickému ničení včelstev a může včelaře vést k tomu, aby tyto problémy neoznámili; vzhledem k tomu že léčivé přípravky dostupné na trhu k léčbě onemocnění včel mají pouze omezenou účinnost a neodpovídají zvýšené potřebě účinné veterinární medicíny; vzhledem k tomu, že pro boj s Varroázou bylo vyzkoušeno několik přírodních látek, z nichž tři se staly základem organické léčby, a to konkrétně kyselina mravenčí, kyselina šťavelová a thymol;
R. vzhledem k tomu, že monokulturní hospodaření využívající odrůdy plodin a hybridy s nízkými výnosy nektaru a pylu a kratším obdobím květu velmi snižuje biologickou rozmanitost i plochy používané jako krmné plochy pro včely; vzhledem k tomu, že britští vědci nedávno dospěli k závěrům, že místní a regionální kmeny včel lépe přežívají v dané oblasti než kmeny včel přesazené odjinud(4); vzhledem k tomu, že dlouhodobé zdraví a udržitelnost odvětví včelařství v Europě spočívá na zajištění dlouhodobého zdraví a udržitelnosti místních ekotypů včel s ohledem na jejich rozmanitost a schopnost se přizpůsobit místním prostředím;
S. vzhledem k tomu, že Mezinárodní platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) ve své zprávě přijaté dne 26. února 2016 i Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) v svém celosvětovém integrovaném posouzení systémových insekticidů varovaly před úbytkem opylovačů; vzhledem k tomu, že včely jsou důležitým indikátorem kvality životního prostředí;
T. vzhledem k tomu, že včelaři, zemědělci, ochránci životního prostředí a občané očekávají kroky založené na jasné vědecké shodě o všech příčinách úmrtnosti včel, včetně dopadů aktivních látek v pesticidech (např. některých neonikotinoidů a některých jiných systémových insekticidů), jak zjistila EFSA;
U. vzhledem k tomu, že variace ve vědeckých zjištěních lze částečně připsat využívání různých analytických metod a výzkumných protokolů; vzhledem k tomu, že nedostatečná koordinace výzkumu opylovačů na úrovni EU a dostupných a harmonizovaných údajů mezi zúčastněnými stranami vedou k šíření navzájem se lišících či rozporných studií;
V. vzhledem k tomu, že je důležité zachovat a dále prohloubit dialog a spolupráci mezi všemi zúčastněnými stranami (včelaři, zemědělci, vědci, nevládními organizacemi, místními orgány, odvětvími ochrany rostlin, soukromým sektorem, veterináři a širokou veřejností) na koordinaci výzkumu a na včasném sdílení všech vhodných shromážděných údajů;
W. vzhledem k tomu, že je zde obecná poptávka po společné a harmonizované databázi, zahrnující mimo jiné druh plodiny a zemědělské praxe, přítomnost škůdců a chorob, podmínky spojené s počasím a klimatem, druh krajiny a infrastrukturu, hustotu včelstev a úmrtnost včel podle regionů, i po vhodných digitálních nástrojích a technologiích, jež jsou pro včely neškodné a sdělovacích prostředcích, jak se navrhuje v iniciativě „Evropské partnerství v chovu včel“ přijaté v červnu 2017; vzhledem k tomu, že jsou potřebné výsledky souhrnného vědeckého přezkumu EFSA, které se již více než o rok opozdily, aby bylo možné přijmout rozhodnutí založená na nejnovějších vědeckých poznatcích; vzhledem k tomu, že potřebujeme jasné výsledky ohledně všech ukazatelů zdraví včel co nejdříve, s cílem zastavit a snížit úmrtnost včel, zejména prostřednictvím polních testů; vzhledem k tomu, že včelaři, zemědělci a občané očekávají, že Komise bude úzce monitorovat, spolu s příslušnými agenturami EU a odborníky z členských států, pokyny EFSA pro posouzení dopadů výrobků na ochranu rostlin na včely, a očekávají, že tyto pokyny členské státy řádně provedou;
X. vzhledem k tomu, že produkce medu je rovněž ovlivňována počasím, neboť teplé a vlhké počasí produkci medu podporuje, zatímco současně chladné a deštivé počasí jí brání; vzhledem k tomu, že podzimní a zimní ztráty přispívají ke zmenšování včelstva a snížení produkce medu, jež může v některých členských státech dosahovat až 50 % a v některých regionech až 100%;
Y. vzhledem k tomu, že je třeba věnovat pozornost různé velikosti populace včely medonosné v různých zemědělských oblastech s ohledem na to, že v některých zemích vyrábějících med zemích se zvyšuje, zatímco v jiných klesá;
Z. vzhledem k tomu, že nárůst úmrtnosti včel přiměl včelaře k pravidelnějšímu nákupu nových včelstev, což vede ke zvyšování výrobních nákladů; vzhledem k tomu, že cena včelstva vzrostla od roku 2002 nejméně čtyřnásobně; vzhledem k tomu, že náhrada včelstva často vede ke krátkodobému nebo střednědobému snížení produkce, protože nová včelstva jsou méně produktivní, než dříve zavedená; vzhledem k tomu, že včelaři nikdy nevyužívají k produkci tolik včelstev, kolik jich vykazují statistické údaje, neboť během roku obnovují počet včelstev – na úkor množství produkce, protože náhrada ztracených včelstev rovněž vyžaduje med;
AA. vzhledem k tomu, že se množství medu vyráběného a vyváženého v některých třetích zemích za posledních 15 let zdvojnásobilo; vzhledem k tomu, že EU je soběstačná v produkci medu stěží z 60 % a toto číslo se nezvyšuje, i když počet úlů v EU se mezi roky 2003 a 2016 zdvojnásobil a počet včelařů vzrostl ve stejném období z 470 000 na přibližně 620 000; vzhledem k tomu, že v roce 2016 byli třemi největšími evropskými výrobci medu Rumunsko, Španělsko, a Maďarsko, následovány Německem, Itálií a Řeckem;
AB. vzhledem k tomu, že EU dováží přibližně 40 % svého medu; vzhledem k tomu, že v roce 2015 byl dovážený med v průměru 2,3 krát levnější než med vyráběný v EU; vzhledem k tomu, že EU dováží přibližně 200 000 tun medu ročně převážně z Číny, Ukrajiny, Argentiny a Mexika, což vytváří vážnou konkurenční nevýhodu pro evropské včelaře ve srovnání se včelaři ze třetích zemí a brání dosáhnout vyšší míry soběstačnosti; vzhledem k tomu, že dovážený med často nesplňuje normy vztahující se na včelaře z EU;
AC. vzhledem k tomu, že se spotřebitelé často domnívají, že konzumují med z EU, avšak část toho medu je fakticky směsí medu z EU a ze třetí země, přičemž značná část dováženého medu je padělána;
AD. vzhledem k tomu, že množství medu od roku 2002 stagnuje nebo klesá ve velkých včelařských oblastech planety kvůli špatné situaci v oblasti zdraví včel, zatímco v Číně se množství medu zdvojnásobilo (od roku 2012 na přibližně 450 000 tun ročně), což je víc než společná produkce medu EU, Argentiny, Mexika, Spojených států a Kanady;
AE. vzhledem k tomu, že více než polovina medu dováženého do EU pochází z Číny – okolo 100 000 tun, což je dvojnásobek množství dovezeného v roce 2002, navzdory tomu, že jinde na planetě počty včelstev klesají; vzhledem k tomu, že podle včelařských sdružení a profesionálů může být velká část medu dováženého z Číny padělána přidáním externího třtinového nebo kukuřičného cukru; vzhledem k tomu, že ne všechny členské státy dokáží provádět analýzy na zjištění nesrovnalostí v dováženém medu na kontrolních stanovištích na vnější hranici EU;
AF. vzhledem k tomu, že med je v celosvětovém měřítku třetím nejčastěji padělaným produktem; vzhledem k tomu, že padělání působí evropským včelařům vážné škody a představuje pro spotřebitele vážná zdravotní rizika;
AG. vzhledem k tomu, že podle odborníků problém s chloramfenikolem v roce 2002 u medu původem z Číny vyřešily vyvážející podniky nikoliv dodržováním pravidel, ale tím, že použily pryskyřičné filtry;
AH. vzhledem k tomu, že na své schůzi v prosinci 2015 projednávala Rada pro zemědělství a rybolov kvalitativní problémy spojené s dovozem medu a konkurenceschopnost evropského včelařství; vzhledem k tomu, že v důsledku toho Komise nařídila rozbory medu na centrální úrovni;
AI. vzhledem k tomu, že laboratorní rozbory vzorků medu provedlo Společné výzkumné středisko, které kromě jiného konstatovalo, že 20 % vzorků odebraných na vnějších hranicích EU a v prostorách dovozců nedodrželo složení medu a /nebo postupy výroby medu stanovené ve směrnici o medu (2001/110/ES) a 14 % vzorků obsahovalo přidaný cukr; vzhledem k tomu, že přes tuto skutečnost se nepravý a padělaný med stále dostává do Evropy;
AJ. vzhledem k tomu, že podle ustanovení Codexu Alimentarius, který platí i pro EU, je med přírodní produkt, do něhož nelze žádnou látku přidávat ani z něho odebírat, a že med nelze sušit mimo úl;
AK. vzhledem k tomu, že v důsledku nerovnováhy na evropském trhu s medem, k níž došlo v důsledku masového dovozu padělaného nízkonákladového medu, klesla výkupní cena medu ve státech EU s významnou produkcí medu (Rumunsko, Bulharsko, Španělsko, Portugalsko, Francie, Chorvatsko a Maďarsko) mezi rokem 2014 a 2016 na polovinu ceny v roce 2014, což nadále vrhá evropské včelaře do obtížné a škodlivé situace;
AL. vzhledem k tomu, že čl. 2 odst. 4 písm. a) druhý odstavec směrnice o medu ve znění směrnice 2014/63/EU stanoví, že pokud pochází med z více než jednoho členského státu nebo ze třetí země, může být povinné uvedení země původu nahrazeno jedním z následujících označení: směs medů ze zemí EU“, „směs medů ze zemí mimo EU“, nebo „směs medů ze zemí EU a ze zemí mimo EU“, přičemž označení „směs medů ze zemí EU a ze zemí mimo EU“ není pro spotřebitele dostatečně informativní;
AM. vzhledem k tomu, že řada balíren medu a obchodníků s medem dnes využívá tento způsob označování k tomu, aby zamlčela skutečnou zemi původu, i podíl medu z různých dotyčných zemí, protože stále informovanější kupující nedůvěřují potravinám pocházejícím z některých států; vzhledem k tomu, že mnoho zemí, jež jsou velkými producenty medu, jako Spojené státy, Kanada, Argentina nebo Mexiko mají mnohem přísnější požadavky na označování medu, než jsou zjednodušená pravidla EU, a proto poskytují mnohem lepší záruky než EU při poskytování nezbytných informací spotřebitelům;
AN. vzhledem k tomu, že stávající pravidla nezohledňují podvodné praktiky postihující zpracované výrobky, jako jsou sušenky, snídaňové cereálie, cukrářské výrobky atd.; vzhledem k tomu, že označení „medový“ může zmýlit spotřebitele, pokud jde o skutečný obsah daného výrobku, neboť se často používá, i když méně než 50 % obsahu cukru ve výrobku pochází z medu;
AO. vzhledem k tomu, že iniciativa „Evropská medová snídaně“ zahájená v roce 2014 byla velmi úspěšná a že tato vynikající iniciativa je otevřená všem členským státům a jejím cílem je přispět k výchově dětí, pokud jde o zdravé potraviny, jako je med, a podpořit odvětví včelařství; vzhledem k tomu, že dne 11. května 2015 Slovinsko dalo na zasedání Rady pro zemědělství a rybářství podnět k tomu, aby byl 20. květen uznán oficiálně OSN jako Světový den včely, a tuto myšlenku široce podpořily všechny členské státy a podpořila ji rovněž FAO na své římské konferenci v červenci 2017; vzhledem k tomu, že bylo dohodnuto, že je třeba věnovat zvláštní pozornost včelařství z hlediska zemědělství, ochrany rostlin a udržitelného hospodaření, protože včely mají velký dopad na celosvětovou ekologickou rovnováhu;
AP. vzhledem k tomu, že programy EU na podporu ovoce, zeleniny a mléka ve školách představují kriticky důležitý nástroj, jak propojit děti se zemědělstvím a rozmanitostí zemědělských produktů EU, zejména produkovaných v jejich regionu; vzhledem k tomu, že kromě podpory čerstvého ovoce a zeleniny a pití mléka umožňují tyto programy zařadit do nich další místní, regionální nebo národní speciality, jako je med;
AQ. vzhledem k tomu, že ačkoli zapojení místních výrobců do Programů EU zaměřených na dodávky ovoce a zeleniny a mléka do škol znamená vyšší administrativní a finanční náklady, možné přínosy v podobě zvýšení povědomí o nutričních přínosech medu, důležitosti včelařství, podpory jeho větší spotřeby a bezproblémového zapojení převážně místních včelařů by měly toto odvětví a celý řetězec výrobků z medu kladně ovlivnit; vzhledem k tomu, že místní výrobci se jen obtížně zapojují do programů EU dodávek do škol v důsledku restriktivního výkladu právních předpisů na přímé dodávání malých množství medu v některých členských státech; vzhledem k tomu, že jde o zásadní věc na podporu místní produkce a spotřeby;
AR. vzhledem k tomu, že roční míra spotřeby medu je v členských státech EU naprosto odlišná: vzhledem k tomu, že členské státy v Západní Evropě dosahují průměrné spotřeby 2,5–2,7 kilogramů na osobu ročně, avšak tato čísla jsou pro členské státy, jež vstoupily do EU pro roce 2004, v některých případech nižší než 0,7 kg na osobu; vhledem k tomu, že evropské systémy kvality, a zejména systémy zeměpisného označování, jsou pro zachování a tvorbu pracovních míst velmi důležité; vzhledem k tomu, že dosud bylo registrováno více než 30 zeměpisných označení pro med; vzhledem k tomu, že označení „evropské“ a „vyrobeno v Evropě“ jsou často spojována s vysoce kvalitními produkty;
AS. vzhledem k tomu, že med má kladné fyziologické dopady, zejména na zdraví, s ohledem na jeho antiseptické, protizánětlivé a léčivé vlastnosti, jež by měly být dále uznávány v budoucí zemědělské politice;
AT. vzhledem k tomu, že četné příklady samoorganizace a přímého prodeje včelaři dokládají, že med a zejména biomed, se v krátkých dodavatelských řetězcích a na trzích místních producentů mimořádně úspěšně prodává;
AU. vzhledem k tomu, že v posledních letech nabývá na popularitě městské včelařství, které má potenciál zvýšit povědomí o povaze a přínosech včelařství mezi širším okruhem občanů, včetně dětí; vzhledem k tomu, že k obohacení potravních zdrojů opylovačů rovněž napomáhá vysazování kvetoucích rostlin do zahrad a v městských oblastech místními a regionálními orgány;
AV. vzhledem k tomu, že včelařské produkty, např. pyl, propolis, včelí vosk a mateří kašička též významně přispívají k pohodě občanů a jsou používány jako kvalitní potraviny a považovány za součást přírodního způsobu života; vzhledem k tomu že rovněž hrají klíčovou úlohu ve zdravotní péči a v kosmetickém průmyslu, a proto představují další zdroj pro zlepšení ekonomické situace včelařů; vzhledem k tomu, že tyto produkty však nejsou stanoveny ve směrnici o medu, a toto opomenutí působí proti provádění účinné odvětvové politiky a brání přístupu založenému na kvalitě a boji proti podvodům a padělání; vzhledem k tomu, že se žádný členský stát nerozhodl zakázat na svém území pěstování geneticky modifikovaných organismů s cílem chránit evropské spotřebitele před medem kontaminovaným pylem z geneticky modifikovaných rostlin;
AW. vzhledem k tomu, že do EU je dováženo velké množství medu a že to v mnoha případech vyvolává vážné problémy, a dokonce krize, na trhu EU s medem a přispívá k oslabování evropského včelařství; vzhledem k tomu, že si včelařské odvětví zaslouží prioritní zacházení během vyjednávání EU o dohodách o volném obchodu a med a jiné včelařské produkty by měly být označeny za „citlivý produkt“.
Význam včelařství
1. zdůrazňuje, že včela medonosná, spolu s divokými včelami a dalšími opylovači, poskytuje zásadní ekosystémové a zemědělské služby tím, že opyluje květy, včetně plodin, bez nichž by nemohlo existovat evropské zemědělství, a zejména pěstování entomofilních rostlin (rostlin opylovaných hmyzem); v tomto ohledu zdůrazňuje význam SZP orientované na udržitelný rozvoj a na posílení biologické rozmanitosti, jež jsou lepší nejen pro stálou existenci a obnovování populace včel, ale rovněž pro výnosy plodin;
2. vyzývá Komisi, aby zajistila přednostní místo včelařství v návrzích budoucí zemědělské politiky, pokud jde o jeho podporu a zjednodušení, výzkum, inovace a včelařské vzdělávací programy;
3. zdůrazňuje, že i když EU může přijmout další kroky pro včelaře a včely, je nezbytné uznat příspěvek současné SZP při podpoře včelařství a rovněž případně zlepšující životní prostředí a biologickou rozmanitost prostřednictvím rozličných nástrojů, jako jsou opatření na diverzifikaci plodin, plochy využívané v ekologickém zájmu (EFA), Natura 2000, ekologické hospodářství, další opatření na ochranu životního prostředí v zemědělství, jež mohou pomoci zřídit včelstva, opatření na ochranu klimatu nebo evropské inovativní partnerství;
Unijní podpora včelařství
4. zdůrazňuje, že financování včelařství pro produkci potravina a pro terapeutické účely musí být strukturované cílenějším a efektivnějším způsobem a vhodně navýšeno v budoucí zemědělské politice (očekávané po roce 2021);
5. vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly včelařství EU podporu prostřednictvím silných politických nástrojů a vhodných opatření financování odpovídajících současnému stavu včelích populací; navrhuje proto, aby se zvýšila rozpočtová položka EU na vnitrostátní včelařské programy o 50 %, aby tak odrážela stávající populaci včely medonosné v EU a celkový význam tohoto odvětví; důrazně vybízí všechny členské státy, aby podle článku 55 jednotného nařízení (EU) č. 1308/2013 o společné organizaci trhů vyvinuly vnitrostátní programy pro svá odvětví včelařství;
6. vyzývá Komisi, aby pečlivě zvážila zařazení nového systému podpory včelařů do SZP po roce 2020, aby patřičně odrážel ekologickou úlohu včel jako opylovačů; zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba zohlednit konkrétní potřeby mikropodniků, malých a středních podniků, včetně podniků, které provozují své činnosti ve vzdálených a horských regionech a na ostrovech; vyzývá Komisi, aby prozkoumala další opatření, jako je podpora nákupu mezistěn;
7. vyzývá včelaře, aby se zapojili do aktivního dialogu s příslušnými orgány pro účinnější uplatňování národních programů pro včelařství, za účelem zlepšení těchto programů a nápravy případných problémů;
Řízení rizik
8. vyzývá Komisi, aby zadala studii proveditelnosti systému řízení rizik ve včelařství jako součásti vnitrostátních včelařských programů, s cílem vypořádat se se ztrátami produkce, kterým čelí profesionální včelaři; navrhuje proto příspěvek vypočítaný podle průměrného obratu postiženého podniku; zdůrazňuje, že pojišťovny v některých členských státech odmítají pojistit včelstva a že včelaři čelí obtížím v přístupu k nástrojům řízení rizik podle II. pilíře SZP; vyzývá proto Komisi a členské státy, by usnadnily včelařům přístup k nástrojům řízení rizik;
Národní programy včelařství spolufinancované EU
9. zdůrazňuje potřebu vhodné odborné přípravy v oblasti včelařství a vybízí členské státy, aby zahrnuly tento předpoklad do vnitrostátních programů; domnívá se, že výdaje na nákup vybavení pro chov včel, které jsou spolufinacovatelné v rámci jednotlivých vnitrostátních programů pro odvětví včelařství, by měly být uznány po dobu celého tříletého programového období, a nikoli pouze po dobu programového roku, v němž byly vynaloženy;
10. vyzývá členské státy, aby ve svých vnitrostátních včelařských programech zvážily zavedení systém náhrad za uhynulá včelstva v důsledku přírodních pohrom, nákaz nebo škod způsobených predátory;
11. vyzývá Komisi, aby navrhla změnu časového plánu programového roku pro účely vnitrostátních včelařských programů, přičemž konec roku bude prodloužen do 30. října, přičemž je třeba mít na paměti, že podle v současnosti platného nařízení programový rok končí dne 31. července, což v některých členských státech připadá na špičku včelařské sezony, a jde tedy o nevhodný okamžik;
12. poukazuje na to, že rozšíření medvědů hnědých a jiných predátorů v některých regionech v Evropě představuje nové výzvy pro včelaře týkající se jejich osobní bezpečnosti a ekonomických aktivit, a vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly vhodné způsoby řešení tohoto problému, zejména prostřednictvím náhrady způsobené škody;
Výzkum, odborná příprava a vzdělávání
13. navrhuje, aby byla v zájmu předcházení zdvojování činností včelařská výzkumná témata a zjištění, zejména pokud je financuje EU, rozšiřována a vyměňována mezi členskými státy, mj. podle vzoru projektového konsorcia Apitherapy; žádá v této souvislosti, aby byla zřízena společná digitální databáze harmonizovaná na úrovni EU pro účely výměny informací mezi včelaři, výzkumnými pracovníky a veškerými zúčastněnými stranami; vyzývá proto Komisi, aby podporovala a oživovala výzkumné projekty v oblasti evropského včelařství, jako například výzkumný program úřadu EFSA v rámci projektu „Shromažďování a sdílení údajů o zdraví včel: směřování k partnerství v oblasti evropského včelařství“; domnívá se, že větší soukromé a veřejné investice do technického a vědeckého know-how má zásadní význam a měly by být podporovány, a to na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, zejména pokud jde o genetická a veterinární hlediska a rozvoj inovativních léčiv z včelařských produktů; podporuje činnost referenčních institucí EU a laboratoří, což vede k lepší koordinaci výzkumu, mimo jiné pro účely dalšího zkoumání příčin úhynu včel;
14. vyzývá členské státy, aby zajistily odpovídající základní a odborné vzdělávací programy pro včelaře; poukazuje na to, že mimo zemědělské a jiné ekonomické aspekty včelařství by učební materiály měly obsahovat poznatky týkající se opylování a jiných environmentálních postupů, například udržování ekologické rovnováhy a zachování biologické rozmanitosti, a zlepšování podmínek pro přežití pro opylovače v obhospodařovaných krajinách; domnívá se, že by měly být rovněž společně s včelaři vypracovány specifické moduly odborné přípravy zaměřené na tyto otázky pro zemědělce zabývající se kultivací půdy; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly větší spolupráci a sdílení znalostí a informací, včetně moderních a vzájemných systémů včasného varování mezi zemědělci a včelaři, lesníky, výzkumnými pracovníky a veterináři o obdobích postřiků a dalším používání insekticidů, o prevenci a kontrole nemocí, technologiích, které nejsou škodlivé pro včely, a metodách ochrany rostlin, které minimalizují úmrtnost opylovačů;
15. vyzývá Komisi, aby přijala doporučení s cílem podpořit rozličné vysoce kvalitní základní a odborné vzdělávací programy v oblasti včelařství v EU; vyzývá ke zřízení programů, které podpoří mladé lidi, aby si vybrali včelařství jako povolání s ohledem na naléhavou potřebu generační obnovy v tomto odvětví; domnívá se, že je nutné dále rozvíjet potenciál odvětví včelařství, a to způsoby, které jsou přizpůsobeny potřebám všech včelařů; vyzývá rovněž Komisi, aby spolupracovala s členskými státy a tímto odvětvím s cílem vypracovat kodex osvědčených postupů v odvětví včelařství, který bude podporován prostřednictvím dostupnosti vysoce kvalitního odborného vzdělávání na úrovni členských států; s ohledem na odborné vzdělávání vybízí fakulty veterinární medicíny na univerzitách k tomu, aby posílily oblast veterinárního dohledu a zapojení; domnívá se, že programy, jako je Horizont 2020 a Erasmus + by měly podporovat výzkum a odbornou přípravu v oblasti včelařství;
Zdraví včel a environmentální aspekty
16. znovu vyjadřuje obavu, že zvýšená úmrtnost a ubývání včel a přírodních opylovačů, včetně divokých včel, bude mít v Evropě závažný negativní dopad na zemědělství, produkci a zabezpečení potravin, na biologickou rozmanitost, udržitelnost životního prostředí a ekosystémy;
17. zdůrazňuje, že je třeba, aby EU a její členské státy přijaly nezbytné a okamžité kroky potřebné k provedení rozsáhlé a dlouhodobé strategie pro zdraví včel a obnovu populací, za účelem zachování v současnosti klesající populace divokých včel v EU, a to i prostřednictvím agroenvironmentálních opatření, jež mají za cíl podpořit zřizování včelstev;
18. zdůrazňuje význam biologické rozmanitosti pro zdraví a dobré životní podmínky včel, poskytování včelám potravní stanoviště a přírodní a polopřírodní stanoviště, jakož i rozsáhlé trvalé pastviny; upozorňuje na to, že postupně mizí cenné včelí pícniny (např. chrpa modrá, vikev, bodlák, nebo jetel bílý), což je způsobeno nevhodným používáním přípravků na ochranu rostlin, na pokles ve využívání luk a pastvin pro hospodářská zvířata a zvýšení používání přípravků při produkci sena; poukazuje na to, že výsledkem je nedostatek pylu vedoucí k podvýživě u včel, což přispívá ke zhoršení zdraví včel a zvyšuje jejich náchylnost k patogenům a parazitům; zdůrazňuje potřebu ochraňovat volně rostoucí květiny a druhy rostlin, které jsou příznivé pro hmyz v celé Evropě; připomíná, že „oblasti včelařství“ s bonifikací 1,5 jsou typy plochy využívané v EFA v rámci ekologizace SZP; vyzývá Komisi, šlechtitele semen a zemědělce, aby podporovali kvalitní systémy šlechtění rostlin s vysokými a prokázanými medonosnými nebo polynosnými schopnosti obsaženými v kritériích pro výběr, přičemž přednost má maximální biologická rozmanitost místně přizpůsobených a místních druhů a odrůd;
19. upozorňuje na potřebu vhodných finančních pobídek pro ekologické včelaře, vzhledem k dalším požadavkům, které mají splnit, a rostoucí dopady vyplývající ze životního prostředí;
20. zdůrazňuje, že je třeba zachovat mimořádné genetické bohatství, rozmanitost a schopnost adaptace na místní, endemické populace včely medonosné, přizpůsobené během generací zvláštnostem svého místního prostředí, a připomíná, že tato různorodost je důležitým prvkem v boji proti invazním druhům, včetně parazitů a chorob;
21. konstatuje, že zemědělství založené na monokultuře snižuje biologickou rozmanitost a představuje riziko nedostatečného opylování a vymizení medonosných rostlin, a vyzývá členské státy, aby vypracovaly strategie pro výsev medonosných rostlin na nevyužívané půdy; zdůrazňuje v této souvislosti, že pro ochranu včel je zásadní zachování abiotických zdrojů, zejména půdy a vody, jakož i značnou rozmanitost pylu a širokou škálou kategorií potravy;
22. vyzývá proto Komisi a členské státy, aby poskytly nezbytné pobídky s cílem podpořit postupy, které byly rozvinuty v dané lokalitě, v zájmu zachování ekotypů včely medonosné a pěstování v celé EU;
23. vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly opatření na posílení právní ochrany a zvýšení finanční podpory pro místní ekotypy a populace včely medonosné na celém území EU, a to i prostřednictvím právní ochrany chráněných území pro místně endemické včely medonosné;
24. vyzývá Komisi, aby vypracovala soupis k vyhodnocení stávajících a vznikajících zdravotních rizik na úrovni EU a na mezinárodní úrovni s cílem zavést akční plán na boj s úmrtností včel;
25. naléhavě vyzývá Komisi, aby pokročila s realizací pilotních projektů, jejichž cílem je využívat včely a ostatní opylovače jako indikátory zdravého životního prostředí a zdravých přírodních stanovišť, vzhledem k tomu, že se to může ukázat užitečným pro rozvoj budoucích politik;
26. žádá Komisi, abyzajistila, že podpory poskytované odvětví zemědělství z různých rozpočtových položek SZP zohledňovaly postupy přínosné pro včely, jako je zřizování ploch využívaných v ekologickém zájmu nebo pěstování planě rostoucích druhů, které včely upřednostňují, na neobhospodařovaných plochách;
27. zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat zásadu obezřetnosti s cílem chránit opylovače obecně, ať již domácí nebo volně žijící;
28. konstatuje, že zdravé včely mohou lépe odolávat parazitům, chorobám a predátorům; je si vědom toho, že některé invazní nepůvodní druhy, jako například roztoč Varroa destructor, malý úlový brouk (Aethina tumida), sršeň asijská (druh, který se chová velmi agresivně vůči jinému hmyzu), jakož i mor včelího plodu a určité patogeny jako nosemosis jsou hlavními příčinami úmrtnosti včel a způsobují závažné hospodářské škody včelařům; znovu potvrzuje svou podporu pilotnímu projektu zahájenému Parlamentem týkajícího se programu pro výzkum odolnosti vůči kleštíku včelímu; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly aplikovaný výzkum v celé EU prostřednictvím účinného vytváření programů šlechtění druhů včel odolných vůči invazivním druhům a chorobám a které disponují behaviorálními vlastnostmi podporujícími rezistenci proti varroaze (tzv. „varroa-sensitive hygiene“ (VSH)); vzhledem k tomu, že některé invazní nepůvodní druhy, jako je roztoč kleštík včelí (Varroa destructor), jsou schopny posilovat odolnost vůči některým veterinárním léčivým přípravkům, vybízí členské státy k provádění každoročních prověrek týkající se stupně odolnosti roztočů proti jednotlivým účinným látkám použitým ve veterinárních léčivých přípravcích; navrhuje, aby byl boj proti kleštíku včelímu na úrovni EU i nadále povinný;
29. vyzývá Komisi, aby zapojila všechny příslušné výrobce léčivdo výzkumu v oblasti přípravků pro včely, mimo jiné v zájmu boje proti kleštíku včelímu a zabránila tak negativním vedlejším vlivům na imunitní systém včel z těchto léků, a aby zavedla společné platformy IT za účelem sdílení osvědčených řešení a přípravků se zúčastněnými stranami, zvýšení dostupnosti veterinárních produktů životně důležitých pro včelařství, posílení úlohy veterinárních lékařů při péči o zdraví včel, a zvyšování povědomí včelařů o všech dostupných řešeních; vyzývá k veřejnému a soukromému výzkumu biologických a fyzikálních alternativních metod, které jsou neškodné pro zdraví lidí a zvířat, jakož i k využívání přírodních látek a sloučenin pro kontrolu roztočů Varroa, přičemž se zohlední konkrétní výhody ekologických způsobů léčby;
30. uznává, že závěry monitorovacích šetření, které posuzují situaci v oblasti zdraví včel, která provádí některé členské státy, jsou důležité a je třeba je sdílet s ostatními členskými státy a s Komisí;
31. vyzývá členské státy a regiony, aby všemi prostředky chránily místní a regionální plemena včely medonosné (druh včely medonosné Apis mellifera) před naturalizovaným nebo nežádoucím šířením invazních nepůvodních druhů, které mají přímý nebo nepřímý vliv na opylovače; podporuje opětovné zabydlování úlů, jejichž populace byly ztraceny kvůli invazním nepůvodním druhům, včelami místních původních druhů; doporučuje členským státům, aby vytvářely centra zaměřená na chov a ochranu původních druhů včel; zdůrazňuje v tomto ohledu význam rozvoje šlechtitelských strategií ke zvýšení četnosti cenných genetických znaků v místní populaci včely medonosné; bere na vědomí možnosti, které stanoví nařízení (EU) č. 1143/2014, týkající se invazních nepůvodních druhů, a potenciálně i nedávno přijatá nařízení týkající se zdraví zvířat a zdraví rostlin (nařízení (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031); vyjadřuje své znepokojení nad skutečností, že kontaminovaný včelí vosk dovážený z Číny často způsobuje problémy v oblasti zdraví včel;
32. vyzývá k uvážlivému postupu při rozšiřování seznamu invazivních druhů rostlin na území EU, které by mohlo vést ke snižování rozmanitosti včelí pastvy;
Chemické látky škodlivé pro včely
33. vyzývá Komisi, aby na základě vědeckých závěrů úřadu EFSA a na základě zkoušek v praxi pozastavila platnost schvalování těch účinných látek používaných v pesticidech, které ohrožují zdraví včel, a to až do zveřejnění závěrečného podrobného posouzení dopadů vypracovaného úřadem EFSA; znovu opakuje, že každý rozhodovací proces musí být založen na vědeckém hodnocení a zjištěních;
34. vyzývá Komisi a členské státy, aby jednaly na základě vědeckého konsensu a zakázaly ty účinné látky používané v pesticidech, včetně neonikotinoidů a systemických insekticidů, unichž bylo vědecky prokázáno (na základě výsledků laboratorních analýz a zejména provozních zkoušek), že jsou nebezpečné pro zdraví včel; vyzývá zároveň k zavádění bezpečných alternativních přípravků nebo zemědělských metod (např. různé účinné formy zemědělství používající malá množství pesticidů pro ochranu rostlin před škůdci, biologická kontrola a integrovaná ochrana před škůdci), aby nahradily ty účinné látky, které pro včely představují riziko;
35. vyzývá Komisi, aby spolu s příslušnými agenturami EU a odborníky z členských států úzce monitorovala pokyny úřadu EFSA pro posouzení dopadů výrobků na ochranu rostlin na včely, a vyzývá členské státy, aby tyto pokyny řádně provedly;
36. zdůrazňuje, že každý přípravek, který obsahuje látky, u nichž je potvrzeno, že jsou škodlivé pro včely při použití v zemědělství, by měly být označeny jako „škodlivé pro včely“;
37. vyzývá Komisi a členské státy, aby okamžitě zintenzívnily vědecký výzkum všech látek, které mohou ohrozit zdraví včel, a jasně stanovily harmonogram;
38. zdůrazňuje, že se podceňují dlouhodobé účinky systematicky používaných přípravků na ochranu rostlin; vítá nedávné schválení pilotního projektu týkajícího se monitorování dopadu používání pesticidů na životní prostředí prostřednictvím včel medonosných;
39. zdůrazňuje, že podle nezávislých, odborně recenzovaných vědeckých důkazů je rezistence včel značně oslabena tím, že jsou vystaveny kumulativnímu působení chemických produktů, kvůli nimž nejsou schopny čelit stresovým faktorům, jako jsou vlhké roky, nedostatek nektaru, choroby nebo paraziti;
40. připomíná směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů, a zejména článek 14 této směrnice, jenž stanoví povinnost všech zemědělců uplatňovat obecné zásady integrované ochrany rostlin nejpozději od roku 2014, a článek 9, který všeobecně zakazuje letecký postřik;
41. připomíná, že EU zavedla dočasná omezení používání čtyř neonikotinoidních insekticidů (klothianidin, thiamethoxan, imidakloprid a fipronil) s cílem snížit jejich dopady na včely;
Boj proti falšování medu
42. očekává od členských států a Komise, že zaručí úplné dodržování náročných norem EU v oblasti dováženého medu nebo jiných včelích produktů, a budou bojovat jak s producenty medu ve třetích státech, kteří používají nepoctivé metody, tak i s balírnami a obchodníky s medem v Evropské unii, kteří vědomě smíchávají padělaný dovezený med s kvalitním medem z EU;
43. vyzývá Komisi, aby vytvořila účinné postupy, jako jsou laboratorní analýzy nukleární magnetické rezonance, které zjišťují peptidy specifické pro včely a jiné markery, aby byly odhaleny případy falšování medu, a vyzývá členské státy k přísnějšímu trestání pachatelů; vyzývá Komisi, aby do provádění nejdokonalejších vyšetření zapojila soukromé mezinárodně uznávané laboratoře, jako např. francouzskou EUROFINS nebo německou QSI; vyzývá Komisi, aby vypracovala oficiální databázi pro kategorizaci medu, medu různého původu za použití společné metody analýzy;
44. konstatuje, že balící závody, které míchají nebo zpracovávají med od mnoha producentů, jsou předmětem sledování bezpečnosti potravin v EU, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 853/2004; domnívá se, že to by mělo být rozšířeno na všechna zařízení na zpracování dováženého medu; uvádí, že je třeba zabránit vytváření každé finanční nebo správní zátěže pro včelaře, kteří si sami balí med;
45. zdůrazňuje, že navrhovaná opatření by posílila monitorování EU v oblasti balíren medu ve třetích státech, v důsledku čehož by úřední audity zjistily, zda byl použit padělaný med, a zajistily by jeho odstranění z potravinového řetězce;
46. domnívá se, že med by vždy mělo být možné identifikovat v potravinovém dodavatelském řetězci a měl by být klasifikovatelný v souladu se svým rostlinným původem, a to bez ohledu na to, zda jde o domácí nebo dovážený produkt, s výjimkou případů, kdy dochází k přímým transakcím mezi producentem a spotřebitelem; v této souvislosti vyzývá ke zpřísnění požadavků týkající se sledovatelnosti u medu; domnívá se, že společnosti dovážející zahraniční med, jakož i maloobchodníci, by měly jednat v souladu s pravidly EU a měly by prodávat pouze produkty včelařství, které splňují definici medu, stanovenou v Codex Alimentarius;
47. žádá Komisi, aby pozměnila směrnici o medu za účelem poskytnutí jasné definice a uvádění hlavních charakteristických rysů všech včelařských produktů, jako je jednodruhový a smíšený květový med, včelí vosk, mateří kašička, propolis, pyl pelet, plástový pyl (včelí chléb) a včelí jed, jak už bylo požadováno v dokumentech přijatých Parlamentem;
48. vyzývá Komisi, aby důkladně posoudila fungování trhu EU v oblasti sirupů pro včely, doplňků stravy a léčivých přípravků, a aby přijala nezbytná opatření na zefektivnění trhu a zabránila ředění a nezákonnému obchodování s těmito produkty;
49. vyzývá Komisi, aby stanovila protokoly NAL (bez opatření), referenční hodnoty pro opatření (RPA) nebo maximální limity reziduí (MLR) pro med a jiné včelařské produkty tak, aby zahrnovaly látky, které nemohou být povoleny pro včelařské odvětví EU, a v zájmu harmonizace hraničních veterinárních inspekcí a kontrol na vnitřním trhu, přičemž je třeba mít na paměti, že co se týče medu, dovoz medu nízké kvality, pančování medu a náhražky narušují trh a i nadále vyvíjejí tlak na ceny a v konečném důsledku i na kvalitu výrobků v rámci vnitřního trhu, a že musí existovat rovné podmínky pro produkty a jejich producenty jak v EU, tak i ve třetích zemích;
50. uznává praktický význam systému včasného varování pro potraviny a krmiva, a proto vyzývá Komisi, aby zjevně padělaný med vždy zařadila na seznam RASFF;
51. vyzývá Komisi, aby co nejdříve zakázala distribuci medu filtrovaného přes pryskyřici, neboť takovýto med neobsahuje žádné biologicky hodnotné látky;
52. vyzývá ke kontinuálnímu prověřování kvality medu dováženého ze třetích zemí, jejichž legislativa umožňuje léčit včelstva antibiotiky;
53. vyzývá Komisi, aby vypracovala výrobní normy pro včelařské plásty, které by měly zahrnovat příslušné povolené množství parafínu, sporů moru včelího plodu a rezidua akaricidů, přičemž obsah reziduí akaricidů ve vosku, který má být použit na plásty, nesmí být tak velký, aby rezidua mohla začít pronikat do medu;
54. vyzývá Komisi, aby s ohledem na pravidla stanovená nařízením (EU) 2016/1036 důkladně přezkoumala velkoobjemový dovoz medu z Číny, zejména pak fungování firem vyvážejících med pocházející z Číny, a zhodnotila kvalitu tohoto medu, poměr množství a úroveň prodejních cen na trhu s medem v EU;
55. domnívá se, že s ohledem na velké množství medu, které je dováženo z Číny, což je trend, jenž se zrychlil za posledních 15 let, a že vzhledem k nákupní ceně medu, jež se pohybuje pod skutečnou úrovní ceny výrobních nákladů v EU a špatné kvalitě „vyrobeného“ (a nikoli vyprodukovaného medu) dováženého medu, by mělo být jasné, že je načase zahájit šetření týkající se praktik některých čínských vývozců s cílem případně zahájit antidumpingové řízení;
56. vyzývá Komisi, aby v souladu s pravidly nařízení (EU) 2017/625 (předchozí nařízení (ES) č. 882/2004) nařídila na vnějších hranicích EU úřední odběr vzorků a testování medu pocházejícího ze třetích zemí;
57. konstatuje, že směrnice o medu ve znění směrnice 2014/63/EU stanoví, že země původu, v níž byl med nasbírán, musí být uvedena na štítku, jestliže med pochází z jednoho členského státu nebo ze třetí země; uznává však, že pro účely boje proti padělání v oblasti včelích produktů a odstranění nekalé soutěže, již představuje případ zfalšovaného „medu“, jsou žádoucí další opatření;
58. připomíná Komisi, že spotřebitelé mají právo znát původ všech potravin; domnívá se však, že označení typu „směs medů ze zemí EU‘, ‚směs medů ze zemí mimo EU“, a zejména „směs medů ze zemí EU a ze zemí mimo EU“, zcela zakrývá původu medu před spotřebitelem, a v důsledku toho nesplňuje zásady právních předpisů EU v oblasti ochrany spotřebitele; vyzývá proto Komisi, aby zajistila přesné a povinné označování medu a včelařských produktů, jakož i větší harmonizaci v oblasti produkce medu v souladu s právními předpisy o režimech jakosti zemědělských produktů, aby se zabránilo uvádění spotřebitelů v omyl a usnadnilo odhalování podvodů; uznává úspěch přímého prodeje medu, který odstraňuje část problému, pokud jde o označování původu zboží;
59. požaduje, aby místo označení „směs medů ze zemí EU a ze zemí mimo EU“ bylo na štítcích uvedeno, ze kterého státu (ze kterých států) přesně med použitý v konečném produktu pochází, a to v takovém pořadí, v jakém je procentuálně v konečném produktu daný med poměrně zastoupen (dále uvedení procentuálního podílu zemí v daném výrobku);
60. vyzývá Komisi, aby pozměnila směrnici o medu s ohledem na používání výrazu „med“ nebo výrazu „obsahující med“ nebo „vyrobeno s medem“ v označení zpracovaných výrobků, nebo v jakékoli grafické či negrafické součásti označující, že výrobek obsahuje med, tak aby tyto výrazy bylo možné použít pouze tehdy, pokud alespoň 50 % obsahu cukru ve výrobku pochází z medu;
61. podporuje myšlenku, aby členské státy obdobně jako v případě masných a mléčných produktů stanovily povinnost uvádět místo původu medu a dalších včelařských produktů;
Podpora včelařským produktům a léčebnému použití medu
62. vítá iniciativu „Evropské medové snídaně“, a vyzývá členské státy, aby informovaly děti o místně vyrobených produktech a aby tak znovuobjevily tradiční výrobní tradice; konstatuje, že med obsahuje mnoho kalorií a při přiměřeném použití jím lze nahradit rafinovaný cukr a jiná sladidla, což přispívá k veřejnému zdraví;
63. zdůrazňuje, že med je jedním ze zemědělských produktů, které by mohly být součástí projektu „Ovoce, zelenina a mléko ve školách“; vybízí členské státy, aby podpořily účast místních producentů medu v příslušných školních programech, a zdůrazňuje význam vzdělávacích opatření zaměřených na zvyšování informovanosti mladých lidí o místních produktech, přičemž zároveň přibližují dětem svět zemědělství;
64. vyzývá Komisi, aby předložila návrh zvýšení roční podpory Unie těmto programům o 50 % tak, aby jim bylo umožněno účinně fungovat, včetně organizování předškolních soutěží, jakož i v zájmu plného začlenění takových místních produktů, jako je med, stolní olivy a olivový olej;
65. vyzývá Komisi, aby vypracovala zprávu o výši spotřeby medu vzorcích spotřeby ve všech členských státech, a rovněž další zprávu o různých terapeutických postupech používajících med, mateří kašičku, pyl a včelí jed v EU; zdůrazňuje rostoucí význam včelařství jako přirozené alternativy k léčení, které používá běžné léky, a proto vyzývá všechny členské státy, aby propagovaly tyto produkty mezi lékařskými a zdravotnickými odborníky a veřejností v EU;
66. vyzývá Komisi, aby zvážila možnost dobrovolného zavedení značky „med z EU“, které označuje med pocházející ze 100 % a výlučně ze členských států EU; rovněž vyzývá Komisi, aby vynaložila maximální úsilí k zajištění toho, aby OSN vyhlásila 20. květen jako Světový den včel;
67. vyzývá Komisi, aby vyčlenila určitou částku z rozpočtu na propagaci EU na reklamu na výrobky z EU medu určené ke spotřebě a lékařským účelům, včetně opatření, jako je podpora přímého prodeje medu na místní trhy, veřejné ochutnávky medu, semináře a další akce; vybízí členské státy, aby podpořily místní a regionální prodeje medu, zejména organický med, a to všemi prostředky, které mají k dispozici, zejména poskytováním intenzivní podpory krátkým dodavatelským řetězcům prostřednictvím svých programů pro rozvoj venkova, a podporovaly vysoce kvalitní produkty na základě režimů zeměpisných označení; uznává úlohu, která tkví ve spotřebě lokálně produkovaného medu jako prostředku pro vybudování odolnosti vůči místním alergenům; vyzývá Komisi, aby zahrnula medový vosk mezi produkty, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, a to s ohledem na rostoucí zájem spotřebitelů a výrobců, jakož i jeho dlouhou tradici produkce v některých členských státech;
68. navrhuje, aby členské státy podporovaly všemi prostředky, které mají k dispozici, používání včelařských produktů, jako je, pyl, propolis nebo mateří kašička ve farmaceutickém průmyslu;
69. vyzývá Komisi, aby podpořila harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se ekologické produkce medu, aby bylo možné překonat veškeré rozdíly, které mohou bránit evropským ekologickým včelařům v přístupu na trh na základě týchž pravidel;
70. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby med a jiné včelařské produkty byly považovány za „citlivé výrobky“ v probíhajících nebo budoucích jednání o dohodách o volném obchodu, neboť přímá hospodářská soutěž může vystavit odvětví včelařství EU nadměrnému či neudržitelnému tlaku; vyzývá proto Komisi, aby včelařství případně vyňala z oblasti působnosti jednání o dohodách o volném obchodu;
71. žádá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci se zemědělským a včelařským odvětvím zavedly označování podporující zavedení odpovědného systému produkce, pokud jde o včely;
72. vítá stávající trend městského chovu včel a současně vyzývá k úzkému a povinnému propojení regionálních včelařských sdružení a orgánů a také k zavedení minimálních norem s cílem zastavit nekorektní chovatelské praktiky a předcházet záměrnému šíření nákaz a chorob ve včelstvech;
o o o
73. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. února 2017 o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2016(1),
– s ohledem na zpětnou vazbu Evropské komise a Evropské centrální banky (ECB) k usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2017 o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2016,
– s ohledem na zprávu Komise ze dne 11. října 2017 o jednotném mechanismu dohledu zřízeném podle nařízení (EU) č. 1024/2013 (COM(2017)0591),
– s ohledem na návrhy na změnu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (nařízení o kapitálových požadavcích) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (CRD IV),
– s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 8. listopadu 2017 ke změnám unijního rámce v oblasti kapitálových požadavků na úvěrové instituce a investiční podniky(2),
– s ohledem na zprávu Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) ze dne 9. července 2017 důsledcích mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) v oblasti finanční stability,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 17. července 2017 o akčním plánu pro řešení úvěrů v selhání v Evropě,
– s ohledem na zprávu podskupiny Výboru Rady pro finanční služby pro úvěry v selhání ze dne 31. května 2017,
– s ohledem na pokyny ECB bankám k úvěrům v selhání ze dne 20. března 2017 a veřejnou konzultaci k návrhu dodatku ECB k těmto pokynům ze dne 4. října 2017,
– s ohledem na konzultační dokument Komise ze dne 10. listopadu 2017 o zákonných obezřetnostních pojistkách k řešení problému nedostatečné tvorby opravných položek pro nově poskytované úvěry, z nichž se stanou úvěry v selhání,
– s ohledem na zprávu Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) ze dne 11. července 2017 o řešení úvěrů v selhání v Evropě,
– s ohledem na veřejnou konzultaci Komise ze dne 10. července 2017 o rozvoji sekundárních trhů s úvěry v selhání a klasifikovanými aktivy a o ochraně zajištěných věřitelů před selháním dlužníka,
– s ohledem na hodnocení ECB ze dne 6. června 2017, ve kterém stanovila, že Banco Popular Español S.A. je v selhání nebo že je její selhání pravděpodobné,
– s ohledem na prohlášení Jednotného výboru pro řešení krizí ze dne 7. června 2017 o přijetí rozhodnutí o opatření k řešení krize u Banco Popular Español S.A.,
– s ohledem na hodnocení ECB ze dne 23. června 2017, ve kterém stanovila, že banky Veneto Banca a Banca Popolare di Vicenza jsou v selhání nebo že je jejich selhání pravděpodobné,
– s ohledem na prohlášení Jednotného výboru pro řešení krizí ze dne 23. června 2017 o rozhodnutí o nepřijetí opatření k řešení krize ve vztahu k bankám Banca Popolare di Vicenza a Veneto Banca,
– s ohledem na prohlášení Komise ze dne 25. června 2017 o schválení státní podpory pro odchod bank Banca Popolare di Vicenza a Veneto Banca z trhu na základě italského úpadkového práva, jež zahrnuje rovněž prodej některých částí Intesa Sanpaolo,
– s ohledem na prohlášení Komise ze dne 4. července 2017 o schválení státní podpory na podporu preventivní rekapitalizace banky Monte dei Paschi di Siena,
– s ohledem na pokyny ECB z února 2017 pro cílený přezkum interních modelů,
– s ohledem na návrh pokynů ECB z července 2017 pro kontroly na místě a šetření interního modelu,
– s ohledem na stanovisko Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) ze dne 31. května 2017 o obecných zásadách podpory sbližování dohledu v souvislosti s odchodem Spojeného království z EU a s ohledem na tři stanoviska orgánu ESMA ze dne 13. července 2017 o sbližování dohledu v oblasti řízení investic, investičních podniků a sekundárních trhů v souvislosti s odchodem Spojeného království z EU,
– s ohledem na stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví ze dne 12. října 2017 k otázkám souvisejícím s odchodem Spojeného království z EU,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2017 nazvané „Prohloubení unie kapitálových trhů a finanční integrace v měnícím se prostředí díky lépe integrovanému dohledu“ (COM(2017)0542) a návrh Komise ze dne 20. září 2017 o přezkumu Evropského systému dohledu nad finančním trhem (ESFS), včetně souhrnného návrhu na změnu řízení, financování a pravomocí evropských orgánů dohledu,
– s ohledem na veřejné konzultace ECB ze dne 21. září 2017 k návrhu pokynů k posouzení žádostí o vydání licence úvěrovým institucím a posouzení žádostí o vydání licence finančně technologickým úvěrovým institucím,
– s ohledem na specifikace celkové kapacity absorbovat ztráty (TLAC) Rady pro finanční stabilitu z listopadu 2015,
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí),
– s ohledem na návrh směrnice Komise ze dne 23. listopadu 2016, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/47/ES, 2012/30/EU, 2011/35/EU, 2005/56/ES, 2004/25/ES a 2007/36/ES (COM(2016)0852), a na nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o schopnost absorbovat ztráty a rekapitalizace úvěrových institucí a investičních podniků (COM(2016)0851),
– s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 8. listopadu 2017 k revizím rámce Unie pro řešení krizí(3),
– s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora ze dne 19. prosince 2017 nazvanou „Jednotný výbor pro řešení krizí: náročná práce na projektu bankovní unie začala, ale k jejímu dokončení ještě zbývá dlouhá cesta“,
– s ohledem na to, že Komise stáhla návrh o strukturálních opatřeních zvyšujících odolnost úvěrových institucí EU (COM(2014)0043),
– s ohledem na dokument Komise ze dne 27. dubna 2017 nazvaný „Dubnové případy porušení právních předpisů: hlavní rozhodnutí (MEMO/17/1045),
– s ohledem na přehled ukazatelů rizik Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA), zprávu o tendencích, potenciálních rizicích a slabých místech č. 2 za rok 2017, kterou předložil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), přehled ukazatelů rizik Evropské rady pro systémová rizika (ESRB), výroční zprávu orgánu ESRB za rok 2016, přezkum makroobezřetnostní politiky v EU, kterou orgán ESRB vydal v dubnu 2017,
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2399 ze dne 12. prosince 2017, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o pořadí nezajištěných dluhových nástrojů v insolvenční hierarchii,
– s ohledem na čl. 107 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o hodnocení a výzvách regulace finančních služeb v EU: dopady a cesta směrem k efektivnějšímu a účinnějšímu rámci EU pro finanční regulaci a unii kapitálových trhů(4),
– s ohledem na sdělení Komise o použití pravidel pro poskytování státní podpory ve prospěch bank v souvislosti s finanční krizí od 1. srpna 2013 („Sdělení o bankovnictví“)(5),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů,
– s ohledem na zprávu pěti předsedů ze dne 22. června 2015 o dokončení evropské hospodářské a měnové unie,
– s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014 za účelem zřízení evropského systému pojištění vkladů, předložený Komisí dne 24. listopadu 2015 (COM(2015)0586),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. listopadu 2015 nazvané „Dokončení bankovní unie“ (COM(2015)0587),
– s ohledem na závěry Rady pro hospodářské a finanční věci ze dne 17. června 2016 k plánu na dokončení bankovní unie,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. října 2017 o dokončení bankovní unie (COM(2017)0592),
– s ohledem na zprávu Monitorování stínového bankovnictví EU č. 2, kterou orgán ESRB vydal v květnu 2017,
– s ohledem na zprávu orgánu ESRB z března 2015 týkající se regulačního přístupu ke státním expozicím,
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0019/2018),
A. vzhledem k tomu, že na nekonsolidovaném základě činil celkový počet úvěrových institucí v eurozóně 5 073 ke konci roku 2016, což je pokles proti 5 474 ke konci roku 2015 a proti 6 768 ke konci roku 2008, což je 25 % pokles za dobu od roku 2008 do roku 2016; vzhledem k tomu, že na konsolidovaném základě činil celkový počet úvěrových institucí v eurozóně 2 290 ke konci roku 2016, což je pokles proti 2 904 v roce 2008 a proti 2 379 ke konci roku 2015(6); vzhledem k tomu, že je ovšem žádoucí zmínit, jak se za stejnou dobu změnil podíl bank, jejichž velikost nedovoluje jejich selhání;
B. vzhledem k tomu, že existuje velký rozptyl v celkové částce a v mírách úvěrů v selhání mezi členskými státy, a vzhledem k tomu, že pozorujeme značné rozdíly mezi jednotlivými bankami v těch zemích, které mají nejvyšší míry úvěrů v selhání; vzhledem k tomu, že podle zprávy ESRB z července 2017 nazvané „Řešení problému úvěrů v selhání v Evropě“ dosahovaly úvěry v selhání úhrnné částky 1 bilionu EUR; vzhledem k tomu, že podle čtvrtletního přehledu ukazatelů rizik vypracovaného orgánem EBA vykázaly k 30. červnu 2017 hlavní evropské banky vážený průměr úvěrů v selhání (nesplácené úvěry, podíl celkových hrubých znehodnocených úvěrů na celkových úvěrech) ve výši 4,47 %, přičemž se tato hodnota za posledních 30 měsíců neustále snižuje,
C. vzhledem k tomu, že podle nedávné studie provedené Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) dosahuje trh s deriváty v Evropské unii výše 453 000 miliard EUR v pomyslné hodnotě;
D. vzhledem k tomu, že bankovní unii je třeba posílit, jelikož se jedná o základní cíl pro finanční stabilitu eurozóny a nepostradatelný stavební kámen skutečné hospodářské a měnové unie; vzhledem k tomu, že je zapotřebí dalšího úsilí k dokončení bankovní unie, která zůstává nedokončena, neboť postrádá fiskální mechanismus jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí a chybí jí její třetí pilíř evropského systému pojištění vkladů; vzhledem k tomu, že prezident ECB Mario Draghi opakovaně uvedl, že evropský systém pojištění vkladů (EDIS) zůstává základním pilířem bankovní unie; vzhledem k tomu, že dokončená bankovní unie je důležitým faktorem, který přispěje k prolomení rizika vlády; vzhledem k tomu, že se musí zvýšit úsilí o přechod z rekapitalizace z vnějších zdrojů na rekapitalizaci z vnitřních zdrojů; vzhledem k tomu, že rizika v některých vnitrostátních bankovních systémech stále nejsou uspokojivě řešena; vzhledem k tomu, že v příznivých hospodářských podmínkách existuje příležitost pro prosazení nezbytných reforem pro dokončení bankovní unie;
E. vzhledem k tomu, že se po skončení krize opozdilo náležité vyčištění bankovních rozvah, a stále tak brání hospodářskému růstu; vzhledem k tomu, že během posledních let se celkový poměr kapitálu a likvidity v bankách EU stále zlepšoval, třebaže jsou banky, včetně několika velkých, jež mají stále nedostatek kapitálu; vzhledem k tomu, že rizika pro finanční stabilitu sice zůstávají, ale byla již podstatně snížena od doby, kdy byla založena bankovní unie; vzhledem k tomu, že institucionální a regulační rámec pro evropské banky byl zásadním způsobem posílen;
F. vzhledem k tomu, že možnost členství v bankovní unii mají i členské státy, které euro dosud nepřijaly; vzhledem k tomu, že žádný členský stát EU se dosud nerozhodl stát se na tomto základě členem; vzhledem k tomu, že několik členských států jedná o možnosti se k bankovní unii připojit; vzhledem k tomu, že různé finanční instituce spatřují výhody v tom, že se budou nacházet v bankovní unii;
G. vzhledem k tomu, že naše práce na unii kapitálových trhů by neměla upozadit dokončení naší práce na bankovní unii, která je v prostředí Evropské unie, které je na banky odkázané, stále základní podmínkou finanční stability;
H. vzhledem k tomu, že hlavní odpovědností bank je poskytovat finance reálné ekonomice;
I. vzhledem k tomu, že ECB sice potřebuje při výkonu své činnosti v oblasti dohledu určitý prostor pro vlastní uvážení, avšak dalekosáhlá a zásadní rozhodnutí musí být nakonec ponechána na evropském zákonodárci;
1. vyzývá Komisi, aby využila nařízení jako legislativního nástroje při navrhování právních předpisů o bankovnictví;
Dohled
2. bere na vědomí hodnocení ECB, pokud jde o případy v odvětví bankovnictví za rok 2017, u nichž se vyjádřila, že dané subjekty „jsou v selhání nebo že je jejich selhání pravděpodobné“; bere též na vědomí, že jednotné mechanismy pro dozor a řešení krizí fungovaly v této souvislosti účinně, a souhlasí s Komisí v tom, že postupy využívané k rozhodnutím, zda banky „jsou v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné“, vyžadují zlepšení;
3. bere na vědomí nadcházející zátěžové testy EBA v roce 2018; vyzývá EBA, ESRB, ECB a Komisi, aby se při stanovování zátěžových testů používaly soudržné metodiky, scénáře a předpoklady, aby se co možná nejvíce zamezilo možnému zkreslení výsledků a nesouladu, jak k tomu dochází, mezi výsledky zátěžových testů a rozhodnutími o opatření k řešení krize přijatými krátce po předložení těchto výsledků; zdůrazňuje nicméně, že dobrý stav banky nelze zachytit pouhým posouzením její rozvahy v určitém časovém okamžiku, neboť jej zajišťují dynamické interakce mezi bankou a trhy a ovlivňují jej nejrůznější prvky ekonomiky jako celku; domnívá se rovněž, že vlastnímu zátěžovému testu ECB pro další banky pod jejím dohledem by mohla prospět větší transparentnost;
4. zdůrazňuje důležitost spolupráce mezi EBA jakožto regulačním orgánem a jednotným mechanismem dohledu (single supervisory mechanism – SSM) jakožto orgánem dohledu; v této souvislosti upozorňuje na rozdělení odpovědnosti mezi ECB a EBA a na rozdíl v geografické oblasti činností každé z institucí; doporučuje v tomto ohledu, aby kdykoli je to proveditelné, usilovaly obě instituce o konkrétní koordinaci iniciativ, za účelem vytvoření jednotných pravidel, při současném uznání toho, že SSM by měl hrát vedoucí úlohu v případě, kdy se jedná o otázky specifické pro bankovní unii nebo kdy byly zjištěny mezery ve stávajících předpisech;
5. vítá skutečnost, že bankovní unie zlepšila výměnu relevantních informací mezi orgány dohledu a zlepšilo shromažďování a výměnu údajů o evropském bankovním systému, čímž přispěla například k lepšímu srovnávání a umožnila celostnější dohled nad přeshraničními bankovními skupinami; vítá vynikající práci společných týmů dohledu; konstatuje, že Komise označila oblasti pro zlepšení týkající se výměny informací a koordinace mezi bankovním dohledem svěřeným ECB a Jednotným výborem pro řešení krizí (Single resolution board – SRB), zejména pokud jde o klíčové otázky toho, zda instituce je způsobilá pro preventivní rekapitalizaci a zda je v selhání nebo je její selhání pravděpodobné; konstatuje, že stávající memorandum o porozumění mezi ECB a výborem SRB není dostatečně komplexní na to, aby zajistilo, že SRB bude mít všechny informace, které od ECB potřebuje pro plnění svých úkolů včas a účinným způsobem; vyzývá ECB a SRB, aby využily příležitosti, kterou nabízí současné diskuse o aktualizaci stávajícího memoranda o porozumění mezi nimi, za účelem odstranění stávajících nedostatků a zlepšení účinnosti opatření k řešení krizí; požaduje, aby se zlepšily praktické způsoby spolupráce a výměny informací mezi orgány dohledu a řešení krizí, což je naprosto zásadní pro hladký a účinný průběh opatření k řešení problémů, a také mezi všemi evropskými a vnitrostátními orgány, které se podílejí na včasném zásahu a řešení krizí; vyzývá ECB a SRB, aby přispívaly ke zlepšení své každodenní spolupráce a posilovaly své pracovní vztahy; uvítal by v tomto ohledu odpovídající změnu příslušného nařízení o jednotném mechanismu dohledu (SSM) s cílem umožnit zástupci Jednotného výboru pro řešení krizí, aby působil jako stálý pozorovatel na jednáních dozorčí rady SSM; vybízí k interinstitucionální dohodě mezi ECB a ECA s cílem specifikovat výměnu informací mezi oběma institucemi v souladu s jejich mandátem definovaným ve Smlouvách;
6. konstatuje, že ustanovení směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank o preventivní rekapitalizaci bylo uplatněno v roce 2017; konstatuje, že používání přezkumů kvality aktiv pro rozhodování o tom, zda jsou splněny podmínky pro preventivní rekapitalizaci, se musí vyjasnit; zdůrazňuje, že předběžné ocenění aktiv se musí opírat o pádné důkazy, které mimo jiné prokazují, že banka je solventní a že v neposlední řadě dodržuje pravidla EU v oblasti státní podpory; vyzývá Komisi, jednotný mechanismus dohledu a Jednotný výbor pro řešení krizí, aby se při posuzování solventnosti úvěrových institucí a zvažování rozhodnutí o opatření k řešení krize zamyslely nad způsoby, jak zvýšit transparentnost;
7. znovu vyjadřuje své znepokojení nad tím, že některé jurisdikce mají vysokou míru úvěrů v selhání; vítá úsilí, které různé členské státy na snižování úrovně úvěrů v selhání vynakládají; souhlasí s Komisí, že i když „hlavní odpovědnost za řešení úvěrů v selhání mají členské státy a samotné banky, integrací úsilí vyvíjeného na vnitrostátní úrovni i úrovni Evropské unie bude zaručen dopad na úvěry v selhání a zabrání se tomu, aby v budoucnosti vznikaly nové úvěry v selhání v rozvahách bank“(7);
8. vítá v obecné rovině práci, kterou odvedly různé orgány a instituce EU při řešení této problematiky; uvítal by nicméně lepší koordinaci mezi jejich snahami; vyzývá tyto zúčastněné strany a členské státy, aby důkladně a rychle provedly závěry Rady ze dne 11. července 2017 o Akčním plánu pro řešení úvěrů v selhání v Evropě; s nadějí očekává balíček opatření k urychlení snižování úvěrů v selhání, který bude navržen v nadcházejících měsících; podporuje v tomto ohledu rozhodnutí Komise využít možnou harmonizaci obezřetnostních podmínek na úrovni EU v případě nových úvěrů, z nichž se stanou úvěry v selhání; vyzývá Komisi, aby v zájmu řešení zásadního problému úvěrů v selhání přijala legislativní a nelegislativní opatření na podporu poskytování informací případným investorům, zřízení zvláštních společností pro správu aktiv („zlé banky“) a rozvoje druhotných trhů pro úvěry v selhání; připomíná, že je třeba, aby členské státy v případě potřeby zlepšily a harmonizovaly insolvenční rámec, mimo jiné prostřednictvím práce na návrhu Komise o včasné restrukturalizaci a druhé šanci, s cílem ochránit nejzranitelnější dlužníky, jako jsou malé a střední podniky a domácnosti;
9. oceňuje záměr urychlit čištění rozvah bank a zdůrazňuje, že donucování k prodeji úvěrů v selhání na nelikvidním a neprůhledném trhu může způsobit neodůvodněné ztráty hodnoty v bankovních bilancích; znovu připomíná své obavy ohledně návrhu doplňku k zásadám ECB v oblasti úvěrů v selhání; zdůrazňuje, že ECB nemůže při tomto procesu přezkumu a hodnocení v rámci systému bankovního dohledu žádným způsobem omezovat výsady unijního zákonodárství; připomíná, že obecné zásady tvorby právních předpisů v Unii, kde je vyžadováno posouzení dopadu a konzultace, jakož i posouzení proporcionality a subsidiarity, jsou relevantní rovněž pro úroveň 3 tvorby právních předpisů;
10. opakuje, že je znepokojen riziky vyplývajícími z držení aktiv úrovně III, včetně derivátů, a zejména z obtížnosti jejich oceňování; v tomto ohledu vítá, že EBA zařadila zvláštní zacházení v oblasti rizik vyplývajících z nástrojů úrovně 2 a úrovně 3 do metodiky pro zátěžové testy 2018; opětovně vyjadřuje svou podporu výzvě zaměřené na jednotný mechanismus dohledu, aby tato otázka získala v rámci jednotného dohledu prioritu na rok 2018;
11. připomíná, že státní dluh přináší rizika; konstatuje, že v některých členských státech investovaly finanční instituce příliš do dluhopisů vydaných jejich vlastní vládou, což vede k nadměrné preferenci domácích aktiv („home bias“), zatímco jedním z hlavních cílů bankovní unie je prolomení rizika vlády; konstatuje, že je žádoucí, aby portfolia státních cenných papírů bank byla rozmanitější, aby se omezila rizika ohrožující finanční stabilitu; domnívá se, že regulační rámec EU týkající se obezřetnostního přístupu ke státnímu dluhu by měl být v souladu s mezinárodními normami; poukazuje na probíhající práci v Basilejském výboru pro bankovní dohled (BCBS) týkající se rizika vlády, a konkrétně na nedávno zveřejněný diskusní dokument o regulačním přístupu ke státním expozicím; s velkým zájmem proto očekává výsledky činnosti Rady pro finanční stabilitu v souvislosti se státním dluhem, které ovlivní směřování dalších rozhodnutí; zdůrazňuje zásadní úlohu státních dluhopisů v poskytování vysoce kvalitních likvidních aktiv pro investory a stabilních zdrojů financování pro vládní instituce; v této souvislosti bere na vědomí probíhající činnost Komise v oblasti takzvaných cenných papírů zajištěných státními dluhopisy (sovereign bond-backed securities – SBBS) jako možný způsob, jak přispět k řešení této problematiky; připomíná, že SBBS by neměly představovat formu sdílení dluhu; domnívá se, že příspěvky od účastníků trhu by mohly pomoci zajistit zájem trhu o SBBS;
12. zdůrazňuje, že je zapotřebí se nedostatky zjištěnými v interních modelech zabývat, aby bylo možné znovu nastolit jejich důvěryhodnost a dosáhnout rovných podmínek na trhu napříč institucemi; poukazuje v tomto ohledu na externí výzkumnou zprávu „What conclusions can be drawn from the EBA 2016 Market Risk Benchmarking Exercise? (Jaké závěry lze vyvodit ze srovnávací studie tržního rizika provedené EBA v roce 2016?)“, již nechalo vypracovat oddělení pro podporu správy ekonomických záležitostí Evropského parlamentu a v níž se mimo jiné uvádí, že „pokud jsou výsledky srovnávací studie EBA správné, interní modely pro tržní riziko, jež v současnosti užívají evropské banky, silně porušují zásadu rovných podmínek („Pokud různé banky drží totéž portfolio, měla by po nich být požadována stejná výše regulatorního kapitálu.“)“; konstatuje v této souvislosti, že Basilejský výbor pro bankovní dohled schválil pozměňovací návrhy k dokončení rámce Basilej III, stejně jako posouzení jeho dopadu na bankovní sektor EU ze strany EBA; připomíná, že by dohoda neměla vyústit ve značné navýšení kapitálových požadavků na úrovni EU ani oslabit schopnost bank financovat reálnou ekonomiku, a to zejména malé a střední podniky; vítá činnost, kterou vykonala ECB při posuzování přiměřenosti interních modelů včetně vypracování nových pokynů pro cílený přezkum interních modelů za účelem řešení různorodých rizikových vah uplatňovaných na rizikově vážená aktiva stejné třídy jednotlivými úvěrovými institucemi; vítá konečně práci, kterou orgán EBA odvedl v rámci svých srovnávacích studií; má za to, že kapitálové postavení bank lze posílit mimo jiné omezováním výplat dividend a posílením vlastního kapitálu a že je a nadále by mělo zůstat prioritou posílit celkové finanční postavení evropských bank;
13. zdůrazňuje, že návrhy mezinárodních subjektů by měly do evropského práva být převedeny takovým způsobem, který zohledňuje specifické rysy evropského bankovního sektoru;
14. zdůrazňuje, že zejména pokyny BCBS by neměly být v evropském právu prováděny 1:1, aniž by byly dostatečně zohledněny specifické rysy evropského bankovního systému a aniž by byla dostatečně zohledněna zásada přiměřenosti;
15. připomíná zásadu oddělení mezi funkcí měnové politiky a dohledovou funkcí SSM a považuje její dodržování za zásadní, s cílem zamezit střetu zájmů; zastává názor, že tato zásada byla obecně účinně dodržována; domnívá se, že testem, který se má používat, aby se určila vhodnost sdílených služeb, je politický význam úkolů, které jsou prováděny; domnívá se proto, že sdílené služby nejsou problematické, pokud se zabývají otázkami, jež nejsou kritické ve smyslu tvorby politiky, ale mohly by vést k obavám a vyžadovat si další záruky tam, kde a kdy tomu tak není;
16. zastává názor, že zapojení více pracovníků ECB do kontrol na místě by mohlo přispět k dalšímu posílení nezávislosti bankovního dohledu nad vnitrostátními pohnutkami;
17. bere na vědomí balíček opatření pro reformu bankovnictví, jehož návrh předložila Komise v listopadu 2016; zdůrazňuje význam zrychleného řízení, které vedlo k dohodě o postupném zavedení mezinárodního standardu účetního výkaznictví (IFRS) 9, jakož i přechodná opatření pro osvobození od limitu velkých expozic stanoveného pro expozice týkající se určitého dluhu veřejného sektoru v členských státech vyjádřeného v měnách kteréhokoli členského státu (nařízení (EU) 2017/2395) pro předcházení „lavinovému efektu“ na regulatorní kapitál úvěrových institucí; bere však na vědomí stanoviska ECB a EBA, že existence přechodných ujednání by neměla zbytečně zdržovat provedení standardu IFRS 9; zdůrazňuje, že je zapotřebí sledovat dopad standardu IFRS 9 na povahu a přidělování úvěrů bankami, jakož i možné procyklické efekty plynoucí z citlivosti parametrů úvěrového rizika k cyklickému vývoji; vyzývá orgány ESRB a jednotný mechanismus dohledu, aby tyto otázky prověřily; žádá orgány EBA a BIS, aby předložily vhodné pokyny v tomto ohledu;
18. upozorňuje na to, že instituce mají povinnost, aby v rámci pravidel pro dohled předkládaly řadu podobných zpráv v různých formátech různým orgánům, a že to představuje podstatnou další zátěž; požaduje proto vytvoření jednotného systému podávání zpráv, podle něhož by otázky všech příslušných orgánů shromáždilo ústřední kontaktní místo, předložilo by je institucím pod dohledem a poté by shromážděné údaje předalo příslušným orgánům; zdůrazňuje, že by to mohlo být prostředkem k předcházení duplicitním otázkám a žádostem o totožné údaje, což by výrazně snížilo administrativní zátěž bank i příslušných orgánů a zároveň by to zlepšilo účinnost dohledu;
19. uznává, že vysoké náklady na provádění požadavků v oblasti dohledu mohou být obzvláště obtížné pro malé banky; je přesvědčen, že zásada proporcionality by mohla být lépe zohledňována v některých dohledových režimech ECB, když vykonává svou činnost bankovního dohledu; zdůrazňuje proto, že je naléhavě třeba zvýšit úsilí o zlepšení přiměřenosti bankovního dohledu ve vztahu k malým institucím s nízkým rizikem; zdůrazňuje, že zlepšení přiměřenosti v žádném případě neznamená snížení standardů v oblasti dohledu, ale naopak pouze snížení administrativní zátěže, například pokud jde o požadavky na podávání zpráv a zveřejňování; vítá tudíž odpověď Komise na výroční zprávu o bankovní unii za rok 2016, ve které sdílí názor Parlamentu, že by se požadavky na podávání zpráv měly zefektivnit, stejně jako snahy Komise o zavedení větší přiměřenosti v dohledu;
20. připomíná, že možnosti a diskreční pravomoci stanovené v právních předpisech EU týkajících se bankovního dohledu musí být co nejvíce harmonizovány; je přesvědčen, že musí být co nejvíce přechodné a být zrušeny, jestliže již nebudou potřebné, aby každodenní práce evropských a vnitrostátních orgánů dohledu nebyla nadměrně komplikovaná;
21. zdůrazňuje, že by měl regulační rámec obsáhnout konkrétní provozní zásady a respektovat specifické poslání kooperativních a vzájemných bank, a rovněž orgány dohledu by měly mít tyto skutečnosti na zřeteli a promítnout je do svých postupů a uplatňovaného přístupu;
22. připomíná své usnesení ze dne 17. května 2017(8) k finančním technologiím („fintech“); domnívá se, že subjekty v oblasti finanční technologie, které vyvíjejí stejné činnosti jako jiné subjekty finančního systému, se musí v tomto ohledu řídit stejnými pravidly fungování; požaduje v této souvislosti, aby byl přijat přístup k finančním technologiím, který bude zaručovat přiměřenou rovnováhu mezi ochranou spotřebitelů, udržováním finanční stability a podporou inovací; v této souvislosti bere na vědomí činnost Komise, navrhované začlenění technologických inovací do mandátů evropských orgánů dohledu a veřejné konzultace k návrhu pokynů ECB k posouzení žádostí o vydání licence finančně technologickým bankám;
23. uznává, že nárůst digitalizace všech aspektů bankovnictví vedl i k podstatně větší zranitelnosti bank vůči všem rizikům v oblasti kybernetické bezpečnosti; zdůrazňuje, že za svou kybernetickou bezpečnost jsou odpovědné především samotné banky; zdůrazňuje zásadní roli kybernetické bezpečnosti bankovních služeb a potřebu podnítit finanční instituce, aby byly při ochraně údajů spotřebitelů a zajišťování kybernetické bezpečnosti velmi ambiciózní; vyzývá orgány dohledu, aby důkladně sledovaly a vyhodnocovaly rizika v oblasti kybernetické bezpečnosti, a vyzývá i finanční instituce v celé EU, aby byly při ochraně údajů spotřebitelů a zajišťování kybernetické bezpečnosti velmi ambiciózní; vítá iniciativu ECB, která ukládá bankám, nad nimiž vykonává dohled, povinnost podávat zprávy o významných kybernetických útocích prostřednictvím služby upozornění v reálném čase, a rovněž vítá inspekce jednotného mechanismu dohledu (SSM) na místě za účelem dohledu nad kybernetickou bezpečností; vyzývá jednotný mechanismus dohledu ke zvýšení jeho úsilí a k tomu, aby z kybernetické bezpečnosti formálně učinil jednu za svých nejvyšších priorit;
24. vítá činnost orgánů EBA, ESMA a SSM v oblasti podpory sbližování dohledu v souvislosti s odchodem Spojeného království z EU s cílem omezit vznik rizika regulačních a dozorových arbitráží; je přesvědčen, že jakýkoli model spolupráce v oblasti dohledu, který má být vytvořen mezi EU a Spojeným královstvím, by měl respektovat finanční stabilitu EU a její režim regulace a dohledu a jeho uplatňování; připomíná důležitost připravenosti a odpovídajícího pohotovostního plánování bankami pro zmírnění rušivých účinků, které bude mít brexit; je znepokojen tím, že některé banky, zejména ty menší, mohou zaostávat ve svých přípravách na brexit, a vyzývá je, aby zintenzivnily svou práci; připomíná, že proces získávání bankovních licencí a zajištění toho, aby byly interní modely bank schváleny, trvá několik let a to je potřebné zohlednit;
25. bere na vědomí návrhy na přezkum Evropského systému dohledu nad finančním trhem, včetně návrhu souhrnného aktu pozměňujícího řízení, financování a pravomoci evropského orgánu dohledu;
26. je znepokojen vývojem, který poukazuje na trendy bankovních skupin používat stále složitější struktury a subjekty, které vykonávají převážně stejné činnosti jako banky, ale unikají bankovnímu dohledu; bere v tomto ohledu na vědomí návrh Komise o investičních podnicích, který by měl přispět k vytvoření rovných podmínek mezi investičními podniky a úvěrovými institucemi a k odstranění právních mezer, které by mohly dovolovat použití velkých investičních podniků k obcházení regulačních požadavků v oblasti bankovnictví;
27. je znepokojen rozmachem stínového bankovnictví v Evropské unii; bere na vědomí zprávu Monitor stínového bankovnictví EU Evropské rady pro systémová rizika z roku 2017, která zdůrazňuje několik rizik a slabých míst, jež je nutné sledovat v systému stínového bankovnictví v EU; vyzývá proto k přijetí koordinovaných opatření k řešení těchto rizik s cílem zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž a finanční stabilitu; uznává však, že od doby finanční krize byly zavedeny politiky k řešení rizik finanční nestability vyplývající ze stínového bankovnictví; vybízí orgány, aby pokračovaly v bdělém sledování a řešily nově se objevující rizika pro finanční stabilitu a doplňovaly jakékoli kroky pro oblast regulace bankovního sektoru odpovídající regulací stínového bankovního sektoru; s politováním konstatuje, že Komise se tímto problémem ve svých odpovědích na zprávu z loňského roku nezabývala(9);
28. domnívá se, že i když jsou žádoucí jistá zlepšení, zejména pokud jde o komunikaci a transparentnost, představuje bankovní unie i nadále pozitivní a zásadní změnu pro členské státy, které používají euro; připomíná, že bankovní unie je otevřena všem členským státům; vybízí všechny členské státy, které dosud nepřijaly euro, aby učinily všechny kroky nezbytné ke vstupu do bankovní unie, tak aby mohlo dojít k jejímu postupnému sladění s celým vnitřním trhem;
29. vítá dosažený pokrok, když bylo umožněno přenést některé pravomoci v oblasti rozhodnutí o způsobilosti a bezúhonnosti na základě rozhodnutí ECB z června 2017; znovu opakuje, že je zapotřebí změna regulací s cílem umožnit snazší a rozsáhlejší přenesení rozhodovacích pravomocí v jistých běžných věcech z dozorčí rady na příslušné úředníky; uvítal by změnu, jež by přispěla k efektivnějšímu a účinnějšímu bankovnímu dohledu ECB; vyzývá ECB, aby přesně stanovila cíle a právní rámec pro přenesení rozhodovacích pravomocí;
Řešení krize bank
30. vítá první případ uplatňování nového režimu řešení krizí v roce 2017; je znepokojen vysokým počtem právních žalob podaných u Tribunálu EU v souvislosti s tímto případem; žádá Komisi, aby posoudila, zda a jak by v tomto ohledu mohlo dojít k ohrožení účinnosti nového režimu řešení krize bank, čímž by byl rámec pro řešení krize bank v podstatě nepoužitelný; vyzývá Jednotný výbor pro řešení krizí a Komisi, aby společně zveřejnily shrnutí otázek, které byly prostřednictvím žalob nejvíce napadány; je přesvědčen, že bankovní případy z roku 2017 vyvolaly pochybnosti ohledně transparentnosti a komunikace a žádá u budoucích rozhodnutí o opatřeních k řešení krize bank více transparentnosti, včetně toho, aby byl za jasných a odpovídajících podmínek zajištěn přístup poslanců Evropského parlamentu ke klíčovým dokumentům, jež byly podkladem k rozhodnutím o opatřeních k řešení krize bank, jako byly oceňovací zprávy vypracované nezávislými znalci, aby bylo možné předem lépe porozumět režimu řešení krize bank; vyzývá spolutvůrce právních předpisů, aby se poučili z bankovních případů z roku 2017 a vzali je v úvahu při spolurozhodování o návrzích Komise o celkové kapacitě pro absorpci ztrát (TLAC) a minimálním požadavku na kapitál a způsobilé závazky (MREL) a o nástroji pro uložení moratoria;
31. je znepokojen nesouladem mezi pravidly státní podpory a právními předpisy Unie, pokud jde o schopnost systémů pojištění vkladů podílet se na řešení krize bank, jak je stanoveno ve směrnici o ozdravných postupech a řešení krize bank a ve směrnici o systémech pojištění vkladů, jak je uvedeno v předchozí zprávě(10); vyzývá Komisi, aby znovu zvážila svůj výklad pravidel státní podpory, pokud jde o čl. 11 odst. 3 a čl. 11 odst. 6 směrnice o systémech pojištění vkladů, tak, aby bylo zaručeno skutečné provádění preventivních a alternativních opatření stanovených evropským tvůrcem právních předpisů; je přesvědčen, že v bankovních případech z roku 2017 bylo potvrzeno, že, jak stanoví směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank, členské státy mohou pokračovat v běžném úpadkovém řízení, které může za jistých podmínek doprovázet „podpora na likvidaci“; domnívá se, že příčinou vzniku příležitostí k vedení í arbitráže odhalených v rámci nedávných případů řešení krize bank je rozdíl v pravidlech státní podpory uplatňovaných podle režimu řešení krizí a vnitrostátní právní úpravy úpadku; vyzývá proto Komisi, aby provedla přezkum rámců pro úpadky bank v Unii včetně sdělení o bankovnictví z roku 2013, aby bylo možné vyvodit ponaučení z případů v odvětví bankovnictví za rok 2017;
32. připomíná, že směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank byla koncipována k zajištění kontinuity zásadních funkcí, zabránění nepříznivým dopadům na finanční stabilitu, ochraně veřejných finančních prostředků minimalizováním toho, aby se instituce v selhání spoléhaly na mimořádnou veřejnou finanční podporu, a ochraně pojištěných vkladatelů, investorů a finančních prostředků a aktiv klientů; připomíná, že mimořádná opatření veřejné podpory mohou být využívána jen k nápravě „závažného narušení ekonomiky“ a „zachování finanční stability“ a „nemohou sloužit jako prostředek snižování ztrát, které určitá instituce utrpěla nebo v blízké budoucnosti pravděpodobně utrpí“; domnívá se, že by mimořádnou veřejnou finanční podporu měla případně rovněž doplňovat nápravná opatření; vyzývá Komisi, aby co nejdříve provedla přezkum uvedený v čl. 32 odst. 4 posledním pododstavci směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank, jenž měl proběhnout již v roce 2015; konstatuje, že preventivní rekapitalizace je nástrojem pro řešení bankovních krizí;
33. vyzývá Komisi, aby na ročním základě přezkoumávala, zda požadavky pro uplatnění čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU ohledně možnosti státní podpory ve finančním sektoru jsou nadále plněny;
34. vyzývá Komisi, aby vyhodnotila, zda měl od doby počátku krize bankovní sektor prospěch z implicitních dotací a státní podpory, kterých se bankám dostane prostřednictvím nekonvenčních způsobů podpory likvidity;
35. vítá skutečnost, že Jednotný výbor pro řešení krizí stanovil jako prioritu zlepšení způsobilosti úvěrových institucí k řešení krize, stejně jako pokrok dosažený směrem ke stanovení závazných cílů ohledně minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky (MREL) na konsolidované úrovni; zdůrazňuje význam funkčních a důvěryhodných plánů řešení krize bank a v této souvislosti připouští problémy, které by strategie zahájení řešení krize mohly představovat pro finanční stabilitu hostitelských zemí, nebudou-li tyto strategie řádně vypracovány; zdůrazňuje, že je nutné mít účinný režim k řešení porušení tohoto požadavku a že minimální požadavek MREL by měl zohledňovat obchodní modely institucí za účelem zajištění způsobilosti těchto institucí k řešení krize; vyzývá Jednotný výbor pro řešení krizí, aby předložil vyčerpávající seznam překážek způsobilosti k řešení krize vyskytujících se ve vnitrostátních nebo evropských právních předpisech; zdůrazňuje, že přezkum směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank v žádném případě nesmí zaostávat za mezinárodně dohodnutými standardy;
36. vítá dohodu, které bylo dosaženo ohledně další harmonizace pořadí priorit u nezajištěných dluhových nástrojů prostřednictvím směrnice (EU) 2017/2399; požaduje, aby ji členské státy urychleně provedly, umožnily tak bankám vydávat dluhopisy nové úpadkové třídy a vytvářet tak požadované kapitálové rezervy; opakuje svůj postoj, jak je popsán v předchozí zprávě(11), že nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů by měly být prodávány především vhodným investorům, kteří mohou absorbovat možné ztráty, aniž by tím bylo ohroženo jejich dobré finanční postavení; doporučuje tedy, že by orgány pro řešení krize bank měly sledovat, do jaké míry nástroje připadající do úvahy pro rekapitalizaci z vnitřních zdrojů jsou v držbě profesionálních investorů, a rovněž to, že by orgán EBA měl každoročně zveřejňovat informace o těchto částkách a v případě potřeby vydávat varování a doporučení ohledně kroků k nápravě;
37. bere na vědomí aktuální legislativní návrhy na provedení celkové kapacity pro absorpci ztrát (TLAC) v právních předpisech Unie, jejichž cílem je snižování rizik v evropském bankovním sektoru;
38. připomíná, že podstata mezivládní dohody o Jednotném fondu pro řešení krizí má být nakonec začleněna do právního rámce Unie; připomíná, že fiskální pojistka je klíčová pro zajištění důvěryhodného a účinného rámce pro řešení krize bank v bankovní unii a schopnost čelit systémové krizi v bankovní unii, jakož i k tomu, aby se předešlo veřejně financované rekapitalizaci bank; bere na vědomí návrh Komise na přeměnu Evropského mechanismu stability na Evropský měnový fond, který by zastával funkci fiskální pojistky pro Jednotný fond pro řešení krizí;
39. vítá práci, kterou při budování svých kapacit pro řešení krizí bank na úrovni Unie odvedl Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB); konstatuje však, že plánování řešení krizí představuje v současné době stále ještě nedokončenou probíhající práci; konstatuje rovněž, že Jednotný výbor pro řešení krizí trpí značným nedostatkem personálu; vyzývá Jednotný výbor pro řešení krizí, aby zintenzivnil své úsilí v oblasti přijímání zaměstnanců, a vnitrostátní orgány, aby výboru poskytovaly k dispozici své zaměstnance jako vyslané odborníky; připomíná v této souvislosti, že v Jednotném výboru pro řešení krizí je potřebná odpovídající rovnováha mezi zaměstnanci z centrální úrovně a zaměstnanci z vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize, jakož i jasné rozdělení práce mezi výborem a vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize; vítá v tomto ohledu kroky, které výbor SRB učinil při rozdělování úloh a úkolů v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí; poukazuje na to, že kromě bank, na které přímo dohlíží ECB, má Jednotný výbor pro řešení krizí přímou odpovědnost i za významné přeshraniční instituce; vyzývá členské státy, vnitrostátní příslušné orgány a ECB, aby jednaly takovým způsobem, který pro výbor SRB co nejvíce omezí dodatečnou zátěž a sníží složitost vyplývající z tohoto rozdílu v oblasti působnosti;
40. žádá, aby předem hrazené příspěvky do Jednotného fondu pro řešení krizí byly vypočítávány co nejtransparentnějším způsobem, na základě poskytnutí informací o metodě výpočtu, a s ohledem na potřebu harmonizovat informace o výsledcích výpočtu;
41. je znepokojen vlivem, jaký mohou mít rozhodnutí o opatřeních k řešení krize na strukturu bankovního systému; vyzývá Komisi, aby tuto záležitost pečlivě sledovala, podnikala další kroky v návaznosti na rozhodnutí, jež byla přijata, a pravidelně informovala Evropský parlament o svých zjištěních;
Pojištění vkladů
42. vítá rozhodnutí orgánu EBA každoročně zveřejňovat údaje, které získá podle čl. 10 odst. 10 směrnice o systémech pojištění vkladů; navrhuje zlepšit předkládání údajů, aby bylo možné přímé srovnání dostatečnosti finančního krytí napříč systémy pojištění vkladů; konstatuje však, že v několika systémech pojištění vkladů musí dojít k rychlému navýšení disponibilních finančních prostředků, aby bylo do 3. července 2024 dosaženo jejich cílových výší;
43. vyzývá orgán EBA, aby rozšířil své analýzy – kromě jiných hledisek – na mechanismy alternativních možností financování zavedené členskými státy podle čl. 10 odst. 9 směrnice o systémech pojištění vkladů a aby zveřejňovaly tyto analýzy souběžně s informacemi získanými podle čl. 10 odst. 10 směrnice o systémech pojištění vkladů;
44. upozorňuje na značný počet možností a případů vlastního uvážení ve směrnici o systémech pojištění vkladů; je přesvědčen, že k dosažení rovných podmínek v rámci bankovní unie je nezbytná další harmonizace pravidel použitelných na systémy pojištění vkladů;
45. připomíná, že ochrana vkladů je společným zájmem všech občanů EU a že bankovní unie je bez svého třetího pilíře nedokončená; v současné době projednává na úrovni výboru návrh evropského systému pojištění vkladů; bere v tomto ohledu na vědomí sdělení Komise ze dne 11. října 2017;
46. poukazuje na to, že stále probíhají diskuse o vhodném právním základu pro zřízení navrhovaného evropského fondu pojištění vkladů;
o o o
47. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské centrální bance, Jednotnému systému pro řešení krizí, vnitrostátním parlamentům a příslušným orgánům uvedeným v čl. 4 odst. 1 bodě 40 nařízení (EU) č. 575/2013.
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2017 o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2016, bod 48.
Odstřižení zdrojů příjmů pro džihádisty – cílená opatření proti financování terorismu
379k
57k
Doporučení Evropského parlamentu ze dne 1. března 2018 Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ohledně odstřižení zdrojů příjmů pro džihádisty – cílená opatření proti financování terorismu (2017/2203(INI))
– s ohledem na Mezinárodní úmluvu o potlačování financování terorismu z roku 1999,
– s ohledem na své usnesení ze dne 27. října 2016 o situaci v severním Iráku / Mosulu(1) a své usnesení ze dne 30. dubna 2015 o ničení kulturních památek příslušníky ISIS/Dá‘iš(2),
– s ohledem na globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1210/2003 ze dne 7. července 2003 o některých zvláštních omezeních hospodářských a finančních vztahů s Irákem a o zrušení nařízení (ES) č. 2465/96(3),
– s ohledem na globální protiteroristickou strategii Organizace spojených národů a rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1267 (1999), 1373 (2001), 1989 (2011), 2133 (2014), 2199 (2015), 2253 (2015) a 2368 (2017),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES(4),
– s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/101/ES (COM(2016)0450),
– s ohledem na prohlášení z Manámy o boji proti financování terorismu ze dne 9. listopadu 2014,
– s ohledem na osvědčené postupy Finančního akčního výboru (FATF) týkající se cílených finančních sankcí v souvislosti s terorismem a financováním terorismu,
– s ohledem na prohlášení FATF ze dne 24. října 2014 o boji proti financování teroristické organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIS) a na zprávu FATF z února 2015 o financování ISIS,
– s ohledem na jedenáctou zprávu o pokroku na cestě k bezpečnostní unii, kterou zveřejnila Komise dne 18. října 2017,
– s ohledem na „Dodatek k Alžírskému memorandu o osvědčených postupech pro předcházení a odmítnutí výhod plynoucích z únosů za účelem vymáhání výkupného ze strany teroristů“ přijatý v září 2015 na Globálním fóru pro boj proti terorismu,
– s ohledem na prohlášení skupiny G7 ze summitu v Taormině ze dne 26. května 2017 o boji proti terorismu a násilnému extremismu,
– s ohledem na nově zřízený zvláštní výbor pro boj proti terorismu,
– s ohledem na článek 16 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na články 7 a 8 Listiny základních práv EU týkající se ochrany osobních údajů,
– s ohledem na nařízení Rady (EU) 2015/827 ze dne 28. května 2015, kterým se mění nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii(5),
– s ohledem na akční plán Komise z února 2016 pro zesílení boje proti financování terorismu,
– s ohledem na zprávu Europolu o situaci a vývoji terorismu v EU v roce 2017 (Te-Sat),
– s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 26. června 2017 o posouzení rizik praní peněz a financování terorismu, která mají dopad na vnitřní trh a souvisejí s přeshraničními činnostmi (COM(2017)0340),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV(6),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV(7),
– s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. července 2017 o dovozu kulturních statků (COM(2017)0375),
– s ohledem na devátou zprávu o pokroku na cestě k bezpečnostní unii, kterou zveřejnila Komise dne 27. července 2017,
– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě ze dne 18. října 2017 s názvem „Jedenáctá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii“ (COM(2017)0608),
– s ohledem na článek 113 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0035/2018),
A. vzhledem k tomu, že jedním ze základních prvků boje proti terorismu je odstřihnout jej od jeho zdrojů financování, včetně skrytých okruhů podvodů a daňových úniků, praní peněz a daňových rájů;
B. vzhledem k tomu, že některé finanční prostředky mohou přicházet z evropských zemí za účelem jejich využití teroristickými organizacemi jinde ve světě, další finanční prostředky plynou ze zemí mimo Evropu a slouží k financování radikalizace a vlastních teroristických činů; vzhledem k tomu, že vnější a vnitřní dimenze boje proti terorismu jsou vzájemně provázány a odstřižení zdrojů financování terorismu by mělo být součástí širší strategie EU, která bude zahrnovat jak vnější, tak vnitřní bezpečnostní dimenzi;
C. vzhledem k tomu, že moderní komunikační sítě a zejména skupinové financování se ukázaly jako levný a účinný způsob získávání finančních prostředků k financování teroristických činností nebo na správu džihádistické sítě; vzhledem k tomu, že teroristické skupiny dokázaly pro svou činnost shromáždit ještě další finanční prostředky, a to s použitím útoků známých jako „phishing“ (podvodné online získávání informací) a krádežemi identity nebo nákupem údajů z ukradených kreditních karet na on-line fórech;
D. vzhledem k tomu, že finanční prostředky mohou být použity trojím způsobem: k teroristickým útokům vyžadujícím rozsáhlé financování; k jiným útokům, které, jakkoli jsou ve výsledku stejně brutální, vyžadují menší množství finančních prostředků; a k financování propagandy, která může inspirovat útoky „osamělých vlků“, které vyžadují jen minimální předběžné naplánování nebo finanční prostředky; vzhledem k tomu, že reakce musí být účinná při zamezování všem těmto případům;
E. vzhledem k tomu, že financování zákonného původu může být příjemcem odkloněno třetím stranám, jednotlivcům, skupinám, společnostem nebo subjektům s vazbami na teroristickou činnost;
F. vzhledem k tomu, že uvážíme-li, že terorismus je globální trestnou činností, musí být účinná reakce na něj rovněž globální a celostní, přičemž je naprosto zásadní koordinace mezi finančními institucemi, donucovacími orgány a soudními orgány a výměna relevantních informací o fyzických a právnických osobách a podezřelých aktivitách, ovšem se zřetelem k tomu, že ochrana soukromých údajů a respektování soukromí jsou důležitými základními právy;
G. vzhledem k tomu, že v důsledku úniků údajů v posledních letech se výrazně zvýšilo povědomí o souvislosti mezi praním peněz a daňovými úniky na jedné straně a organizovanou trestnou činností a financováním terorismu na straně druhé, a že se tyto otázky staly hlavním ohniskem mezinárodně politického zájmu; vzhledem k tomu, že – jak uvedla i Komise – nedávné zprávy ve sdělovacích prostředcích také hovořily o možném financování organizované trestné činnosti, včetně terorismu, z rozsáhlých podvodů při odvodech DPH a spotřební daně(8);
H. vzhledem k tomu, že téměř všechny jurisdikce členských států učinily financování terorismu předmětem trestního stíhání jako svébytný trestný čin;
I. vzhledem k tomu, že finanční údaje jsou významným nástrojem pro shromažďování zpravodajských informací s cílem analyzovat teroristické sítě a hledat způsoby, jak lépe narušit jejich operace; vzhledem k tomu, že je neustále zapotřebí odpovídající vymáhání dodržování právních předpisů, jejichž účelem je předcházet praní peněz a zamezit financování terorismu; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí komplexní a preventivní strategie založené na výměně základních informací a zlepšené spolupráci mezi finančními zpravodajskými útvary, zpravodajskými službami a donucovacími orgány zapojenými do boje proti financování terorismu; vzhledem k tomu, že tyto informace by měly zahrnovat vyvíjející se trendy v mezinárodním finančnictví, jako jsou bitmapové kódování, kódování SWIFT, kryptoměny a jejich odpovídající regulační mechanismy; vzhledem k tomu, že potírání financování terorismu v globálním měřítku musí zahrnovat globální standardy transparentnosti, pokud jde o skutečné konečné vlastníky právnických osob, svěřenských fondů a podobných uspořádání, aby osvětlilo finanční neprůhlednost, která napomáhá praní výnosů z trestné činnosti peněz a financování teroristických organizací a subjektů;
J. vzhledem k tomu, že je zapotřebí formalizovaná evropská platforma v rámci existujících struktur – která dosud existovala v neformální podobě –, jež by centralizovala shromažďování informací, které je nyní rozptýleno po 28 členských státech, a prostřednictvím níž mohou členské státy poskytovat informace o své míře angažovanosti a pokroku v boji proti financování terorismu; vzhledem k tomu, že tato výměna informací by měla být proaktivní;
K. vzhledem k tomu, že řada mezinárodních neziskových organizací, dobročinných spolků, dalších nadací, sítí a soukromých dárců, kteří mají – nebo tvrdí, že mají – sociální nebo kulturní cíle, položila základ pro finanční kapacity ISIS/Dá’iš, al-Káidy a dalších džihádistických organizací a funguje jako zástěrka pro nelegální praktiky; vzhledem k tomu, že zásadní důležitost má proto sledování těchto organizací, jejich zakladatelů, jejich činností a jejich vazeb na subjekty v EU, které jsou často rozsáhlé; vzhledem k tomu, že podpora, kterou poskytují šíření džihádistického radikalismu v Africe, na Blízkém východě, v Asii a Evropě, by měla být zablokována; vzhledem k tomu, že obzvláště alarmující je toto šíření na hranicích EU a v zemích, které jsou našimi sousedy a partnery; vzhledem k tomu, že plné uskutečnění doporučení Finančního akčního výboru v těchto oblastech Radou pro spolupráci v Zálivu a jejími členskými státy má zásadní význam pro boj proti globálnímu terorismu;
L. vzhledem k tomu, že globální síť získávání finančních prostředků al-Káidy je založena na darech pro dobročinné spolky a nevládní organizace, které komunikují s dárci přes sociální média a on-line fóra; vzhledem k tomu, že přes účty na těchto platformách byli příznivci žádáni, aby svým darem přispěli na džihád; vzhledem k tomu, že v posledních letech bylo teroristickými organizacemi vyvinuto několik aplikací pro inteligentní telefony s cílem maximalizovat dosah jejich působení a podněcovat k finančním darům příznivce, z nichž většina se nachází v zemích Perského zálivu;
M. vzhledem k tomu, že velmi malé státy a státy se špatnými výsledky při vytváření právního státu jsou obzvláště zranitelné a hrozí riziko, že se stanou základnami pro financování terorismu;
N. vzhledem k tomu, že zpravodajské informace naznačují, že instituce a jednotlivci v Perském zálivu stále poskytují finanční a logistickou podporu ISIS/Dá‘iš, al-Káidě a a dalším radikálním skupinám; vzhledem k tomu, že bez tohoto financování by mnohé z těchto teroristických skupin nebyly soběstačné;
O. vzhledem k tomu, že ISIS/Dá‘iš a al-Káida se staly finančně soběstačnými; vzhledem k tomu, že se ISIS/Dá‘iš a al-Káida pokoušejí zajistit tok svých peněz do Sýrie a Iráku prostřednictvím vývozů ropy a investic do podniků, mj. přes peněžní a profesní kurýry, nezákonnými převody peněz a peněžními a profesními službami; vzhledem k tomu, že ISIS/Dá‘iš a al-Káida využívají k praní výnosů ze svých trestných činností koupě podniků a majetkových aktiv všeho druhu; vzhledem k tomu, že ISIS/Dá‘iš a al-Káida rovněž perou výnosy z odcizených starožitností a pašovaných uměleckých děl a artefaktů tím, že je prodávají v zahraničí, a to i na trzích v členských státech; vzhledem k tomu, že nelegální obchod se zbožím, střelnými zbraněmi, ropou, drogami, cigaretami a kulturními předměty a také obchodování s lidmi, otroctví, vykořisťování dětí, vydírání a vymáhání peněz za ochranu se staly způsoby, kterými získávají teroristické skupiny financování; vzhledem k tomu, že sílící vazby mezi organizovanou trestnou činností a teroristickými skupinami jsou pro Unii stále větší bezpečnostní hrozbou; vzhledem k tomu, že tyto zdroje by mohly umožnit ISIS/Dá‘iš a al-Káidě i nadále financovat trestné činy v budoucnu poté, co přijdou o své územní zisky v Sýrii a Iráku;
P. vzhledem k tomu, že na základě řady mezinárodních závazků s oporou v rezolucích Rady bezpečnosti OSN a ve vnitrostátních právních předpisech byl vydán mezinárodní zákaz placení výkupného; vzhledem k tomu, že v praxi tento zákaz OSN postrádá podporu hlavních signatářů, kteří před svými závazky v rámci boje proti terorismu upřednostňují okamžitou ochranu života, a tím umožňují financování teroristických organizací;
1. dává Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku tato doporučení:
a)
vyzývá členské státy a Komisi, aby považovaly odstřihnutí zdrojů financování teroristických sítí za klíčovou prioritu, neboť je účinným nástrojem k zabránění efektivnímu fungování těchto sítí; zastává názor, že při boji proti financování terorismu a obecněji proti teroristickým útokům jsou zásadní preventivní strategie založené na sdílení osvědčených postupů a výměně podezřelých a relevantních informací mezi zpravodajskými službami; vyzývá proto zpravodajské služby členských států ke zlepšení koordinace a spolupráce vytvořením stabilní evropské zpravodajské platformy pro boj proti terorismu, a to v rámci stávajících struktur (např. Europol), aby nebyla vytvářena další agentura, s důkladným zaměřením na proaktivní výměnu informací o finanční podpoře pro teroristické sítě; domnívá se, že takováto platforma by vytvořila společnou databázi údajů o fyzických a právnických osobách a podezřelých transakcích; zdůrazňuje, že vysoce hodnotné údaje shromážděné kteroukoliv vnitrostátní bezpečnostní agenturou by měly rychle předávány v okamžiku jejich zaznamenání v centrálním systému, který by měl mít povolení shromažďovat informace o státních příslušnících třetích zemí, se zvláštním zřetelem k možným dopadům na základní práva, a zejména na právo na ochranu osobních údajů a zásadu omezení účelu; zdůrazňuje, že dotčené informace musí mimo jiné obsahovat seznam bank, finančních institucí a obchodních subjektů jak v rámci Evropy, tak mimo ni, a také o třetích zemích, které mají nedostatky, pokud jde o boj proti financování terorismu; vyzývá Komisi, aby v souladu se směrnicí (EU) 2015/849 co nejdříve sestavila takovýto seznam na základě svých vlastních kritérií a analýzy; opakuje, že osoby přímo či nepřímo odpovědné za páchání, organizaci nebo podporu teroristických činů se musí ze svého jednání zodpovídat;
b)
vyzývá evropské země, jak členské státy EU, tak třetí země, k financování programů sloužících ke sdílení osvědčených postupů mezi zpravodajskými službami, včetně vyšetřování a analýzy metod používaných teroristy a teroristickými organizacemi k získávání a převodům finančních prostředků na teroristické účely; doporučuje čtvrtletně vydávat vyhodnocení veřejných hrozeb, která budou souběžně vycházet ze zpravodajských informací a informací shromážděných Europolem a Střediskem EU pro analýzu zpravodajských informací (INTCEN); vyzývá členské státy, aby zajistily zpravodajským službám dostatečné financování a lidské zdroje;
c)
zdůrazňuje, že – jak připomněl Finanční akční výbor (FATF), který vypracoval strategii pro boj proti financování terorismu – je nanejvýš důležité zlepšit a zrychlit sdílení informací mezi finančními zpravodajskými útvary, bezpečnostními silami, donucovacími orgány a zpravodajskými službami v rámci jejich jurisdikcí, mezi různými jurisdikcemi a v soukromém sektoru, zvláště v bankovnictví;
d)
vítá propojení Rady pro spolupráci v Zálivu s FATF; vyzývá Komisi a ESVČ, aby aktivně vyzývaly partnery EU, zejména Radu pro spolupráci v Zálivu a její členské státy, aby plně uskutečnily doporučení FATF týkající se odstranění nedostatků v oblasti boje proti praní peněz a boje proti financování terorismu, a aby nabídly technickou pomoc v zájmu dosažení pokroku v těchto oblastech;
e)
vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby podpořila úsilí FATF a aby učinila boj proti financování terorismu svou prioritou, zejména aby zjistila, které členské státy OSN mají strategické nedostatky, pokud jde o boj proti praní peněz a proti financování terorismu, a aby s nimi spolupracovala na odstraňování těchto nedostatků;
f)
vyzývá k posílení spolupráce mezi Europolem a hlavními strategickými partnery EU, kteří hrají celosvětově klíčovou úlohu v boji proti terorismu; je přesvědčen, že užší spolupráce by umožnila lépe předcházet teroristickým finančním centrům, odhalovat je a reagovat na ně; vyzývá členské státy, aby vycházejíce z činnosti Europolu lépe využívaly neformální síť evropských finančních zpravodajských jednotek (FIU.net), a to tím, že provedou pátou směrnici o boji proti praní peněz a přijmou regulační opatření k řešení dalších otázek vyplývajících z odlišného statusu a pravomocí finančních zpravodajských jednotek, zejména s cílem usnadnit koordinaci a výměnu informací jak mezi finančními zpravodajskými jednotkami, tak mezi finančními zpravodajskými jednotkami a orgány činnými v trestním řízení za účelem sdílení dotčených informací s evropskou zpravodajskou platformou pro boj proti terorismu;
g)
připomíná, že zásadní význam mají posílený politický dialog, zvýšená finanční pomoc a podpora budování kapacit pro boj proti terorismu ze strany partnerů EU, kteří stojí v přední linii boje proti terorismu;
h)
vyzývá členské státy EU, aby více sledovaly podezřelé organizace, které se zapojují do tohoto druhu činností, jako jsou nezákonný obchod, pašování, padělání a podvodné praktiky, a sestavily za tímto účelem společné vyšetřovací týmy s Europolem, a usnadnily tak donucovacím orgánům přístup k podezřelým transakcím při současném zohlednění zásady proporcionality a práva na soukromí; vyzývá členské státy, aby za tímto účelem posílily odbornou přípravu a specializaci vyšetřovatelů; vyzývá Komisi, aby podporovala a odpovídajícím způsobem financovala rozvoj vzdělávacích programů pro donucovací a soudní orgány v členských státech;
i)
vyzývá členské státy a Komisi, aby každoročně podávaly zprávu o dosaženém pokroku a přijatých opatřeních týkajících se boje proti financování terorismu, a zejména o úsilí o omezení financování ISIS/DÁ’IŠ; připomíná, že některé členské státy se více než jiné věnují vyhledávání financování terorismu, a proto by nejlepší reakcí mělo být zvýšení sdílení informací, a to zejména pokud jde o účinnost již zavedených opatření;
j)
vítá návrh Komise na vytvoření rejstříků bankovních účtů a na usnadnění přístupu k nim ze strany finančních zpravodajských jednotek a dalších příslušných orgánů zabývajících se bojem proti praní peněz a financování terorismu; konstatuje, že Komise brzy navrhne iniciativu, která umožní donucovacím orgánům širší přístup k těmto rejstříkům; zdůrazňuje, že při výměně informací o bankovních účtech je třeba dodržovat pravidla policejní a soudní spolupráce, zejména v rámci trestního řízení; v této souvislosti vyzývá členské státy, které dosud neprovedly směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech, aby tak co nejdříve učinily;
k)
žádá členské státy, aby přijaly nezbytná legislativní opatření, kterými zajistí, aby banky pečlivě kontrolovaly předplacené debetní karty, tak aby bylo možné na ně doplnit prostředky pouze pomocí bankovních převodů z účtů, jejichž držitelé jsou osobně identifikovatelní; zdůrazňuje význam přiřazovacího řetězce (attribution chain), který by zpravodajským službám umožnil určit, zda skutečně hrozí, že transakce bude použita k teroristickým nebo jiným závažným trestným činům; dále vyzývá členské státy, aby přijaly nezbytná opatření, jimiž co nejvíce usnadní otevření účtu všem osobám, které se nacházejí na jejich území;
l)
zdůrazňuje, že je nutné zrušit všechny typy daňových rájů, které umožňují praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky, neboť mohou hrát klíčovou roli ve financování teroristických sítí; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby bojovaly proti daňovým únikům, a naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla a provedla opatření k zajištění přísné kontroly finančních toků a daňových rájů;
m)
poukazuje na úspěšnou spolupráci se Spojenými státy a dalšími partnery a na užitečnost informací získaných prostřednictvím dohody mezi EU a USA týkající se sdílení informací z programu USA nazvaného Terrorism Financing Tracking Program (TFTP); vyzývá Komisi, aby navrhla vytvoření vlastního evropského systému v této oblasti, který by doplnil současný rámec a vyřešil současné mezery, zejména co se týče SEPA, přičemž by se zajistila rovnováha mezi bezpečností a svobodami jednotlivců; připomíná, že na tento vnitroevropský systém by se vztahovaly evropské normy v oblasti ochrany údajů;
n)
vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a členské státy, aby ve spolupráci s koordinátorem EU pro boj proti terorismu vypracovaly seznam osob a subjektů, které působí v rámci režimů, jež nejsou dostatečně transparentní a vykazují vysokou míru podezřelých finančních aktivit a u nichž je prokázáno, že příslušné orgány nečiní náležité kroky, zejména jsou-li napojeny na džihádistický radikalismus; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a členské státy, aby ve svých vztazích s daným státem zohlednily zapojení státu do financování terorismu;
o)
vyzývá Radu EU, aby zintenzívnila ukládání selektivních sankcí a dalších omezujících opatření namířených proti všem osobám a subjektům, které jakýmkoliv způsobem zpřístupňují hospodářské zdroje ISIS/DÁ’IŠ, al-Káidě a dalším džihádistickým skupinám; žádá o zmrazení finančních prostředků a jiných finančních aktiv nebo hospodářských zdrojů těchto osob, skupin, podniků a subjektů (včetně prostředků pocházejících z majetku, který je jimi nebo osobami jednajícími jejich jménem nebo pod jejich vedením vlastněn nebo přímo či nepřímo kontrolován); s uspokojením bere na vědomí zřízení výboru Rady bezpečnosti OSN pověřeného dohledem nad uplatňováním sankcí; poznamenává, že všechny členské státy jsou vázány rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2253(2015) k tomu, aby v případě blokování finančních prostředků nebo aktiv ISIS/DÁ’IŠ, Al-Káidy a spřízněných osob, skupin, podniků a subjektů jednaly rychle; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby podpořila výzvu Rady bezpečnosti OSN k členským státům OSN, aby se intenzivně a rozhodně snažily o přerušení toku finančních prostředků a dalších finančních aktiv a hospodářských zdrojů v případě jednotlivců a subjektů, které jsou na seznamu sankcí proti ISIS/DÁ’IŠ a Al-Káidě;
p)
vyzývá členské státy EU, aby vytvořily kontrolní a clearingový systém, který zajistí, aby místa určená pro náboženské obřady či vzdělávání, organizace, střediska, kulturní spolky a podobné subjekty v případě důvodného podezření z vazby na teroristické skupiny podrobně uváděly, od koho získávají finance a jak obdržené prostředky rozdělují jak v rámci EU, tak mimo EU, a soustředily v jedné databázi zřízené se všemi odpovídajícími zárukami všechny transakce, jež tyto subjekty zasílající finanční prostředky provedly; požaduje, aby byla v případě charitativních darů zavedena povinnost provést předchozí kontrolu původu peněz a jejich určení, existuje-li důvodné podezření na vazby na terorismus, aby se tak zabránilo tomu, že peníze budou úmyslně nebo z nedbalosti distribuovány k účelům financování terorismu; naléhavě žádá, aby byla všechna opatření prováděna v rámci zvláštních programů proti islamofobii s cílem zabránit nárůstu trestných činů z nenávisti a útoků na muslimy nebo veškerých rasistických a xenofobních útoků z důvodů náboženství či etnické příslušnosti;
q)
vyzývá členské státy, aby prováděly větší dohled nad tradičními způsoby převodu peněz (mj. tzv. systém hawala nebo čínský fei ch’ien) nebo systémy neformálních převodů hodnot a regulovaly je, zejména prostřednictvím probíhajícího procesu přijímání nařízení o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící (2016/0413(COD)), a zavedly povinnost pro osoby provádějící transakce oznamovat příslušným orgánům veškeré významné operace, které se pomocí těchto systémů provedou, přičemž je třeba při komunikaci se skupinami, jichž se tato opatření dotknou, zdůraznit, že cílem není stíhání tradičních neformálních převodů, nýbrž stíhání nelegálního obchodu spojeného s organizovanou trestnou činností, terorismem nebo zisky v průmyslové či obchodní oblasti plynoucími z praní špinavých peněz; v tomto ohledu vyzývá, aby:
i)
všichni zprostředkovatelé a/nebo osoby, které se podílejí na uvedené činnosti (kontroloři nebo směnárníci, překupníci a prostředníci, koordinátoři, pokladní a převodci), měli povinnost zaregistrovat se u příslušného vnitrostátního orgánu;
ii)
bylo povinné přiznávat a zdokumentovat všechny transakce způsobem, který usnadňuje předávání informací na požádání;
iii)
byly stanoveny a ukládány odrazující postihy pro zprostředkovatele a/nebo osoby, které se podílejí na nepřiznaných transakcích;
r)
žádá Komisi, aby navrhla právní předpisy nezbytné k lepšímu monitorování všech elektronických finančních transakcí a společností vytvářejících elektronickou měnu, včetně zprostředkovatelů, s cílem zabránit uživatelům, kteří neprokázali svou plnou totožnost, v převodu finančních prostředků, jak tomu může být v případě uživatelů veřejných sítí nebo anonymních internetových prohlížečů; v tomto ohledu zdůrazňuje, že převod kryptoměny na peněžní hotovost a naopak se musí povinně provádět prostřednictvím identifikovatelného bankovního účtu; vyzývá Komisi, aby provedla posouzení toho, jaké důsledky plynou z elektronických hazardních her, virtuálních měn, kryptoměn, finančních technologií a technologií blockchain z hlediska financování terorismu; dále vyzývá Komisi, aby zvážila možná opatření, včetně legislativních, která by vytvořila regulační rámec pro tyto záležitosti s cílem omezit využívání nástrojů k financování terorismu;
s)
vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily svůj dohled, pokud jde o regulaci a kontrolu obchodu se zlatem, drahokamy a drahými kovy, aby se tyto produkty nepoužívaly jako způsob financování teroristických činností; vyzývá k stanovení kritérií, na nichž by se členské státy dohodly a jež by členské státy následně dodržovaly; vyzývá Komisi a členské státy, aby zakázaly a sankcionovaly veškeré obchodní výměny (jak vývoz, tak dovoz) s oblastmi ovládanými džihádisty, s výjimkou zboží pro humanitární pomoc potřebnou pro podmaněné obyvatelstvo; vyzývá ke stíhání a sankcionování všech osob (fyzických či právnických), které se z nerozvážnosti či úmyslně podílejí jakoukoli formou na uvedených obchodech (ať už nákupem, prodejem, distribucí, zprostředkováním či jinak); poukazuje na zvláštní rizika financování terorismu prostřednictvím služeb převodu peněz; vyzývá členské státy, aby vytvořily posílené partnerství a spolupráci mezi osobami provádějícími služby převodu peněz a evropskými donucovacími orgány a aby vydaly obecné pokyny pro určení a řešení všech konkrétních překážek bránících sdílení informací o podezřelých převodech peněz;
t)
vítá návrh nařízení o dovozu kulturních statků a zdůrazňuje jeho význam při řešení nezákonného dovozu tohoto zboží za účelem financování terorismu; vyzývá Komisi, aby zavedla osvědčení sledovatelnosti pro umělecké a starožitné předměty, které vstupují na trh EU, zejména pokud se jedná o předměty, které pocházejí z území nebo míst ovládaných ozbrojenými nestátními subjekty nebo od organizací, skupin a jednotlivců zařazených na seznam teroristických organizací vedený EU; žádá Komisi, aby prohloubila spolupráci s mezinárodními organizacemi, jako jsou Organizace spojených národů, UNESCO, Interpol, Světová celní organizace a Mezinárodní rada muzeí, s cílem posílit boj proti nezákonnému obchodu s kulturními statky sloužícímu k financování terorismu; vyzývá členské státy, aby zřídily jednotky policie specializované na nelegální obchod s kulturními statky a koordinovaly je mezi sebou; vyzývá členské státy, aby uložily podnikům obchodujícím s uměním povinnost nahlásit jakoukoli podezřelou transakci a aby majitelům společností zabývajících se obchodem s uměleckými a starožitnými předměty, které se zapojí do nelegálního obchodu s tímto druhem předmětů, ukládaly za to, že se podílejí na financování terorismu z nedbalosti, účinné, přiměřené a odrazující sankce, včetně trestních sankcí, je-li to nutné; vyzývá Komisi, aby v mnoha větší míře podporovala třetí země, zejména země sousedící s EU, v jejich úsilí o potírání trestné činnosti a nelegálního obchodu, které slouží jako zdroj financování terorismu;
u)
vyzývá Komisi, aby navrhla opatření ke zvýšení transparentnosti původu, přepravy a zprostředkování zboží, zejména petrochemických produktů, s cílem posílit sledovatelnost a zastavit nevědomé financování teroristických organizací;
v)
vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost změny příslušných nařízení a směrnic, která by zajistila, aby finanční instituce měly povinnost požadovat zdůvodnění podezřelých transakcí zahrnujících malé i vysoké částky, s cílem monitorovat platby výkupného teroristickým organizacím; vyzývá členské státy, aby přijaly preventivní opatření zaměřená na hospodářské subjekty v rizikových oblastech s cílem pomoci jim provádět jejich činnost;
w)
žádá ESVČ, aby jmenovala odborníka v oblasti finančního zpravodajství v rámci nové mise SBOP v Iráku, a podpořila tak iráckou vládu v úsilí zaměřeném na to, aby aktiva ISIS/DÁ’IŠ a Al-Káidy nebyla vyvezena ze země, a poskytla iráckým orgánům pomoc při rozvíjení programů určených k boji proti praní peněz;
x)
žádá Komisi a členské státy, aby v rámci dialogu o boji proti terorismu, který vedou s partnerskými třetími zeměmi, soustředily své úsilí na policejní a soudní spolupráci a na výměnu údajů a osvědčených postupů s cílem posílit na globální úrovni součinnost v boji proti financování terorismu;
y)
vítá zřízení sítě odborníků pro boj proti terorismu v rámci delegací EU; vyzývá k posílení této sítě a k jejímu rozšíření do více regionů, zejména do oblasti Afrického rohu a jihovýchodní Asie; poukazuje na význam začlenění cílů boje proti terorismu do mandátů misí a operací EU v rámci SBOP, zejména v Libyi, v oblasti Sahelu a Afrického rohu a na Blízkém východě; naléhavě žádá ESVČ, aby jmenovala odborníky v oblasti finančního zpravodajství v rámci svých misí SBOP v zemích, které by mohly poskytovat útočiště teroristům, a v oblasti Sahelu, a účinně rozvinula úzkou spolupráci s místními vládami;
z)
žádá Komisi a členské státy, aby vynakládaly větší úsilí s cílem přimět partnerské třetí země k podepsání a ratifikaci Mezinárodní úmluvy o potlačování financování terorismu z roku 1999, která definuje určité zásady a normy pro vymýcení financování terorismu, a k jejímu účinnému provádění;
aa)
zdůrazňuje, že řešení a zmírnění sociálně-ekonomických křivd, podpora životaschopných států a zajištění dodržování lidských práv mají zásadní význam pro eliminaci živné půdy ISIS/DÁ’IŠ, Al-Káidy a dalších džihádistických skupin, a to i z hlediska jejich schopnosti finanční samostatnosti;
ab)
naléhavě žádá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a ESVČ, aby prohloubily spolupráci se zeměmi, ve kterých se nacházejí finanční prostředky pocházející z obchodu s drogami, obchodování s lidmi nebo nelegálního obchodu se zbožím, a se zeměmi původu nezákonně vyráběných cigaret, za účelem jejich zajištění;
ac)
naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a ESVČ, aby na mezinárodních fórech vedly iniciativy s cílem posílit transparentnost vlastnictví podniků, zejména prostřednictvím vytvoření veřejných registrů právnických osob, včetně společností, svěřenských fondů a nadací, a centrálního rejstříku bankovních účtů, finančních nástrojů, nemovitostí, smluv o životním pojištění a dalších relevantních aktiv, která by mohla být zneužita k praní peněz a financování terorismu;
ad)
vyzývá Radu a Komisi, aby vytvořily a uplatňovaly mechanismus ročního referenčního podávání zpráv Parlamentu o opatřeních přijatých členskými státy a Komisí proti financování terorismu;
ae)
naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a ESVČ, aby podpořily naše zahraniční partnery v jejich úsilí omezit na domácí půdě finanční toky směřující od soukromých osob k organizacím, které jsou považovány za poskytovatele pomoci a zdrojů teroristům;
af)
naléhavě vyzývá členské státy, aby rychle přijaly návrhy Komise na reformu DPH s cílem zabránit zločineckým organizacím v tom, aby hledaly mezery v evropském systému DPH za účelem financování terorismu a jiné trestné činnosti;
ag)
vítá návrh nařízení Komise o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a konfiskaci;
ah)
opakuje svůj postoj, že konfrontace a porážka ISIS/DÁ’IŠ, Al-Káidy a dalších džihádistických skupin, ať už v oblasti finanční, vojenské nebo ideologické, musí zůstat na předním místě bezpečnostní a obranné agendy; vyzývá ESVČ, aby využila svých diplomatických styků se státy v těchto regionech k tomu, aby zdůraznila, že se jedná o společný zájem EU a regionálních aktérů;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členským státům.
– s ohledem na 62. zasedání Komise OSN pro postavení žen, jeho hlavní téma „Výzvy a příležitosti pro dosažení rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen a dívek na venkově“ a jeho téma pro přezkum „Zapojení žen ve sdělovacích prostředcích a jejich přístup ke sdělovacím prostředkům a informačním a komunikačním technologiím a jejich dopad a význam jakožto nástroje k podpoře a emancipaci žen“,
– s ohledem na čtvrtou světovou konferenci o ženách, která se konala v září 1995 v Pekingu, na deklaraci a akční platformu pro posílení postavení žen přijaté v Pekingu a na následující výsledné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking +5, +10, +15, +20 o nových opatřeních a iniciativách pro provádění Pekingské deklarace a akční platformy, které byly přijaty dne 9. června 2000, 11. března 2005, 2. března 2010 a 9. března 2015,
– s ohledem na čl. 157 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o posílení postavení dívek v EU prostřednictvím vzdělávání(1),
– s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2016 o situaci uprchlic a žadatelek o azyl v EU(2),
– s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2017 o podpoře rovnosti žen a mužů v oblasti duševního zdraví a klinického výzkumu(3),
– s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2017 o ženách a jejich úloze ve venkovských oblastech(4),
– s ohledem na rezoluci OSN nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, která byla přijata na summitu OSN o udržitelném rozvoji dne 25. září 2015 v New Yorku,
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS(5),
– s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979,
– s ohledem na obecné doporučení č. 34 (2016) Výboru pro odstranění diskriminace žen o právech venkovských žen,
– s ohledem na úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) a na své usnesení ze dne 12. září 2017(6) o přistoupení EU k této úmluvě,
– s ohledem na Pařížskou dohodu ze dne 12. prosince 2015,
– s ohledem na článek 113 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0022/2018),
A. vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je jednou ze základních zásad Unie, kterou uznávají jak Smlouvy, tak Listina základních práv;
B. vzhledem k tomu, že pátým cílem udržitelného rozvoje OSN je dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek na celém světě, a že je třeba tento cíl plně začlenit do Agendy 2030, aby se dosáhlo pokroku u všech cílů udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že cíle udržitelného rozvoje zahrnují cíl „zdvojnásobit zemědělskou produktivitu a příjmy malých zemědělců, zejména žen“;
C. vzhledem k tomu, že Unie a její členské státy musí být hybateli posilování postavení žen a dívek a mají povinnost pracovat na dosažení plné rovnosti žen a mužů v Unii a prosazovat tento cíl i ve všech vnějších vztazích;
D. vzhledem k tomu, že sociální a hospodářská situace a životní podmínky se v posledních desetiletích podstatně změnily a mezi jednotlivými zeměmi se značně liší;
E. vzhledem k tomu, že chybějící vládní opatření bojující proti nerovnosti žen a mužů ohrožují již dosažený i budoucí pokrok v této oblasti; vzhledem k tomu, že vypořádání se s tradičními mocenskými vztahy mezi muži a ženami, stereotypy a názory je klíčem k posílení postavení žen a vymýcení chudoby;
F. vzhledem k tomu, že diskriminace žen se projevuje i u žen ve venkovském prostředí; vzhledem k tomu, že většina žen ve světě žije ve venkovských oblastech, a je proto vystavena vícenásobné diskriminaci na základě věku, třídy, etnického původu, rasy, zdravotního postižení a genderové identity;
G. vzhledem k tomu, že účast žen na trhu práce ve venkovských oblastech zahrnuje širokou škálu zaměstnání, která jdou nad rámec tradičního zemědělství;
H. vzhledem k tomu, že ženy ve venkovských oblastech jsou za tutéž práci často placeny méně než muži, jejich práce často není formálně uznávána, jako je tomu například u neplacené pečovatelské práce, a neprojevuje se v počtu žen, které by vlastnily zemědělské podniky; vzhledem k tomu, že ženy mají klíčový význam pro dosažení hospodářských a environmentálních změn a společenských změn, které jsou nezbytné pro udržitelný rozvoj;
I. vzhledem k tomu, že ženy žijící na venkově, které jsou často primárními poskytovateli péče ve svých rodinách a komunitách, se setkávají s řadou obtíží při přístupu k péči o děti a starší osoby pro členy své rodiny, což vede k tomu, že ženy nesou nepřiměřenou zátěž, která jim brání v začlenění do pracovního trhu; vzhledem k tomu, že poskytování kvalitních pečovatelských služeb je pro ženy zásadní a podporuje rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem
J. vzhledem k tomu, že ženy na venkově čelí mnoha omezením v přístupu k přiměřeným službám veřejného zdravotnictví s ohledem na omezenou mobilitu a nedostatečnou dopravu nebo nemožnost kontaktovat dopravce (například mobilním telefonem); vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí komplexní zdravotnické služby, které by se zabývaly fyzickým, psychickým i emočním stavem žen na venkově (např. v reakci na genderové násilí); vzhledem k tomu, že přístup k právům v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a ke vzdělávání je ve venkovských oblastech omezenější;
K. vzhledem k tomu, že udržení obyvatel ve venkovských oblastech – se zvláštním důrazem na oblasti s přirozenými omezeními – je pro společnost jako celek zásadní, neboť na tom závisí ochrana životního prostředí a krajiny;
L. vzhledem k tomu, že existuje přímá souvislost mezi genderovou nerovností a zhoršováním stavu životního prostředí;
M. vzhledem k tomu, že změna klimatu a její dopady mají konkrétní a nepřiměřený negativní důsledek na venkovské ženy a dívky; vzhledem k tomu, že ženy na venkově jsou rovněž vlivnými aktéry, pokud jde o přechod k udržitelnějšímu a ekologičtějšímu zemědělství, a mohou hrát důležitou úlohu při vytváření želených pracovních míst; vzhledem k tomu, že zajištění rovného přístupu žen v zemědělství k půdě a dalším produktivním zdrojům je klíčem k dosažení rovnosti žen a mužů a bezpečnosti potravin a k zavedení účinných politik v oblasti klimatu;
N. vzhledem k tomu, že mladé ženy ve venkovských oblastech i nadále trpí nerovností a vícenásobnou diskriminací; vzhledem k tomu, že je třeba přijmout opatření k prosazování skutečné rovnosti žen a mužů, aby existovalo více pracovních příležitostí, včetně samostatné výdělečné činnosti a pracovních míst v odvětvích přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky, které by jim umožňovaly zůstat ve venkovském prostředí, a tím zajišťovat generační obnovu a budoucnost zemědělského odvětví a venkovských oblastí;
O. vzhledem k tomu, že odvětví zemědělství, v němž ženy hrají důležitou úlohu, je klíčem k životaschopnosti venkovských oblastí a k posílení generační obnovy, sociální soudržnosti a hospodářského růstu; vzhledem k tomu, že by zemědělství mělo poskytovat bezpečné, výživné a zdravé potraviny; vzhledem k tomu, že by zemědělství mělo rovněž přispívat k diverzifikaci krajiny, ke zmírňování změny klimatu a k zachování biologické rozmanitosti a kulturního dědictví;
P. vzhledem k tomu, že výživa hraje významnou úlohu, pokud jde o vývoj a dobré životní podmínky dívek; vzhledem k tomu, že nedostatek zdravé výživy vede k tělesným a duševním problémům, jako jsou zaostávání růstu, neplodnost, apatie, únava nebo špatná koncentrace, čímž se snižuje hospodářský potenciál žen a má to vliv na blaho širší rodiny a komunity;
Q. vzhledem k tomu, že je nezbytné zapojit ženy z venkova do rozhodovacích orgánů veřejné sféry; vzhledem k tomu, že vyvážené zastoupení je nezbytné k dosažení rovnosti;
R. vzhledem k tomu, že v oblasti prevence pracovních rizik jsou muži a ženy vystaveni různým faktorům; vzhledem k tomu, že například výpočty při posuzování škodlivých účinků chemických látek často vycházejí z tělesné konstituce mužů – kteří mají obvykle vyšší podíl svalové hmoty – a někdy dokonce nezohledňují zvláštní doporučení pro těhotné nebo kojící ženy; vzhledem k tomu, že je tedy při přijímání opatření, která by zaručovala zdraví žen v zemědělském prostředí, třeba zohlednit různé faktory;
S. vzhledem k tomu, že diskriminace postihuje i ženy v odvětví sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že sdělovací prostředky hrají klíčovou úlohu pro celou společnost a že je proto žádoucí, aby ženy, které představují přinejmenším 50 % společnosti, se spravedlivým dílem zapojily do vytváření mediálního obsahu a rozhodování v rámci mediálních organizaci;
T. vzhledem k tomu, že úloha sdělovacích prostředků je pro podporu rovnosti žen a mužů zásadní, neboť média odrážejí a rovněž vytvářejí modely a normy chování a významně přispívají k utváření veřejného mínění a kultury;
U. vzhledem k tomu, že zpravodajství přispívá k obecnému chápání složité situace žen a mužů napříč všemi vrstvami společnosti;
V. vzhledem k tomu, že ženy a děti jsou neúměrně postiženy konflikty, což je příčinou nejvyššího podílu uprchlic a dětských uprchlíků jak v táborech, tak na cestách při hledání bezpečnosti;
W. vzhledem k tomu, že v mnoha společnostech ženy nemají stejný právní nárok na pozemky a majetek, což prohlubuje chudobu a omezuje hospodářský rozvoj žen;
X. vzhledem k tomu, že transsexuální ženy čelí nepřiměřené diskriminaci na základě svojí genderové identity;
Y. vzhledem k tomu, že předpokladem pro dosažení rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen je větší podpora sexuálního a reprodukčního zdraví a práv;
Z. vzhledem k tomu, že pokud jde o ženské a mužské role, staví sociální normy ženy do situace, kdy jsou zranitelnější, zejména pokud jde o jejich sexuální a reprodukční zdraví a škodlivé praktiky, jako jsou mrzačení ženských pohlavních orgánů či dětské sňatky, předčasné a vynucené sňatky;
1. doporučuje Radě:
Obecná doporučení pro posílení postavení žen a dívek
a)
potvrdit svůj pevný závazek uskutečňovat akční platformu přijatou v Pekingu;
b)
podporovat matky, které jsou podnikatelky ve venkovských oblastech, protože čelí specifickým výzvám; zdůrazňuje, že podpora podnikání u těchto žen může být nejen příkladem úspěšného sladění práce a rodinného života, ale sloužit také jako stimul pro nové pracovní příležitosti a zkvalitnění života ve venkovských oblastech a podnítit další ženy k tomu, aby realizovaly své vlastní projekty;
c)
ukončit veškeré formy diskriminace žen a dívek a potírat všechny druhy násilí, které jsou důsledkem této diskriminace a které představují závažné porušení jejich základních práv, přičemž toto porušování je přímým důsledkem takovéto diskriminace;
d)
zapojit všechny vlády a požadovat, aby vypracovaly programy zaměřené na vymýcení sexuálního a genderového násilí a škodlivých praktik, jako jsou dětské sňatky, předčasné a vynucené sňatky a mrzačení ženských pohlavních orgánů a obchodování s lidmi;
e)
vyzvat členské státy, aby bojovaly proti genderovým stereotypům a investovaly do přístupu žen a dívek k individualizovanému vzdělávání, celoživotnímu učení a odborné přípravě, zejména ve venkovských oblastech, a konkrétně v odvětvích vědy, technologií, inženýrství a matematiky a rovněž podnikání a inovací, neboť tyto oblasti jsou důležitými nástroji pro dosahování cílů udržitelného rozvoje a podporu rovnosti v zemědělství a potravinářství, v odvětví cestovního ruchu a v dalších odvětvích ve venkovských oblastech;
f)
vypracovat politiky zaměřené na vymýcení chudoby a zajištění přiměřené životní úrovně obzvláště zranitelných skupin, včetně žen a dívek, zejména prostřednictvím systémů sociálního zabezpečení;
g)
prosazovat informační, technická a podpůrná opatření a výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy v oblasti zavádění zaměstnaneckého statusu pro manželky, které pomáhají s podnikáním v oblasti zemědělství, aby mohly požívat individuálních práv, zejména práva na mateřskou dovolenou, sociálního pojištění v případě pracovního úrazu, přístupu k odborné přípravě a práva na pobírání starobního důchodu;
h)
odstranit genderové rozdíly v odměňování, rozdíly v celoživotních příjmech (výdělcích) a rozdíly v důchodech;
i)
vyzvat členské státy a regionální a místní orgány, aby zaručily univerzální přístup k odpovídající péči o děti a starší osoby ve venkovských oblastech;
j)
vyzvat členské státy, stejně jako regionální a místní orgány, aby zpřístupnily cenově dostupná a vysoce kvalitní zařízení a poskytovaly veřejné i soukromé služby pro každodenní život, zejména ve venkovských oblastech a se zvláštním ohledem na zdraví, vzdělávání a péči; poznamenává, že tato zařízení a tyto služby by měly zahrnovat venkovskou infrastrukturu péče o děti, zdravotnické služby, vzdělávací zařízení, domovy pro seniory a osoby závislé na poskytování péče, náhradní služby pro případ nemoci a mateřské dovolené a také kulturní zařízení;
k)
zajistit začlenění genderové perspektivy jakožto nástroje pro začleňování zásady rovnosti mezi ženami a muži a boje proti diskriminaci do všech politik a programů prostřednictvím odpovídajících finančních a lidských zdrojů;
l)
uvolnit nezbytné zdroje s cílem dosáhnout rovnosti díky začleňování genderové perspektivy do všech politik a opatření, a to i prostřednictvím genderového rozpočtování, jakožto nástroje pro začleňování zásady rovnosti žen a mužů a boje proti diskriminaci;
m)
zajistit plnou účast Parlamentu a jeho Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví na přijímání rozhodnutí ohledně postoje Unie na 62. zasedání Komise OSN pro postavení žen;
Posílení postavení žen na venkově
n)
připomínat, že Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen zavádí povinnost odstranit přímou i nepřímou diskriminaci žen prostřednictvím zákonných, politických a programových opatření ve všech sférách života a že článek 14 této úmluvy je jediným mezinárodním závazkem, který se zabývá konkrétními potřebami žen ve venkovských oblastech;
o)
zajistit, aby dívky a ženy na venkově měly přístup k cenově dostupnému a vysoce kvalitnímu formálnímu i neformálnímu vzdělávání, včetně odborné přípravy, což by jim mělo umožnit upevnit stávající nebo získat nové dovednosti v oblasti řízení, finanční gramotnosti, ekonomie, marketingu a podnikání i občanské, civilní a politické vzdělání a také odbornou přípravu v oblasti v oblasti technologií a udržitelného zemědělství; zajistit, aby měly ženy stejné příležitosti a stejnou svobodu volby povolání, které chtějí vykonávat;
p)
zajistit, aby ženy a dívky na venkově měly snadný přístup k úvěrům a výrobním faktorům a aby získaly podporu pro své podnikatelské a inovační iniciativy;
q)
zajistit právo na vysoce kvalitní všeobecnou zdravotní péči a přístup k takové péči, která by zohledňovala fyziologické rozdíly mezi ženami a muži a byla přizpůsobena potřebám žen a dívek na venkově, zejména pokud jde o sexuální a reprodukční zdraví a práva;
r)
odsoudit všechny formy násilí páchaného na ženách a zajistit, aby obětem žijícím ve venkovských a odlehlých oblastech nebyl odpírán rovný přístup k pomoci;
s)
zlepšit účinnost, transparentnost a demokratickou povahu mezinárodních, vnitrostátních, regionálních a místních institucí, které podporují a posilují úlohu žen na venkově a zajišťují jejich zastoupení a rovnou účast;
t)
usnadnit přechod žen na venkově z neformální ekonomiky do formální a uznat, že ženy ve venkovských oblastech pracují v mnoha oblastech a často jsou iniciátorkami přechodu k udržitelnému a ekologicky nezávadnému zemědělství, potravinovému zabezpečení a vytváření ekologických pracovních míst;
u)
plánovat a uplatňovat zemědělské politiky odolné vůči klimatu, které by řádně zohledňovaly zvláštní hrozby, jimž čelí ženy na venkově v důsledku přírodních katastrof a pohrom způsobených člověkem;
v)
zaručit účast žen a dívek na venkově na rozhodování, pokud jde o plánování a reakci ve všech fázích katastrof a jiných krizí, od včasného varování, přes pomoc, obnovu až po rekonstrukci, a zajistit jejich ochranu a bezpečnost v případě katastrof a jiných krizí;
w)
přijmout nezbytná opatření k zajištění toho, aby ženy na venkově žily v bezpečném, čistém a zdravém prostředí;
x)
poskytovat ženám a komunitám na venkově vysoce kvalitní a dostupnou infrastrukturu a veřejné služby a investovat do jejich rozvoje a údržby;
y)
napomoci digitálnímu rozvoji, neboť může významně přispět k vytváření nových pracovních míst, ke snazšímu přístupu k samostatné výdělečné činnosti, k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje cestovního ruchu a k dosažení lepší rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem;
z)
podporovat zřizování a probíhající činnosti místních komunitních skupin, které by se pravidelně scházely a diskutovaly o rozvojových problémech a výzvách a přijímaly konstruktivní řešení;
aa)
požadovat, aby členské státy, sociální partneři a občanská společnost podporovali a prosazovali zapojování žen do rozhodování a do řídících orgánů profesních, podnikových a odborových sdružení a organizací v oblastech politik zaměřených na rozvoj venkova, zdraví, vzdělávání a zemědělství, stejně jako do vedení a orgánů zastupujících zaměstnance, kde by ženy měly odpovídající podíl;
ab)
uznat a podporovat aktivní úlohu žen ve venkovských oblastech a jejich přínos pro ekonomiku, který mají jako podnikatelky, vedoucí rodinných podniků a propagátorky udržitelného rozvoje;
ac)
zajistit přístup žen na venkově k vlastnickým právům, zejména pokud jde o zemědělské podniky a dědění pozemků, což je důležitý nástroj posilování jejich ekonomického postavení a k tomu, aby se mohly podílet na rozvoji venkovských oblastí a těžit z něj;
ad)
zajistit přístup žen na venkově k výrobním prostředkům, elektronickým platformám, na trhy, k zařízením pro komercializaci a k finančním službám; podporovat místní, lokální a tradiční trhy – včetně tržišť –, které jsou prostředím, kde mají ženy obvykle více příležitostí uvádět své produkty přímo na trh, což posiluje jejich ekonomické postavení;
ae)
podporovat zaměstnanost žen v odvětví přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky, zejména na pozicích přispívajících k oběhovému hospodářství a boji proti změně klimatu;
af)
rozvíjet politiky zaměstnanosti a poskytování služeb a programů zaměřených na řešení nejisté situace žen na venkově – tyto ženy často pracují v neformálním odvětví a mohou čelit diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, a to na základě pohlaví, věku, třídy, náboženství, etnického původu, zdravotního postižení nebo genderové identity; poskytovat individualizovanou pomoc a podporu, pokud jde o jejich potřeby a zájmy;
ag)
zavádět programy, jež by ženám a jejich rodinám zajišťovaly přístup ke všeobecným systémům sociálního zabezpečení, které mají dopad na jejich budoucí důchodovou situaci, čímž by se snížily rozdíly mezi důchody, které představují komplexní problém;
ah)
shromažďovat údaje rozčleněné podle pohlaví a vypracovávat statistiky týkající se hodnot, situace, podmínek a potřeb žen na venkově, které by umožnily přípravu vhodných politik; pravidelně monitorovat situaci žen na venkově;
ai)
trvat na ratifikaci a provádění Mezinárodní úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, včetně článku 6 (Ženy se zdravotním postižením); zaručit dostupnost produktů, infrastruktury a služeb;
aj)
vyzvat Komisi, členské státy a regionální a místní samosprávy, aby ve venkovských oblastech poskytovaly dostupná a vysoce kvalitní zařízení a veřejné a soukromé služby pro každodenní život a aby vytvořily podmínky, které jsou nezbytné pro zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem žen ve venkovských oblastech, zejména tím, že zajistí vhodná zařízení péče pro osoby závislé na péči, dostupnou zdravotní péči a veřejnou dopravu;
ak)
zdůrazňovat, že je důležité zahrnovat do politik EU týkajících se životních a pracovních podmínek žen najímaných na sezónní zemědělské práce záruky, zejména pokud jde o nezbytnost zajistit jim sociální ochranu, zdravotní pojištění a zdravotní péči; vybízí regionální, místní a vnitrostátní orgány a ostatní instituce k tomu, aby zaručily základní lidská práva migrujících a sezónních pracovníků a jejich rodinných příslušníků, zejména pokud jde o ženy a zranitelné osoby, a aby podporovaly jejich začlenění do místních komunit;
Zapojení žen a jejich přístup k médiím a informačním a komunikačním technologiím a dopad a využívání těchto nástrojů k podpoře a emancipaci žen
al)
zajistit přístup ke spolehlivé infrastruktuře a službám vysokorychlostního širokopásmového internetového připojení; podporovat využívání nových technologií ve venkovských oblastech a v zemědělství a investovat do nich; uznat jejich důležité společenské, psychologické a hospodářské přínosy; trvat na rozvoji celostního přístupu („digitální vesnice“); podporovat rovné příležitosti, pokud jde o přístup ke vzdělávání a odborné přípravě zaměřených na používání těchto technologií;
am)
věnovat pozornost zastoupení a kariérnímu postupu žen v odvětví médií a předcházet stereotypnímu mediálnímu obsahu;
an)
povzbuzovat veřejné mediální organizace, aby zavedly vlastní politiky v oblasti rovnosti žen a mužů zajišťující vyvážené zastoupení mužů a žen v rozhodovacích orgánech;
ao)
zajistit účinný boj proti rostoucí sexualizaci zobrazování žen a dívek ve sdělovacích prostředcích, a to s náležitým ohledem na svobodu projevu;
ap)
vybízet mediální organizace k tomu, aby bránily takové organizační kultuře, jež je často neslučitelná s rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem;
aq)
řešit rozdíl v odměňování žen a mužů v odvětví médií prostřednictvím opatření proti diskriminaci, která zajistí stejnou odměnu za stejnou práci pro ženy i muže;
ar)
přijmout veškerá opatření, jež jsou nezbytná k zamezení násilným činům páchaným na investigativních novinářích, a to se zvláštním zřetelem na novinářky, které jsou často zranitelnější;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě a pro informaci také Komisi.